Počet transplantací ledvin u pacientů B. Braun Avitum vzrostl meziročně…

Praha, 5.dubna 2018

Počet pacientů sítě dialyzačních středisek a nefrologických ambulancí B. Braun Avitum CZ/SK, kterým lékaři v roce 2017 transplantovali ledvinu, vzrostl meziročně o 13,7 %. „To, kolik v daném roce bude odtransplantováno našich pacientů, můžeme ovlivnit jen nepřímo a to tím, že se snažíme, aby všichni pacienti, kteří splňují medicínská kritéria, byli zařazeni na čekací listinu. Snažíme se vždy prověřit všechny potenciální adepty. A třeba v minulém roce jsme vyšetřili za tímto účelem téměř dvojnásobný počet pacientů, než který byl pak výsledně doporučen transplantačními centry k zařazení. V tuto chvíli je připraveno a čeká na transplantaci 126 našich pacientů“ říká vedoucí lékař dialyzačních středisek B. Braun Avitum CZ/SK MUDr. Vladimír Vojanec. Zatímco v roce 2016 byla ledvina v Česku a na Slovensku transplantována 81 pacientům B. Braun Avitum, v roce 2017 jich bylo celkem 92.

Jasných kontraindikací pro zařazení na čekací listinu je málo

Vyšetřeni ohledně možného zařazení na čekací listinu byli ve střediscích B. Braun Avitum úplně všichni, kdo neměli jasnou kontraindikaci. V této souvislosti lékaři B. Braun Avitum rozhodně vítají dvouletý pilotní program VZP, která chce bonifikovat dialyzační střediska za důkladné prvotní vyšetření dialyzovaných pacientů, nemocných v předdialyzačním období a živých dárců. „Program vítáme. V prvotním vyšetřování uvedených skupin máme maximální možné skóre, a dokonce úspěšně realizujeme program přípravy pacientů na preemptivní transplantace, kdy je nemocný transplantován dříve, než by musel nastoupit na dialýzu. Jen v roce 2017 jsme připravili 5 pacientů na preemptivní transplantaci,“ říká člen vedení skupiny B. Braun Avitum CZ/SK MUDr. Martin Kuncek. „Během vyšetřovacího algoritmu se často objeví nálezy, které zařazení pacienta na čekací listinu neumožní. Řadu zdravotních komplikací se ale podaří vyřešit léčbou nebo operací a potom se v přípravě pro zařazení na čekací listinu dále pokračuje. Někdy se však naopak musí již stávající zařazení přerušit nebo ukončit,“ vysvětluje MUDr. Vladimír Vojanec. Dosavadní program VZP na podporu vyšetřování a zařazování pacientů na čekací listinu je určen pacientům do 67 let. Průměrný věk dialyzovaných pacientů středisek B. Braun Avitum je 71,8 let u žen a 68,3 let u mužů. „Terminální selhání ledvin je ze skupiny polymorbidních onemocnění a je součástí komplexu vícera chronických onemocnění, kterými pacient trpí. Dnes se dialýzy dožívá více pacientů, kteří by dříve zemřeli na přidružená onemocnění. V tomto smyslu tedy populace dialyzovaných stárne a zůstává nadále křehkou entitou neboli je stále více nemocná,“ doplňuje MUDr. Vojanec.

Preemtivně transplantovaný od živého dárce má nejlepší vyhlídky

Organismus člověka se selhávajícími ledvinami, který však ještě nemusel nastoupit na dialýzu, profituje z přijatého orgánu ještě více než organismus již dialyzovaného pacienta. V roce 2017 bylo v Česku preemptivně transplantováno 5 pacientů B. Braun Avitum „Úspěšná transplantace oproti dialýze zlepšuje pacientovi kvalitu života i prodlužuje život. Když se nám podaří předat pacienta na preemptivní transplantaci je prognóza ještě lepší,“ říká MUDr. Vojanec. V celé ČR byla v roce 2017 transplantována ledvina u 469 pacientů, z toho jich 418 dostalo orgán od zemřelého dárce a 51 od živého. Na čekací listině je v ČR k 2.2.2018 podle údajů KST momentálně 565 pacientů, kteří čekají na ledviny. O konečném zařazení pacienta na waiting list rozhoduje transplantační středisko. Česká republika byla v roce 2016 v celosvětovém měřítku 9. nejúspěšnější zemí co do počtu transplantovaných ledvin od zemřelých dárců a 38. zemí co do počtu transplantací od živých dárců.

