FYZIOporadna: první pomoc při bolestech hlavy a migrénách

PRAHA, 19. BŘEZNA 2019 (FYZIOklinika) – Stěží existuje člověk, který by neznal bolest hlavy. Chronickou migrénou trpí podle odhadů až 10 procent Čechů. Většina lidí v takových případech sáhne po prášcích, které bolest utlumí, ale nevyřeší její podstatu. Ta v současnosti stále častěji souvisí s poruchou funkce horní krční páteře.

Spouštěčů bolesti hlavy je mnoho – změny počasí, určité jídlo, alkohol, stres, ale i prochladnutí v klimatizovaném prostředí nebo v průvanu. Dlouhodobý dráždivý kašel může zablokovat žebra a od nich se pak řetězí napětí svalů až ke krční páteři, která způsobuje bolest hlavy. Ataky migrén, obvykle spojené s nevolností, ovlivňuje kromě vnějších vlivů také dědičnost. Existují však dva významné faktory, které jsou příznačné dnešní době – nepřirozené držení hlavy a krční páteře nebo přetížené žvýkací svaly a čelistní kloub.

„Několikahodinová práce u počítače, dlouhé sezení za volantem, ale i mnoho manuálně zaměřených pracovních pozic nutí člověka držet hlavu v dlouhodobém předsunu a zároveň horní krční páteř v mírném záklonu. Vzniká svalová dysbalance mezi povrchovými a hlubokými svaly krční páteře. Pokud se problém dlouhodobě neřeší, velké napětí ve svalech se přenese i na samotný skalp, tedy povrch lebky, což vede k silným bolestem celé hlavy. K jeho uvolnění je zapotřebí jemných technik měkkých tkání. Už samotné promasírování skalpu či krátkých svalů pod hlavou přináší první úlevu od bolesti,“ popsala hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

Krční páteř je jednou z nejvíce namáhaných, a tedy zranitelných a problematických částí lidského těla. K nepříjemným důsledkům blokád kloubního spojení mezi prvním krčním obratlem a lebkou patří mimo bolesti hlavy nebo migrény i hučení v uších či pohybující se světélka v zorném poli.

Stejné symptomy mohou ukazovat také na přetížení žvýkacích svalů nebo blokádu čelistního kloubu, a to hned z několika příčin – pokud člověk příliš skřípe a cvaká zuby, trpí na záněty středního ucha, má problémy s osmičkami, špatný skus nebo častý stres.

„Zatínání zubů a svalů hlavy je při stresu příznačné. Jelikož naše tělo reaguje velice komplexně přes svalové smyčky, často nacházíme společně s blokádou čelistního kloubu také blokádu v horní krční páteři ve skloubení mezi lebkou a prvním krčním obratlem. Ty jsou skoro vždy spojeny s přetěžováním povrchových zdvihačů hlavy, například při práci na počítači. Vedle samotného napětí žvýkacích svalů nacházíme také napětí povrchových svalů krční páteře a podobně. Tím se jen dokazuje, jak velice je náš pohybový aparát propojen a že pro úspěšnou terapii je vždy nutné vedle samotného ohniska bolesti řešit i na první pohled vzdálené poruchy, jelikož i ty mohou být spouštěčem,“ dodala Iva Bílková.

První pomoc při bolestech hlavy – cvik na protažení šíje a páteře

Vsedě si pod levou hýždi vsuňte levou ruku dlaní dolů. Pravou ruku přiložte na hlavu nad levé ucho a ukloňte hlavu doprava. Při nádechu směřujte očima doleva nahoru, při výdechu doprava dolů. Sklopte hlavu obličejem dolů a opět s nádechem stočte zrak doleva nahoru, s výdechem doprava dolů. Vraťte se do vzpřímeného sedu a opakujte na druhou stranu. Videoukázka cviku zde.

FYZIOklinika, www.FYZIOklinika.cz

Je nestátní zdravotnické zařízení zaměřené na prevenci a léčbu bolestivých stavů pohybového aparátu. FYZIOklinika do české praxe uvedla nový koncept služeb FYZIOterapie All-Inclusive a FOKUS All-Inclusive – kombinaci dostupných metod, od ultrazvukové diagnostiky přes manuální fyzioterapii po využití radiálních nebo fokusovaných rázových vln, v rámci jedné komplexní návštěvy klienta.

V oblasti fyzikální terapie je pražská FYZIOklinika největším centrem pro léčbu rázovou vlnou v ČR a řadí se mezi největší pracoviště v Evropě. Aplikace této inovativní technologie zvyšuje efekt manuální fyzioterapie – je užitečným doplňkem při léčbě bolesti v léčebných programech a v případě planární rázové vlny dokonce umožňuje výrazné urychlení hojení ran. FYZIOklinika získala prestižní ocenění Firma roku 2017 v regionu Praha a umístila se na druhém místě v celostátní soutěži Ordinace roku 2017 v kategorii Rehabilitační ordinace. Ve stejném roce obsloužila v pražském centru přes 6000 návštěv. Spravuje největší databázi videonávodů na FYZIOcvičení v ČR, kterou neustále rozšiřuje a zveřejňuje na svém webu. V dubnu 2018 složila vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT, mezinárodní zkoušku na McKenzie Institute International a získala tak jako jedna z mála Čechů tuto akreditaci.

