Corriere della Sera: Podpora nadměrných velikostí vede k obezitě

Řím 14. dubna (ČTK/Corriere della Sera) – Obchody s módním oblečením se přizpůsobily stále výraznější části obyvatel, kteří potřebují větší velikost. Tento trend s sebou ale nese riziko, že se rozšíří vážný problém se zdravím, píše italský deník Corriere della Sera. Nadměrné velikosti jsou osvobozeny od cla, a to nejen ve Spojených státech, kde jsou obchody s nadměrnými velikostmi téměř všude. Také v Itálii roste počet obézních, a tak lze i tam vidět obchody s XXXL oblečením.

Záměr je to bohulibý, protože obchody tak vycházejí vstříc potřebám stále větší vrstvy obyvatel, odstraňují stigmatizaci těl, která neodpovídají klasickým kánonům diktovaným módou a pomáhají mnohým, aby se cítili lépe. Ovšem ve studii Východoanglické univerzity se zdůrazňuje, že normalizace nadměrných velikostí s sebou přináší i nenadálý vedlejší účinek, totiž to, že lidé nebojují s kilogramy navíc, které jsou hrozbou pro zdraví.

Britští vědci, kteří publikovali výsledky svého výzkumu na stránkách časopisu Obesity, nashromáždili údaje o téměř 24.000 osobách s nadváhou a obezitou a zjistili, že podíl těch, kdo podceňují vlastní tloušťku, znepokojivě narůstá. Dnes je 58 procent mužů s nadváhou přesvědčeno, že nadváhu nemají, zatímco v roce 1997 se tento podíl pohyboval kolem 48 procent. U žen pak podíl těch, které si reálně neuvědomují své kilogramy navíc, vzrostl z 24 procent v roce 1997 na dnešních 31 procent. Mezi obézními se podíl těch, kteří si myslí, že je zcela normální, co jim ukazuje váha, zvýšil ze šesti na 12 procent.

Jak je možné, že se osoba cítí být ve formě, ačkoli má nadměrnou velikost? Například jen jedna osoba s nadváhou ze dvou chce zhubnout. „Nicméně normální váha je definována na základě výpočtu, kdy je riziko úmrtí nejnižší: kdo je v normě, tedy má index tělesné hmotnosti mezi 18 a 25 (poměr mezi tělesnou výškou a váhou), má naději, že bude žít déle než ten, kdo má nadváhu či obezitu. Být obézní navíc znamená drastické snížení kvality života a zdraví,“ uvádí Ferruccio Santini, předseda Italské společnosti pro obezitu a ředitel centra obezity a endokrinologie při univerzitě v Pise.

Mnozí to ještě nepochopili, ale obezita je skutečně nemoc: zhoršuje metabolické funkce a produkuje celkový chronický zánět, který usnadňuje vznik dalších chorob, jako je cukrovka, kardiovaskulární nemoci či nádory. Navíc obézní člověk žije o deset let méně a deset let života stráví s horším zdravotním stavem. Uvědomit si problém s nadváhou a snažit se jej řešit je nezbytné především proto, aby se člověk cítil lépe. Avšak podle britských vědců se to stává stále méně. Chybné vnímání tělesné hmotnosti není problémem jen v Británii, ale i v Itálii. Podle údajů italského ministerstva zdravotnictví se každý druhý obézní Ital považuje jen za „robustního“, zatímco Italky o sobě mají realističtější mínění: pouze 35 procent žen s nadváhou se považuje za „plnoštíhlé“.

Jak uvádějí britští vědci, problém je výraznější mezi chudším obyvatelstvem, které často ignoruje problémy spojené s obezitou a má problém s tím, aby zahájilo zdravý životní styl, například proto, že zdravá jídla jsou dražší. Také v Itálii jsou rozdíly, a to sociálněekonomické a teritoriální: na jihu a na ostrovech je podíl obézních lidí a lidí s nadváhou mnohem vyšší než na severu.

Také stigmatizace obézních je pro tyto lidi nepříjemná. „Kdo je obézní nebo má nadváhu, nesmí být obviňován, protože na hromadění tuku má často vliv i genetika. Máme však možnost, na rozdíl od tělesné výšky či barvy vlasů, s tím něco udělat. Cílem je především změna životního stylu, která pomáhá shazovat kilogramy a upevnit zdraví,“ dodává Santini.

pel spr

Corriere della Sera: Jak zůstat v práci soustředěni

Řím 13. dubna (ČTK/Corriere della Sera) – Únava, strach, že nestačíme všechno udělat, vyrušování (zejména chytrými mobilními telefony) a chybějící vůle mohou vést k tomu, že se přestaneme soustředit na studium nebo na práci a ztrácíme drahocenný čas. Co můžeme udělat, abychom se zase dokázali soustředit? Tak se táže italský deník Corriere della Sera.

Multitasking, čili to, že se snažíme dělat více věcí zároveň, naši výkonnost nezlepší, to je jen mýtus. Jakmile se odpoutáme od duševní práce a jsme vyrušeni tím, že zapojíme do něčeho jiného emoce a poznávací funkce, pak se naše schopnost řešit původní úkol rychle zhorší. Laboratorní testy ukázaly, že mentální přeskakování z jednoho úkolu na druhý snižuje naši výkonnost až o polovinu oproti tomu, kdybychom oba úkoly řešili postupně po sobě. A pozor: je zapotřebí 20 minut k tomu, abychom dosáhli stejné úrovně koncentrace, jakou jsme měli předtím, než jsme byli vyrušeni.

