Tři rozštěpová centra se společně zaměří na rizika, jež…

Rozštěpy rtu a patra patří mezi nejčastější vrozené vady u dětí. V tuzemsku se s ním ročně narodí více než 150 dětí. Pečují o ně ve specializovaných centrech, jejichž hlavním posláním je zajištění komplexní léčby a koordinace mnoha lékařských i nelékařských specialistů.

Impulsem pro společný projekt byla koronavirová pandemie. U pacientů s rozštěpem způsobila obtíže nejen stran dostupnosti specializované péče, ale podle odborníků pravděpodobně i z pohledu nárůstu negativních vlivů působících na rodiče před vznikem těhotenství a při něm. „Snahou je zjistit přítomnost rizikových faktorů, které mohou zapříčinit vznik rozštěpové vady obličeje dítěte u jeho rodičů, včetně vlivu covidu-19, infekce prodělané před či v průběhu těhotenství,“ uvedla Wanda Urbanová, odbornice na léčbu rozštěpů z pražské nemocnice.

Vada vzniká mezi druhým a třetím měsícem těhotenství. Ovlivňuje to genetika i faktory vnějšího prostředí, například jeho znečištění. Ke vzniku mohou přispívat i rizikové faktory ze strany rodičů, jako je věk, životospráva, infekce v době těhotenství a jiné. „Na počátku těhotenství se části dětského obličeje vyvíjejí samostatně, teprve postupně se spojí dohromady. Pokud je tento proces spojování narušen, narodí se dítě s rozštěpem rtu nebo celého patra,“ uvedla zakladatelka brněnského rozštěpového centra Jitka Vokurková.

Jako další cíl si tvůrci projektu RoRis stanovili porovnat dostupnost multioborové péče pro děti s rozštěpem obličeje před a po pandemii covidu-19. „Získání nových dat a informací pomůže objasnit vliv onemocnění covid-19 u rodičů na vznik rozštěpové vady obličeje jejich dítěte. Věříme také, že sdílené zkušenosti usnadní zdravotníkům lépe vyhodnocovat potřeby a dostupnost léčby pro další pacienty s rozštěpem,“ dodala Vokurková. Do projektu se mohou zapojit všechny rodiny dětí s rozštěpem rtu, rtu a patra nebo izolovaným rozštěpem patra narozených od roku 2017 a dále.