Zlínský oční festival: na Moravu míří stovky odborníků. Řešit…

PRAHA, 11. BŘEZNA 2019 (Zlínský oční festival) – V pátek 15. března zaplní Kongresové centrum ve Zlíně oční lékaři a zdravotnický personál. Bude se zde totiž konat už dvanáctý ročník Zlínského očního festivalu neboli ZOF. Toho se každoročně účastní stovky lékařů i sester a dalších více než tisíc odborníků z několika světadílů, kteří konferenci sledují na internetu.

Slavnostní zahájení festivalu proběhne v 8.30 úvodním slovem světově uznávaného očního chirurga a primáře zlínské oční kliniky Pavla Stodůlky. „Zlínský oční festival kazuistiky je již tradičním setkáním očních lékařů, optometristů a zdravotních sester. Oftalmologové z celé České republiky i ze zahraničí si do Zlína každoročně v březnu přijíždějí vyměnit zkušenosti z denní praxe a poslechnout si přednášky svých kolegů. Kromě zajímavých vystoupení jednotlivých odborníků jsou letos připraveny i novinky z oblasti laserových operací,“ přiblížil program Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini, která festival každoročně pořádá.

V rámci dvanáctého ročníku festivalu se představí celkem 17 přednášejících. Zlínský oční festival přitahuje pozornost odborné veřejnosti nejen díky vysoké informativní hodnotě a kvalitě přednášených příspěvků, ale také představením řady technických novinek. Letos se očekává účast více než pěti set odborníků. „I letos představíme ty nejzajímavější případy, se kterými jsme se ve své praxi během roku setkali. V internetové diskuzi, do níž se zapojí i zahraniční oční chirurgové, budou představeny novinky, jako je například léčba suchého oka světelnými záblesky, plazmový generátor, kterým lze šetrně odstranit vrásky i pigmentové skvrny, nebo nová laserová transplantace rohovky,“ popsal Pavel Stodůlka.

Zlínský oční festival, www.ocnifestival.cz

Každoročně v březnu si oftalmologové přijíždějí vyměnit zkušenosti z denní praxe a poslechnout si zajímavé kazuistiky svých kolegů. Účast lékařů a zdravotnického personálu stále narůstá. Ve čtyřech přednáškových blocích budou mít lékaři i tentokrát možnost vyslechnout si nebo aktivně přednést odborné příspěvky, které budou zakončeny anketní otázkou. Bude tak možné interaktivně komunikovat přímo s přednášejícími jednotlivých příspěvků, ale také hlasovat a zvolit vítěznou přednášku celého festivalu, jak tomu bylo i v minulých ročnících. Některé kazuistiky budou obohaceny o přítomnost konkrétních pacientů.

V důsledku přibývajícího věku rodiček roste počet umělých oplodnění

Praha, 11. března 2019 (ISCARE I.V.F.)

V loňském roce bylo provedeno nejvíce umělých oplodnění v historii, celkově přes 39 tisíc. Číslo každoročně narůstá nejen díky enormnímu zájmu cizinek o podstoupení lékařského zákroku v Česku, ale především díky zvyšujícímu se věku pacientek. Průměrný věk zájemkyň o umělé oplodnění přesáhl hranici 36 let. Problémy s přirozeným početím dítěte musí dnes řešit téměř každý čtvrtý pár.

Stárnutí populace a potřeba dosažení kariérních úspěchů u žen způsobují, že ženy s početím dítěte často nikam nespěchají. Dle statistických údajů se průměrný věk rodiček od počátku století zvýšil o čtyři roky na necelých 31 let. Největší podíl na tomto nárůstu mají ženy ve věku 35–39 let, kterých je na porodních sálech téměř čtyřikrát více. A právě ženy blížící se magické hranici čtyřicítky jsou nejčastějšími pacientkami na odděleních center asistované reprodukce. „Kvalita vajíček klesá s přibývajícím věkem ženy, takže kolem věku 40 let je procento vajíček schopných po oplození pokračovat ve vývoji minimální. Kvalita vajíček má řadu složek. U starších žen vznikají častěji defektní embrya, která mají nižší potenciál implantace (uhnízdění) do děložní sliznice,“ vysvětluje MUDr. Jan Lacheta z klinického centra ISCARE.

