VŠCHT nahlédla do budoucnosti chemie

Autor: Redakce | Zpravodaj | 24. 9. 2017

Praha, 25. září 2017 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze oslavila výročí 65 let samostatné existence po svém. Namísto nostalgických ohlédnutí do minulosti pozvala na 23. září své úspěšné absolventy ze zahraničí, aby se společně s domácími experty zamysleli nad budoucností chemie.

„Chemie je obor, bez kterého se neobejde žádná oblast lidského života, ať už se jedná o potraviny, léky, energie, životní prostředí nebo materiály. Chtěli jsme to netradičním setkáním lidem připomenout,“ uvedl rektor VŠCHT Praha Karel Melzoch.

Úvodní přednášku měl v nabitém sále Tomáš Cihlář, viceprezident pro virologii americké farmaceutické firmy Gilead Sciences, která je v Česku známá díky spojení s profesorem Antonínem Holým, objevitelem řady antivirotik. „Vývoj HIV vakcín doposud nepřinesl zásadní pozitivní klinické výsledky, a proto je důležité zaměřit se také na další výrazné zjednodušení antivirové léčby, prevenci pomocí virostatik a případně úplné vyléčení infekce,“ řekl k výhledům boje proti infekci HIV.

Jak může lidstvo přispět k tomu, abychom mohli dál komfortně žít na planetě Zemi, se zamyslela Lenka Švecová z Univerzity v Grenoblu. „Jednou z možností je recyklace kritických kovů, neboť kovy jsou považovány za neobnovitelné zdroje.“  Tvrzení „Budoucnost už je tu“ formuloval pro změnu Boris Fačkovec, absolvent VŠCHT Praha a Univerzity v Cambridge. „Digitalizace významně změnila způsob našeho života – jak se učíme, myslíme, komunikujeme. Pokroky v IT také způsobily revoluci v nakládání s materiály a energií při stavbě budov, při výrobě potravin a léků.“ Na konferenci vystoupila také držitelka prestižního ERC grantu Jana Roithová a profesor Jan Genzer z North Carolina State Univerzity.

Vědce působící momentálně na VŠCHT reprezentovali děkani jednotlivých fakult a také šéf excelentního Centra pokročilých funkčních nanorobotů Martin Pumera. Ten nabídl zamyšlení nad tím, jak vidí budoucnost výuky a výzkumu v následujících dekádách v mezinárodním kontextu. Upozornil také na skutečnost, že lidé chemie často vnímají jako zdroj problémů v životním prostředí. „Myslím si pravý opak. Chemie jako centrální věda je základem řešení problémů typu energetické krize a jevů jako je globální oteplování,“ uvedl Pumera.

Konferenci přihlížely naživo stovky lidí přímo v posluchárnách, další pak v přímém přenosu na sociálních sítích a youtube.

Sobotnímu programu pro veřejnost předcházelo páteční slavnostní zahájení oslav. Zúčastnila se ho řada tuzemských osobností na čele s předsedkyní Akademie věd ČR prof. Evou Zažímalovou, rektory vysokých škol, zástupců ministerstev a ředitelů partnerských akademických ústavů a firem. Vrcholem večera bylo předání Medailí Emila Votočka. Toto ocenění uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.

K 65. narozeninám si VŠCHT nadělila také novou publikaci o škole, vydala druhý díl úspěšného komiksu Chemická dobrodružství a natočila profesionální prezentační video (ZDE).

 

VŠCHT – Výzva, která se vyplatí!

 

Zveřejnil(a) VŠCHT Praha dne 22. září 2017

 

 

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

….je přirozeným centrem špičkového studia a výzkumu v oblasti chemie v České republice. Patří mezi největší vzdělávací a badatelské instituce zaměřené na technickou chemii, chemické a biochemické technologie, materiálové a chemické inženýrství, potravinářství a životní prostředí.

…patří podle prestižního mezinárodního žebříčku Times Higher Education mezi 4 % nejlepších světových univerzit (*2017). Škola také ovládla žebříček Střediska vzdělávací politiky UK v kategorii Vědecká, výzkumná a tvůrčí orientace (*2016).

…v současnosti se pyšní řadou špičkových odborníků v čele s členkou výboru poradního orgánu EU pro kvalitu a bezpečnost potravin Janou Hajšlovou, držitelem ERC grantu Františkem Štěpánkem, šéfem excelentního týmu pokročilých funkčních nanorobotů Martinem Pumerou, profesory Tomášem Rumlem, Karlem Bouzkem a dalšími.

….má přes 4000 studentů, přičemž zcela mimořádný je podíl doktorandů, kterých má škola v průměru 700. Některé ze studijních programů jsou v rámci ČR jedinečné a klíčové pro budoucnost celé republiky.

….je členem European University Association, European Federation of National Engineering Associations, International Society for Engineering Education. Spolupracuje s více než 100 akademických institucí převážně v Evropě, ale i USA, Kanadě, Japonsku, Vietnamu atd.