Peritoneální dialýza umožňuje vyšší kvalitu života, sedm z deseti Čechů…

Praha, 28. 5. 2018 (Native PR) – Každým rokem u nás přibývá osob, kterým je diagnostikováno onemocnění ledvin a jsou zařazeny do dialyzačního programu. Většina pacientů končí na doporučení zdravotnického personálu na hemodialýze. Moderní medicína přitom nabízí i komfortnější variantu v podobě peritoneální dialýzy. Ta probíhá v domácím prostředí, výrazně zlepšuje kvalitu života pacienta a je ideálním mostem k transplataci ledviny. Informovanost o této metodě je u nás nízká, podle průzkumu* společnosti Baxter 7 z 10 Čechů vůbec neví, co je peritoneální dialýza. Pro pacienty na automatizované peritoneální dialýze navíc Baxter přináší inovaci v podobě telemedicíny, která umožňuje sdílet data o léčbě pacienta vzdáleně a on-line s ošetřujícím lékařem.

I přesto, že je metoda peritoneální dialýzy na českém trhu dostupná už čtyři desítky let a pacientům přináší řadu výhod, není příliš známa mezi pacienty ani veřejností. Sedm z deseti oslovených tento pojem vůbec nezná a pouhých 5 % dotázaných má ve svém okolí někoho, kdo je peritoneální dialýzou léčen.

Ve vyspělých zemích je přitom využívání této metody až 40 % oproti zhruba 7 % v České republice. „Potřebné informace, edukace, ale i motivace často chybí už u zdravotnického personálu a pacienti, kteří mohou profitovat z domácí léčby, jsou automaticky odesíláni na hemodialýzu,“ říká MUDr. Vladimíra Bednářová CSc., vedoucí Ambulance peritoneální dialýzy na Klinice nefrologie VFN v Praze.

Maximální komfort pro pacienta

Peritoneální dialýze (PD) se také často říká domácí dialýza, protože umožňuje pacientovi dialyzovat se sám v domácím prostředí. Je to jednoduchá metoda, po krátkém zaučení ji zvládne téměř každý. Funguje na principu výměny dialyzačního roztoku v oblasti peritonea (pobřišnice). Roztok se do těla dostává pomocí tenké hadičky (katétru), který je pacientovi zaveden do břišní dutiny. Vývod katétru je skryt pod šaty a pacienta nijak neomezuje v pohybu a běžných aktivitách. Výměna může probíhat ručně (manuální PD) nebo pomocí přístroje – cycleru – (automatizovaná PD). Pacienti na peritoneální dialýze navštěvují lékaře zhruba jedenkrát za 4 – 6 týdnů a mají minimální omezení.

Oba dva typy peritoneální dialýzy se spolu dají kombinovat a záleží podle aktuální potřeby pacienta, jakou dialyzační metodu si zvolí. „Zhruba čtyřikrát týdně se dialyzuji manuálně a zbytek strojově. Je to pro mě velmi pohodlné. Když jdu například po práci sportovat, po návratu kolem jedenácté večer se připojím a do rána jsem zdialyzovaný. Peritoneální dialýzu bych za sebe jednoznačně doporučil, umožňuje pacientům dobrou kvalitu života bez větších omezení,“ říká Eduard Rindt, pětapadesátiletý programátor na peritoneální dialýze.

Peritoneální dialýza je vhodná pro všechny věkové skupiny. Velmi dobré uplatnění má jak u dětí, tak seniorů, kde mohou s výměnou dialyzačního roztoku v domácím prostředí pomoct certifikovaní zaměstnanci pečovatelských služeb. Metoda může usnadnit péči o pacienty i v seniorských domech a dalších zařízeních sociální péče.

