Akční plán pro Alzheimerovu nemoc pomůže s včasnou diagnózou
Klecany (u Prahy) 18. září (ČTK) – Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc, který připravují ministerstvo zdravotnictví a Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spolu s 11 odbornými společnostmi, pomůže s včasnou diagnózou. Měl by tak přispět k prodloužení doby, po kterou jsou lidé s touto nemocí soběstační. Pacientů s Alzheimerovou nemocí v ČR neustále přibývá, léčí se jich jen zlomek a diagnostikování často přichází pozdě, sdělil dnes ČTK mluvčí NUDZ Jan Červenka.
“Do budoucna se chceme více zaměřit na ambulantní a komunitní péči, která je efektivnější, méně nákladná a přitom humánnější, protože umožňuje člověku žijícímu s demencí setrvat v domácím prostředí. V tomto ohledu připravujeme například pilotní projekty terénních týmů. Takové změny jsou v linii již nastartované reformy péče o duševní zdraví,” uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Podle aktuálních dat Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) se léčí v ČR asi 102.000 lidí s demencí. Odhaduje se, že nemocných včetně těch, kteří o nemoci zatím nevědí, je až 150.000. Asi 62.000 má diagnostikovanou přímo Alzheimerovu nemoc. Většině pacientů je 75 až 89 let. Mezi lety 2015 a 2017 se výskyt onemocnění v ČR zvýšil o sedm procent a kvalifikované odhady uvádějí, že v roce 2030 bude v ČR až 90.000 nemocných, včetně dalších demencí téměř 300.000.
Podle ředitele české kanceláře Světové zdravotnická organizace (WHO) Srdana Matiće jsou demence a Alzheimerova nemoc globálním problémem veřejného zdraví. Navíc je skutečný počet lidí žijících s demencí výrazně vyšší, než uvádějí dostupná data o počtu léčených. Diagnostikováno je kolem 70 procent lidí. “Pravděpodobně ale až v pokročilé fázi nemoci, kdy je těžké člověku dostupnou léčbou pomoci její průběh zpomalit a zachovat jeho soběstačnost,” dodala koordinátorka přípravy akčního plánu Hana Marie Broulíková, která pracuje pro ministerstvo zdravotnictví i NUDZ.
Prodloužení doby, po kterou je pacient soběstačný, a zvýšení dostupnosti služeb pro nemocné přináší i menší náklady pro nemocné a jejich příbuzné. Zvýšit by se měla i podpora lidí, kteří o pacienty a Alzheimerovou nemocí pečují, tedy rodiny a přátel, cílem je vyšší spolupráce mezi profesionálními pečovateli a takzvanými neformálními pečovateli. Systém služeb by se měl rozšířit, novinkou bude například i posílení role praktického lékaře, který může od roku 2020 u pacientů provádět vyšetření kognitivních (poznávacích) funkcí.
“Přibudou také multidisciplinární terénní týmy, poradenská pracoviště a centra pro nemocné s komplikovaným průběhem. Posílena bude právní ochrana nemocných a v plánu jsou četné aktivity na zvyšování povědomí o nemoci u široké veřejnosti tak, aby se stala vnímavější vůči potřebám lidí žijících s demencí i prvním příznakům nemoci,” doplnila Hana Matějovská-Kubešová z brněnského Institutu sociálně zdravotních strategií.
Dnes se koná panelová diskuse s koordinátorkou národního akčního plánu a členy expertní platformy akčního plánu na konferenci Pražské gerontologické dny, kterou pořádá Česká alzheimerovská společnost. Na sobotu připadá mezinárodní den Alzheimerovy choroby.
sbe hj