Lékárny Pilulka loni zvýšily tržby o 73 procent na 1,5…

Praha 25. června (ČTK) – Síť lékáren Pilulka Lékárny v ČR a na Slovensku utržila v roce 2017 přes 1,5 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 73 procent. Nejrychleji stouply tržby online divize, která provozuje internetové lékárny Pilulka.cz a Pilulka.sk. Společnost vykázala provozní zisk 12 milionů korun. Uvedla to dnes v tiskové zprávě.

Skupina na konci roku 2017 podepsala akvizici společnosti internetové lékárny Pilulka24.sk. Tím si upevnila pozici jedničky mezi internetovými lékárnami na Slovensku. V roce 2018 plánuje spustit prodej v Rumunsku, celkově vyrůst o 40 procent a překonat tak tržby dvě miliardy korun.

„Vloni jsme výrazně rozšiřovali aktivity a mohutně investovali do spektra a kvality služeb. Naši růžovou síť dnes tvoří 90 kamenných Pilulka Lékáren po celé České republice a na Slovensku. Rozšiřujeme ji samozřejmě i letos, kdy plánujeme otevřít v pořadí již stou lékárnu s logem Pilulka ve štítu,“ uvedl předseda představenstva firmy Petr Kasa.

V síti Pilulka jsou její vlastní lékárny, které generují tržby 876 milionů korun, a pak lékárny franšízové s tržbami 627 milionů. Zásilkový prodej tvořil přibližně 40 procent tržeb skupiny a představuje její nejrychleji rostoucí část.

„Budoucnost vidíme ve vícekanálovém přístupu, kde je zákazník hybatelem všeho. On si volí, zda mu vyhovuje online komunikace, osobní kontakt v kamenné lékárně anebo využije Pilulka mobilní aplikaci. V každém kanálu pak lidé chtějí zákazníci jiné služby, preferují jiný typ komunikace a v neposlední řadě také kupují jiné produkty. Právě proto, že je nutné přizpůsobit se všem pacientům. Unikátně nabízíme přes 30.000 různých druhů zboží a léků,“ dodal Kasa.

Největší lékárenskou sítí v Česku je Dr.Max ze skupiny Penta. Loni firmě v ČR stouply tržby za prodej zboží a služeb meziročně o 8,1 procenta na 16,1 miliardy korun.

Skupina Pilulka působí na českém a slovenském trhu od roku 2013 a v současnosti provozuje 90 lékáren společně s předními internetovými lékárnami Pilulka.cz a Pilulka.sk. Společnost zaměstnává přes 300 lidí, převážně se zdravotnickým vzděláním.

jsa mha

Největší rezervy vidí ředitelé nemocnic v komunikaci personálu

Praha 25. června (ČTK) – Ředitelé nemocnic vidí největší rezervy v komunikaci personálu mezi sebou i s pacienty. Problematická je podle nich také spolupráce s praktickými lékaři. Vyplývá to z výsledků průzkumu Barometr českého zdravotnictví z pohledu ředitelů nemocnic. Za další problémy považují nedostatek personálu, syndrom vyhoření, agresivitu pacientů nebo jejich rodin a obavy ze zhoršení kvality a dostupnosti péče.

„Největší rezervy jsou dlouhodobě vnímány v komunikaci. Letos je to především komunikace v rámci zdravotního personálu a také komunikace s pacienty,“ píše HealthCare Institute v tiskové zprávě o výsledních průzkumu. Rezervy v komunikaci personálu vidí 88 procent ředitelů, v komunikaci s pacienty 81 procent.

Poprvé byla do průzkumu zařazena otázka na propojení spolupráce a komunikace s poskytovateli primární péče, tedy praktickými lékaři. Rezervy v ní vidí 83 procent ředitelů.

Podle rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy je třeba komunikaci vyřešit na úrovni každé nemocnice tím, že se odhalí její klíčové dysfunkce. Přednostně by měla být vyřešena spolupráce s praktickými lékaři. „V dlouhodobém hledisku může přinést jednak značné zefektivnění a usnadnění léčby pacientů, ale také významné úspory v oblasti výdajů na vynaloženou zdravotní péči,“ uvedl k průzkumu.

Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Irena Hüllerová dodala, že komunikace s nemocnicemi funguje, pokud nemocnice práci praktických lékařů oceňují. „Pokud je primární péče dehonestována a tlačí se na ni silou, problémy v komunikaci narůstají. Potřebovali bychom více trpělivosti v naslouchání a možná by přišlo i pochopení a následně zlepšení komunikace,“ uvedla.

Šéfové nemocnic mají rostoucí obavy i ze zhoršení kvality a dostupnosti péče. Zatímco loni se o kvalitu obávalo 62 procent ředitelů, letos to bylo o pět procent víc. Podobě vzrostly obavy ze zhoršení dostupnosti péče ze 70 na 74 procent.

V posledních třech letech ředitelé intenzivně pociťují nedostatek zdravotního personálu. Nedostatek sester cítí téměř tři čtvrtiny ředitelů nemocnic, lékařů zhruba dvě třetiny. „Musíme zajistit, aby současný personál neměl chuť odejít, musíme přilákat zpět ty, co odešli dříve. Musíme také zatraktivnit zdravotnická povolání u studentů,“ uvedl k výsledkům průzkumu premiér Andrej Babiš (ANO). Zdravotnictví podle něj musí pružně reagovat na růst platů v jiných oborech. Zajistit dostatek personálu a jeho kvalitní ohodnocení je podle něj úkol managementů nemocnic.

O několik procent klesl podíl vedoucích, kteří považují za problém ve své nemocnici přesčasy. U lékařů i sester jde přibližně o polovinu. Více než dvě třetiny ředitelů považují za potenciální nebezpečí agresivitu pacientů, jejich rodin nebo právníků a syndrom vyhoření u personálu. Snahu o omezení práce přesčas deklaruje polovina z nich, snižování administrativní zátěže asi 44 procent.

HealthCare Institute je nezisková organizace, která se chce podílet na zvyšování kvality poskytované péče o pacienty v nemocnicích. Pro průzkum byli osloveni ředitelé 155 nemocnic, odpovědi poslalo 64 z nich.

van jw

Kolín zruší protialkoholní stanici, možná vznikne jinde

Kolín 25. června (ČTK) – Kolín zruší protialkoholní stanici, která funguje v Kutnohorské ulici. Provoz záchytky by mělo město ukončit ke konci roku, zhruba do 14 dnů chce Kolín oficiálně informovat o ukončení provozu krajský úřad, který by měl zajistit náhradní prostory. Zrušení protialkoholní stanice dnes jednohlasně schválili zastupitelé.

Podle některých informací se má záchytka do konce roku přesunout do areálu kutnohorské nemocnice. Vedení Kutné Hory tomu ale není nakloněno. Kolín o ukončení provozu záchytky jedná dlouhodobě, podle vedení města jde o zbytečnou komplikaci, záchytka navíc nemá ani ideální umístění.

V kutnohorské nemocnici, která spadá pod kolínskou, mají podle vedení Kolína projekt na rekonstrukci části areálu, kde by nová záchytka vznikla. Vedení tamní radnice se ale takové řešení moc nelíbí. Některým radním podle místostarosty Karla Koubského (KDU-ČSL) vadí, že klienti budou po probuzení chodit přes celé město na nádraží, řekl již dříve ČTK.

„Zařízení v dnešní době nenaplňuje to, co se od něj dá očekávat, není v areálu nemocnice, nejsou tedy k dispozici odborná pracoviště, problém je i s lékařským dozorem,“ řekl na dnešním jednání zastupitelů místostarosta Tomáš Růžička (Kolíňáci).

Podle zastupitele Petra Volšanského (ANO) existují pouze tři varianty, které mohou nyní nastat. První z nich je stavba nové záchytky v Kutné Hoře. „Což by nebyl pro kraj problém, ale nezajistí to personálně. Druhá možnost je udělat záchytku v nemocnici v Kolíně, kde ale kraj nemá prostory a mít je nebude,“ řekl Volšanský. Nejpravděpodobnější variantou tak podle něj je, že kraj novou protialkoholní stanici nezřídí a opilí lidé budou ležet v nemocnici na standardních nemocničních lůžkách.