Více o B. Braun

Koncern B. Braun působí na celosvětovém trhu přes 175 let a dnes patří k největším výrobcům zdravotnických produktů na světě. Hlavní sídlo je v německém Melsungenu, pobočky má v 63 zemích světa. Skupinu B. Braun CZ/SK tvoří B. Braun Medical (dodavatel zdravotnických prostředků), B. Braun Avitum (provozovatel dialyzačních středisek – 21 v České republice, 15 na Slovensku –, odborných ambulancí a domovů pro seniory se zdravotním postižením) a Aesculap Akademie (mezinárodní vzdělávací instituce). Skupina B. Braun v České a Slovenské republice působí od roku 1993 a zaměstnává více než 800 lidí. Charitativní projekt B. Braun pro život podporuje vybrané neziskové organizace i jednotlivce. Patronem projektu je český paralympionik David Drahonínský.

Nebezpečný hluk, původce zdravotních problémů

Praha, 5.4.2018 (Botticelli)

Všudypřítomné zvuky civilizace nás pronásledují na každém kroku. Podle nedávné studie až jednu z pěti domácností sužuje hluk. Dupající nohy nad hlavou, hlasitá televize nebo malé děti za stěnou – nejde jen o rušivé elementy, tyto zvuky mohou přivodit celou řadu zdravotních potíží. Pokud i vás doma obtěžuje hluk, raději situaci řešte co nejdříve.

Lidé jsou vystaveni hluku už dlouho a lidský organismus si díky tomu do jisté míry zvykl, ale stále na něj silně reaguje. Je to tím, že hluk instinktivně považujeme za znak nebezpečí. „Hluk patří mezi silné stresory. Mezi jeho bezprostřední negativní účinky patří poškození sluchového aparátu, zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepu, zvýšení hladiny adrenalinu, nebo stažení cév,“ říká psycholožka Alexandra Hrouzková. „Psychika reaguje rozmrzelostí, podrážděností, únavou, i agresivitou a depresí, dochází zároveň ke snížení výkonnosti, pozornosti, zhoršení paměti, mohou se objevovat úlekové reakce,“ dodává Hrouzková.

Možná jste zaznamenali změnu nálady, kterou dokáže přivodit i hlasitý hovor cizích lidí. I to je přirozená reakce vašeho organismu na domnělé nebezpečí, protože hlasitý hovor může snadno překonat 65 decibelů, což je rovněž hladina hluku, který při dlouhodobé expozici může způsobit vážné zdravotní potíže.

Přes všechna nebezpečí, která hluk představuje, jde o problém, který stále podceňujeme. Dle studie Českomoravské stavební spořitelny považuje 15 % domácností hluk za vážnou zátěž. „Když konzultujeme s klienty úvěry, doporučujeme se při rekonstrukcích zaměřit více na zdravotní hlediska, ale hluk je stále podceňován,“ říká Tomáš Kofroň, odborník ČMSS. K hluku v domácnosti se prý stále váže mnoho mýtů. Stavební odborníci varují, že hygienické normy týkající se zvuku jsou poměrně benevolentní a s přibývajícími nároky lidí na bydlení mnohdy již nestačí. Pro kvalitní spánek by bylo potřeba ideálně 30 dB, zákonná norma je ale 45 dB. Bohužel je s vnímáním hluku spojen psychologický fenomén, který způsobuje, že na různé zdroje hluku reagujeme s různou silou. Pokud tedy slyšíme dupot vlastního dítěte, přijde nám méně průrazný, než pokud slyšíme křik z vedlejšího bytu, nebo dupot sousedů o patro výš.

Pro dobrý spánek by hluk neměl přesáhnout 30 dB, což je na úrovni šepotu.
V obytných místnostech by se hluk měl držet pod 40 dB, to odpovídá tlumenému hovoru.
Děti a senioři jsou výrazně citlivější na hluk.
Hlukový práh bolestivosti je kolem 130 dB.
15 % českých domácností považuje hluk za vážnou zátěž.

Zažijte koncert potmě nebo zkuste poslepu modelovat

Praha, 5. duben 2018 (Neviditelná výstava)

Zkoušeli jste se někdy bavit na koncertě, a přitom nepoužít zrak? Sedět „potmě“ v hospodě? To jsou situace, jež zažívají běžně lidé s handicapem. Vžít se do jejich role umožní série dubnových akcí pořádaných pod taktovkou Neviditelné výstavy, která slaví letos už 7. výročí od otevření. Mezi prvními příležitostmi, kde bude moci veřejnost vyzkoušet na vlastní kůži život bez zraku, budou právě „slepý“ koncert U Vystřelenýho oka a modelování poslepu. Obě akce se uskuteční už tento víkend, v sobotu 7. a v neděli 8. dubna, v Praze.

