Středočeští záchranáři mají 11 nových sanitek i slavnostní prapor

Benešov 14. října (ČTK) – Středočeští záchranáři mají 11 nových sanitek i slavnostní prapor. Pořízení nových vozů vyšlo na necelých 40 milionů korun, jde o investici Středočeského kraje. Sanitky i prapor převzali zástupci záchranné služby na sobotním Dnu prevence v Benešově, informovala dnes ČTK mluvčí středočeské záchranky Petra Effenbergerová.

Nové vozy budou sloužit na základnách v Novém Strašecí, Voticích, Roztokách u Prahy, Zdibech, Zdicích, Městci Králové, Uhlířských Janovicích, Březnicích a Sedlčanech, dva zamíří do Brandýsa nad Labem. Starší vozy poslouží jako zálohy vozového parku záchranky, případně je využijí například příspěvkové organizace kraje.

Ročně jedna sanitka středočeské záchranné služby najede 70.000 kilometrů, životnost jednoho vozu v takzvaném ostrém provozu je zhruba 350.000 najetých kilometrů. „Vozy je tak třeba obměňovat v pěti až šestiletém intervalu,“ řekl ředitel středočeské záchranky Jaromír Bureš. Podle něj se proces obměny značně zrychluje, protože každý rok roste počet výjezdů záchranné služby, což znamená rychlejší opotřebení sanitních vozů.

Vyšívaný prapor darovalo středočeské záchrance hejtmanství. „Je proveden v tmavě modrém sametu, jenž dle výkladu barev symbolizuje důvěru a jasné poslání. Na líci je vyšita mapa kraje a uvnitř znak Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje,“ popsala mluvčí Effenbergerová. Na praporu nechybí znak Středočeského kraje, dvě velké lipové ratolesti a trikolorní lemování. Na žerdi je mosazná špička s reliéfním provedením Hvězdy života, která je mezinárodním znakem zdravotnických záchranných služeb.

„V dnešní době mají prapory sice význam převážně symbolický, ale i nyní může být úkolem praporu spojovat a sdružovat,“ dodal ředitel Bureš.

sbe hj

The Sun: Chytré triky, které vám pomohou rychleji usnout

Londýn 14. října (ČTK/The Sun) – Měli jste někdy problém s usnutím? Šest dospělých z deseti podle britské Hertfordshireské univerzity přiznává, že ano. A stoupá také počet dětí, které končí v nemocnicích kvůli spánkovým poruchám. Podle údajů britské národní zdravotnické služby trpí miminka, předškoláci a dokonce i starší děti takovými poruchami, jako je nespavost i spánkové apnoe.

V letošním roce zjistila studie Glasgowské univerzity, že narušené spánkové vzorce mohou vést ke zvýšené možnosti rozvoje poruch nálady a depresí. Spánková deprivace také může podpořit přibírání na váze kvůli změnám hormonů, které regulují hlad a chuť k jídlu.

List The Sun přináší několik tipů, jak usnout rychleji a spát kvalitněji:

1. HLUBOCE DÝCHEJTE

Velmi snadným trikem, jak se uklidnit a připravit na spánek, je podle „spánkové guru“ žijící v Itálii Alison Francisové dýchání. „Nemůžeme kontrolovat své srdce, hormony či mozek, ale když změníme vzorec dýchání, změníme srdeční tep a uklidníme mysl,“ řekla. „Vystresovaný nespavec dýchá mělce a krátce, což v organismu vyvolává reakci ‚bojuj, nebo uteč‘. Pokud prohloubíte dýchání, jako když organismus odpočívá, jdete do postele klidní a dokážete usnout.“

2. BZUČTE JAKO VČELA

Dalším trikem, jak se před spaním uklidnit, je bzučet jako včela. Bzučení – v józe známé jako brahmarí pránájáma – podle Francisové vytváří „hluboké, léčivé vibrace“, které uvolňují mysl a nervový systém. Může také tělu pomoci vyprodukovat více melatoninu a zbavit se negativních emocí. Jediné, co musíte udělat, je zavřít oči, nadechnout se nosem a bzučivě vydechovat.

3. ZBAVTE SE MODRÉHO SVĚTLA

Váš telefon, iPad, laptop – všechny září modrým světlem, které tělu brání produkovat melatonin, protože si začne myslet, že je vlastně den. Modrá je energetická barva – nebe je modré. Během dne ji potřebujete, abyste se udrželi v chodu, ale pokud se vystavíte modrému světlu večer, tělo nedokáže vypnout.

Abyste proti tomu bojovali, měli byste se obklopit červeným, žlutým a oranžovým světlem. Pokuste se z ložnice vykázat veškerou techniku a dopřejte si před spaním „technologickou očistu“ v podobě časového úseku, kdy se nedíváte do žádného modrého světla. Pokud už musíte pracovat s laptopem před spaním, můžete si stáhnout aplikace jako je f.lux, které změní světlo vydávané v noci laptopem na jantarové.