Kolínská protialkoholní stanice loni měla 166 klientů, kromě obyvatel Kolína v ní přenocovali například lidé z Říčan u Prahy, Poděbrad na Nymbursku, Kutné Hory nebo z Čáslavi. V kutnohorské nemocnici již mají projekt na stavbu protialkoholní záchytné stanice, počítají přitom s osmi až deseti lůžky a náklady kolem osmi milionů korun. Podle vedení Kolína by ale měly stačit dvě lůžka. Za poslední dva roky byla dvě lůžka v Kolíně obsazena pouze jednou, statistika jinak ukazuje, že na záchytce je jeden klient za dva dny.

Jaroslav Beneš dr

La Repubblica: Záleží na tom, v kterou hodinu jíme

Řím 23. června (ČTK/La Repubblica) – Je sice pravda, že jídlo z těstovin je vždy zase jídlem z těstovin, různé studie z posledních let však naznačují, že se náš organismus během 24 hodin mění, a proto záleží na tom, kdy tuto porci těstovin sníme. Píše to italský deník La Repubblica.

Můžeme se mýlit ve všem, pokud jde o naši posedlost váhou a kontrolováním všeho, co si dáváme na talíř. Zaměřujeme se na to, kolik toho jíme a co jíme, ale zapomínáme na to základní: kdy. Těstoviny amatriciana snědené k obědu nejsou z hlediska tělesné hmotnosti a tedy i zdraví totéž, jako stejný pokrm zkonzumovaný před odchodem na lože. Přestože obsahují stejně kalorií a mají stejnou chuť. Je pravda, že jídlo z těstovin je vždy jen jídlem z těstovin, ale různé studie z posledních let ukazují, že se náš metabolismus během dne mění. A spolu s metabolismem se mění i naše schopnost pracovat a také zpracovávat jídlo, které jsme pozřeli.

Nejde o nějakou novou dietu, ale o potravinový režim, o němž se začalo hovořit v polovině 80. let minulého století a který přihlíží k významu synchronizace jídel s našimi vnitřními hodinami, počínaje cyklem spánek-bdění, světlo-tma. A nedávno studie zveřejněná na stránkách odborného časopisu Diabetic Medicine zdůraznila, že osoby s cukrovkou druhého typu, které pozdě snídají, mají větší pravděpodobnost mít vyšší index tělesné hmotnosti (BMI) než ti, kteří snídají časně. A to při stejném množství kalorií. Jiný výzkum staršího data, který je možná přesvědčivější než výše uvedený, ukázal na souvislost mezi časem, kdy jíme, a účinností odtučňující kúry na vzorku 420 osob, které držely dietu 20 týdnů. A výsledek? Ten, kdo měl ve zvyku jíst později, ztrácel méně kilogramů a pomaleji než ten, kdo se rád najedl dříve. Také v tomto případě měli všichni stejný přísun kalorií, stejné druhy potravin i délku spánku. Podle vědců ti, kdo jedli později, také většinou chodili pozdě na lože a ráno si dávali méně vydatné snídaně nebo snídani dočista vynechávali. Zdá se tedy, že je při dietě vhodné konzumovat pokrmy dříve.

Jaké je vědecké vysvětlení výhodnosti jíst dříve? Proč načasování jídel ovlivňuje tělesnou hmotnost a tedy i zdraví? „Víme dosud jen málo o působení chrononutriční (časované) diety, ale výsledky pozorujeme,“ uvádí Andrea Ghiselli z italské Rady pro výzkum v zemědělství a analýzu agrární ekonomie v Římě. „Hormony se řídí cirkadiánním rytmem, tedy jejich produkce se během 24 hodin mění. To je případ inzulinu, který dosahuje vrcholu kolem 17. hodiny, či hormonu leptinu, jehož vylučování vrcholí v jednu hodinu v noci. A nejen to. Pozorujeme, že ten, kdo sní větší počet kalorií v první polovině dne, je štíhlejší, je u něho menší riziko vzniku cukrovky a kardiovaskulárních nemocí. Naopak ten, kdo kvůli práci musí být v noci vzhůru, má větší náchylnost k poruchám metabolismu a ke kardiovaskulárním chorobám,“ říká Ghiselli.

