Skip to content
www.pharmnews.cz
  • Úvod
  • Aktuality
  • Kalendář
  • Kontakt
Zpravodaj

V plzeňské nemocnici prokázali, že vitamin D chrání plíce a přispívá…

  • 2 srpna, 20213 listopadu, 2021
  • by Redakce

Opalujte se, teď máte jedinečnou příležitost ochránit své plíce. Možná takto jednoduše by mohla znít rada, která by vám pomohla zvládnout podzimní nemoci. „Teprve nedávno bylo prokázáno, že vitamin D zabraňuje koronaviru SARS-CoV-2 vstupu do buněk epitelu dýchacích cest. Do jisté míry tudíž snižuje škody na plicích způsobené tímto virem,“ říká prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc., z Fakultní nemocnice Plzeň.

„Naše i zahraniční zkušenosti ukazují, že vitamin D zmenšuje pravděpodobnost rozvoje závažného průběhu covidu-19. Jen nepatrné procento pacientů s normální hladinou vitaminu D končí na jednotkách intenzivní péče (JIP). Výzkumy odhalily, že lidé, kteří byli na JIP nebo v důsledku covidu-19 i zemřeli, měli hladinu vitaminu D v krvi extrémně nízkou, jen kolem 30 nmol/l. Normální hladina je 75 až 150 nmol/l, za bezpečné lze považovat hodnoty do 300 nmol/l,“ upřesňuje prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc., primář oddělení Imunochemické diagnostiky Fakultní nemocnice Plzeň a náměstek ředitele FN Plzeň pro vědu a výzkum. (Více o testování vitaminu D na labtestsonline.cz )

Vitamin D působí protizánětlivě. Koronavirus SARS-CoV-2 může vyvolat cytokinovou bouři spojenou se systémovým zánětem, zároveň zhoršuje záněty, se kterými se organismus už potýká. „Pokud člověk s nízkou hladinou vitaminu D v krvi onemocní covidem-19, chybí mu silná zbraň proti SARS-CoV-2. Není to otázka léčby, ale spíš prevence, jde o navození příznivého stavu organismu, kdy přísunem vitaminu D tlumíme zánět,“ vysvětluje profesor Topolčan.

 

Při covidu-19 se vitamin D v těle spotřebovává

V plzeňské fakultní nemocnici sledují pacienty nemocné covidem-19 a jejich hladinu vitaminu D v krvi od začátku pandemie, tedy od jara loňského roku. Z výzkumu mj. vyplývá, že během nemoci vitaminu D v těle ubývá. „Máme případy lidí, u kterých jsme měli vyšetřenou hladinu vitaminu D. Pak dostali covidovou infekci a po jejím prodělání u nich množství vitaminu D prudce kleslo třeba na polovinu, na čtvrtinu. V praxi to bývá tak, že lidé mají málo vitaminu D a ještě k tomu ho infekce spotřebovává,“ říká lékař, „tím se dostáváme do nepříjemného začarovaného kruhu, který ve spojení s dalšími faktory stojí za těžkým průběhem covidu-19.“

MUDr. Ondřej Topolčan proto doporučuje preventivní užívání vitaminu D, kterého má naše populace obecně nedostatek: „Není to jediná prevence covidu-19 a také netvrdím, že vitamin D zabrání nákaze. Nicméně na rozdíl od loňského roku nyní už můžeme považovat za prokázané, že vitamin D má významný vliv na závažnost onemocnění. Denní příjem vitaminu D by měl být 1500 až 2500 IU, nejlépe v kapkách nebo tobolkách.“

 

Získávání přirozenou cestou

A jak zaznělo v úvodu článku, máme nyní jedinečnou příležitost získávat vitamin D přirozenou cestou. Tvorba vitaminu D v kůži je ovlivněna především úhlem, pod kterým UV paprsky dopadají na zemský povrch, ideální podmínky jsou u nás pouze od konce jara do začátku podzimu. Velkou roli hraje i intenzita slunečního svitu, která musí být vyšší než 3 (UV index). Proto rozumný pobyt na slunci lze jen doporučit.

Připraveno ve spolupráci s portálem LabTestsOnline.cz, Českým rozhlasem Plzeň a prof. MUDr. Ondřejem Topolčanem, CSc., z Fakultní nemocnice Plzeň.