Řešením nekvalitních vajíček či spermií je jejich dárcovství, které je ale u nás poměrně složité. Dárci musí absolvovat řadu vyšetření včetně genetických testů a docela dlouho proto trvá, než se ze zájemce o dárcovství stane opravdu dárce. Potvrzují to i čísla, kdy většina českých klinik má ve své databázi pouze několik desítek potenciálních dárců a dárkyň. Výjimkou je klinika SpermBank International, která vlastní největší databázi dárců v ČR a navíc o nich jako jediná v Česku poskytuje klíčové detailní informace. Zájemci o umělé oplodnění si tak mohou vybrat konkrétního dárce na základě svých preferencí a také dle vhodnosti zvolené metody léčby.

Co způsobuje problémy s početím?

Problémy s početím u žen může způsobit také dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce. Hormonální antikoncepce, pokud je nasazena v době, kdy žena či dívka ještě nemá stabilní menstruační cyklus může způsobit následnou neplodnost. Je potřeba, aby tělo a hormonální systém se naučilo fungovat přirozeně a hlavně samovolně. Pokud mu to nebylo dopřáno, může se po vysazení antikoncepce stát, že žena nebude nějakou dobu vůbec menstruovat a produkovat vajíčka, její cyklus nepoběží. „Ideální je v mládí včas s antikoncepcí začít, jako prevence před potratem, ale zároveň je důležité i ve vhodnou chvíli přestat, aby nedošlo k narušení plodnosti,“ doporučuje Daniel Struppl, primář pražského GynCentra.

Dnes se díky asistované reprodukci narodí každé desáté české dítě. Pokud se ale tendence umělých oplodnění bude stále zvyšovat, mohla by být za 15 let až polovina narozených dětí počata uměle. Problém je procentuálně stejný na straně žen jako na straně mužů. Zatímco před 5 lety byla spodní hranice plodnosti 20 milionů živých spermií v 1 ml ejakulátu, teď je hranice posunuta o čtvrtinu, tedy na 15 milionů spermií. Na kvalitu spermií má vliv především životní styl, který řada z nás podceňuje. Přestože pracujeme často více než deset hodin denně, nedopřáváme si pravidelný relax. Na nevhodném životním stylu nese svůj díl i kouření, alkohol či nedostatek pohybu. A to vše má samozřejmě vliv na naše zdraví. Předejít možným rizikům plodnosti jako je třeba závažné onemocnění nebo úraz pomůže také social freezing neboli zmrazování zdravých pohlavních buněk. Preventivní zmražení spermií a vajíček je ideální ve věku kolem dvaceti let. V současné době jsou lékaři schopni pomoci až 95 procentům neplodných párům.

Zlomené kosti vás nezlomí!

Praha, 11.3.2018 (Focus Agency)

K zimním měsícům patří pobyty na horách a zimní sporty. Ty s sebou ale často nesou vyšší riziko zlomenin – zpravidla horních a dolních končetin. Naše kosti mají naštěstí úžasnou schopnost regenerace. Neustále v nich probíhá proces odbourávání a novotvorby kostní tkáně. Při zlomenině tak tělo doslova mobilizuje své síly a kost se během několika měsíců zcela zacelí. Jak ale tělu pomoci, aby vše proběhlo co nejlépe?

Co se děje při zlomenině?

Úrazové zlomeniny vznikají v důsledku nárazu či pádu, kdy působící síla je větší než pevnost kosti. Poškozená tkáň na okraji zlomených kostí postupně odumírá a buňky zvané osteoklasty ji začnou odstraňovat.

Po čtyřech až deseti dnech se v krevních zátkách začnou tvořit tzv. fibroblasty, které vytvářejí kolagenní vlákna a mezi dvěma zlomenými konci kosti začne vznikat jakýsi „most“ v podobě vazivového spojení, který se v další fázi přetvoří na kostěný. Tato fáze může přetrvávat i tři až čtyři měsíce, než dojde k úplnému hojení. V závěru léčebného procesu osteoblasty a osteoklasty přemodelují tuto část na pevnou kost.

