Stovky lidí podpoří pacienty s roztroušenou sklerózou. Zacvičí na maratonu

Praha, 25. 2. 2019 (NFI) – Den a noc pohybu na žíněnkách, posilovacích strojích nebo venku – to čeká stovky lidí, kteří se rozhodli podpořit nemocné s roztroušenou sklerózou (RS) a zúčastní se osmého ročníku Maratonu s roztroušenou sklerózou (MaRS). Ten startuje v pátek 1. března v 16 hodin a nepřetržitého cvičení se tradičně účastní pacienti a jejich blízcí, lékaři, zdravotní sestry, fyzioterapeuti a další podporovatelé po celé České republice. MaRS trvá 24 hodin a letos se do něj zapojují lidé z 21 měst, a dokonce i 8 týmů ze zahraničí. Cvičební základna bude ve FitnessAction na Praze 4.

„Maraton MaRS je vlastně skládačka složená ze vzájemně propojených sportovišť po celé republice i v zahraničí, města spolu komunikují pomocí telemostů, a vzájemně se tak ve cvičení povzbuzují,“ popisuje Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který celou akci organizuje.

Protáhnout tělo si přijde i řada známých jmen, v Praze se do maratonu zapojí například Jan Čenský nebo týmy amerického fotbalu Black Cats a Black Panters. Letos poprvé pacienty podpoří i žáci základních škol v rámci tělesné výchovy. Zapojí se například děti ze školy v Jinočanech.

Účastníci maratonu letos v programu najdou tradiční kruhový trénink, dále pilates, jógu a relaxační cvičení, cviky na zlepšení jemné motoriky a trénink paměti. Připraveno bude také cvičení pro děti. „Veškerý program přizpůsobujeme i lidem s větším omezením pohybu. Pacienti budou moci v rámci maratonu konzultovat s fyzioterapeutem, jaké cvičení je pro ně nejvhodnější,“ říká fyzioterapeutka Klára Novotná a doplňuje: „Cílem maratonu není podat vrcholný výkon, ale motivovat k pohybu.“

„Z dobrovolného vstupného, které na MaRSu vybereme, přispíváme pacientům na fyzioterapii nebo pomůcky, které pojišťovny nehradí,“ vysvětluje Kateřina Bémová. Minulý rok se akce zúčastnilo 3 350 lidí a výtěžek činil celkem 356 226 korun.

Celkem v České republice trpí RS – chronickým zánětlivým onemocněním centrálního nervového systému – přibližně 20 000 pacientů. Registr pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS) jich prozatím eviduje takřka 14 000. „Dříve se pohybová aktivita pacientům s RS příliš nedoporučovala, aby se jim ještě více nezhoršila únava – jeden z častých a výrazně limitujících příznaků. Dnes už ale víme, že pravidelná péče o fyzickou i psychickou kondici je naprosto zásadní a je nezbytnou součástí úspěšného léčebného režimu,“ vysvětluje doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D., z MS Centra při Neurologické klinice 1. LF UK a VFN Praha.

„Pro pacienty s RS je vhodná fyzická aktivita ve střední zátěži nejméně dvakrát týdně po dobu 30 minut, ideální je kombinace aerobního cvičení a posilování. Už půl hodina pravidelného cvičení totiž významně zvyšuje takzvaný neurotrofní faktor, který příznivě působí na nervové buňky – vede k jejich podpoře, růstu a vytváření nových nervových spojení,“ popisuje Klára Novotná a dodává: „Pokud pacient začne takto pravidelně cvičit, už po 10 týdnech u něj můžeme pozorovat zlepšení svalové síly, snížení únavy, pacienti jsou ve větší psychické pohodě a celkově se jim zlepšuje kvalita života.“

MaRS se letos koná v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jihlavě, Kroměříži, Liberci, Mostě, Novém Boru, Olomouci, Klimkovicích, kde společně cvičí Ostrava s Frýdkem-Místkem, Plumlově, Plzni, Poděbradech, Teplicích, Týnu nad Vltavou, Uherském Hradišti, Ústí nad Orlicí/Letohradě, Velkých Losinách, Žďáru nad Sázavou a Žirči u Dvora Králové nad Labem. Na Slovensku budou cvičit na 5 místech – v Bratislavě, Kalné nad Hronom, Ružomberoku, Trnavě a Vranově nad Topľou. Ve Francii, Švýcarsku a Turecku se připojí vždy jedno město.