Lékaři se zeptají svých pacientů, zda berou léky správně

Praha, 19. 3. 2019 (Teva) – Více než polovina diabetiků a hypertoniků v nedávném šetření přiznala, že nedodržuje předepsanou léčbu. Neochota spolupracovat s lékařem a řídit se jeho pokyny – tzv. non-adherence – vede k častějším pobytům v nemocnicích a zdravotní systém stojí stovky milionů korun navíc. Příčiny, jež vedou k nedisciplinovanosti českých pacientů, se proto budou snažit odhalit lékaři ve 150 ambulancích po celé ČR. Svých pacientů se začnou ptát přesně 25. března, tedy v den, kdy startuje Týden adherence.

Jeho cílem je upozornit na vážné dopady, které s sebou nedodržování léčby nese. Výzvu Týdne adherence „Chcete se léčit účinně? Lečte se správně“ podpořili kromě praktických lékařů a internistů také odborníci z řad diabetologů, kardiologů a lékárníci ve spolupráci se společností Teva.

„Problém s dodržováním léčby je nejčastější u diagnóz, které pacienty nebolí ani je nijak neomezují. Typicky například u pacientů s cukrovkou, vysokou hladinou cholesterolu nebo zvýšeným tlakem,“ vysvětluje praktický lékař MUDr. Igor Karen ze Společnosti všeobecného lékařství. Odhaduje, že v jeho ordinaci je 20–30 % pacientů, kteří se jeho pokyny neřídí. „U onemocnění, jako je třeba AIDS, by si nikdo nedovolil vynechat léky. Přitom absence léčby u cukrovky nebo nemocí srdce může mít stejně fatální následky,“ doplňuje MUDr. Karen.

Každý rok vrátí pacienti do lékárny nespotřebované léky v hodnotě miliard korun. Podle předsedy Sekce nemocničních lékárníků České farmaceutické společnosti Mgr. Michala Hojného mohou s plýtváním souviset také nežádoucí účinky léků, pro které pacienti léky dále neužívají, a nedostatečná komunikace s lékařem. Na to, jak pacient přistoupí k léčbě, má podle něj rozhodující vliv nejen on sám, ale také jeho ošetřující lékař a lékárník, který mu přípravek v lékárně vydá a poskytne informace o správném užívání.

Výsledky analýzy, která mapuje motivaci pacientů k léčbě, představí zástupci společnosti Teva a odborných společností letos na podzim. Více informací je k nalezení na https://www.teva.cz/o-adherenci/.

Oční klinika VFN a 1. LF UK boduje se svými…

Praha, 19.3.2019 (VFN)

Oční klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK je jediným pracovištěm v ČR, které se stalo členem Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění oka (ERN-EYE). Především díky špičkové péči o pacienty a mezinárodnímu uznání na poli výzkumu geneticky podmíněných vad očí. O jedinečnosti a kvalitách tohoto pracoviště svědčí i příběh malého Kubíka, který se jako první dítě v ČR a SR narodil s Warburg mikro syndromem a specialisté z Oční kliniky u něj toto vzácné onemocnění odhalili. Tím dokázali Kubíkovi a jeho rodině usnadnit nelehký osud a díky včasné diagnostice má Kubík dnes dva zdravé sourozence.

Kuba se narodil s vrozeným šedým zákalem na obou očích. O zákalu rodiče věděli již v těhotenství, Kubovi byl diagnostikován pomocí ultrazvuku již v 17. týdnu gravidity. Jelikož se jednalo o druhé těhotenství se stejným problémem a nikdo z rodičů ani blízké rodiny vrozený šedý zákal neměl, byl jeho případ konzultován s lékaři Centra klinické oční genetiky VFN.

„Dle očekávání bylo u Kubíka již v porodnici zřejmé, že má oboustrannou kataraktu (šedý zákal). Takovýto nález se ale dá v dnešní době řešit. Vrozený šedý zákal se každý rok v České republice vyskytuje u přibližně 17 nově narozených dětí a malí pacienti podstupují záhy jeho operaci, což byl i případ Kubíka,“ vysvětluje doc. MUDr. Petra Lišková, M.D., Ph.D. z Oční kliniky a Laboratoře pro studium vzácných nemocí VFN a 1. LF UK. Aby přišli na genetickou příčinu onemocnění, provedli v rámci výzkumného programu rozsáhlé vyšetření kódujících úseků všech genů. V době, kdy se Kubík narodil, se jednalo o supermoderní technologii, která nebyla v České republice pacientům v klinické praxi běžně nabízena. Tato analýza nějakou dobu trvala. Když byla kompletně hotová, i další projevy potvrzovaly, že zjištěné chyby v genu RAB3GAP1 jsou příčinou jeho onemocnění, kterému se říká Warburg mikro syndrom.

Varovné signály přišly dřív než stanovení diagnózy

Kuba se zhruba ve třech měsících začal opožďovat ve vývoji. Diagnóza WMS se potvrdila před jeho prvními narozeninami. „Veškeré naděje, že Kuba vše dožene, byly rázem pryč. Najednou jsme věděli, co od Kuby můžeme očekávat a jak se zhruba bude vyvíjet. Kuba zůstane vždy na úrovni tříměsíčního dítěte, nikdy nebude chodit ani sedět, sám se nenají, bude potřebovat celodenní péči a pravidelnou rehabilitaci. Jsme za rychlou Kubovu diagnostiku velice vděční, protože díky ní má Kuba ještě dva zdravé sourozence,“ dodává Kubova maminka Tereza S.