Věděli jste, že…

• doba léčení zlomenin kostí je různá v závislosti na věku a typu kosti?
• horní končetiny se hojí rychleji? (zpravidla 4 až 8 týdnů; dolní končetiny – 8 až 14 týdnu)
• u dětí je doba hojení zlomenin o polovinu kratší než u dospělých?

Jak urychlit hojení?

Proces hojení zlomeniny je dlouhý a náročný a vyžaduje fixaci zlomené části a klid. Součástí léčby by měla být i vyvážená strava a dostatečný příjem vápníku – konkrétně dospělému člověku se doporučuje užívat 1 000 mg přírodního vápníku denně. S vápníkem to ale není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Nezáleží totiž na absolutním obsahu vápníku v potravině, kterou si v dobré víře dáte, ale na jeho vstřebatelnosti. Nejvyšší obsah vápníku je v tvrdých sýrech typu ementál nebo parmezán, vysoká v ořeších nebo máku a relativně nízká v zelenině.

TIP: Vápník lze užívat i ve formě doplňku stravy přírodního původu – konkrétně ve formě tobolek s práškem z vaječných skořápek

Proč vápník nestačí?

Pro podporu hojení kostí, je třeba doplnit také vitaminy D3 a K2 bez nichž se vápník v těle nedostane tam, kam má. „Vitamin D3 má schopnost zvýšit vstřebávání vápníku střevem tím, že vytváří aktivní protein, který vápník váže. Při nedostatku vitaminu D3 se vstřebá pouze 10-15 % vápníku a jen 60 % fosforu přijatého stravou,“ popisuje prof. MUDr. Petr Broulík, DrSc., ze 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Vitamin K2 potom směřuje vápník přímo do kostí a zubů a zabraňuje jeho ukládání do cév a měkkých tkání. Jak vysvětluje MUDr. Jana Čepová, PhD. z Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie 2. LF a FN v Motole: „Vitamin K2 působí na osteokalcin – čili bílkovinu potřebnou pro novotvorbu kostní tkáně a také na zvýšení osteoblastické aktivity (proces vzniku nové kostní tkáně). Zároveň se tento vitamin podílí na kostní novotvorbě zpomalením činnosti osteoklastů – čili buněk odbourávajících kostní hmotu.“ Zjednodušeně řečeno: vitamin K2 svým působením zlepšuje přestavbu kostní tkáně tak, že podporuje její tvorbu a tlumí její odbourávání. 

Kam pro vitaminy?

Vitaminy D3 i K2 jsou rozpustné v živočišných tucích, nejvíce jich najdeme v tvrdých sýrech, mořských rybách (hlavně vitamin D), mase, tvarohu, vaječných žloutcích atd. Mnohé klinické studie z posledních let dokazují, že většina populace trpí jejich nedostatkem. „Dosáhnout správné hladiny vitaminů D3 a K2 pouze stravou a pobytem na slunci je v našich podmínkách prakticky nemožné, proto doporučuji doplňovat pestrou stravu vitaminovými doplňky,“ říká MUDr. Jana Čepová, Ph.D. a doplňuje: „Některé dostupné doplňky stravy s D3 obsahují až 5600 jednotek (IU) tohoto vitaminu a stačí je tak užívat jednou týdně. Tělo si načerpané množství déčka uloží a postupně je čerpá v takové míře, jak právě potřebuje,“ říká MUDr. Jana Čepová.

Pokud tedy chcete mít zdravé kosti nebo pomoci svému tělu při hojení zlomeniny, navštivte lékárnu. Doplňky stravy ale vybírejte vždy s rozmyslem – dejte na kvalitu výrobce, čtěte složení a především si všímejte deklarovaného množství účinné látky. Informace k vápníku, vitaminům D3 a K2 a jejich kombinacím lze najít na webu www.jsemstalekost.cz.