Více informací o maratonu MaRS je k dispozici na www.maratonmars.cz.

O roztroušené skleróze

Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známa. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence je těžká. Na celém světě trpí RS 2,5 miliónu nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 20 tisíc. Nemoc se vyskytuje hlavně ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (Epstein-Barrové virus), kouření a nedostatek vitaminu D. Informace o roztroušené skleróze lze nalézt i na portále www.rskompas.cz.

O Nadačním fondu IMPULS

Nadační fond IMPULS (NFI) vznikl v roce 2000. Jeho cílem je podporovat projekty v oblasti vědy, výzkumu a terapie pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) mozkomíšní v ČR. Přispívá zejména na fyzioterapii a psychoterapii, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, věnuje se podpoře vzdělávání a osvětové činnosti. Jako jediná nestátní nezisková organizace v EU je zřizovatelem celostátního Registru pacientů s RS (ReMuS), jeho financování zajišťuje z vlastních zdrojů. Více informací na www.nfimpuls.cz.

Lékařka: Pacientů na dialýze se hodí k transplantaci jen zlomek

Praha 25. února (ČTK) – Pacientů na dialýze se hodí k transplantaci ledviny jen zlomek. Často jsou pro náročnou operaci příliš nemocní, někteří ji i odmítnou. Novinářům to dnes řekla primářka Petra Ronová z dialyzačního střediska Fresenius Medical Care. Pacientů se selháním ledvin se léčí v asi stovce dialyzačních středisek téměř 7000.

„Téměř milion lidí v Česku trpí diabetem. Výskyt tohoto onemocnění prudce stoupá a stejně tak i počet nemocných s vysokým tlakem. Ve věkové kategorii 55 až 64 má hypertenzi 72 procent mužů a 64 procent žen. Tato onemocnění přitom způsobují nevratné cévní změny na ledvinách,“ popsala Ronová.

Dialýza je přístroj, který pacientům čistí krev při mimotělním oběhu a nahrazuje tak nefungující ledviny. Do střediska musejí docházet na čtyři až šest hodin třikrát týdně. Počet pacientů za 10 let narostl téměř o polovinu. Lékaři se snaží počty omezit, podporují transplantace i včasná vyšetření. Na péči o dialyzované pacienty se podílejí i soukromá zařízení.

Podle Ronové je většina pacientů ve starším věku a často trpí dalšími nemocemi. Vhodných k transplantaci je podle ní jen asi sedm až osm procent. „Jsou ale i pacienti, kteří transplantaci odmítnou,“ dodala. Důvody jsou různé, některé odradí riziko komplikací nebo nutnost užívat pravidelně silné léky, další ale i povinná předoperační vyšetření, například u zubaře.

Pacienti se selháním ledvin často nemohou normálně pracovat a jsou v invalidním důchodu. Pociťují také bolesti zad nebo kloubů či deprese a úzkosti. Pacienti smí vypít jen půl až tři čtvrtě litru tekutiny denně, trápí je proto i pocit žízně.

Zatímco v roce 2006 postupovalo dialýzu asi 4800 lidí, v současné době se jejich počet blíží k 7000. Počty transplantací rostou proti počtu dialýz jen mírně. Zatímco v roce 2006 jich bylo 395, o deset let později to bylo 458, loni pak 508. Většina byla získána od zemřelých dárců, 47 darovali živí, často příbuzní. Na novou ledvinu čeká ke konci ledna 2019 zhruba 511 pacientů, transplantací bylo za leden už 28. Doba přežití po transplantaci je proti dialýze zhruba dvojnásobná. Někdy ale přestane pacientovi fungovat i nová ledvina, musí se vrátit na dialýzu nebo postoupit další transplantaci.