Příběh Kuby a jeho rodiny si můžete také prohlédnout na videu.

Každý jsme nositelem několika mutací

Přestože jsou vzácná onemocnění často opomíjená, je třeba si uvědomit, že kumulativně postihují jen v Evropské unii kolem 30 milionů lidí. Odhaduje se, že vzácných chorob je až 8 000, z toho více než 900 se týká očí. „Každý z nás je nositelem několika mutací, které mohou vyvolat závažné onemocnění u našich dětí. Stačí potkat partnera, který má také mutaci ve stejném genu. To, že jsme nositelé, ale nevíme, stejně jako to nevěděli rodiče Kubíka. Když se na tyto příčinné genetické změny přijde, mají rodiče možnost podstoupit preimplantační genetickou diagnostiku prováděnou v rámci metody mimotělního oplodnění. Tím se pak dá předejít vzniku závažných dědičných vad u potomků,“ vysvětluje doc. Lišková.

Jediné centrum zaměřené na diagnostiku geneticky podmíněných onemocnění oka v České republice je právě ve VFN

„Naše pacienty nejenom vyšetříme po oční stránce, ale snažíme se u nich v rámci multidisciplinárního týmu o komplexní přístup. Ten začíná vyšetřením i dalších možných projevů onemocnění mimo oční tkáně a končí spoluprací s řadou diagnostických a výzkumných laboratoří s hlavním cílem přijít na to, co za onemocněním stojí, tedy nalézt gen a konkrétní mutace. Jejich záchyt nám dále upřesní či potvrdí klinickou diagnózu a upřesní riziko projevu onemocnění u dalších členů rodiny. Například u pacientek s kongenitálními kataraktami, které jsou jediné s touto vadou v rodině, se v minulosti lékaři přikláněli spíše k názoru, že jejich děti mají minimální pravděpodobnost, že také budou mít tuto vadu. Díky molekulární genetice dnes ale víme, že kongenitální katarakty vznikají velmi často na podkladě nově vzniklých dominantních mutací. Riziko přenosu na děti je pak 50 %. To ale není všechno, díky variabilitě projevů se až v další generaci může zjistit, že běžným vrozeným zákalem čoček to nekončí, u některých genů se totiž mohou přidružovat i jiné projevy, například srdeční vady. Vzhledem k rozmanitosti geneticky podmíněných očních chorob je náš přístup k pacientům vysoce individuální, často si musíme doslova nastudovat v literatuře jednotlivé projevy onemocnění asociované s konkrétním genem či dokonce mutací,“ přibližuje práci centra doc. Petra Lišková.

VFN bude hostit 3. setkání Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění oka

Díky skvělým výsledkům centra je VFN v Praze jedinou českou nemocnicí zapojenou do Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění oka (ERN-EYE), která vyžadují vysoce specializovanou zdravotní péči, soustředění poznatků a zdrojů. Ve dnech 21. a 22. března 2019 právě VFN v Praze bude hostit 3. setkání ERN-EYE, kterého se zúčastní zástupci ze všech 29 zapojených nemocnic ze 13 evropských zemí. Hlavními tématy setkání bude prezentace specializované platformy virtuální oční kliniky zvané EyeClin, která je nástrojem pro konzultace případů se vzácnými onemocněními předními evropskými odborníky, dále se bude řešit rozvoj další spolupráce v oblasti výzkumu a vypracování guidelines pro jednotlivá onemocnění. Setkání proběhne v Karolinu a zahájí ho rektor Univerzity Karlovy prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

www.lf1.cuni.cz

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

Chřipka – očkovaní ušetří tisíce z rodinného rozpočtu

Praha, 19. března 2019 (STOP chřipce!) – Chřipka je závažné onemocnění, kterým se v České republice každoročně nakazí statisíce obyvatel. Souvisí s ní nejen řada zdravotních komplikací, ale i výrazné ekonomické ztráty. Ty dokáže významně snížit pravidelné očkování proti chřipce. Navzdory doporučení Světové zdravotnické organizace je však u nás očkováno pouze 5–6 % populace. Vyšší zájem Čechů o očkování proti chřipce by přinesl výraznou úsporu. Návštěvy praktických lékařů by se totiž snížily o desítky tisíc, potřeba hospitalizace by klesla o tisíce případů, a především by se zabránilo tisícům zbytečných úmrtí.

Chřipka se vyskytuje celosvětově a ročně jí onemocní přibližně 10–15 % populace. Její závažnost spočívá především v dalších zdravotních komplikacích, jež zhoršují průběh nemoci a mohou končit i fatálně. „V České republice na chřipku a její následky umírá až 2 000 osob ročně. Nejde však pouze o zdravotní rizika, chřipka je spojena i s velkými finančními ztrátami. Chřipkové onemocnění vede k pracovním neschopnostem či nutnosti ošetřovat nemocné členy rodiny, čímž dochází k výrobním ztrátám a v případě epidemie i k negativnímu vlivu na celou ekonomiku,“ říká MUDr. Jan Kynčl, PhD., vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

Výdaje za návštěvy lékařů, hospitalizace v nemocnicích či samotné léky, to vše jde na vrub chřipky. Například zdravotní pojišťovny na její léčbu za průměrnou sezónu zaplatí 400 milionů korun. Výraznou pozitivní změnu by přinesla vyšší proočkovanost mezi českou populací. V současné době se pohybuje na úrovni 5 až 6 %, přitom Světová zdravotnická organizace doporučuje minimálně 30 %, u rizikových skupin obyvatel pak 75 %.3b Z analýzy společnosti Value Outcomes vyplývá, že v případě dosažení 75% proočkovanosti mezi chronicky nemocnými pacienty a osobami staršími 65 let, by úspora zdravotních pojišťoven činila až sto milionů korun. Předešlo by se desítkám tisíc návštěv praktických lékařů, až dvaceti tisícům návštěv pohotovosti, několika tisícům hospitalizací v nemocnicích a jednotkám tisíců úmrtí.

