Léčbu všech pacientů s rakovinou budou řídit komplexní centra

Praha 20. listopadu (ČTK) – Léčbu všech pacientů s rakovinou budou nově řídit komplexní centra. Udělají základní vyšetření a plán léčby, pak případně pacienta odešlou do menší nemocnice. Počítá s tím pilotní projekt Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro Prahu se středními Čechami a Brno a jižní Moravu. Slibuje si od něj lepší efektivitu a vhodnější péči. Ročně přibývá v Česku přes 87.000 pacientů s nádorem, zkušenost s rakovinou jich má přes 560.000.

„Počet vyléčených pacientů roste asi o 3,8 procenta ročně. Je potřeba se o ně dál starat,“ vysvětlil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který se na pilotním projektu také podílí, Ladislav Dušek. V pilotních regionech bydlí asi čtyři miliony obyvatel a přibližně 250.000 pacientů. Podle Duška roční pilotní projekt ověří, jestli je systém nastavený správně a vytvoří metodiku. Pokud se osvědčí, bude nový systém zavedený plošně.

Pro lepší koordinaci péče vzniknou regionální onkologické skupiny, což bude smluvně zakotvená intenzivnější forma spolupráce menších nemocnic pod vedením komplexních onkologických center. První smlouvy se podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka začnou podepisovat už v následujících dnech.

Podle náměstka ředitele VZP Davida Šmehlíka je současný systém fragmentovaný a péče není příliš dobře organizovaná. „Pacient přichází k prvnímu lékaři, ať už svému praktikovi nebo ambulantnímu specialistovi. Dobře je, když se pak velmi rychle dostává do komplexního onkologického centra,“ vysvětlil. Ta kromě Karlovarského sídlí v každém kraji.

Cílem podle Šmehlíka je, aby byl pacient rychle diagnostikován, neopakovala se mu stejná vyšetření a účinná léčba mu byla nasazená co nejrychleji a tam, kde je to nejvýhodnější, tedy co nejblíž jeho domova podle závažnosti diagnózy. Nejkomplikovanější případy by si i nadále ponechala centra, častější případy by s plánem péče předala menším nemocnicím.

„Tu myšlenku nosíme v hlavě už nějakou dobu,“ upřesnila přesedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová. Podobný systém podle ní funguje i v zahraničí. Podle ní zároveň bude péče o pacienty pod lepší kontrolou a budou o ní dostupná lepší data.

Ministerstvo zdravotnictví před měsícem představilo svou představu péče o onkologické pacienty, kterým byla rakovina vyléčena a jsou bez příznaků. Pokud bude pacient i lékaři souhlasit, bude moci jeho pravidelná vyšetření dělat jeho praktický lékař podle onkologem vypracovaného plánu.

Do péče praktika budou moci od ledna přecházet například pacienti po prodělání maligního melanomu, nádoru varlat, prostaty, plic, prsu, žaludku, děložního hrdla či čípku, gastrointestinálního stomálního tumoru, nádoru mozku, krku či hlavy nebo konečníku v kompletní remisi.

van gcm

Ministerstvo: 80 procent dětí má nedostatek pohybu

Černošice (u Prahy) 20. listopadu (ČTK) – Zhruba 80 procent dětí má nedostatek pohybu. Přibývá zároveň dětí, které tráví více času u počítače nebo televize, což způsobuje problémy s nadváhou. Ministerstvo zdravotnictví pracuje na akčním plánu, který má pohybové aktivity dětí podpořit. Zásadní je například přirozený pohyb, aktivní trávení školních přestávek a pohybové aktivity mimo školu, řekli dnes novinářům zástupci ministerstev zdravotnictví a školství.

„Plán definuje několik opatření, která by situaci měla zlepšit. Jde zejména o zavedení aktivních přestávek, navýšení počtu hodin pohybu ve školách, zařazování pohybu do předmětů primárně nepohybového charakteru,“ řekla náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Štelfová. Součástí plánu je podle ní také podpora strategického plánovaní obcí v oblasti sportu a zajištění informovanosti odborné i laické veřejnosti prostřednictvím portálu zaměřeného na podporu sportu.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se mění způsob trávení volného času. Více než dvě hodiny denně tráví u počítače nebo televize 75 procent chlapců a 65 procent dívek, od roku 2002 do roku 2014, ze kterého jsou poslední údaje, toto množství roste. V roce 2002 trávilo u počítače nebo televize více než dvě hodiny denně jen přes 35 procent chlapců a zhruba 15 procent dívek.

