Odborníci: Česku chybí strategie a koncepce paliativní péče

Praha 24. dubna (ČTK) – Česku podle odborníků chybí vládní strategie a koncepce paliativní péče o umírající a jejich rodiny. Je za to kritizováno i v zahraničí. Na tiskové konferenci k projektu Spolu až do konce to na dotaz ČTK řekl ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka. Až 70 procent Čechů umírá v nemocnicích, paliativní péče se tam ale teprve rozvíjí. Ministerstvo zdravotnictví se na ni chce zaměřit.

„Veškeré aktivity jsou ohrožené změnami politické situace,“ vysvětlil Loučka. Uznal ale, že politici se tématu umírání přestali bát, čímž se podařilo paliativní péči dostat více do povědomí veřejnosti.

Ondřej Kopecký z nově zřízeného Centra podpůrné a paliativní péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze dodal, že chybí také systémový nástroj pro financování péče a její strukturní popis. Potřebná data se podle něj odborníci snaží shromáždit.

Ministerstvo v lednu deklarovalo, že do roku 2025 chce mít v pěti pilotních zařízeních speciální paliativní týmy pečující o umírající fungující podle vytvořených postupů a doporučení. V projektu podpořeném z evropských fondů rozdělí 59 milionů korun. Vznik oddělení paliativní péče v nemocnicích podporuje i nadační fond Avast, který podpořil vznik multidisciplinárních týmů v 17 nemocnicích, celkem asi za 85 milionů korun. V USA má taková oddělení 80 procent nemocnic.

V oblasti hospiců, tedy péče o umírající mimo nemocnice nebo v jejich domácím prostředí, ministerstvo už od letošního roku možnost financování zajistilo v úhradové vyhlášce. Podle Loučky ale nestačí, zdravotní pojišťovny i přes tuto možnost s hospici zatím uzavírají smlouvy v malé míře.

V ČR umírá ročně asi 108.000 lidí, asi 65 procent zemře v nemocnici. Ze statistik vyplývá, že velká část je do nemocnice převezena na poslední dny či hodiny života. Průzkumy ale ukazují, že až 80 procent lidí si přeje umírat doma. Podle odborníků z oblasti paliativní medicíny, která se péči o umírající věnuje, je domácí péče i levnější. Odhadují úsporu asi na 300 korun denně.

Paliativní péče má zmírnit bolest a utrpení. Nesoustřeďuje se na vyléčení, ale na kvalitu posledních dní a měsíců života. Například na mírnění doprovodných příznaků nemoci, komunikaci s nemocným a respekt k němu. Zahrnuje i psychickou podporu a také pomoc blízkým. Poskytují ji týmy odborníků z různých oborů. Ročně by ji potřebovalo asi 70.000 lidí.

van mal

Ústavní soud vyhověl farmaceutické firmě ve sporu o úhradu léku

Brno/Praha 24. dubna (ČTK) – V každé skupině léčiv musí být alespoň jeden přípravek plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění a reálně využitelný pro danou diagnózu a skupinu pacientů, zdůraznil dnes Ústavní soud (ÚS) v novém nálezu. Vyhověl stížnosti společnosti Apotex Europe ve sporu o výši úhrady léku užívaného při léčbě karcinomu prostaty. Ve stejné skupině léčiv byl před lety sice plně hrazený podobný přípravek, sloužil ale k léčbě karcinomu prsu. Pro muže tak v podstatě nebyl využitelný. Podle ministerstva zdravotnictví byl zákon změněn, což problém vyřešilo.

„Zákonné pravidlo, že z veřejného pojištění má být plně hrazen nejméně jeden léčivý přípravek z určité skupiny léků, je třeba ústavně konformně interpretovat tak, že musí být zohledňovány pouze léčivé přípravky, které jsou terapeuticky zaměnitelné, takže přitom nedochází k neodůvodněnému rozlišování mezi různými skupinami pacientů,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jana Filipa.

Letitý spor, který se týkal přípravku Apo-Flutamide, musí znovu řešit Městský soud v Praze, a to i přesto, že nyní je situace kolem úhrad jiná. „Novela zákona z roku 2012 upravuje soudem posuzovaný případ tak, že jak léky na karcinom prsu, tak i léky na karcinom prostaty jsou nyní v jiné skupině léčiv, posuzují se odděleně a v obou skupinách je zajištěn plně hrazený lék,“ řekla ČTK mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová. Podle advokáta firmy Vladimíra Bíby se ale podobné problémy objevují také u dalších skupin léčiv.