Možnost volby

Podle průzkumu necelá třetina dotázaných (29 %) věří moderní medicíně a jednoznačně by preferovali metodu peritoneální dialýzy, v případě potřeby. Hemodialýzu, i za cenu častějších návštěv lékaře, by volilo pouhých 12 %. Že je právě edukace zdravotnického personálu a jejich zkušenost s PD důležitá ukazuje i další výsledek průzkumu. Šest z deseti dotazovaných by se nedokázalo rozhodnout ani pro jednu metodu a šli by se poradit s lékařem. „Lékař je první, který podává pacientovi informace o možnostech léčby. Je proto důležité, aby byl dostatečně edukován a dokázal pacientovi podat objektivní informace o všech možnostech a pomohl mu správně se rozhodnout,“ upozorňuje MUDr. Bednářová.

Digitální technologie na pomoc dialyzovaným

Inovativní koncept v léčbě peritoneální dialýzy od společnosti Baxter funguje na bázi telemedicíny a posouvá péči o pacienty o úroveň dál k lepší kontrole a vyšší bezpečnosti. „Pacienti využívající automatizovanou peritoneální dialýzu mají nyní k dispozici vylepšený přístroj Claria s telemedicínskou platformou Sharesource a vůbec poprvé profitují z rozvoje digitalizace a telemedicíny v oblasti nefrologie,“ komentuje Jiří Zicha ze společnosti Baxter.

Telemedicínská platforma zajistí automatický přenos údajů o léčbě pacienta do počítače lékaře po každém dialyzačním procesu. „Zdravotnický personál má poprvé možnost monitorovat stav dialyzovaného pacienta na dálku a v případě potřeby léčbu okamžitě přizpůsobit. Lékař získává lepší kontrolu nad léčbou a pacient vyšší komfort a pocit bezpečí. V konečném důsledku je léčba efektivnější i díky úspoře času. Pacient nemusí tak často dojíždět ke specialistovi, někdy i stovky kilometrů,“ doplňuje MUDr. Bednářová. Důležitou součástí léčby je ale i vlastní iniciativa pacienta, který by měl v případě potíží nebo nejasností sám zavolat lékaři nebo specializované sestře.

Přístroj Claria nabízí ucelený 30denní přehled léčby, který lze upravovat a řídit na dálku. Obsluha je intuitivní a součástí přístroje je i bezpečnostní zajištění proti nevhodnému zacházení a zneužití dat pacienta. „Za dobu, po kterou Clarii s telemedicínskou platformou využívám, mi lékařka upravovala léčbu na dálku jen jednou. V kombinaci s možností poslat předpis na léky prostřednictvím SMS zjevně vzniknul velmi flexibilní způsob doladění parametrů léčebné procedury,“ dodává pan Rindt.

* O průzkumu

Průzkum byl realizován s využitím platformy Ipsos Instant Research. Sběr dat probíhal on-line formou v dubnu 2018. V on-line dotazníku odpovídalo celkem 840 respondentů v reprezentativním zastoupení podle věku, regionu, velikosti bydliště
a vzdělání.

Kolaps ledvin mu zjistil lékař náhodou, život Eduarda se…

Praha, 28.5.2018 (Native PR)

Pan Eduard (55) žil aktivním životem do doby, než mu při běžné kontrole lékař naměřil neúměrně vysoký tlak. Pátrání po příčině přineslo výsledek, který doposud sportovně založený muž nečekal. Chronické selhání ledvin a doporučení co nejdříve začít s dialýzou. Díky lékařce se Eduard dozvěděl o možnosti dialyzovat se doma, nyní navíc využívá přístroj, který umožňuje sdílet data o léčbě pacienta vzdáleně a on-line s ošetřujícím lékařem.

Ledviny „nebolí“

Začalo to úplně běžnou kontrolou u praktického lékaře. Pan Eduard se po přestěhování dostavil na zdravotní kontrolu, kde mu byl zjištěn nezvykle vysoký tlak. Lékař udělal několik vyšetření a zjistil, že panu Eduardovi nepracují ledviny, jak by měly. „Vůbec jsem to nečekal. Do té doby jsem téměř nemarodil, netrápily mě žádné chřipky ani angíny,“ říká. Právě vysoký tlak je jedním z ukazatelů, který může indikovat vážné poškození ledvin. A protože ledviny „nebolí“ postižený většinou nemá vůbec tušení, že v jeho těle je něco v nepořádku. Prvopočátek Eduardových potíží zřejmě nastartovalo onemocnění v 80. letech, kdy během vojenské služby zkolaboval a lékaři mu poté zjistili zánět ledvin doprovázený dalšími komplikacemi. Následná léčba však neprobíhala příliš důsledně a zřejmě v důsledku toho začaly ledviny postupně ztrácet svoji funkci. Trvalo dalších patnáct let, než se rozjel kolotoč vyšetření, jenže to už byly ledviny pana Eduarda velmi poškozené.