Děti by podle Vojtěcha měly věnovat pohybovým aktivitám alespoň 60 minut denně. Ve věku 11 let je ale alespoň po tuto dobu aktivních jen 25 procent, ve věku 13 let 23 procent a v 15 letech jen 16 procent dětí. „Zbytek dětí zkrátka není schopno dodržet pohybovou aktivitu 60 minut pohybu každý den, což bezesporu jsou čísla, která můžeme do jisté míry vzít jako alarmující. Protože právě pak toto všechno způsobuje potenciální hrozby týkající se rozvoje například diabetu nebo kardiovaskulárních chorob,“ řekl Vojtěch.

S nadváhou podle Vojtěcha bojuje 29 procent jedenáctiletých dětí, třináctiletých dětí 28 procent a patnáctiletých 23 procent. Děti podle něj nevykonávají ani standardní aktivity, které nejsou jen o sportování. „Je to otázka například chůze pěšky do školy, aktivní přestávka ve škole. Zdá se, že tyto aktivity pomalu mizí z našeho života,“ řekl Vojtěch. Přirozený pohyb u dětí omezuje podle něj i to, že je rodiče vozí do školy a kroužků.

Ministerstvo zdravotnictví se věnuje problematice pohybu dětí společně s ministerstvem školství, které podle ministra Roberta Plagy (ANO) letos podpořilo více než 500.000 dětí ve 4000 klubů částkou téměř jedné miliardy korun. „Zájem o program Můj klub roste. V roce 2019 se registrovalo téměř 6000 klubů, které sdružují 712.000 dětí a mládeže,“ řekl Plaga. Ministerstvo je podle něj připraveno v příštím roce na sportovní aktivity dětí rozdělit 1,4 miliardy korun.

Ministerstvo školství podle Plagy zároveň vyzkoušelo projekt, ve kterém zavádí hodinu tělocviku týdně ve školách navíc. Do pilotního projektu se přihlásilo 300 škol, ministerstvo eviduje zájem další tisícovky škol, které se chtějí do projektu zapojit.

Jaroslav Beneš kš

Každý desátý pacient s poruchou příjmu potravy nemoci podlehne

Praha 20. listopadu (ČTK) – Každý desátý pacient s poruchou příjmu potravy nemoci podlehne. Neprostá většina nemocných jsou mladé ženy, roste podíl nejmladších pacientek mezi 10 a 14 roky věku. Odborníci se proto snaží preventivně působit už na děti na základních školách. V tiskové zprávě o tom informovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, která dnes pořádala diskusní setkání Medialogy na toto téma.

Hospitalizováno pro tyto poruchy bylo loni přes 450 osob, ambulantně se jich léčilo 3700. „Pacienti umírají v průměru v 25 letech. Úmrtnost je dvojnásobná proti ostatních psychiatrickým diagnózám a desetinásobně vyšší ve srovnání s obecnou populací. Riziko sebevražd je až 200násobně zvýšené,“ vysvětlila Hana Papežová z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Střední doba trvání nemoci je podle ní šest let, třetina pacientů má ale chronický průběh trvající dvacet i třicet let do předčasné smrti. Teprve v počátcích je podle odborníků paliativní péče o pacienty, kteří trvale odmítají léčbu i jídlo. Legislativní vymezení také teprve čeká nedobrovolnou léčbu pacientů v ohrožení života.

Necelou čtvrtinu těch, kteří byli loni léčeni pro poruchy příjmu potravy v nemocnicích tvořili pacienti od 10 do 14 let. Dalších 39 procent bylo mezi 15 a 19 lety. U mladých pacientů také může podle odborníků způsobit největší škody. „Změny, které nemoc napáchá ve vyvíjejícím se organismu děvčete na počátku dospívání, mohou být nenapravitelné. Vnitřní ženské orgány se vyvíjejí v dospívání, v dospělosti už se nevyvinou. Proto je u dívek nutné zahájit léčbu včas,“ uvedla Libuše Stárková z Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc.