Řízení před Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) je vedeno mezi pojišťovnami a farmaceutickými společnostmi. Podle Ondřeje Dostála, specialisty na zdravotnické právo z kanceláře PwC Legal, ale ÚS potvrdil, že řízení má dopad také do práva pacientů na hrazenou péči, nejde tedy jen o otázku práva na podnikání.

„Nesprávný přístup SÚKL i ministerstva zdravotnictví při rozhodování o úhradách tedy zasahoval také do práv pacientů. Toto rozhodnutí je proto důležité nejen pro daný případ, ale pro četné další případy úhrad, aktuálně řešené před SÚKL, a pro příbuznou oblast úhrad zdravotnických prostředků,“ uvedl Dostál.

Zajištění alespoň jedné vhodné a plně hrazené varianty pro každého pacienta by podle Dostála mohlo omezit tlak na žádosti o takzvanou výjimečnou úhradu. Jde o administrativně náročný postup. „Dojde-li díky dnešnímu rozhodnutí ÚS k lepší a férovější praxi SÚKL, nebudou muset pojištěnci hledat cestu k jediné možné léčbě přes paragraf o výjimečné úhradě,“ uvedl Dostál.

Ministerstvo nesouhlasí s výkladem, že v každé skupině zaměnitelných léčiv musí být alespoň jeden přípravek plně hrazený. „Není v možnostech systému veřejného zdravotního pojištění zajistit skutečně všem pacientům plně hrazené léky na jakékoliv onemocnění,“ vysvětlila Štěpanyová. Například v případě vstupu nových léků musí být posouzena i jejich účinnost a nákladová efektivita.

Přípravek Apo-Flutamide obsahuje léčivou látku flutamid. Patří mezi takzvané antiandrogeny, tedy látky, které působí opačným způsobem než mužské pohlavní hormony.

SÚKL v červnu 2010 stanovil pro Apo-Flutamide pouze částečnou úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí potvrdilo s odůvodněním, že ve stejné skupině léčiv existuje jiný, plně hrazený přípravek. Výrobce neuspěl ani u správních soudů.

V ústavní stížnosti firma poukazovala na to, že výklad přijatý úřady a soudy je formalistický a popírá právo významné části pacientů, konkrétně všech mužů, na bezplatnou léčbu. Alternativní přípravek totiž obsahoval takzvaný antiestrogen, který je využíván zejména k terapii karcinomu prsu, což je choroba postihující v převážné většině ženy.

ÚS konstatoval, že antiandrogeny a antiestrogeny jsou léčiva, která se používají u zcela jiných onemocnění a jsou nezaměnitelná. „Správní soudy v tomto případě postupovaly toliko formalisticky a vůbec se nezabývaly opodstatněností tvrzení stěžovatelky, že jiný prostředek plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění neexistuje,“ uvedla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Soudy musí nyní znovu posoudit otázku, zda ve sporném období existoval reálně použitelný přípravek plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění.

Jan Tomandl van rot

Magistrát i Sněmovna se zapojily do boje proti meningokokovi

Praha, 23.4.2018 (Hl. m. Praha)

U invazivního meningokokového onemocnění jde často o minuty. Úmrtí může nastat do 24 hodin od prvních příznaků. I když pacient přijde včas a lékaři postupují správně, nemusí fatálnímu následku zabránit. „Proto je důležitá prevence, která spočívá především v očkování,“ uvedli odborníci 19. dubna na tiskové konferenci při příležitosti Světového dne meningitid. Jejich stanovisko podporuje i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a radní hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví Radek Lacko, který zároveň převzal záštitu nad navazující akcí Za zdraví dětí, konanou 23. 4. 2018 ke Světovému dni meningitid.

„Magistrát dlouhodobě podporuje projekty a akce zaměřené na boj se zrádnou nákazou meningokokem. Vzhledem k charakteru onemocnění je naprosto zásadní prevence – tedy očkování. Praha se proto už několik let zapojuje do osvětových programů, řadu z nich také financuje. Ve svém okolí mám hned několik lidí, kteří nemoc připravila o končetiny a oni se statečně perou s trvalými následky. Sám jsem nechal svoje děti očkovat,“ říká k tématu Ing. Radek Lacko, radní hl. ml. Prahy pro oblast zdravotnictví a bydlení.

Meningokokové onemocnění ve většině případů postihuje lidi, kteří jinak nemají žádné zdravotní problémy. Jednoho prosincového dne takto onemocněla i osmadvacetileté Renata. „Byla jsem opravdu hodně unavená, moje tělo bylo oslabené a já si myslela, že jsem prostě dostala chřipku. Bylo mi špatně od žaludku, měla jsem teplotu a ráno jsem se probudila a necítila nohy,“ vypráví. Vzápětí začala bojovat o život, lékaři totiž přišli na to, že nejde banální chřipku, ale o meningokokové onemocnění. „První dny jsem nevěděla o světě, při životě mne držely přístroje. Po probuzení jsem nehnula prstem, myslela jsem, že jsem po autonehodě,“ říká Renata, které kvůli meningokoku lékaři amputovali obě nohy a kvůli selhání ledvin musí třikrát týdně dojíždět na dialýzu.