Peritoneální dialýza v pohodlí domova

Pana Eduard se zhruba rok a půl léčil u specialisty v nefrologické ambulanci, když se jeho výsledky začaly rapidně zhoršovat. Poté byl poslán na specializované pracoviště nemocnice Na Homolce do předdialyzačního režimu. „Do té doby jsem slyšel pouze o hemodialýze a předpokládalo se, že do tří měsíců s ní začnu,“ uvádí pan Eduard. Na Homolce se ale setkal s paní doktorkou MUDr. Ivanou Jordanov Bílkovou, díky níž se doba, kdy se začalo s dialýzou ledvin, značně oddálila. „Paní doktorka mi upravila medikaci a tím také protáhla předdialyzační dobu o čtyři roky, namísto původních předpokládaných tří měsíců,“ vysvětluje pacient. Zde se také poprvé Eduard seznámil s termínem peritoneální dialýza, které se také jinak říká domácí dialýza. Díky ní Eduard může stále pracovat, hrát svůj oblíbený volejbal nebo cestovat. „Peritoneální dialýza pro mě byla jednoznačná volba. Zvítězila vidina relativní volnosti s minimem omezení a časových ztrát,“ říká Eduard.

Rozhodující verdikt byl šok

Přestože měl Eduard spoustu času si nastudovat informace o peritoneální dialýze a byl na ni připraven, ve chvíli, kdy přišlo ze strany lékařky rozhodnutí nutnosti ledviny dialyzovat a vybrat termín na zavedení katétru (tenká hadička, která se zavádí při peritoneální dialýze do dutiny břišní v krátké celkové anestezii, pozn. red.), byl to pro něj šok. „Do té doby jsem konzumoval velké množství léků a držel speciální dietu, ale to bylo vše. Měl jsem pocit, že s přechodem na dialýzu budu v poloinvalidním režimu, ale vůbec to tak není, funguju úplně stejně dál. Stále hraji volejbal, chodím se bavit s přáteli, pracuji,“ říká dále Eduard, který je na peritoneální dialýze od dubna loňského roku. V případě, že se pacient rozhodne pro peritoneální dialýzu, aktuální kapacita jeho ledvin zůstává často dlouhodobě zachována. „Právě tento argument a také kratší časová náročnost peritoneální dialýzy pro mě byly rozhodující,“ míní pan Eduard.

Tato dialyzační metoda je také šetrnější k cévnímu systému a je tím nejlepším mostem k transplantaci, kdy nová ledvina má vyšší šanci na dobrou adaptaci.

Začátky na domácí dialýze

A jaké byly začátky pana Eduarda na peritoneální dialýze? „Začínal jsem ruční výměnou s menším objemem roztoků, což je pro adaptaci organizmu lepší.“ Při ruční výměně se čistý roztok napustí katétrem do břicha. Ten se poté uzavře a tělo do roztoku uvolňuje odpadní látky, jako jsou kreatinin nebo urea. Roztok naplněný těmito látkami se zhruba po 4 hodinách vypustí. Tento proces se opakuje zhruba 1 – 4 x denně, ale pochopitelně záleží na aktuálním stavu pacienta. Při dialýze je potřeba dodržovat podmínky naprosté čistoty a vše dezinfikovat. Jak říká ale pan Eduard, jde jen o zvyk, dialyzovat se doma se člověk naučí poměrně snadno během jednoho týdne.

