WHO chce konec průmyslově vyráběných transmastných kyselin

Ženeva 14. května (ČTK) – Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes představila plán na vymýcení průmyslově vyráběných transmastných kyselin z globální produkce potravin. Látky zvané rovněž trans tuky jsou pro svou trvanlivost oblíbené u výrobců smažených a pečených potravin či různých svačinek, konzumentům ale škodí. WHO odhaduje, že každoročně způsobují více než půl milionu úmrtí na srdeční a cévní onemocnění.

Eliminace nepřírodních trans tuků je jednou z priorit WHO v návrhu strategického plánu pro činnost organizace v letech 2019 až 2023. Jako návod pro dosažení tohoto cíle má sloužit nový akční plán REPLACE („nahradit“) sestávající ze šesti obecných zásad. Jednou z nich je prosazovat nahrazování transmastných kyselin „zdravějšími tuky a oleji“, další například vytvořit regulace, které by průmyslové výrobě škodlivých látek zamezily.

„Zapracování šesti strategických zásad balíčku REPLACE pomůže dosáhnout eliminace trans tuků a představuje významné vítězství v globálním boji proti kardiovaskulárním nemocem,“ uvedl v prohlášení generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Používání zdravějších náhražek za transmastné kyseliny podle WHO neovlivní cenu ani chuť příslušných výrobků. Řada bohatých států již limity na obsah industriálních transmastných kyselin v balených potravinách zavedla, popřípadě zakázala ztužené oleje, které jsou hlavním zdrojem této nezdravé přísady.

Za příklad dává WHO v prvé řadě Dánsko, které jako první schválilo zmíněná omezení. „Obsah trans tuků v potravinách se dramaticky snížil a počet úmrtí na kardiovaskulární onemocnění klesl výrazněji, než ve srovnatelných zemích OECD,“ napsala o situaci v Dánsku WHO.

Transmastné kyseliny se přirozeně vyskytují pouze v mléčných výrobcích a mase přežvýkavců a průmyslově se vyrábějí procesem zvaným hydrogenace, respektive ztužování. V potravinářském průmyslu se používají od 50. let minulého století. Najít se dají v polotovarech a předpečeném pečivu, olejích na smažení a margarínech na pečení, v krekrech či sušenkách a v neposlední řadě také v jídle z rychlého občerstvení.

„Trans tuk je zbytečná toxická chemikálie, která zabíjí, a není žádný důvod, proč by jí měli být lidé po celém světě nadále vystavováni,“ řekl bývalý šéf amerického střediska pro kontrolu a prevenci nemocí CDC Tom Frieden. Podle WHO zvyšuje jídelníček bohatý na trans tuky riziko srdečních potíží o 21 procent.

lex spr

Průzkum: Více než polovina obézních vnímá svou váhu jako…

Praha 14. května (ČTK) – Více než polovina obézních lidí a lidí s nadváhou vnímá svou vyšší váhu jako nemoc. Přitom jen třetina z nich ji řešila u lékaře. Vedle toho jen pět procent lidí jí, pouze když má hlad, ostatní uvedli, že jídlem občas přemáhají chutě. Vyplynulo to z průzkumu, který mezi 2200 lidmi s nadváhou a obezitou provedli zástupci projektu Nebudu obézní a organizace STOB (STop OBezitě). Průzkum se uskutečnil při příležitosti Evropského dne obezity, který se od roku 2010 připomíná třetí sobotu v květnu.

Svou obezitu nebo nadváhu vnímá jako nemoc 56 procent dotázaných, 67 procent z nich ale uvedlo, že problém s lékařem neřešili.

Pomocí léků na předpis zkoušela hubnout pětina oslovených, ostatní léky od lékaře nezkoušeli nebo neví, že existují. Pětasedmdesát procent z nich by ale léčbu, která dokáže s pomocí vhodného jídelníčku a při rozumném pohybu zhubnout, využila. Více než polovina oslovených ale přiznala, že je pro ně dodržování vhodného jídelníčku těžké, naopak problém s tím nemají dvě pětiny lidí.

