Téměř polovina rodičů v Evropě nezná zákony o bezpečnosti autosedaček. Pětina…

Brno, 14. října 2015

Téměř polovina evropských rodičů je nedostatečně informovaná o legislativě týkající se bezpečnosti autosedaček. Nejvíce pak v 56 % Francouzi. Vyplývá to z nejnovější studie o přístupu rodičů k bezpečnosti dětí při přepravě, kterou zpracovala společnost Britax Römer. Přesun totiž ve většině případů nebývá prováděn z důvodů odpovídajících bezpečnostním požadavkům.

Z celoevropské studie vyplývá, že v nejnovějších zákonech, směrnicích a inovacích se neorientuje až 45 % evropských rodičů, nejvíce pak v 56 % Francouzi. „Důvodem může být to, že se v posledních letech zvýšila rozmanitost i množství nabídek a objevila se řada nových terminologických pojmů, v nichž se rodiče dosud nezorientovali,“ uvedl Paul Gustavsson, výkonný ředitel společnosti Britax Römer, která nabízí také kompletní řadu dětských autosedaček.

Například technologii ISOFIX, která představuje jeden z nejvýznamnějších vývojových úspěchů v oblasti bezpečnosti autosedaček posledního desetiletí, nezná až 44 % rodičů. Zhruba 51 % rodičů zase nikdy neslyšelo o směrnici i-Size, která stanovuje přechod mezi sedačkami dle velikosti a věku a nařizuje polohu proti směru jízdy do věku nejméně 15 měsíců. V této oblasti jsou nejhůře informovaní v 73 % Švédové, nejlépe naopak v 64 % Španělé.

Podle celoevropské studie se bezmála 23 % rodičů rozhoduje pro výměnu autosedačky vyšší skupiny z důvodu, že se jim narodilo další dítě. Zatímco 21 % rodičů autosedačku vyměnilo, aby uvolnili místo v autě, 14 % rodičů tak učinilo z hygienických důvodů.

Bezpečnostní požadavky na správné umístění autosedačky v autě zohledňuje pouze 12 % rodičů v Evropě. 41 % rodičů otočilo autosedačku po směru jízdy již ve věku 12 měsíců dítěte či dříve. Až do věku 4 let dítěte čekalo pouze 12 % rodin. Důvodem byl ze 40 % nedostatek místa pro nohy, více než 13 % rodičů tak učinilo, aby děti mohly sledovat dění kolem sebe, a z 12 % se jednalo o odhad, že děti jsou na otočení již dostatečně velké.

„Je vidět, že obecný pocit prostoru a děti nudící se na zadních sedačkách jasně vítězí nad nejlepšími praktikami bezpečnosti. Nízká informovanost o bezpečnostních pravidlech ukazuje, že je v Evropě potřeba vykonat ještě hodně práce se vzděláváním rodičů o nejnovějších inovacích a směrnicích, protože jen tak jim lze zjednodušit volbu a bezpečnou instalaci autosedaček,” komentoval výsledné statistiky Paul Gustavsson ze společnosti Britax Römer.

Výsledky průzkumu společnosti Britax Römer:

O společnosti Britax Römer

Britax je celosvětový lídr a inovátor v oblasti přepravy dětí, odhodlaný co nejvíce zjednodušit a zabezpečit nejen společné rodinné cestování, ale i celou cestu rodičovstvím. Nabízí kompletní řadu prémio‚ých dětských sedaček, kočárků, nosítek a doplňků, které vyžaduje životní styl každé moderní rodiny. Misí společnosti Britax je inspirovat rodiny k tomu, aby cestovaly svobodněji, stylově a jisté si svou bezpečností.

Společnost Britax byla založena v Británii v roce 1938 a původně se zaměřovala na vývoj bezpečnostních prvků, například pásů pro dospělé. V šedesátých letech firma představila první dětskou autosedačku. V roce 1978 se spojila s renomovanou německou společností Römer zaměřující se na bezpečnost automobilů. Britax má v současnosti pobočky ve dvanácti zemích, pohybuje se na téměř všech světových trzích a zaměstnává více než tisíc lidí.

Kontakt

Lenka Rudišová
PR & Media Manager

LESENSKY.CZ s.r.o.
mobil.: +420 777 399 005
e-mail: rudisova@lesensky.cz
Navrátilova 224/1, 616 00 Brno
www.lesensky.cz

Životu nebezpečné virózy

Praha, 14. října 2015 – V lidské populaci koluje celá řada víceméně neškodných virů, s nimiž se lidský organismus umí poměrně snadno vypořádat. Patří mezi ně například klasické rhinoviry způsobující nemoci z nachlazení_,1 nebo rotaviry, které jsou příčinou průjmových onemocnění.₂ Viry způsobují ale také řadu smrtelných onemocnění, například chřipku, spalničky nebo klíšťovou encefalitidu.₄ Velmi obávaná jsou i nová virová onemocnění např. ebola, SARS nebo MERS, která sužují zejména země třetího světa.₃ Které virózy nás skutečně ohrožují na životě a které dokážeme léčit?

Nebezpečí většiny viróz spočívá především v tom, že na ně neznáme lék. Na viry nepůsobí antibiotika a jejich léčba je pouze symptomatická (tlumíme jen příznaky)._1,6 Na některé typy virů máme ale vakcíny a můžeme se chránit očkováním – např. na spalničky, chřipku_4,5 a nově i ebolu.₈ Důležitým faktorem je také způsob šíření nemoci. Řada virů se totiž šíří v prostředí velmi snadno tzv. kapénkovou infekcí,_1,6 i když jejich původcem jsou zvířata (ptáci a prasata v případě chřipky,₅ velbloudi u syndromu MERS,₁₁ opice u SARS a eboly)._9,10 Tyto virózy jsou pak vysoce nakažlivé, šíří se ve vlnách, epidemiích nebo dokonce pandemiích a mají výrazně vyšší úmrtnost než ostatní nemoci._5,12

Pro šíření a průběh nemoci má velký význam také odolnost jedince (stav imunitního systému) a hygienická prevence. Oslabený organismus viru podlehne snáz než zdravý jedinec, proto bývají hůře postiženy oblasti třetího světa než vyspělé země s vysokým hygienickým standardem, komfortním zdravotnickým zázemím a dostupnou pestrou stravou._1,6 V době, kdy do Evropy míří vlny imigrantů z rozvojových či válkou zmítaných zemí, bychom se měli zamyslet nad tím, zda exotické viry nemohou ohrozit i nás. Epidemiolog, prof. Roman Chlíbek z katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, k tomu říká: „Nebezpečné infekční choroby se k nám tímto způsobem mohou dostat, to nevylučuji. Ale spíše než ebola hrozí třeba tuberkulóza, dětská přenosná obrna, záškrt nebo spalničky.“

V našem podnebném pásmu však byla a je největší hrozbou především chřipka (zejména virus typu A včetně ptačí a prasečí mutace),₅ která je vůbec nejstarším, nejrozšířenějším a nejsmrtonosnějším virovým onemocněním._3,4,12 Virus chřipky mění každý rok svou genetickou podobu₆ a v našich klimatických podmínkách má ideální podmínky pro šíření zejména na podzim a na jaře._1,3 Celosvětově ohrozí chřipka každý rok 10 % populace a zhruba 500 000 osob každý rok infekci podlehne.₅ V České republice se chřipkou ročně nakazí statisíce obyvatel (10 – 30 % populace) a na její následky zemře každý rok zhruba 1 500 lidí.₆ To je dvakrát víc, než jich ročně zemře při dopravních nehodách.

Hlavní riziko chřipky je v jejím sklonu k častým závažným komplikacím, problém je i podceňování a zaměňování za běžné nachlazení (běžnou lehkou virózu).₆ Na rozdíl od pouhé nemoci z nachlazení má však chřipka výraznější příznaky – vysokou horečku, bolesti svalů a kloubů, suchý dráždivý kašel a celkovou silnou únavu těla.₆ Aktuální pandemickou hrozbu tvoří hlavně subtypy H5 a H7, které cirkulují v ptačí populaci především v jihovýchodní Asii (tzv. ptačí chřipky) a od roku 1997 již bylo několik lidských onemocnění touto chřipkou zaznamenáno.₅

Ebola, známá jako krvácivá horečka, má velmi vysokou úmrtnost (může končit až v 90 % smrtí), ale řádí především v Africe – ohnisko nemoci se nachází v Guineji, Libérii, Sieře Leone a Nigérii. Největší epidemie této nemoci propukla na přelomu let 2013 a 2014 v západní Africe a do dnešního dne se ebolou nakazilo přes 28.000 osob a zemřelo více než 11.000 lidí.₃ Riziko nákazy pro Evropany je ale velmi malé. K přenosu dochází přímým kontaktem s krví nebo tělními tekutinami nakaženého zvířete (opice nebo kaloni) a virus k šíření potřebuje mimořádně teplé počasí (přes 30 stupňů)._7,10

Akutní respirační syndrom SARS se objevil v roce 2002 v Číně. Během několika měsíců se nakazilo přes 8.000 lidí a z tohoto počtu 774 lidí zemřelo. Nemoc má vysoký epidemiologický potenciál a neexistují na ni žádné léky ani vakcína. Ve vyspělých zemích se ale díky kvalitním zdravotnickým službám a vysokému hygienickému standardu podařilo šíření viru zastavit, většina nakažených se spontánně uzdravila a od roku 2004 nejsou známy žádné další výskyty této nemoci._1,9

Nejnovější smrtelný virus MERS se vyskytl v roce 2012 v oblasti Arabského poloostrova a Jordánska. Oproti SARS má podstatně větší úmrtnost, ale výrazně pomaleji se šíří. Hlavním důvodem obavy z této nemoci je skutečnost, že není objasněn způsob přenosu, ví se pouze, že zdrojem nákazy jsou egyptský netopýr a velbloud.₁₁

Proti některým virózám se můžeme bránit očkováním

Proti některým typům virů se vědcům podařilo vyvinout aktivní vakcíny a je tedy možné se proti nákaze nechat očkovat._6,8 Osvědčilo se například očkování proti chřipce (včetně prasečího a ptačího subtypu), spalničkám nebo neštovicím, což je vůbec nejstarší zavedené očkování. Nedávno byla úspěšně testována i vakcína proti ebole a podle Světové zdravotnické organizace by do příští epidemie měla být již k dispozici.₈

    zdroj: 3

Pokud by se k nám přece jen nějaké závažné infekční choroby s imigrační vlnou zavlekly, je podle prof. Chlíbka naše republika připravena i na tuto variantu: „Česká republika je připravena ve stejném rozsahu, jako byla při nedávné epidemii eboly. Jsou vyčleněna zdravotnická zařízení pro izolaci případných imigrantů s vysoce nebezpečnou nákazou v Nemocnici Na Bulovce a v armádním záložním Centru biologické ochrany v Těchoníně. Při výskytu běžné infekce by léčba a izolace probíhala v nejbližších infekčních odděleních příslušných nemocnic nebo na infekčních klinikách fakultních nemocnic.“

Zdroje

1. http://www.tribune.cz/clanek/13211-amp-onemocneni-z-nachlazeni-amp-amp-co-vse-je-muze-zpusobit
2. http://infekcni-nemoci.zdrave.cz/co-jsou-rotaviry/
3. Chlíbek R.: Prezentace na tisk.konf. Umíme včas ochránit svou rodinu před chřipkou?, září 2015
4. http://www.gsos.cz/man/biola/pk.Z-PL3-1-Viry_-_virov%C3%A1_onemocn%C4%9Bn%C3%AD_%C4%8Dlov%C4%9Bka.pdf
5. http://www.medica-langer.cz/dokumenty/chripka_2011.pdf
6. http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2011/09/02.pdf
7. http://ec.europa.eu/health/preparedness_response/docs/ebola_infotravellers2014_cs.pdf
8. http://news.sciencemag.org/health/2015/07/ebola-vaccine-works-offering-100-protection-african-trial
9. http://www.cdc.gov/sars/about/fs-sars.pdf
10. http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs103/en/
11. http://www.szu.cz/tema/prevence/mers-cov-prvni-pripad-podezreni-na-onemocneni-v-cr-1
12. Klinická farmacie II. Beran Chřipka – https://books.google.cz/books?id=H39VAwAAQBAJ&pg=PA41&dq=ch%C5%99ipkov%C3%A9+pandemie&hl=cs&sa=X&ei=Lk1oVYvOCYT0Uo3YgogC&ved=0CC4Q6AEwAw#v=onepage&q=ch%C5%99ipkov%C3%A9%20pandemie&f=false

Více na www.ockovaniprotichripce.cz

KONTAKT:

Kateřina Jíchová

email: katerina.jichova@allmedia4u.cz
M: +420 603 280 300

Lymfomy? O jakou nemoc jde, ví pouze každý dvacátý Čech

    Praha 13. října (PROTEXT) – Již červnový průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že znalost bližších podrobností o leukémii není pro Čechy samozřejmostí. V případě otázky "podtypu" leukémie, tzv. lymfomu, dopadla čísla ještě hůře. Termín bezpečně zná pouze 5 % obyvatel, zatímco třetina o něm nikdy neslyšela. "Lymfomy, mezi které patří Hodgkinův lymfom, Ne-Hodgkinovy lymfomy a chronická lymfocytární leukémie, jsou šestým nejčastějším nádorem v České republice. Každoročně jimi onemocní okolo 2400 lidí, což znamená, že každé 4 hodiny je diagnostikován nový nemocný. Nemocní se rekrutují převážně z věkové kategorie 60-70 let, u Hodgkinova lymfomu je ale věková hranice výrazně nižší – dvacet až třicet let," říká prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie VFN a 1. LF UK a předseda Kooperativní lymfomové skupiny.
    V dalších otázkách průzkumu agentury STEM/MARK na vzorku 500 osob si respondenti vedli lépe. 85 % z nich uvedlo, že lymfomem, stejně jako jinými druhy rakoviny, není možné se nakazit. Většina respondentů se domnívá, že životním stylem je možné snížit riziko vzniku lymfomu. "Jedním z nejvýznamnějších rizik pro vznik lymfomu je oslabení imunitního systému. Platí, že stejně jako u ostatních nádorů lze částečně snížit i riziko vzniku lymfomů. U jejich určitých typů hrají roli i některé infekční, ať již virové, nebo bakteriální, příčiny. Pokud jde o dědičnost, nedá se říct, že by lymfomy byly přímo dědičné. Lze však zdědit určitě predispozice, které mohou i nemusí sehrát roli při vypuknutí nemoci," říká prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie VFN a 1. LF UK.
    Ačkoli si v dílčích otázkách respondenti v průzkumu věděli rady, snad největším problémem pro ně bylo uhádnout správnou odpověď na otázku, zda v současnosti pro léčbu lymfomů existuje účinná léčba. Více než 40 % respondentů totiž odpovědělo záporně. "Hodgkinův lymfom byl prvním nádorovým onemocněním, které bylo možné vyléčit ve většině případů kombinovanou chemoterapií i v pokročilém stádiu. V posledních 15 letech se díky zavádění moderní cílené terapie zásadně zlepšily prognózy nemocných i s dalšími typy lymfomů. Pacienti mají k dispozici několik nových preparátů, které změnily obraz léčby lymfomů k dobrému. Ta se týká zhruba 2 000 pacientů ročně. Od roku 2000 klesá úmrtnost na tuto diagnózu, přestože výskyt stále stoupá," dodává profesor Trněný.
    Chronická lymfocytární leukémie je nejčastějším typem leukémie a tvoří s lymfomy jednu skupinu onemocnění. Každý den jsou diagnostikovány v Česku až dva nové případy. "Zavedením cílené léčby bylo dosaženo výrazného pokroku i v přežití těchto nemocných a další nové léky dávají naději i tam, kde dosud jedinou možností byla alogenní transplantace krvetvorných buněk," říká MUDr. Petra Obrtlíková, členka výboru České skupiny pro chronickou lymfocytární leukémii.
    V České republice žije přibližně 25.000 pacientů, kteří v průběhu svého života byli léčeni s lymfomem či chronickou lymfocytární leukémií. Na toto onemocnění je nutné pomýšlet v případě zvětšení lymfatických uzlin, které nelze vysvětlit jiným způsobem, například akutní infekcí. Mezi nejčastější celkové projevy onemocnění patří horečka bez zjevné infekční příčina, únava, hubnutí, noční pocení, ztráta chuti k jídlu nebo ztížené dýchání.
    Kontakt:
    Dominika Závodská
    AMI Communications
    Dominika.Zavodska@amic.cz

Šéfkuchaři Šubrt a Ihnačák práskli, co rádi jedí. Budete se…

Pasohlávky, 12. října 2015

Gastronomie a vše, co s ní souvisí, zažívá v Česku v posledních letech obrovskou popularitu. Potvrzuje to i úspěch unikátní akce Souboj šéfkuchařů, kterou pořádal Aqualand Moravia. Zde spolu v přípravě pokrmů pomyslně zápasili dva profesionálové – Radek Šubrt za Česko a Marcel Ihnačák za Slovensko – a práskli na sebe při té příležitosti řadu zajímavostí. Zajímá vás, jaký pokrm mají nejraději lidé, kteří vaří na špičkové úrovni? Jaké jídlo je podle nich typicky národní a které si nejraději vaří?

Otázka: Můžete prozradit, jaké jídlo nejraději jíte? A jaké nejraději připravujete?

M.I.: Nejraději si dám vlastnoručně připravenou pizzu, která se dá jíst rukama. 🙂 Co se týče přípravy, hodně u mě záleží na tom, na co mám právě náladu. Nedá se jednoznačně určit jedno jídlo. Na co ale dbám, je příprava pokrmu vždy z čerstvých surovin. Dlouhodobě vařím z evropských produktů a nepoužívám suroviny z jiných kontinentů. Myslím, že už mě proto žádná příprava ani zvláštní chuť pokrmu nepřekvapí.

R.Š.: Nejraději mám to jídlo, které mi připraví moje žena. 🙂 Jinak sám za sebe musím přiznat, že nejraději připravuji ty pokrmy, které jsou hotové raz dva. Baví mě, že každé jídlo dovede překvapit svou chutí. Stačí mít jen instinkt, představivost a cit.

Otázka: Vzpomenete si ještě na první pokrm, který jste uvařil zcela sám, bez cizí pomoci?

R.Š.: To už si bohužel nepamatuji.

M.I.: To si pamatuju velmi dobře, byla to ovocná bublanina.

Otázka: Řada lidí vnímá jako typicky český pokrm knedlo-vepřo-zelo a typicky slovenský pak halušky. Myslíte, že už to neplatí?

M.I.: Osobně myslím, že ty brynzové halušky u Slovenska stále platí, to i dnes vnímám jako typicky slovenský pokrm. U Česka bych ale jako typické jídlo označil bramborový knedlík se špenátem a k tomu pečené maso.

R.Š.: V české a slovenské gastronomii nespatřuji zásadní rozdíly. Rovněž ale souhlasím s tím, že jako typicky slovenské jídlo bych určil halušky s brynzou. U typicky českého pokrmu bych pak vsadil spíše na svíčkovou.

Otázka: Setkali jste se spolu v akci Souboj šéfkuchařů v Aqualandu Moravia. Jak jste si akci užili?

R.Š.: Akci jsem si užil parádně. S šéfkuchařem Aqualandu Mírou Vrábelem se vařilo skvěle! Atmosféra akce byla výborná, líbilo se mi to.

M.I.: Nikdy předtím jsem na podobné akci neúčinkoval, proto jsem si ji velmi užil. Celková atmosféra, kterou podpořil i skvělý hudební doprovod, byla vynikající. Myslím, že hosté se bavili stejně, jako my v kuchyni. Těším se na příště, snad konečně vyhraji. 🙂

RECEPTY ŠÉFKUCHAŘŮ:

Marcel Ihnačák:

Silný kuřecí vývar s masem a čerstvým koprem

4 až 6 porcí

Ingredience:

500 g kuřecího masa a kostí

1 mrkev, petržel

¼ menší bulvy celeru

1,5 l studené vody

4 kuličky celého černého pepře

2 kuličky nového koření

1 bobkový list

1 střední cibule ve slupce

Snítka petržele

Pro dokončení snítka čerstvého kopru a lžíce másla

Kuřecí maso a kosti důkladně opečeme v troubě na 160 °C, 20 minut. Vložíme společně s očištěnou mrkví, petrželí a celerem do hrnce, zalijeme studenou vodou. Přidáme celý pepř, nové koření, bobkový list, cibuli ve slupce a snítku zelené plocholisté petržele. Vaříme velmi mírným varem takzvaně táhnutím alespoň 4 hodiny i více. Po scezení vývaru obereme maso, které společně se zeleninou překrájíme a vložíme do vývaru, poté vývar dochutíme solí a čerstvě mletým pepřem. Čerstvý kopr překrájíme na menší, velmi krátce orestujeme na rozpuštěném másle a vložíme do polévky. Takto připravenou polévku můžeme podávat i s domácími nudlemi. Dobrou chuť!

Radek Šubrt:

Filet ze pstruha lososovitého s křupavým toastem a křenovým dipem

4 porce

Ingredience:

2 celé čerstvé pstruhy

Sůl, pepř

1 lžíce olivového oleje

4 až 6 plátků toastového chleba

Na dip

200 g bílého jogurtu

1 PL křenu najemno nastrouhaného

1 PL olivového oleje

Sůl, pepř, špetka cukru

Pstruha je potřeba vyfiletovat, a to tak, že celou plochou ostří rybu nařízneme podél celé páteře z obou stran. Odkrojíme hlavu a odřízneme filet od kostry podél kostí. Filet musíme zbavit šupin nožem ve správném sklonu a do protisměru šupin. Očištěné filety rozporcujeme na jednotlivé porce, osolíme, opepříme čerstvě mletým pepřem a pokapeme olivovým olejem. Dip si připravíme z bílého jogurtu, čerstvého křenu nastrouhaného najemno a lžíce olivového oleje. Vše rozmixujeme mixérem a dochutíme solí, bílým pepřem a špetkou cukru. Na středně rozpálenou pánev kápneme trochu olivového oleje a dáme kůží dolů opékat kousky pstruha zhruba 2 minuty podle velikosti. Z toastového chleba odkrojíme okraje a překrojíme napříč, takto připravené toasty opečeme na předehřáté pánvi do zlatova. Před dopečením filety posypeme čerstvě nasekanou plocholistou petrželí a společně s křenovým dipem a toasty podáváme. Dobrou chuť!

O Aqualandu Moravia

Aqualand Moravia je nejmodernějším a největším aquaparkem v České republice. Děti i dospělí se mohou vyřádit na 20 vnitřních a venkovních tobogánech a skluzavkách s celkovou délkou více než 1,7 km. Venkovní vodní atrakce Abbys a Boomerango určené až pro 3místné rafty si mohou v letních měsících návštěvníci vyzkoušet vůbec poprvé v České republice. K dispozici jsou, kromě jiných, i oblíbené celoročně otevřené tobogány U-Wave, Supercrater, Wild River nebo Yellow Crash. Dětem jsou určené dětské bazény a skluzavky, užijí si také v bazénu s atrakcemi, kde mají k dispozici skákadla, šplhací sítě nad vodou, bublinkovače nebo chrliče. Aqualand nabízí celkem 12 bazénů s vodní plochou 3000 m², některé s využitím vody z místního geotermálního vrtu, rozsáhlou wellness zónu Forum Romanum, sluneční a římské lázně, Imperium Restaurant a Coffeeland.

Kontakt pro média:

Dalibor Komárek
Manažer marketingu a obchodu
Pasohlávky 110, 691 22
press@aqualand-moravia.cz

Hemofilie není nejdražší nemoc, potvrzují lékaři

Praha 12. října (PROTEXT) – Léčba hemofilie vyšla v loňském roce zdravotní pojišťovny na 676 milionů korun. Touto vzácnou krevní poruchou však trpí jen zhruba tisícovka Čechů a jejich počet se nezvyšuje. Lékaři nyní apelují na zavedení preventivní léčby šité na míru. Sníží počet krvácení, pacientům zvýší kvalitu života a pojišťovnám pomůže optimalizovat náklady na léčbu.
    "Nejnákladnější pacient VZP byl hemofilik s inhibitorem. V kontrastu s tím však hemofilie jako celek není zásadním ekonomickým problémem, neboť takto nákladných pacientů je minimum a naopak existují osoby, které nepotřebují léčbu téměř žádnou nebo jen minimální. Existuje však řada onemocnění, která v přepočtu na jednotlivce nejsou tolik nákladná jako hemofilie, ale z celkového objemu prostředků vynakládaných na zdravotní pojištění odčerpávají mnohonásobně větší část," vysvětluje farmakoekonom PharmDr. Josef Suchopár.
    Například diabetiků v Česku každoročně přibývá, aktuálně cukrovkou trpí zhruba 10 % obyvatelstva. Podle Diabetické asociace ČR vynaložily vloni pojišťovny na léčbu tohoto onemocnění a dalších komplikací s ním spojených 22 miliard korun. Zatímco hemofilici své onemocnění dědí geneticky, velká část diabetiků si jej způsobí nevhodným životním stylem.
    Profylaxe sníží riziko vzniku inhibitoru o 60 %
    Lékaři se shodují, že nejmodernější přístupy v léčbě hemofilie umožňují výrazně zvýšit kvalitu života pacientů a zároveň zefektivní celý proces léčby. Zamezí také vzniku nejzávažnějších forem onemocnění. "Pokud zvolíme léčbu, která významně sníží riziko vzniku inhibitoru, máme z velké části vyhráno," říká primář MUDr. Jan Blatný, Ph.D., z Fakultní nemocnice Brno a vysvětluje: "Ideální je primární profylaxe, tedy preventivní léčba, která začíná kolem prvního roku dítěte. Je nejen cestou k zachování dobrého zdraví, ale je navíc schopna o 60 % snížit riziko vzniku inhibitoru." Preventivní léčbu je nutné nasadit a udržovat po celý život i proto, že ve výjimečných případech může pacient krvácet nikoliv jen do kloubů nebo vlivem úrazu, ale i do centrální nervové soustavy. Takové krvácení může vést až k smrti pacienta.
    Optimalizace pro pacienta i pojišťovnu
    Na aplikaci profylaktické léčby lékaři apelují stále častěji. "Podstatou této terapie je dlouhodobá, případně celoživotní aplikace koncentrátu srážecího faktoru v takových dávkách a intervalech, aby hladina faktoru nikdy nepoklesla pod 2-5 %," upozorňuje MUDr. Peter Salaj z Ústavu hematologie a krevní transfúze. Rychlost poklesu srážecího faktoru je individuální. Lékaři však mohou využívat tzv. farmakokinetickou křivku, díky které dokážou přesně stanovit dobu nutnou k aplikaci další dávky léku. "Pacient tak získává lepší kontrolu nad svojí léčbou i nemocí, protože přesně ví, kdy je chráněn a může například sportovat," doplňuje doktor Blatný.
    V současnosti se profylaktická léčba využívá standardně u dětí. Má na ni nárok však i každý dospělý hemofilik. Přesto tento přístup zatím využívá jen 50 % dospělých s těžkou formou hemofilie. Profylaktická léčba jim pomáhá předcházet krvácením, kterých může v případě těžkého hemofilika být až 50 ročně. Podle lékařů by každý z nich měl vědět o možnostech a benefitech profylaktické léčby.
    Více informací a materiálů k tématu naleznete zde: http://1drv.ms/1NlU7Ic
    Pro bližší informace, prosím, kontaktujte:
    Eva Dömény, PR Manažer
    tel.: 607 044 514
    email: e.domeny@focus-agency.cz

Vincentka v lahvích je stejně účinná jako přímo z pramene

Luhačovice 12. října 2015

Co se může nazývat Vincentkou?

Luhačovice ve světě proslavila světoznámá Vincentka – minerální voda z přírodního léčivého zdroje vyvěrající v Lázních Luhačovice. V Luhačovicích však vyvěrá celkem až 16 minerálních pramenů různého minerálního složení a existují zde celkem tři prameny nazvané Vincentka. Jsou to Vincentka, Nová Vincentka a Vincentka 2.

Vincentka

Minerální voda původního pramene, dříve zvaného jako Hlavní, je k dispozici v hale vybudované v letech 1947 – 1948. Podává se studená i ohřívaná, používá se k pitné léčbě a inhalacím v Lázních Luhačovice. Kvůli vydatnosti 10 – 12 litrů za minutu se v současné době tento pramen již nevyužívá pro lahvování.

Nová Vincentka

Druhý pramen má podobné složení jako původní, ale díky vydatnosti 30 litrů za minutu je od roku 1991 využíván jako zdroj pro lahvování a stáčen. Tento vrt je hluboký 35 metrů a pochází z roku 1988.

Vincentka 2

Třetí z pramenů s vydatností 40 litrů za minutu je situován západně od Jurkovičova domu. Slouží jako rezerva pro léčebné účely, ale zatím (od r. 2011) není využíván.

Práva na plnění Vincentky do lahví a její prodej má akciová společnost Vincentka. Ředitel společnosti Jan Šumšal k tomu říká: ,,Název Vincentka se objevil v roce 1792. Pojmenována je podle hraběte Vincence ze šlechtického rodu Serényiů, který dal koncem 18. století v Luhačovicích postavit první léčebná a ubytovací zařízení. Historie prodeje Vincentky v lahvích sahá do roku 1820 a na lázeňské účely se využívá ještě déle. V lázeňství se používá zejména při inhalačních a pitných kúrách při nemocech dýchacích cest, hlasivek, poruchách látkové výměny, žaludečních vředech, chorobách dvanácterníku, při chronické pankreatitidě a diabetu. Vincentka obsahuje ionty sodíku, draslíku, vápníku, lithia, hořčíku, fluoru, chloru, jodu a železa. Železo je však před stáčením do lahví odstraňováno. Vincentka je 100 % přírodní produkt. Je to velmi silně mineralizovaná, jodová uhličitá minerální voda z přírodního léčivého zdroje, hydrogenuhličitan-chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny borité, studená, hypotonická. Celková mineralizace dosahuje 9854 mg / l. Osmotickým tlakem 634,7 kPa se blíží osmolalitě lidské krve a nitrobuněčných tekutin.“

Dodává, že Vincentka je označována také jako "lék našich babiček". Její léčivé účinky prověřili staletí. Vincentka je vhodná jako doplněk při detoxikaci organismu, jako cenný zdroj jódu a jiných důležitých minerálů potřebných pro zdravý životní styl. Obsahuje biogenní prvky, jakými jsou lithium, rubidium, cesium, měď, zinek, vanad, chrom, kobalt ve fyziologickém poměrném zastoupení. Vincentka je vhodná jako přírodní doplněk výživy pro sportovce, děti, těhotné ženy a rekonvalescenty. Umožňuje rozpouštění hlenů na sliznicích dýchacích cest, žaludku a střevech svým obsahem a vyvážeností minerálních solí a biogenních prvků.

,,Stejnou účinnost, jako Vincentka přímo z pramene, má Vincentka v lahvích (0,7 l, nebo 0,33 l). Její složení je stejné, až na odfiltrování železa, které by při skladování způsobovalo zákaly. Balená Vincentka má dvouletou záruku a její účinky se při správném skladování bez přístupu světla ani po letech nesnižují. Právě tato balená Vincentka se používá v některých zdravotnických zařízeních (i na Slovensku) k inhalacím a výplachům, především pro alergiky. Kromě lahví se prodává také v nosních sprejových aplikátorech a jako koncentrát na výplach dutin. Přidávána je i do pastilek, zubních past, sirupů, hydratačních krémů a sprejů Vincentka,“ konstatuje J. Šumšal.

Dále uvádí, že Vincentka jako účinná pitná kúra se užívá 2x denně na lačno (před snídaní a večeří) v množství 250 – 350 ml po dobu 20 – 30 dní. V množství 25 – 30 ml může být používána na úhradu denní dávky jódu. Je možné ji také užívat preventivně v denní dávce 200 – 300 ml. Používaná je i na regeneraci po velkých ztrátách potu, díky svému obsahu minerálních solí. Kromě toho také neutralizuje překyselení žaludku, které vzniká např. po konzumaci vína, či kávy. Vhodná je také pro těhotné ženy, děti a rekonvalescenty. Doporučuje se k inhalacím a výplachům nosních dutin a nosohltanu, i ke kloktání. Kontraindikována je u lidí, kteří mají selhávající ledviny. Poradit s lékařem by se měli před jejím použitím osoby s otokem dolních končetin nebo onemocněním ledvin.

Společnost Vincentka, a. s., byla založena v roce 1997 za účelem koupě a obnovení provozu plnírny léčivé minerální vody a sídlo má v Luhačovicích. Ročně prodá přes 4 miliony 0,7 l lahvových balení Vincentky. Tržby v roce 2014 dosáhly 85 mil. Kč (3,14 mil. Eur). Vincentka je vyvážena do 6 zemí světa – na Slovensko, do Číny, Ruska, na Kypr, Ukrajinu a Estonska. Podíl tržeb za doplňkové výrobky z celkového objemu prodeje vlastních výrobků tvoří 46 %. Prioritou jsou český a slovenský trh. Firma průměrně zaměstnává 17 osob.

Více informací je na www.vincentka.cz