Další možností je automatizovaná peritoneální dialýza. Při ní se roztok v břišní dutině vyměňuje pomocí přístroje, takzvaného cycler. Dialýza trvá zpravidla kolem osmi hodin, tedy v noci, kdy pacient spí. Během dne se již dialyzovat nemusí. Přístroj během procedury na pacienta dohlíží a v případě, že by si ve spánku například katétr zalehl, upozorní jej varovným signálem. Právě automatizovanou domácí dialýzu využívá nyní i pan Eduard. „Zhruba čtyřikrát týdně se dialyzuji manuálně a zbytek strojově. Je to pro mě velmi pohodlné, když jdu například po práci sportovat, tak se kolem jedenácté připojím a do rána jsem zdialyzovaný,“ uvádí pacient.

Velkou výhodou je naprostá volnost v kombinaci těchto dvou technik podle potřeby pacienta. „Ruční výměna má podstatnou výhodu, a to, že je dobře transportovatelná. V podstatě mi na všechno stačí menší příruční zavazadlo. Pokud bych se s sebou chtěl vzít i stroj, jde to, ale musím počítat s dalším zavazadlem velikosti velkého cestovního kufru,“ vypráví Eduard. V případě plánovaného cestování je dokonce pacientovi umožněn zdarma dovoz dialyzačních roztoků na určené místo.

Moderní medicína a přenos dat přímo k lékaři

Pan Eduard využívá pro peritoneální dialýzu přístroj Claria, který umožňuje přenášet data o průběhu léčby od pacienta do počítače ošetřujícího lékaře. Využívá principu tak zvané telemedicíny. „Dříve jsem musel před návštěvou lékaře vyndat z přístroje paměťovou kartu a tu vzít s sebou, nyní se o přenos dat stará přístroj sám,“ říká Eduard. Výhodou přístroje Claria s platformou Sharesource pro přenos dat je i možnost upravit léčbu na dálku poté, co lékař došlá data z přístroje vyhodnotí.

Lékaři však upozorňují na skutečnost, že i když se data odesílají do jejich počítačů každý den, svůj momentální stav zná nejlépe pacient sám, a pokud má jakékoliv pochybnosti o průběhu léčby nebo se u něj objeví nežádoucí účinky, je na něm, aby kontaktoval svého ošetřujícího lékaře, případně help linku pro pacienty na peritoneální dialýze.

Život pana Eduarda díky peritoneální dialýze probíhá na velmi kvalitní úrovni. Nejen, že je tento způsob šetrnější k jeho ledvinám, změnily se i podmínky speciální diety, která už není tak přísná a je možné při ní i přijímat vyšší podíl bílkovin, jež aktivnímu sportovci pomáhají ke snadnější regeneraci svalstva. „Peritoneální dialýzu bych za sebe jednoznačně doporučil. Myslím si, že by se mělo zvýšit povědomí o této možnosti, která mnohým pacientům může pomoci žít téměř plnohodnotný život jako dříve. Výhodu vidím i v užívání pro seniory nebo děti,“ uzavírá Eduard.

Průzkum: Se zákazem kouření v restauracích souhlasí 71 pct lidí

Praha 28. května (ČTK) – Zhruba rok po začátku platnosti podporuje zákaz kouření v restauracích 71 procent Čechů. Proti je zbytek, rozhodně ho odmítá 12 procent lidí. Zjistil to květnový průzkum Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který udělala ve spolupráci s agenturou Ipsos. Odpovídalo v něm 1080 lidí. Dnes to zástupci těchto organizací uvedli na tiskové konferenci. V Poslanecké sněmovně je nyní návrh na zmírnění zákona.

Podle průzkumu kouří v Česku přibližně čtvrtina lidí. „Dvacet osm procent kuřáků je silně proti tomu, že se nesmí kouřit v restauracích,“ řekl ředitel Ipsos Central Europe Radek Jalůvka. Kuřáci si více podle průzkumu uvědomují, že zapálenou cigaretou omezují svobodu nekuřáků. Zatímco před šesti lety to přiznávalo 28 procent kuřáků, letos jejich podíl stoupl na 41 procent.