U poloviny dotázaných se obezita nebo nadváha objevily až v dospělosti, 27 procent lidí bojuje s kily navíc od dětství a 23 procent přibralo v dospívání. Jako důvod ztloustnutí nejvíce lidí uvedlo postupné přibírání. Druhou nejčastější odpovědí byly psychické problémy, na dalším místě byly přechod nebo těhotenství a častým důvodem byly i zdravotní problémy.

Podle zjištění průzkumu 17 procent dotázaných jídlem navíc přemáhá chutě každý den, 36 procent lidí s tím bojuje několikrát týdně, 31 procent několikrát měsíčně a 11 procent jí, když nemá hlad, jen výjimečně. „Jídlem zaháníme smutek nebo se snažíme bojovat proti únavě. Je prokázáno, že jídlo má i významný analgetický účinek, čehož řada obézních pacientů podvědomě využívá,“ uvedla k tomu obezitoložka Šárka Svobodová.

Téměř polovina lidí s nadváhou nebo obezitou vyzkoušela různé redukční diety a 56 procent z nich díky tomu zhublo, ale jen čtyři procenta si váhový úbytek dlouhodobě udržela. Většina dotázaných do hubnutí investuje peníze. Sedmapadesát procent na to vynaloží měsíčně do 1000 korun, desetina je ochotna zaplatit za zhubnutí až tři tisíce měsíčně a 13 procent by dalo i více, pokud by mělo jistotu, že to zabere. Pětina lidí není ochotna investovat do hubnutí nic.

ktp jw

Odnést si domů placentu? V Porodnici Mělník můžete!

Mělník, 11.5.2018 (VAMED MEDITERRA)

Vydávání placent v porodnicích patří mezi jedno z kontroverzních témat, které hýbe ne snad českým porodnictvím, ale především se o něj v posledních letech zajímají samy rodičky. Nejedná se o novou problematiku, zato pravidelně vracející se a pokaždé doprovázenou o řadu nových názorů. Přestože hlavně z právního a legislativního hlediska není výklad zákona v této otázce jednoznačný, zaleží tedy na postoji jednotlivých porodnic. Nově tuto možnost nabízí i Porodnice Mělník, kdy za dodržení určitých přesně stanovených podmínek si rodičky mohou odnést placentu domů.

V minulosti: spalovna, věda i farmaceutický průmysl

Historicky se placenta jako součást poporodního biologického odpadu likvidovala spálením ve spalovnách k tomu určených. Této situaci odpovídala i platná legislativa a chování zaměstnanců zdravotnických zařízení. Dalším legálním způsobem řešení otázky "co s placentou" bylo její předání k vědeckému výzkumu nebo pro potřeby farmaceutického průmyslu. „Věděly to všechny rodičky a věděli to i všichni zaměstnanci zdravotnických zařízení. Všem bylo jasné, co se bude s placentou po porodu dít a v zásadě o tom nikdo nepolemizoval. Zatím nic kontroverzního. Pak ale došlo v České republice k přijetí mnoha evropských zákonů, které nabouraly český legislativní systém, a je nutno si přiznat, že některé rozpory dodnes nebyly vyřešeny. Díky těmto zákonům došlo ke změně náhledu na placentu jako na součást integrity ženy, a tedy i po jejím vypuzení z ženského těla po porodu by na ni mělo být nahlíženo jako na předmět absolutních osobnostních práv ženy,“ přibližuje problematiku MUDr. Radek Havlas, primář gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Mělník, kterou provozuje společnost VAMED MEDITERRA.