„Poruchy příjmu potravy mají řadu různých příčin i projevů, společná je ale nespokojenost se sebou, větší míra závislosti na mínění druhých o nás a snaha v něčem uspět,“ vysvětlil psycholog Jan Kulhánek z ambulance Anděl v Praze.

Odborníci prevenci cílí už na děti na základních školách. Řada školních dětí neví, jaké je jejich optimální hmotnost a zejména dívky se obtížně smiřují s nárůstem hmotnosti ve vztahu k výšce a věku. Ve starším školním věku pak děti podle nich považují diety za samozřejmost a neznají přiměřený jídelní režim, často si dokonce pomáhají zvracením nebo kouřením.

Mezi poruchy příjmu potravy patří odmítání jídla čili mentální anorexie, přejídání neboli bulimie a další onemocnění. Mentální anorexie se vyskytuje asi u 1,5 procenta všech dívek a mladých žen, častější je ve středních a vyšších sociálních vrstvách. Bulimie je častější u studentek středních a vysokých škol, jde o čtyři až 15 procent dívek.

van mal

ČPZP pomáhá svým klientům s odvykáním kouření

Ostrava, 19. listopadu 2018 – Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) není u veřejnosti příliš známá, je však příčinou 20 % úmrtí kuřáků. Je způsobena zužováním a ucpáváním průdušek a projevuje se ztíženým dýcháním. V pozdějších stádiích může vést k vážnějším komplikacím, jako jsou selhávání srdce, zápal plic a otoky dolních končetin. Příčinou nemoci jsou zejména vnější vlivy – kouření, prašné prostředí či práce s chemikáliemi bez použití dostatečných ochranných pomůcek. Na riziko onemocnění upozorňuje při příležitosti Světového dne CHOPN, který připadá na 20. 11., také Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP).

Počáteční příznaky nemoci jsou nenápadné – dušnost a silný kašel. Proto ji mnozí pacienti považují za běžné astma a na vyšetření k lékaři přijdou až při vážnějších komplikacích. Aktuálně se v České republice s nemocí léčí 300 tisíc pacientů, stejný počet ale podle odhadů o své nemoci ještě ani neví. Z řad pojištěnců ČPZP se v loňském roce jednalo o více než 12 tisíc pacientů, na jejichž léčbu pojišťovna vynaložila přes 111,7 milionu korun. Právě kvůli pozdnímu odhalení je onemocnění často smrtelné. V ČR umírá ročně 3 500 osob, po celém světě pak 3 miliony. Konkrétní příčinou úmrtí jsou komplikace způsobené nemocí, nejčastěji zápal plic a selhání srdce.

Léčba pacientů s diagnózou CHOPN v ČPZP v roce 2017

Základem je prevence

Onemocnění není možné zcela vyléčit, dají se pouze mírnit jeho příznaky. Účinnější je proto nemoci předcházet snížením rizikových vlivů na minimum. K preventivním opatřením tak patří změna pracovního prostředí nebo používání vhodných ochranných pomůcek, bydlení v méně znečištěných oblastech a hlavně zanechání kouření. „V České republice žije více než 2 miliony kuřáků, 140 tisíc osob je ročně hospitalizováno kvůli nemocem způsobeným kouřením a 16 tisíc na jejich následky umírá. Mnozí z nich se ale snaží svého zlozvyku zbavit. Takové klienty Česká průmyslová zdravotní pojišťovna podporuje příspěvkem až 1 000 Kč na léčiva na odvykání kouření a na nákup léčivých a podpůrných přípravků na odvykání kouření, jako jsou například náplasti, pastilky, ústní spreje, žvýkačky a jiné,“ uvedla tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Odstranění nebo zmírnění škodlivých vlivů je také součástí léčby u již propuknuté nemoci. Dle stupně onemocnění se dále využívá medikamentózní léčba, dechové rehabilitace a zařazení vhodných pohybových aktivit (chůze s krokoměrem, nordic walking).