U nemocných se často sejdou dvě nepříznivé okolnosti: jednak přijdou do nemocnice poměrně pozdě a za druhé si lékaři mohou zpočátku myslet, že jde o jinou nemoc. „Diagnózu znesnadňují počáteční nespecifické příznaky podobné běžné viróze. Typické projevy této nemoci se objevují v průměru až za 12 až 15 hodin od prvních příznaků, a to už často do selhání orgánů často nezbývá moc dlouhá doba,“ vysvětluje docent Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví na Ostravské univerzitě. Smrt totiž může nastat už do 24 hodin po prvních příznacích, a pokud nemocní přežijí, mnohdy si nesou doživotní následky: jsou jim amputovány prsty i celé končetiny, trpí hluchotou, slepotou, postižením srdce apod.

Neblahou roli hraje i již zmíněné pozdní vyhledání zdravotní péče. Průměrná doba první konzultace s lékařem od začátku prvních neurčitých příznaků, jako jsou horečka, zvracení, nechutenství, malátnost apod., činí osm hodin. „U malých dětí je to dokonce 14 hodin a u adolescentů 22 hodin,“ říká docent Maďar, který proto tuto nemoc nazývá „nepřítelem lékařů i pacientů“.

Lékaři proto doporučují nechat se proti tomuto onemocnění očkovat. S tím souhlasí i pediatr a člen sněmovního podvýboru pro preventivní programy MUDr. David Kasal. „Očkování je nesmírně důležitou složkou prevence a v případě očkováni proti meningokoku séroskupiny B, které VZP finančně výrazně podporuje, je efekt několikanásobný – přímo zachraňuje životy, zabraňuje celoživotním trvalým následkům a umožňuje prožít život bez fyzických i psychických handicapů,“ zdůrazňuje.

V loňském roce bylo v České republice zaznamenáno celkem 68 případů invazivního meningokokového onemocnění. „Deset z nich skončilo úmrtím,“ upozorňuje MUDr. Pavla Křížová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy.

„Všem těmto úmrtím by bylo možné předejít očkováním proti invazivním meningokokovým onemocněním, kdy je právě očkování jedinou účinnou preventivní metodou,“ říká náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči profesor Roman Prymula. Česká vakcinologická společnost proto doporučuje očkování kombinací vakcíny proti meningokoku séroskupiny B a čtyřvalentní vakcíny proti séroskupinám A, C, Y, W.

Renata strávila po nemocnicích téměř rok a nyní se učí chodit a být doma samostatná. „Ještě mne čekají rehabilitace, ráda bych zase řídila sama auto, abych si sama mohla zajet k lékařům, na protetiku, na dialýzu, nakoupit… „Strašně moc bych si přála jednou zase chodit na procházky se svou psí kamarádkou Dasty,“ říká Renata, které zatím chybí peníze na speciální protézy. Mnohým jiným ovšem nemoc nedala ani tuto šanci.

Za jeden provaz ve snaze zvrátit smutné statistiky táhnou neziskové organizace, Magistrát hl. m. Prahy i stát. Tiskovou konferenci pořádal Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, podpořil ji a aktivně se jí zúčastnil také předseda Poslanecké sněmovny Mgr. Radek Vondráček.

Dotazníky zjistí, co motivuje mladé lékaře k práci na venkově

Praha, 23.4.2018 (SVL ČLS JEP)

Co je pro Vás důležité při rozhodování, kde budete provozovat vaši praxi? Motivují Vás peníze? Co by Vás přimělo pracovat na venkově? Přibližně takto se ptají prostřednictvím dotazníku zástupci odborných společností zhruba 1000 budoucích praktických lékařů v předatestační přípravě.

Účelem je zjistit, co by přimělo budoucí praktiky odejít na venkov a provozovat tam praxi. Je to vůbec poprvé, kdy se zkušení lékaři ptají nastupující lékařské generace napřímo, jak práci na venkově vnímají.

O dotazníkovém šetření bude mluvit na XII. Jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL ČLS JEP) MUDr. David Halata, předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP společně s předsedkyní Mladých praktiků MUDr. Markétou Pfeiferovou. Ti jsou také iniciátory unikátního dotazníkového šetření.