Důvody jsou především osobní

Současně a naprosto nezávisle na legislativním procesu již několik let mezi ženami stoupá zájem o vydání placenty, a to z různých důvodů. „Důvody pojmenujme osobními, byť jistě všichni tušíme, že jsou různé. Můžeme začít rituály – zakopáním placenty na zahradě či usušením do amuletu, přes naložení do různých roztoků, téměř farmaceutické zpracování placenty do kapslí či tinktur, až po pozření placenty upravené na různý kulinářský způsob. Zde musím podotknout, že konzumaci placenty nedoporučuje odborná veřejnost a ani ministerstvo zdravotnictví,“ uvádí MUDr. Radek Havlas.

Ledy pozvolna tají – chybí legislativa

Změny v legislativě upravující tuto oblast nejsou v současné době úplné, a tak se jednotlivé porodnice staví každá jinak ke stoupajícímu množství požadavků ze strany rodiček, což vede k řadě sporů, stížnostem a zbytečnému utváření špatných vztahů mezi rodičkami a porodnicemi. „Přestože všichni dobře víme, že právo a povinnost vykládat právní předpisy má u nás jenom soud a jeho rozhodnutí je nepředjímatelné, existují výklady (tedy spíše právní názory) institucí jako je ombudsman či ministerstvo zdravotnictví, které jsou – přiznejme si, že tak trochu pod tlakem veřejnosti – vstřícné vůči požadavkům rodiček. Vstřícnost porodnic tedy narůstá, ale velmi pozvolna. Ne pro neochotu, ale pro obavu ze zákonné nejistoty. Přesto se odvážím tvrdit, že nikdo z porodníků nemá zájem na sporech s rodičkami kvůli vydání placenty. Natož pak na sporech soudních. A tak i z této strany je veden tlak na vstřícný postoj k požadavkům rodiček. Výsledek je tedy kladný. Ledy pozvolna tají. A porodnice od porodnice umožňují za dodržení určitých podmínek rodičkám odnést si placentu domů. A tak tomu je nově i u nás v Porodnici Mělník,“ uzavírá MUDr. Radek Havlas.

Pomůcka pro zrakově postižené může číst text a rozeznat tváře

Jeruzalém/Praha 11. května (zvláštní zpravodajka ČTK) – Přečíst si jídelní lístek, oblíbenou knížku či poznat přítele už pro zrakově postižené a nevidomé může být realitou. Umožňuje to nejnovější produkt izraelské společnosti OrCam Technologies. Zařízení o velikosti palce, které lze snadno připevnit k brýlím, funguje zcela „offline“ a zrakově postiženým dokáže s pomocí nejnovější technologie usnadnit každodenní úkony. Zatím je dostupné ve 12 světových jazycích, brzy se ale bude prodávat i v české verzi.

Zařízení se prodává pod názvem OrCam MyEye 2.0 a váží 22,5 gramu. Jeho přední strana je vybavená kamerkou a u ucha uživatele je malý reproduktor. Stačí ukázat prstem na jakýkoliv tištěný text, a to i v digitální podobě, a zařízení ho do dvou vteřin přečte. Pomůcka je rovněž schopna rozeznávat bankovky či snímat čárové kódy a informovat tak uživatele o názvu výrobku, případně jeho složení. Pokud je uživatel nevidomý, stačí text pouze položit před sebe a zařízení ho začne číst automaticky. Když se uživatel pomůcky dotkne, signalizuje tím, že má přestat číst. Zařízení rovněž umí říci kolik je hodin a kolikátého je – stačí se podívat na ruku na pomyslné hodinky. Systém je nastaven tak, aby ho slyšel pouze uživatel.

Přístroj umí také rozpoznávat obličeje. Do jeho systému lze nahrát až 100 obličejů. Stačí, aby kamerka nějakého člověka vyfotografovala a uživatel zařízení sdělil jméno. Při dalším setkání s ním pomůcka jméno řekne. Pokud se objeví lidé, kteří nejsou nahráni do systému, zařízení oznámí kolik lidí před uživatelem stojí a jakého jsou pohlaví.