4. VEĎTE SI DENÍK

Úzkost se pro mnoho z nás stává čím dál tím palčivějším problémem. A pokud neodejdete ze zaměstnání a nezačnete ignorovat vlastní rodinu, není pravděpodobné, že každodenní stresy jen tak zmizí. Vést si deník, do kterého na konci dne z mysli přenesete všechny své myšlenky, může být očistné a zároveň způsobem, jak uvolnit napětí.

5. VYPOVÍDEJTE SE

Během dne obvykle nemáme moc času zpracovat všechno, co se stalo. Doplňkem nebo alternativou k vedení deníku je popovídat si s partnerem či partnerkou, spolubydlícími nebo příbuznými. Tím získáte příležitost svěřit se a užít si chvíli sdílení s lidmi, kterým na vás záleží.

6. JDĚTE SE PROJÍT

Už jste někdy strávili večer procházkou venku a začali zívat? O to se postaral všechen ten kyslík, který vám proudí do organismu. A také vystavení přirozenému světlu podporuje produkci serotoninu a melatoninu. Takže procházka po večeři vám nejen pomůže se zažíváním, ale také vás připraví ke spánku.

dk spr

Žena uštknutá mambou zemřela, příčinou úmrtí ale uštknutí nebylo

Praha 12. října (ČTK) – Třicetiletá žena, kterou minulé pondělí v pražských Hlubočepích uštkla mamba zelená, zemřela. Příčina úmrtí ale s hadím uštknutím nesouvisí. ČTK to dnes řekl mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Filip Brož. Žena byla pravděpodobně majitelkou mamby, která v minulém týdnu unikla z domu. Hada se podařilo odchytit po třech dnech v nedaleké zahrádkářské osadě.

Ženu smrtelně jedovatý had uštkl v pondělí, záchranáři ji na místě museli resuscitovat, poté ji převezli do motolské nemocnice. Když vyšlo najevo, že ji uštkl had, byla převezena do VFN, kde jí podali antisérum. Od té doby byla v umělém spánku. Podle Brože antisérum zabralo, pacientka měla ale jiné významné zdravotní komplikace. „Přes veškerou naši snahu pacientka zemřela, příčina úmrtí nesouvisí s hadím uštknutím,“ řekl mluvčí.

Případem se zabývá i policie, která vyšetřuje, jak had unikl a jak ho majitelka získala. Podle Státní veterinární správy totiž chov nebyl schválený.

fsl rot

V ústavech loni skončilo 1490 dětí, jimž nebyly ani…

Praha 12. října (ČTK) – Do dětských domovů pro malé děti se loni dostalo 1490 chlapců a děvčat, kterým nebyly ještě ani tři roky. Bylo jich o sedm desítek méně než v předchozím roce. Takzvaných kojeneckých ústavů fungovalo loni v zemi 27. Zatím je zrušil jen Zlínský kraj. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).

Zástupci organizací na podporu rodinné péče umisťování malých dětí do ústavů kritizují. Poukazují na to, že pobyt v ústavních zařízeních nepříznivě ovlivňuje vývoj dětí. Podle asociace Dítě a rodina je Česko v Evropě jednou z posledních zemí, kde je možné děti do tří let do ústavů dávat.

V Česku loni fungovalo 26 dětských domovů pro děti do tří let a jedno dětské centrum. Nejvíc zařízení bylo ve Středočeském kraji, a to pět. Čtyři takzvané kojenecké ústavy měl Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Po dvou domovech bylo na Vysočině, v Praze, Plzeňském a Pardubickém kraji. Šest krajů mělo po jednom ústavu. Bez ústavní péče se obešel Zlínský kraj, který své dva domovy zrušil v září před dvěma lety.

Před deseti lety existovalo 33 kojeneckých ústavů. Mezi lety 2009 až 2011 jich bylo 34. V dalších třech letech počet poklesl znovu na 33. Od té doby se dál postupně snižuje. V roce 2015 bylo v provozu 31 domovů a předloni 28. Podle zástupců organizací na pomoc dětem ale zařízení ubývá pomalu a počet umístěných dětí je stále vysoký.

Domovy pro děti do tří let patří mezi zdravotnická zařízení. Ze zdravotních důvodů se do nich loni dostalo 37 procent přijatých dětí. Ze sociálních důvodů to pak byly zhruba dvě pětiny chlapců a děvčat. Osm z deseti dětí ústavy přijaly se souhlasem rodičů. Domovy pak loni propustily 1554 dětí. Do vlastní rodiny šlo 1108 z nich. Nejčastěji se domů ze zařízení vrátily do dvou měsíců.