Zdravotní pojišťovny vydávají na léčbu onemocnění ledvin miliardy korun ročně. Průměrné náklady jednoho pacienta byly asi 550.000 korun. Pro systém veřejného zdravotního pojištění je tak dlouhodobě levnější transplantace ledviny, pojišťovny proto motivují centra, aby vhodné pacienty vyhledávaly.

Praktický lékař může každé čtyři roky pacientovi s cukrovkou, vysokým tlakem nebo jinou nemocí srdce staršímu 50 let vyšetřit funkci ledvin. Chronickým onemocněním ledvin trpí každý desátý Čech, u žen je častější a je osmým nejčastějším důvodem jejich úmrtí. Rizikovými faktory je kouření, alkohol a obezita.

van mal

Vítkovická nemocnice má retropokoj, seniorům pomáhá s pamětí

Ostrava 25. února (ČTK) – Netradiční relaxační místnost pro seniory mají ve Vítkovické nemocnici v Ostravě. Vybudovali tam retropokoj ve stylu 60. a 70. let minulého století. Dobové prostředí starším pacientům pomáhá vybavit si zdánlivě zapomenuté vzpomínky a senioři si tak procvičují mozkové funkce. Novináře o tom dnes informovala mluvčí nemocnice Lucie Drahošová.

Retropokoj s dobovým nábytkem je určen pacientům oddělení následné péče, kteří v něm mohou vzpomínat, absolvovat terapie i odpočívat. „Dobový gauč, křesla, velký stůl s osmi židlemi, knihovnička s knížkami i časopisy. To vše najdou pacienti oddělení následné lůžkové péče v novém retropokoji. Je to pacientský pokoj o velikosti přibližně čtyři krát osm metrů ve stylu denní místnosti, kde se senioři potkávají, tráví volný čas, vodí si tam návštěvy nebo v něm rehabilitují,“ upřesnila mluvčí.

S vybavením pokoje nemocnici pomohli lidé, kteří nemocnici nabídli nábytek i vybavení poté, co zveřejnila svůj záměr na sociální síti. Retropokoj využívají i rehabilitační pracovníci, kteří s pacienty procvičují paměť, poznávání předmětů či hrají vzdělávací hry. V pokoji se konají i výtvarné dílny.

„Chodí sem i děvčata z dobrovolnického sdružení ADRA na takzvanou kafíčkárnu. Povídají si zde s pacienty, hrají společenské hry a třeba i vyrábějí nejrůznější dárkové předměty v rámci pracovní terapie,“ uvedla staniční sestra Lenka Holubová. V knihovně retropokoje návštěvníci nejčastěji sahají po beletrii, historických románech či časopisech, které si pamatují z minulosti.

mtk ktp

Čeští vědci odhalili možnosti, jak zlepšit účinnost enzymů

Praha 25. února (ČTK) – Čeští vědci odhalili mechanismy, které mohou zlepšit účinnost enzymů, jejich poznatky by se daly využít v biotechnologickém nebo farmaceutickém průmyslu při přípravě léčiv. V tiskové zprávě to dnes uvedl Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského a Masarykova univerzita, jejichž týmy se na objevu podílely. Studii otiskl časopis Journal of the American Chemical Society.

Vědci zjistili, že je možné ovlivnit cestu, kterou vstupují molekuly do takzvaných aktivních míst enzymů, kde jsou přeměňovány na jiné látky. „Doposud se tomuto systému nepřikládala důležitost. My jsem se ale zaměřili na tyto transportní cesty, jejichž tvar a dynamika ovlivňují, které molekuly mohou proniknout dovnitř nebo ven, a tím se mění i účinnost enzymů,“ uvedla autorka studie Piia Kokkonen z Masarykovy univerzity.

Podle Kokkonen mohou výsledky výzkumu posloužit v biomedicíně při přípravě léčiv. Další uplatnění může objev najít v environmentální vědě díky enzymu, který dokáže přeměňovat toxické molekuly na látky méně škodlivé vůči životnímu prostředí.