Hospoda potmě U Vystřelenýho oka

Hospoda U Vystřelenýho oka je jednou z žižkovských legend. Sobotní večer tady bude patřit stejně legendární ska-dechovkové kapele Kamil Jasmín, kterou před dvěma lety znovu oživil kapelník skupiny The Tap Tap Šimon Ornest. Něco bude však tentokrát „ve voku“ jinak – koncert se totiž odehraje potmě, tak, aby si všichni příchozí fanoušci mohli vyzkoušet, jaké by to bylo, kdyby nemohli používat jeden ze základních lidských smyslů, svůj zrak. Hrát se začne v 18:00. Ve 21:00 vystřídá kapelu ještě Mário Bihári, slovenský romský zpěvák, klarinetista, akordeonista a klavírista působící v Česku, který propadl hudbě i přesto, že je od 8 let nevidomý. Vstup na akci je dobrovolný.

Zážitkový modelovací workshop poslepu

Kdo dá před hudbou přednost raději tvoření a sebe-rozvoji, zaujme ho rozhodně nedělní program konající se přímo v prostorách Neviditelné výstavy v Praze. Na Novoměstské radnici se totiž bude v neděli 8. dubna od 10:00 do 13:00 hodin modelovat, a rovnou poslepu. Zájemci z řad vidící veřejnosti tak můžou nasadit klapky na oči a pod vedením nevidomé lektorky Libuše Petrašové si vyzkoušet různé techniky hmatového modelování, při němž zaměstnají jiné smysly, než jsou zvyklí. Vstupné je dobrovolné.

Narozeniny Neviditelné výstavy se budou slavit celý duben! Na hospodu potmě nebo hmatové modelování navážou ještě další akce, a to:

Promítání filmů o nevidomých v kině Aero (úterý 17.4.)

Tento den bude v pražském Aeru patřit filmům o nevidomých. V 16:00 začne program promítáním českého dokumentu Jmenuji se Hladový Bizon. Zachycuje příběh Jana, který se narodil nevidomý a postupně se mu zhoršuje i sluch, a odehrává se převážně v indiánské rezervaci v Novém Mexiku. Jan, který si říká Hladový Bizon, se vydává z Moravy za medicinmanem kmene Navahů, aby u něj podstoupil ozdravný rituál. V 18:00 naváže na Janovo dobrodružství belgické komediální drama Hasta la vista! Děj této sympatické tragikomedie, volně inspirované příběhem Asty Philpota, amerického propagátora práv handicapovaných lidí na aktivní sexuální život, vypráví o třech různě postižených mladících, kteří se vydávají na cestu do Španělska, a to s jediným cílem: přijít o panictví. Žoviální Jozef je přitom téměř slepý, vtipálek Philip je paraplegik a také Lars je upoután na kolečkové křeslo, jelikož trpí nevyléčitelným degenerativním postižením, způsobujícím ochrnutí a příležitostné záchvaty. Promítání završí ve 20:30 německý film Rande naslepo, kde se slabozraký Saliya snaží zamaskovat svůj handicap a splnit si svůj sen – získat práci ve špičkovém hotelu. Vstupenky na všechny tři filmy lze koupit za dobrovolný příspěvek.

Vernisáž výstavy Starý zákon rukama nevidomých sochařů (čtvrtek 19.4.)

Nevidomé výtvarnice Božena Přikrylová, Alice Horná, Libuše Petrašová a další umělci z Hmatateliéru zpodobnili první část Bible. Jejich soubor reliéfů a soch ze šamotové hlíny bude vystaven od čtvrtka 19.dubna od 18:00 na Novoměstské radnici v Praze v prostorách Neviditelné výstavy. Série tematických děl inspirovaných Starým zákonem tam bude k vidění do 30. června. Výstava je interaktivní a hapticky přístupná pro všechny, tedy pro vidomé i nevidomé návštěvníky. Je zdarma, vstup je dobrovolný.

Beseda: Nevidomí rodiče a jejich zkušenosti (středa 25.4.)

Jak správně plnit úlohu rodiče? A jak správně plnit tuto úlohu, když má rodič navíc zrakový handicap? O tom pohovoří skupinka hostů ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí v Praze. Ve středu 25. dubna se zde od 17:30 uskuteční v kooperaci s pražskou Neviditelnou výstavou beseda několika nevidomých rodičů, kteří se podělí o životní zkušenosti. Diskuzi oživí ještě vernisáž fotografií Elišky Rafajové s názvem Mám nevidomé rodiče. Vstup je zdarma s dobrovolným příspěvkem.