Podle statistik v roce 2016 domovy přijaly 1559 dětí. V roce 2015 to bylo 1666 chlapců a děvčat. V letech 2013 a 2014 v ústavech skončilo přes 1700 malých dětí, v roce 2012 jich bylo 1932. Přes 2100 přijatých dětí se počet přehoupl v roce 2011.

Na 100.000 dětí v Česku připadalo loni 74 chlapců a děvčat v domovech pro děti do tří let. V roce 2007 to bylo 87 chlapců a děvčat. Pak se počet zvyšoval až na 108 v roce 2011. Od té doby pomalu klesá.

ČR za velký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče mezi resorty práce, školství a zdravotnictví kritizoval Výbor OSN pro práva dítěte i další organizace. Asociace Dítě a rodina vyzvala poslance, aby podpořili uzákonění zákazu posílat malé děti do ústavů. Například Slovensko to pro tříleté děti udělalo v roce 2006, nyní se zákaz týká dětí do šesti let. V Polsku není možné do ústavů dávat děti do deseti let.

V ČR se zákazem počítala strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016. Žádný z kabinetů, které se za posledních šest let vystřídaly ve Strakově akademii, záměr neprosadil.

Počty domovů pro děti do tří let a dětských center a počty dětí, které ústavní zařízení přijala

Zdroj: ÚZIS

ktk snm

Aqualand Moravia přivítá saunové mistry ze tří zemí. Své…

Pasohlávky, 11. října 2018 (Aqualand Moravia)

Unikátní zážitek v podobě Mezinárodní noci saunových ceremoniálů nabídne svým návštěvníkům nejmodernější tuzemský aquapark Aqualand Moravia. Své umění zde totiž již 20. října předvedou saunoví mistři z tuzemska, Slovenska i Rakouska. Milovníci saunování si tak užijí noc plnou saunových rituálů pod vedením těch nejlepších z oboru.

Noc saunových ceremoniálů se stala mezi návštěvníky Aqualandu Moravia velice populární. Fanouškům saunování a wellness totiž umožňuje zažít oblíbené ceremoniály ve zcela novém rozměru. „Už to, že akce začíná ve večerních hodinách, je pro návštěvníky něco nezvyklého. Program je totiž zahájen prvním ceremoniálem ve 21:30 a pokračuje až do jedné hodiny ranní,“ komentuje Tomáš Svoboda z Aqualandu Moravia, který se stal v roce 2017 nejnavštěvovanějším mimopražským turistickým cílem. Ceremoniály budou probíhat jak ve finské sauně, tak i formou peelingů v parní aroma sauně a v solné parní lázni.

Zatímco v minulosti se Noc saunových ceremoniálů nesla vždy v konkrétním tématu, letos vsadili organizátoři na mezinárodní zastoupení saunérů. „Kromě našich zkušených saunových mistrů budou své dovednosti prezentovat saunéři z velkých aquaparků ze Slovenska i Rakouska. Jsme rádi, že návštěvníci budou mít možnost porovnat, jak se k rituálům přistupuje v různých zemích,“ doplňuje Tomáš Svoboda. Aqualand Moravia přivítá saunéry z Bešeňové a AquaCity Poprad, ale i z rakouského Therme Laa an der Thaya.

Počet vstupenek na událost je omezen tak, aby si všichni zájemci přišli během ceremoniálů na své. Součástí každé vstupenky je navíc welcome drink a ovocné občerstvení. Kromě speciálních ceremoniálů pak mají všichni hosté možnost využít i další prostory wellness centra Forum Romanum s 24 saunami a procedurami včetně střešní vířivky Palava Pool, která nabízí vodu o teplotě 36 °C.

O Aqualandu Moravia

Aqualand Moravia je nejmodernějším a největším aquaparkem v České republice. Děti i dospělí se mohou vyřádit až na 20 vnitřních a venkovních tobogánech a skluzavkách s celkovou délkou více než 1,7 km. Venkovní vodní atrakce Abyss a Boomerango určené až pro 3místné rafty si mohou v letních měsících návštěvníci vyzkoušet v rámci České republiky pouze v Aqualandu. K dispozici jsou, kromě jiných, i oblíbené celoročně otevřené tobogány U-Wave, Supercrater, Wild River nebo YellowCrash. Dětem jsou určené dětské bazény a skluzavky, užijí si také v bazénu s atrakcemi, kde mají k dispozici skákadla, šplhací sítě nad vodou, bublinkovače nebo chrliče. Aqualand nabízí až 14 bazénů s vodní plochou 3000 m2, některé s využitím vody z místního termálního vrtu, rozsáhlou wellness zónu Forum Romanum, sluneční a římské lázně, Imperium Restaurant a Coffeeland.

Zájem o léčbu obezity a nadváhy roste, shodli se lékaři

Obezita a nadváha jsou nemoci, proto je má řešit lékař, který pacienta vyšetří komplexně.