„Enzym je bílkovina složená z aminokyselin. Proteinoví inženýři zjišťují, co se stane, když některou aminokyselinu změní. Mění tak tvar vstupní brány do aktivního místa a stavební kameny enzymů,“ doplnila pro ČTK Ema Wiesnerová z Masarykovy univerzity.

Enzym může existovat v otevřené formě, kdy se molekuly dostávají k aktivnímu místu, a v zavřené, kdy se látky přeměňují. Vědci odhalili rychlé přepínání mezi těmito dvěma stavy způsobené dynamikou proteinu, která je zodpovědná za vysokou aktivitu enzymu. „Podobá se to zavíracímu noži s více nástroji, které se dají rychle vyměňovat,“ uvedl jeden z vedoucích projektu Jan Sýkora.

Vědecká pracoviště pracovala na studii více než šest let a podílelo se na ní zhruba 15 vědců. Spolupráce mezi Heyrovského ústavem a Masarykovou univerzitou bude pokračovat a měla by se zaměřit také na další enzymy.

bad jw

Počet obětí pančovaného alkoholu v Indii vzrostl na nejméně 150

Dillí 24. února (ČTK) – Počet mrtvých po otravě pančovaným alkoholem na severovýchodě Indie vzrostl na nejméně 150, oznámily dnes podle agentury AP místní úřady. Asi 200 lidí zůstává v nemocnici. Oběťmi jednoho z nejhorších neštěstí tohoto druhu v Indii byli převážně dělníci z čajových plantáží ve státě Ásám.

Dělníci pili nelegálně vyrobený alkohol ve čtvrtek, když dostali týdenní mzdu. Nápoj obsahoval metanol, tedy látku, která poškozuje centrální nervový systém. Dělníci začali upadat do bezvědomí a byli převezeni do blízkých nemocnic. Nejméně 150 jich zemřelo, z toho 50 v uplynulých 24 hodinách. Ze 200 hospitalizovaných je několik v kritickém stavu.

Podle oblastní policie bylo kvůli rozsáhlé otravě alkoholem dosud zatčeno 14 lidí. Je mezi nimi majitel místní palírny a osoby zapojené do výroby a distribuce pančované pálenky. Místní obyvatelé podle AP vyplenili dům jednoho ze zadržených.

Hromadná úmrtí po vypití jedovatých alkoholických nápojů jsou v Indii častá. Oficiální statistiky uvádějí, že ročně takto přijde o život asi 1000 lidí. Tragédie se stala necelé dva týdny poté, co jinde v Indii otravě metanolem z pančovaného alkoholu podlehlo 100 lidí.

mka šeb

Le Figaro: Jeden a půl litru vody denně je mýtus

Paříž 24. února (ČTK/Le Figaro) – Na hydrataci našeho těla se rovněž podílí i to, co sníme. Je tedy zbytečné dennodenně absorbovat velké množství vody, stačí, když budeme pít tehdy, budeme-li mít žízeň, píše francouzský deník Le Figaro.

Naše tělo, které tvoří ze 60 procent voda, obsahuje několik desítek litrů tekutiny: například u muže vážícího 75 kilogramů to je asi 45 litrů, u ženy vážící 60 kilogramů to je 36 litrů. Tělo denně vyloučí močí a potem kolem dvou litrů vody. Když je vedro nebo vynakládáme fyzické úsilí, je to více.

Rozšířil se názor, že je třeba denně vypít minimálně 1,5 litru vody, abychom nahradili tyto ztráty a udrželi rovnováhu organismu. Ale pozor: jak před více než deseti lety naléhavě upozorňoval jeden americký fyziolog, toto doporučení, pokud je špatně pochopeno, může mít ve skutečnosti nepříjemné důsledky.

