Středočeský kraj chce založit servisní firmu pro své nemocnice

Praha 11. února (ČTK) – Středočeský kraj chce založit obchodní společnost, která bude poskytovat servis oblastním nemocnicím. Měla by zajišťovat společný nákup, organizovat výběrová řízená či provozovat centrální objednávkový systém. Zároveň bude dohlížet na investice a v dohodnutých případech za nemocnice i jednat například se zdravotními pojišťovnami. Novinářům to dnes řekla hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Cílem je podle ní ušetřit prostředky, ročně by to mohlo být 67,5 milionu korun. Záměr ještě musejí schválit krajští zastupitelé.

„Tento model už v některých krajích funguje a funguje úspěšně. My si od něj slibujeme především úsporu finančních prostředků a zajištění dlouhodobé ekonomické stability krajského zdravotnictví,“ uvedla Pokorná Jermanová. Kraj uvažoval také o holdingovém uspořádání nemocnic, podle hejtmanky by to ale pro středočeský region nebylo vhodné.

Akciová společnost s názvem Nemocnice Středočeského kraje má poskytovat servis i kraji, který je vlastníkem nemocnic. Jejím úkolem bude například zpracovávat materiály pro krajské orgány, zabezpečovat komunikaci mezi zdravotnickými zařízeními a orgány kraje. Společnost by měla mít do 15 zaměstnanců, na ředitele bude vypsáno výběrové řízení. Zatím společnost dočasně povede ředitel mladoboleslavské nemocnice Ladislav Řípa.

Zřízení akciové společnosti vyjde na deset milionů korun, což odpovídá základnímu kapitálu tohoto subjektu. Činnost akciové společnosti bude kontrolovat pětičlenná správní rada.

Kraj v minulosti zřídil Asociaci středočeských nemocnic, jejímž úkolem bylo centralizovat některé činnosti oblastních zdravotnických zařízení. Měla formu zapsaného spolku podle občanského zákoníku. Hejtmanka předpokládá, že tento spolek bude zrušen. Poukázala na to, že členství v asociaci bylo dobrovolné, zatímco v nové společnosti budou nemocnice povinně. Asociace středočeských nemocnic vznikla za bývalé koalice ANO, STAN, ODS a Nezávislých Středočechů, nyní hejtmanství řídí ANO a ČSSD s podporou KSČM.

khj hj

Kardinál Duka navštívil Nemocnici Hořovice

Hořovice, 11. února 2019 (Nemocnice Hořovice) – Na pondělí 11. února připadá Světový den nemocných. V tento den každoročně navštěvuje kardinál Dominik Duka jednu z český nemocnic. Letos kardinálova volba padla na Nemocnici Hořovice ze skupiny AKESO holding. Kardinál požehnal personálu i pacientům a sloužil mši za uzdravení.

Kardinál Dominik Duka navštívil v nemocnici oddělení, kde jsou léčeni dlouhodobě vážně nemocní dětští pacienti.
Oddělení následné a intenzivní péče pro děti (NIP) poskytuje multidisciplinární chronickou intenzivní a resuscitační péči dětem všech věkových skupin, které jsou velmi těžce až nevyléčitelně nemocné. Jde o děti s různým typem diagnóz, které dlouhodobě omezují jejich základní životní funkce a jejichž podpora je v různém stupni nadále nutná.
Oddělení dlouhodobé intenzivní a ošetřovatelské péče (DIOP) poskytuje péči dětem do 19 let a je určeno pro děti se závažným život limitujícím onemocněním, které vyžadují dlouhodobou ošetřovatelskou péči.
Kardinálu Dukovi byl zároveň představen koncept paliativní péče, která je poskytována v rámci nemocnice dětským i dospělým pacientům, a která zahrnuje nejen péči o symptomy fyzického zdraví, ale také péči psychologickou, sociální a spirituální.

„Jsme poctěni, že si pan kardinál vybral právě naší nemocnici k tomu, aby zde sloužil mši svatou, které se účastnili převážně zaměstnanci nemocnice a pacienti,“ uvedl ředitel nemocnice MUDr. Michal Průša. „Zdravotníci nemocnice nabízejí zprostředkování duchovní a spirituální služby pacientům již v průběhu vstupního vyšetření. V tuhle chvíli diskutujeme o pastorační smlouvě, která bude mít v rámci ekumenický charakter,“ doplnil.