 

Mgr. Lenka Sládková, 4JAN Public Relations

Tisková zpráva

Vitamin D vás připraví na další virovou sezónu. Získejte…

  • 18 července, 202026 srpna, 2020
  • by karelattl

Zeptejte se lidí kolem sebe, k čemu potřebujeme vitamin D a jak ho získáváme. Většina z nich si vzpomene na kapičky novorozencům proti křivici, osteoporózu seniorů a jako zdroj uvede sluníčko. A pokud nejsou ani v jedné věkové skupině, problém s vitaminem D se jich netýká. Není právě nízká znalost potřeby vitaminu D příčinou kritického nedostatku v populaci? Co víc bychom ještě měli vědět?

Zeptali jsme se profesora Ondřeje Topolčana, primáře oddělení imunochemické diagnostiky FN v Plzni.

Pane profesore, kde vy spatřujete problém nedostatku vitaminu D v populaci?

Jednou z příčin je naše zeměpisná poloha. Tvorba vitaminu D v kůži je ovlivněna především úhlem, pod kterým UV paprsky dopadají na zemský povrch, přitom optimální úhel je mezi 420 a 65,50. Tyto úhly mezi Zemí a Sluncem jsou u nás pouze od konce jara do začátku podzimu. Velkou roli hraje i intenzita slunečního svitu, která musí být vyšší než 3 (UV index). Z toho vyplývá, že sluněním v zimě vitamin D nezískáme. To myslím mnoho lidí neví.

Dalším důležitým rizikovým faktorem je současný životní styl většinové populace. Lidé mnohem více pracují, ale i tráví svůj volný čas v uzavřených prostorách a nemají šanci přirozeně získat vitamin D ze slunce. A pokud se pohybují venku, mají kůži zakrytou oblečením nebo natřenou opalovacím krémem s vysokým faktorem, je syntéza vitaminu D snížena či úplně blokována.

Má nějaký vliv i věk a případně naše váha?

Schopnost absorpce je samozřejmě ovlivněna i věkem. Obecně starší lidé absorbují méně vitaminu D než mladší. Hladina vitaminu D je dále ovlivněna některými nemocemi a ve značné míře i obezitou, což také lidé neberou v úvahu. Vitamin D je mj. ve větší míře ukládán do tukové tkáně. Existuje výrazně negativní vztah mezi 25(OH)D a indexem tělesné hmotnosti (BMI). Redukce tělesné hmotnosti naopak vede k mobilizaci vitaminu ze zásob organismu.

Jaký je největší význam vitaminu D?

Řekl bych, že jeho výjimečnost spočívá v jeho vlivu na celý organismus. Podporuje optimální funkci buněk v celém těle. Nedostatek vitaminu D negativně ovlivňuje činnost kosterní a svalové soustavy, imunitního systému, srdce a cév, kůže. Je prokázána souvislost mezi jeho nedostatkem a třinácti druhy nádorových onemocnění.

V průběhu pandemie COVID-19 se v médiích poukazovalo na význam vitaminu D. Ve vašich laboratořích v Plzni se COVID-19 testoval, vidíte i vy souvislosti?

Naše laboratoř je první v České republice, která systematicky sleduje hladiny D vitaminu u všech pacientů s onemocněním COVID-19.  U většiny nemocných zjišťujeme, jak jsme i předpokládali, že mají až extrémně nízké hladiny vitaminu D. Stále častěji jsou virové a bakteriální infekce dávány do souvislosti s nedostatkem vitaminu D, který způsobuje oslabení funkce imunitního systému. Je tomu tak proto, že dostatek vitaminu D je nezbytný pro aktivaci T lymfocytů a dalších složek buněčné imunity, bez které není možno zajistit obranu organismu. Řada studií dokazuje ochranný efekt vitaminu D nejen u infekcí horních dýchacích cest, ale i při postižení plic a při tuberkulóze (TBC). Nová data navíc vysvětlují i pozorování, že normální hladiny vitaminu D snižují výskyt astmatu, který je běžně aktivován právě respiračními viry. Zejména u skupiny s nejnižšími hladinami vitaminu D (pod 25 nmol/l) se výskyt respiračních infekcí po suplementaci vitaminem D zmenšil na polovinu.

Můžeme si nechat změřit hladinu vitaminu D?