OrCam MyEye 2.0 operuje bez připojení k internetu. Software lze aktualizovat po připojení k bezdrátové síti a pak opět funguje mimo internet. Při nepřetržitém čtení vydrží přístroj nabitý asi hodinu, jinak i déle. Pomůcku lze rychle nabít s pomocí kabelu mini USB.

Nyní je zařízení dostupné ve dvanácti jazycích, včetně několika evropských a hebrejštiny. Základní verze dokáže číst v angličtině, francouzštině a španělštině. Cena zařízení je 4500 dolarů (96.800 Kč). Rafi Fischer, který má ve společnosti OrCam na starosti styk s veřejností, ale zdůrazňuje, že podobnou cenu má například kvalitní naslouchadlo.

V několika státech náklady částečně hradí zdravotní pojišťovny. V Izraeli pojišťovny přispívají až polovinou. Společnost se rovněž domluvila na dodávání zařízení se zdravotními pojišťovnami a vládami například v Německu, Švédsku či Nizozemsku.

Brzy by podle ředitele marketingu společnosti OrCam Eliava Rodmana zařízení mohlo být dostupné v České republice prostřednictvím společností Sagitta a GALOP. Zástupci OrCam představí přístroj v pondělí v Praze na veletrhu Týden inovací.

Společnost OrCam Technologies v roce 2010 založili Ziv Aviram a Amnon Šašua, zakladatelé izraelské společnosti Mobileye. Firma Mobileye založená v roce 1999 se zabývá systémy pro automatizaci řízení automobilů a loni ji koupil americký výrobce čipů Intel za 15,3 miliardy dolarů (asi 327 miliard Kč).

Eliška Naegele ml

Ministerstvo zdravotnictví spustí portál pacientských organizací

Praha 11. května (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví spustilo webový portál pacientských organizací. Pacienti tam najdou kontakty, do budoucna pak i vzdělávací materiály. Pacienty na ministerstvu zastupuje oddělení podpory práv pacientů a Pacientská rada, které vznikly v loňském roce. Je v ní 24 zástupců pacientů či jejich blízkých s různými diagnózami.

„Občas se nedostává provázanosti péče a rady, jak s onemocněním i postižením žít. Pacientské organizace sdružují pacienty a jejich blízké a jsou v tomto ohledu nedocenitelné,“ řekl ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). „Poprvé pacientům nabízíme seznam pacientských organizací, na které se mohou obrátit, a informace o tom, co ministerstvo v této oblasti řeší a do čeho pacienty zapojuje, na jednom místě,“ dodal.

Do budoucna byl měl portál sloužit i k dalšímu vzdělávání pacientských organizací. Budou se tam objevovat vzdělávací materiály, e-learningové kurzy, webové semináře nebo videa ze seminářů. Informace budou dostupné i lidem se zrakovým postižením a neslyšícím, pro které je přirozeným jazykem český znakový jazyk.

Současná legislativa s pacientskými organizacemi nepočítá. Ministerstvo podle vedoucí oddělení podpory pacientů Jany Hlaváčové je definovalo jako spolky, ústavy nebo obecně prospěšné společnosti, které jsou prokazatelně řízené pacienty a fungují alespoň jeden rok. Musí mít také zavedenou komunikace vedení organizace se členy, prokázat transparentní hospodaření a nezávislost. „Počítáme, že pacientská organizace se dostane i do zákona o zdravotních službách, který jim přizná nějaká práva a povinnosti,“ dodala.

Podle Vlastimila Milaty ze sdružení Diaktiv Czech Republic, který je předsedou pacientské rady, pacientské organizace možnost přímo se obracet na ministerstvo postrádaly. „Do budoucna by mohli být pacienti třeba i v komisích ministerstva. Inspirovat pacientskou radou by se podle něj mohlo i ministerstvo práce, které s pacienty také přichází do styku,“ dodal.

