Piráti s Hilšerem navrhují zákonné omezení obchodu s orgány

Praha 13. května (ČTK) – K omezení možnosti nákupu orgánů odebraných nedobrovolně lidem v Číně i jinde má přispět předloha, kterou připravili pirátští poslanci se senátorem Markem Hilšerem. Lidé s trvalým bydlištěm v Česku, kteří by chtěli podstoupit transplantaci v některé z rizikových zemí, by museli získat souhlas nově zřízení etické komise, vyplývá z návrhu, který představili na dnešní tiskové konferenci Hilšer a Mikuláš Peksa (Piráti). Čína oficiálně odebírání orgánů například politickým vězňům popírá.

„Jde o reakci na to, co se odehrává v Čínské lidové republice,“ uvedl k předloze Hilšer. Do obchodu s lidskými orgány jsou tam podle něho zapleteni různí komunističtí pohlaváři, kteří spravují vojenské nemocnice. Některé státy podle Hilšera opatření proti obchodu s takto odebranými lidskými orgány přijímají. Česko by mělo záležitost řešit nejméně z preventivních důvodů, dodal.

Komise by podle návrhu zveřejňovala seznam „důvěryhodných“ a „problematických“ zemí pro transplantace. Pro zisk orgánu v „problematické“ zemi by byl nutný souhlas komise, jinak by lidem hrozilo až pětileté vězení. Předloha by se podle Hilšera netýkala jen českých občanů, ale také lidí, kteří mají v Česku trvalé bydliště, což jsou i čínští občané.

Tvůrci normy pro ni nyní shánějí podporu poslanců dalších sněmovních stran. Do legislativního procesu by ji chtěli předložit zhruba do týdne.

mbc rot

Praha bude Nemocnici Na Františku provozovat od ledna 2020

Praha 13. května (ČTK) – Praha převezme od 1. ledna příštího roku řízení Nemocnice Na Františku, kterou dosud spravovala Praha 1. Přejmenuje ji na Metropolitní nemocnici Na Františku. Za provoz bude zodpovědná příspěvková organizace, která vznikne letos v červnu. Rozhodli o tom dnes pražští radní. Nemocnice Na Františku se má stát základem metropolitní sítě zdravotních služeb, oznámila novinářům pražská radní Milena Johnová (Praha Sobě).

Magistrát připraví vznik příspěvkové organizace a převod nemocnice. O rozdělení nemovitého a movitého majetku se bude diskutovat. Rozdělení a převod by se měly podařit uskutečnit do konce roku. Magistrát původně uvedl, že Praha 1 si nadále nechá nemovitý majetek. O jeho údržbě, opravách a investicích se povedou jednání. Převod vybavení, zdravotnického zařízení a dalšího majetku bude vypořádán do konce října.

Město podle radní Johnové počítá s investicemi a zároveň chce rozšířit péči. „Nemocnice Na Františku, tak jak vypadá dnes, je základem dalšího rozvoje – základním kamenem metropolitní sítě zdravotních služeb, který by mohl začít tím, že posílíme kapacitu. Nemocnice by měla navazovat na práci pražských poliklinik,“ uvedla Johnová.

Kvůli rozšíření péče bude podle radní město příští týden jednat se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Více lůžek má mít například jednotka ARO. Ulevit by se tak podle města mohla i záchranné službě, která se potýká s problémy, kam pacienty odvážet.

Dočasným vedením nové příspěvkové organizace bude pověřen ředitel magistrátního zdravotnického odboru. Příspěvková organizace bude dále zajišťovat smluvní záležitosti se zdravotními pojišťovnami, zaměstnanci a dodavateli. „Je třeba, aby nemocnici převzalo hlavní město Praha a aby ji začlenilo do svého celopražského sdružení zdravotnických zařízení. Tím se ušetří mnohé náklady a vyjednají lepší podmínky u zdravotních pojišťoven a u dodavatelů,“ řekl starosta Prahy 1 Pavel Čižinský.

Na převzetí Nemocnice Na Františku hlavním městem se zastupitelé dohodli už v lednu 2018. Zaměřuje se na akutní lůžkovou péči. Kromě běžných úkonů nabízí například léčbu rakoviny prsu, ortopedickou péči nebo plasticko-estetickou chirurgii. Disponuje 139 lůžky. Ročně je v ní hospitalizováno zhruba osm tisíc pacientů. Více než 80.000 lidí je ročně ošetřeno v ambulancích.