Očkování je vysoce účinným preventivním opatřením proti chřipce, které pomáhá snižovat počty nemocných i zemřelých. U zdravých dospělých zabrání onemocnění v 70–90 % případů a sníží počet pracovních neschopností až o 78 %. Onemocnění zasahuje nejen do chodu firmy, ale i do rozpočtu samotných domácností. Představme si zaměstnance s průměrnou hrubou mzdou 25 tisíc Kč, který na 14 dní díky chřipce vypadne z pracovního procesu. První tři dny nedostane nic, náhrada mzdy se totiž ze zákona počítá až od 4. pracovního dne na neschopence. Od zaměstnavatele tedy dostane zaplaceno celkem 4 368 Kč. Ztráta na výdělku pak činí 5 279 Kč, protože v případě, že by normálně pracoval, vydělal by si za půlku měsíce zhruba 9 647 Kč čistého.

Na rozdíl od seniorů či chronicky nemocných si zbytek dospělé populace hradí očkování sám. Jeho cena se však pohybuje v řádech stovek korun, což je v porovnání s celkovými ztrátami zanedbatelná položka. Většina zdravotních pojišťoven na něj navíc přispívá v rámci svých preventivních programů. Řada zaměstnanců se rovněž může obrátit na své zaměstnavatele, protože očkování proti chřipce je v posledních letech často součástí nabídky firemních benefitů.

Kampaň STOP chřipce! chce zvýšit informovanost o nebezpečí chřipky a zabránit tak dalším zbytečným úmrtím. Připojte se i Vy k petici za zvýšení proočkovanosti proti chřipce v ČR na http://www.stop-chripce.cz/pripojuji-se

Více na www.stop-chripce.cz nebo na www.ockovaniprotichripce.cz

Unikátní program péče o zdraví zaměstnanců GSK slaví první narozeniny

Praha, 19.3.2019 (GSK)

Již rok využívají zaměstnanci české pobočky farmaceutické společnosti GSK zcela bezplatně vybrané preventivní služby z oblasti zdravotní péče v rámci programu Partnership for Prevention. První narozeniny globálního programu slaví GSK aktivitami na podporu zdravého těla i svěží mysli. Ve společnosti rapidně stoupla proočkovanost zaměstnanců jak z metropole, tak i z regionů.

Prioritou programu je porozumět svému zdraví a starat se o něj. „Vzhledem k tomu, že naši zaměstnanci tráví výkonem pracovních úkolů mnoho času, chceme každého z nich povzbudit v dodržování pravidel zdravého životního stylu. Jako zaměstnavatel chceme být nejen šiřitelem osvěty o důležitosti prevence, ale i tím, kdo prevenci pomáhá zabezpečit – a to kdekoliv na území České republiky,“ zdůrazňuje personální ředitelka GSK Pavla Bučilová. Program P4P je dobrovolný a důvěrný, přičemž zaměstnanci, kteří ho využívají, snižují rapidně své náklady na zdravotní péči. Reflektuje přitom misi GSK – pomáhat lidem být aktivnější, cítit se lépe a žít déle.

O kvalitách programu P4P svědčí fakt, že je o něj mezi zaměstnanci stále větší zájem. Zatímco při zavedení v březnu loňského roku projevilo o benefity zájem například 33 % pracovníků farmaceutické divize, letos v únoru už jich bylo registrováno 80 %. Aktuálně je k programu přihlášeno celkem 395 zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků. Naprostá většina z nich využívá zejména možnost očkování proti meningokoku B, klíšťové encefalitidě a rakovině děložního čípku. Mezi nejatraktivnější a často poptávané ale patří také preventivní prohlídky.

„Jsme potěšeni, že výhody programu využívají již téměř dvě třetiny našich zaměstnanců a věřím, že jich bude brzy ještě více,“ zdůrazňuje Pavla Bučilová. Pracovníci GSK využívají zejména bezplatný přístup k více než dvaceti typům očkování pro děti i dospělé, k detailním preventivním prohlídkám, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, včetně vyšetření digitálním dermatoskopem nebo k prevenci HIV.

První narozeniny programu P4P slaví GSK měsícem zdraví, který pro zaměstnance přináší zdravé snídaně, týden masáží, běžecký seminář, lekce jógy a pilates. Zaměstnancům se velice líbilo velké sportovní odpoledne, na kterém se formou olympijských her mohli utkat se svými kolegy. Vzhledem k pracovnímu vytížení pracovníků GSK se hodně aktivit soustředí na podporu mentálního zdraví.

Vzhledem k tomu, že tým GSK tvoří i kolegové v regionech, vyráží personální oddělení s P4P aktivitami podporujícími zdraví pravidelně i za nimi. Program P4P je přitom součástí strategie „Moderní zaměstnavatel,“ kterou se GSK zavazuje povzbuzovat své zaměstnance v tom, aby byli sami sebou, cítili se v GSK dobře a rozvíjeli se profesionálně i osobnostně.