Pacientská rada ministerstva se dosud zapojila do 11 připomínkových řízení. Podala téměř 200 připomínek. Členské organizace musí být zapsaným spolkem, ústavem či obecně prospěšnou společností a fungovat nejméně rok, doložit musí výroční zprávu i financování. Zastoupeny jsou různé diagnózy, od početných, jako je cukrovka nebo různé druhy rakoviny, po vzácná onemocnění.

Pacientská rada už v minulosti na ministerstvu fungovala, někteří členové ale nebyli s její činností spokojeni. Například v roce 2008 si členka Vladimíra Bošková z Občanského sdružení na ochranu pacientů stěžovala na to, že rada nemohla nic ovlivňovat a byla stavěna před hotová rozhodnutí.

van mha

Léčba zřejmě nejdražšího pacienta v Česku stála loni 54 milionů

Praha 11. května (ČTK) – Léčba zřejmě nejdražšího pacienta v Česku stála loni 54 milionů korun. Nemocný trpí hemofilií, geneticky podmíněnou poruchou srážlivosti krve, řekla ČTK mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny, u které byl pacient pojištěný, Elenka Mazurová. Lidí, jejichž léčba stojí ročně přes deset milionů korun, je několik desítek. Vyplývá to z údajů tří největších zdravotních pojišťoven, které mají dohromady zhruba 8,7 milionu klientů z 10,6 milionu Čechů.

Všeobecná zdravotní pojišťovna loni zaplatila za 20 svých nejnákladnějších pacientů přes 306 milionů korun, více zatím vydala jen v roce 2016. Nejdražším pacientem byl také hemofilik, pojišťovna za něj zaplatila 25,8 milionu korun.

„Potvrzuje se tak následující trend: zatímco mnohdy astronomická suma, kterou dá pojišťovna v daném roce za nejdražšího jednotlivce, je víceméně otázkou náhody, náklady na větší skupinu drahých pacientů, kde vzhledem k jejich většímu počtu již nehraje náhoda takovou roli, postupně rostou,“ uvedl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.

Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (ZPMV) vydala podle mluvčí Hany Kadečkové za nejdražší pacientku 12,1 milionu korun. Žena trpí atypickým hemolyticko-uremickým syndromem. Právě vzácné nemoci, transplantace a hemofilie patří mezi nejnákladnější léčbu.

Za pět nejnákladnějších pacientů zaplatila ZPMV 52,6 milionu korun. „Čtyřem z uvedených pěti pacientů byl hrazen lék na základě takzvaného paragrafu 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, tedy lék, který není v ČR schválen k úhradě z veřejného zdravotního pojištění. Přes 90 procent veškerých nákladů na léčbu těchto pacientů si vyžádaly právě náklady na léky,“ vysvětlila mluvčí Kadečková.

Zákon v paragrafu 16 stanoví, že zdravotní pojišťovna ve výjimečných případech hradí zdravotní služby jinak nehrazené, pokud je to jediná možnost z hlediska zdravotního stavu pacienta. Pokud nehrozí nebezpečí z prodlení, musí souhlasit revizní lékař.

Pojišťovny v roce 2016, z nějž jsou poslední data, dostaly přes 21.500 žádostí o tuto výjimečně hrazenou léčbu. Vyhověly 90 procentům z nich, náklady překročily 1,5 miliardy korun. Počty žádostí i náklady v posledních letech rostou, v roce 2013 byla žádostí polovina a náklady třetinové. Pojišťovny uvádějí, že pokud žádost zamítnou, tak proto, že zákon proplacení léčby neumožňuje. Například nejde o jedinou možnou léčbu. V takovém případě si pacienti musí drahou léčbu uhradit sami, nelze ani dorovnat rozdíl nákladů mezi nimi.

van snm

Lékař: Kožní nádor může být také tmavá skvrnka pod…

Praha 10. května (ČTK) – Tmavá skvrnka pod nehtem nemusí být jen modřina, může podle lékařů signalizovat i nádor. Varující by mělo být také nově vzniklé kožní znaménko po pětatřicátém roce věku nebo měsíce se nehojící vřídek. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci k preventivní akci Stan proti melanomu, která dnes v 10:00 začala v Praze. Letošním tématem jsou nádory kůže na netypických místech těla.