V Evropě roste náchylnost k hromadění tuku směrem k jižním zemím, kde se většinou později večeří. Máme rovněž data ze studií na laboratorních myších, které sice nelze přenášet na lidi, ale cosi naznačují. Myši vystavené normálnímu střídání světla a tmy jsou méně tučné než ty, které jsou uměle drženy v rytmu světlo a polosvětlo, tedy nikdy nejsou ve tmě, a také více žerou. To vše nám říká, že zkonzumovat většinu denního energetického přísunu v první polovině dne pomáhá v synchronizaci s cirkadiánním rytmem. Proč tomu tak je, můžeme zatím jen hádat. Než budou naše znalosti v tomto směru rozšířeny, rozhodně neuděláme chybu, jestliže soustředíme větší část denního energetického přísunu do první poloviny dne, dodává Ghiselli

pel ml

La Repubblica: Stres se může dědit z otce na syna

Řím 24. června (ČTK/La Repubblica) – Trauma a důsledky stresu se mohou dědit z otce na syna. Děje se tak epigeneticky, cestou dosud málo probádaného způsobu přenosu dědičné informace. Může se tak zvýšit riziko vzniku problémů s fyzickým a psychickým zdravím dětí těch rodičů, kteří prožili trauma. Vědci tento jev pozorovali jak u zvířat, tak u lidí, píše italský deník La Repubblica.

Smutek, závislosti, obtížné vztahy, to jsou vysoce stresující momenty, které zanechávají stopu na fyzickém a psychickém stavu, především pokud je prožívá dítě nebo dospívající jedinec. Negativní účinky těchto traumat mohou být také zděděny po rodičích a projevit se u dětí v podobě problémů s fyzickým a duševním zdravím, mimo jiné jako psychické onemocnění nebo poruchy ve vývoji. Prokázali to vědci z lékařské fakulty Tuftsovy univerzity v Massachusetts. Zranitelnost dětí může být podle nich způsobena epigeneticky, předána od rodičů. Nedědí se sekvence DNA, která se nemění, ale to, jak se geny projevují v organismu.

Vědci analyzovali u myší, ale i u dobrovolníků vztah mezi traumatem prožitým v minulosti a případnou přítomností změn. Zkoumali malé molekuly ribonukleové kyseliny (mikroRNA), které jsou důležité pro dobré fungování našich buněk a které mohou například přispět k rozvoji některých nádorů. Nedávno bylo zjištěno, že jsou přítomné i v lidském spermatu, a prokázalo se, že vnější faktory, jako je kouření či obezita, mohou tyto malé molekuly ribonukleové kyseliny modifikovat. Teprve nyní však vědci zjistili, že na ně může mít vliv i stres.

Vědci předložili skupině 28 dospělých mužů test s deseti otázkami, který se často používá ke zjišťování traumat prožitých v dětství a v období dospívání. Mezi nejvíce stresující momenty patří fyzické či psychické zneužívání, chybějící péče rodičů či jejich rozvod. Jestliže zkoumaná osoba odpoví kladně na čtyři a více otázek, znamená to pozdější výrazný nárůst rizika vzniku fyzických a psychických problémů. Kromě toho vědci studovali prvky přítomné v mikroRNA ve spermatu účastníků studie.

Výsledky ukázaly, že traumata jsou spojena s úrovní dvou mikroRNA: účastníci studie, kteří dosáhli v dotazníku nejvíce bodů, tedy prožili nebo delší dobu v nízkém věku prožívali traumatické události, měli mnohonásobně nižší úroveň těchto dvou mikroRNA v porovnání s těmi, kdo neměli tak traumatické zážitky.