Hlavní město dosud žádnou nemocnici neprovozovalo, v minulosti se opakovaně objevily návrhy na to, aby vznikla tzv. metropolitní nemocnice po vzoru jiných krajů, které vlastní lůžková zařízení mají.

jif ver mal

Až 300 žen ročně dostane trombózu – kvůli antikoncepci

Praha/Hradec Králové, 13. 5. 2019 (MaVe PR)

V České republice užívá antikoncepci přibližně 20 % žen. Až 300 z nich dostane každý rok trombózu. U těch, které užívají kombinovanou hormonální terapii, je riziko ještě vyšší. Při trombóze dochází ke srážení krve a vzniku trombu, který může ucpat cévy, žíly a tepny. Trombóza stojí za řadou chorob, na něž se v České republice nejvíce umírá, například cévní mozkové příhody, infarkt, nedokrvení orgánů či plicní embolie. O vlivu hormonální terapie na vznik trombózy bude na letošní Česko-slovenské konferenci o trombóze a hemostáze mluvit přední český hematolog doc. MUDr. Petr Dulíček, PhD.

„Hormonální antikoncepce ovlivňuje systém krevního srážení. Nejvyšší riziko vzniku trombózy je v prvních 6 měsících až 1 roku od nasazení léčby, a to bez ohledu na věk ženy. Jestli trombóza vznikne nebo ne, ovlivňují i další rizikové faktory, jako je například obezita nebo kouření,“ říká doc. Dulíček. Podle něj se trombóza objeví ročně u 2 až 3 žen z každých 10 000 uživatelek hormonální antikoncepce.

Nebezpečí trombózy tkví v tom, že se často zpočátku neprojeví vůbec nebo velmi nenápadně. Nemoc se nejčastěji ukáže na dolních končetinách v podobě otoků, bolestivosti, zarudnutí, pocitem napětí či teplou pokožkou v místě sraženiny. Trombóza způsobuje i bércové vředy či žilní nedostatečnosti. „Než lékař předepíše ženě hormonální antikoncepci, měl by se jí řádně vyptat na další rizikové faktory,“ dodává doc. Dulíček.

Trombóza se léčí několika způsoby podle závažnosti, v akutních případech lékaři rozpouští krevní sraženinu pomocí trombolytické terapie, případně volí chirurgický zákrok. Dalšímu vzniku trombů pak brání léky proti srážení krve a režimová opatření.

Odborníci: Česko by mělo změnit svůj přístup ke konopí

Brno 13. května (ČTK) – Česká republika by měla úplně změnit svůj přístup ke konopí. A to jak rekreačnímu a léčebnému, tak i technickému, které lze využít v textilním, stavebním i potravinářském průmyslu. Shodli se na tom všichni účastníci debaty o třech podobách konopí, kterou dnes v Brně uspořádal ThinkTank Racionální politiky závislostí.

„Shodou okolností by dnes vládou měla projít národní protidrogová strategie, která ale nepočítá s tím, že by konopí mělo být samostatnou kapitolou. To je v přímém rozporu s tím, co se děje na mezinárodní scéně. Prohibiční model se ukázal jako nefunkční a měli bychom hledat nástroje, jak najít nějaký režim kontrolované dostupnosti,“ uvedl bývalý národní protidrogový koordinátor a expert na závislosti Jindřich Vobořil.

Jedním z možných řešení jsou podle něj takzvané Cannabis Social Cluby, které fungují ve Španělsku. „Jsou neoznačené, můžete se do nich dostat jen na doporučení, platíte členský poplatek a nic víc. Uvnitř klubů se konopí regulovaně pěstuje i užívá na základě městské vyhlášky,“ řekl Vobořil.

Podle výroční zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti je konopí nejčastěji užívanou nelegální drogou. Za poslední rok ho v Česku užilo devět až deset procent lidí mezi 15 a 64 lety. Podle odhadů se ho loni spotřebovalo přes 20 tun.