Za sníženou spotřebou čepovaného piva, na kterou upozorňují pivovary, podle průzkumu nestojí zákaz kouření, ale preference mladších spotřebitelů, kteří dávají přednost míchaným nápojům s tvrdým alkoholem. „Sedm procent lidí nám odpovědělo, že konzumuje piva trošku víc než před rokem,“ uvedl Jalůvka. Více než čtyři pětiny respondentů uvedly, že konzumují stejné množství piva jako před rokem, 11 procent ho konzumuje méně. Pivo je také nahrazováno vínem nebo nealkoholickými nápoji. „Pro generaci Z není tak sexy pít pivo,“ dodal Jalůvka. Generací Z se označují lidé narození od druhé poloviny 90. let.

Lidé podle průzkumu chodí do restaurací častěji než před třemi roky. Návštěvnost se zvýšila hlavně kvůli zákazníkům, kteří chodili v minulosti do občerstvovacích zařízení výjimečně, z velké části jde o nekuřáky.

Lidem nejvíce v restauracích vadí nekvalitní obsluha a nekvalitní jídlo a pití. Zvýšila se nevole proti pachům z kuchyně, 44 procentům kuřáků vadí nemožnost si zapálit.

Průzkum se nezaměřoval na rozdíl mezi podporou zákazu na vesnicích a ve velkých městech. Podle Denisy Hejlové z UK se však podle starších šetření nezjistil větší rozdíl. „Nebylo naším cílem říct, jestli na Prachaticku je to méně nebo více,“ dodal Jalůvka.

Agentura zpracovala i další studii pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR, ve které odpovídali provozovatelé 301 restaurací a barů. Z výsledků plyne, že 21 procent provozovatelů trápí zákaz kouření, osm procent uvedlo, že by jim zrušení zákazu pomohlo. Úplné výsledky chce agentura zveřejnit později.

Poslanecká předloha zmírnění zákazu kouření, za níž stojí Marek Benda z ODS, by přinesla možnost zřizování kuřáren v restauracích, divadlech, kinech a dalších kulturních zařízeních a na sportovištích včetně hal. Provozovatelé menších hospod nebo barů, v nichž se nepodává jídlo, by se mohli rozhodnout, zda bude podnik kuřácký, nebo nekuřácký. Novela by dále zrušila odpovědnost hostinských za to, že podají alkohol dospělé osobě, u níž panuje podezření, že pak bude vykonávat činnost, kterou by mohla někoho ohrozit nebo poškodit majetek.

O zrušení úplného zákazu kouření v restauracích rozhodoval v dubnu z podnětu skupiny senátů Ústavní soud, ponechal jej v platnosti. Zrušil ale zákaz pití alkoholu u činností, při nichž by člověk mohl ohrozit sebe sama, a zúžil zákaz prodeje tabáku a alkoholu na akcích pro děti.

drh snm jw

Neurochirurgové v Ostravě využívají ojedinělý robotický systém

Ostrava 28. května (ČTK) – Nový robotický přístroj pro detailní zobrazení struktur mozku i míchy začalo používat Neurochirurgické oddělení Městské nemocnice Ostrava (MNO). Vizualizační systém za více než 12 milionů korun, který podle nemocnice mimo jiné sníží riziko pooperačních komplikací, nahradil současný operační mikroskop. ČTK to dnes řekla mluvčí nemocnice Andrea Vojkovská.

„Jedná se o v současnosti nejmodernější vizualizační systém na trhu používaný při neurochirurgických operacích, první přístroj tohoto druhu v České republice,“ uvedla Vojkovská.

Hlavními přednostmi přístroje je podle nemocnice robotické řízení stativu, ramen a optiky mikroskopu. „Nový přístroj ulehčí práci operatérovi, zákrok je bezpečnější i pro pacienta a minimalizovány jsou také pooperační komplikace. Robotický asistent umožní preciznější zaostření na operované části těla, ke kterým je omezen přístup,“ řekl ředitel MNO Petr Uhlig.