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má 110 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 182, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz

Cenu za celoživotní dílo ve zdravotnictví získala na 3. celostátní…

Praha, 19.11.2018 (EUC)

Zdravotnická skupina EUC se již potřetí stala generálním partnerem celostátní konference ambulantní péče. Letos se akce soustředila zejména na oblast diabetologie, praktického lékařství a etiky. Cenu za celoživotní dílo ve zdravotnictví si odnesla MUDr. Jarmila Hrušková z EUC Premium.

Stejně jako loni byly v rámci konference předány výroční ceny profesora MUDr. Františka Kölbela ZA MIMOŘÁDNÝ PŘÍNOS PRO ZDRAVOTNICTVÍ EUC. K tomuto ocenění jsou nominováni zdravotníci nejen pro jejich přínos v oblasti medicíny, ale i v ostatních oblastech profesního života, jako je kolegialita, nasazení či nadšení v práci a inovace. Letos zvítězila v kategorii Lékař MUDr. Jana Vyskočilová z EUC Kliniky Plzeň a v kategorii Nelékařský personál Bc. Ondřej Jégl z Canadian Medical.

Speciální cenu, tedy za CELOŽIVOTNÍ DÍLO VE ZDRAVOTNICTVÍ získala MUDr. Jarmila Hrušková, internistka z EUC Premium, která i ve svém pokročilém věku stále pečuje o své pacienty.

Ceny předala MUDr. Barbara Taušová, která vede odbornou radu EUC, společně s předsedou představenstva EUC Ing. Václavem Vachtou.

Skupina EUC:

Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR. Je největším poskytovatelem ambulantní péče, prémiové péče, mamoscreeningu a lékařské péče pro zaměstnavatele. Od roku 2011 do roku 2017 investovala 544 milionů korun především do modernizace přístrojů, vzdělávání zaměstnanců a elektronizace systémů a služeb. V 28 zdravotnických zařízeních napříč ČR (včetně 10 prémiových), 19 lékárnách a 14 laboratořích zaměstnává 1886 lidí, kteří poskytnou péči 1,8 milionu pacientů ročně. Na podzim 2017 vydala jako první v sektoru zdravotnictví v ČR emisi dluhopisů, v celkovém objemu 1,4 miliardy korun.

Vice na www.euc.cz

Před 20 lety byl v ČR poprvé operován šedý zákal…

Praha 19. listopadu (ČTK) – Před dvaceti lety, 20. listopadu 1998, se Česko díky odborníkům z Vojenské nemocnice v Plzni zařadilo k průkopnickým zemím v operacích očního šedého zákalu. Operatér Michal Janek z plzeňského mikrochirurgického centra Ofta totiž provedl první operaci šedého zákalu laserovým fakoemulzifikačním přístrojem v ČR, v Evropě se do té doby takto operovalo pouze v Itálii, Německu a Francii.

„Operace laserem je mnohem šetrnější než ultrazvukovou metodou, protože zůstává menší jizva. Zkalená čočka se rozpustí laserovým paprskem, vysaje se a nahradí novou nitrooční čočkou,“ řekl po operaci ČTK Janek.

Za uplynulých dvacet se operační metody i samotné přístroje výrazně proměnily. Nemocnice a oční kliniky nyní disponují lasery třetí generace. Těmto takzvaným femtosekundovým laserům k provedení bezbolestného zákroku stačí pouhých několik vteřin. „V Česku se operuje zhruba 100.000 očí ročně, ale ještě v roce 1989 to bylo pouze 11.000 očí za rok,“ řekl v březnu 2016 ČTK přednosta oční kliniky Ostrava Petr Mašek. Připomněl, že ve věku nad 75 let už má člověk takřka padesátiprocentní jistotu, že bude mít šedý zákal.

sat ped

První Čech získal biokompatibilní srdce loni v listopadu

Praha 19. listopadu (ČTK) – Před rokem, 20. listopadu 2017, lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) voperovali pacientovi umělé srdce. Jeho málo funkční úplně odstranili. Poprvé tuto srdeční náhradu použili v roce 2013 ve Francii, Česko se díky vědcům z IKEMU stalo třetí zemí světa, kde se to podařilo. Tehdy osmapadesátiletý pacient, který trpěl oboustranným srdečním selháním, byl po operaci v dobrém stavu.