Vyšetření 25-hydroxy-vitaminu D je vyžadováno u pacientů s nízkou hladinou vápníku v séru nebo má-li pacient symptomy nedostatku vitaminu D. Pokud vás jeho stav v organismu zajímá, můžete si vyšetření samozřejmě zaplatit i sami. Co se týká výsledků, doporučuji poradit se s lékařem. Protože pro vyšetření vitamínu D není k dispozici žádné standardní referenční rozmezí. Referenční hodnoty jsou závislé na spoustě faktorů, jako jsou věk pacienta, pohlaví, vzorek populace nebo použitá metoda. Podrobné informace o vyšetření najdete na www.labtestsonline.cz.

Určitě je informovanost o vitaminu D velmi důležitá. Pokud budeme vědět, že pro správné fungování našeho organismu potřebujeme dostatek tohoto vitaminu, zaměříme se na jeho pravidelný příjem, a to během celého života. Rozumným sluněním, konzumací rybího tuku nebo ryb, zejména tučných mořských, mléčných výrobků, případně užíváním léků nebo potravinových doplňků, které vitamin D obsahují, pomůžeme našemu organismu fungovat ve zdraví co nejdéle.

Tisková zpráva

Hraje vitamín D roli při nákaze koronavirem? Jeho nedostatkem trpí…

  • 13 července, 202026 srpna, 2020
  • by karelattl

Praha, 9. července 2020 – O nemoci Covid-19 způsobené novým kmenem koronaviru se toho stále neví dost. V souvislosti se zhoršeným průběhem nemoci a vyšším rizikem úmrtnosti se ale začíná čím dál více skloňovat vitamín D. O jeho možné spojitosti s nemocí média v poslední době čile informují a zpráva o důležitosti tohoto vitamínu byla publikována i na stránkách Ministerstva zdravotnictví, dle kterého až 70 % obyvatel ČR trpí jeho nedostatkem[1]. Odborníci zabývající se tématem si všímají výrazného nedostatku vitamínu D u pacientů se závažným průběhem nemoci nebo u pacientů, kteří jí podlehli. Již dřívější výzkumy potvrdily pozitivní vliv vitamínu D na lidskou imunitu jako celek.

Podle průzkumu provedeného v Austrálii se ukázalo, že lidé s nízkou hladinou vitamínu D byli téměř dvakrát náchylnější k vážnějšímu průběhu infekce dýchacích cest, která u nich navíc trvala delší dobu.[2] Doktoři Isaac Pugach a Sofya Pugach z Texasu provedli výzkum na evropských pacientech, kdy zkoumali souvislost nedostatku vitamínu D s nemocí Covid-19. Došli k závěru, že by se hladina vitamínu D měla plošně sledovat, a že je pravděpodobné, že doplňky stravy s vitamínem D mají velkou roli v prevenci, a možná i v průběhu léčby nemoci Covid-19.[3]

Na vitamínu D stojí naše imunita

Vitamín D podporuje aktivaci imunitních procesů v těle, a tím mu pomáhá lépe zvládat infekci. Proto je zásadní nejen pro imunitu jako takovou, ale i pro pozdější boj s nemocí, když už k nakažení dojde. Optimální hladina vitamínu D v krvi je 100-125 nmol/l. Česká populace ho má ale mnohem méně, velmi často pod dolní hranicí optima, což je 50 nmol/l.[4] To může způsobit, že jsme náchylnější i k nákaze běžným nachlazením nebo chřipkou.

Jak vitamín D tělu dodávat? Slunce ani strava často nestačí

Lidské tělo vitamín D získává přirozeně ze slunečního záření. Jeho syntéza probíhá na základě pronikání paprsků UVB přes kůži, nedochází k ní ale ihned, ale až po 10 až 15 minutách slunění. Pokud bychom tedy měli možnost se opalovat dvakrát týdně po dobu 20 minut, získali bychom 90 % doporučené dávky tohoto vitamínu pouze z pobytu na slunci. Potíž je ale v tom, že na území České republiky je ve srovnání s například jihoevropskými státy podstatně méně slunných dnů v roce. Navíc ne u každého je schopnost pokožky tvořit vitamín D stejná. Například senioři nad 65 let by k získání stejného množství vitamínu potřebovali na slunci strávit minimálně dvakrát delší dobu.[5]

