MZd: Počet absolventů lékařských fakult se od příštího roku…

„Lékařské fakulty vyprodukují v následujících šesti letech zhruba 1700 absolventů ročně, kolem 10.200 nových lékařů, což je čtvrtina současného stavu,“ řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. V posledních třech letech podle něj nastoupilo na školy zhruba až 2000 studentů a do atestačního vzdělávání po lékařské fakultě letos nastoupilo téměř 1700.

„Nové absolventy je třeba směřovat do potřebných oborů,“ uvedl Dušek. Dodal, že například obor pediatrie, kde se vzdělávají nedostatkoví dětští praktičtí lékaři, průměrně studuje v posledních letech 250 lékařů každý rok. Méně lékařů je podle dat třeba v nemocnicích. „Potřeba a produkce akutní lůžkové péče klesá, v posledních deseti letech minimálně o 20 procent,“ doplnil Dušek.

S programem, který navýšil počty studentů lékařský fakult, přišlo MZd pod vedením Adama Vojtěcha (za ANO) v roce 2019. Podobný program současné vedení ministerstva připravuje pro nelékařské profese. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je schválený zástupci všech vládních stran a rozpočet počítá se 420 miliony korun. „Peníze v rozpočtu už jsou a dostal je pan ministr (školství Mikuláš) Bek (STAN) pro vysoké školy,“ řekl na dotaz ČTK. Nejvíc podle Duška chybí všeobecné sestry, radiologičtí asistenti nebo zdravotní záchranáři.

Vzdělávání lékařů je jedním z bodů dohody z loňského prosince, která odvrátila protest lékařů, kteří podávali výpovědi z předčasového práce v nemocnicích. Dalšími bylo omezení přesčasové práce, sjednocení odměňování nebo navýšení platů. Podle náměstka ministra Václava Pláteníka (KDU-ČSL) jsou všechny body splněné až na návrh zákona o odměňování, který odborům a ČLK pošlou dnes a nad kterým mají ve čtvrtek schůzku.

V předchozí verzi nebyla shoda na tom, zda by lékaři měli na 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy dosáhnout s průměrně odpracovanými osmi hodinami přesčasů týdně, nebo bez nich. Odbory také žádaly, aby byla stanovena stejná výše odměny za obdobnou práci ve fakultních nemocnicích zřizovaných státem a nemocnicích jiných zřizovatelů, jako jsou kraje či obce. Rozdíl v nákladech pro zaměstnavatele by ale byl podle MZd desítky miliard korun ročně.