Výtěžek ze všech aktivit půjde na podporu vizuální výchovy dětí nevidomých rodičů organizované Nadačním fondem Krasohled.

Neviditelná výstava v Praze byla otevřena 1. dubna 2011. Snaží se ukázat jednak svět nevidomých lidí, jednak odpovědět na otázky, jak jim pomoci a porozumět. Po takzvané „neviditelné cestě“ zde návštěvníky provádí nevidomí průvodci a na chvíli zprostředkovávají úplně jinou zkušenost se životem. Návštěvníci si mohou například vyzkoušet, jak se pohybovat v ruchu města i v lese, jak se umýt či zapnout mikrovlnnou troubu, jak zaplatit za kávu či vybrat správné koření k ochucení oběda. To vše bez použití zraku.

GSK se dohodla se společností Novartis na odkupu jejího…

Praha, 5. 4. 2018 (GSK)

Jedna z největších farmaceutických společností na světě, britská GSK, oznámila, že se společností Novartis dospěla k dohodě o odkupu jejího 36,5% podílu ve společném podniku Consumer Healthcare za 9,2 mld. liber. GSK se tak stává výhradním vlastníkem této divize.

Společný podnik Consumer Healthcare vznikl v rámci třídílné transakce mezi společnostmi GSK a Novartis, kterou akcionáři schválili v roce 2014. Tržby divize Consumer Healthcare společnosti GSK v loňském roce dosáhly 7,8 mld. liber.

„Navrhovaná transakce reaguje na jednu z našich klíčových priorit v oblasti alokace kapitálu a akcionářům GSK umožní využít v plné výši hodnotu jedné z nejdůležitějších světových divizí Consumer Healthcare. Transakce podle očekávání podpoří upravené příjmy a cash flow skupiny a pomůže ke zlepšení výkonnosti. Zároveň nám umožní naplánovat také další využití kapitálu v prioritních oblastech, zejména pokud jde o výzkum a vývoj ve farmacii,“ uvedla v oficiálním prohlášení Emma Walmsley, generální ředitelka GSK.

Transakce podle očekávání přispěje k růstu výnosů v roce 2018 a následně k posílení tvorby cash flow. „Tyto finanční přínosy spolu s možností uvádět na trh nové výrobky a s očekávanými zlepšeními v provozní oblasti ještě více posílí důvěru společnosti GSK v její schopnost splnit cíle naplánované do roku 2020 a efektivně investovat do dalších priorit celé skupiny,“ přiblížil dále Pavel Behenský, generální ředitel české pobočky GSK Consumer Healthcare.

Divize Consumer Healthcare společnosti GSK má dobré předpoklady pro růst tržeb a výnosů. V čele jednotlivých kategorií stojí silné značky a společnost klade velký důraz na inovace založené na vědeckých poznatcích a zlepšení efektivity. Provozní marže se podle očekávání do roku 2022 přiblíží hodnotám kolem 25 % (při konstantním měnovém kurzu roku 2017).

GSK je jednou z předních světových farmaceutických společností zabývající se výzkumem, vývojem, výrobou a prodejem léčivých přípravků. Hlavním posláním společnosti je zlepšit kvalitu lidského života tím, že umožní lidem být aktivnější, cítit se lépe a žít déle. Pro více informací navštivte globální webové stránky www.gsk.com nebo stránky české pobočky www.gsk.cz.

WHO plní úlohu arbitra v oblasti veřejného zdraví již 70…

Ženeva/Praha 5. dubna (ČTK) – Hlavní údaje o Světové zdravotnické organizaci (World Health Organization, WHO), která zahájila činnost před 70 lety, 7. dubna 1948:

– WHO je mezivládní organizací OSN; byla založena z iniciativy Hospodářské a sociální rady OSN s posláním dosáhnout co nejvyšší zdravotní úrovně národů díky spolupráci při prevenci chorob, při odvracení epidemií a zvyšování hygieny. Stanovy WHO podepsali zástupci 61 zemí světa 22. července 1946 na konferenci v New Yorku. Nově založená WHO tehdy nahradila Zdravotnickou organizaci Společnosti národů (1923) a Mezinárodní úřad veřejného zdraví (1909).

– Svoji činnost WHO formálně zahájila 7. dubna 1948, když její stanovy ratifikovalo předepsaných 26 členských států; tento den se také každoročně slaví jako Světový den zdraví. Prvním generálním ředitelem WHO se stal kanadský psychiatr Brock Chisholm.