Diskutující upozornili na to, že Česko bylo jednou z prvních zemí, které legalizovaly léčebné konopí, ale zároveň nedokázalo zajistit jeho dostupnost pro pacienty. Řada lidí je tak i pro účely léčby odkázána na černý trh. „Poslední studie Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti ukázala, že aspoň jednou ročně si konopí na černém trhu pro léčebné užití opatří téměř 800.000 lidí. Ti nejsou zapojeni do navázané trestné činnosti na rozdíl od problémových uživatelů například alkoholu nebo pervitinu,“ upozornil Vobořil.

Snadnou situaci nemají ani pěstitelé technického konopí, které má využití v mnoha oborech. „Na úrovni Evropské unie úplně chybí vůle nastavit nějakou regulaci konopí, neexistuje ani standardizovaná analytika potravinářských produktů. Přitom konopný průmysl má obrovský potenciál, ale k růstu potřebuje stabilní prostředí,“ uvedla Hana Gabrielová, majitelka firmy Hempoint, která produkty z konopí prodává a poskytuje i poradenství ohledně pěstování technického konopí.

ska kš

Jan Přeučil a Eva Hrušková se seznámili s Njorem

Praha, 12.5.2019 (Hana Hindráková)

Hlavní hrdina knihy Nezlomný Joseph „Njoro“ Njoroge přiletěl na skok do České republiky a v pátek 10. května 2019 od 17:00 byl hlavním hostem besedy na pražském knižním veletrhu Svět knihy.

Besedu, kterou pořádalo nakladatelství Alpress a spisovatelka Hana Hindráková, slavnostně uvedla herečka Eva Hrušková.

 „Je to úžasný příběh. Knihu jsem přečetla jedním dechem a všem ji doporučuji,“ řekla.

Literární sál se postupně zaplnil a v průběhu besedy už se neměli nově příchozí kam posadit. Njoro vyprávěl o svém dětství na ulici, o době strávené v dětském gangu, o beznaději a o tom, jak si nepřál nic jiného než zemřít. Ale také o tom, že potkal jednoho člověka z milionu, který mu podal pomocnou ruku, měl s ním nekonečnou trpělivost a i díky němu se Njorovi podařilo změnit život a nyní se ve svém centru Global Hope stará o 110 chlapců, kteří by jinak živořili na ulici.

Jednotlivé části besedy zpestřily improvizační vstupy bubeníka Jiřího Šámala.

Nečekaně se během akce objevil i herec Jan Přeučil, který po besedě pozval hosty ke stánku nakladatelství Alpress, kde bylo pro Njora připravené překvapení v podobě dortu s fotografií jeho obličeje a obálky knihy, došlo i na přípitek a podepisování knih.

„Podepsal jsem jich tolik, že už jsem to ani nepočítal,“ líčil nadšeně Njoro.

„Byl to úžasný večer,“ dodala spisovatelka Hana Hindráková. „Moc mě potěšilo, kolik lidí si přišlo poslechnout Njorův příběh. Jedna věc je, když si přečtete knihu, ale když to potom slyšíte od Josepha samotného, je to ještě úplně něco jiného a daleko silnějšího.“

Dále se Njoro zúčastnil besedy pro studenty pražské Obchodní akademie na Krupkově náměstí a chystá se ještě na besedu do Domova pro seniory v Dřevčicích a do Fakultní základní školy v Praze na Lužinách.

Během svého krátkého pobytu se stihl podívat na Pražský hrad, do Chrámu Svatého Víta, na Petřín, Karlštejn, do Koněpruských jeskyní a na zámek v Mníšku pod Brdy. Z české kuchyně si velmi oblíbil katův šleh s bramboráky a svíčkovou. Fascinovaly ho tramvaje a kloubové autobusy, v nichž si pořídil nesčetně fotografií. Stejně tak viděl poprvé v životě předvařenou rýži v sáčcích. Jediné, co se mu v Čechách nelíbilo, bylo chladné jarní počasí.

