L´Express: Misofonie – když jsou některé zvuky nesnesitelné

Paříž 1. června (ČTK/L´Express) – Ty nejběžnější zvuky vyvolávají u některých lidí úzkosti a zuřivost. Misofonie, tedy porucha, kterou vědecká obec dosud málo zkoumala, může člověku zkomplikovat sociální život. Žvýkání, chroustání popcornu v kině, škrábání nehtů po látce: tyto zvuky jsou pro většinu z nás téměř nepostřehnutelné, pro osmadvacetiletou Soniu je ale jejich poslech utrpením.

„Když slyším matku, jak popotahuje do telefonu, rozzuří mě to natolik, že musím položit sluchátko,“ přiznává mladá žena, kterou cituje francouzský týdeník L´Express. Stejnou hypersensibilitou trpí i dvaatřicetiletá Laura. Když její přítelkyně jí, musí odejít z místnosti – až tak je pro ni zvuk polykání nesnesitelný.

Mohli bychom si myslet, že obě mladé ženy jsou rozmarné. Ostatně stává se, že je jejich blízcí obviňují z příliš nízké tolerance, a nepochopení jejich stavu vede až k hádkám. Ženy však trpí reálnou poruchou: misofonií. Čili nenávistí vůči zvuku.

Poruchu objevili v roce 2000 Pawel a Margaret Jastreboffovi z Emoryho univerzity v Atlantě. Nejde o sluchový problém, porucha spočívá v tom, že se v mozkové kůře rozpoutají negativní pocity, jako je hněv, nenávist, úzkost nebo znechucení vůči specifickým zvukům.

Podle obou vědců může být misofonie dědičná a s lety se prohlubovat. „Otec, bratr a sestra jsou trochu jako já, ale ne tolik. Pozoruji, že tento jev, který se objevil v dospívání, nabývá s věkem stále širších rozměrů,“ říká Laura.

Tři švýcarští psychiatři v jednom lékařském časopise zdůrazňují, že se vědecká obec v názoru na misofonii neshoduje. „Někteří vědci hlásají, že misofonii lze považovat za komplex symptomů, které patří k charakteristikám generalizované úzkosti nebo schizotypické poruchy osobnosti. Připouštějí ale, že je třeba provést studie,“ napsali švýcarští vědci.

V roce 2016 francouzská novinářka Alexandra Vardiová ve svém příspěvku vysvětlovala, jak nenávidí zvuky vydávané ostatními, zejména jsou-li vydávány jejich ústy. A to tak, že by měla chuť udeřit toho, kdo dýchá, žvýká či funí příliš hlasitě. Francouzský herec Bruno Salomone psal rovněž o misofonii ve stejnojmenném románu.

Tato tématika však zajímá lidi i mimo společenství misofonních. Je tomu tak proto, že nás stále více pronásledují všudypřítomné zvuky. Podle šetření agentury TNS Sofres o hluku 49 procent Francouzů soudí, že se situace s hlukem ve městě za posledních deset let zhoršila. Přeplněné veřejné prostory, přetížená veřejná doprava, bezohlední sousedé: ve městě někteří snášejí život stále hůře.

Studie realizovaná v roce 2009 v Nizozemsku na 50 pacientech ukázala škálu reakcí misofonních lidí, které mohou začínat roztrpčeností a končit slovní či dokonce fyzickou agresí.

„Když jsem s blízkými, odcházím od stolu. Když sousedé ve vlaku chroupají chipsy, zacpu si uši nebo si nasadím sluchátka,“ uvádí Laura. Začala chodit k hypnoterapeutovi. „Byl překvapen mou žádostí, ale vysvětlil mi, že bude postupovat jako u toho, kdo chce přestat kouřit. Je třeba přeprogramovat mechanismy zakotvené hluboko v podvědomí,“ říká.

Sonia sní o tom, že v létě pojede na tichý ostrov, kde nikdo nebude v její blízkosti jíst, telefonovat ani hrát na kytaru.