– Členy organizace je dnes 194 zemí, z nichž 185 má hlasovací právo. Bývalé Československo patřilo k zakládajícím členům, v roce 1950 však spolu s ostatními socialistickými státy (kromě Jugoslávie) vystoupilo kvůli údajné diskriminační politice WHO. Členství obnovilo v roce 1958, Česká republika a Slovensko vstoupily ihned po rozpadu federace v roce 1993.

– Své ústředí má WHO ve švýcarské Ženevě. Celkem Světová zdravotnická organizace zaměstnává přes 7000 lidí ve 150 zemích, má šest regionálních poboček.

– Roční rozpočet WHO činí zhruba dvě miliardy dolarů (asi 47,25 miliardy korun). Tyto prostředky pocházejí z příspěvků 194 členských zemí, z nichž nejvíc dávají Spojené státy.

– Hlavním orgánem WHO je Světové zdravotnické shromáždění. Schází se jednou ročně, rozhoduje o náplni, programu a rozpočtu, přijímá nové členy, volí rovněž členy Výkonné rady a jmenuje generálního ředitele organizace (na pět let).

– Současným šéfem WHO je od loňského července Etiopan Tedros Adhanom (53). První Afričan v této funkci nahradil Číňanku Margaret Chanovou, která v čele organizace stála deset let a jež se stala opakovaně terčem kritiky. WHO pod jejím vedením několikrát nezareagovala odpovídajícím způsobem na vzniklé krize. Například v roce 2014 na epidemii eboly v západní Africe.

– WHO pomáhá zemím rozvíjet jejich systémy zdravotnictví, poskytuje potřebnou technickou i poradenskou pomoc, připravuje normy pro léčiva a potraviny, sleduje oblasti s výskytem epidemií a dává podněty a podniká kroky k jejich vymýcení.

– Řídí například celosvětový program týkající se syndromu získaného selhání imunity (AIDS). Počet obětí nemoci od roku 2005 výrazně klesl, ročně jí přesto podlehne milion lidí. Zatímco vývoj v Africe je optimistický, starosti odborníkům dělá východní Evropa. Úspěchem je fakt, že antiretrovirotiky se už léčí více než polovina lidí s HIV.

– V roce 2003 byla podepsána Rámcová úmluva WHO o boji proti kouření a tabáku, první v historii organizace, která se věnuje výhradně problematice veřejného zdraví (v platnost vstoupila v únoru 2005, Česko ji ratifikovalo až v roce 2012 jako poslední země EU).

– V posledních letech se WHO angažovala zejména v boji s pandemií takzvané prasečí chřipky (mexické, chřipky nového typu či chřipky A(H1N1), která si v letech 2009 až 2010 vyžádala přes 18.000 obětí. Před dvěma lety WHO vyhlásila celosvětový stav nouze kvůli viru zika, bojovala také se žlutou zimnicí v Angole a Kongu.

– Terčem kritiky se WHO stala v roce 2015, kdy agentura AP uvedla, že organizace dva měsíce otálela s vyhlášením poplachu kvůli ebole v Africe, a to zjevně i z politických a ekonomických důvodů. WHO následně přiznala, že v této věci několikrát vážně pochybila. Ebolou se v západní Africe, především v Sieře Leone, Libérii a Guineji, nakazilo přes 29.000 lidí, více než 11.300 z nich nemoci podlehlo.

– Loni AP uvedla, že WHO podle důvěrných interních dokumentů vynakládá víc na cestovní náklady (ročně kolem 200 milionů dolarů, téměř 4,72 miliardy Kč) než na boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii.

Markéta Veselá pvl

V Německu se diskutuje o zrušení zákazu reklamy na potraty

Berlín 5. dubna (zpravodaj ČTK) – V Německu se v poslední době diskutuje o možném zrušení zákazu reklamy na potraty. Podle kritiků totiž současný stav vede k tomu, že lékaři kvůli obavám z postihu na internetu raději vůbec neuvádějí, že potraty provádějí. Řada žen pak vůbec neví, na koho se obrátit. Jde o jeden z prvních citlivých problémů, kterým se bude muset věnovat nová velká koalice kancléřky Angely Merkelové (CDU).

Problematika, která běžně není v centru politického dění, se stala předmětem hlasitých sporů kvůli případu doktorky Kristiny Hänelové. Ta byla na konci loňského roku odsouzena k pokutě 6000 eur (152.000 korun) za to, že na své webové stránce zveřejnila informace o potratech, čímž podle soudu porušila příslušný zákaz reklamy.

„Zákonodárce nechce, aby se o umělém přerušení těhotenství na veřejnosti diskutovalo, jako by to byla normální věc,“ zdůvodnil soud v hesenském Giessenu svůj verdikt. Umělé přerušení těhotenství, které loni v Německu podstoupilo přes 100.000 žen, se podle něj nedá srovnat s běžným zákrokem, jako je třeba operace slepého střeva.