„V místech jako je Vysočina nemají tisíce lidí svého praktického lékaře. Když potřebují vystavit pracovní neschopnost nebo získat potvrzení o zdravotním stavu do zaměstnání nemají za kým jít. Chybějící lékař se tak netýká jen nemocných. Takovýchto míst do 5 let přibude. Je to časovaná bomba, a proto je třeba situaci řešit,“ říká MUDr. David Halata, který pracuje jako venkovský lékař v Hošťálkové na Vsetínsku.

Podle něj představuje venkovské lékařství dle dostupných dat až cca 50 % všech praxí všeobecných praktických lékařů v ČR. „Byť je nově atestujících všeobecných praktických lékařů relativní dostatek, zájem mladých praktických lékařů směřuje především k praxím ve velkých městech,” doplňuje.

Nedostatek lékařů na venkově řeší i další evropské země, ve Velké Británii například zjistili, že pomáhá, když část předadatestační přípravy absolvuje lékař na venkově, v Norsku a Švédsku zase vypozorovali, že pouze peníze neudrží lékaře mimo město příliš dlouho. „Někdy převáží nad penězi jiné věci – dostupnost škol a školek pro děti, práce pro partnera lékaře. Nicméně jsou to stále jen domněnky či zahraniční zkušenosti, nikdo se dosud přímo nezeptal těch, kteří do praxí teprve nastoupí,“ vysvětluje MUDr. Halata. „V roce 2014 a 2015 VZP zkoumala, jestli existuje nějaký rozdíl v práci praktických lékařů v závislosti na místě jejich praxe. Ukázalo se, že venkovský praktik odesílá své pacienty o 43 % méně ke specialistům než lékaři ve velkých městech. Specialisté na venkově zkrátka chybí a řadu úkonů tak musí venkovský lékař vyřešit sám a přímo na místě,“ říká MUDr. Halata.

Podle něj čeká postupně celý sektor praktického lékařství proměna, a to v souvislosti se stárnutím populace. „Časem by se měli lékaři sdružit a v ordinaci přibýt například geriatrická sestra nebo fyzioterapeut. Utvořit týmy primární péče či sdružené praxe. Ve velkých městech se to už postupně děje, přitom ale právě na venkově by to bylo mnohem více potřeba,“ doplňuje Halata.

Jako člen Evropské asociace pro venkovské a odlehlé praxe (EURIPA) zvažuje MUDr. Halata, že by společně s Mladými praktiky z.s. v případě úspěchu dotazníku rozšířil šetření na všechny evropské země. Výstup z dotazníkového šetření v Česku čekají lékaři na podzim letošního roku.

Praktici se pobaví o ochraně dat či duchovních potřebách svých pacientů

Praha, 23. 4. 2018 (SVL ČLS JEP) – Chtějí mladí lékaři pracovat na venkově? Jak pečovat o existenciální a duchovní potřeby pacienta? Je třeba se děsit nařízení na ochranu osobních údajů neboli GDPR, které začne platit 25. května? Na tyto a další otázky odpoví tisícům praktických lékařů přednášky na XII. Jarní interaktivní konferenci v Praze. Lékaři se na tradiční třídenní akci sjedou 27. dubna.

„Kolegy seznámíme s výsledky jednání s ministerstvem zdravotnictví o reformě. Konkrétně o posílení role primární péče v systému českého zdravotnictví, širších pravomocech ve výkonech a předepisování léků, změně modelů vzdělávání praktiků, financování a motivaci pro zabezpečení praxí v méně atraktivních oblastech, či o společné snaze, aby se neopakovaly chyby v elektronizaci zdravotnictví,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, která akci organizuje. Kromě odborných přednášek, které řeší správné používání antibiotik, přípravu pacienta před operací, či poruchy spánku a riziko deprese, se lékaři zaměří i na otázky duchovního rázu.

Jak přistoupit ke člověku, který se nachází v závěru svého života poradí praktikům teolog Aleš Opatrný. „Lékař by měl vědět, že pacienta v posledních fázích žití většinou zajímá duchovno více než medicínské informace. Má potřebu se pídit po smyslu života, zabývá se spirituálními otázkami. Je důležité, aby lékař takovému pacientu naslouchal, neshazoval jeho otázky ze stolu, neutíkal od nich a nezlehčoval je. Nedělal z pacienta blázna a v ideálním případě jej nasměroval někam, kde by se odpovědí dočkal,“ říká doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D. „Právě reakce praktického lékaře je pro člověka, který si k němu chodil pro pomoc a radu celý život, naprosto zásadní.“