Výsledky potvrzují údaje získané již dříve díky pokusům na myších, u nichž se úzkost a problémy ve vztahu k ostatním dědily nejméně po tři generace.

„Jde o první studii, která ukazuje, že stres souvisí se změnami úrovně mikroRNA v lidském spermatu,“ zdůrazňuje hlavní autor studie David Dickson. Vědci nyní chtějí tento výzkum prohloubit a potvrdit jeho výsledky za pomoci dalších studií. Ty se týkají důsledků stresu napříč generacemi, které by měly být brány v úvahu při objasňování fyzického a duševního zdraví jednotlivce.

„Budeme schopni najít cestu, jak upravit úroveň mikroRNA u osob vystavených mimořádným zkouškám,“ říká Dickson. Tyto epigenetické změny jsou zvratné, na rozdíl od genetických změn. Tato hypotéza je zajímavá, byť zatím jen teoreticky, pro ty, kdo prožili tak dramatické epizody, jako je násilí či války.

pel mka

Na Dnu zdraví si mohou lidé nechat vyšetřit znaménka…

Praha 23. června (ČTK) – Nechat si vyšetřit znaménka a klouby nebo se poradit s odborníky na odvykání kouření mohou lidé na dnešním Dni zdraví ministerstva zdravotnictví v Praze. Vedle budovy ministerstva v Zítkových sadech v centru města budou od dopoledne až do večera téměř dvě desítky stánků nemocnic, ústavů, hygieniků či zdravotnické záchranné služby.

Akci zahájí v 10:00 ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), vstup je zdarma. V jednom ze stánků si mohou lidé nechat vyšetřit mateřská znaménka, jejichž změny ve tvaru či barvě mohou poukazovat na vznik rakoviny kůže. Další stánky nabídnou vyšetření kloubů nebo měření tlaku. V jiných se mohou návštěvníci poradit s odborníky na očkování, výživu, léčbu obezity, odvykání kouření, zacházení s léky či hygienu.

Den zdraví doplní od 17:00 koncert kapely The Tap Tap.

ver mal

Poprvé v České republice – nový přístup k rodičům, k porodu a k ošetřování…

Praha, 22.6.2018 (Nemocnice Na Bulovce)

Nemocnice Na Bulovce nabízí jako první unikátní systém ke splnění všech přání rodičů v souvislosti s porodem a s ošetřováním novorozence, při dodržení odborných postupů a zajištění bezpečnosti maminky a dítěte.

Předpokladem realizace projektu bylo pořízení přístrojové techniky (k monitorování novorozence a k zajištění jeho tepelného komfortu) a rekonstrukce oddělení šestinedělí. "Na základě Dotazníku porodních přání, který dostane v těhotenské poradně, si rodina může naplánovat, jakým způsobem o ni bude v průběhu porodu a v poporodním období pečováno," vysvětluje novinku primář Neonatologického oddělení Nemocnice Na Bulovce Martin Čihař a dodává: "Jednotlivé postupy budou v dotazníku přesně popsány. Rodiče budou edukováni v rámci předporodních kurzů. Součástí bude samozřejmě diskuze s rodiči a vysvětlení jednotlivých postupů."

Celý projekt cílí na splnění všech představ rodičů o tom, jak by porod a péče o miminko měl probíhat. "Naší snahou je, aby narození dítěte bylo pro celou rodinu krásným zážitkem při zachování veškeré bezpečnosti," připomíná přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Michal Zikán. "Jsme schopni zajistit minimální separaci dítěte, od porodu miminko setrvale s matkou, dle přání i s otcem a poté společné ubytování na jednom pokoji," doplňuje primář Čihař.

V dotazníku se rodiče vyjadřují k průběhu porodu (medikace, nástřih, polohy při porodu, přítomnost doprovodu atd.), k ošetření dítěte, bonding, vyšetření novorozence u maminky, dotepání pupečníku, k poporodnímu průběhu (minimální separace, možnost být i s otcem na pokoji, což je samozřejmě limitováno počtem jednolůžkových pokojů).