Rozhodnutí soudu, které podle kritiků postavilo lékařské informace na roveň reklamě, vyvolalo hlasité reakce zastánců paragrafu 219a trestního zákoníku, podle kterých šlo o důležité rozhodnutí ve prospěch nenarozeného života, i jeho odpůrců, podle nichž nemůže být lékař trestán – a to až dvěma roky odnětí svobody – za to, že poskytuje informace.

Pro zrušení kontroverzního paragrafu se vyslovili zástupci opoziční Levice a Zelení. „Paragraf musí být zrušen, nebo přinejmenším změněn, protože je zavádějící. Chceme, aby bylo v zákonech jasno. Zákon za jistých okolností umožňuje beztrestné umělé přerušené těhotenství, a proto musejí mít doktorky a doktoři možnost poukázat na to, že potraty nabízejí, aniž by za to mohli být potrestáni,“ vyjádřila své přesvědčení třeba mluvčí Zelených pro ženské otázky Ulle Schauwsová.

Narážela tak na to, že umělé přerušení těhotenství je ve spolkové republice sice zakázané, ale za určitých podmínek zůstává beztrestné. Například, když se žena před zákrokem poradí, nechá si tři dny na rozmyšlení a potrat se uskuteční do 12. týdne těhotenství.

Pro zrušení paragrafu jsou i koaliční sociální demokraté, kteří dokonce těsně před vznikem staronové velké koalice s konzervativní unií CDU/CSU v parlamentu předložili příslušný návrh. Koaličním křesťanským demokratům (CDU), kteří jsou pro to, aby byla reklama potratů nadále trestná, dalo tehdy hodně práce, aby SPD přesvědčili o tom, že by spíše než prosazovat vlastní návrh měli hledat společný kompromis.

Že to nebude jednoduché, naznačilo i vyjádření konzervativního ministra zdravotnictví Jense Spahna, který si k nevoli mnoha sociálních demokratů neodpustil poznámku, že se některé bojovnice za práva žen více zasazují o životy zvířat než nenarozených dětí. Také řada poslanců i běžných členů konzervativní unie se tvrdě staví proti změně v otázce, kterou považují za zásadní.

Společnou řeč mezi oběma stranami má najít ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová (SPD), která dostala přípravu reformy na starosti.

Martin Weiser hej

Kvůli změnám v nemocnicích ve Zlínském kraji vznikla další petice

Zlín 5. dubna (ČTK) – Kvůli chystaným změnám v krajských nemocnicích ve Zlínském kraji vznikla další petice nazvaná Boj za nemocnice. ČTK o tom dnes informoval člen petičního výboru Michal Dvouletý, který je také krajským zastupitelem za Svobodné a Soukromníky. Iniciátoři petice chtějí zabránit snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče v kraji.

Kraj chystá koncepci rozvoje čtyř krajských nemocnic, navrženo je rušení některých oddělení. Změnami se už několik měsíců zabývá laická i odborná veřejnost, některé kroky část politiků i odborníků kritizuje. Proti chystaným změnám ve zdravotnictví se již dříve postavili starostové z Kroměřížska, v otevřeném dopisu zastupitelům žádají zachování lékařské péče v Kroměřížské nemocnici v nynějším rozsahu. V březnu sepsali petici i zdravotníci v kraji, podle nichž by se veškeré koncepční změny ve zdravotnictví měly projednat s odbornou veřejností v regionu. Petici podepsali předsedové všech čtyř okresních sdružení České lékařské komory.

Krajské zastupitelstvo by se koncepcí mělo zabývat 23. dubna. O týden dřív, 16. dubna, bude konference, na níž má být koncepce představena zastupitelům i veřejnosti. Hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL) již uvedl, že výzvy a petice svá tvrzení opírají o návrh koncepce, který je nehotový. Někteří politici podle něj občany straší. „Jak jsem již několikrát sdělil, koncepce se všemi ekonomickými náležitostmi a konkrétními návrhy v jednotlivých nemocnicích bude předložena zastupitelům 16. dubna a občané Zlínského kraje se s ní budou moci také seznámit, protože jednání bude přenášeno on-line. Vše, co se v různých peticích píše, je tím pádem nepřesné a hlavně zbytečné, protože závěry lze dělat až na základě materiálů, které jsou hotové,“ uvedl hejtman. Důvodem k novému systému řízení nemocnic je zejména velká zadluženost nemocnic z minulosti, dodal.