Ticho je dnes považováno za luxus. Podle amerického vědce Gordona Hemptona na světě existuje jen asi 50 míst, kde není vůbec žádný hluk. Ve Francii není žádné. Misofonní lidé si budou muset ještě počkat, než naleznou svůj přístav klidu.

pel spr

L’Express: Přejídáme se, abychom se vyhnuli stresu a depresi

Paříž 31. května (ČTK/L´Express) – Když jíme, abychom zklidnili své emoce, je to normální. Když s tím nedokážeme přestat, stává se to nemocí. Po stresující události, emotivním šoku nemají někteří lidé na jídlo ani pomyšlení, jiní se jídlem uklidňují (comfort food): pojídají sladkosti, čokoládu a pokrmy bohaté na kalorie. Je to normální? Je proč se znepokojovat? Píše o tom francouzský týdeník L’Express.

Když jsme smutní, deprimovaní nebo stresovaní, můžeme si říci: dám si dort, protože mi to zvedne morálku. A i když jsme se hodně najedli, není to tak katastrofální, protože jsme nyní už klidní a můžeme čekat, až zase dostaneme hlad, abychom se znovu najedli. To není chorobné, naopak to je velmi dobré.

Jde-li však o chorobu, nestane se tak. Dort mě neuspokojil a dělám si výčitky, že jsem ho snědl. To je kognitivní restrikce: lidé si vytvářejí zákazy ohledně potravin, a když je poruší, obviňují se. Vytvářejí si tedy další negativní emoce a to vede k bludnému kruhu. Jím, abych zklidnil stres, ale stresuji se, že jsem jedl, protože jsem se dopustil chyby. A tak znovu jím.

A další případ chorobného jevu: když jsem neustále ve stresu nebo v depresi či se hněvám, zkrátka mám negativní emoce, jím neustále, abych je zklidnil. Tak dochází k excesům.

Je však třeba rozlišovat bulimii a záchvatové přejídání. Jsou to případy nadměrné konzumace potravy, během nichž člověk sní velmi rychle velké množství potravin. V prvním případě však je to doprovázeno zvracením, užíváním projímadel, následným půstem. Ve druhém případě, kdy k takovým doprovodným projevům nedochází, jde spíše o problémy s váhou.

Je známo, že z fyziologického hlediska stres zarazí chuť k jídlu. Silný stres chuť k jídlu zcela zlikviduje, protože nedokážeme spustit ochranný mechanismus. Když jde o slabší či malý stres, dokážeme ho velmi dobře aktivovat. A tak jíme.

Výsledky vědeckých studií jsou však plné rozporů, protože to závisí na mnoha faktorech. Čokoláda je zřejmě nejvíce uklidňující potravinou, k níž se lidé uchylují. Obecně je pro lidské zdraví dobrá. Zejména večer. Realizovalo se několik studií, aby se zjistilo, co je v čokoládě tak uklidňující. Byly předloženy četné hypotézy, zvláště biochemické: hořčík, který má uklidňující účinek, a fenylethylamin, který je bratrancem amfetaminů. Nakonec výsledky studií ukázaly, že to, co je na čokoládě tak uspokojujícího, je její chuť!

Potraviny, které nejvíce uklidňují, jsou ty s vysokým energetickým obsahem, tedy obsahují nejvíce cukru a tuku. Jídlo používáme k tomu, abychom se nemuseli problému postavit. Čím více se vyhýbáte emotivním problémům, tím více vám vaše emoce nahánějí strach. A tím více se uklidňujete jídlem.

Hovoříme o potravinách, ale může jít i o něco jiného. Může to být alkohol, sledování televizních seriálů. Uzavíráte svůj mozek. Je-li tomu tak výjimečně, není to žádný problém, ale ten nastává, když se to stává všedním jevem.