O Nemocnici Hořovice

Hořovická nemocnice je více než běžnou nemocnicí regionálního typu. Nemocnice nabízí širokou škálu ambulancí a poraden navazujících na jednotlivá lůžková oddělení. Specializované zdravotní služby poskytuje nad rámec základních medicínských oborů pacientům z celé České republiky.

Nemocnice Hořovice je spolu s Rehabilitační nemocnicí Beroun a radiologickým a onkologickým centrem Multiscan Pardubice součástí zdravotnické skupiny Sotiriose Zavalianise AKESO holding a.s.

Více na www.nemocnice-horovice.cz a www.akesoholding.cz

Ideální valentýnský dárek? Američané vsází na čokoládu, Češi na…

Havířov, 11. února 2019 (RuzovySlon.cz)

Zatímco osm z deseti Američanů koupí letos k Valentýnovi svému partnerovi bonboniéru, Češi v posledních letech sázejí na erotické dárky. Sexshopy hlásí na začátku února zvýšení prodejů až o třetinu. Kromě erotického prádla se pro ženy hojně nakupují vibrátory, pro muže zase například podtlakové pumpy nebo erekční kroužky. Žhavými trendy jsou i partnerské vibrátory ovládané mobilem či erotické stolní hry. Podle loňského průzkumu navíc především mladí lidé z drtivé většiny očekávají na svatého Valentýna erotický zážitek.

Den svatého Valentýna je již téměř za dveřmi a mnoho lidí už jistě přemýšlí, čím své drahé polovičky překvapí. Mnohde jistě přijdou ke slovu klasické kytice růží či bonboniéry ve tvaru srdce. Čokoládové dárky jsou velmi populární zejména ve Spojených státech, podle průzkumu americké Národní asociace cukrářů (National Confectioners Association) letos hodlá své přátele, rodinu a partnery čokoládovým dárkem obdarovat celých 80 % Američanů.

Češi si oblíbili erotické dárky, sex je na Valentýna žádaný

To u Čechů v posledních letech na Valentýna vévodí dárky erotické. Tuzemské e-shopy potvrzují, že se jejich prodeje v době před 14. únorem zvyšují o celou třetinu. „Muži pro své partnerky nakupují zejména erotické prádlo, velice oblíbené jsou i vibrátory či venušiny kuličky. Populární jsou v současné době i různá pouta a pomůcky na divočejší hrátky, ty ale většinou více kupují ženy. Oblíbenými dárky pro muže pak jsou kupříkladu erekční kroužky či podtlakové pumpy,“ uvádí Adam Durčák ze sexshopu Ruzovyslon.cz, který prodává erotické pomůcky a zabývá se zdravou sexualitou. Erotické dárky se na Valentýna jeví jako ideální volba, neboť většina především mladých lidí mezi 18 až 35 lety očekává, že s partnerem svátek zamilovaných oslaví právě sexem. Z průzkumu, který loni provedla zpravodajská platforma Elite Daily, totiž vyplývá, že na valentýnském sexu záleží celým 86 % žen a 94 % mužů. Zatímco ženy by si ovšem v téměř třetině případů přály prožít něžný a emocionální prožitek, 37 % mužů se klidně spokojí s běžným milováním.

Oslavte Valentýna s partnerským vibrátorem nebo erotickou stolní hrou

A jaké jsou pro tento rok v oblasti erotických valentýnských dárků nejžhavější tipy? „Při hledání dárku pro partnerku může muž sáhnout po osvědčených vibrátorech. Velmi trendy jsou nyní například vibrátory s dvojitou stimulací vagíny i klitorisu, speciální vibrátory na klitoris, které jej dráždí zvukovou vlnou, či partnerské vibrátory s ovládáním přes mobilní aplikaci. Pro muže frčí pánské masturbátory vyrobené podle otisků vagín známých pornohereček nebo erekční a vibrační silikonové kroužky. Páry se pak mohou navzájem potěšit třeba i erotickými stolními hrami,“ vyjmenovává Adam Durčák.