ZP MV ČR loni vydala více než jednu miliardu…

14. březen – Světový den ledvin 

Praha, 11. března 2019 (ZP MV ČR) – Kvůli demografickému vývoji a následkem civilizačních onemocnění se zvyšuje počet nemocných s chronickým onemocněním ledvin.₁ Ve většině případů je porucha ledvin u pacientů odhalena až v pokročilém stádiu, což komplikuje léčbu. Nefunkční orgán dokáže zčásti nahradit dialýza, která funkci ledviny supluje a zajišťuje čištění krve od odpadních látek, vody a nadbytečných solí.₂ Tento druh léčby je finančně velice nákladný, například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) na něj vydala v loňském roce více než 654 milionů korun, plus dalších 283,5 milionu za léčbu komplikací a přidružených nemocí dialyzovaných pacientů. Dalších 22,4 milionu loni pojišťovna vynaložila na transplantace ledvin a 96,5 milionu korun za léčbu nádorů ledvin. Celkem tak na léčbu onemocnění ledvin vynaložila 1,057 miliardy korun.

Onemocnění ledvin je zákeřné, protože nemocný na sobě často nepozoruje žádné příznaky a necítí bolest.₂ Mnoho pacientů z toho důvodu přichází k lékaři až v pokročilém stádiu choroby, kdy už musí v rámci léčby podstoupit některou z forem dialýzy, v krajním případě transplantaci ledviny. Systém veřejného zdravotního pojištění za léčbu každoročně vydá řádově miliardy korun – evropské země vynakládají na dialyzační léčbu v průměru 3 % svých rozpočtů.₁ „Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR loni vyplatila za léčbu svých klientů dialýzou celkem přes 937,7 milionů korun, což je o 64 milionů korun více než v roce 2017. Výdaje pojišťovny na transplantace ledvin zůstávají víceméně stejné – loni i předloni se pohybovaly kolem 22 milionů korun,“ popisuje Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Počet pacientů roste

Podle statistik hemodialyzačních středisek se v období 2007–2017 zvýšil počet pacientů podstupujících dialýzu z necelých 10 na téměř 12 tisíc.₃ Nárůst je zřejmý také ze statistik ZP MV ČR, druhé největší zdravotní pojišťovny v zemi. „V roce 2018 podstoupilo dialyzační léčbu 1 172 našich klientů, což je o 41 nemocných více než předloni. Počet transplantovaných se již třetím rokem za sebou pohybuje kolem padesátky pacientů. V obou případech převažují muži,“ upřesňuje Hana Kadečková. U dialýzy se v lékařské praxi rozlišují dva typy – hemodialýza a peritoneální dialýza. Hemodialýzu, u níž probíhá čištění krve vně těla, podstupuje naprostá většina nemocných. U druhého způsobu, který je v České republice využíván pouze v nižších stovkách případů, dochází k čištění uvnitř lidského těla pomocí pobřišnice.₄ Pravidelné docházení na léčbu dialýzou dokáže výrazně prodloužit život, terapie se nicméně negativně podepisuje na jeho kvalitě. Do nemocnice je totiž nutné docházet zpravidla třikrát týdně a pacient v ní pokaždé stráví asi 4 hodiny.

Odhalení poruchy není snadné

Včasné odhalení chronického onemocnění ledvin je komplikované, jelikož nejsou známy žádné specifické klinické příznaky. Nepravidelně se projevuje zvýšením krevního tlaku či diskomfortem v bedrech, v pokročilejších fázích se může dostavit celková únava nebo bolesti hlavy. Ani to ale mnohé pacienty nedonutí vyhledat lékaře, proto dochází k pozdní diagnostice.₁ Chronické onemocnění ledvin často vzniká v důsledku cukrovky 2. typu, k jeho vzniku a rozvoji nezřídka vede také hypertenze či arterioskleróza. „ZP MV ČR přispívá svým pojištěncům částkou až 500 Kč na vyšetření krve v rámci prevence cukrovky, která je podle odborníků významnou příčinou vzniku selhání ledvin,“ uvádí Hana Kadečková. Podle odborných odhadů trpí onemocněním ledvin každý desátý Čech, i když mnozí lidé nevědí, že se u nich choroba právě rozvíjí.₅ Prevence proto hraje důležitou roli, vyšetření ledvin se provádí z krve a moči.