Rozptýlit obavy z GDPR se na konferenci pokusí hned dva odborníci, právník Jakub Uher a lékař Cyril Mucha. „Kolegy často již měsíce „straší“ nabídky od rádobyspecialistů, kteří chtějí na GDPR vydělat. Děsí je vysokými pokutami a jedním dechem jim za nemalý obnos nabízejí, že jejich problém vyřeší. To je naprosto nemorální,“ říká MUDr. Cyril Mucha ze SVL ČLS JEP. Pokud podle něj lékař dodržuje zákon o ochraně osobních údajů, který v Česku platí už 18 let, výrazně se pro něj nic nemění. „Je jasné, že data pacientů je třeba chránit, to ale lékaři vědí. Je třeba se pouze zamyslet nad tím, jak v současnosti s daty nakládají a zda někde v procesu nehrozí únik. Tedy např. kde a jak mají uložené informace o pacientech, zda posílají bezpečně informace nebo e-recepty e-mailem, při telefonickém komunikaci by měl mít lékař jistotu s kým komunikuje, zda může např. výsledky vyšetření po telefonu sdělit apod.,“ říká MUDr. Mucha. Také by se měli u firmy, která jim poskytuje software, ujistit a nechat si písemně potvrdit, že jejich data dostatečně chrání. Výmaz dat na požádání pacienta se lékařů netýká, ti je podle zákona musí archivovat.

Největší změna se v oblasti GDPR dotkne nemocnic a středních zdravotnických subjektů, které musí mít tzv. Pověřence pro ochranu osobních údajů, který bude s ochranou dat pomáhat a koordinovat je.

O SVL ČLS JEP

SVL ČLS JEP je největší odbornou společností v rámci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Ve svých řadách sdružuje 4 820 všeobecných praktických lékařů (VPL) z toho 127 studentů medicíny se zájmem o všeobecné praktické lékařství (tedy 90% VPL). SVL je odborným garantem pregraduálního, specializačního a celoživotního vzdělávání VPL, garantem doporučených postupů, základních učebních, metodických a vědeckých textů z oblasti primární péče. Na mezinárodní úrovni organizovala 20. Světový kongres praktických lékařů a 22. Evropský kongres praktických lékařů v Praze s cílem co nejvíce po odborné a kvalitativní stránce rozvinout primární péči v ČR na úroveň vyspělých států EU. Je partnerem pro jednání v dohodovacích řízeních o kompetencích VPL. Odborní zástupci společnosti jsou zváni ke koncepcím primární péče a SVL je připomínkovým místem pro návrhy nové legislativy. SVL ročně pořádá 160 vzdělávacích akcí včetně 2 celostátních konferencí v systému celoživotního vzdělávání VPL. Vydává časopis Practicus, který vychází 10x ročně a je distribuován všem VPL v ČR. Více informací: www.svl.cz.

Poděkování dárcům roku 2017

Praha, 23. dubna 2018 (ČNRDD)

Český národní registr dárců dřeně a Nadace pro transplantace kostní dřeně ocenily v pátek 20. 4. dárce za rok 2017. Jubilejní dvacátý ročník proběhl v pražském Obecním domě, kde převzali cenu partneři nadace i 36 dárců z celé republiky, pro jejichž dřeň se našel příjemce.

Večer již tradičně probíhal v duchu klasického epitafu Oscara Schindlera: „Kdo zachrání jeden lidský život, zachrání celý svět,“ všichni dárci tak byli považováni za hrdiny. Oceněni byli ti, kteří nezištně obětovali nejen svůj čas, ale i část sebe – krvetvorné buňky z kostní dřeně, a zachránili tak život nepříbuznému člověku, kterého nikdy nepotkali.

Křišťálové sklenky MOSER předal všem loňským dárcům olympijský vítěz David Svoboda. Hlavní cenou byl křišťálový blok s rytinou, který získala společnost Novartis Česká republika za nejvýznamnější finanční pomoc, projekt Jedu na dřeň za nemateriální pomoc a David Svoboda za mediální pomoc. Tato ocenění předali zástupci nadace a registru MUDr. Pavel Jindra, Ph.D. a Vanda Staňková. Dále byla udělena Zvláštní cena Adolfa Borna za mimořádný lidský čin Ingrid Venclíkové. Loňskou vítězkou tohoto ocenění byla studentka ČVUT Alžběta Vachelová, která je letos za svou nezištnou pomoc Českému národnímu registru dárců dřeně nominovaná i na Cenu Mladý srdcař Via Bona. Již po čtvrté se na akci udělovalo také Stipendium Vladimíra Kozy, které tentokrát získala Ing. Lucie Houdová, PhD., vedoucí IT skupiny NTIS ze Západočeské univerzity za přínos pro ČNRDD.

O hudební doprovod večera se postarala hudební skupina Women Quartet ve složení Kateřina Palátová, Veronika Kubáčová, Eva Prokešová, Suzanne Vohnoutová.