Praha, 11.10.2018 (Nebudu obézní)

Zájem o léčbu obezity a nadváhy u lékaře roste. Vyplývá to ze zjištění projektu Nebudu obézní u příležitosti Světového dne obezity (11. října). Zástupci projektu oslovili desítku lékařů, kteří se léčbou těchto nemocí zabývají. „Lidí, kteří k nám chodí s tímto problémem, je zhruba o pětinu víc než před deseti lety. Většinou jsou to ženy,“ uvedla například praktická lékařka Petra Polívková z Vlašimi.

Podle lékařů má být praktický doktor tím prvním odborníkem, se kterým má člověk nadváhu nebo obezitu řešit. „Po konzultaci může pacienta odeslat třeba do obezitologické ordinace. Dnes má ale i možnosti, jak pacienta podpořit přímo, například předepsáním léků, tedy nejenom doporučením diety a pohybu,“ upozorňuje praktický lékař Tomáš Jančák z Libice nad Cidlinou.

Lékaři se shodují v tom, že lidé s obezitou nebo nadváhou doženou k tomu, aby se vydali do ordinace, až zdravotní problémy. „Lidé většinou dojdou, až když mají cukrovku, vysoký krevní tlak nebo pohybové komplikace. Běžně berou takových šest až osm tablet denně. Že by někdo přišel řešit svoji váhu, pokud nemá zdravotní komplikace, tak to je výjimečné a týká se to spíš mladých žen, které to řeší z kosmetických důvodů. Lidé strkají hlavu do písku a doufají, že to nebudou muset řešit, ale váha je stejně časem dožene, v tomhle je nekompromisní,“ podotýká liberecká endokrinoložka, obezitoložka a internistka Věra Kavánová.

Lékaři mají v současné době možnosti, jak lidem pomoci. „Lidem, kteří mají problém s jídlem a nedokáží se ovládnout, předepisuji anorektika. Teď je na trhu vlastně jen jeden lék. I za to jsem ale ráda. Bez jakékoliv berličky totiž lidé většinou nejsou schopní sami něco změnit. Lidé potřebují motivaci. Je složité se smířit s tím, že místo plného talíře dostanou jen půlku a místo klobásy zeleninu,“ dodává Kavánová.

Díky léčbě tak pacienti někdy vidí výsledky už během prvního měsíce, což je pro ně motivace v hubnutí pokračovat. „Léky, které umí tlumit chutě a hlad, ale fungují jako berlička, která pacientovi může pomoci zhubnout, ale za něj určitě nezhubne,“ upozorňuje praktický lékař Pavol Hlúbik z Hradce Králové na to, že vždy je potřeba myslet na přiměřený pohyb a správnou stravu. Léky mohou pomoci tak, že ovlivní dvě mozková centra, tzv. centrum hladu a centrum odměny.

Zároveň je také potřeba rozlišovat mezi léky na předpis a potravinovými doplňky. „O doplňcích neexistují prokazatelná data, že fungují. Navíc rychlým hubnutím lidé ztrácí spíše svalovou hmotu a pak se objevují jojo efekty,“ varuje olomoucká internistka Ľubica Cibičková.

Souhlasí s ní i obezitoložka Petra Vodáková. „Pokud pacienti hubnou pod dohledem lékaře, vyhnou se nejčastějším chybám jako jsou drastické diety, hladovění, nevyrovnaná strava, zbytečné investice do neúčinných preparátů na hubnutí nebo zdraví škodlivých diet pomocí předražených koktejlů,“ upozorňuje.

Podle lékařů je úspěch, když pacient zhubne deset procent původní váhy. To už má také pozitivní vliv na zdraví. „Stačí, když je hubnutí pozvolné, většinou tak půl kilogramu za týden, což jsou dvě až tři kila za měsíc. Jsou pacienti, kteří díky tomu že zhubnou, jsou schopní se zbavit cukrovky 2. typu. Nebo se jim sníží krevní tlak a mohou snížit dávku léků nebo je úplně vysadit,“ uvádí příklady úspěšné léčby Cibičková.

Jsou ale i opačné případy. „Léčba obezity selhává, když lidé nejsou schopni změnit svůj režim. Přestanou dodržovat doporučení, docházet na konzultace a vzdají to. Je to pro ně příliš složité změnit zajeté koleje. Problém často bývá stres, kterého se nejsou schopní zbavit,“ dodává Cibičková.

O projektu Nebudu obézní (www.nebuduobezni.cz)

U příležitosti Světového dne obezity byl v roce 2017 spuštěný osvětový projekt Nebudu obézní, který ukazuje možnosti léčby obezity a nadváhy pod dohledem lékaře. Zdůrazňuje mimo jiné skutečnost, že změna směrem k vhodné skladbě potravy je nelehkým krokem, do kterého významně zasahuje centrální nervová soustava, tj. mozek a jeho regulační dráhy. V této souvislosti pak hovoříme o kontrole chutí a hladu. Pokud vlastní vůle nestačí, nabízí se pomoc z rukou lékaře. Příkladem jsou skuteční pacienti – ambasadoři, kteří sdílí svůj příběh právě s vámi a mohou být dobrým zdrojem inspirace.