Únikem může být i smích a humor. Vidíme to u některých osob, které se vyhýbají řešení problémů, dělají si ze všeho legraci a vše zlehčují a zesměšňují. Vyhýbají se tak svým emocím a často na problém špatně reagují. Slavní komici trpí depresemi, a to ukazuje, do jaké míry může být humor obranným mechanismem.

pel sva

Lékárny BENU podpoří výhody zákaznického programu novou kampaní

Praha, 31. 5. 2019 (BENU) – Přední lékárenská síť v Česku spustila novou kampaň na podporu svého zákaznického programu BENU PLUS. Ten přináší členům řadu benefitů, včetně nadstandardních služeb jako je hlídání lékových interakcí. Kampaň je vedle televize viditelná také přímo v lékárnách, na sociálních sítích nebo formou online bannerů. Kampaň pokračuje v komunikačním konceptu s mytologickým ptákem BENU, díky kterému zaznamenala značka zvýšení spontánní znalosti o více než 10 procentních bodů. Kreativní koncept byl v rámci testování Sujet Focus hodnocen nad průměrem jak farmacie, retailu, tak i celého trhu a to ve všech kategoriích: líbivosti, znalosti a především asociace na značku.

BENU lékárny představily svůj zákaznický program v roce 2015, od té doby se do něj zapojilo již bezmála milion členů. V nové kampani BENU přibližuje jeho výhody, včetně hlídání lékových interakcí, díky kterému mohou členové programu předejít užití nevhodné kombinace léků.

„Členové našeho zákaznického programu využívají celou řadu benefitů. Oblíbená je hlavně kontrola lékových interakcí s ohledem na předešlé nákupy v našich lékárnách, zvýhodněné produktové kupony připravené přímo na míru, výhodnější ceny nebo odměny za nákupy vybraného sortimentu v lékárnách,“ říká Ivana Stará, marketingová a PR manažerka lékáren BENU. Jen během letošního roku tímto způsobem získali účastníci programu slevové poukázky v hodnotě přes 18 milionů korun.

V hlavní roli skutečná lékárnice

BENU lékárny komunikují svůj zákaznický program především reklamním spotem, který běží na vybraných televizních kanálech (FTV Prima, TV Barrandov, televizní stanice zastoupená Atmedia a stanice Óčka). S kampaní se široká veřejnost setká také přímo v lékárnách a instore materiálech, tištěných letácích pro distribuci, bannerové reklamě nebo na sociálních sítích.

V televizním spotu si zahrála opravdová lékárnice, Mgr. Ivana Průšová z jedné z pražských BENU lékáren. „Snažíme se, aby naše televizní spoty i další marketingové materiály byly opravdu autentické. Proto jsme moc rádi, že máme mezi sebou kolegy, kteří se nebojí postavit před kameru. Vzhledem k tomu, že naše lékárnice ve spotu ztvárnila svou profesi, vlastně ani nemusela nic hrát a díky tomu působí naprosto přirozeně,“ vysvětluje Ivana Stará.

Kreativní návrh TV spotu připravila agentura Hammer, produkci měla na starosti Boogie Films, režie se ujal Karel Janák.

O BENU:

Společnost BENU Česká republika a.s., provozovatel sítě lékáren BENU s 225 pobočkami v Česku, je dceřinou společností PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. PHOENIX je v České republice leaderem farmaceutického distribučního trhu. BENU nabízí svým pacientům a zákazníkům nový a moderní přístup k medicínské i preventivní péči. Řídíme se mottem „Vaše zdraví si bereme na starost.“ V něm se odráží filozofie celé značky a příslib našim zákazníkům. Více informací naleznete na www.benu.cz.

Geneticky modifikovaná houba zabíjí komáry přenášející malárii

Ouagadougou 31. května (ČTK) – Africkým a americkým vědcům se podařilo vyrobit geneticky modifikovanou houbu, která dokáže rychle zabít velké množství komárů rodu Anopheles, kteří přenášejí malárii. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Podle výzkumníků není cílem komáry vyhubit, ale zastavit šíření nemoci, která ročně na celém světě připraví o život přes 400.000 lidí.

Vědci nejprve našli speciální typ houby, který komáry přirozeně infikuje. Dalším krokem bylo ji vylepšit. „Je velmi poddajná, genetické inženýrství se na ní provádí velice snadno,“ řekl jeden z amerických výzkumníků.