Nejemotivnější částí večera byl však moment, kdy se poprvé setkali dárce Lukáš Maleček z Ústí nad Orlicí a příjemce Václav Hanek z Nepomuk. Oba muži si několik let od vyléčení pana Hanka a po mnoha vyměněných dopisech konečně mohli pohlédnout do očí, což vyvolalo nezapomenutelnou atmosféru.

V letošním roce proběhla kampaň Českého národního registru dárců dřeně Dobro od kosti, jejímž cílem bylo omlazení věkového průměru a zároveň rozšíření celkové databáze registru. V současnosti je průměrný věk dárce 27 let a ČNRDD se v kampani Dobro od kosti zaměřil na věkovou skupinu 18 až 25 let. Zacílení na mladé dospělé vychází z jasně prokázaných výsledků transplantací kostní dřeně, kdy optimálního výsledku je vždy dosaženo s dárcem do 35 let. Do kampaně se zapojili i známé osobnosti, mezi které patří novinář Filip Horký, olympijský vítěz v moderním pětiboji David Svoboda, olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek, kajakář Vavřinec Hradílek nebo herci Zdeněk Piškula a Anna Linhartová.

Brno bude poprvé hostit mezinárodní turnaj ve futsalu pro…

V Brně 23. dubna 2018 (AVOY MU Brno)

Brno bude o víkendu 28. a 29. dubna vůbec poprvé hostit zápasy Středoevropské ligy futsalu pro nevidomé. V závěrečném kole se rozhodne o celkovém vítězi 2. ročníku mezinárodní soutěže. Mezi sebou se utkají hráči z pěti týmů a tří zemí. Domácí celek Avoy MU Brno má šanci vybojovat titul v mezinárodní ligové soutěži.

Brněnský celek je přitom nováčkem letošního ročníku. „Fungujeme už od roku 2008 a naším tradičním rivalem byl pražský tým. Několikrát do roka jezdíme i na mezinárodní turnaje. Středoevropská liga byla ale novou výzvou a láká nás na ní především prestiž mezinárodní soutěže. Zároveň je tento turnaj pro nás takový milník, protože to bude poprvé, co budeme soupeře hostit v našem domácím městě,“ hodnotí za pořadatelský tým Jitka Graclíková.

Utkání se uskuteční v jundrovském areálu U Hrocha. Najít hřiště, na kterém by bylo možné odehrát zápasy ve futsalu nevidomých, není podle Jitky Graclíkové jednoduché. „Musí být velké 40×20 metrů a jeho nedílnou součástí jsou mantinely, které hráči používají pro orientaci. Pro hráče je také důležité slyšet zvuk míče. Uvnitř něj jsou kuličky, které chrastí o plíšky, a lidé si často mylně myslí, že jsou to rolničky. Hřiště proto musí být v nějakém tišším prostředí, sluch je pro hráče klíčový,“ popisuje Graclíková. Doposud v Brně vhodné hřiště s dostatkem šaten chybělo a mezinárodní turnaje pořádali nevidomí futsalisté v Bučovicích. 6. ročník Bučovice Blind cupu se tam odehraje i letos na přelomu června a července.

Soupeři brněnského celku ve Středoevropské lize jsou dva polské týmy z Krakova a Vratislavi, maďarský celek z Budapešti a pražský rival. Po posledním odehraném kole si brněnský tým drží před soupeři desetibodový náskok. Slavnostní výkop turnaje provede Petr Lesenský, předseda spolku Dětský Futsal, jenž se jako jediný v ČR specializuje na pořádání pravidelných turnajů pro mladé futsalisty. „Provázání mládeže s hendikepovanými sportovci považuji za ideální nástroj k posílení pokory a empatie – hodnot, které jsou základem úspěchu. Čím dříve se hráčům vštěpují, tím lépe. Na této spolupráci dětí s nevidomými futsalisty může český futsal ve všech směrech vydělat. Jsme za toto partnerství moc rádi,“ vysvětluje Petr Lesenský.

Víkendový turnaj zahájí domácí tým Avoy MU Brno, proti němuž se v sobotu o půl desáté dopoledne postaví maďarský celek LÁSS Budapest. Sobotní program končí v 18.15. Znovu se futsalisté na hřiště vrátí v neděli v 9 hodin ráno. Celý turnaj i druhý ročník Středoevropské ligy zakončí ceremoniál v neděli tři čtvrtě hodiny po poledni.

O futsale pro nevidomé

Stejně jako v běžném futsale je na hřišti z každého týmu pět hráčů. Jediný vidoucí je brankář, který ve své obranné třetině hřiště pomáhá svým spoluhráčům jako navigátor. Ve střední třetině nevidomým svými instrukcemi napovídá trenér od postranní čáry, v útoku pak navigátor, který stojí za brankou soupeře.

