Ženy s metastatickou rakovinou prsu a jejich možnosti léčby

Metastatický karcinom prsu je chronické onemocnění, které se vyskytuje až u 30 % pacientek po úspěšně prodělané léčbě časné rakoviny prsu. Onemocnění se vrací ve formě metastatického stádia, které nelze již zcela vyléčit, pacientky i přesto mohou žít normální život. Životu žen s metastatickým karcinomem prsu se nyní intenzivně věnuje nezisková organizace ONKO Unie, která podporuje zlepšení kvality života onkologicky nemocných žen. Z dotazníkového šetření, které na jaře tohoto roku provedla mezi pacientkami, vyplynula mj. i jejich nedostatečná informovanost o možnostech léčby. I proto ONKO Unie zahájila edukativní kampaň „NEJSEM na odpis“, aby byla široká veřejnost informována o tom, co přináší toto stádium nemoci samotným pacientkám.

„Metastáza vzniká oddělením buňky z původního nádoru a uchytí se na jiném místě v těle. Nejčastěji karcinom prsu metastazuje do místních lymfatických uzlin, kostí, jater, plic, kůže a mozku. Rozšířit se ale může i do jiných částí těla. Zpočátku nemusí být nová ložiska běžnými screeningovými metodami zaznamenatelná a nezpůsobují žádné obtíže, až po čase je lze zachytit pomocí pozitronové emisní tomografie (PET), scintigrafie či jinými diagnostickými metodami,“ vysvětluje Mgr. Petra Adámková, ředitelka ONKO Unie.

Druh metastáz a doba vzniku závisí na agresivitě a pokročilosti původního onemocnění, přítomnosti receptorů pro ženské hormony na povrchu nádoru a receptorů pro biologickou léčbu (HER2), typu karcinomu a věku pacientky. Průměrný věk pacientek s metastatickou rakovinou prsu je 65 let, často se toto inkurabilní onemocnění týká i mnohem mladších žen. Nádor se začíná šířit až poté, co dosáhne určité velikosti (o určitém počtu nádorových buněk). Metastázy se pak mohou šířit do celého těla.

Průměrná délka života pacientek je 3 – 5 let, mnohdy se však dožívají i 7 a více let. Ženy s tímto závažným onemocněním nechtějí měnit svůj životní styl a chtějí být schopné se i nadále starat o rodinu a být se svými blízkými. Důležité pro ně tedy je, že jim život prodlužuje systémová léčba, jejímž cílem je co nejdelší udržení kvality života pacientek.

Rakovina prsu je považována za systémové onemocnění, proto je nutné volit terapii, která léčí onemocnění v celém organismu. V současné době existují 2 typy systémové protinádorové léčby – hormonální léčba a chemoterapie. V rámci protinádorové léčby jsou pacientkám podávány léky, které mají za úkol ničit nádorové buňky a šetřit ty zdravé. Mohou také odstranit mikrometastázy, které ještě nebyly zachyceny na vyšetřeních a mohly by se projevit až po několika měsících či letech.

Typů nádorů rakoviny prsu je několik a pro každý z nich je vhodný jiný typ léčby. Je tedy nutné, aby lékař onemocnění správně diagnostikoval a nasadil účinnou terapii. Podle rozsahu a typu karcinomu je možné nádor chirurgicky odstranit pomocí lumpektomie či mastektomie (částečné nebo úplné odstranění prsu). Pokud je nutné provedení mastektomie, je možné později provést rekonstrukční plastickou operaci. V případě, že nádor je neoperovatelný, je nasazena neoadjuvantní léčba, která má za úkol nádor nejdříve zmenšit. K tomu je vhodná radioterapie (léčba zářením), která se využívá také po operaci pro zabránění nádoru v jizvě.

Při chemoterapii se používají cytostatika, která ničí nádorové buňky, ale bohužel zároveň s nimi i ostatní rychle se množící buňky v těle. To je doprovázeno řadou nežádoucích účinků – dochází k poškozování vlasových kořínků vedoucí k vypadávání vlasů, poškození sliznic k, průjmu, nechutenství a nevolnosti. Často se v kombinaci s chemoterapií používá biologická léčba, která cílí jen na nádorové buňky.

Hormonální léčbou lze dosáhnout snížení hladiny ženských hormonů, jež některé typy nádorů potřebují ke svému bujení. Nádorové buňky poté z nedostatku těchto hormonů hynou. Další možnost, jak snížit produkci hormonů je odstranění nebo ozáření vaječníků. U 60 – 80 % pacientek s karcinomem prsu nesou buňky nádoru na svém povrchu hormonální receptory ER (estrogenní receptor) nebo PR+ (progesteronový receptor). Až u 20 % pacientek se na povrchu nádoru vyskytuje receptor HER2/neu pro lidský epidermální růstový faktor. Přibližně u 10 % nemocných nenesou nádorové buňky ani jeden ze sledovaných receptorů, v takovém případě se jedná o triple negativní karcinom prsu.

Ze stran odborníků je všeobecně hormonální léčba preferována před chemoterapií, která může vést ke snížení kvality života. I přes nesporný pokrok v léčbě v posledních letech ale stále existuje velký prostor pro zlepšení, protože 50 % pacientek neprospívá na současně dostupné léčbě.

Důležitou součástí terapie je také podpůrná léčba. Ta zahrnuje různé zdravotnické pomůcky (například korzety při postižení nosné části páteře) nebo léky tišící bolest.