Do houby přidali genetickou instrukci k výrobě toxinu z jednoho prudce jedovatého australského pavouka. Když se houba dostane komárovi do těla, začne produkovat tuto jedovatou látku a přenašeče malárie zabije.

Zatímco pavouk vstřikuje toxin do těla hmyzu za pomoci svých zubů, vědci se snaží dostat jed do těla komárů právě tímto způsobem.

K potvrzení slibných výsledků laboratorních testů postavili vědci v Burkině Faso falešnou vesnici o rozloze přes 600 metrů čtverečních. Dali do ní rostliny, chýše, zdroj vody i potravu pro komáry. Aby zajistili, že žádný hmyz neunikne, obklopili vesnici dvojitou vrstvou moskytiéry.

Spory geneticky modifikované houby následně smíchali se sezamovým olejem a směs nanesli na bavlněné plátno. Aby byli vystaveni působení houby, museli komáři na plátnu přistát.

Na začátku pokusu vpustili vědci do vesnice 1500 komárů. Dokud v ní plátno se sporami nebylo, populace prudce rostla. Když ale do vesnice nasadili houbu, za 45 dní přežilo pouze 13 přenašečů.

Testy také ukázaly, že houba zahubila skutečně jen komáry, na které vědci cílili, a neohrozila jiný hmyz, například včely.

Vědci hledají nové způsoby, jak zabránit šíření malárie, dosavadní insekticidy totiž rychle ztrácejí svou účinnost. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) počet nakažených malárií v deseti nejhůře zasažených afrických zemích v posledních letech stoupá.

krn lcm

Nový lék na epilepsii slibuje lepší léčbu

Praha, 31. 5. 2019 (MaVe PR) – Čeští neurologové mohou svým dětským a dospělým pacientům s epilepsií ordinovat nové antiepileptikum s účinnou látkou brivaracetam (Briviact). Lék schválil Státní ústav pro kontrolu léčiv a pacienti za něj nemusí nic doplácet. Podle odborníků na epilepsii jde o lék nejnovější generace, který by měl výrazně předčit současnou jedničku na trhu s antiepileptiky s účinnou látkou levetiracetam.

„Tento lék by měl být ve srovnání s ostatními antiepileptiky účinnější a současně by měl mít méně vedlejších účinků. Navíc vůbec poprvé, co existuje léčba epilepsie, můžeme pacientovi nasadit antiepileptikum hned od prvního dne v cílové terapeutické dávce. Vyhneme se tak pozvolné, často velmi zdlouhavé titraci, bez níž jsme si až doposud nedovedli zahájení antiepileptické farmakoterapie vůbec představit,” říká prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., FRCP, z Centra pro epilepsie Brno, I. neurologické kliniky FN u sv. Anny a LF MU v Brně̌. Dosud museli epileptologové pacientovi předepsat nejprve nízkou, neúčinnou dávku léku a tu postupně zvyšovat, aby si organismus zvykl a aby předešli špatné snášenlivosti – cílové hodnoty léku tak dosahovali mnohdy až po řadě týdnů a za přítomnosti záchvatů pacienta. S brivaracetamem umí neurologové dosáhnout rovnovážné koncentrace v organismu, a tedy zlepšit stav nemocného do 2 dnů od zahájení léčby. „Můžeme léčbu zahájit přímo dávkou 50mg na den, která je u významné části pacientů již plně účinná. Teprve v případě, že se záchvat zopakuje, navyšujeme ad hoc do dávky 100 či 200 mg/d,“ vysvětluje prof. Brázdil. Brivaracetam vznikl cíleným vývojem zaměřeným na konkrétní molekulární cíl. Je určen dospělým, dospívajícím a dětem od 4 let zatím jako lék druhé či třetí volby, a to v kombinaci s jiným antiepileptikem. Navazuje na stávající přední antiepileptikum první volby levetiracetam, které je ve vyspělých evropských zemích v monoterapii zřejmě vůbec nejčastěji předepisované antiepileptikum.