Petice Boj za nemocnice chce zabránit uzavírání a slučování důležitých oddělení v nemocnicích v Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně, také případnému stěhování zlínské nemocnice.

„Nemůžeme mlčky přihlížet tomu, co se aktuálně odehrává v rámci krajského zdravotnictví. Překotné změny a nepromyšlené experimenty, které jsou realizovány či připravovány vedením Zlínského kraje v jím ovládaných nemocnicích, mohou reálně ohrozit kvalitu a dostupnost zdravotní péče v našem kraji. Množství těchto zásadních změn se odehrává autoritativně, nepromyšleně, bez zjevné podpory krajského zastupitelstva, bez podpory odborných lékařských autorit, lékařských společností a také bez transparentní analýzy,“ uvedl předseda petičního výboru Zdeněk Mikel. Text petice je na stránkách www.boj-za-nemocnice.webnode.cz.

jmk dr

Záchranná služba má v České Lípě nové zázemí i s myčkou

Česká Lípa 5. dubna (ČTK) – Záchranná služba má v České Lípě nové moderní zázemí vybavené nejen garážemi, ale například i mycím boxem na sanitky. Základna vznikla přestavbou části areálu někdejší autodopravy českolipské nemocnice a záchranku stála 9,2 milionu korun. Pro záchranáře je to výrazné zlepšení, dosavadní prostory nevyhovovaly po hygienické stránce, ve zdech byl azbest. Dnes odpoledne začalo stěhování, poprvé odtud vyjede v pátek v 19:00 noční směna, řekl dnes ČTK ředitel Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Luděk Kramář.

Záchranná služba Libereckého kraje má výjezdové skupiny rozmístěné ve 13 městech. Zaměstnává zhruba 350 lidí, stále se ale potýká s nedostatkem lékařů. Ročně vyjedou záchranáři v kraji ke zhruba 60.000 případů a vyslat mohou i vrtulník. Liberecký kraj letos v rozpočtu pro záchrannou službu počítal se 171 miliony korun, dalších zhruba 30 milionů přidá v dubnu při rozdělování přebytku loňského hospodaření. „Důvodem vyšších nároků na krajský rozpočet je zvýšení mezd pracovníků v záchranné službě, které úhrady pojišťoven nekryjí,“ řekl náměstek hejtmana Přemysl Sobotka (ODS).

Na Českolipsku má záchranná služba stanoviště v českolipské nemocnici a v Doksech, další je na hranici libereckého okresu v Jablonném v Podještědí. Od 1. března přidala záchranka v České Lípě další plně vybavenou sanitku, což by mělo pomoci zajistit lepší péči o pacienty v oblasti. Ze základny v České Lípě vyjíždí samostatný vůz s lékařem a dvě moderní sanitky, ve směně tak slouží na základně šest lidí. „Posádky vyjíždějí v průměru 21krát denně, za loňský rok měly 7772 výjezdů,“ doplnil mluvčí záchranné služby Michael Georgiev.

Záchranná služba Libereckého kraje postupně své výjezdové základny modernizuje. Loni na podzim získali záchranáři nové prostory ve středisku v Českém Dubu, letos prošly úpravami základny v Jablonném a Doksech. „V obou případech stály něco přes milion korun,“ doplnil provozně technický ředitel záchranné služby Jozef Zlevský. Připravují se modernizace základen v Liberci a v Rokytnici nad Jizerou na Semilsku.

ivc hj

Vědci Ostravské univerzity našli nový virus,nazvali ho OstraVirus

Ostrava 4. dubna (ČTK) – Vědci z Ostravské univerzity objevili při výzkumu biodiverzity dosud neznámý virus. Přišli na něj náhodou a pojmenovali ho symbolicky OstraVirus. Svůj úspěch už prezentují biologům ve světě, článek o jejich objevu totiž vyšel v jednom z nejprestižnějších multidisciplinárních vědeckých časopisů na světě, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS), řekl dnes ČTK mluvčí univerzity Adam Soustružník.

„Není (objevený virus) podobný žádnému jinému viru na planetě Zemi. Je tak odlišný, že jsme museli použít speciální výpočetní metody, abychom vůbec potvrdili jeho virovou povahu. Zatím nedokážeme říct, zda se jedná pouze o nový druh, čeleď nebo celou říši, jisté však je, že se s ním dosud nikdo nikdy nesetkal, a to je velká věc, která se v životě vědce neděje často,“ uvedl vedoucí laboratoře a původem ukrajinský vědec Vjačeslav Jurčenko.

