V Plzeňském kraji ubyla za šest let více než desetina ordinací pediatrů

Stejný problém může podle Hülleové brzy postihnout i praktické lékaře pro dospělé, jejichž počet zatím šest let stagnuje zhruba na 260. „V kraji je asi 43 procent všeobecných praktických lékařů ve věku 60+. Průměrný věk je 54,5 roku. Je proto nutné zavčas zajistit generační obměnu,“ řekl plzeňský předseda Sdružení praktických lékařů Michael Dimitrov.

„Přicházíme s konkrétním návrhem změn, které je nutné rychle uskutečnit. Jen tak můžeme čelit výzvě stárnutí obyvatel a epidemii chronických onemocnění a prodlužovat délku života prožitého ve zdraví. V tomto parametru citelně zaostáváme za vyspělými zeměmi Evropy,“ řekl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. V ČR je teď podle něj bez praktického lékaře milion pacientů. Nemají tak přístup k základní zdravotní péči, preventivním prohlídkám, screeningu a očkování, dodal.

Řešením je podle obou sdružení příchod absolventů lékařských fakult do primární péče a změna organizace jejího poskytování. Situaci mohou výrazně zlepšit týmové praxe. „Usilujeme o to, aby se do roku 2035 staly dominantním modelem. Jen letos v lednu a únoru jich vzniklo v Česku více než 150,“ řekl Šonka. Na jednom pracovišti funguje multidisciplinární tým vedený praktickým lékařem. Jeho součástí jsou další doktoři, kteří mohou pracovat i na zkrácený úvazek, a také zdravotní sestry a terénní sestra. Podle Dimitrova tyto praxe rozšíří ordinační doby pro pacienty a mladí lékaři pracují se zkušenými kolegy, které mohou plynule nahradit, jsou ideální pro ženy, které se vracejí z mateřské dovolené a nepracují na plný úvazek. Rozvoj týmových praxí je ale podmíněný příchodem nových posil do primární péče, hlavně u pediatrů je situace kritická. „U všeobecných praktiků je stav lepší. Zájem o tento obor mezi mediky v poslední době roste,“ řekl.

V ČR je podle sdružení málo rezidenčních míst ke specializačnímu vzdělávání mladých lékařů. Praktici proto usilují o jejich zvýšení minimálně na dvojnásobek i o vyšší dotaci. Hlavním donátorem má zůstat ministerstvo zdravotnictví, další peníze mají jít z EU, od zdravotních pojišťoven i krajů, které by mohly zřizovat také vlastní rezidenční místa. Plzeňský hejtman Kamal Farhan (ANO) uvedl, že se vypsání několika míst ze strany kraje nebrání a projedná to s kolegy v radě. Dodal ale, že je to primárně úkolem státu, tedy ministerstva zdravotnictví.