Aktuální tabulka po 4. odehraných kolech

Rozlosování víkendového turnaje a další podrobnosti naleznete zde.

Kontakt:

Jitka Graclíková

Organizátorka

Telefon: 739 348 346

Mail: avoy.mu@gmail.com

Facebook: facebook.com/AvoyMUBrno

Vědkyně získala na výzkum rakoviny 1,75 milionu euro

Praha 23. dubna (ČTK) – Vědecká skupina Zuzany Kečkéšové z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR získala na výzkum nových léčiv proti rakovině částku 1,75 milionu eur (asi 44 milionů Kč). V letech 2018-2022 ji poskytne společnost BTCZ Ventures, se kterou minulý týden ústav podepsal smlouvu. ÚOCHB to dnes sdělil v tiskové zprávě.

Kečkéšová se jako jedna z prvních vědkyň vydala ve výzkumu netradiční cestou. Místo zaměření na rakovinné buňky začala hledat příčiny, proč některé tkáně lidského těla rakovinou téměř či vůbec netrpí. „Podařilo se jí tak objevit bílkovinu, která právě tyto orgány dokáže před rakovinou účinně chránit,“ uvedla zpráva ústavu.

Na výzkumu začala vědkyně pracovat již při pobytu na Massachusettském technologickém institutu v USA. Loni na podzim založila na ÚOCHB skupinu zaměřenou na toto téma. Na výzkum záhy získala zahraniční grant a také podporu Grantové agentury ČR. Nově ji podpoří i soukromá společnost BTCZ Ventures, která se zavázala podporovat laboratoř Kečkéšové až do roku 2022. Výsledky jejího výzkumu zůstanou duševním vlastnictvím ÚOCHB, firma bude mít výhradní licenci na případné budoucí patenty. BTCZ Ventures je společnost, která investuje do start-up projektů v oblasti zdravotnických technologií a biotechnologií.

„Můj výzkum se bude zčásti soustředit na detailní charakterizaci našeho nového objeveného tumor-supresoru LACTB, tedy proteinu, který brání vzniku nádorů, a jeho možné využití v protinádorové terapii,“ uvedla Kečkéšová. Díky získaným penězům zahrne vědkyně do zkoumání i další látky, které by mohly mít podobné účinky, ale na jejichž detailní výzkum zatím nebyly peníze.

Nedávno ÚOCHB oznámil také další úspěch v získávání peněz na výzkum rakoviny ze soukromých zdrojů. Skupina Pavla Majera vyvíjí látku, která znemožní nádoru získávat výživu pro svůj růst. Do projektu jsou zapojeni vědci z Univerzity Johnse Hopkinse v USA a o vývoj a testy léku se postará firma Dracen Pharmaceuticals. Vyhradí na to v přepočtu 800 milionů korun.

pak mha

Lékaři chirurgie FNO píší kvůli situaci na pracovišti premiérovi

Ostrava 23. dubna (ČTK) – Lékaři Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava se kvůli situaci na klinice obrátili na premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO). Kritizují působení Evžena Machytky pověřeného řízením nemocnice a lékaře Pavla Zonči, který se po Machytkově příchodu vrátil na Chirurgickou kliniku. Lékaři v dopise, který má ČTK k dispozici, poukazují na provázanost obou lékařů. Situaci na Chirurgické klinice označili za stále vyhrocenější. Zonča ČTK řekl, že vyjádření považuje za další součást cílené a plánované kampaně, která má poškodit také jeho reputaci.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v únoru odvolal tehdejšího ředitele Svatopluka Němečka a Machytka přišel na jeho místo. S jeho příchodem se na Chirurgickou kliniku vrátil její někdejší přednosta Zonča. Kliniku tehdy za ne zcela jasných okolností opustil tehdejší přednosta Igor Penka. Podle lékařů ho k tomu donutili právě Machytka se Zončou. Na problematickou situaci na klinice opakovaně poukazují i odbory, které upozorňovaly, že se zhoršila mezioborová spolupráce.

Lékaři tvrdí, že náhlý a nečekaný odchod Penky způsobil pobouření a neklid, který na pracovišti trvá. Stěžují si, že Zonča byl sice přijat jako sekundář, přesto vystupuje a jedná jako přednosta kliniky.

„V situaci, která je stále vyhrocenější, v osobních jednáních zejména s mladšími kolegy používá různé formy nátlaku. Tímto dochází na chirurgické klinice k devastaci mezilidských vztahů. To je nepřijatelné, protože zejména chirurgie klinického pracoviště nejvyššího typu je z podstaty věci prací týmovou, nutně založenou na dobrých vztazích a důvěře,“ uvedli lékaři. Premiéra žádají o setkání a možnost osobního vysvětlení situace. Babiš s dalšími členy vlády bude v příštích dnech v regionu, návštěva Fakultní nemocnice Ostrava ale v oficiálním programu není.