Samozřejmě, že na rozdíl od velblouda schopného čerpat ze svého tuku a vyrábět z něho vodu, my můžeme ze svých tělesných zásob získávat jen malé množství vody. Ovšem zase obdržíme mnoho tekutin ve stravě. Například talíř se 150 gramy těstovin vařených ve vodě obsahuje kolem 300 mililitrů. Připočítejme k tomu porci zeleniny a bude to dalších 100 mililitrů vody. Podobně je tomu u masa a ryb. A to si jako dezert dáme ještě šťavnaté jablko.

Celkem tedy, aniž bychom vypili byť jen jedinou sklenku vody a aniž bychom si dali polévku, může nám jedno jídlo poskytnout 600 mililitrů vody. Tři jídla denně nám umožní pokrýt více než polovinu potřeby vody. A ještě více, jestliže si dopoledne a odpoledne dáme svačinu a večer něco k pití.

To vedlo Heinze Valtina k tomu, aby důrazně vystoupil v roce 2002 v tribuně listu Journal of the American Medical Association. Podle jeho názoru by bylo nezbytné vypít 1,5 litru vody nebo více v přesušeném ovzduší dálkového letu, v případě intenzivního sportu, na prudkém slunci nebo v případě problémů s ledvinami. Za normálních podmínek to však je příliš a vypít více může být riskantní.

Jaké jsou jeho argumenty? Hydratovat se, ale nepřehánět to. Je známo, že potomanie, kdy člověk pije deset litrů denně, může skončit problémy adaptace organismu v případě nedostatku. Jestliže pijeme příliš, více vylučujeme: nezbytnost chodit často na toaletu může vést k tomu, že se v noci často budíme a máme problémy se spánkem.

Především však v případě, že to s pitím vody přeháníme, může být jisté množství zadržováno v buňkách, a to vede ke snížení obsahu soli v krevní plazmě. V těžkých případech to může přivodit zvýšení tlaku uvnitř dutiny lebeční a to vede ke křečím, komatu a smrti.

Samozřejmě je třeba se hydratovat dostatečně, prostřednictvím potravin bohatých na vodu, jako jsou ovocné šťávy, polévky, čaj nebo káva… a především voda! Avšak pozor, abychom neupadli do extrému: riziko hrozí například u sportovců, kteří najednou vypijí litry a litry vody.

pel hej

V areálu berounské nemocnice se staví psychiatrická klinika

Beroun 23. února (ČTK) – V Berouně vznikají základy nové psychiatrické kliniky, která se stane součástí tamní nemocnice. Celkové náklady na vybudování Centra duševní rehabilitace dosáhnou jedné miliardy korun, uvedl pro ČTK majitel zdravotnických zařízení AKESO Holding Sotirios Zavalianis.

„Náš záměr vychází z faktu, že úroveň současné psychiatrické péče pokulhává v důsledku dlouhodobého podfinancování. Česká republika má skvělé odborníky, ale prostory, ve kterých léčba probíhá, jsou často na úrovni 18. století,“ míní Zavalianis. Nové zařízení má být podle něj na špičkové úrovni, jak z hlediska vybavení, tak poskytované péče.

„Vnímáme trend deinstitucionalizace psychiatrické péče v Česku i ve světě, přesto si ale myslíme, že bude nadále potřeba velký počet lůžek pro psychiatrické pacienty, jejichž stav bude vyžadovat hospitalizaci. A ta by měla probíhat v odpovídajícím zařízení,“ dodal Zavalianis. Berounská klinika by podle něj měla být centrem a doplňkem komunitních středisek, která vznikají ve spádové oblasti.

Zavalianis ČTK už dříve řekl, že výstavba potrvá déle, než se původně počítalo, protože skupina na projekt nedostala dotaci. Loni odhadoval, že klinika by mohla být hotová do pěti let.

Budova má mít podle dřívějších informací kapacitu 150 lůžek a počítá se s velkým prostorem pro specializované ambulantní služby, denní stacionář a další doprovodné služby. Součástí by měly být multifunkční kinosál, bazén, restaurace a kavárna pro pacienty či kryté parkoviště zajišťující pacientům diskrétnost.