O sexshopu Ruzovyslon.cz

Ruzovyslon.cz již 15 let mění pohled české populace na sex. V prodejně i e-shopu odborníci vybírají nejzajímavější erotické pomůcky z celého světa, které jsou ideálním prostředkem k experimentům s vlastní sexualitou, posouvání hranic a oživení stereotypního sexu. Součástí odborného poradenství je také tvorba instruktážních videí a testování erotických hraček.

H. Brod daruje pozemek pro hospic, peníze musí sehnat…

Havlíčkův Brod 11. února (ČTK) – Havlíčkův Brod daruje pozemek spolku, který na něm chce postavit první kamenný hospic na Vysočině. Spolek ale musí na zařízení se dvěma desítkami lůžek sehnat peníze. Darování pozemku pod lokalitou U Rybníčku dnes jednomyslně schválili zastupitelé města. Z návrhu darovací smlouvy ale pro spolek vyplývá řada podmínek, stavební povolení na hospic by mělo být vydáno v příštím roce.

Vysočina je posledním krajem v Česku, který nemá kamenný hospic. Na Vysočině o jeho vznik čtyři roky usiluje Spolek pro lůžkový hospic Mezi stromy složený z lidí, kteří se zabývají péčí o vážně nemocné. Nejdřív chtěli stavět v Jihlavě, ale tam se na spolupráci s radnicí před dvěma lety nedohodli.

O darování 5700 metrů čtverečních pozemku mezi nemocnicí a psychiatrií pro hospic jednalo havlíčkobrodské zastupitelstvo už loni v prosinci. Předsedkyně spolku Ludmila Novotná jim tehdy řekla, že by měla být znovu šance na státní dotaci, ale že podle informací, které dostala, z ní nebude možné zaplatit pozemek.

Rozhodnutí o darování pozemku v prosinci zastupitelstvo odložilo, protože někteří jeho členové chtěli k projektu podrobnější informace. Záležitost znovu probrali na pracovním jednání 14. ledna a právní zástupce města následně jejich připomínky zapracoval do návrhu smlouvy. „Aby pozemek, který darujeme spolku Mezi stromy byl skutečně využitý pro stavbu hospice,“ řekl dnes místostarosta Zbyněk Stejskal (ODS).

Jednou z řady podmínek města je to, že darovací smlouva bude uzavřena až po vydání stavebního povolení na hospic, což by se mělo stát do poloviny příštího roku; spolek by měl v té době už také vědět, z čeho stavbu a provoz zařízení zaplatí. „Pakliže se podaří, aby všechno plynulo tak, jak má, s ohledem na dotaci ministerstva zdravotnictví, tak by termín červen 2020 měl být dostačující,“ řekla dnes Novotná na dotaz zastupitele z opoziční KSČM. Stavba hospice by pak mohla začít do jednoho roku.

vst sd

Distributoři budou namátkově kontrolovat pravost balení léků

Praha 11. února (ČTK) – Firmy, které distribuují léky do lékáren, budou namátkově kontrolovat jejich pravost. Chtějí ušetřit čas lékárníkům, kteří musí ověřit každou krabičku. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Asociace velkodistributorů léčiv. Léky vyrobené od letošního 9. února musí být v Evropské unii označeny kódem od výrobce, který prokazuje jeho pravost. Směrnice má zabránit prodeji padělaných léčiv.

„V průběhu pilotního testování se ukázalo, jak je důležité, aby se do lékáren dostávala jen léčiva, která splňují všechny náležitosti a požadavky vyplývající z nové směrnice. V opačném případě hrozí, že lékárny budou trávit neúměrně mnoho času ověřováním pravosti léčivého přípravku, či dokonce by přípravek nemusel být pacientovi vydán,“ uvedl výkonný ředitel asociace Tomáš Votruba. Ověří podle něj jedno balení z každé šarže a v případě problémů informuje lékárnu.

Pokud systém lékárníkovi při načtení kódu napíše, že data o balení nejsou uložena od výrobce v datovém úložišti, měl by lék odložit a pacientovi nevydat. Zároveň upozorní výrobce a Státní ústav pro kontrolu léčiv. Výrobce by pak měl do dvou týdnů prověřit, zda lék není padělek.

