Ani v době pandemie se nesmí zanedbat péče o chronické pacienty

Infekční onemocnění COVID-19 se sice nesmí podcenit, ale není ani jediným zdravotním problémem v České republice. Každý rok zemřou tisíce lidí na onemocní srdce a cév, nádorová onemocnění, metabolická onemocnění a mnoho dalších nemocí. Dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR u nás umírá ročně více než 112 000 osob.[1] Častou příčinou úmrtí jsou i důsledky chronických onemocnění, jako je například dyslipidémie (porucha metabolismu tuků se zvýšeným LDL cholesterolem) a osteoporóza (úbytek kostní hmoty). Chronická onemocnění v době šíření koronaviru nezmizela, probíhají dál a ohrožují zdraví pacientů, kteří se obávají jít k lékaři, i když trpí akutními obtížemi. Někteří nepřijdou ani na plánovanou kontrolu či laboratorní testy. To může mít za následek hrubou chybu, kterou je přerušení léčby.

„Osteoporózou (nazývanou jako „tichý zloděj kostí“) trpí přibližně půl milionu obyvatel České republiky[2] a dyslipidémií přibližně 2/3 obyvatel České republiky ve věku 25 až 64 let,”[3] uvádí prof. MUDr. Richard Češka, CSc., předseda České internistické společnosti ČLS JEP, a dodává: „Dyslipidémie vede k onemocnění srdce a cév, které se může projevit například infarktem myokardu nebo cévní mozkovou příhodou. Osteoporóza je příčinou zlomenin kostí (například obratlů nebo krčku kosti stehenní). Obě onemocnění spojuje, že stojí na začátku onemocnění jako příčina rozvoje osudové, často smrtící události. Dlouho před tím ovšem často probíhají zcela bez příznaků, „tiše“, takže nemocného netrápí a nenutí ho navštívit lékaře nebo pravidelně užívat předepsanou léčbu.“

Přerušení léčby chronických pacientů je zásadní chybou 

Provoz ambulancí byl v době nouzového stavu omezen nebo zcela přerušen, což situaci pacientů stěžovalo. Spolu s uvolňováním restrikcí se ambulance ale začínají vracet do obvyklejšího režimu, i když bude nutné dodržovat jistá pravidla. „Zatímco dřív mohli být pacienti v čekárnách jeden vedle druhého, teď musí respektovat rozestupy. Je důležité, aby pacienti chodili přesně na objednanou hodinu, aby se nehromadili v čekárnách. Dá se říci, že postupně se provoz začne dostávat k normě. Pravděpodobně budou ale prodloužené objednací doby. Nová pravidla budou vyžadovat kázeň jak od pacientů, tak i od zdravotnického personálu,” říká prof. MUDr. Richard Češka, CSc. Podstatné je, aby se pacienti nebáli a měli na paměti, že jejich léčba je důležitá a nesmí ji náhle a bez dohledu lékaře přerušit, i když se cítí dobře. „Přerušení léčby je začátkem skutečného konce pravidelných a dlouhodobých kontrol“, dodává prof. MUDr. Richard Češka, CSc. Péče o pacienty s chronickými onemocněními by měla probíhat dál bez ohledu na okolnosti. Pokud situace nedovoluje dostavit se k lékaři k pravidelné kontrole, je důležité, aby pacienti byli v kontaktu se svým lékařem a další postup léčby s ním konzultovali. Nedaří-li se jim spojit se se svým lékařem, nemusí se bát navštívit ani nemocnici, kde jim s jejich obtížemi také pomohou.

„Vynechání léčby dyslipidémie nebo osteoporózy je vážným problémem. Až zvládneme koronavirovou epidemii (ale i v jejím průběhu, pokud to lze), musíme se co nejrychleji vrátit k léčbě chronických onemocnění. Zmiňuji sice dyslipidémii a osteoporózu, ale stejně tak to platí pro hypertenzi, cukrovku, střevní záněty, revmatologická nebo plicní onemocnění a mnohé další,“ uzavírá prof. MUDr. Richard Češka, CSc.

Tisková zpráva vznikla ve spolupráci se společností Amgen. 

[1] Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS). Zemřelí 2018. https://www.uzis.cz/res/f/008280/zdrroccz-2018.pdf  (14. 5. 2020)

[2] A. Svedbom. Arch Osteoporos (2013) 8:137. Osteoporosis in the European Union: a compendium of country-specific reports. DOI 10.1007/s11657-013-0137-0)

[3] Cífková R, Skodová Z, Bruthans J, et al. Longitudinal trends in major cardiovascular risk factors in the Czech population between 1985 and 2007/8. Czech MONICA and Czech post-MONICA. Atherosclerosis 2010; 211: 676–681