ÚS otevřel veřejnosti cestu k informacím o zákrocích v jednotlivých porodnicích

Konkrétně soud zrušil rozhodnutí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) i ministerstva zdravotnictví z roku 2017 a pozdější verdikty Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu. Znovu musí rozhodnout ÚZIS.

Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek na dotaz ČTK řekl, že tato data by podle jeho názoru měla být publikovaná, jen je bylo třeba k uveřejnění připravit. “Data z let 2014 a 2015 tehdy ani reprezentativně neexistovala, sbírala se na papírových výkazech a validovala se dlouhé roky. Jakémukoli zveřejňování na úroveň subjektu, konkrétního IČO, bránily zákony, vnitřní předpisy a zejména neúplnost historicky sbíraných dat,” vysvětlil.

Publikaci žádaných a dalších zdravotnických dat podle něj v současné době umožňuje dobudovaný Národní zdravotnický informační systém (NZIS) a centralizace dat od zdravotních pojišťoven bez další administrativní zátěže zdravotníků. “Je v chodu zákonem ukotvený nový Národní registr reprodukčního zdraví a ten většinu těchto předmětných statistik obsahuje,” dodal. Celý systém dozoruje podle něj odborná rada předních odborníků, představitelů odborných lékařských společností.

Žadatelka o informace se původně domáhala informací o situaci v jednotlivých českých porodnicích v letech 2014 a 2015. U každé chtěla znát celkový počet porodů, dále počet císařských řezů, porodů za použití kleští či vakuového extraktoru a také třeba informace o poraněních hráze a čípku.

“Nelze souhlasit s argumentací správních soudů, že názvy jednotlivých porodnic ve spojení s informacemi o zde provedených porodech, učiněných lékařských zákrocích a poraněních představují důvěrné informace, které není možné poskytovat k jiným než statistickým účelům bez písemného souhlasu subjektu údajů,” stojí v nálezu ÚS. Informovanost a transparentnost může přispět ke zlepšení zdravotnictví jako celku, konstatoval ÚS.

Za důvod odepření poskytnutí informace nelze považovat ani možné zneužití údajů či hrozbu jejich dezinterpretace. “Až na výjimečné případy povinnému subjektu nepřísluší zkoumat, jakým způsobem a k čemu žadatel informace použije,” uvedl soud.

“Zveřejňování informací o zákrocích prováděných v jednotlivých porodnicích je v uvedeném rozsahu nepochybně ve veřejném zájmu, neboť informovanost a transparentnost může přispět ke zlepšení zdravotnictví jako celku,” zdůraznil soud v jedné z takzvaných právních vět k nálezu.

Sběr žádaných dat o porodnicích bude podle Jakoba ukončený v květnu. “Následně nad těmito ukazateli nemocnic otevřeme připomínkové řízení a na podzim budou adresně publikovány na základě vyhlášky,” popsal Jakob.

Letos v lednu se soud zabýval podobnou problematikou. Sice tehdy zamítl návrh na zrušení části zákona o zdravotních službách, otevřel ale prostor k jinému, vstřícnějšímu výkladu. Zákon říká, že běžní žadatelé mohou získat jen informace o struktuře dat, nikoli tedy data samotná. Podle ÚS je však nutné vždy zohlednit různé kolidující zájmy a hodnoty, přičemž obecně platí, že informace by se poskytovat měly, pokud neexistují vážné důvody pro odepření žádosti, což se zároveň musí vždy srozumitelně zdůvodnit.