Zdroje:

1. Vachek J., Zakiyanov O., Tesař V.: Chronické onemocnění ledvin; Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2012/03/05.pdf

2. Jak funguje hemodialýza? Dostupné z: http://www.ledviny.cz/hemodialyza

3. ÚZIS: Stručný přehled činnosti oboru hemodialyzační středisko za období 2007–2017; Dostupné z: https://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/hemodialyza

4. Jak žít s umělou ledvinou? Dostupné z: http://rekreacni-dialyza.cz/jak-zit-s-umelou-ledvinou/

5. 1. LF UK: Onemocnění ledvin – základní pojmy, otázky a odpovědi; Dostupné z: https://nefr.lf1.cuni.cz/onemocneni-ledvin—zakladni-pojmy-otazky-a-odpovedi

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016, mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017, 2018 a 2019 a rovněž titulu Finančně nejzdravější zdravotní pojišťovna.

Hlavní hrdina knihy Nezlomný přiletí do Česka

Praha, 11.3.2019 (Hana Hindráková)

Hlavní hrdina knihy Nezlomný Joseph „Njoro“ Njoroge přiletí do Česka na květnový knižní veletrh Svět knihy v Praze, kde bude v pátek 10. května od 17:00 v literárním sále vyprávět o svém životě. Besedy se zúčastní i kmotra knihy herečka Eva Hrušková.

Čtenářky a čtenáři mají tak jedinečnou a současně i jedinou možnost setkat se osobně s mužem, jehož vytrvalost a odvaha mu pomohly dostat se z úplného dna keňské ulice a stát se pilířem keňské společnosti.

Bude vyprávět nejen o svém bezútěšném dětství na ulici, době strávené v dětském gangu, ale i o tom, jak se mu podařilo založit centrum pro děti ulice Global Hope Rescue and Rehabilitation Center, kde se nyní společně se svou ženou Dorcas stará o 82 chlapců, kteří by bez jeho pomoci živořili na ulici. Během besedy budou mít návštěvníci možnost zeptat se na všechno, co je zajímá a o čem se v knize případně nedočetli.

Kniha, kterou napsala spisovatelka Hana Hindráková, vyšla v Česku v listopadu loňského roku v nakladatelství Alpress a byla slavnostně pokřtěna za účasti Terezy Kostkové, Jana Přeučila, Evy Hruškové a MUDr. Kateřiny Cajthamlové. Kniha s podpisem autorky je k dostání na eshopu Dárky s myšlenkou (www.darkysmyslenkou.cz).

O knihu je zájem nejen v Česku, ale i v Keni. Keňské nakladatelství Moran Publishers ji připravuje k vydání v anglickém překladu v srpnu 2019.

Hana Hindráková

www.hindrakova.cz

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN HK nabídne 21. března…

Hradec Králové, 11. března 2019 (FN HK)

Výjimečnou možnost prohlédnout si prostory intenzivní péče, ve kterých zdravotníci poskytují péči o pacienty se selhávajícími životními funkcemi nabídne 21. března zájemcům Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Lůžkové oddělení umístěné v 1. patře objektu Emergency (budova č. 50) bude přístupné od 10:00 do 16:00 hodin.

Akce je určena pro zaměstnance FN HK, širokou veřejnost a studenty i nezdravotnických oborů. . Vzhledem k vysokému zájmu o prohlídku doporučujeme větším skupinám, například školám, zarezervovat si čas prohlídky na e-mailu: lenka.smolova1@fnhk.cz.

Pro návštěvníky bude připraven odborný výklad a ukázky péče při modelových situacích, včetně možnosti nácviku kardiopulmonální resuscitace. KARIM pořádá Den otevřených dveří již několik let, prostory si v minulých letech prohlédly stovky lidí.