Podle lékárníků se ale některé léky vyrobené před 9. únorem a přesto označené kódem nedařilo ověřovat. Ministerstvo jim tak v otevřeném dopise napsalo, že mohou léky vydávat, pokud je odebírají od ověřených distributorů. Díky přijetí novely zákona o léčivech jim za to také do konce roku nehrozí pokuty.

Systém kontroly léčiv v celé EU podle nařízení provozují farmaceutické firmy. Povinností výrobce je kódy balení do systému nahrát. „Po uplynutí několika následujících měsíců budeme striktně po výrobcích požadovat jen takové zboží, které zcela splňuje požadavky protipadělkové směrnice,“ dodal Votruba.

Podle České asociace farmaceutických firem náklady výrobců v EU překročily miliardu eur (asi 25,8 miliardy korun). Česká lékárnická komora tvrdí, že naskenování každé krabičky je bude na nákladech na práci a pořízení nových čteček stát 640 milionů korun. Načítání každého balení bude podle komory problémem zejména v nemocnicích, některé budou muset přijmout další personál.

van snm

Odchodům lékařů má zabránit závazek zůstat až čtyři roky…

Praha 10. února (ČTK) – Úbytku lékařů má zabránit závazek, že zůstanou po skončení studia tři až čtyři roky pracovat v Česku. Odchody sester mohou zastavit výsluhy nebo peníze na bydlení. V pořadu TV Prima Partie to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). O všech opatřeních se podle něho nyní jedná. V českých nemocnicích chybí asi 3000 sester, problémem lékařů je zejména stárnutí. Česko má méně absolventů medicíny v přepočtu na obyvatele než Rakousko, Slovensko či Maďarsko. Naopak více než Německo či Polsko.

Pokud student medicíny absolvuje lékařskou fakultu, pokračuje v přípravě na atestaci na takzvaném rezidenčním místě. Zřizují je nemocnice i soukromé ambulance, medici se na nich dále vzdělávají pod dohledem zkušených lékařů. Lékařské fakulty platí ministerstvo školství, rezidenční místa resort zdravotnictví.

Podle poslance Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) ale studenti chystanou změnu nevítají. „Jak jsem hovořil s mladými lékaři, tak se na to zatím moc dobře nedívají. Je potřeba brát v úvahu, že dnes už jsou tak dobře jazykově vybaveni, že nemusí dělat atestační zkoušku u nás. Jsou schopní ji složit už v zahraničí,“ uvedl v pořadu. Ministerstvo by proto podle něj s nimi mělo jednat.

Další možností je podle poslance podporovat už studenty medicíny. Například Kraj Vysočina jim dává stipendium při studiu, pokud se smluvně zavážou, že budou po dokončení fakulty pracovat nějakou dobu v kraji. Podle ministra pomůže zabránit odchodům z regionů i předatestační příprava lékařů v menších okresních nemocnicích. „V minulosti byli lékaři nuceni jít na praxi do fakultních nemocnic a pak se do okresních třeba už nevraceli,“ dodal Vojtěch.

Dotace na jedno rezidenční místo vzdělajícího se lékaře je od 1,4 milionu korun do 2,5 milionu na rok podle oboru. Vypisují se pro praktiky, pediatry, chirurgy nebo psychiatry. Celkem to je letos 600 milionů korun, podle ministra by to mohl být i dvojnásobek, pokud by se zavázali zůstat v Česku. Minimálně 55 procent z částky musí jít na plat školícího se lékaře, nejvýše 20 procent jako odměna pro jeho školitele.

Odchody lékařů jsou podle České lékařské komory dlouhodobý problém. Do zahraničí jdou nejen čerství absolventi, ale ještě více i lékaři s kvalifikací. Podle dat z roku 2016 odchází do ciziny každý pátý vystudovaný lékař. Cílové země pro české lékaře jsou především Velká Británie, Německo a Rakousko. Odchody se za posledních šest let zdvojnásobily.

Nedostatek sester mají vedle zvyšování platů změnit také výsluhy po odpracovaných letech, podobně jako to je u policistů a vojáků, nebo příspěvek na bydlení. Rozpočet by výsluhy stály asi půl miliardy korun ročně v prvních letech, postupně by částka vzrostla asi na čtyři miliardy korun ročně. Příspěvek na bydlení, který by podle ministra mohl být 5000 až 6000 korun měsíčně, by přišel na stejnou částku. Ministerstvo financí ale zatím výsluhy odmítá.

Za pět let do roku 2017 vzrostly odměny sester o 27 procent. Všeobecné sestry a porodní asistentky pobíraly v roce 2017 téměř 34.000 korun. Podle ministra je v současné době průměr kolem 36.000 korun a v některých větších nemocnicích i přes 40.000 korun.

van rot

Robot MARIO by mohl pomáhat osamělým lidem trpícím demencí

Brusel 10. února (ČTK) – Zmírnit osamělost osob trpících demencí, usnadnit jejich interakce s blízkými nebo rozvíjet jejich koníčky. S takovými cíli vznikl projekt robota-společníka MARIO, který loni završil tříletou pilotní fázi. Výsledky prvních testů tento týden novinářům v Bruselu prezentovala koordinátorka projektu, irská profesorka Dympna Caseyová, podle níž robot dokázal oživit sociální vazby pacientů a posiloval jejich mentální aktivitu. Překvapilo ji, jak snadno si MARIO získával jejich přízeň.

Pojízdný strojový asistent je o něco nižší než dospělý člověk a tvarem připomíná figurku ze hry Člověče nezlob se. S pacienty dokáže komunikovat díky digitálnímu řečovému systému, přičemž na výběr je mužský i ženský hlas. Na přední straně má robot dotykovou obrazovku, přes kterou uživatelé ovládají jeho funkce.

„Obsah byl utvářen samotnými osobami s demencí, jsou to věci, se kterými skutečně chtěli pomoci,“ popsala ČTK Caseyová vývoj robota, do něhož byly zapojeny desítky pacientů. MARIO jim pak například připomínal narozeniny blízkých a různá výročí, domluvené schůzky s lékaři či to, že si mají vzít léky. Obsahoval také různé herní aplikace, hudební přehrávač či „vzpomínkovou“ aplikaci, která připomínala radostné události ze života pacientů a nabádala ke konverzaci.

Osamělost a nedostatek interakce s dalšími lidmi je podle Caseyové zásadní výzvou v péči o osoby trpící demencí. „Hodně z nich tráví mnoho času tím, že sedí sami doma, třeba u televize,“ řekla. Na demenci neexistuje lék, avšak terapie stimulující společenské vyžití pacientů kvalitu jejich života zlepšují a zpomalují zhoršování jejich stavu, dodává profesorka Irské národní univerzity v Galway.

Robota MARIO si v rámci testu vyzkoušelo 38 pacientů ve třech zemích a třech různých kontextech. V Itálii byl nasazen v běžném nemocničním prostředí, v Irsku ve speciálním ústavu a v Anglii byl zapojen do domácí péče. Testy v reálném prostředí trvaly vždy osm týdnů.

Pacienti prý na nového asistenta reagovali nadšeně a často o něm hovořili jako o kamarádovi. Převážně pozitivní byly podle Caseyové i ohlasy od pečovatelů či příbuzných pacientů. „Na začátku jsem měla pochybnosti o tom, zda lidé přijmou robota… a oni mě naprosto ohromili,“ řekla.

Zkušební provoz podle autorů projektu přinesl slibné výsledky a ukázal, že MARIO je schopný sociální izolaci osob s demencí snížit a také je přimět ke koncentraci při používání aplikací. Caseyová uvedla, že své poslání plnil nejlépe, když fungoval jako jakýsi prostředník v interakci s další osobou. Díky jeho přítomnosti údajně některé pacienty začala i častěji navštěvovat jejich vnoučata.

Od většiny zúčastněných se MARIO dočkal pozitivních reakcí, avšak objevily se i jisté problémy. Velkým úkolem pro případné pokračování projektu by bylo zajištění lepší technologických dovedností pečovatelů pro optimální práci s robotem. Autoři chtějí také zapracovat na řečovém systému a opatřit robotického pomocníka schopností rozeznávat obličeje.