Podle předsedy České dermatovenerologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Petra Arenbergera tmavé projevy nádorů na dlaních nebo chodidlech, takzvaný akrolentiginózní melanom, tvoří asi pět procent všech melanomů. Často jsou ale zaměňované za bradavici, modřinu či mozol.

„Včasné rozpoznání melanomu je pro prognózu pacienta zcela klíčové. I přesto, že je akrolentiginózní melanom vzácná forma, v posledních letech se jejich počet na našem pracovišti zdvojnásobil a tito pacienti mají velmi špatnou prognózu,“ dodala dermatoložka Monika Arenbergerová.

Preventivní akce Stan proti melanomu chce letos na tyto méně známé typy kožních nádorů upozorňovat. Melanomy jsou vůbec nejčastějšími druhy rakoviny, jen malá část je jich ale zhoubných. Přesto počet pacientů roste, za 20 let se podle Národního onkologického registru zdvojnásobil. Nemocných ale díky včasnému odhalení a lepší léčbě umírá téměř stejně. Minulý rok byl zhoubný nádor kůže diagnostikován asi u 2500 lidí.

Nejčastěji onemocní lidé ve věku 55 až 59 let. Prvními příznaky jsou změny na mateřských znaménkách na kůži. Útvar typicky mění své zbarvení a okraje, mění svou velikost, vyklenuje se nad povrch nebo může svědit či krvácet. V pokročilých případech má pacient zvětšené lymfatické uzliny.

Rizikem pro vznik nádorů je spálení kůže sluncem, zejména v dětské věku, a dlouhodobý nebo častý pobyt v rovníkových oblastech světa. Vliv má také takzvaný fototyp kůže, nejvíce ohrožení jsou lidé světlovlasí a modroocí se světlou kůží. U desetiny nemocných se nádor najde i u některého z rodinných příslušníků.

Po dvoudenním pobytu v Praze na Václavském náměstí se Stan proti melanomu přesune na pondělí 14. května na náměstí Svobody v Brně a na úterý 15. května do obchodního centra Avion v Ostravě. Loni se díky kampani podařilo odhalit 151 nádorů kůže, z toho 25 melanomů.

Počty nových případů zhoubného melanomu a počty úmrtí:

zdroj: ÚZIS

van mha

První průzkum: Kuřáci od zákazu snížili počet vykouřených cigaret

Praha 10. května (ČTK) – Výsledky prvního dotazování mezi 130 kuřáky ukázaly, že do několika měsíců po zákazu kouření v restauracích snížili počet vykouřených cigaret průměrně o tři cigarety denně. Podle odborníků na léčbu závislostí z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ale nejde výsledky zobecnit na celou populaci, připravují proto další větší výzkum, řekli na dnešní tiskové konferenci.

„Kuřáky jsme sledovali po dobu sedmi měsíců v ordinacích praktických lékařů v Praze,“ řekl adiktolog Adam Kulhánek. Kuřáci od loňského června nesmí kouřit v restauracích, 30 procent z dotazovaných tak nejčastěji kouří na ulici. Studii připravilo vznikající Centrum pro výzkum a prevenci užívání tabáku, které bude koncepčně navazovat na Centrum veřejného zdraví se zaměřením na alkohol.

Podle Kulhánka průzkum také ukázal, že mezi těmito kuřáky po zavedení nového zákona mírně stoupla motivace k odvykání. „Celkově motivace odvykání kuřáků není příliš vysoká, protože se ukazuje jako velmi náročné,“ dodal. Nejčastější motivací jsou zdravotní důvody, uvedlo je asi 80 procent dotazovaných.

Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek začal platit posledního května loňského roku. Kromě restaurací zákon zakazuje kouření na zastávkách MHD, dětských hřištích či ve vnitřních prostorách obchodních center. Upravuje také prodej cigaret a alkoholu přes internet.