Další výhodou brivaracetamu je také možnost podávat jej injekčně či infuzí. „V praxi se opakovaně setkáváme s případy, kdy pacient není schopen tablety z různých důvodů (často po přechodnou dobu) spolknout. V takových případech je dobré mít po ruce jinou formu,“ říká prof. Brázdil.

V současnosti užívají Briviact desítky pacientů a postupně jich bude přibývat. „V Česku je přibližně 100 000 lidí s epilepsií, u třetiny z nich současné léky příliš nezabírají a tito pacienti jsou tzv. farmakorezistentní. U této skupiny obvykle zvažujeme operační zásah, ne všichni však jsou k chirurgické léčbě indikováni. Tito epileptici jsou potenciálními kandidáty na nový lék,“ doplňuje neurolog.

Brivaracetam přišel do České republiky se zpožděním, v řadě evropských zemí je v léčbě epilepsie dostupný již od roku 2016.

Vědci: Čtvrtina bakterií v peří tvoří látky podobné antibiotikům

Praha 31. května (ČTK) – Zhruba 25 procent bakterií v peří ptáků je schopno produkovat bakteriociny, tedy látky podobné antibiotikům. Pomáhají ptákům v boji s patogeny, ačkoliv se vědci dříve domnívali, že tyto látky peří poškozují. Objev učinili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity, Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci, kteří svá zjištění publikovali v mezinárodním časopise Nature.

Kromě boji s patogeny pomáhají bakterie podle autorky studie Veroniky Gvoždíkové Javůrkové z Ústavu biologie obratlovců se zajišťováním takové mikroflóry v peří, která udržuje ptačí opeření v optimální kondici.

Ptačí peří je kožní derivát tvořený zrohovatělou pokožkou. „Doposud bylo obecným názorem, že v peří převažují mikroorganismy, které ho spíše poškozují. Nová studie to vyvrací,“ uvedla Javůrková.

Studie dále podle vědců dokládá, že společenství mikroorganismů jsou druhově specifická. „To znamená, že každý ptačí druh si nese na povrchu těla svou vlastní komunitu bakterií,“ dodala Javůrková. Vliv na složení společenství má podle vědců také prostředí, ve kterém se pták pohybuje.

Z celkového množství bakterií v peří dále dvanáct procent tvoří takzvané keratinolytické, které umí pero rozložit. Součástí objevu byl také fakt, že 92 procent z těchto bakterií umí také produkovat antibiotické látky. „Předtím se i pro ně primárně předpokládala pouze ta negativní funkce, ale umí mezi těmito funkcemi přepínat a za určitých podmínek vytvářet i antibiotika. Bakterie – tedy spíše než poškozující funkci – má funkci nezastupitelnou při ochraně povrchu těla svého hostitele,“ řekla ČTK Javůrková.

bad jw

Trendy se mění. Kuřáci se chtějí zbavit své závislosti…

Praha, 31. května 2019 (Národní linka pro odvykání) – Národní linka pro odvykání 800 350 000 u příležitosti Světového dne bez tabáku (31. 5.) zveřejnila statistiky za uplynulý rok. Její služby loni využilo 907 kuřáků a od října i dalších 53 lidí se závislostí na alkoholu a patologickém hraní. Úspěšnost klientů pod odborným vedením je vysoká – téměř polovina lidí svůj boj s cigaretami vyhraje.

Česká republika zažívá v posledních letech významnou proměnu v počtu kuřáků. Ještě v roce 2012 kouřilo přes 31 % obyvatel, v roce 2017 už pouhých 25 % a za rok 2018 se očekávají ještě příznivější čísla. Situaci ovlivňuje popularita tabákových alternativ, jako jsou tzv. elektronické cigarety nebo zahřívaný tabák, ale také služby umožňující lidem odvykat. Mezi jednu z nejvýznamnějších patří Národní linka pro odvykání, kde odborně vyškolení konzultanti pomáhají každý pracovní den od 10 do 18 hodin.