Hana Hindráková

www.hindrakova.cz, www.darkysmyslenkou.cz

Pětiletá Peruánka Medinová se stala nejmladší matkou na světě

Lima/Praha 11. května (ČTK) – Výběr kuriozit spojených s porody k 80. výročí (14. května 1939) od narození potomka Peruánky Liny Medinové, které v té době bylo pouhých pět let, sedm měsíců a 21 dní a stala se tak nejmladší matkou na světě:

– Medinová se narodila 23. září 1933 do početné chudé rodiny ze zapadlé vísky v peruánských Andách. Rodiče ji v dubnu 1939 přivedli k lékaři s podezřením na velký břišní nádor poté, co selhaly rady šamanů. O měsíc později se jí v nemocnici v Limě narodil císařským řezem syn Gerardo, kterého Medinová pojmenovala po jednom z lékařů. Nikdy se ale nezjistilo, s kým jej počala. Pro podezření z incestu se dočasně ve vězení ocitl Linin otec, ale později byl propuštěn pro nedostatek důkazů.

– Malý Gerardo až v deseti letech zjistil, že holčička, která s ním vyrůstala a kterou považoval za svoji sestru, je ve skutečnosti jeho matkou. Zemřel v roce 1979 na onemocnění kostní dřeně. Sama Lina, která dodnes o svém těhotenství odmítá hovořit, se v roce 1966 vdala a o šest let později, 33 let po svém prvním synovi, porodila dalšího.

– V červnu 1932 porodila holčičku dívka ve stáří šesti let a sedmi měsíců v indickém Dillí, známá jako „H“. Do nemocnice ji přijali podobně jako Medinovou s podezřením na břišní nádor. V srpnu 1934 porodila mrtvé dítě šestiletá Jelizaveta Gryščenková z bývalého Sovětského svazu. Otcem byl její dědeček a rodina se po skandálu odstěhovala do Vladivostoku. Statistiky dále evidují devět dívek, které porodily ve věku osmi let a 27 dívek, kterým se narodilo dítě v jejich devíti letech.

– Nejmladším otcem se v roce 2012 stal jedenáctiletý chlapec z Nového Zélandu. Jeho totožnost nebyla zveřejněna, matce jeho dítěte bylo v té době 36 let. V roce 2015 se v jedenácti letech stal otcem i chlapec Alberto z Mexika, matkou jeho dítěte byla šestnáctiletá dívka.

– K nejstarším prvorodičkám na světě patří Indka Umkari Panvárová, která v roce 2008 ve věku dvaasedmdesáti let porodila po umělém oplodnění dvojčata. V roce 2016 porodila své první dítě sedmdesátiletá Indka Daldžindar Kaurová ze severoindického Amritsaru. Věk indických matek však nemusí být úplně správný, neboť mnozí Indové sami přesný rok narození neví. Rekord nejstarší matky na světě, u níž byl věk doložen, si připsala v prosinci 2006 Španělka María Bousadová, která porodila těsně před svými sedmašedesátými narozeninami dvojčata. O tři roky později ale tato matka zemřela na rakovinu. Před ní držela rekord šestašedesátiletá Rumunka Adriana Iliescuová. Nejstarším otcem na světě se v roce 1951 stal 102letý Američan James E. Smith, matkou jeho dítěte byla jeho osmatřicetiletá manželka.

– Nejvíce dětí podle Guinessovy knihy rekordů porodila žena jistého Fjodora Vasiljeva z Ruska (její jméno není známo). Mezi lety 1725 a 1765 zvládla údajně 27 porodů – měla šestnáctery dvojčata, sedmery trojčata a čtyřikrát udělala manželovi radost čtyřčaty. Celkem to bylo tedy 69 dětí, z nichž pouze dvě zemřely při porodu.

– Ve statistikách jsou zaznamenána i devaterčata. Na svět je přivedla v roce 1971 žena v australském Sydney a v roce 1999 další rodička v Malajsii. Žádný z novorozenců však nepřežil.

– Osmerčata (šest chlapců a dvě holčičky) se narodila v lednu 2009 císařským řezem Američance Nadye Sulemanové v kalifornském městě Bellflower. Jedná se o první případ v historii, kdy přežily všechny děti. Třiatřicetiletá svobodná matka rozšířila počet svých potomků na 14 (má též tři páry dvojčat), všechny děti byly počaty ve zkumavce. Další živě narozená osmerčata přišla na svět v roce 1998 v texaském Houstonu ve zbožné rodině pocházející z Nigérie. Nejmenší z dětí však týden po porodu zemřelo. U dalších případů nepřežilo více dětí. První osmerčata na světě se narodila v roce 1967 v Mexiku, všechna ale brzy zemřela.

vlp rmi

Jeden z pěti pacientů mrtvici nepřežije, případů ale ubývá

Praha 11. května (ČTK) – Jeden z pěti pacientů s mozkovou mrtvicí nepřežije, v roce 2003 to byl jeden ze tří. Případů ubývá přibližně o 1000 za rok, předloni jich bylo 29.890. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Cévní mozková příhoda je v Česku třetí nejčastější příčinou úmrtí, potká každého šestého Čecha. Další pacienti se potýkají s různě závažným postižením, které má vliv na kvalitu jejich života. Ve středu se bude připomínat Světový den proti mozkové mrtvici.