Tento nový přístup nemocnice může nově nabízet i díky patronce neonatologického oddělení Lucie Borhyové a jejímu nadačnímu fondu LuckyBe. Nadační fond totiž daroval neonatologickému oddělení potřebné technické vybavení v hodnotě přesahující půl miliónu korun. Konkrétně jde o: 2 x vyhřívaný panel Sunflower + 2x pulzní oxymetr Masimo Rad-8 (přístroje nutné pro bonding) a přístroj pro podporu dýchání.

"LuckyBe se snaží přispívat k tomu, aby byl náš život šťastnější a plnější. Proto jsme se rozhodli získávat finanční prostředky pro neonatologické oddělení Nemocnice Na Bulovce a pomáhat zdejšímu skvělému a sehranému týmu lékařů a sestřiček při jejich práci a snaze novorozeným dětem poskytnout co nejkvalitnější péči," říká patronka neonatologického oddělení Lucie Borhyová.
 

Elitní evropské kluby změří síly během šestého ročníku turnaje…

Brno, 22. června 2018 (Avoy MU Brno)

Mezinárodní turnaj Bučovice Blind Football Cup 2018 se letos stane soubojem špičkových evropských klubů. Vůbec poprvé se v Bučovicích objeví španělský tým Santagadea ONCE Madrid. Reprezentační tým Španělska, do něhož patří i někteří madridští hráči, sbírá úspěchy na paralympijských hrách a mistrovstvích světa ve futsalu pro nevidomé. Kromě nich se turnaje zúčastní dalších sedm družstev, mimo jiné i poslední dva vítězné celky bučovického turnaje, obhájce Five-a-side Anderlecht z Belgie a vítěz z roku 2016, anglický Worcester Blind Football Club. O vítězi se rozhodne během víkendu 30. 6. až 1. 7. 2018.

Ojedinělá sportovní akce se uskuteční již pošesté. První tři ročníky v letech 2013 až 2015 ovládli brazilští fotbaloví kouzelníci z ICB Bahia. Zájem několikanásobných mistrů světa i paralympijských vítězů z Brazílie svědčí o prestiži této sportovní akce, která je mnohými považována za nejlepší klubový turnaj ve futsalu pro nevidomé na světě. Jihoamerická družstva turnaj pravidelně navštěvují, loni se po letech domlouvání turnaje zúčastnil i kolumbijský celek Futbal Ciegos Cundinamarca. „Bylo pro nás ctí si na turnaji zahrát. Naše semifinálové utkání s německým týmem FC St. Pauli pro nás bylo mimořádným zážitkem. Ve finálovém zápase s Belgičany se ukázaly herní kvality obou týmů. I když jsme jej bohužel prohráli na penalty, závěrečný ceremoniál byl skvělý a medaile a trofej s popisky v braillu krásné," uvedl trenér kolumbijského celku Luis Antonio Castañeda.

„I letos jsme jednali s jihoamerickými kluby o účasti na našem turnaji, bohužel žádný ze tří oslovených týmů nedokázal včas najít dostatečný finanční obnos na úhradu cesty k nám. Jsme však potěšeni zájmem španělského týmu z Madridu, který ještě více pozvedne kvalitu našeho turnaje. Jako každý rok, i letos nabízíme jedno místo nově začínajícímu týmu. Tentokrát jsme pozvali ÖBSV Vídeň, s nimiž jsme loni zahájili dobře fungující spolupráci. Dále ještě uvítáme belgické obhájce titulu Five-a-side Anderlecht, vítěze německé ligy FC St. Pauli Hamburg, několikanásobné šampiony britské ligy Worcester Blind Football Cup, Asamea Keravnos z Řecka a polský tým Tyniecka NWP Kraków,“ sdělila pořadatelka Jitka Graclíková.