Kuřáci pod profesionálním vedením mají vysokou šanci, že se jim podaří se závislostí skoncovat. „Klienti, kteří se rozhodnou odvykat s naší pomocí, mají pravděpodobnost 44 %, že si už v budoucnu nezapálí. Podobných výsledků lze dosáhnout již jen v lékařsky vedených Centrech pro závislé na tabáku. Samozřejmě lze odvykat i na vlastní pěst, ale takto uspějí pouze 4 lidé ze 100. Při odvykání za podpory linky tak máte 10 x větší naději stát se nekuřákem než při samoléčbě a přitom nemusíte nikam chodit,“ uvádí prezident České koalice proti tabáku Mgr. Lukáš Kohoutek.

Zájemci o odvykání mohou službu kontaktovat na bezplatném telefonním čísle 800 350 000, skrze on-line formulář koureni-zabiji.cz, na Facebooku Národní linky pro odvykání nebo na chatu. Kdo ještě váhá, zda se do odvykání pustit, může využít webovou aplikaci bezcigaret.cz a porovnat svá „pro“ a „proti“. Čísla však mluví jednoznačně „pro“. V Česku totiž následkům onemocnění způsobených kouřením podlehne 18 000 lidí ročně, z toho asi 4 000 na rakovinu plic a přibližně 3 000 na chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). I proto jsou tématem letošního Světového dne bez tabáku právě onemocnění plic.

Projekt je realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky, Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Ministerstva zdravotnictví České republiky. Národní linka pro odvykání byla zřízena Úřadem vlády České republiky, resp. Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky.

Národní linka pro odvykání – 800 350 000

Národní linka pro odvykání 800 350 000 je zřízena Úřadem vlády České republiky, resp. Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky a je provozována Českou koalicí proti tabáku. K původnímu poradenství pro odvykání kouření spuštěnému v roce 2016 přibyly od roku 2018 další informační a poradenské služby pro odvykání závislosti na alkoholu a patologickém hraní zahrnující i služby pro osoby blízké lidem se závislostí.

Národní linka pro odvykání je určena všem občanům České republiky starším 15 let. Vyškolení konzultanti se klientům věnují každý pracovní den od 10 do 18 hodin. Hovory jsou pro volající zdarma. Pokud klient dává přednost komunikaci přes email, může konzultanty kontaktovat na poradte@chciodvykat.cz. Další informace o službách jsou uvedeny na www.chciodvykat.cz. Kuřáci mohou využít také příslušný formulář na webových stránkách www.bezcigaret.cz.

Česká koalice proti tabáku, z. s. byla založena v roce 1998. Od roku 2002 provozovala Linku pro odvykání kouření. Od roku 2016 provozovala Národní linku pro odvykání kouření, jejíž služby od roku 2018 rozšířila o informační a poradenské služby v oblasti závislosti na alkoholu a patologickém hraní a dala tak vzniknout současné podobě služby pod názvem Národní linka pro odvykání 800 350 000. V oblasti prevence spolupracuje s centrem primární prevence Jules a Jim, z.ú.

Projekt je realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky, Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Ministerstva zdravotnictví České republiky. Národní linka pro odvykání byla zřízena Úřadem vlády České republiky, resp. Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky.

web:
www.bezcigaret.cz www.chciodvykat.cz

Počítač nastavili, aby připomínal symptomy roztroušené sklerózy

Madrid 30. května (ČTK) – Španělské sdružení nastavilo počítač tak, aby uživatelům předváděl symptomy připomínající roztroušenou sklerózu. Chtělo tak u příležitosti dnešního Mezinárodního dne roztroušené sklerózy zvýšit povědomí o tomto neurodegenerativním onemocnění. Uživatel může například pociťovat frustraci kvůli tomu, že se přístroj příliš dlouho nabíjí, vypíná se obrazovka anebo proto, že kurzor bláznivě poskakuje, napsala agentura AFP.

„Některé kabely mi nefungují stejně jako v tomhle počítači,“ vysvětlil při prezentaci projektu předseda sdružení Gerardo García, který sám roztroušenou sklerózou trpí. Španělské sdružení by počítač chtělo dostat do škol i nemocnic, a nakonec jej vydražit.