100 milionů nemocných lupénkou na celém světě znamená globální…

Praha, 11.10.2018 (Novartis) – Lupénka je chronické, zánětlivé onemocnění kůže, kterým je ve světě postiženo nejméně 100 milionů lidí.¹ V České republice je to 200-300 tisíc osob.² Není to ale jen nemoc kůže, s lupénkou souvisí i jiné závažné nemoci, k nimž patří zánětlivé onemocnění kloubů (psoriatická artritida), kardiovaskulární choroby, metabolický syndrom, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo deprese. Lupénka prokazatelně snižuje délku života o 3,5-10 let.³ Světová zdravotnická organizace (WHO) mluví o lupénce jako o závažném, nepřenosném onemocnění. Řada lidí podle ní trpí lupénkou zbytečně v důsledku nesprávné nebo opožděné diagnózy, neadekvátních možností léčby, nedostatečného přístupu k péči, a také v důsledku sociální stigmatizace.⁴ Nemocní s lupénkou by proto měli aktivně hledat účinné možnosti léčby a konzultovat je se svým lékařem nebo ve specializovaných dermatologických centrech, kterých je v České republice osmnáct.

Ostře ohraničené, začervenalé a olupující se skvrny, to jsou typické příznaky lupénky na kůži. Příčiny tohoto nevyléčitelného onemocnění nejsou zcela známy, ale existují důkazy o vrozených předpokladech a souvislost s imunitním systémem. Lupénku mohou spustit různorodé vnější i vnitřní faktory, jako jsou stresové situace, dlouhodobá fyzická námaha, zranění, jiné prodělané onemocnění a infekce nebo i drobnosti jako spálenina od slunce. Není to ale jen onemocnění kůže, potažmo nehtů, jedná se o onemocnění celého těla, které mnohdy provází další přidružená onemocnění (tzv. komorbidity)³, k nimž patří psoriatická artritida (zánětlivé onemocnění kloubů), kardiovaskulární a metabolické choroby i psychické potíže.⁵

Lupénka zatěžuje všechny oblasti života pacientů

Nedostatečně léčená lupénka představuje značnou fyzickou, emoční a sociální zátěž a významné snížení kvality života. Nemocní mají ve zvýšené míře deprese, cítí se nebo jsou vyloučeni kvůli svému postižení ze společnosti, trpí diskriminací. Lupénka ovlivňuje i osobní a rodinný život nemocných. Může mít negativní dopad na vztahy doma, ve škole či v práci, sexuální vztahy, a snižovat tak kvalitu života a způsobovat tlak na psychiku. Nemocní často bývají vyloučeni z normálního sociálního prostředí. Navíc náklady na léčbu a omezené pracovní příležitosti mohou představovat významnou socioekonomickou zátěž. Přitom příčinou sociálního vyloučení není samotná lupénka, nýbrž převážně reakce společnosti na ni. To však lze změnit.⁶

Léčba lupénky

„Lupénka je v současnosti nevyléčitelné onemocnění. Cílem léčby tedy je dosažení remise (vymizení všech známek nemoci) a obvykle musí být celoživotní. Lékaři mají k dispozici tři hlavní formy léčby: lokální léčbu ložisek, systémovou léčbu a fototerapii. V praxi se často používá kombinace těchto metod. V rámci léčby je však nutné se zaměřovat na celého člověka, tedy věnovat pozornost nejen kožním projevům a postižení kloubů, ale i dalším přidruženým onemocněním,“ uvádí k léčebným možnostem profesor MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, FCMA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.

Pacienti musí být aktivní při hledání možností léčby

Podle Světové zdravotnické organizace je jedním ze zásadních globálních problémů nedostatečný počet zdravotnických odborníků, a tudíž nízká informovanost o léčbě lupénky mezi zdravotníky. Ta v konečném důsledku vede k poddiagnostikování a neúčinné léčbě, která nenaplňuje potřeby pacienta.⁶ „Zvýšení informovanosti o tomto onemocnění mezi odbornou i laickou veřejností je nezbytné. Nemocní s lupénkou by měli být při řešení své nemoci aktivní, ptát se svého lékaře na všechny dostupné možnosti léčby, případně se objednat do některého z center specializované léčby,“ uvádí MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, Ph.D., MBA, primář Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.

