Systém letecké záchranné služby se možná měnit nebude

Praha 3. července (ČTK) – Nejlepšími variantami provozu letecké záchranné služby je podle ministerstva zdravotnictví buď obdoba současného modelu, nebo několikaletý postupný přechod ke státnímu podniku. Úřad to uvedl ve vládním materiálu, který poslal dalším organizacím k připomínkovému řízení. Zástupci hnutí ANO v minulosti požadovali, aby se o leteckou záchrannou službu staral státní podnik. Podle ministerstva zdravotnictví by to ale znamenalo vysoké vstupní investice a riziko selhání systému.

V současné době letecká záchranná služba vzlétá v ČR z deseti základen. V Plzni a v jihočeské Bechyni ji provozuje armáda, v Praze a v Brně policie. Šest zbývajících mají na starosti do konce roku 2020 tři soukromé firmy.

Ministerstvo zdravotnictví předložilo pět variant dalšího řešení. Za optimální označilo dvě z nich. První počítá s pokračováním ve stávajícím systému: armáda a policie by působily minimálně na jedné základně a na zbývajících osmi soukromníci. “Tento systém při přísném tendrování je schopen zabezpečit racionální cenu služby a garantovat její kvalitní provozování při minimálním riziku selhání systému a participaci státní složky,” uvedl úřad.

Jako druhou optimální možnost úřad předkládá smíšenou variantu, ve které by postupně přebíral roli státní podnik. Po roce 2023 by státní podnik přebral leteckou záchrannou službu na dvou základnách, po jedné by provozovaly policie a armáda. Zbývajících šest by měly na starosti soukromé společnosti. Od roku 2027 by státní podnik převzal od soukromníků další čtyři základny. Celou leteckou záchrannou službu by měl na starosti od roku 2031. Za výhodu tohoto řešení zdravotnictví označuje minimalizaci rizik selhání systému, kterého se úřad obává v případě, když by státní podnik záchrannou službu převzal najednou. Za nevýhodu označuje to, že by v prvních obdobích existovali čtyři poskytovatelé služeb.

Ministerstvo uvádí, že současný systém funguje “poměrně dobře”. Pokud by se vláda rozhodla hned zřídit státní podnik, musela by počítat s vysokou vstupní investicí na nákup techniky a vycvičení až 30 pilotů. Vytvořen by byl nový systém, u kterého by hrozilo selhání a byl by minimální prostor pro záložní variantu. Ministerstvo také varuje, že rizikem by mohlo být i řízení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Evropské komise kvůli nedovolené podpoře. Zajištění nových vrtulníků a získání potřebných povolení úřad odhaduje až na tři roky. Výhodou by byla kontrola státu nad výběrem techniky i nad samotným provozem.

Za zbylé varianty ministerstvo označuje zajištění služby armádou, policií nebo ministerstvem dopravy. Žádný z resortů ale podle zprávy “nejeví ochotu převzít břemeno zabezpečení dopravní části” letecké záchranné služby, a to kvůli vlastním povinnostem a nedostatku personálu. “Reálně je ministerstvo obrany schopno výhledově pokrýt jednu základnu, ministerstvo vnitra jednu až dvě základny,” dodalo ministerstvo zdravotnictví. Poslední možností je předání problematiky pod zdravotní pojišťovny, což by ale podle úřadu podstatu problému neřešilo. Pojišťovny by pak pravděpodobně musely v soutěžích získat soukromé dopravce.

Loni v září tehdejší vláda ČSSD, ANO a lidovců schválila materiál, podle něhož měl do konce roku 2017 vzniknout harmonogram přechodu od soukromých provozovatelů k nové státní firmě. Právě ANO v minulosti ve vládě prosazovalo vznik státní firmy. Návrh vzešel z expertní komise, s jejími závěry nesouhlasila Asociace krajů ČR. Proti byly i některé politické strany a ministerstva. Vznik státního podniku měl podporu hlavně ANO, KSČM a Zelených. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) i letos mluvil o tom, že ANO stále počítá se vznikem státem řízené organizace, jen původní termíny označil za nereálné.

Ministerstvo zdravotnictví označuje současný počet deseti základen za přijatelné řešení. Jejich nejmenší počet je podle úřadu osm, musely by se ale přemístit základny, což by bylo nákladné. Vedení Karlovarského kraje usiluje o zřízení jedenácté základny v Karlových Varech, kam dosud vrtulníky létají z Plzně.

Mladá fronta Dnes uvedla, že kraj se pod vedením hejtmanky Jany Vildumetzové dohodl s bývalým ministrem obrany Martinem Stropnickým (oba ANO), aby při velkých akcích typu filmového festivalu byl záchranářský vrtulník připraven přímo na karlovarském letišti. Podle deníku ale dohodu odmítla nástupkyně Stropnického Karla Šlechtová (za ANO). Důvodem byly kapacitní možnosti, sdělil hejtmance náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Podle ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,055.000 obyvatel, v Rakousku 343.000 obyvatel a v Polsku 2,226.000.

Karel Čapek rot