Zdravotní pojištění: Do konce března lze podat přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny

Autor: Redakce | Zpravodaj | 26. 2. 2017

Praha, 27. února 2017 – Výběr zdravotní pojišťovny je pro každého občana České republiky dobrovolný, přičemž zdravotní pojišťovnu lze jednou ročně změnit ­– a to buď k 1. lednu nebo k 1. červenci. Přihlášku ke změně je však nezbytně nutné podat minimálně tři měsíce předem, tedy k 30. září a k 31. březnu. Pojišťovny se snaží nalákat klienty různými bonusy a marketingovými akcemi, ale při výběru je mnohem důležitější dostupnost zdravotní péče – tedy síť lékařů a nemocnic, s nimiž má zdravotní pojišťovna uzavřenou smlouvu.

Jelikož zdravotní pojišťovny nemají ve své roli prostředníka mnoho možností, jak množství přijatých i vynaložených financí ovlivnit, snaží se tedy o získání každého pojištěnce. Oblíbeným nástrojem k tomu bývají především takzvané věrnostní programy, jejichž smyslem je získávání bodů za splnění určitých aktivit, které se následně přemění ve finanční příspěvky na očkování, pohybové aktivity, preventivní vyšetření kožních znamének, léčebně-ozdravné pobyty pro děti apod.

Mnohem důležitější než nabízené bonusy, by ale při výběru zdravotní pojišťovny měla být dostupnost zdravotní péče – tedy síť lékařů a nemocnic, s nimiž má zdravotní pojišťovna uzavřenou smlouvu. Jedině tak se lze vyhnout platbám v ordinaci. Výjimku tvoří pouze akutní stav, kdy ošetření zdravotní pojišťovna uhradí i mimosmluvnímu zařízení. Povinnost zveřejňovat seznam smluvených zdravotních pojišťoven mají všichni lékaři či jejich zaměstnavatelé.

V současné době lze v České republice vybírat ze sedmi zdravotních pojišťoven. Jsou jimi: Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP), Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZPMV), Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP), Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP), Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (VoZP), Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (RBP) a Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ).

Zdravotní pojištění odvedené ze mzdy

Nejčastějším způsobem výběru pojistného je odvod příslušné částky ze mzdy pojištěnce zaměstnavatelem zdravotní pojišťovně, u niž je daný pojištěnec registrován. „Nejpočetnější skupinu pojištěnců tvoří tedy zaměstnanci. Sazba pojistného je v tomto případě stanovena na 13,5 % z vyměřovacího základu měsíční hrubé mzdy, přičemž třetinu si hradí zaměstnanec a zbylých 9 % za něj doplácí zaměstnavatel. Pokud by zaměstnanec s odvodem pojistného nesouhlasil, má zaměstnavatel pravomoc snížit zaměstnanci o příslušné pojistné mzdu formou srážky, a to i bez jeho souhlasu,“ prozrazuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Zdravotní pojištění u OSVČ

Výpočet odvodu částky u OSVČ je poněkud složitější. Procentní sazba je sice stanovena také na 13,5 %, určení vyměřovacího základu však úzce souvisí s aktuální průměrnou mzdou národního hospodářství.

Ta se v letošním roce navýšila na 28 232 korun. Výše minimálních měsíčních záloh tedy vzrostla z 1823 korun na 1906 korun. Jistou benevolenci poskytuje živnostníkům pouze volba rozhodného období – každý z nich si může zvolit, zda bude pojistné odvádět v ročním intervalu, nebo si vybere měsíční variantu ve formě záloh.

Totožná procentní sazba (13,5 %) je stanovena i pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Také zde je vyměřovacím základem minimální mzda, která se v tomto případě navýšila na 11 000 korun. Dosavadní měsíční záloha tak u nich z 1337 korun vzrostla na 1485 korun.

Poslední, velmi početnou kategorii účastníků tvoří takzvaní státní pojištěnci, tedy osoby, které z nejrůznějších důvodů nemohou být samy plátci daného pojištění. Jsou jimi například studující nezaopatřené děti ve věku do 26 let, které si ještě nevydělávají, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, starobní důchodci, uchazeči o zaměstnání registrovaní na úřadu práce, osoby převážně nebo úplně závislé na péči jiné osoby a ty, které o ně pečují, osoby ve vazbě nebo výkonu trestu a osoby, které dosáhly věku potřebného na starobní důchod, ale z důvodu nedostatečného počtu odpracovaných let nesplňují podmínky na jeho přiznání. Stanovením nového vyměřovacího základu u nich bylo původní pojistné ve výši 870 korun valorizováno na 920 korun měsíčně. Za tyto skupiny osob hradí pojistné prostřednictvím státního rozpočtu stát.

Změny v platbách pojistného se netýkají jen částek samotných, ale i účtů, kam jsou platby zasílány. Z důvodu úpravy zákona o rozpočtových pravidlech dochází k rozšíření souhrnných účtů státní pokladny. V důsledku toho všem zdravotním pojišťovnám vzniká povinnost převést své bankovní účty do České národní banky. Mnohé z nich již tuto změnu učinily, další budou následovat,“ upozorňuje Lukáš Zelený.

 

Kontakt pro média:

Petra Slušňáková

petra.slusnakova@allmedia4u.cz
602 979 058