„Potřebujeme více testů v reálném světě s většími počty účastníků, abychom potvrdili zjištění a dále prozkoumali, co je pro osoby trpící demencí užitečné,“ uvádí Caseyová. Pilotní fázi jejího projektu podpořil bezmála čtyřmi miliony eur (přes 100 milionů Kč) evropský program Horizon 2020 a tým nyní usiluje o další peníze z rozpočtu Evropské unie. „Už jsme zažádali a věříme, že to vyjde, ale budeme si muset počkat,“ řekla Caseyová.

Irská profesorka zároveň podotkla, že MARIO nikdy nebude více než robot-společník a cílem projektu není nahrazovat pečovatele či zdravotní sestry. Vzhledem k pokrokům v oblasti chytrých technologií ale očekává, že nová verze MARIO bude značně pokročilejší a že oblast robotických asistentů obecně čekají v příštích několika letech velké změny.

lex lcm

Onkologický ústav v Brně si dnes prohlédlo pět desítek lidí

Brno 9. února (ČTK) – Pracoviště Masarykova onkologického ústavu v Brně si dnes v rámci dne otevřených dveří prohlédlo zhruba pět desítek lidí všech věkových kategorií. Zajímala je například prevence, řekla ČTK mluvčí ústavu Zuzana Joukalová. Akce má pomoci odbourat obavy těch, kteří se zdráhají jít na vyšetření a mají strach z nemoci samé. Ročně v Česku přibývá kolem 90.000 pacientů s nádorem, zkušenost s rakovinou jich má přes půl milionu.

Ústav pořádal v pořadí druhý den otevřených dveří, loni si jeho pracoviště prohlédlo přes 100 lidí. Zájemcům se otevřel u příležitosti Světového dne proti rakovině, který byl v pondělí 4. února. Podle vedení ústavu se v posledních letech podařilo změnit vnímání rakoviny, ale u menšiny lidí stále přetrvává strach z onemocnění a bojí se přijít do nemocnice. „Bohužel v minulosti valná většina pacientů na tuto zákeřnou nemoc umírala. Dnes jsou možnosti léčby i šance na uzdravení úplně jiné. Nicméně u lidí stále přetrvává pocit, že se do našeho ústavu chodí umírat. Opak je pravdou – a to je také smysl toho, proč den otevřených dveří pořádáme,“ uvedla mluvčí.

Návštěvníci rozdělení do tří skupin měli možnost během dvouhodinové prohlídky vidět osm specializovaných pracovišť. Viděli ty nejmodernější přístroje, jako jsou například lineární urychlovače, také pracoviště nukleární medicíny, mamograf, podívali se, jak se ředí cytostatika. „Zajímali je samotné přístroje, také postupy při léčbě a prevence,“ uvedla Joukalová.

Lékaři věnující se léčbě rakoviny se stále snaží o osvětu, která může pomoci výrazně snížit úmrtnost. Důležitá je podle nich právě prevence a také včasný záchyt. Snaha je však také o účinnější léčbu, a tedy o podporu výzkumu. Výzkum je však velmi náročný a často trvá tak dlouho, že se výsledku výzkumníci někdy ani nedočkají. Lékaři apelují i na zdravý životní styl. Podle nich by se díky praktikovanému zdravému životnímu stylu mohl snížit výskyt rakoviny až o 30 procent. Mezi klíčovými faktory je například kouření, na druhé straně pak pohyb a zdravé jídlo.

lip rot

Le Figaro: Je nutné vrásky za každou cenu likvidovat?

Paříž 9. února (ČTK/Le Figaro) – Nezmůžeme proti nim nic, nebo jen velmi málo. Vrásky nevyhnutelně ukazují na náš věk. Můžeme si na ně zvyknout, nebo se pokusit je zmírnit. Vrásky se objevují i přesto, že jsme proti nim léta používali nejrůznější krémy. S jejich nástupem vedeme nerovný boj. Ve většině případů se objevují kolem třicítky, někdy ještě dříve, anebo naopak až po čtyřicítce, píše francouzský deník Le Figaro.