Vědci nový virus našli při dlouhodobém výzkumu. „Původní záměr nebyl objevit nový virus. Šlo o mnohem širší výzkum biodiverzity, kterým jsme chtěli nahlédnout dále za hranice současného poznání, podívat se, co ještě se tam venku skrývá. Na projektu jsme pracovali čtyři roky a objevení OstraViru je jeho nečekaným vrcholem,“ dodal Jurčenko. Podle výzkumného týmu objev umožní propagovat město a ukázat, že se v něm v oblasti biologie dělá věda na špičkové úrovni.

Biologové z laboratoře se mimo jiné zabývají také léčbou parazitární choroby leishmanióza, která patří k jedné z nejzávažnějších smrtelných nemocí vyvolanou parazitem. Právě Jurčenko se v Ostravě věnuje i možnostem alternativní léčby a vakcinace leishmaniózy, která postihuje především obyvatele Afriky a Asie. Na svých projektech pravidelně spolupracuje s odborníky z celé republiky i světa. V případě OstraViru se kromě českých vědců zapojili i odborníci ze Spojených států, Švýcarska, Brazílie, Litvy nebo Ruska.

mtk hj

Pacient žije měsíce s umělým srdcem, bylo jeho jedinou šancí

Praha 4. dubna (ČTK) – Osmašedesátiletý muž žije již několik měsíců s umělým srdcem, které pro něj bylo poslední šancí. Jde o unikátní technologii, kterou zatím používají jen tři nemocnice na světě jako součást klinické studie. Pacientovo nemocné srdce lékaři nahradili mechanickým na baterie, které má stejnou stavbu jako lidské. Po operaci nemá kromě zákazu koupání a nutnosti nosit stále s sebou tašku s bateriemi žádná omezení. Řekl to dnes na tiskové konferenci k 15 letům od první implantace mechanické srdeční podpory v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Do konce loňského roku tamní lékaři voperovali různých typů přes 350, asi 160 lidí se díky nim dočkalo transplantace srdce.

Podle lékařů byla jedním z důvodů, proč jako kandidáta pro umělé srdce vybrali právě tohoto pacienta, kromě medicínských důvodů, i jeho velká chuť žít. „Chtěl jsem žít a vidět růst vnučku, které tehdy bylo šest měsíců. Její fotku jsem měl i na sále,“ řekl pacient Karel.

Hned po operaci se cítil dobře. Kvůli dlouhému předchozímu pobytu v nemocnici se musel učit znovu chodit. Nyní je jeho jediným omezením zákaz koupání, například ve vaně nebo v bazénu, může se jenom sprchovat. Nesmí se také dotýkat věci pod elektrickým napětím. Lépe se mu dýchá, dobře spí, nemusí držet žádnou dietu. S manželkou chodí na procházky, ale jen za hezkého počasí. „Jen se bojím, abych neuklouzl a neupadl,“ dodal.

Operace trvala téměř osm hodin. „Dochází k vystřižení srdce pacienta jako u transplantace srdce a do této pozice je postupně našitá celková srdeční náhrada,“ vysvětlil přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. Slouží pacientům s nejpokročilejším selháním srdce, kdy jim selhávají obě srdeční komory. Pacienta operovali na konci loňského roku, druhý den po operaci bylo možné ho odpojit od dýchacího přístroje, poté byl propuštěn do domácího ošetřování.

Operace byla součástí klinické studie, kdy se srdeční náhrada testuje. Nemocnice je proto vázaná mlčenlivostí, nemůže ani uvést, kolika pacientům stejnou náhradu voperovala. Poprvé tuto srdeční náhradu použili v roce 2013 ve Francii, Česko je třetí zemí. První pacient žil 75 dní, další ze srpna 2014 podle médií devět měsíců.

Umělé srdce váží 800 gramů, je tedy asi třikrát těžší a větší než lidské srdce. Vnitřní uspořádání je stejné. „Až se podaří vyvinout baterii, která bude dost malá, aby se dala zašít do pacienta, bude to alternativa k transplantaci srdce,“ řekl novinářům přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk. Aktuálně musí pacient všude s sebou nosit tašku se čtyřmi bateriemi, která je s ním spojená kabelem skrz břišní stěnu.

Pacientům, kteří čekají na transplantaci srdce, pomáhají i jiné mechanické náhrady. Většinou jde o pumpu, která se voperuje k jejich nemocnému orgánu. Loni jich bylo 41, letos v IKEM počítají asi s 45 takovými operacemi. V průměru se podaří zachránit asi 80 procent pacientů, kteří se dočkají transplantace. Těch bylo loni 74, provádí je kromě IKEM i další české nemocnice.

van snm