Náhrada srdce, takzvané biokompatibilní srdce, byla vyvinuta ve Francii. Váží 800 gramů, je tedy asi třikrát těžší a větší než lidské srdce. Vnitřní uspořádání je stejné.

Operace byla součástí klinické studie, kdy se srdeční náhrada testuje. Umělé srdce tohoto typu dostalo na celém světě deset pacientů, ve druhé fázi klinické studie se počítá s dalšími deseti. Hlavním řešitelem pro druhou část studie se stal přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. Letos v červenci informoval IKEM, že se stal celosvětovým školicím centrem, kde se budou lékaři učit voperovat pacientovi umělé srdce.

sat ped

Středočeští záchranáři testují přístroje urychlující ideální péči

Kladno 19. listopadu (ČTK) – Středočeští záchranáři testují přístroje urychlující určení diagnózy a podání léků přímo v terénu. Jde o moderní typ ultrazvuku a přenosný laboratorní analyzátor. Podle ředitele středočeské záchranné služby Jiřího Knora by tato zařízení mohla jednou být ve všech vozech záchranné služby.

Ultrazvukový přístroj pomáhá lékařům i záchranářům dosáhnout vyšší úspěšnosti zavedení kanyly, laboratorní analyzátor do tří minut stanoví příčinu například při náhlé zástavě oběhu, bezvědomí a podobně. Od stanovení diagnózy se odvíjí nejen okamžité podání správných léků, ale také rozhodnutí o transportu do vhodné, případně specializované nemocnice, řekl na dnešní tiskové konferenci vedoucí lékař pro vědu a výzkum středočeské záchranky Roman Škulec.

„Svěření ultrasonografie do rukou záchranářů-nelékařů je ojedinělým krokem nejen v České republice, ale i v Evropě. Představuje výrazný vývojový posun v oblasti přednemocniční neodkladné péče obecně,“ uvedl Škulec. Klinická studie, kterou středočeská záchranka zpracovala, prokázala, že kromě vyšší úspěšnosti i bezpečnosti zavedení kanyly za použití ultrazvukového přístroje i záchranáři-nelékaři jsou schopni tuto proceduru používat bez časového prodlení ve srovnání s obvyklým postupem. „Letos začal systematický výcvik středočeských záchranářů se zájmem o tuto metodu,“ dodal Škulec.

Posádkám středočeské záchranky aktuálně slouží v terénu devět ultrazvukových přístrojů a jeden analyzátor pro biochemické rozbory. Zavádění přístrojů mezi vybavení bude postupně pokračovat, chystá se výzkumný projekt na pořízení dalších zařízení.

Pokud je posádka přístrojem vybavena, uplatní jej při vyšetření ve stovkách případů ročně. Moderním ultrazvukem lze na místě výjezdu vyšetřit například i srdce a další orgány. Zájem o nová zařízení i know-how už projevila například i pardubická záchranná služba.

Sandra Bejšáková kš hj

V ÚJV Řež začíná výroba léku pro pacienty s rakovinou…

Řež (u Prahy) 19. listopadu (ČTK) – V ÚJV Řež začíná výroba léku nové generace pro pacienty s rakovinou jater v pokročilém stadiu. Jde o výrobek nizozemské společnosti Quirem Medical, která si pracoviště v Řeži vybrala mimo jiné kvůli jeho dlouhodobým zkušenostem s výrobou léčivých přípravků vysoké kvality a strategické pozici ve středu Evropy. „ÚJV Řež se tak stala teprve třetím spolupracujícím pracovištěm na světě, které přípravek nové generace s označením QuiremSpheres® připravuje,“ informovala dnes ČTK vedoucí marketingu ÚJV Řež Alena Rosáková.