Navozené poruchy počítače se dají srovnat s problémy, jež na svém těle den co den pociťují lidé, kteří toto autoimunitním onemocněním mají.

Imunitní systém při něm napadá centrální nervovou soustavu – poškozuje ochranný obal nervových vláken, myelin. Tak se narušuje přenos signálu mezi mozkem, míchou a dalšími částmi těla. Této nevyléčitelné nemoci se často přezdívá „onemocnění sta tváří“, protože se projevuje velmi rozličně – od poruch řeči a myšlení až po křeče.

Přeloží-li se projevy nemoci do chování počítače, pak se zhasínání obrazovky rovná výpadkům zraku, které sužují některé nemocné. Zpomalení kurzoru myši nebo jeho pád na spodek monitoru zase odkazují na chronickou únavu.

Tou trpí i předseda sdružení García, jemuž lékaři onemocnění diagnostikovali v roce 1985 a který se nyní přemisťuje jen s pomocí kolečkového křesla.

Roztroušená skleróza, která bývá nejčastěji zjištěna u pacientů v rozmezí od 20 do 50 let, je „hned po silničních nehodách hlavní příčinou postižení u mladých lidí“, uvedlo španělské sdružení. Existující léky dokážou průběh nemoci pouze zpomalit.

lsk sva

SZÚ: Nastavení školního stravování neodpovídá způsobu života

Praha 30. května (ČTK) – Současné nastavení školního stravování v Česku nezohledňuje změny ve společnosti a nynější způsob života. Například doporučení pro minimum obsahu energie v obědech jsou zastaralá, a pokrmy ve většině jídelen jim nevyhovují. Některé školní jídelny porce zvětšují, aby předpisy splnily. Doporučení ke školnímu stravování by se proto měla aktualizovat. Ve své studii ke kvalitě školního stravování to uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Problémem jsou podle něj i nízké platy kuchařek.

Téměř ve všech školních jídelnách v Česku pokrmy zajišťují menší část denního přídělu energie, než kolik doporučují nutriční standardy. Ani jedna školní jídelna ve studii nesplnila doporučení výživových hodnot z roku 1989. Podle SZÚ by proto možná bylo vhodné návod předělat a stanovit spíše doporučené rozmezí příjmu energie, které by odpovídalo současnému životnímu stylu dětí. Ty mají kromě jiného méně pohybu než před třiceti lety.

„Jedním z důvodů nižší nabídky energie v obědech může být malá velikost porcí,“ uvedl SZÚ. „Z údajů je zřetelné, že v některých jídelnách se vydávají výrazně větší porce, což přispívá k plnění nutričních požadavků,“ dodal.

Průměrné porce v různých jídelnách se dle jeho zjištění lišily až 1,8krát. Například průměrné velikosti porcí polévky byly někde 117 gramů a jinde 280 gramů. U hlavního chodu se rozpětí pohybovalo od 227 do 393 gramů. Situaci by podle něj mohlo zlepšit uvádění velikosti porce do jídelníčku, která by umožnila jednodušší kontrolu. Jídelny mají dle předpisů vydávat „standardní porce“, jejich gramáž ale není stanovena.

Podle SZÚ se nicméně neprokázalo, že by školní jídelny s většími obědy měly zároveň i více odpadu. Jeho průměrné množství se pohybovalo od 14,2 do 416 gramů na osobu za den. Celkově jídelny vyhodily v průměru 99,8 gramů jídla na osobu za den.

„Damoklův meč nad systémem jsou asi hlavně nízké platy a s tím spojené provozní problémy,“ uvedl na svém webu. Průměrný plat vedoucích školní jídelny byl loni 26.411 korun měsíčně. Průměrná mzda v Česku v roce 2018 činila 31.885 korun.

Ústav v minulém roce zjišťoval také to, jak školní obědy hodnotí žáci. „Přestože je v jídelnách podle více jak poloviny dětí čisto a uklizeno, na jídlo mají dostatek času a podle většiny je jídlo teplé a slané tak akorát, tak téměř třem čtvrtinám dětí jídlo chutná jak kdy a polovina dětí nesní celý oběd,“ napsal ve své studii. Průzkumu se zúčastnilo 2365 druháků až čtvrťáků ze základních škol.