První pokusy o zmírnění zákona včetně petice proti němu byly už loni, letos v polovině března vláda odmítla návrh na jeho zmírnění. Zákon posuzoval na návrh senátorů i Ústavní soud, zákaz kouření ale nezrušil.

V Česku kouří 2,2 milionu lidí, čím se kouření řadí na první místo mezi závislostmi. Na jeho následky ročně zemře 15.000 až 16.000 Čechů. Ročně stojí léčba kuřáků desítky miliard korun. Spotřební daň na tabák tvoří osm procent daňových příjmů státního rozpočtu. Náklady na jejich léčbu jsou asi 100 miliard korun ročně.

Odvykání kouření je podle odborníků velmi náročný proces, který bez pomoci odborníků či lékařů úspěšně zvládne jen asi čtyři procenta. Většinou potřebují čtyři až šest pokusů. Pokud kuřák, který se chce závislosti zbavit, vyhledá adiktologa, psychologa či lékaře specialistu, úspěšnost se zvyšuje až k 25 procentům.

van snm

Den proti rakovině se zaměří na prevenci nádoru střeva,…

Praha 10. května (ČTK) – Na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku se 16. května zaměří letošní den proti rakovině. Koupí žlutého látkového měsíčku budou moci zájemci přispět na výzkum a léčbu této nemoci. Celostátní sbírku pořádá Liga proti rakovině. Podle statistik v Česku ročně přibývá kolem 8000 nových pacientů s kolorektálním karcinomem.

„Výskyt neustále pozvolna stoupá, ale mortalita v posledních letech klesá. Je to výsledek léčby, ale hlavně screeningu. Zachycují se dřívější stádia onemocnění,“ řekla předsedkyně ligy Michaela Fridrichová. Podle ní květnová preventivní akce cílí hlavně na zdravé. Chce je informovat o tom, jak mohou rakovině tlustého střeva a konečníku předcházet. Mezi rizikové faktory patří nadměrná spotřeba cukru, přepálených tuků, alkoholu a uzenin. Jako obrana funguje vláknina ve stravě, mléčné výrobky, ovoce a zelenina, slazení medem místo cukru, dostatečný přísun tekutin a pravidelný pohyb.

Česko bylo zemí s nejvyšším výskytem rakoviny tlustého střeva a konečníku na světě a také s nejvyšší úmrtností na ně. V posledních letech se situace zlepšila. Ve výskytu podle statistik republika klesla na šestou příčku, v úmrtnosti na jedenáctou. Přispěl k tomu takzvaný screening, tedy sledování s bezplatnými preventivními vyšetřeními, jsou přesvědčeni odborníci.

„Opustili jsme smutný světový primát v nejvyšší incidenci a mortalitě a postupně se přibližujeme průměru zemí OECD,“ uvedl Ondřej Májek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

V roce 2015 přibylo v Česku podle údajů ÚZIS celkem 7872 pacientů s rakovinou tlustého střeva a konečníku. V roce 2008 lékaři oznámili tuto diagnózu 8170 lidem, v roce 2011 pak 8114. Počet nových případů mezi lety 2011 a 2015 klesl v průměru o 0,9 procenta ročně. Průměrně o 1,8 procenta každý rok pak za toto pětileté období ubylo těch, které karcinom tlustého střeva a konečníku připravil o život. V roce 2015 jich bylo 3475, v roce 2011 pak 3600 a v roce 2008 celkem 3859. Postupně roste počet těch, kteří chorobu zvládnou. Před deseti lety jich žilo 44.146, v roce 2015 pak 56.287.

V první polovině 90. let podle Májka přežívala pět a více let méně než polovina nemocných, nyní jsou to zhruba dvě třetiny. Pokud se podaří nádor odhalit v počátku, je naděje devadesátiprocentní. „Pokud je nádor léčen včas, devět z deseti pacientů se může úspěšně léčit a vyléčit,“ dodal Májek.