Druhou cestou, jak tělu vitamín dodat, je strava. K dosažení dostatečné denní dávky je třeba zkonzumovat 1 000 – 2 000 IU (mezinárodních jednotek) vitamínu D. Pro aktivaci imunitních procesů se doporučuje denně přijmout přibližně 2 000 IU. Lidé trpící obezitou ale potřebují denně přijmout dvojnásobek až trojnásobek. Jiné dávky jsou určené pro kojence, malé děti, těhotné, např. doporučená denní dávka vitamínu D pro děti do 1 roku je dle odborníků 400 až 500 IU. A jakých surovin je dobré se při vaření držet, pokud chceme zachovat hladinu vitamínu D na zdravé úrovni? Vhodné jsou zejména mořské ryby a mléčné výrobky, vitamín D ale najdeme i ve vepřovém sádle a slanině. Při koupi vajec je dobré se zaměřit na jejich původ, ty od slepic z volného chovu obsahují až 5x více vitamínu D než ty od slepic chovaných v kleci.[6] Pokud bychom se ale snažili přijmout dostatečnou denní dávku 1 000 IU vitamínu D denně, znamenalo by to sníst například kilo másla nebo 200 gramů lososa, což je obtížně proveditelné. Co tedy dělat, pokud denně nekonzumujete mořské ryby a nemáte dostatek vitamínu ani ze slunce, které v České republice například v prosinci průměrně svítí pouze 1,5 hodiny denně? [7]

Nejjednodušší cestou je zakoupit v lékárně doplněk stravy s obsahem vitamínu D. K dostání jsou i výrobky s kombinací vitamínu D a probiotik, které přirozeně podporují rovnováhu střevní mikrobioty. Kombinací probiotik s vitamínem D, kterou mohou v podobě kapek užívat děti již od 2. týdne věku, se tělu dostává vzpruha pro imunitu, trávení a v případě dětí i růstu a vývoji kostí a zubů.

[1] https://koronavirus.mzcr.cz/nezapominejte-na-vitamin-d-ktery-podporuje-imunitu/

[2] https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/vitamin-d-jako-prevence-proti-koronaviru-doktorka-ma-jednoduchy-navod-40322235

[3] https://www.news-medical.net/news/20200702/More-evidence-on-vitamin-D-deficiency-and-death-rates-from-COVID-19.aspx

[4] https://koronavirus.mzcr.cz/nezapominejte-na-vitamin-d-ktery-podporuje-imunitu/

[5] https://koronavirus.mzcr.cz/nezapominejte-na-vitamin-d-ktery-podporuje-imunitu/

[6] https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/vitamin-d-covid-19-koronavirus-imunita.A200512_102646_zdravi_job/5#space-a

[7] https://www.weather-atlas.com/en/czech-republic/prague-climate#climate_text_16

Tisková zpráva

Potřebujeme i v dospělosti získávat vápník?

  • 1 června, 202026 srpna, 2020
  • by karelattl

Je všeobecně známo, že by se zvláště u dětí a dospívajících mělo dbát na pravidelný přísun mléka, protože právě v tomto období rostou kosti. Malá spotřeba vede k velkým problémům v dospělosti. Postupně klesající obsah minerálních látek v kostech totiž urychluje nástup osteoporózy, onemocnění, které má dle ověřených průzkumů svůj původ právě v mládí vlivem malé spotřeby vápníku. Ale jak je to s mlékem a vápníkem v pozdějších letech? Zeptali jsme se MUDr. Romana Cibulky z Ústavu klinické biochemie a hematologie FN v Plzni.

1. Měli by konzumovat mléko a mléčné výrobky právě kvůli přísunu vápníku i lidé v dospělosti?

Zcela jistě ano, měli, a pokud možno denně. Důvodem je právě příjem vápníku.

2. Má cenu konzumace mléka a mléčných výrobků i v seniorském věku? Je tělo schopné vstřebávat a využívat vápník pro výživu kostí?

Je to velmi vhodné, jinak by člověk v tomto věku musel daleko více vápníku přijímat ve formě doplňků stravy. Tělo je schopné vstřebávat vápník jen tehdy, pokud má dostatek vitamínu D. To je další důležitá látka, které má člověk v seniorském věku často nedostatek. Spolu s vápníkem jsou to spojené nádoby a je nutné řešit nedostatek obou těchto látek dohromady.