Jde o malý zlom pleti vyvolaný poškozením v důsledku vnějších faktorů, jako je slunce či kouření, nebo o ochabnutí svalů pod kůží v důsledku věku nebo nedostatku spánku. Nikdo není nadšený, když na sobě spatří tyto známky stáří. Někteří si na ně zvyknou, jiní je chtějí zmírnit.

„Všechno závisí na způsobu, jak prožíváme stáří. Jestliže příliš obtížně snášíme své vrásky, je to většinou proto, že nedokážeme přijmout, že ztrácíme mládí,“ říká Françoise Milletová-Bartoliová, psychiatrička a psychoterapeutka z Toulouse. „Kdo do svého života investoval více, snáší stárnutí lépe,“ dodává.

Avšak přístup každého z nás k běhu času nevysvětluje sám o sobě to, zda se uchýlíme k plastické chirurgii. „Ve společnosti je dnes velký tlak na to, aby se člověk vrásek zbavil,“ uvádí Milletová-Bartoliová. Několikrát ročně píší magazíny o vráskách a o způsobech, jak s nimi zatočit. Tlak přichází i zdola, například nějaká dobrá kamarádka vás přesvědčuje, jak by bylo pěkné, kdybyste podstoupila zákrok stejně jako ona. Někteří lidé odmítají ustoupit tomu, co považují za diktát pod heslem „zjev nade vše“, zatímco to ostatní už není tak důležité.

Ti, kdo se rozhodnou odstranit své vrásky, mohou podstoupit zákrok plastické chirurgie. Je však vhodné se předem o všem informovat. „Plastická chirurgie se velmi rozšířila a zároveň se objevila nabídka levných zákroků v zahraničí,“ konstatuje plastický chirurg Marc Divaris. „V takovém případě neznáte dopředu lékaře, který bude zákrok provádět, a bude vám chybět pooperační péče. Naproti tomu ve Francii mají všichni lékaři provádějící plastické operace diplom plastického chirurga a systém je velmi kontrolován,“ dodává Divaris.

Dejme si však pozor na to, abychom to s vráskami nepřehnali. „Samozřejmě vás potěší, když trochu svou tvář omladíte. Ale když se to s plastikou přežene, může být výsledkem příliš strnulý obličej, a to rozhodně není ideál krásy,“ připomíná Milletová-Bartoliová.

A jak je to s krémy proti vráskám? Takový prostředek chirurgii nikdy nenahradí. Kosmetický produkt ostatně není určen k léčbě a není považován za lék. Spotřebitel však od kosmetických laboratoří očekává stále více. Zmírnit nebo vyhladit vrásky, dodat pleti zářivost, odstranit pigmentové skvrny a vrátit elastičnost pleti, která trpí neúprosným stárnutím, stresem, znečištěním a změnami počasí, takové jsou výzvy, které kosmetické laboratoře čekají.

Kosmetické výrobky mohou mít reálnou účinnost, aby udržovaly mechanické charakteristiky pleti, oddalovaly její stárnutí prohloubené vlivem znečištěného životního prostředí. U některých jedinců občas přinášejí zajímavé výsledky. Zázračný krém zatím neexistuje, ale pokroky v této oblasti umožňují získávat významné výsledky.

pel hej

Lékaři v Mosulu řeší problém, lidé jsou odolní vůči lékům

Mosul (Irák)/Praha 9. února (ČTK) – Život 46letého Saada se dramaticky změnil ve chvíli, kdy kousek vedle něj v iráckém Mosulu explodovala bomba. Výbuch ho nezabil, ale vážně mu poranil nohu – utrpěl zlomeninu holenní a lýtkové kosti. Podstoupil již několik operací, náročné zotavování se ale protahuje. Objevily se totiž komplikace – infekce související s mnohačetnou odolností vůči antibiotikům. Podobných případů je přitom v Iráku velké množství. „Více než třetina našich pacientů ve východním Mosulu vykazuje příznaky antibiotické rezistence,“ řekla ČTK Iveta Polochová, mluvčí české pobočky organizace Lékaři bez hranic (MSF), která v zemi působí.