Program P4P je v ČR realizovaný ve spolupráci s poliklinikami AGEL společnosti Dopravní zdravotnictví, která zaměstnancům GSK a jejich blízkým poskytne vyšetření a léčbu ve vybraných oblastech preventivní zdravotní péče. V rámci kooperace s očkovacími centry společnosti Avenier, členem skupiny AGEL, je možné využít vybraného bezplatného očkování pro celou rodinu.

Projekt se vztahuje na všechny zaměstnance GSK po celém světě. Ačkoliv je tento program globální, každý ze zaměstnanců ho může využít dle svých potřeb. Pro P4P byly zvoleny takové služby, které mají svou hodnotu především v oblasti prevence a diagnostiky. V neposlední řadě také odpovídají doporučením Světové zdravotnické organizace. Program je využíván ve130 zemích, kde firma působí.

Ministerstvo chce řešit doručování léků domů,třeba handicapovaným

Praha 19. března (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví chce řešit možnosti doručování léků pacientům domů, což by pomohlo například handicapovaným nebo seniorům. Mezi předloženými návrhy je zásilková služba nebo návštěvní služba lékárníka. Oboje má svá rizika, je o nich třeba diskutovat, řekl dnes na tiskové konferenci k odborné konferenci Trendy v evropském lékárenství ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Návrh na změnu zákona, která by umožnila dopravu léků zásilkovou službou, předložila sněmovně Národní rada osob se zdravotním postižením. „Předkládáme ho tak, aby ho mohl využít každý. Poslanci ho ale mohou omezit jen na vybrané skupiny,“ řekl novinářům předseda rady Václav Krása. Sám v lékárně nebyl deset let, léky mu vyzvedává manželka nebo asistent. „Je to takový zásilkový výdej, tak ho pojďme legalizovat,“ dodal.

Podle ministra Vojtěcha je zásadní zohlednit bezpečnost při dopravě i při užívání léků. V současné době lékárník pacienta při výdeji instruuje, jak má lék užívat. Podle Krásy je ale lék již nyní doplněný příbalovým letákem, lékárník by proto mohl komunikovat s pacientem i elektronicky. Podle ministra by také mohl být problém se zachováním teploty, protože některé léky musí být skladované v chladu.

Česká lékárnická komora (ČLK) podle jejího prezidenta Lubomíra Chudoby navrhuje možnost návštěvní služby lékárníků, která by byla hrazená zdravotními pojišťovnami. „Je třeba ovšem zvážit i personální možnosti lékárníků,“ dodal ministr.

Konference se zabývala také odměňováním lékáren a problematikou dostupnosti léčiv. Ministerstvo připravilo novelu zákona o léčivech, která omezí nežádoucí vývoz léků z Česka, usnadní dovoz léků ze zahraničí a pomocí takzvaného emergentního systému má zajistit dodání léku do kterékoliv lékárny v Česku. Podle Vojtěch by měla být brzy předložena vládě.

Na Slovensku emergentní model funguje už téměř dva roky. Počty hlášení nedostupnosti léků se tam snížily z původních 80 procent na současných 15 procent. „Na Slovensku se model osvědčil. Na měsíční bázi dostáváme hlášení až na úroveň konkrétního balení léku a lékárny, která emergentní systém aktivovala. Takto detailní informace nám umožňují efektivně řešit výpadky léků,“ uvedl generální ředitel sekce farmacie a lékové politiky slovenského ministerstva zdravotnictví Petr Musil.

Nejčastějším důvodem výpadku léků jsou podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) problémy související s výrobou a dodavatelským procesem. Problém se surovinami podle jeho ředitelky Ireny Storové často postihne celou Evropu, protože některé se vyrábějí jen na jednom či dvou místech.

V debatě o odměňování lékáren náměstek ministra Filip Vrubel deklaroval, že výsledkem nesmí být zvyšování doplatků za léky pro pacienty a dopad na veřejné zdravotní pojištění. V současné době je podle něj 50 až 80 procent tržeb za léky na recept. Lékárníci spolu s distributory léčiv se dělí o marži, jejíž maximální výše je stanovená zákonem. Lékárna má navíc 14 korun za vydání jedné položky na receptu. Další příjmy jsou z volně prodejných léků, zdravotnických prostředků a prodeje dalších produktů.

Podle Chudoby by ale lékárníci měli být placeni za své odborné služby, nikoliv z marže. „Připravujeme výkon pro posouzení léků, které pacient dostává, a za případnou digitalizaci papírového receptu,“ řekl Chudoba. Komora žádá také kompenzovat nově na lékárníky uložené povinnosti jako je ověřování pravosti léků, které si vyžádala EU.

van mha

Nový transplantační zákon Senát zítra pravděpodobně schválí. Zachrání několik…

Praha 19. března 2019 (prof. MUDr. Jaroslav Malý)

Senát ve středu 20.3.2019 projedná novelu transplantačního zákona a s největší pravděpodobností ji díky podpoře napříč politickým spektrem přijme. Hlavní změna spočívá v jednodušším procesu transplantace orgánů od zemřelých cizinců. „Odhaduje, že novela tohoto zákona každý rok umožní transplantovat orgány od přibližně 15 cizinců a zachrání tak život několika lidem. I jako lékař ji zásadně podporuji,“ říká senátní zpravodaj chystané novely a profesor vnitřního lékařství prof. MUDr. Jaroslav Malý.