Turnaj organizuje tým Avoy MU Brno, který má díky šestileté tradici akce kontakt na mnoho zahraničních celků a velkou měrou se podílí na budování evropské sítě klubů futsalu pro nevidomé. Brněnské družstvo je úzce spjato s Masarykovou univerzitou a funguje pod záštitou Střediska Teiresiás, které pomáhá studentům se specifickými nároky. „Je takovou naší alma mater, partnerem, který nám akci pomáhá zajistit technologicky a v profesionální blind-friendly kvalitě,“ dodala Graclíková.

Všechny zápasy budou tradičně streamovány a doprovázeny komentářem, takže je budou moci sledovat jak diváci v teple domova, tak i zrakově postižení příznivci futsalu pro nevidomé po celém světě i přímo na místě konání turnaje. Navíc budou k dispozici online výsledky prostřednictvím speciální aplikace BBFC timer, kterou ovládají rozhodčí a pomocí ní vytvářejí elektronický zápis o utkání. Užitečnost a kvalitu streamovaného přenosu, která si v ničem nezadá s podobnou službou nabízenou divákům oficiálních paralympijských her či mistrovství světa, potvrdil kolumbijský trenér Luis Antonio Castañeda: „Kolumbijce a Latinoameričany nadchnul živý přenos zápasů. Kvalita zvuku a videa byla výborná. Dostali jsme na YouTube touto cestou mnoho milých zpráv.“

Hlavní devízou bučovického turnaje je však jeho vřelá a přátelská atmosféra. „Jako tým jezdíme na docela dost fotbalových akcí a já osobně jsem toho projel už hodně, ale turnaj v Bučovicích je pořád ten nejlepší z nejlepších díky své atmosféře, organizaci a všemu okolo! Věděli jsme, že i kdybychom byli poslední, tenhle turnaj bychom si užili," vysvětlil Christoff Eillers, kapitán belgického týmu Five-a-side Anderlecht a obhájce poháru z roku 2017.

Více informací je k dispozici na oficiálních stránkách Bučovice Blind Football Cup 2018.

O futsalu pro nevidomé

Futsal pro nevidomé se podřizuje oficiálním pravidlům, které vydala IBSA (International Blind Sports Association) a které vycházejí z tradičního pojetí standardního futsalu. Hrají jej družstva s brankářem a čtyřmi hráči v poli, jejichž cílem je vstřelit více branek než soupeř. Míč obsahuje na rozdíl od běžného vnitřní zvukový systém, díky němuž je při pohybu slyšet. Zrak může používat pouze brankář, jeho spoluhráči jsou nevidomí. Pro zajištění rovných podmínek jsou hráči v poli povinni nosit neprůhledné klapky, informace k dění na hřišti jim verbálně poskytuje brankář, trenér a navigátor za brankou soupeře.

K zavedení kontrol zraku řidičů se vláda postavila neutrálně

Praha 22. června (ČTK) – Vláda v demisi se podle informací tiskového odboru dnes postavila neutrálně k poslanecké iniciativě na uzákonění kontrol zraku motoristů při výměně řidičského průkazu. Podle podkladů pro jednání má sice končící kabinet Andreje Babiše záměr vedoucí k větší bezpečnosti na silnicích obecně za prospěšný, jeho předložená podoba ale nepředstavuje vhodné řešení. Sněmovna se předlohou bude zabývat bez ohledu na názor kabinetu.

Pravidelné kontroly zraku v současnosti povinné nejsou. Běžný řidič musí absolvovat lékařskou prohlídku při vydání prvního řidičského průkazu a potom až v 65 letech, následně v 68 letech a až potom každé dva roky.

Kabinet by měl podle podkladů předloze vytknout mimo jiné to, že se navrhované pravidelné kontroly nepromítají do souvisejících částí zákona o provozu na pozemních komunikacích. Novela nestanoví ani žádný požadavek na aktuálnost lékařského posudku a neobsahuje pravidlo, podle kterého by úřady neměly zdravotně nezpůsobilým motoristům nový řidičský průkaz vydat, píše se v předběžném stanovisku vlády.