Vedení města kvůli podfinancování městské nemocnice, která je jeho příspěvkovou organizací, zřídilo v roce 2016 speciální fond pro její rozvoj. Čerpají se z něj peníze na potřebné investice, a to nejen na opravy budov a výstavbu, ale právě i na obnovu přístrojového vybavení. Ve fondu pro rozvoj nemocnice je aktuálně téměř 471 milionů. Podle náměstka primátora Michala Mariánka (Ostravak) bude modernizace přístrojů pokračovat v následujících měsících.

mtk ver

Po nehodě převozové sanitky na Plzeňsku zemřela pacientka

Kralovice (Plzeňsko) 28. května (ČTK) – Při dnešní ranní nehodě soukromé převozové sanitky nedaleko Kralovic na severním Plzeňsku zemřela dnes ráno 68letá převážená pacientka. Autu zřejmě vběhla do cesty srna a 41letý řidič sanitky, který byl pod vlivem alkoholu, už nedokázal nehodě zabránit. Pacientku dovezl na stanoviště záchranné služby, ale lékařka a tým záchranářů ji ani přes okamžitou pomoc nedokázali zachránit. ČTK to řekli mluvčí policie a záchranné služby Iveta Kořínková a Martin Brejcha.

Nehoda sanitky se stala na silnici první třídy ve směru od Kralovic na Plzeň před 05:00. Nejednalo se o sanitku krajské záchranné služby, ale o soukromou převozní službu. Odvážela pacientku z místa bydliště ženy do zdravotnického zařízení v Plzni, řekl Brejcha.

Řidič sanitky po nehodě dojel na výjezdovou základnu Zdravotnické záchranné služby v Kralovicích. Žádal o pomoc pro ženu, kterou měl v zadní části auta určené pro převoz pacientů. Žena měla viditelná zranění, byla v bezvědomí a nedýchala. „Naše lékařka a tým záchranářů u ni byli během několika sekund a zahájili resuscitaci, i přes veškerou snahu ale nebyli úspěšní,“ dodal Brejcha.

Řidič sanitky podle mluvčí policie vyvázl bez zranění. Při dechové zkoušce nadýchal 0,86 promile alkoholu. Případem se zabývají policisté.

lap ver

Před 90 lety se narodil významný revmatolog Milan Adam

Praha 27. května (ČTK) – Profesor Milan Adam, který se narodil před 90 lety, 28. května 1928, byl vynikajícím lékařem a vědcem. Věnoval se revmatologii, byl předním odborníkem na biochemii pojivových tkání. Veřejnosti je tento pardubický rodák znám ale také jako první polistopadový ministr školství, mládeže a tělovýchovy, ve vládní funkci byl Adam od prosince 1989 do června 1990.

Od roku 1954 až do svého odchodu do důchodu působil v Revmatologickém ústavu (původně Výzkumném ústavu chorob revmatických) v Praze a zasloužil se o jeho rozvoj. Založil Společnost pro výzkum a využití pojivových tkání, které mnoho let předsedal.

Kromě práce revmatologa se věnoval výzkumu pojiva, zejména kolagenu. Publikoval o tom více než 280 prací, je spoluautorem řady monografií. Jako první na světě popsal například vazbu solí zlata na kolagen při artritidě a vliv kolagenních peptidů na příznaky osteoartrózy. Objevil také podstatu značky Geladrink – speciálních doplňků stravy určených k výživě kostí a kloubního systému.

Adam, který zemřel 22. září 2008, byl členem řady odborných společností, například Společnosti klinické biochemie, České lékařské společnosti a také Akademie věd v New Yorku. V roce 1979 získal Státní cenu, v roce 1984 medaili Jana Evangelisty Purkyně a v roce 2003 cenu UNESCO za celoživotní přínos lékařské vědě. Byl také předsedou Československé strany socialistické.

mav ped

L´Express: Proč někteří lidé nedokážou nedělat nepořádek

Paříž 27. května (ČTK/L´Express) – Pro některé lidi je úklid vlastního pokoje, kanceláře nebo vnitřku automobilu nepřekonatelnou zkouškou. Odkud pochází tato tendence k lásce k nepořádku? Zpřeházené šatstvo, hory papírů na stole v kanceláři… Interiér „bordelářské“ osoby často nedává dobrý smysl a někdy porušuje základní požadavky hygieny. Někteří nepořádní lidé sice svou situací trpí, ale je pro ně nesmírně těžké uklidit, často už od nejútlejšího věku. Odkud pochází tato neschopnost žít v prostředí, kde má všechno své místo? Je člověk doživotním bordelářem?