Zonča v reakci na dopis uvedl, že vyjádření podepsalo šest lékařů a na klinice jich podle něj pracuje 26. Dodal, že dopis obsahuje účelové lži, jejichž pravděpodobným cílem je zabránit jmenování Machytky ředitelem nemocnice. Zároveň ČTK poskytl své hodnocení současným vedením kliniky z letošního března, kde je mimo jiné popsán jako erudovaný chirurg, přátelský, nekonfliktní a vždy připravený pomoci pacientům i kolegům.

V pátek se konalo výběrové řízení na nového ředitele nemocnice. Podle oficiálně nepotvrzených informací ČTK se shodným počtem hlasů uspěli dva kandidáti – Machytka a lékař Jiří Havrlant, kterého podporuje Lékařská fakulta Ostravské univerzity. Právě Zonča v minulosti působil i jako děkan Lékařské fakulty. Z funkce byl ale na podzim 2016 prý za dramatických okolností odvolán a s univerzitou je ve sporu.

mtk sd

Babiš plánuje navýšení tarifů zdravotních sester

Praha 23. dubna (ČTK) – Premiér v demisi a předseda hnutí ANO Andrej Babiš plánuje zvýšení tarifů u zdravotních sester. Novinářům to řekl po dnešním jednání vlády s tím, že se zástupci profese diskutoval v neděli. Zvýšit základ odměňování sester je podle něj nutné, protože nemocnice jich mají tak málo, že některá oddělení musejí být uzavírána. Premiér o tom chce hovořit na konferenci zdravotnických odborů v pátek 4. května.

S Babišem jednalo podle zjištění ČTK několik sester ze Zlínského kraje, také členka krajské rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Martina Hvozdenská. „Byly jsme takový předvoj, velké jednání bude 4. května. Informovaly jsme pana premiéra, aby věděl, co se děje. Jednali jsme o tarifech, aby byly tabulkové platy pro všechny sestry,“ řekla dnes ČTK Hvozdenská, podle níž je situace kritická.

„Chceme upozornit na rozdílné odměňování, dostáváme jiné peníze podle zřizovatele, sestry utíkají do fakultních nemocnic nebo mimo obor,“ uvedla Hvozdenská. Dodala, že sestry s premiérem mluvily i o podfinancování zdravotnictví.

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové jsou rozdílné tabulky pro odměňování sester v nemocnicích, které jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva, tedy například fakultní, a obchodními společnostmi, které zřizují kraje nebo města. „Chceme, aby všichni dostávali stejně, bez ohledu na právní formu. Všechny ostatní podmínky jsou pro nemocnice stejné, obě jsou financované z veřejného zdravotního pojištění,“ řekla ČTK Žitníková.

Rozdíl je podle ní až 8000 korun měsíčně, což znamená téměř třetinu platu. Tarif je v obchodních společnostech 17.500 až 26.000 korun, ve státních nemocnicích 23.100 až 34.800 korun, řekla Žitníková.

V lednu jednaly odbory o sjednocení platů i s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO), podle něj je problematické i z hlediska práva. „Jsou to poskytovatelé, kteří nejsou státní. Nedokážu si představit, jak by jim stát nakazoval, jak mají zdravotníky odměňovat,“ řekl tehdy na dotaz ČTK ministr. Podle něj by roli měly sehrát i odbory a kolektivní vyjednávání o mzdách.

Letos tarifní platy zdravotníků stouply o deset procent, jak loni rozhodla minulá vláda ČSSD, ANO a lidovců. Zdravotní sestry pracující ve třísměnném provozu dostaly přidáno také od července loňského roku. Kraje tehdy kritizovaly, že se k nim peníze na zvýšení nedostaly včas.

Vláda už dříve přidávala zdravotníkům a sociálním pracovníkům opakovaně. V letech 2015 a 2016 dostali o pět procent víc, loni o deset procent. Od ledna pak tarif narostl o deset procent, u sester činí tarif asi 65 procent mzdy. K tomu mají osobní ohodnocení nebo příplatky za přesčasy.

Průměrný výdělek zahrnuje tarif i všechny odměny, náhrady a příplatky, které představují velkou část hrubého platu. Průměrný hrubý plat sester byl loni na podzim podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky necelých 28.500 Kč. Ve státní nemocnici měly sestry průměrně 30.866 korun, v nestátní 25.434 Kč.

rem jmk van snm