Právě věk je nejvýznamnějším rizikovým faktorem. Se zlepšující se péči o pacienty jich méně mozkové příhodě podléhá a více lidem se podaří zcela uzdravit. „V roce 1980 bylo mrtvic asi dvojnásobně, přestože populace jako celek byla mladší než teď,“ uvedl dříve Aleš Tomek, předseda Celebrovaskulární sekce České neurologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Během života postihne mrtvice asi každého šestého Čecha a každý desátý na ni zemře. Asi pětina pacientů nepřežije, polovina je postižena různým stupněm invalidity a třetina bývá bez následků. Typickými příznaky ataku je ochablá jedna ruka nebo celá jedna polovina těla, svěšený koutek úst či potíže s řečí – v takovém případě je třeba okamžitě volat sanitku.

Nejzásadnější pro další prognózu je doba, za jak dlouho po propuknutí cévní mozkové příhody dostane pacient správnou léčbu. Cílem podle odborníků je, aby byla léčba v nemocnici zahájena 20 minut od příjezdu sanitky. Pokud se pacient dostane na sál do 1,5 hodiny od mrtvice, podaří se lékařům díky podání léků rozpouštějících krevní sraženinu zachránit každého druhého. Za tři hodiny je to jeden ze sedmi a po 4,5 hodinách jeden ze 14.

Mozek spotřebuje pětinu tělu dodaného kyslíku a bez něj vydrží jen pět minut, než začnou jeho buňky odumírat. Většina případů mrtvic jsou případy nedokrvení a tím neokysličování mozku. Stejně jako léčbu je třeba včas zahájit i rehabilitaci. Podle míry postižení může trvat několik týdnů až měsíců.

Rizikovým faktorem pro vznik mrtvice je kromě věku vysoký krevní tlak, kouření, pití alkoholu, vysoká hladina cholesterolu, nadváha, cukrovka nebo užívání hormonální antikoncepce.

Léčba nemoci je finančně náročná, pojišťovny za ní dají miliardy korun za rok. „V uplynulém roce jsme mezi našimi klienty evidovali více než 25.000 lidí postižených cévní mozkovou příhodou. Náklady na léčbu jednoho pacienta se pohybovaly v průměru okolo 19.000 korun,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí druhé největší zdravotního pojišťovny, Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Hana Kadečková. Meziročně náklady stouply o 15 milionů korun na 482 milionů. Pojišťovna má asi 1,3 milionu klientů, tedy asi osminu Čechů.

Počet případů cévní mozkové příhody:

zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

van jw

Corriere della Sera: I malé děti mohou trpět depresemi

Řím 11. května (ČTK/Corriere della Sera) – Deprese je nemoc, která se týká všech – velkých i těch nejmenších. „Odhaduje se, že deprese postihuje tři až čtyři procenta dětí,“ cituje italský deník Corriere della Sera Claudia Mencacciho, ředitele oddělení neurověd při nemocnici Fatebenefratelli-Sacco v Miláně a prezidenta Italské společnosti pro neuropsychofarmakologii.

„Některé děti trpí depresemi od prvních měsíců života. Souvisí to se vztahem mezi dítětem a matkou. Jestliže je dítě v matčině lůně vystaveno těžkému stresu nebo násilí, může to mít dopad na vývoj plodu. První zkušenosti dítěte mohou mít výrazný vliv na jeho psychické zdraví a mohou předurčovat větší náchylnost k depresím v dětství i v dospělosti,“ uvádí Mencacci.

U dětí se projevují obvykle jinak než u dospělých. Děti jsou neklidné, ustrašené či rozmarné. Projevy deprese se také mění s věkem.