Odbornice: Paměť se začíná zhoršovat po 25 letech, pomůže trénink

Praha 11. března (ČTK) – Paměť se začíná zhoršovat už po pětadvacátém roce věku, problémy může působit v padesáti. Pomůže proti nim trénink paměti, jehož národní týden dnes začal jako součást celosvětové akce Brain Awareness Week. Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging připravil více než 400 přednášek. Novinářům to dnes řekla její předsedkyně Dana Steinová.

„Když jdete do lednice a zapomenete, pro co jdete, nebo když si nejste jistí, jestli jste zamknuli byt nebo před odchodem vypnuli žehličku, tak to není problém s pamětí,“ uvedla. Jde podle ní jen o nesoustředěnost, která se rovněž dá tréninkem odstranit.

„Problémy s pamětí bývají z počátku jen mírné, člověk si nemůže vzpomenout na jména spolužáků ze základní školy nebo na místo předloňské dovolené. Obtíže se časem stupňují a mezi padesátým a šedesátým rokem se stávají nepřehlédnutelnými,“ řekla.

Mozek podle ní zdaleka není tak dokonalý nástroj, jak se mnozí domnívají. „Není naprogramovaný k tomu, aby přijímal tolik informací. Dokonce se tomu brání,“ dodala. Pomocí paměťových technik, jako jsou například mnemotechnické pomůcky, si podle Steinové může každý zapamatovat bez velké námahy to, co mnozí považují za nezapamatovatelné.

Na téma tréninku paměti chce upozornit Národní týden trénování paměti. Přehled všech přednášek v celém Česku najdou zájemci na webu České společnosti pro trénink paměti a mozkový jogging s názvem Trénování paměti. Vedou je profesionální trenéři, kteří prošli akreditovaným vzděláváním. V předchozích letech je navštívily tisíce lidí.

Současně dnes začal také Týden mozku, který pořádá Akademie věd ČR. Nabízí přednášky odborníků na neurologii, experimentální medicínu a technologie, workshopy, pokusy a hlavolamy.

van gcm

Lékař: Třetina porodů, které začnou dobře, se zkomplikuje

Praha 11. března (ČTK) – Asi 35 procent porodů, které začnou dobře, se podle lékařů později zkomplikuje. Porod vedený asistentkou podle nich proto musí mít na dosah lékaře. Porodní asistentky žádají naopak více kompetencí a legislativní ukotvení profese. Zaznělo to dnes na diskusi organizované Radou vlády pro rovnost mužů a žen. Letos bylo v pražské Nemocnici Na Bulovce otevřeno první centrum porodní asistence, kde porody povedou asistentky. Další podobná se plánují v nemocnicích v Krči a porodnici u Apolináře spadající pod Všeobecnou fakultní nemocnici. Premiér Andrej Babiš v diskusi řekl, že na žádný z projektů zatím nejsou peníze.

„Rozjíždíme přípravu koncepce péče o matku a dítě. Paní náměstkyně Alena Šteflová už svolala první jednání,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle vedoucího lékaře Perinatologického centra kliniky Antonína Pařízka je v Česku ročně asi 110.000 porodů, 93 porodnic a 12 perinatologických center pro péči o nedonošené děti. Úmrtnost dětí je asi 4,7 promile a ročně zemře asi deset matek.

Podle přednosty porodní kliniky u Apolináře Aloise Martana se o budování porodních pokojů hovoří už deset let. „Asi 75 až 80 procent porodů, které jsou spontánní, vedou porodní asistentky. Zhruba 35 procent končí císařským řezem, asi 12 procent akutním,“ uvedl.

Porodní asistentky žádají rozdělení kompetencí mezi ně a lékaře-porodníky. „Je třeba posílit roli porodní asistentky. Porodní centra by měla být vedena asistentkami,“ řekla Natalie Sedlická z Asociace pro porodní domy a centra. Podle Marie Čermákové z Pracovní skupiny pro porodnictví z rady vlády nelze zaručit autonomní pozici porodní asistentky bez změny legislativy. „Neexistuje možnost, aby porodní asistentka měla proplacenou péči, když ho nevede lékař,“ uvedla Čermáková.