Léčba a informační kampaně v České republice

Profesor Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze systém léčby lupénky v naší zemi komentuje: „V České republice existuje 18 center specializované péče, v nichž je pacientům poskytována nejmodernější léčba. Pro posílení informovanosti pacientů i veřejnosti již druhým rokem probíhá informační kampaň, kterou jako odborníci považujeme za velmi důležitou. Výzvou „Zeptejte se svého dermatologa na všechny možnosti léčby“ si kampaň klade za cíl pacienty s lupénkou motivovat, aby o své nemoci a možnostech její léčby hovořili se svým kožním lékařem, neboli dermatologem.“

Více informací o kampani naleznete na www.cistakuze.cz

1. Global report on psoriasis, WHO 2016
2. Drozenová, Dermatol. praxi 2008; 2(3): 121–125
3. Spyridon Gkalpakiotis, Komorbidity psoriázy,2017, 156, č.3, Časopis lékařů českých
4. Global report on psoriasis, WHO 2016
5. Global report on psoriasis, WHO 2016
6. Global report on psoriasis, WHO 2016
7. Global report on psoriasis, WHO 2016

Podceňovaná chřipka – lidé umírají nejen na chřipku, ale…

Praha, 11. října 2018  (Allmedia4U) – V České republice existuje léta zakořeněný vlažný postoj vůči očkování proti chřipce, samotné onemocnění je značně bagatelizováno a výsledkem jsou zbytečná úmrtí až dvou tisíců pacientů ročně. Obzvlášť pro chronicky nemocné pacienty představuje očkování život zachraňující prevenci. Nebezpečí totiž spočívá nejen v obtížnější léčbě chřipky u chroniků, ale především i ve vysokém riziku rozvoje vážných druhotných komplikací, které virová infekce často vyvolává.

„Chřipka je závažné onemocnění, na které mohou zemřít zejména starší a chronicky nemocní, ovšem ohrozit život může i jinak zcela zdravému člověku. Je potřeba si uvědomit, že nejvíce se umírá právě na komplikace s chřipkou spojené. Člověk se vyléčí nebo je na tom lépe a pak se dostaví zápal plic, případně zánět mozkových blan, nebo zánět srdce, zánět osrdečníku apod. Tyto sekundární problémy pak způsobují onu vysokou úmrtnost v populaci,“ varuje praktický lékař, MUDr. Cyril Mucha.

Astma

Po celém světe žije zhruba 300 milionů astmatiků, v ČR se na tuto chorobu oficiálně léčí asi 800 tisíc pacientů. Astmatici se v souvislosti s chřipkou řadí do rizikové skupiny. Hrozí u nich totiž až 120x vyšší riziko úmrtí v porovnání s běžnou populací. Největší hrozbu představují druhotné komplikace, které chřipka může vyvolat. Chřipkový virus útočí na dýchací systém, který je u pacientů s astmatem daleko citlivější. Často se tak rozvíjí záněty, jež jednak zhoršují příznaky astmatu a způsobují astmatické záchvaty, ale mohou rovněž vést k rozvoji pneumonie (zápalu plic), závažnému a potenciálně smrtelnému onemocnění. Jen v Evropě pneumonie končí úmrtím přibližně ve 230 000 případů ročně. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se pneumonie v kombinaci s chřipkou dokonce řadí mezi deset nejčastějších příčin úmrtí ve světě. V ČR každým rokem pneumonií onemocní 80 až 150 tisíc pacientů, přičemž incidence se výrazně zvyšuje právě při výskytu chřipkové epidemie.

Diabetes (cukrovka)

Další rizikovou skupinou zvýšeně ohroženou chřipkovým onemocněním jsou diabetici. Na diabetes se u nás podle posledních statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR z roku 2016 oficiálně léčí téměř 930 tisíc nemocných. Chřipka může zvýšit míru stresu v těle, což může ovlivnit hladinu cukru v krvi a vést k vážným zdravotním komplikacím. Uvádí se, že diabetikům hrozí až 6x větší pravděpodobnost hospitalizace a 2x větší riziko úmrtí na srdeční onemocnění nebo cévní mozkovou příhodu oproti zdravým osobám. Pacienti s cukrovkou často čelí krátkodobým komplikacím, jako je ketoacidóza (stav, kdy tělo nevyužívá cukr jako palivový zdroj z důvodu nedostatku inzulínu) nebo tzv. HHS – hyperosmolární hyperglykemický stav (závažná akutní komplikace dekompenzace diabetu, především diabetu 2. typu s velmi vážnou prognózou). Nebezpečné jsou rovněž infekce hrudníku, z nichž se může rozvinout pneumonie. Vzácněji se dále mohou objevit tonzilitida (zánět mandlí), meningitida (zánět mozkových blan) a encefalitida (zánětlivé onemocnění mozku).