Deprese se může projevovat společně s patologiemi nervového vývoje, jako je porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), která se výrazněji projeví, když dítě začne chodit do školy. Dětská deprese vede k tomu, že je pro dítě těžké soustředit se na výklad učitelky a psát úkoly. Jestliže vaše dítě bylo vždy vzorným studentem, ale náhle začíná nosit horší známky, může to být alarmující znamení. Příčiny horšího prospěchu však mohou být různé a nemusejí být spojeny s depresí.

Signálem spojeným s mnoha psychickými poruchami může být nespavost. Jestliže děti začínají špatně spát, často se budí nebo nemohou usnout, cítí se přes den vyčerpané. Některé děti pak raději zůstávají odpoledne doma a spí, než aby se věnovaly jiným činnostem.

Nikdo mě nemá rád, za nic nestojím – to jsou věty takzvaného falešného pesimismu, které můžeme od dětí slyšet. Jestliže se to příliš často opakuje, nepodceňujte to. Stejně tak když se s dítětem přestávají stýkat jeho vrstevníci a jemu na tom nezáleží. Depresivní osoby mají tendenci se od ostatních izolovat. Zvláště dobře to chápou adolescenti, kteří nezvou přátele vykazující příznaky deprese a touhy po izolaci. Kdo má deprese, nehledá zábavu.

Zatímco u dospělých je alarmujícím signálem trvalý smutek, děti mohou projevovat úzkost či nervozitu a popudlivost. Pokud je dítě nadměrně vznětlivé, agresivní nebo úzkostné, může to být alarmující známkou deprese.

Existuje rozdíl mezi zármutkem a depresí. Některé děti jsou chronicky nešťastné, z lékařského hlediska ale o depresi nejde. Abychom to rozlišili, stačí dítěti připomenout šťastné události. Kdo je nešťastný, ten se při vzpomínce na radostné okamžiky rozzáří. Depresivní dítě však nepocítí žádnou radost a často si nedokáže ani představit šťastnou budoucnost. Varovným příznakem je i častý pláč bez příčiny.

Deprese a úzkost se projevují rovněž somatickými problémy. Depresivní dítě si může často stěžovat na bolesti hlavy nebo žaludku. Jestliže vynechává školu a stěžuje si na různé bolesti, může to být signál, který nelze podceňovat.

Deprese jsou nemocí s výraznou složkou životního prostředí, ale významnou roli tu hraje i dědičnost. „Riziko deprese je sedmkrát vyšší u toho dítěte, jehož jeden rodič má duševní problémy. Pokud jsou nemocní oba rodiče, to riziko se ještě zdvojnásobí. Dědičnost se výrazně projevuje především rizikem vývoje bipolární poruchy. Ve srovnání s ostatní populací je riziko vzniku bipolární poruchy padesátkrát vyšší u toho, kdo má oba rodiče s touto nemocí,“ říká Mencacci.

pel spr

Projekt e-neschopenky zřejmě bude zaveden až od příštího roku

Praha 10. května (ČTK) – Projekt elektronické neschopenky zřejmě bude zaveden až od příštího roku, rozhodla Sněmovna. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně se zrušením karenční doby. Snahu opoziční ODS, aby byl také tento krok nejméně o půl roku odložen, dnes Sněmovna opět odmítla. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci už od letošního července.

Odklad e-neschopenky, který vedle vládních ANO a ČSSD podpořili i komunisté, o jejichž hlasy se vláda opírá, nyní dostane k posouzení Senát.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) schválení zákona uvítala a novinářům řekla, že udělá vše pro to, aby byla e-neschopenka k 1. lednu 2020 plně funkční. „Co se týká technické stránky e-neschopenky, tak máme velmi podrobný harmonogram, který v tuto chvíli plníme na den přesně,“ řekla.

Maláčová také upozornila, že papírové neschopenky budou existovat i po zavedení těch elektronických. Papírově bude podle ní nutné ukončit všechny pracovní neschopnosti, které byly zahájeny papírově, tedy před koncem roku. Kromě toho budou papírové neschopenky sloužit jako záloha pro případ výpadku elektronického systému.

Při projednávání návrhu před poslanci ministryně změnu v zavedení e-neschopenky hájila tím, že vyhověla nejdůležitějším požadavkům zaměstnavatelů. Budou moci podle ministryně požádat Českou správu sociálního zabezpečení o automatické zasílání oznámení o vzniku pracovních neschopností svých zaměstnanců. Lékařské organizace zase prosadily jednoduché ověření identity ošetřujících lékařů a bude rovněž možné využívat certifikáty zdravotních zařízení, které vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv, řekla Maláčová.