„Existuje více typů bordelářů,“ říká psycholožka Laurence Einfaltová, která se stala poradkyní pro organizaci domácího a pracovního prostředí. Těm nejzoufalejším nabízí sezení, na kterých je učí, jak si své prostředí uspořádat.

„Většinou se setkávám s lidmi, kteří se nedokážou rozhodnout. Mají problém s tím, aby se s věcmi rozloučili, protože se ‚nikdy neví, kdy to budu potřebovat‘. Co nejvíce odkládají okamžik, kdy by měli uložit věci na své místo. Z toho pochopitelně vyplývá jistý nepořádek,“ cituje Einfaltovou francouzský týdeník L

Evropě stačí odebraná plazma ze 60 pct, nakupuje v USA

Praha 27. května (ČTK) – Plazma odebraná v Evropě kryje potřeby kontinentu jen ze 60 procent, musí se proto dovážet z USA. Krevní složka je nezbytná pro výrobu některých léků, například na poruchy imunity nebo krevní srážlivosti. Pro jeden rok léčby nemocného je třeba až 1200 odběrů. Lidí, ochotných k odběru plazmy, se i kvůli demografickému vývoji nedostává. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda Sdružení pro plazmaferézu a ředitel centra UNICAplasma Milan Malý. Celkem se v nemocnicích i soukromých centrech v roce 2015, ze kterého pocházejí poslední data, v Česku odebralo 626.000 litrů plazmy.

„Celý svět žije z plazmy, která se odebere v Americe, Německu, Rakousku, Maďarsku a u nás,“ řekl Malý. Plazma z Evropy se ale užívá jen na kontinentu, protože ve světě stále přetrvává obava z nemoci šílených krav, která Velkou Británii zasáhla v 90. letech.

Všechny země podle Malého řeší, jestli za odběry plazmy platit peníze. „To, že velká část Evropy může diskutovat o etických aspektech dárcovství, je dané tím, že přes oceán je Amerika, která nám plazmu doveze,“ řekl Malý. V Evropě je center asi stovka, v USA kolem 680 a odebírat plazma se může jednou za 48 hodin. V Česku je odběr povolený jednou za 14 dní. Země, které se rozhodly za odběr plazmy neplatit, ji musí kvůli nedostatku dovážet.

Malý nesouhlasí s tím, že soukromá centra přebírají dárce transfuzním stanicím, kde se plazma daruje zdarma. „Jejich motivace jsou diametrálně odlišné, ty skupiny se úplně míjí,“ domnívá se. Pro lidi, kteří míří do center, je hlavní motivací finanční odměna. „K nám nikdy nebudou chodit dárci z transfuzních stanic, protože pro ně je představa chodit někam, kde jsou s dárcovstvím spojené peníze, nepřekonatelná,“ vysvětlil. Český červený kříž v minulosti upozorňoval na to, že klesá počet dárců krve, což spojoval právě s placenými odběry plazmy.

Z plazmy se vyrábějí léky například na poruchy krevní srážlivosti neboli hemofilii, poruchy obranyschopnosti nebo na léčbu popálenin. „Myslíme si, že v plazmě je asi 160 proteinů. Víme o stovce z nich a využít jich umíme asi šest. Z jednoho odběru, který má kolem tři čtvrtě litru, získáme čtyři až šest gramů bílkoviny,“ vysvětlil.

Přímo v Česku se plazma nezpracovává, z nemocnic i center ji hluboce zmraženou odváží kamiony do továren, kde se zpracuje. V Evropě jich je několik, nejvíc v Německu, Maďarsku nebo Rakousku. „Když dnes půjdete darovat, lék se k pacientovi dostane za rok. Je to dané také úmyslnými prodlevami kvůli bezpečnosti,“ uvedl.