Zhruba 49 procent dětí v dotaznících uvedla, že školní oběd zkonzumuje celý, a přibližně polovina z nich si navíc často přidává. Čtvrtina všech respondentů odpověděla, že jim oběd chutná a pět procent, že nechutná.

Školní obědy podle zjištění ústavu obsahují poměrně málo tuku z rostlinných olejů a až dvojnásobek doporučeného množství soli, která se v české kuchyni nadužívá obecně. Málo je ve školních obědech železa, proto by podle SZÚ bylo žádoucí do jídelníčků zařazovat častěji například hovězí maso či játra.

ptd mal

Bílý jogurt bez laktózy od Hollandie jednoznačně vyhrál svou…

Karlovy Vary, 30. května 2019 (Hollandia)

Bezlaktózový jogurt od české mlékárny Hollandia převálcoval svými kvalitami konkurenci v jedné z nejpočetněji obsazené kategorii soutěže Mlékárenský výrobek roku 2019. Produkty z mléka hodnotilo 23 nezávislých odborníků na konci dubna. Bílý jogurt bez laktózy si podmanil porotce především svou chutí, která je příjemně jogurtově kyselá, což není u výrobků bez laktózy zvykem.

Koncem dubna proběhl na Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT v Praze již 17. ročník hodnocení Mlékárenského výrobku roku. Akce se zúčastnilo rekordních 23 tuzemských výrobců se 64 přihlášenými produkty, které byly hodnoceny celkem v 11 kategoriích. Posuzovala se nejenom kvalita soutěžních vzorků, ale i např. obchodní rozšířenost na trhu a marketingové aktivity směřované na podporu prodeje.

Karlovarská mlékárna Hollandia se může pyšnit vítězstvím v jedné z nejpočetněji obsazené kategorii, Jogurty a skyry s tučností do 3,6 %. Prvenství si zasloužil jejich bílý jogurt Bez laktózy, který obsahuje zdraví prospěšné kultury BiFi a je vyroben z kvalitního mléka z prověřených farem. Mléčný cukr byl rozštěpen pomocí speciálně vyvinutého enzymu, který během fermentace rozkládá laktózu na lehce stravitelnou glukózu a galaktózu.

„Rozšířením sortimentu o produkty bez laktózy jsme reagovali na rostoucí poptávku od spotřebitelů po produktech bez mléčného cukru. Bílé bezlaktózové jogurty jsme začali vyrábět již před třemi lety, ale loňský podzim jsme tuto řadu rozšířili o dvě nejoblíbenější příchutě, jahoda a borůvka,“ upřesňuje Jan Škoda, Corporate PR & Marketing Manager společnosti Hollandia. „Tohoto ocenění si vážíme. Nejenže dbáme na co nejpřirozenější složení jogurtu, ale naší preferencí je i to, aby si na něm lidé pochutnali. Odborníci ocenili, že je chuť našich bezlaktózových jogurtů téměř nerozpoznatelná od klasických fermentovaných mléčných výrobků obsahujících laktózu, což byl náš cíl, “ dodává Škoda.

Více informací o produktech mlékárny Hollandia na www.hollandia.cz

Společnost HOLLANDIA Karlovy Vary, s.r.o. je společností s ryze českou účastí a byla založena v polovině roku 1991. Od konce roku 2003 vyrábí HOLLANDIA v Krásném Údolí své výrobky v nových výrobních prostorách. Dynamice růstu se přizpůsobila také investice, která v letech 2017 až 2019 činí za Hollandii přibližně 150 milionů korun. První velkou investicí bylo pořízení nového plniče, a to koncem roku 2017. Denně se v Hollandii spotřebuje kolem 100 000 litrů mléka nejvyšší kvality. V roce 2015 získal jogurt Hollandia ocenění „Nejdůvěryhodnější jogurt“. Mezi další uznání patří například titul „Regionální potravina“, Superbrands 2017 či Volba spotřebitelů 2017.