Ministryně odmítla obavy pravicové opozice, že systém ani po půlročním odkladu nebude fungovat, protože na něj sociální správa ani lékaři nebudou připraveni. „Vše běží přesně na den,“ uvedla k organizaci projektu Maláčová. Podle poslance ODS Jana Bauera ale ministerstvo projekt prosazuje chaoticky a bez znalosti praxe. „Paní ministryně má velmi svébytný smysl pro humor. My jako pravicová opozice vládní šlendrián podporovat nebudeme,“ uvedl Bauer.

Lidovci sice v dílčím hlasování půlroční odklad podpořili, nakonec ale pro celkovou změnu nehlasovali spolu se zbytkem opozice. Projekt podle nich není dostatečně technicky připraven. Piráti změnu odmítli podpořit kvůli tomu, že bude znamenat dvouletý odklad konsolidace informačních systémů ministerstva práce a sociálních věcí na rok 2022, byť jejich fungování opakovaně kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. Podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je systém špatně připraven a Maláčová by měla osobně ručit za to, že skutečně začne k 1. lednu fungovat. Pokud by se to nestalo, měla by ministryně dát svou funkci k dispozici.

Elektronické neschopenky se měly původně zavést od letošního roku. Menšinová vláda ANO před rokem navrhovala novelou projekt zrušit jako nepřipravený a vytvořit nový systém od roku 2021. ČSSD ale prosadila spuštění první etapy projektu od letošního července. Současná vláda ANO s ČSSD se rozhodla rušící novelu stáhnout, pak se ji ale rozhodla nahradit návrhem týkajícím se půlročního odkladu projektu. Proti červencovému spuštění lékaři pohrozili akcemi občanské neposlušnosti.

mhm str rot

OSN: Bez operace hrozí až 1700 Palestincům z Pásma Gazy…

Gaza 10. května (ČTK) – Až 1700 Palestincům z Pásma Gazy, zraněným při protiizraelských protestech, hrozí amputace kvůli nedostatku finančních prostředků pro zdravotnictví. Oznámil to koordinátor humanitárních aktivit OSN na palestinských okupovaných územích Jamie McGoldrick. Palestinci protestují proti Izraeli od loňského března.

Od té doby jich Izraelci asi 300 zabili. Podle McGoldricka utrpělo zranění 29.000 lidí, z nich 7000 při zásahu střelnou zbraní. „Je tam 1700 lidí, kteří potřebují komplikovaný chirurgický zásah, aby mohli znovu chodit. Byli postřeleni při protestech, potřebují rehabilitaci a velmi složitou rekonstrukci kosti, než s rehabilitací začnou,“ sdělil zástupce OSN. Bez toho podle něj hrozí, že tito lidé o končetinu přijdou.

Málo lékařů v Gaze dokáže složité operace vůbec provést. Dosud muselo amputace podstoupit 120 lidí, z nichž 20 byly děti. OSN se snaží na zdravotní péči získat 20 milionů dolarů (458 milionů korun).

Kromě nedostatku peněz pro zdravotnictví se palestinská území potýkají i s následky snížení příspěvků pro Světový potravinový program OSN (WFP) a úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). OSN bude nucena snížit potravinové příděly milionu lidí. „Bez této pomoci ti lidé nemají možnost obstarat si jídlo z jiného zdroje, protože nemají peníze,“ řekl McGoldrick.

Mluvčí WFP Hervé Verhoosel sdělil, že jeho organizace letos omezila pomoc 193.000 lidí na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy – 27.000 nedostává vůbec nic a zbylí místo původních deseti dolarů mají nyní osm dolarů na měsíc.

Nejhorší je situace v Pásmu Gazy, které je domovem dvou milionů lidí. Tamní ekonomika je ochromená izraelskou blokádou. Vyhlídky těch lidí jsou podle McGoldricka „bídné“. Na každou rodinu připadá v průměru dluh 4000 dolarů. Průměrná měsíční mzda činí 400 dolarů, avšak míra nezaměstnanosti činí 54 procent.

sva mik