Podle ministra se plánuje i komora porodních asistentek. „Centrum porodní asistence na Bulovce je pilotní projekt. Musíme to otestovat a případně pak přenést na další místa,“ shodli se ministr a premiér.

Rada vlády předložila loni k projednání vládě návrh usnadňující zřizování porodních domů. Oficiálně porodní domy legislativa jako místo pro nekomplikované porody pod dohledem porodních asistentek povoluje od roku 2012. Vzniku ale podle jejich zastánců brání příliš přísné podmínky. Musí mít například vlastní porodní sál jako v nemocnici, lékaře porodníka připraveného zasáhnout do pěti minut a možnost převést rodičku na sál do nemocnice za 15 minut. Na rozdíl od center porodní asistence, která mají lékaře „za dveřmi“, protože stojí uvnitř areálu porodnice.

Názory na porodní domy se různí, proti jsou hlavně lékaři. Podle Pařízka může převoz trvat i 45 minut, což může být pro dítě fatální. Podle porodních asistentek existují studie, které dokládají, že porody vedené asistentkami mají jednodušší průběh, méně často se nastřihává hráz, a nemusejí se tak často podávat léky tišící bolest. Jsou podle nich také levnější.

van snm

Nakažených spalničkami je letos už víc než loni za…

Praha 11. března (ČTK) – Spalničkami se za prvních 69 dní letošního roku nakazilo v Česku víc lidí než za celý loňský rok. Lékaři evidovali k 10. březnu 231 případů, loni za celý rok 203. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu. Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění, které může mít závažné komplikace. Odborníci spojují nárůst počtu případů s odmítáním očkování. Část případů byla také přivlečena ze zahraniční, na Ukrajině jsou desítky tisíc nemocných.

Zatímco v lednu přibývalo v ČR kolem deseti nových případů týdně, v únoru to bylo přes 30 a v prvním březnovém týdnu přes 50. Celkem 18 případů bylo importováno ze zahraničí, deset z nich z Ukrajiny.

Nemocní jsou v 12 ze 14 krajů, bez nákazy jsou jen Karlovarský kraj a Vysočina. V Praze, kde byla už loni vyhlášena epidemie spalniček, bylo 84 případů. Za posledních deset dní jejich počet stoupl významně v Pardubickém, Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji.

Nejvíc nemocných je ve věku 35 až 44 let, a to 67. Tuto věkovou skupinu podle odborníků méně chrání očkování v dětském věku, protože dostávala jen jednu dávku vakcíny, zatímco mladší dvě. Imunita se vytváří také po prodělání choroby. Pětatřicet nemocných bylo ve věku 25 až 34 let a v kategorii 45 až 59 let. Onemocnělo také 27 dětí od jednoho roku do čtyř let. Dalších 16 nemocných dětí bylo mladších.

Očkovány jsou povinně všechny děti, u nichž to zdravotní stav povoluje ve 13. až 18. měsíci věku a znovu v pěti až šesti letech. Někteří rodiče ale očkování odmítají nebo odkládají, jejich děti pak ale nesmí do školky. Spalničky se nemohou v populaci volně šířit, pokud má očkování aspoň 95 procent dětí do tří let. V roce 2007 mělo očkování zhruba 98 procent dětí do tří let. Od roku 2013 podíl každoročně klesá. Předloni bylo očkovaných téměř 84 procent chlapců a děvčat. Kdo spalničky prodělal, zůstává proti nemoci imunní celoživotně.

Onemocnění se šíří kapénkami a je vysoce nakažlivé. Inkubační doba spalniček, tedy čas od nakažení po první příznaky, je sedm až 21 dní. Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky.

Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.

Kvůli epidemii nařídil ministr zdravotnictví mimořádné očkování zdravotníků ve státních nemocnicích a doporučil ho i ostatním zdravotnickým zařízením. Nákaza se objevila například na urgentním příjmu v nemocnici v Motole, kvůli nakaženému zaměstnanci byla dočasně uzavřená i restaurace v Poslanecké sněmovně.