AKESO Holding provozuje kromě Rehabilitační nemocnice Beroun například Onkologické a radiologické centrum Multiscan Pardubice či Nemocnici Hořovice. Podle Zavalianise je dvojkou v soukromé zdravotní péči v Česku. Zavalianis je stoprocentním vlastníkem holdingu, narodil se v Řecku a do tehdejšího Československa přijel studovat v roce 1984. V únoru získal titul podnikatele roku ve středních Čechách.

Jan Kholl kš

Trumpova vláda zakázala financovat potratová vyšetření

Washington 23. února (ČTK) – Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek omezila federální financování klinik, které provádějí předpotratová vyšetření žen a vydávají doporučení do jiných zdravotnických zařízení. Nařízení, které je dalším krokem prezidenta Donalda Trumpa usilujícího o co největší omezení potratů, se podle amerických médií týká federálního programu zdravotní péče využívaného zhruba čtyřmi miliony Američanů. Kliniky provozované neziskovou společností Planned Parenthood označují nové pravidlo za neetické a některé americké státy se proti němu chtějí bránit u soudů.

Americké ministerstvo zdravotnictví vydalo nařízení „zakazující vydávat potratová doporučení jako součást plánovaného rodičovství“. Kliniky, které využívají federální program Title X nebudou moci služby spojené s interrupcemi poskytovat, jinak o státní peníze přijdou. Přímé vykonávání potratů jim podle agentury Reuters již dříve zakázal zákon.

Konzervativní organizace novou aktivitu Trumpova úřadu ocenily. Podle předsedkyně jedné z protipotratových aktivistických skupin Marjorie Dannenfelserové je to „rozhodný krok, který zbaví daňové poplatníky zátěže velkého potratového průmyslu vedeného organizací Planned Parenthood“.

Tato společnost poskytuje zdravotní péči více než 40 procentům lidí využívajících zmíněný federální program a ročně v jeho rámci dostává až 60 milionů dolarů (1,35 miliardy Kč).

„Toto nařízení je v rozporu s přísahou, v níž jsem slibovala sloužit pacientům a pomoci jim rozhodovat se v nejlepším zájmu jejich zdraví,“ uvedla v prohlášení šéfka společnosti Leana Wenová.

Prokuratury států New York a Kalifornie začaly chystat proti nařízení právní kroky. Newyorská generální prokurátorka Letitia Jamesová označila pravidla za „nebezpečná a zbytečná“, neboť podle ní „připraví miliony Američanů o zdravotní péči, kterou si zaslouží a potřebují“.

Trump se rozhodně staví na stranu odpůrců potratů a krátce po předloňském složení přísahy například zablokoval federální financování mezinárodních organizací, které vykonávají potraty nebo o nich poskytují informace.

kpc spr

Ministr Vojtěch nařídil očkování zdravotníků proti spalničkám

Praha 22. února (ČTK) – Zdravotníci z urgentních příjmů a dalších nemocničních oddělení dostanou v příštích dnech očkování proti spalničkám. Kvůli přibývání pacientů s touto nemocí to dnes státním nemocnicím nařídil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Vedení zdravotnických zařízení to sdělil v dopise, který zveřejnil na svém twitteru. Stejný postup chce doporučit i krajským nemocnicím.

„Aby nedocházelo k neplánovanému uzavírání oddělení, je nezbytné zabezpečit dostatečnou proočkovanost,“ uvedl v dopise Vojtěch. Podle něj není možné „čelit riziku“, že v některé nemocnici přestane urgentní příjem fungovat.

Spalničky patří mezi závažná virová onemocnění. Projeví se průměrně deset dní od nakažení. Člověk je pro ostatní nakažlivý do doby, než se u něj objeví příznaky. Musí být v karanténě. Na počátku nemoc připomíná nachlazení. Pacient má rýmu, kašel, má zanícené spojivky a je světloplachý. V ústech se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Později se přidá červená až fialová vyrážka, která začíná za ušima a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny. Po překonání nemoci má člověk doživotní imunitu. Prevencí je očkování.

Státní zdravotní ústav letos do poloviny února evidoval 93 případů spalniček. Loni za celý rok jich bylo 207. Nejvíc pacientů bylo letos v Praze, a to 56. Nákaza se objevila v osmi krajích.