Kardiovaskulární onemocnění

Kardiovaskulární onemocnění představují přibližně 30 % celosvětové úmrtnosti. U nás v ČR na nemoci srdce a cév umírá přibližně 60 tisíc pacientů ročně. Kromě tradičních rizikových faktorů, jakými jsou například hypertenze (vysoký krevní tlak), kouření, diabetes nebo obezita, se za velkou hrozbu považuje také chřipková infekce. Vlivem chřipky dochází k velké zátěži na lidský organismus. V důsledku toho může klesat hladina kyslíku a krevní tlak, což může vést až k tvorbě krevních sraženin v cévách. Onemocnění chřipkou může jednak zhoršit chronické srdeční problémy, jednak způsobit vážné komplikace včetně bakteriální pneumonie. Případný zápal plic pak brání v rozvodu kyslíku do krve, což pro srdce představuje velký nápor. Podle dostupných statistik je kardiak na životě ohrožen 52x více než zdravý jedinec. Riziko infarktu je až dvojnásobně vyšší, a navíc mu hrozí ještě několik týdnů poté, co chřipkou onemocní.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)

CHOPN je dlouhodobé zánětlivé onemocnění vyvolané vdechováním škodlivých látek, především tabákového kouře. Má mnoho nepříznivých důsledků, zejména na průdušky (způsobuje jejich zužování – chronickou bronchitidu) a na plicní tkáň (dochází k jejímu zániku – emfyzém plic). Jde o čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí u nás i ve světě. Celosvětově umírají až 3 miliony pacientů ročně, u nás přes 3 500, což je o 70 % více než v posledních 10 letech. Mezi velká rizika spojená s tímto onemocněním patří virové infekce, která stojí až za 50 % případů exacerbací CHOPN (nového vzplanutí choroby), z toho 28 % má na svědomí chřipkový virus. Zhoršení nemoci se projevuje změnou množství a barvy vykašlávaného sekretu, obtížným vykašláváním, těžším nebo četnějším kašlem, zhoršením dušnosti či sípáním na hrudi. Těžké akutní formy pak mohou skončit i smrtí, někdy i náhlou a nečekanou. Pacientům se proto doporučuje každoroční očkování proti chřipce, které dokáže snížit závažnost onemocnění a úmrtnost až o polovinu.

Chronické onemocnění ledvin

Zhruba 10–15 % dospělé populace ve světě trpí v současnosti chronickým onemocněním ledvin ve stádiu 3-5, což v České republice představuje minimálně půl milionu osob s již významným snížením funkce ledvin. Chřipka je pro takto nemocné osoby nebezpečná především z důvodu imunitní dysfunkce. Snižuje se přirozená reakce těla na infekci, a tím i schopnost organismu bojovat s nemocemi a jejich následky. Pro pacienty je jednak obtížnější vypořádat se se samotnou chřipkou, ale jejím propuknutím se rovněž zhoršuje stávající zdravotní stav ledvin a v mnoha případech dochází také k rozvoji dalších závažných onemocnění, jako je bronchitida (zánět průdušek) či pneumonie (zápal plic). Značně se zvyšuje riziko hospitalizace a v nejhorších scénářích hrozí i smrt. Pokud chřipkou onemocní pacienti s dlouhodobým chronickým onemocněním včetně onemocnění ledvin, existuje u nich až 11krát vyšší riziko úmrtí oproti zdravé populaci.

„Očkování proti chřipce je specifická a poměrně jednoduchá prevence. Tím, že se člověk proti ní očkuje, nechrání jen sebe, ale i své okolí, protože pak nemůže chřipku dále šířit. Především zdravotníci by měli jít osobním příkladem a proti chřipce se nechávat očkovat,“ dodává MUDr. Cyril Mucha.

Kampaň STOP chřipce! chce zvýšit informovanost o nebezpečí chřipky a zabránit tak dalším zbytečným úmrtím. Připojte se i Vy k petici za zvýšení proočkovanosti proti chřipce v ČR na http://www.stop-chripce.cz/pripojuji-se

Více na www.stop-chripce.cz nebo na www.ockovaniprotichripce.cz

Lékaři bez hranic museli skončit v Nauru, kde pomáhali migrantům

Canberra 11. října (ČTK) – Organizace Lékaři bez hranic musela ukončit činnost v tichomořském ostrovním státě Nauru, kde mezinárodní odborníci poskytovali psychiatrickou a psychologickou pomoc místním obyvatelům a žadatelům o azyl v australském detenčním táboře. Místní vláda minulý týden Lékařům bez hranic nařídila, aby se ze země stáhli, protože jejich služby již nejsou na ostrově potřeba. Organizace dnes uvedla, že za uplynulý rok měla v Nauru v péči mimo jiné 78 pacientů z řad migrantů, kteří se k jejím lékařům dostali kvůli sebepoškozování, pokusům o sebevraždu či sebevražedným myšlenkám. Situaci v táboře označila za zoufalou.

Lékaři bez hranic se nyní snaží získat od vlády Nauru více informací, aby zjistili důvod jejího rozhodnutí i to, jaké alternativní služby budou pacientům dostupné.