Možnost transplantace orgánů od cizinců, kteří zemřeli v Česku, upravuje stávající podoba transplantačního zákona z roku 2013. V praxi se ovšem ověřování souhlasu nebo nesouhlasu dárce s použitím jeho orgánů ukázalo jako nefunkční. České úřady totiž nyní musejí žádat cizí stát nebo rodinu o informaci, zda jeho občan vyjádřil souhlas s posmrtným odběrem orgánů, nebo ne. „To je velmi časově náročný proces. Když si vezmeme, že například srdce vydrží 4 hodiny, je to prakticky nereálné,“ vysvětluje senátor Jaroslav Malý. Stávající novela umožňuje udělení tohoto souhlasu za zemřelého dárce od blízkého člověka. Dotaz na rodinu do zahraničí nebo konzulát bere až jako druhou volbu. „Samozřejmě novela absolutně respektuje tzv. kartičku dárce, která jasně říká ANO nebo NE. Pokud bude taková kartička u cizince k dispozici, nikdo se na nic neptá a zdravotníci se řídí touto kartičkou. Je to jasná a nezpochybnitelná deklarace vůle zemřelého dárce,“ doplňuje senátor Malý. Odborníci odhadují, že pokud Senát novelu schválí a podepíše ji i prezident, budou moci lékaři každý rok transplantovat od zemřelých cizinců zhruba o 100 orgánů více každý rok. Pro české občany je v ČR legislativně zakotven tzv. předpokládaný souhlas s darováním orgánů, který ale rodiny zemřelých Čechů mohou samozřejmě odmítnout. Česko patří ke světové transplantační špičce. Jen v roce 2018 u nás bylo provedeno 885 transplantací. „Je to poslanecký zákon, na kterém se podíleli poslanci napříč politickým spektrem. I tady v Senátu se zdá, že má stejnou apolitickou podporu. Předpokládám, že bude přijat,“ uzavírá senátor Jaroslav Malý.

Vědci: Kmenové buňky se obnovují i v kostech jako v krvi a kůži

Praha 19. března (ČTK) – Kmenové buňky se obnovují v růstových zónách kostí stejně jako v krvi či kůži. Objev této jejich funkce může do budoucna zlepšit léčebné postupy nebo snížit růstové poruchy u dětí. O výzkumu publikovaném v odborném časopise Nature informovala Akademie věd ČR, jejíž členka Mária Hovořáková se na něm podílela.

„Tento výzkum prokázal, že i v kostech existují buňky, které po určitou dobu umožňují zachování růstových zón potřebných pro prodlužování dlouhých kostí a zabezpečují růst kostí do délky až do dosažení dospělosti,“ uvedla Hovořáková, která působí v Ústavu experimentální medicíny.

Růst dlouhých kostí u dětí umožňují takzvané růstové ploténky, které tvoří chrupavčitá tkáň a které oddělují oba konce dlouhých kostí od jejich střední již kostěné části. Ploténky obsahují tři typy buněk, takzvané chondrocyty, které se musí v růstové zóně neustále obnovovat, aby ploténka zůstala dlouhodobě funkční.

Výzkum zaštiťoval Institut Karolinska ve Švédsku, který patří k nejvýznamnějším lékařských univerzitám v Evropě. Vědci při zkoumání myší potvrdili schopnost vlastního obnovování kmenových buněk v růstových zónách. Ukázalo se, že kosti rostou jinak před narozením a po narození. „Vědci využili specifické myší kmeny, které jim umožnily sledovat buněčné populace, a prokázali, že krátce po narození plodu získávají některé embryonální chondrocyty charakter kmenových buněk. Asymetrickým dělením dávají vzniknout jednak dalším kmenovým buňkám, které doplňují jejich zásobu, a jednak buňkám připraveným k vlastní diferenciaci a tvorbě kosti,“ uvedla akademie.

Podobně se chovají tkáně, které mají vysokou schopnost regenerace jako například kůže nebo krev. Společné jsou jim takzvané progenitorové buňky umístěné na specifických místech.

„Jsem přesvědčená, že objev schopnosti sebeobnovy progenitorových buněk myší růstové chrupavky může znamenat výrazný posun v oblasti pochopení vzniku růstových poruch u dětí. S tím potom logicky souvisí možnosti přehodnocení či inovace terapeutických přístupů,“ dodala Hovořáková. Bude podle ní ale nejprve třeba potvrdit platnost výzkumu i u lidí.

Pomoci pak může pacientům s různými onemocněními. Mezi nimi je například achondroplázie, známá pod názvem disproporcionální trpaslictví, nebo neomezený růst u pacientů s některými mutacemi.

van rot

Centrum v Brně spolupracuje s Mayo Clinic, navrhly už dva patenty

Brno 19. března (ČTK) – Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (ICRC) má šest výzkumných týmů s americkou Mayo Clinic. ČTK to dnes řekl ředitel nemocnice Martin Pavlík při příležitosti návštěvy amerického velvyslance Stephena Kinga v centru. Spolupráce v minulosti vynesla dvě přihlášky na patent v oblasti srdečních arytmií a také epileptických záchvatů. Sedmý společný tým bude pracovat na využití kmenových buněk. Cílem centra je pracovat na výzkumu a vývoji nových metod pro léčbu kardiovaskulárních, neurologických a onkologických nemocí.