„Rezistence na antibiotika je v Iráku, ale i v dalších zemích Blízkého východu, obrovský problém,“ popisuje Polochová. „Přitom dříve tomu tak nebylo. Před patnácti lety v Iráku fungoval zdravotnický systém a používání antibiotik bylo poměrně dobře regulováno. Vše ale změnila válka, která vypukla v roce 2003. Ta poškodila i tamní zdravotnictví,“ dodává s tím, že tehdy se některá antibiotika, která normálně pacient získá jen na předpis, začala na trhu stávat snadno dostupná a lidé je začali užívat stále častěji. A nadužívání antibiotik je jedním z hlavních faktorů, které způsobují odolnost bakterií vůči těmto lékům.

Lékaři bez hranic otevřeli pooperační zdravotnické zařízení na východě Mosulu loni v dubnu a ordinace se jim hned zaplnily lidmi s podobnými problémy jako má Saad (jméno Iráčana bylo na jeho žádost pozměněno – pozn.ČTK). O co v těchto případech jde? Když má pacient bakteriální infekci, obvykle je léčen antibiotiky, což jsou jediné přípavky léky, které proti bakteriím zabírají. Bakterie se ale mohou lékům přizpůsobit, aby dokázaly přežít. To se nazývá antibiotická rezistence. Lékařům se pak zužují možnosti léčby; léky, které v těchto případech zabírají, jsou méně dostupné, a léčba je i dražší, takže ne každá nemocnice si ji může dovolit.

„Vědci a výzkumníci se snaží vyvinout nová antibiotika, ale to nějakou dobu trvá – mnohem déle, než trvá bakteriím vytvořit si rezistenci na určité léky. To ohrožuje naši schopnost léčit i běžné infekční nemoci, jako jsou infekce dýchacího ústrojí či infikované rány. Bez okamžité akce a změny hrozí, že se dostaneme do postantibiotické éry, ve které nebude možné léčit běžné infekce a drobná zranění a ta se tak stanou opět smrtelnými,“ říká Ernestina Repettová, odbornice Lékařů bez hranic na infekční choroby.

Jak popisuje Iráčan Karam Jásín, osvětový pracovník MSF, více než rok po vojenské ofenzivě v Mosulu, kdy byli z města vytlačeni ozbrojenci Islámského státu, jsou důsledky odolnosti vůči antibiotikům ještě výraznější a viditelnější, než kdy předtím. Během bojů bylo zraněno velké množství lidí, často došlo k zanesení rány a infekci. Jenže nadměrné užívání léků způsobilo, že běžná antibiotika už nefungují, jak by měla. „Vyžaduje to pak další chirurgické zákroky a dlouhodobější léčbu, aby se pacient zcela uzdravil,“ vysvětluje Jásín.

Jak doplňuje Repettová, během prvních osmi měsíců fungování bylo do zařízení v Mosulu přijato okolo 40 procent pacientů s infekcí, často šlo o osteomyelitidu (infekční zánět kosti) či chronicky zanícené rány. „Museli jsme používat antibiotika, která se aplikují nitrožilně,“ popisuje Repettová. „Mysleli jsme si, že se tam budou vyskytovat pacienti, kteří budou odolní vůči antibiotikům, ale jejich množství převyšuje naše očekávání a je opravdu znepokojivé,“ dodává.

Pacienti přijatí do nemocnice se musí rovněž podrobit určitým opatřením, aby se zabránilo tomu, že se bakterie odolné vůči lékům rozšíří na další osoby. Pobyt v izolaci pak může mít dopad na jejich psychiku. „Lidé v izolaci trpí ve větší míře úzkostí, depresí či vztekem,“ říká Olivera Novakovicová, psycholožka pracující ve východním Mosulu. I proto se zdravotníci MSF zabývají také psychickou podporou pacientů.

Pro pacienty a jejich příbuzné zároveň MSF pořádá sezení, na kterém jim vysvětlují dopady antibiotik na tělo. „Ptají se nás na spoustu věcí. A mnoho z nich je překvapeno tím, co se dozvědí. Zjišťují, že antibiotika nejsou vždy kouzelným řešením každého problému, že by měla být dostupná na recept a že jejich zneužívání jim může ublížit,“ uzavírá Jásín.

tes ank