Organizace jedná také s úřady Austrálie, které zadržovací zařízení pro běžence na ostrově Nauru patří. Australský ministr pro imigraci Peter Dutton ve středu prohlásil, že Lékaři bez hranic byli do Nauru pozváni, aby poskytovali služby místním obyvatelům, a ne uprchlíkům. Své aktivity ukončili v sobotu.

Austrálie uplatňuje v posledních pěti letech přísnou azylovou politiku a běžence, kteří doplují k australským břehům, zadržuje a posílá do táborů v ostrovních státech Nauru a Papua-Nová Guinea. Za provozování táborů Canberra těmto zemím platí. Australská vláda prohlašuje, že tímto způsobem bojuje s převaděčstvím a nelegální migrací. Kritici ale poukazují na špatné životní podmínky v detenčních zařízeních.

Případy sebepoškozování migrantů v australských zadržovacích táborech, jejichž existenci pravidelně kritizují organizace na ochranu lidských práv, nejsou ničím výjimečným. Někteří žadatelé o azyl se v minulosti pokusili upálit, na protest se pořezali, spolykali chemikálie nebo si sešili ústa.

Lékaři bez hranic působili v táboře v Nauru od loňského listopadu. „Pět let v nejisté situaci zničilo odolnost uprchlíků, zmařilo veškeré naděje a vedlo k radikálnímu zhoršení jejich duševního stavu,“ řekl k situaci v táboře šéf australské pobočky Lékařů bez hranic Paul McPhun. Podle něho je mnoho dětí ze zadržovacího zařízení traumatizováno a některé se nacházejí zpola v kómatu a prakticky nejsou schopny jíst, pít či mluvit.

V táboře na ostrově Nauru žije v současné době asi 900 lidí, včetně 95 dětí, uvedl tento měsíc podle agentury Reuters australský úřad pro uprchlíky. „Děti ve věku pouhých sedmi či 12 let se nyní opakovaně pokoušejí o sebevraždu a polévají se benzinem,“ varovali lékařští experti.

lcm spr

Dětská obezita se na Blízkém východě řeší často chirurgicky

Rijád 11. října (ČTK) – V Saúdské Arábii a na Blízkém východě obecně přibývá obézních dětí a dospívajících a stále více jich podstupuje bariatrický zákrok. Informoval o tom dnes server Arab News. Podle něj chirurgové chtějí zesílit kampaň prevence obezity v domácnostech i ve školách. Příčinou tloustnutí dětí je podle nich sedavý způsob života a konzumace nevhodného jídla.

Profesor Aájid Kahtání z univerzity Krále Saúda řekl, že v minulých deseti letech provedl bariatrický zákrok u 2900 dětí a dospívajících. Mezi jeho pacienty byl čtyřletý chlapec, který vážil 70 kilogramů. „Ta váha ho zabíjela. Za rok shodil skoro 20 kilogramů, zachránilo mu to život,“ řekl Kahtání o tomto případu.

Pro bariatrickou operaci, která má lidem pomoci řešit obezitu, se v Saúdské Arábii vybírají lidé trpící morbidní obezitou, jejichž index tělesné hmotnosti (BMI) je vyšší než 40, a dále obézní s BMI nad 30. Ideální hodnota tohoto indexu, počítaného ze vztahu váhy a výšky, je mezi 18,5 a 25. Při operaci se chirurgickými metodami omezí kapacita žaludku.

Podle Kahtámího je na Blízkém východě stále více dětí, které mají tento zákrok za sebou. V regionu rovněž přibývá obézní mládeže. „Podle studií má nadváhu nebo trpí obezitou 20 až 30 procent lidí do 18 let. Ve všech státech oblasti Perského zálivu je to stejné,“ řekl profesor. Do Saúdské Arábie za ním přijíždějí rodiny z celého Blízkého východu. Lékař metodu obhajuje a říká, že takto radikálně lze snížit váhu u dítěte jakéhokoli věku, pokud váha ohrožuje jeho zdraví.

Některé státy stanovují pro bariatrický zákrok hraniční věk pacienta – ve Spojených arabských emirátech je to 18 let. Kahtání obavy z negativního vlivu například na další vývoj dětí nesdílí. Publikoval studii, v níž se po dobu pěti let sledovaly dvě skupiny dětí – jedna po bariatrickém zákroku, druhá podrobující se tradičním metodám na snížení váhy. Děti po zákroku za toto období v průměru vyrostly o deset centimetrů víc než děti ve druhé skupině. Kahtámí to vysvětluje tím, že obezita růst potlačuje.

Za svou kariéru provedl Kahtámí bariatrický zákrok na 10.000 lidech. Byl mezi nimi i jednadvacetiletý člověk, který vážil 610 kilogramů a dnes má 68 kilo.

sva spr