King navštívil Brno už potřetí. Nyní se setkal s vedením výzkumného centra i nemocnice. Ředitel nemocnice Pavlík uvedl, že centrum vzniklo při spolupráci s americkou Mayo Clinic. „Pokračujeme ve spolupráci, která se rozvíjí pozitivním směrem. Máme šest výzkumných týmů,“ uvedl Pavlík.

Týmy pracují například na programu pro zlepšení zdraví Brňanů. Další program se zabývá diagnostikou epilepsie a jiný zase léčbou Alzheimerovy nemoci.

Ze spolupráce vzešlo 150 společných publikací a dvě společné přihlášky u Amerického patentového úřadu. „Jedna je na zařízení na léčbu srdeční arytmie. Je přesnější a také menší, takže je šetrnější k pacientovi. Druhá přihláška je na zařízení pro přesnější diagnózu toho, kde v mozku vzniká epileptický záchvat,“ řekl ředitel pro vnější vztahy ICRC René Samek.

Výsledkem spolupráce nemusí vždy být přihláška o patent. „Vznikají vědecké články, publikace, něco sdělíme na konferencích. Obecně se dá říct, že v každé oblasti vzniká diagnostický přístroj, nová léčebná nebo diagnostická metoda a týká se to třeba Alzheimerovy choroby, srdečních chorob a arytmií, epilepsií, ale také rakoviny a podobně,“ vyjmenoval Samek. Vzniká i sedmý tým složený z odborníků brněnského centra a americké kliniky. „Bude zaměřený na kmenové buňky. Při léčbě některých chorob totiž současná léčiva u 20 až 30 procent pacientů nezabírají. Proto se zkouší postup, kdy se člověku odeberou jeho buňky, upravené se mu potom vrátí, a tím se mu vyléčí choroba,“ uvedl Samek. Dodal, že prospěšné to může být třeba u rakoviny, neurodegenerativních chorob nebo u nemocí srdce.

ICRC vzniklo v roce 2011. S celkovým rozpočtem přes čtyři miliardy korun na období do roku 2015 bylo financované převážně z fondů Evropské unie a z rozpočtu státu, nemocnice a kraje. Na léta 2016 až 2020 centrum dostalo miliardovou podporu z Národního programu udržitelnosti. Peníze pokrývají téměř 60 procent, zbytek centrum shání samo, ať už z grantů EU, národního rozpočtu nebo od průmyslových partnerů. Podle Samka se rozpočet vždy daří naplnit. Centrum má přes 400 pracovníků, ne všichni ale pracují na plný úvazek. V přepočtu na plné úvazky má centrum 230 lidí. Centrum spolupracuje se stovkou výzkumných organizací z celého světa.

Lenka Horáková kš

Mám to v genech. Čtyři argumenty, proč už dnes tahle…

Praha, 18. březen 2019 (LESENSKY.cz)

Často s nadsázkou říkáme, že máme něco v genech. Sklon k nemocem, váhu, psychickou odolnost či špatnou paměť. Ve skutečnosti však rozhodně nejsme oběťmi vlastních genů. Právě naopak. Spousta novodobých výzkumů dokládá, že to, co bylo dříve považováno za jasnou a neměnnou genetickou záležitost, už neplatí. Že geny nemají celkovou řídící roli nad našimi znaky, vlastnostmi, chováním ani zdravím, a po celý život se vyvíjí. Jsou totiž ovládány i spínači, které nejsou zakódované přímo v naší DNA, ale jsou „vně“. Řadí se mezi ně různé faktory životního stylu, jako třeba dech, pohyb nebo spánek. Čím tedy můžete správně ovlivnit funkci vlastních genů? Přinášíme čtyři inspirační tipy, jak vykročit k lepšímu zdraví a prevenci.

Uvědomělé a prohloubené dýchání

Dýchaní je vlastně jediná činnosti autonomního systému našeho těla, kterou můžeme vědomě ovlivňovat. Dokážeme třeba zkrátit nebo prohloubit dech. To, jak se nadechneme, však nemá vliv pouze na okysličení buněk, ale také na náš vegetativní systém a funkci genů. Dech a emoce jsou totiž silně provázané. „V dnešní době jsme se odnaučili správně dýchat, naše dýchání je hodně mělké a povrchní. Tím se snižuje kapacita dýchacího systému a výměna plynů a buňky jsou ochuzeny o životadárné látky. Naopak odpadní látky jsou více zadržovány. Existuje však také silné propojení mezi kvalitou dechu a emocemi,“ vysvětluje Taťána Maříková, která se vlivu negenetických faktorů na projevy genů věnuje ve své nové knize Genetika v širších souvislostech. V ní srozumitelným způsobem upozorňuje na faktory, kterými můžeme své genetické nastavení významně ovlivňovat. „Platí například, že s mělkým nadechováním je spojený zejména strach. Zármutek se zase pojí s povrchním, křečovitým dechem a s prázdnotou v břiše. Máme-li nudu, náš dech je mrtvý, mělký, jsme citově prázdní. Naopak zažíváme-li pocity kladné, jako lásku, bezpečí, nadšení či úžas, máme dech klidný a hluboký, prodchnutý pocitem fyzické i psychické pohody. A takový je potřeba si pěstovat,“ doplňuje Maříková.