3. Je lepší konzumace vápníku v potravinách nebo v doplňcích stravy? A proč?

Obecně preferuji spíše konzumaci pestré stravy podle zásad racionální výživy. V případě vápníku je ale problém, že starší lidé (nad 65 let) a ženy po menopauze se dostávají do situace, kdy je těžké dosáhnout doporučený příjem vápníku, který je u nich 1 200–1 500 mg denně, pouze potravou. Příjem mléka a mléčných výrobků by musel být tak velký, že by to nebylo vhodné z hlediska nadbytečného příjmu mléčného tuku. Ten by mohl vést zase k jiným zdravotním rizikům.

Naopak, příjem takto velké dávky pouze v doplňcích stravy často vede k zažívacím obtížím, takže ani tato cesta se nejeví jako ideální. Proto si myslím, že skupiny obyvatelstva s nejvyšší potřebou vápníku by měla zhruba polovinu své denní dávky vápníku konzumovat v potravinách a druhou polovinu v doplňcích stravy.

4. Kolik bychom potřebovali zkonzumovat mléka a mléčných výrobků (vápníku), abychom neměli problémy s osteoporózou?

Za prvé chci zdůraznit, že osteoporóza není jen záležitost vápníku. Stěžejní je i vitamín D, o kterém již byla řeč, ale i další živiny, tedy výživa jako celek. Zde bych odkázal na Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky, která lze dohledat například na www stránkách Společnosti pro výživu. Těmito zásadami by se člověk měl řídit celý život.

Dalším nesmírně důležitým faktorem je pravidelný pohyb, a to už od dětství. Pravidelné zatěžování kostí a také svalů v období našeho růstu a vývoje předurčí kvalitu těchto tkání na dlouhou dobu dopředu. Ale samozřejmě i v dospělosti a ve stáří by se člověk měl pravidelně hýbat.

Co se týká vaší otázky, dospělí lidé a děti do 10 let by měli konzumovat okolo 1 000 mg vápníku denně. Dospívající děti a mladí dospělí do 25 let, ženy po menopauze a muži starší 65 let ještě více.

5. V jakých výrobcích je vápníku nejvíce?

Z mléčných výrobků jsou výborným zdrojem vápníku zejména tvrdé sýry, mezi nimiž vede parmezán, který ve 100 gramech obsahuje téměř 1 100 mg vápníku, následovaný ementálem (cca 900 mg vápníku na 100 g), goudou a eidamem (cca 800 mg vápníku na 100 g). Měkký tučný tvaroh obsahuje ve 100 gramech cca 360 mg vápníku, netučný pak okolo 100 mg. Bílý jogurt obsahuje ve 100 gramech cca 180 mg vápníku. Kravské mléko obsahuje ve 100 ml asi 120 mg vápníku, kozí mléko je na tom obdobně. Ostatní mléčné výrobky jsou již chudší zdroje.

Neměli bychom ale zapomenout ani na další potraviny. Vůbec nejbohatším zdrojem vápníku je mák. Dále je vápník obsažen v nemalém množství také v zelenině, sójových produktech, ořeších a rybách. Mořské ryby jsou pak také výborným zdrojem již výše zmíněného vitamínu D.

Jestli je možné dosáhnout dostatečného příjmu vápníku jen potravou, to nechám na čtenářích. Doporučuji si týden zapisovat svůj jídelníček a pak si to zkusit spočítat, případně požádat nějakého nutričního specialistu.

 

Vápník je jedním z nejdůležitějších minerálů v těle. Je nezbytný pro správnou funkci svalů, nervů a srdce, je potřebný pro srážení krve a tvorbu kostí. Přibližně 99 % vápníku se nachází v kostech, zbývající vápník koluje v krvi. Část vápníku se denně ztrácí z těla, je filtrován ledvinami a vylučován do moče. Pokud vás zajímají hodnoty vápníku ve vašem organismu, můžete si ho nechat samozřejmě laboratorně vyšetřit. Podrobné informace o vyšetření najdete na www.labtestsonline.cz

 

Pokud máte zájem o zveřejnění vašeho článku na portálu PharmNews, můžete jej zaslat na e-mail:
redakce@mednews.cz

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SA
NE
28
29
30
1
2
3
4
Události pro Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Duben

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Duben

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Duben

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
5
6
7
8
9
10
11
Události pro Květen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
12
13
14
15
16
17
18
Události pro Květen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
19
20
21
22
23
24
25
Události pro Květen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
26
27
28
29
30
31
1
Události pro Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Přidat akci
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.: +420 604 992 595
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS