WHO: Po požití zkažených potravin zemře ročně 400.000 lidí

Ženeva 7. června (ČTK) – Více než 400.000 lidí zemře ročně ve světě po požití zkažených potravin. U příležitosti mezinárodního dne bezpečnosti potravin o tom dnes informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Téměř každý desátý obyvatel planety jednou ročně po konzumaci jídla znečištěného bakteriemi, viry, parazity či chemickými látkami onemocní.

WHO se chce zasadit o zvýšení bezpečnosti potravin. Podle ní se totiž každý dolar investovaný do osvěty, jak jídlo správně vyrábět a skladovat, vrátí desetinásobně. Kvůli tomu, že lidé zemřou nebo onemocní po požití zkažených potravin, podle organizace země s nízkými a středními příjmy ročně přijdou až o 95 miliard dolarů (2,2 bilionu korun).

„Toto je jedinečná příležitost podpořit povědomí vlád, výrobců, dopravců a spotřebitelů o nebezpečí konzumace zkaženého jídla,“ řekl dnes ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Od farmy až po talíř – všichni musí pomoci, aby zůstalo jídlo čisté,“ dodal.

Corriere della Sera: Když hudba působí jako doping

Řím 8. června (ČTK/Corriere della Sera) – Se správným rytmem ve sluchátkách se můžeme cítit méně unaveni při cvičení a dokonce zvýšit sportovní výkon. Je prokázáno, že hudba působí jako doping. A také je při závodech zakázána, píše italský deník Corriere della Sera.

Nemusíme být sportovci, abychom věděli, že poslech hudby pomáhá najít motivaci a zdárně dokončit cvičení. Tento účinek pociťují především nesportovci, kteří jsou více zvyklí překonávat únavu se sluchátky na uších. Méně známá je skutečnost, že pozitivní vliv hudby na sportovní výkonnost prokázala věda. Tento vliv se podobá dopingu, že je poslech hudby při některých sportovních soutěžích zakázán.

Dosud není proces působení hudby na mozek během fyzické aktivity zcela jasný i proto, že se studie obvykle provádějí v laboratorních podmínkách a nikoli v reálné situaci. Nedávno tým vědců z Brunelovy univerzity v Londýně vedený Kostasem Karageorgisem použil elektroencefalograf (EEG) schopný monitorovat tři různé typy mozkových vln při sportovním výkonu. Vědci do experimentu zapojili 24 dobrovolníků, kteří měli chodit vlastním ideálním tempem na trati dlouhé 400 metrů. Někteří z nich poslouchali píseň Pharrella Williamse Happy, další rozhlasového komentátora a třetí skupina šla bez sluchátek. Vědci pak porovnávali pomocí některých testů míru nadšení chodců, jejich náladu, soustředění a míru pozornosti při chůzi. Elektroencefalograf zaznamenával frekvenci mozkových vln.

Experiment ukázal, že hudba dodala účastníkům na energii a zlepšila jejich náladu, byť za cenu lehké ztráty soustředění. Rozhlasový komentátor neměl takové výsledky, ale celkově zlepšil hodnocení výkonu, zatímco ti, kdo šli bez sluchátek, nevykazovali žádnou změnu.

Karageorgis během desetiletí výzkumů vybral typickou hudbu pro každou fázi cvičení. Před cvičením je podle něho třeba poslouchat pomalou hudbu, která nespotřebovává duševní energii, na počátku cvičení má hudba zůstávat v pozadí a její rytmus má být synchronizován se srdečním tepem. Při rychlém aerobním cvičení je zase vhodné vybrat poměrně rychlou hudbu, ale s neměnným rytmem.

Z vědeckého hlediska lze prohlásit, že poslech hudby působí na četné fyziologické mechanismy: může ovlivnit například autonomní nervový systém. Kromě toho přispívá k vylučování neurotransmiteru dopaminu, který ovlivňuje radostné pocity a podporuje produkci endorfinu, který zlepšuje náladu a usnadňuje relaxaci.

Hudba při soutěžích se používá zejména při běhu, ale právě pro její působení jako dopingu je v některých případech zakázána. V tělocvičně však hudba doprovází mnohá cvičení, například módní spinning, aerobní cvičení na stacionárních kolech.

Americký plavec Michael Phelps byl proslulý tím, že před vstupem do bazénu poslouchal „agresivní“ hudbu: s hip hopem se mu dařilo překonat úzkost a intenzivně se soustředit na cíl, kterého chtěl dosáhnout.

Bývalý jamajský atlet-sprinter Usain Bolt se svěřil, že před závodem poslouchá tři své nejoblíbenější písně: One Love Boba Marleye, Real Friends Christophera Martina a My Life od I-Octana.

Italská plavkyně Federica Pellegriniová prohlásila, že pro každý závod volí jiný typ hudby podle toho, jaké vládne ovzduší. Taneční hudba ji stimuluje a uklidňuje před závodem, zatímco směs zvuku a obrazu Fantasia Walta Disneye jí pomáhají v soustředění.

Španělský tenista Rafael Nadal miluje španělského zpěváka populární hudby Alejandra Sanze, ale má rád i popovou skupinu La Oreja de Van Gogh, kterou často poslouchá před utkáním.

pel hej

Záchranáři v Moravském krasu cvičili zásahy v těžkých podmínkách

Blansko 8. června (ČTK) – Záchranné akce v obtížných nebo neobvyklých podmínkách trénovalo patnáct posádek zdravotnické záchranné služby v Moravském krasu. ČTK to řekla mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová.

„Jde o metodické cvičení záchranných služeb z celé České republiky. Z každého kraje je tu jedna tříčlenná posádka a pozvali jsme i kolegy z Bratislavy,“ uvedla Bothová.

Turisté v Moravském krasu se tak celou sobotu setkávali s nezvyklým množstvím sanitek i zdravotníků. Jako odškodnění za případné komplikace záchranáři pro veřejnost připravili stanoviště u Domu přírody na Skalním mlýně. Tam si mohli některé postupy první pomoci vyzkoušet.

Pro zdravotnické posádky pořadatelé připravili deset stanovišť s úkoly, které ale nikdo neznal předem.

„V pátek se například na místo zásahu museli dostat lanovkou. Bylo jim oznámeno, že jedou k pádu dítěte. Cestou v lanovce ale došlo k technické poruše uprostřed cesty a záchranáři museli nečekaně řešit akutní stresovou reakci jednoho z pasažérů v lanovce,“ přiblížila scénář jednoho z úkolů mluvčí.

Právě při úkolu v lanovce, ale i u dalších několika stanovišť, se do cvičení zapojili místo obvyklých figurantů herci Městského divadla Brno. „Pro posádky je to takový bonus, protože přece jen sehrají situaci jinak než běžní figuranti,“ dodala Michaela Bothová.

Pořadatelé se snažili prostředí Moravského krasu využít ke zkomplikování některých pro záchranáře běžných zásahů. V sobotu odpoledne museli například resuscitovat člověka uvězněného pod závalem v jeskyni.

Vždy po splnění úkolu mohly jednotlivé posádky svůj postup při řešení situace probrat s pozorovateli. „Nejde o to, že by bylo jen jediné správné řešení. Pokud vede k záchraně člověka, je každé řešení správné. Ale i tak lze postupy posádek o něco posunout, zdokonalit,“ doplnila Bothová.

I když v Moravském krasu cvičili primárně zdravotníci, hasiči i policisté se okrajově do cvičení zapojili také. Hasiči pomáhali například se slaňováním ze zastavené lanovky a policisté v neděli doprovodí spanilou jízdu sanitek z Blanska do Brna na Špilberk. Slavnostní jízda patnácti sanitek cvičení zakončí.

ska mal

Venkovní koupaliště v Plzeňském kraji mají většinou kvalitní vodu

Plzeň 6. června (ČTK) – Kvalitní vodu bez přemnožených sinic má na začátku letní koupací sezony většina venkovních koupališť v Plzeňském kraji. Rybníky, bazény, nádrže, plovárny či koupací biotopy, které pravidelně kontrolují hygienici, mají zatím podle posledních dostupných údajů vodu vhodnou ke koupání. Hydrobiolog Jindřich Duras nedoporučuje jen koupání na přehradě České údolí u Plzně, která má tradičně už v tomto období špatnou vodu. Řekl to dnes ČTK.

Hygienici zatím na většině koupacích míst provedli jedno měření kvality. Voda je všude vhodná ke koupání, pouze na několika místech, například na koupališti Bušek na Klatovsku, na Košuteckém jezírku, u hráze Boleveckého rybníka, v koupacím jezírku Škodaland v Plzni nebo v lokalitě Radost na Hracholuské přehradě, zjistili zakalení vody, vodní rostliny na břehu nebo jiné viditelné změny kvality. Zdraví ale nijak neohrožují.

Přehrada Hracholusky nabízí podle Durase u hráze kvalitní koupání a skvělé podmínky na potápění. Povodí Vltavy dnes uvádí na hrázi průhlednost vody 6,2 metru a teplotu vody 21,2 stupně. Proti loňsku je teplota vody o necelý stupeň nižší, naopak průhlednost byla loni touto dobou kolem 4,5 metru.

Naopak v Českém údolí je teplota vody 22,2 stupně a průhlednost jen 55 centimetrů. Podobně na tom byla nádrž na Radbuze na jižním okraji Plzně i loni.

Sledované koupací nádrže v Olomoucké kraji jsou v pořádku

Olomouc 6. června (ČTK) – Bez obav mohu v těchto parných dnech vyrazit lidé k Plumlovské nádrži u Prostějova. Voda je tam podle hygieniků čistá a lidem žádné zdravotní problémy při koupání nehrozí. Také na druhé sledované koupací ploše, na štěrkopískových jezerech Poděbrady u Olomouce, je voda před prázdninovou sezonou bezproblémová, řekla dnes ČTK ředitelka odboru obecné a komunální hygieny olomoucké krajské hygienické stanice Eva Čehovská. Kvůli pěknému počasí otevřela v kraji také řada koupališť.

„Vodní nádrž Plumlov má podle odběrů z pondělí vodu vhodnou ke koupání stejně jako koupací oblast Poděbrady, kde krajská hygienická stanice odebírá vzorky jednou za měsíc. Tam jsme první vzorek odebírali 20. května. Na Plumlově sledujeme jakost vody jednou za 14 dní. Četnost vzorkování může být měněna v závislosti na aktuální situaci,“ uvedla Čehovská.

Štěrkopísková jezera Poděbrady, kam míří za osvěžením lidé z Olomouce i okolí, mají čistou vodu po celé léto. S vodou tady není problém dlouhodobě, odborníci to přisuzují hydrogeologickým poměrům nádrže.

Problémy se naopak vyskytují na Plumlově a to i přesto, že přehrada prošla před šesti lety rekonstrukcí, při níž Povodí Moravy její dno s velkými náklady vyčistilo. V roce 2017 zde hygienici vyhlásili kvůli vysoké koncentraci sinic zákaz koupání už v první polovině srpna, zrušen byl na začátku září. Loni se v Plumlovské přehradě kvalita vody zhoršila na konci července a odborníci doporučovali lidem, aby se po koupání osprchovali. Na začátku srpna ji hygienici označili za nevhodnou ke koupání a situace se pak do konce prázdnin nezlepšila.

Na letní počasí zareagovala v Olomouckém kraji také řada koupališť. Například olomoucký bazén otevřel venkovní areál v sobotu, ještě o den dříve byl v provozu prostějovský akvapark Koupelky. Osvěžit se již několik dní mohou lidé také na koupališti ve Šternberku na Olomoucku. „Máme otevřeno od 1. června. První dny byly slabší, ve středu tady bylo už kolem 60 až 80 lidí. Voda je celkem teplá, má už kolem 23 stupňů. Otevřeno bude v závislosti na počasí,“ řekl dnes ČTK správce koupaliště Jaroslav Vyhnánek.

Oční poradna: léto je tu! Jak si chránit oči…

PRAHA, 7. ČERVNA 2019 (Gemini) – Koupání patří k oblíbeným letním aktivitám. Ve vodě ale číhá řada nebezpečí pro lidský zrak. Jak si oči chránit v rybníku, moři nebo bazénu?

Na lidský zrak čeká v letních měsících řada nástrah – ta největší rizika představuje koupání v rybnících a veřejných bazénech. Téměř 90 procent stojatých vod v Česku bývá pravidelně zamořeno sinicemi. „Koupání ve vodě zamořené sinicemi může člověku způsobit zánět spojivek nebo rohovky, léčba takových zánětů bývá někdy komplikovaná a může způsobit trvalé poškození zraku. Obzvlášť nebezpečné jsou sinice pro malé děti, starší lidi, těhotné ženy, alergiky a nositele kontaktních čoček,“ varoval primář Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Při rozborech vody z veřejných bazénů a koupališť není výjimkou ani výskyt lidské moči. „Ochrana očí plaveckými brýlemi je vhodná v jakékoliv vodě. V každém typu vody totiž může hrozit určité nebezpečí – nejčastěji jsou to podrážděné červené oči, záněty spojivky a v těžších případech i zánět rohovky,“ popsal Pavel Stodůlka.

Obecně se doporučuje vyhledávat oficiálně provozovaná koupaliště nebo vodní plochy s pravidelně monitorovanou kvalitou vody a dodržovat několik důležitých pravidel. „V první řadě je důležité vybrat kvalitní a dobře padnoucí plavecké brýle, které oči ochrání před špínou, nečistotami a bakteriemi. V ideálním případě by si měl plavec vyjmout před plaváním kontaktní čočky. Pokud člověk chce plavat s kontaktními čočkami, doporučuje se kombinace jednodenních kontaktních čoček, které po plavání hned jejich nositel vyhodí, a plaveckých brýlí. Důležité také je nemnout si ve vodě oči,“ zdůraznil Pavel Stodůlka.

Ani koupání v moři není bez rizika. Zejména u moře se totiž lidé často rádi dívají pod vodou a sledují podvodní život. Bez potápěčských brýlí by to ale dělat neměli. „Otevírat oči pod vodou bez ochranných brýlí na chvíli ničemu nevadí, pokud není voda znečištěná a potápěč má oči zdravé. Delší styk otevřených očí s vodou už ale může způsobit podráždění očí a následné problémy. U očí trpících podrážděním, alergií nebo nějakým jiným očním onemocněním se jejich otevírání bez ochranných brýlí pod vodou nedoporučuje vůbec,“ upozornil Pavel Stodůlka.

I po koupání je dobré věnovat očím péči. Zamezí se tak následným případným komplikacím. „Během plavání se může do oka dostat cizí tělísko, například jemný písek. Z toho důvodu je důležité si oči po koupání nemnout, protože i drobné zrnko písku může oko nepříjemně poškrábat. Výjimečná také není přecitlivělost očí na chlorovanou vodu. Proto je dobré po koupání oči propláchnout čistou vodou nebo použít umělé slzy, které oko omyjí, zbaví ho případných nečistot a zároveň zklidní,“ doporučil Pavel Stodůlka.

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První klinika byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 a v současnosti provozuje klinika v České republice deset pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně, Novém Jičíně a Liberci. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR.

prim. MUDr. PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, www.lasik.cz

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové s tématem disertace metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně. V roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini – největší soukromou oční kliniku v Česku. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky nebo implantaci presbyopické fakické čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v Česku. Vyvíjí nové lasery pro oční chirurgii, jako např. CAPSULaser. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře a byl zvolen prezidentem AECOS – Americko–evropský kongres oční chirurgie.

Národní ústav duševního zdraví získal prestižní ocenění Evropské komise

Praha, 7.6.2019 (NÚDZ)

Národní ústav duševního zdraví získal významné ocenění „HR Excellence in Research Award“ (zkráceně „HR Award“). Toto prestižní ocenění Evropské komise v oblasti kvality péče o lidské zdroje ve vědě a výzkumu má v celé Evropě 480 organizací, v Česku je držitelů pouze 16.

Ocenění „pocítí“ i pacienti

Kromě prestiže má udělení HR Award řadu dopadů, například zvýšení možnosti přístupu k evropským a tuzemským grantům, posílení rozvoje profesního růstu výzkumných pracovníků a je také zárukou otevřeného, transparentního náboru nových zaměstnanců. To umožní intenzivnější výměnu pracovníků se zahraničními institucemi a přiláká více zahraničních expertů.

„Zaměstnanci mají jistotu, že jejich výběr, rozvoj profesní kariéry a zejména jejich odměňování bude prováděno transparentně na základě zásluhovosti. Získají možnost řízeného profesního růstu s možností systematického zvyšování, rozšiřování a doplňování kvalifikace. Získají také možnost v rámci projektu poznat fungování zahraničních institucí. Lékaři a výzkumníci budou moci rozšiřovat své know-how i na základě zkušeností na zahraničních pracovištích „a rovněž zde budujeme prostředí, které pomáhá šířit nasbíranou expertízu napříč celým ústavem,“ vysvětluje Alexandr Borovička, ekonomicko-provozní náměstek NUDZ.

Obhajoba každé dva roky

Cesta k ocenění trvala 14 měsíců a vedla přes řadu velmi důkladných analýz. Na jejich základě bylo nutné chod Národního ústavu duševního zdraví uvést do souladu s Chartou a Kodexem (40 základních principů přístupu v oblasti personální politiky ve vědě a výzkumu): Za tímto účelem vznikl Akční plán a strategie rozvoje lidských zdrojů. Ocenění není přiděleno na neomezenou dobu, ale je nutné je každé dva roky obhájit. „Při pravidelné evaluaci ze strany expertů Evropské komise dostáváme nezávislou a kvalitní zpětnou vazbu na to, jak si v oblasti HR vedeme a máme tak možnost se neustále zlepšovat,“ uzavírá Alexandr Borovička.

Rizikové chování pro oči i svět

Praha, 7.6.2019 (DuoVize)

Staré přísloví „Kdo s čím zachází, tím také schází“ lze aplikovat i v současnosti. Například na kontaktní čočky.

Když v roce 1961 profesor Otto Wichterle doma na přístroji sestaveném z dětské stavebnice Merkur odlil první polymerové čočky, které nedráždily oči, a když pak v roce 1999 byl vyvinut ještě lepší materiál silikon-hydrogel, mělo se za to, že prapůvodní nápad „největšího všeuměla“ Leonarda da Vinci k nápravě očních vad byl doveden k dokonalosti. Jenže praktický život dokáže překvapit i geniální vědce.

Místo pomoci škodí

Kontaktní čočky se staly běžnou pomůckou. Jen v zemi jejich vynálezce, České republice je nosí přibližně 150 000 lidí. Jsou vítanou náhradou brýlí při sportu, zjemňují vzhled při společenských příležitostech, ale jejich nositelé si jimi mohou pořádně škodit. Z rozsáhlého internetového průzkumu očních klinik DuoVize a NeoVize, do kterého se zapojilo 745 respondentů, vyplynulo, že potíže z působené nevhodným zacházením s kontaktními čočkami má více než 60 procent jejich uživatelů.

Nejčastější zdravotní problémy nositelů kontaktních čoček jsou:

• pocit řezání a pálení (38 %)
• červené oči (31 %)
• zhoršené vidění (14 %)
• zánět spojivek (10 %)

Kdo je vinen?

Čočky za tyto a mnohdy ještě vážnější nemoci oka, jako je třeba zánět rohovky nebo rohovkový vřed, ovšem samy o sobě nemohou. Na vině je rizikové chování lidí. Přestože většina nositelů je hned na počátku užívání poučena, jak s čočkami zacházet, neřídí se podle toho. Přes 70 % například překračuje doporučenou dobu jejich nošení. „Na cestách, zejména v přírodě, bývá komplikované dodržovat patřičnou hygienu, mít dostatečnou zásobu čoček, a navíc ještě pouzdro i roztok při sobě,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka pražské DuoVize. Nebezpečné rovněž je jít s čočkami na očích spát, ale přesto tak občas učiní 79 % jejich uživatelů. Další příklady nevhodného chování jsou:

• omývání čoček vodou místo k tomu určeným roztokem (79 %)
• plavání s kontaktními čočkami na očích (76 %)
• pozdní výměna pouzdra na čočky (64 %)
• manipulace s čočkami s neumytýma rukama (46 %)

Řešení jednou provždy

I když se ale o čočky staráte vzorně (což je opravdu náročné), pečujete o pouzdro i roztok, je to něco cizorodého v oku. Jsou v přímém kontaktu s tkání s vysokou hustotou nervových zakončení a často narušují tvorbu a rozprostření slzného filmu. Podle zahraničních studií až 51 % nositelů kontaktních čoček je přestalo používat právě kvůli pocitu diskomfortu. Další argument je finanční. I když jednorázové pořízení čoček představuje relativně nízkou sumu, během deseti let za ně zaplatíte zhruba 60 000 korun. Laserová operace je sice už jednorázová „investice“, ale ta nejlepší – do sebe. „Lidé často ve snaze uspořit riskují zdraví. Přitom se mohou zbavit dioptrií jednou pro vždy. Vysoce kvalitní laserová refrakční operace včetně předoperační i pooperační péče a doživotní záruky se dá pořídit za čtyřicet tisíc korun za obě oči,“ říká MUDr. Valešová.

Nerozloží se, nerozplynou, nezmizí

Škodit nesprávným užíváním mohou oční čočky i po tom, co doslouží. Jsou totiž z plastu, který v posledních letech zamořuje Modrou planetu v časech profesora Wichterleho nepředvídatelným způsobem. Ačkoliv jsou miniaturní, představují pro životní prostředí nemalou zátěž. Američtí vědci zjistili, že v USA se do odpadu dostane minimálně 20 tun kontaktních čoček ročně. Podle dotazníkového šetření jeden z pěti uživatelů vyhazuje čočky do umyvadla nebo do záchodu. Ve vodě se však čočky nerozloží, nerozplynou, nezmizí, čistička je nezlikviduje. Stávají se z nich mikroplasty, které se dostávají do řek, do půdy, do rostlin. Klidně je tak můžeme vypít ve své ranní kávě a „pochutnat“ si na nich v sendviči. Rizikové chování v tomto případě ohrožuje nejen oči.

Průzkum Lékárna.cz: Češi a alergie po pěti letech

Praha, 7.6.2019 (Lékárna.cz)

Lékárna.cz se ptala svých zákazníků, jak jsou na tom s alergiemi. Poprvé v roce 2015 a nyní letos na jaře. Zjistila, že Češi začali víc chodit k lékařům (před sezónou navštíví lékaře 29 % pacientů, o 7 % víc než v roce 2015) a alergie častěji potlačují léky, než jen přečkávají s kapkami do nosu. Stále ale každý 13. Čech s projevy alergie nikdy u lékaře nebyl. Dále 56 % alergiků alergii potlačí léky v množství podle akutní potřeby, 44 % alergiků alergii přečká jen s minimem přípravků. Přitom ještě před 4 roky se většina alergiků snažila alergii přečkat a dávala přednost minimálnímu množství užívaných přípravků (58 %).

Co ještě z průzkumu vyplývá:

Léčení na vlastní pěst: O 4 % víc alergiků nikdy u lékaře nebylo (aktuálně 14 %) a o 7 % méně alergiků řeší alergii po svém.

Jak bojujeme s alergií: Každý 2. alergik tlumí alergii léky a navíc i očními kapkami, nosním sprejem nebo kožní mastí. Už každý 3. Čech sáhne po antihistaminikách (o 11 % víc než v roce 2015), jen každý 5. spoléhá na kapky do očí, sprej do nosu nebo kožní mast (o 8 % méně).

Když alergik k lékaři zajde, tak pro:

předpis potřebného léku (44 %, tj. o 6 % alergiků více)

pro ujištění, že se alergie nezměnila, nezhoršila (stále stejné procento alergiků, cca 30 %)

očekávají nějakou novinku v léčbě (o 2 % pacientů víc, aktuálně 15 %)

11 % alergiků si vyžádá spirometrické vyšetření (o 2 % méně).

Alergikovy trampoty:

Jak zasahuje alergie do života? Přibývá lidí, kterým komplikuje hlavně koníčky a sportovní aktivity (o 10 % víc alergiků tato omezení uvádí na prvním místě). Znatelně více alergikům (o 7 %) vadí i její vnější projevy jako vyrážka a kýchání a mnohem víc i to, že jim kvůli alergii klesá pracovní výkon (o 13 % víc). Peníze vydávané na léky, léčitele a návštěvy lékaře ztrácejí na důležitosti. A hlavní změna: téměř každý druhý alergik si začal uvědomovat, že kvůli alergii klesá jeho výkon v práci.

Přibylo Čechů, kteří v léčbě sází na jistotu: 68 % Čechů dává přednost vyzkoušeným přípravkům, každý 3. hledá něco nového. Ubývá těch, kdo spoléhají na bylinky a homeopatii, sáhne po nich jen každý 5. Čech.

Které alergeny jsou největším ničitelem zdraví Čechů?

1. místo pyl
2. místo potraviny
3. místo prach

Bramborovou medaili získávají roztoči, které od roku 2015 předběhla alergie na potraviny.

Oběti alergiků: Alergici setrvale mění své domácnosti: pořizují stíratelné povrchy, pylové lapače a čističky vzduchu, mění peří v přikrývkách za dutá vlákna, kupují šetrnější úklidové prostředky a často uklízejí, vybírají jen vhodné domácí mazlíčky případně nemají žádné, mění svůj životní styl a vyhýbají se kuřákům.

Léky na alergie jsou dnes volně prodejné a zákazníci po nich v období alergií často sáhnou jako po nejrychlejším řešení pro potlačení příznaků. Zvýšenému zájmu nahrává i změna úhrad léků, kdy se spoustě pacientů nevyplatí jít ke svému alergologovi a spíše si v akutních případech lék pořídí za svoje vlastní peníze. Na Lékárna.cz ale dlouhodobě registrujeme i zájem zákazníků nakupovat například krémy a gely zmírňující alergické projevy anebo silnější ochranu vůči slunečním alergiím v podobě kvalitnějších opalovacích prostředků, rostou i prodeje v kategorii bezlepkových potravin.

Na Lékárna.cz jdou zákazníci najisto po určitých přípravcích, frekvence dotazů na lékárníky je jen občasná a týká se hlavně situací, kdy podle jejich názoru užívané přípravky nefungují, případně kombinací různých možností. Nejčastěji se ptají na dlouho trvající kašel, kdy jim nezabírají klasické léky na kašel a chtějí vyzkoušet antialergické léky volně prodejné. Poradíme s výběrem a posíláme je k lékaři. Konzultujeme i projevy některých antialergik u citlivějších jedinců.

Průzkumů názorů na téma Alergie v roce 2015 a stejného v roce 2019 se zúčastnilo více než 1000 zákazníků Lékárna.cz, kteří jsou sami alergici nebo mají někoho s alergií v rodině.

O Lékárna.cz

Lékárna.cz se sídlem v Chrudimi je lídrem internetového trhu v oblasti lékárenského volně prodejného sortimentu, její sortiment ale přesahuje tuto kategorii a stále se rozšiřuje. Má 20 let zkušeností v oboru, špičkové logistické zázemí a koncovým zákazníkům poskytuje komfortní a spolehlivé služby včetně odborných konzultací. Získala Cenu kvality v anketě ShopRoku 2017, dlouhodobě se v ní ale umisťuje na předních místech. Provozovatelem Lékárna.cz je společnost Pears Health Cyber, která dále poskytuje konzultační služby v oblasti digitálního marketingu a edukační aktivity pro odbornou veřejnost i pacienty.

Ministerstvo zdravotnictví chce o léčení dětí konopím jednat

Praha 7. června (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví chce o možnosti předepisovat léčebné konopí i dětem jednat, zejména s odbornou veřejností. S návrhem přišel pacientský spolek Kopac. Podle mluvčí resortu Gabriely Štěpányové je třeba zvážit možná rizika, protože jde o návykovou látku. Ve Sněmovně je nyní návrh změny zákona, která by měla umožnit hrazení konopí z veřejného zdravotního pojištění. Návrh počítá s 30 gramy měsíčně, pacienti chtějí víc.

Ministerstvo uvedlo, že podnět zváží, vyhodnotí dostupné údaje a jako v jiných případech ho prodiskutuje s odbornou veřejností a lékaři, zejména Českou pediatrickou společností a Českou společností dorostového lékařství. „Je nutné si uvědomit, že v případě konopí se jedná o návykovou látku. Proto je nezbytné také v tomto ohledu k problematice přistupovat. Je žádoucí hledat vyvážený přístup a zvážit veškerá možná rizika, která by v případě užívání konopí u mladých mohla vzniknout,“ uvedla Štěpanyová.

Podle pacientského spolku by léčba konopím pomohla například dětem s rakovinou nebo při dětské epilepsii s až několika desítkami záchvatů denně. Podle jím citované studie snížily přípravky z konopí frekvenci záchvatů u 85 procent nemocných dětí.

Sněmovna projednává návrh zákona o léčivech, který zavádí úhradu 90 procent ceny léčebného konopí z veřejného zdravotního pojištění. Limit stanoví na 30 gramů měsíčně, podle ministerstva je to trojnásobek současného průměru. Lékaři předepisovali loni léčebné konopí zhruba 500 pacientů, podle odhadů spolku ho ale nelegálně užívá asi tisíckrát víc lidí.

„Ve výjimečných případech na základě návrhu ošetřujícího lékaře po schválení revizním lékařem však bude možná i úhrada nad tento limit,“ dodala mluvčí. Nyní si pacienti konopí v lékárnách hradí, gram stojí od 180 do 300 korun podle dodavatele.

Asi 70 vybraných lékařů konopí předepisuje například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou či AIDS. Většina pacientů ho má na chronickou bolest, na níž nezabírají jiné léky. Legislativa ho povolila v roce 2013, prvních několik let nebylo příliš dostupné. Nejprve se jen dováželo ze zahraničí, nyní ho na základě smlouvy se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pěstuje slušovická firma Elkoplast. Loni se spotřebovalo kolem 4800 gramů.

van jw