Z Řeže by ročně měly putovat desítky až stovky šarží ročně k pacientům do evropských i mimoevropských zemí. „V rámci přípravy na výrobu tohoto přípravku byly v našem kontrolovaném pásmu vybudovány nové specializované, tzv. čisté, prostory pro laboratoře, partnerská společnost Quirem Medical dodala know-how a přístrojové vybavení pro výrobu a kontrolu kvality přípravků. ÚJV Řež promítla do nově zaváděných procesů své mnohaleté zkušenosti, které významně pomohly v optimalizaci činností,“ uvedl ředitel Divize Radiofarmaka ÚJV Řež Patrik Špátzal.

Přípravek je založen na využití milionů mikrosfér, obsahujících radioaktivní izotop holmium-166, který je dle studií bezpečný a účinný při léčbě neoperovatelných pokročilých nádorů jater.

„Beta záření z radioaktivního izotopu likviduje rakovinotvorné buňky přímo v nádoru a šetří tak okolní zdravé tkáně. Pro léčbu jaterních nádorů se ve světě běžně využívá izotop yttrium-90. Účinek mikrosfér s holmiem ale může lékař sledovat ihned po provedení léčby pomocí metody jednofotonové emisní tomografie (SPECT) nebo magnetické rezonance i ve velmi nízkých koncentracích, což umožňuje rychlejší a přesnější zhodnocení úspěšnosti léčby,“ dodala Rosáková.

Výroba jedné šarže přípravku trvá, včetně procesu kontroly kvality, zhruba dvě hodiny. Protože poločas přeměny holmia-166 činí necelých 27 hodin (za tuto dobu klesne radioaktivita o polovinu), je nutné přípravek transportovat do nemocnice co nejdříve. První šarže vyrobená v Řeži putovala speciální kurýrní službou k pacientovi do Nizozemska, do budoucna Quirem Medical plánuje z Řeže zásobovat nemocnice i v dalších evropských zemích.

Divize Radiofarmaka společnosti ÚJV Řež má vlastní výzkumné a výrobní zázemí, které tvoří centra pozitronové emisní tomografie (PET) v Praze, v Brně a nejnovější v Řeži. V současné době společnost zajišťuje produkci radiofarmaka 18F-fluorodeoxyglukosa (FDG) pro většinu trhu v ČR.

sbe hj

Zjednodušení podmínek odběru orgánů cizinců vláda asi podpoří

Praha 18. listopadu (ČTK) – Poslanecký návrh na zjednodušení podmínek odběru orgánů cizinců, kteří zemřou v Česku a nemají dárcovskou kartu, vláda pravděpodobně podpoří. Vyplývá to z podkladů pro úterní schůzi kabinetu. Podle novely transplantačního zákona by k odběru orgánů v těchto případech stačil souhlas blízké osoby. V současnosti musejí české úřady žádat cizí stát o informaci, zda jeho občan vyjádřil souhlas s posmrtným odběrem orgánů, nebo ne.

Údaje podle předkladatelů není možné v mnoha případech například kvůli ochraně osobních údajů získat, ačkoli osoba blízká s odběrem orgánů zemřelého cizince souhlasí a ví, že by s jejich darováním souhlasil. „V zásadě přicházíme o možnost odběru orgánů od zhruba 15 cizinců zemřelých na našem území ročně, což může představovat až 100 orgánů vhodných k transplantaci,“ napsali autoři z řad ANO, ČSSD, ODS, Pirátů, SPD, KSČM a TOP 09 v důvodové zprávě.

Novela by dala přednost kontaktování osoby blízké. Zdravotnickému zařízení by měla podle novely sdělit, zda zemřelý cizinec s posmrtným odběrem orgánů souhlasil, nebo ne, případně by postačil i její souhlas. Kontaktování cizího státu, případně diplomatické mise nebo konzulárního úřadu by předloha postavila až na druhé místo. Kabinet podle předběžného stanoviska pro poslance a senátory upozorní na to, že diplomatické misi nebo konzulátu by bez příslušné mezinárodní smlouvy bránily v předání kontaktu na blízkou osobu zemřelého cizince předpisy o ochraně osobních údajů.

Předlohu nejprve posoudí vláda, rozhodnou o ní zákonodárci. Předkladatelé navrhují, aby ji Sněmovna schválila vzhledem k nedostatku orgánů vhodných k transplantaci zrychleně už v prvním čtení.

mbc jw