Léky z plazmy jsou velmi drahé, jen náklady na jeden odběr jsou 1300 korun, další náklady jsou na provoz center. Podstatnou položku tvoří také doprava zmražené plazmy.

V Česku je 20 soukromých center, která odebírají plazmu. První začala působit v roce 2007. Na konci roku 2015 evidovala asi 72.000 dárců. Podle Malého jejich počet v posledních letech klesá, ubývá i prvodárců. Asi třetinu jich navíc centra musí odmítnout, většinou ze zdravotních důvodů.

Plazma se odebírá lidem mezi 18 a 65 lety. „Dárci chybí všem. Lepší to nebude v příštích osmi, deseti letech, což je dáno prudkým poklesem porodnosti po roce 1990,“ dodal. Podíl lidí v populaci, kteří jsou ochotní uvažovat o darování krve či plazmy v nemocnicích či soukromých centrech je podle něj konstantně mezi třemi a šesti procenty.

van mha

Američtí vědci našli ve slávkách u Seattlu stopy opiátů

Seattle (USA) 26. května (ČTK) – Američtí vědci zkoumající znečištění mořské vody zjistili, že slávky žijící poblíž hustě osídlených oblastí v okolí Seattlu obsahují stopy opiátů. Konkrétně se v tělech mlžů našlo malé množství léku oxycontin, což je silné a návykové analgetikum, jež v posledních letech způsobilo v USA masivní nárůst počtu lidí závislých na lécích proti bolesti. Podle serveru BBC znečištění vody vypovídá o tom, že právě v urbanizovaných oblastech je počet uživatelů opioidů nejvyšší.

Odborníci z úřadu pro ochranu přírody státu Washington zjišťovali míru znečištění pobřežních vod právě analýzou těl slávek, protože tito mlži se živí filtrováním mikroskopické potravy z mořské vody, a v těle tak postupně hromadí škodliviny. Mlže vylovili z čistých vod a pak je přesunuli na celkem 18 míst v zátoce Puget Sound v širší oblasti Seattlu. Po nějaké době je opět vylovili a ve slávkách ze tří lokalit našli stopy opiátů.

Léky se našly ve slávkách poblíž hustě obydlených oblastí. „Vypovídá to o tom, že kolem Puget Sound je hodně lidí, kteří oxycontin užívají,“ komentovala výsledky bioložka Jennifer Lanksburyová.

Oxycontin, jak zní americký obchodní název narkotického analgetika oxykodon, je jedním z nejčastěji zneužívaných léků v USA. Patří do skupiny opioidů, tedy léků, které začali po kampaních farmaceutických firem hromadně předepisovat lékaři svým pacientům proti bolesti. Tyto léky způsobují silnou závislost a v posledních letech jsou spojovány s epidemií zneužívání analgetik. Jen v roce 2016 zemřelo v USA v důsledku konzumace opiátů přes 63.000 lidí, v oblasti Seattlu se v témže roce opioidy předávkovalo 332 lidí.

lep šeb

Poslanci chtějí zvýhodnit práci podle dohod o jejím provedení

Praha 26. května (ČTK) – Hranice pro odvod zdravotního a sociálního pojištění z odměn z dohod o provedení práce by se mohla zvýšit z nynějších 10.000 korun na 11.500 korun měsíčně. V novele zákona o nemocenském pojištění to navrhla skupina poslanců ze sedmi klubů v čele s Dominikem Ferim (TOP 09).

Díky růstu limitu by si mohli podle autorů polepšit například studenti na brigádách, lidé na rodičovské dovolené s drobnými přivýdělky nebo pracující důchodci. Předkladatelé upozorňují na to, že mez pro odvody z dohod o provedení práce se navzdory inflaci, vývoji mezd a výkonu ekonomiky sedm let neměnila. Může to podle důvodové zprávy vést k rozšiřování šedé ekonomiky.

Předlohu podepsala podepsalo deset poslanců z řad TOP 09, hnutí ANO, ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL a hnutí STAN. Nejprve ji posoudí vláda. Bez ohledu na její stanovisko o novele rozhodnou zákonodárci.

mbc mha