Novela podle důvodové zprávy sice cílí na vyšetření zraků, paragrafové znění ale pojednává o pravidelné lékařské prohlídce. „Přitom vyšetření u praktického lékaře, který pravidelné lékařské prohlídky běžně provádí, může být pouze povrchní a řidič zpravidla nebývá podroben odbornému a hlubšímu vyšetření u lékaře specialisty, například právě očního lékaře,“ podotkli vládní legislativci.

Není podle nich rovněž jasné, proč by se měla lhůta mezi navrhovanými prohlídkami u jednotlivých skupin řidičů lišit. Řidičské průkazy je sice obecně nutné měnit po deseti letech, oprávnění pro některé skupiny vozidel ale mají jen pětiletou platnost, připomíná se v podkladech pro vládu. Kabinet měl podle legislativců navíc upozornit na možné obcházení nové povinnosti. Řidiči by mohli záměrně podávat žádost o výměnu průkazu nikoli kvůli skončení jeho platnosti, ale dříve například kvůli ztrátě nebo zničení. V takovém případě by lékařskou prohlídku podstoupit nemuseli.

V Česku je asi šest milionů řidičů. Expert ČSSD na dopravu Jan Birke novelou reagoval na výsledky kampaně Slepí vrazi, kterou v minulosti pořádal Autoklub České republiky. Vyplynulo z nich, že asi 4,5 milionu motoristů by potřebovalo brýle nebo více dioptrií.

rem mbc rot

Lékaři v Brně zúžili ženě aortu pomocí implantace speciální síťky

Brno 22. června (ČTK) – Lékaři z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně zúžili pacientce aortu o devět milimetrů za pomoci implantace speciální síťky, kterou umístili nad aortu těsně nad srdcem. Operace, která se uskutečnila poprvé na Moravě, trvá tři až čtyři hodiny, řekl ČTK ředitel centra Petr Němec.

Lékaři provedli operaci u třicetileté ženy, která od dětství trpí takzvaným Marfanovým syndromem. To je genetické onemocnění pojiva od kostí přes cévy až po plíce a srdce. U srdce se projevuje na chlopni nebo aortě, hlavní tepně, která dostává krev ze srdce do těla. Kvůli dědičné poruše se aorta rozšiřuje tak, že hrozí její prasknutí i smrt. „Vloni jsem měla aortu širokou 47 milimetrů. Zúžili mi ji na 38 milimetrů,“ řekla Petra z Prostějovska, která první zákrok na Moravě podstoupila.

Při operaci se rozřízne hrudní kost a srdeční aorta se zabalí nebo zabandážuje do speciální síťky, která se vyrobí na základě 3D modelu aortálního kořene. „Mám sice jizvu dlouhou 30 centimetrů od krku po prsa, ale budu mít pokoj mnoho let. V posledních měsících jsem žila v ohrožení života,“ dodala pacientka.

Podle Němce je normální šířka aorty do 40 milimetrů, ale záleží na jedinci, jeho váze a podobně. Pokud se aorta rozšíří především nad 50 milimetrů, je riziko prasknutí větší. „Pokud k prasknutí dojde, většinou je to částečné prasknutí s tím, že se krev dostane dovnitř stěny aorty a z ní zase zpátky. K úplnému prasknutí dojde u většiny nemocných do 48 hodin. Než k tomu dojde, je třeba nemocného akutně operovat a část postižené aorty nahradit cévní protézou,“ řekl Němec.

Podle něj by lékaři v brněnském centru mohli provádět deset až 20 operací za rok. „Bude to záviset na počtu pacientů, kteří přijdou s vhodným typem rozšíření aorty. Ne všichni pacienti jsou k této operaci vhodní, jako třeba pacienti, kteří mají rozšířenou aortu a současně nedomykavost aortální chlopně, což je poměrně častá kombinace,“ dodal Němec.

První zabandážování aorty na světě se uskutečnilo v roce 2004 v Británii. Pacientem byl bioinženýr Tal Golesworthy, který sám trpí Marfanovým syndromem a tento typ síťky vymyslel. Poprvé v České republice byla síťka implantovaná v roce 2015.

hor abz