Očkovat by se měl nechat personál urgentních příjmů a dětských, kožních či infekčních oddělení. Podle ministerstva je možné postupovat dvěma způsoby – buď se u zdravotníků vyšetří hladina protilátek a naočkují se lidé s jejich malým množstvím, nebo vakcínu dostanou všichni rovnou. Netýká se to těch, kteří nemoc prodělali a jsou už imunní, nebo se nechali očkovat v posledních deseti letech. O přijatých opatřeních chce mít resort informace do konce dubna.

Podle místopředsedkyně České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Hany Cabrnochové se kvůli možné nákaze v Ústeckém kraji uzavřela téměř celá nemocnice. Zdravotníci skončili v karanténě a nebyl téměř nikdo, kdo by péči poskytoval. Podle předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Aleny Šebkové může nákaza dopadnout nejen na nemocnice, ale bez očkování ochromit může také ordinace pediatrů.

Hygienická stanice Hlavního města Prahy už loni mimořádně nechala proti spalničkám očkovat stovky zdravotníků. Kvůli nakažení jednoho z pracovníků se omezil minulý rok provoz urgentního příjmu v motolské nemocnici.

Podle odborníků jedním z důvodů šíření téměř zapomenuté infekce je to, že rodiče odmítají nechat očkovat své děti. V posledních letech proočkovanost, tedy podíl očkovaných proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím klesá. Dostal se už pod hranici, která zajišťuje kolektivní ochranu před šířením nemoci. Spalničky se nemohou dál šířit, pokud má očkování aspoň 95 procent dětí do tří let. Předloni bylo naočkovaných necelých 84 procent chlapců a děvčat.

ver ktk rot

FN HK obhájila statut centra vysoce specializované onkogynekologické péče

Hradec Králové, 22. února 2019 (FN HK)

Fakultní nemocnice Hradec Králové obhájila statut centra vysoce specializované onkogynekologické péče, které zajišťuje komplexní péči o pacientky se zhoubnými nádory reprodukčních orgánů. Ministerstvo zdravotnictví České republiky udělilo FN HK statut centra na dalších pět let a to do konce roku 2023. V průběhu roku 2018 poskytlo Onkogynekologické centrum FN HK péči necelým dvěma stovkám nových případů, především se jednalo o pacientky z Královéhradeckého kraje a z přilehlých oblastí.

„Pečujeme o pacientky se zhoubnými nádory rodidel, zejména se jedná o onemocnění dělohy a vaječníků,“ řekl přednosta Porodnické a gynekologické kliniky FN HK prof. MUDr. Jiří Špaček, Ph.D., IFEPAG. Nejvýznamnější léčebnou modalitou je kvalitní chirurgie, pacientkám však centrum nabízí i další léčebné možnosti, jakými jsou například chemoterapie nebo biologická léčba, případně jejich kombinace. V případě potřeby podstupují tyto ženy na onkologické klinice i léčbu zářením. „Spolupracujeme však i s dalšími odbornostmi napříč různými obory tak, aby byla péče co nejkvalitnější. Po provedené léčbě jsou pacientky dále sledované, lékaři jsou připraveni bojovat i s případnými recidivami nádorových onemocnění,“ dodal přednosta.

Za posledních deset let počet nových případů zhoubných onemocnění reprodukčních orgánů procházejících hradeckým pracovištěm stoupl na dvojnásobek. „Ženy by rozhodně neměly zanedbávat pravidelné preventivní prohlídky, v případě jakýchkoliv obtíží by měly vyhledat lékaře. Každoročně se však setkáváme s řadou případů, kde byla prevence zanedbána, pacientky přicházejí k lékaři až s pokročilým onemocněním, což může následnou léčbu zkomplikovat a léčebné výsledky výrazně zhoršovat,“ upozorňuje profesor Špaček.

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové funguje několik dalších specializovaných center, například kardiovaskulární, cerebrovaskulární či onkologické.