Kvalitní a dostatečný spánek

Dostatečný a kvalitní spánek je taktéž důležitou součástí péče o naše zdraví. Všichni víme, že bychom měli v dospělosti spát v průměru sedm až osm hodin denně, ale často se tím neřídíme. V průběhu spaní dochází k utužování paměti, odvádění toxinů z mozku nebo k produkci různých důležitých látek, mezi něž patří třeba melatonin, tzv. spánkový hormon. Vybrané geny určují třeba to, jestli jsme tzv. sovy nebo ranní ptáčata. Existuje však také úzký vztah mezi genetickou výbavou a nedostatkem nebo poruchami spánku. Mnohé průzkumy totiž prokázaly, že málo spánku nebo jeho narušení přímo souvisí se zvýšeným rizikem psychických onemocnění, Alzheimerovy choroby, obezity, cukrovky, srdečních chorob, nádorových onemocnění i poruch imunity. Byla také prokázaná jednoznačná souvislost mezi dlouhodobě zkráceným spánkem a stresem. „V poslední době znepokojuje mnoho odborníků trend, kdy zejména mladí lidé a děti chodí spát pozdě a brzy vstávají,“ upozorňuje Maříková, která působila celý svůj profesní život v Ústavu biologie a lékařské genetiky Univerzity Karlovy a ve Fakultní nemocnici v Motole v oblasti klinické genetiky. „Tyto děti a mladí lidé pak vykazují horší výsledky v paměťových testech a učení, ale zhoršuje se jim také imunita,“ dodává Maříková.

Meditovat, meditovat

Meditaci spojujeme hlavně s východní filozofií a náboženstvím, ale nachází si své místo už i v západním světě. Jejím hlavním efektem je celkové zklidnění, což platí jak pro tělo, tak pro naši mysl. V poslední dekádě je hlavním důvodem rozšíření meditativní techniky hlavně zvládání stresu. Pravidelná meditace má však bezprostřední dopad také na fungování našich genů. Už v roce 2008 bylo prokázáno, že u skupiny dobrovolnic, které pravidelně meditovaly, byla zpozorována zvýšená aktivita enzymu telomerázy. Tohle cizí slovíčko chrání naše tělo před stárnutím. Na výzkumu se podílela nositelka Nobelovy ceny za rok 2009 – Elizabeth Blackburnová, která už předtím zjistila, že na aktivitu telomerázy má negativní vliv zejména stres. A s tím souvisí i další zjištění, která dokládají, že snížení stresu (a tedy meditace a produkce telomerázy) snižuje riziko nebezpečných zánětů v těle i rakoviny a napomáhá posílení imunity.

Sportem ke zdraví. I štěstí

Sportem ku zdraví. To je další poučka, kterou mnohdy slýcháme. A moderní poznatky na poli genetiky jí dávají ještě hlubší smysl. Sport navíc nemá pouze efekt zdravotní, ale také psychický. Zcela zjednodušeně můžeme říci, že cvičení napomáhá tomu, že jsou některé geny zapínány a jiné vypínány. Fyzická aktivita totiž kromě dalších příhodných benefitů reguluje i funkci některých genů, například těch zvyšujících odolnost proti neurodegenerativním chorobám, jakou jsou alzheimer nebo parkinson. Při fyzické aktivitě také dochází ke zvýšené tvorbě zmíněné telomerázy i endorfinů, serotoninu či dopaminu, které navozují pocity blaha a štěstí. „Endorfiny jsou jakýmsi obranným mechanismem. Vyplavují se při fyzické zátěži i při stresu, posilují imunitní systém, urychlují hojení a navozují pocit dobré nálady. Na pravidelné cvičení tak můžeme nahlížet jako na prevenci před mnoha závažnými chorobami i depresemi,“ uzavírá Maříková.

O knize Genetika v širších souvislostech
Geny – Psýché – Prostředí
Kniha rozbíjí vžitou představu o výlučné řídící roli genů nad našimi vlastnostmi, chováním a zdravím. Čtyřicetileté zkušenosti autorky i současná odborná literatura totiž přinášejí poněkud jiné vysvětlení. Autorka proto srozumitelnou a poutavou formou uvádí základní znalosti o dědičnosti, hlavně však vysvětluje, že geny jsou jen jednou ze součástí celého složitého systému dědičnosti. Rozhodně nejsme pasívními oběťmi svých genů. Naopak geny lze ovlivnit i vědomými procesy, například stravou, dýcháním, spánkem, meditací nebo fyzickou aktivitou. Čtenář se seznámí s konkrétními výsledky řady studií a může tak získat inspiraci, jak vědomě zlepšit svoje psychické i fyzické zdraví.

K dostání v běžné síti knihkupců (např. Kosmas, Luxor, Knihy Dobrovský). Cena: 399 Kč

Medailonek autorky

Doc. MUDr. Taťána Maříková, CSc. působila celý svůj profesní život na Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. lékařské fakulty University Karlovy a ve Fakultní nemocnici v Motole v oblasti klinické genetiky se zaměřením na neurogenetiku. Je autorkou úspěšné odborné knihy Neurogenetika (Maxdorf, 2004). V posledních letech – na základě svých znalostí a zkušeností z genetické praxe – se snaží o co nejkomplexnější chápání dědičnosti s důrazem na vliv negenetických faktorů na projevy genů. Přednáškovou činností oslovuje srozumitelným způsobem širokou veřejnost a upozorňuje ji na faktory, kterými můžeme své genetické nastavení významně ovlivnit.