Aktualita
BIS:Energetické firmy využívají kontakty na stát pro získání interních…
Schopnost některých soukromých společností prosazovat své zájmy ve vztahu ke státu byla podle BIS prostoupena mnoha sektory ekonomiky. Spojujícími prvky byly klientelismus a úzké vazby mezi zástupci státu a soukromým sektorem, které v mnoha případech podle kontrarozvědky představovaly zjevný střet zájmů.
Energetický sektor byl podle BIS loni – stejně jako v předchozích letech – jedním z hlavních cílů soukromých společností. V oblasti energetiky se totiž nachází významné projekty, jde také o silně regulovanou oblast, kde na nastavení parametrů závisí míra zisku aktérů. „V neposlední řadě se v tomto odvětví přerozdělují značné prostředky z dotací či podpor,“ uvedla BIS.
Případy klientelismu zaznamenala kontrarozvědka i ve zdravotnictví. Ačkoli šlo oproti energetice o případy s nižším možným dopadem na veřejné finance, bylo jich více. Podle BIS k netransparentnímu jednání dochází dlouhodobě u různých subjektů ve zdravotnictví, jako jsou například zdravotní pojišťovny, farmaceutické společnosti nebo vrcholní představitelé nemocnic.“V situaci, kdy jsou v řídících pozicích silné osobnosti, dochází v některých případech ke kumulaci vlivu těchto osob a jeho zneužívání pro vlastní prospěch nebo zvýhodnění jiného soukromého subjektu s úzkou vazbou na tyto osoby,“ popsala ve výroční zprávě BIS.
Příkladem může být podle kontrarozvědky zrychlené vyřizování požadavků preferovaných subjektů nebo vycházení vstříc farmaceutickým společnostem. „To vytváří prostor pro neefektivní nakládání s veřejnými prostředky, či přímo korupci,“ upozorňuje BIS. Motivem ale podle služby nemusí být jen finanční profit, cílem může být také udržování výhodných kontaktů a vazeb.
Nevyhovující stav IT infrastruktury v Česku se podle BIS týká některých strategicky významných informačních systémů či projektů. „Příčinou tohoto stavu byla například několikaletá nečinnost vedení konkrétní instituce, kdy docházelo k oddalování přijetí klíčového rozhodnutí o budoucí podobě informačního systému a výběru způsobu realizace,“ popsala BIS.
Při dokončení potřebné infrastruktury pak mohlo u zakázek z oblasti informačních a komunikačních technologií docházet ke zpoždění, které například ohrožovalo získání předpokládané dotace, případně vyvolalo časový tlak. Ten zvyšuje riziko, že bude vybrán nevhodný postup.
Neschopnost připravit včas zakázku podle BIS vedla i k situaci, kdy zástupce státního subjektu požadoval po potenciálních dodavatelích, aby se podíleli na zpracování zadávací dokumentace. To ale takovým subjektům poskytlo konkurenční výhodu. „Zmíněné jevy jsou často provázeny nedostatečným či zavádějícím informováním odpovědných zástupců státu, kteří pak nemohou plně vykonávat svou kontrolní funkci,“ doplnila BIS.