Nádor vzniká z polypu ve střevě. Vyvine se z něj asi za osm až deset let. Pokud se polypy odstraní, rakovina se neobjeví, popsal lékař interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice Tomáš Grega.

Potíže pomáhá odhalit právě screening. Lidé mezi 50 a 54 lety mají jednou ročně test zdarma, od 55 let pak jednou za dva roky. Využívá toho ale ani ne třetina těch, kteří mají na bezplatnou kontrolu nárok.

Pro letošní sbírku nechali organizátoři vyrobit asi 980.000 žlutých látkových kvítků měsíčku s vínovou stužkou. V ulicích měst je bude nabízet na 14.500 dobrovolníků. Fungovat bude také mobilní aplikace e-kytička. Díky ní mohou zájemci najít nejbližšího prodejce, ale také zaslat příspěvek přes telefon.

ktk mal

Nová magnetická rezonance v Liberci rozšíří možnosti vyšetření

Liberec 10. května (ČTK) – Krajská nemocnice v Liberci uvedla do provozu druhou magnetickou rezonanci. Přístroj umožní provádět vyšetření, které na staré magnetické rezonanci nebylo možné dělat. Novinářům to dnes řekl přednosta Centra zobrazovacích metod Ladislav Endrych. Pořízení nové magnetické rezonance včetně stavebních úprav stálo bezmála 55 milionů korun.

Nemocnice dosud měla k dispozici jedinou magnetickou rezonanci z roku 2009. „Neumožňovala třeba funkční vyšetření mozků, nešla dělat spektroskopie, to znamená vyšetření spektra látek, které obsahují jednotlivé tkáně,“ uvedl přednosta. Podle něj na ní nemohli lékaři dělat ani vyšetření prostaty či takzvanou traktografii, což je vyšetření nervových drah. Velmi omezeně podle něj mohli provádět i vyšetření břicha nebo srdce. „To vše na nové magnetické rezonanci jsme schopni bez problémů vyšetřovat,“ uvedl Endrych.

Pacientům by měla přinést také kratší čekací lhůty na vyšetření, která je nyní až 12 týdnů. „Není to ale tak, že když máme druhou, tak vyšetříme dvojnásobek pacientů,“ uvedl Endrych. Podle něj je to dané právě rozšířením spektra vyšetření. Ta, jež se nedělala, patří časově k nejnáročnějším a je na ně potřeba až hodinu a čtvrt. Endrych odhaduje, že počet vyšetřených pacientů se tak může zvýšit o polovinu. Nyní na magnetické rezonanci v Liberci provedou asi 8000 vyšetření za rok. Na novém přístroji bude navíc možné vyšetřit i obézní pacienty vážící přes 140 kilogramů, což starší přístroj neumožňoval.

Nemocnice plánuje i výměnu starší magnetické rezonance, podle jejího ředitele Richarda Lukáše zvažuje pořízení přístroje se silou pole tři Tesla. Obě stávající magnetické rezonance v Liberci mají 1,5 Tesla. „Chtěli bychom napříště, až budeme vyměňovat, tříteslový, protože dovolí ještě preciznější vyšetřování,“ řekl dnes novinářům Lukáš. Podle přednosty přesnější výsledky mohou lékaři získat například u neurologických vyšetření.

Novou magnetickou rezonanci si nemocnice pořídila díky evropské dotaci. Loni získala 157 milionů korun z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) na pořízení nových přístrojů. Největší investicí je právě magnetická rezonance, která stála téměř 35 milionů korun. Kvůli rozměrnému přístroji musela nemocnice k pavilonu interních oborů nechat postavit přístavbu za zhruba 20 milionů. Přístavba neslouží ale jen pro vyšetření na magnetické rezonanci. Patro nad ní využila nemocnice pro rozšíření rehabilitace, její stávající prostory už potřebám největší nemocnice v Libereckém kraji nestačily.

knt ktp