Počet případů spalniček do konce února 2019:

zdroj: SZÚ

van snm

Le Monde: Jak vybřednout z bludného kruhu nespavosti

Paříž 10. března (ČTK/Le Monde) – Jestliže chcete skoncovat s peklem nespavosti, pak vězte, že léky jsou málo účinné a mají často nebezpečné vedlejší účinky. Vsaďte na změnu životního stylu, píše francouzský deník Le Monde.

Ve Francii nespavost trápí 15 až 20 procent populace, v devíti procentech jde dokonce o těžkou nespavost. Ať už jde o primární či sekundární projev, o nespavost přechodnou či chronickou, je třeba vždy léčit nemoci, které s ní souvisejí, jako jsou deprese, syndrom spánkové apnoe nebo syndrom neklidných nohou. Jinak se dostatečného a trvalého zlepšení nedočkáte, varuje psychiatrička a expertka na spánek Sylvie Royantová-Parolová.

Co to je nespavost? „Jestliže vznikne, jde vždy o změnu v chování spáče ve vztahu ke spánku, o úzkost při usínání a o procesy, při nichž se aktivují všechny systémy probuzení,“ upřesňuje psychiatrička. Je to ono nabuzení spojené s některými spoji centrálního nervového systému v reakci na stres, které brání snadno usnout, vede k lehkému spánku s častým nočním probouzením.

Nespavost má výrazný negativní vliv na každodenní život. Proto je třeba ji léčit. V posledních letech dávají lékaři přednost kognitivně-behaviorálním terapiím. Jsou v léčbě nespavosti účinnější než léky.

Lidé, kteří nemohli spát, odedávna hledali látku, která by jim spánek navodila. Od 70. let minulého století však lékaři pozorují, že spánek získaný díky lékům není normální. Je to spánek modifikovaný ve své struktuře, většinou lehčí, často provázený probuzeními, která si pacient ani neuvědomuje. Při delším užívání pak léky neúčinkují.

Vznikly nové psychoterapeutické přístupy, jejichž cílem je usměrnit myšlenky a víru nespavce ve vztahu ke spánku. Můžeme se zúčastnit terapeutické výchovy na internetu: tým britských a australských vědců se o to pokusil na vzorku 1700 osob a výsledky publikované loni na podzim byly pozitivní. Cílem takové léčby je změnit zvyky pacienta a posílit psychologické mechanismy spánku a omezit to, co brání homeostatickému tlaku na spánek, čili přirozené únavě a potřebě spánku.

Když člověk nedokáže usnout a jeho spánek je přerušovaný, používá strategii, kterou považuje za účinnou, aby se vyspal. Rozhodne se chodit spát dříve nebo v neděli či o dovolené déle spát v naději, že se více vyspí.

„Zde se dostáváme k paradoxu typickému pro nespavost: člověk tráví příliš mnoho času v posteli a posiluje tak mechanismy nespavosti,“ říká Royantová-Parolová. Řešením je změna chování: chodit pravidelně ve stejnou hodinu spát a ve stejnou hodinu vstávat. Tato pravidelnost je jedním z motorů spánku. Hodinu je třeba uzpůsobit tomu, zda je člověk ranní ptáče, anebo sova.

„Světlo dává signál našim vnitřním hodinám, proto je důležité pobýt chvilku venku, nejlépe ráno. Pokud jde o sport, je třeba ho provozovat v pravidelné době a přirozeně dlouho předtím, než jdeme spát,“ uvádí Royantová-Parolová.

Pozor ale, abychom nesměšovali ospalost během dne se symptomy jiné nemoci než nespavosti. „Denní nespavost může vznikat ze špatné kvality spánku, nedostatku spánku, ale může rovněž odpovídat hypersomnii centrálního původu,“ říká expertka na vzácné formy nespavosti u dětí profesorka Patricia Francová. Hypersomnie centrálního původu zahrnuje tři vzácné choroby: narkolepsii, idiopatickou hypersomnii a Kleinův-Levinův syndrom. Všechny vyžadují specifickou léčbu a nemají souvislost s nespavostí.

pel spr