Fyzická aktivita prospívá nejen našemu srdci, ale také mozku, protože zlepšuje náladu a snižuje úroveň stresu a úzkosti, které soustředění neblaze ovlivňují. Podle studie Harvardovy univerzity se při sportu uvolňuje molekula, která stimuluje růst neuronů a zlepšuje funkci těch, které již existují, a to příznivě ovlivňuje kognitivní funkce a soustředění. Další studie ukázaly, že fyzická aktivita zlepšuje prospěch studentů: oblast hipokampu v mozku, kde sídlí dlouhodobá paměť, je u sportujících studentů větší než u těch, kteří převážně sedí.

Napište si seznam toho, co máte udělat, a to podle naléhavosti. To vám pomůže soustředit se na to, co děláte, neboť nebudete muset myslet na to, co ještě udělat musíte. Po splnění všech úkolů se dostaví spokojenost.

Nezapomínejte na přestávky. Je to jasné: křivka pozornosti poté, co dosáhne svého vrcholu, nevyhnutelně klesá až do té míry, že nepomůže žádné úsilí. Je tedy lépe povolit si malé pauzy. Některé studie prokázaly, že výkonnost toho, kdo si dává malé pauzy, je lepší než výkon toho, kdo pracuje bez přerušení.

Lépe je také nenosit si práci domů. Jestliže myslíte na něco jiného, stimuluje to kreativitu a stává se, že vás řešení nějakého problému napadne zrovna ve chvíli, když myslíte na jiné věci nebo ve snu.

Vyhledávejte klidné místo. Hlučné kanceláře, křičící děti i dopravní lomoz nepřispívají k soustředění, neboť stimulují produkci stresového hormonu kortizolu.

Jak jsme již uvedli, největším nepřítelem soustředění jsou chytré telefony. Jestliže se odpojíte od internetu a vypnete mobil, pomůže to soustředěnosti. Také místnost, kde pracujeme, ovlivňuje produktivitu. Uklizený pracovní stůl bez zbytečností redukuje vizuální stimuly a pomáhá v soustředění.

Ke zlepšení našeho výkonu ve studiu a v práci je důležité jíst vyváženou stravu. Ideální jsou sacharidy s nízkým glykemickým indexem, jako jsou celozrnné pečivo, zelenina a luštěniny. „Pro dobrou funkci pozornosti, koncentrace a paměti je vhodné konzumovat zeleninu s tmavozelenými listy, jako je špenát, čekanka a rukola, protože obsahují nejen hořčík, ale i lutein, který chrání oči,“ uvádí Stefano Erzegovesi z kliniky Svatého Rafaela v Miláně.

Samozřejmě si nemůžeme vybrat, kdy budeme pracovat nebo studovat, ale mozek funguje v různých ročních obdobích různě. Dobrá zpráva pro ty, kdo se připravují k maturitě: mozek může být maximálně aktivován v červnu, v období blízko letnímu slunovratu. Minimální schopnost aktivace přichází v polovině prosince, uvádí belgická studie publikovaná loni na stránkách vědeckého časopisu PNAS.

pel hej

Vláda posoudí úpravu školení v údržbě zdravotnických přístrojů

Praha 13. dubna (ČTK) – Poslanecký návrh úprav školení v údržbě zdravotnických přístrojů vláda před zákonodárci zřejmě nepodpoří, ale ani neodmítne. Dodavatelé by podle novely museli proškolit pracovníky nemocnic v kontrolách, údržbě a opravách přístrojů, pokud o to nemocnice požádá. Za školení by si mohli účtovat jen skutečně vynaložené náklady a nesměli by časově omezovat platnost potvrzení o školení. Kabinet podle podkladů pro pondělní schůzi vysloví obavy z možného snížení bezpečnosti přístrojů.

Cílem úprav je podle předkladatelů z řad poslanců hnutí ANO, ODS, hnutí SPD a Starostů zamezit nežádoucím, byť nyní legálním praktikám, kterými se dodavatelé přístrojů podle nich snaží vytvářet další zisk. Naopak zdravotnickým zařízením by navrhované změny zákona mohly podle autorů novely přinést úspory.

Kabinet upozorní na to, že za bezpečnost přístrojů nesou ze zákona odpovědnost výrobci a návrh do ní zasahuje. „Nově stanovené povinnosti sice mohou vést ke snížení nákladů poskytovatelů zdravotních služeb na školení interních zaměstnanců provádějících bezpečnostně technickou kontrolu nebo servis, ale ve svém důsledku mohou vést ke snížení bezpečnosti používaných zdravotnických prostředků,“ stojí v předběžném stanovisku, které vláda pošle po schválení Parlamentu.

Předkladatelé poukazují na to, že dodavatel přístroje může v současnosti žádost nemocnice o proškolení jejích zaměstnanců odmítnout nebo požadovat za školení neúměrnou částku. Nemocnice se tak podle nich může stát závislá na drahém externím servisu přístrojů. Pokud by novela platila, dodavatelé by pracovníky nemocnice na její žádost museli jednorázově proškolit a mohli by za tuto službu účtovat jen „prokazatelně a účelně vynaložené náklady“, tedy například náklady na dopravu, stravné a čas strávený školením.

V případě, že by dodavatel požadované školení nezajistil, hrozila by mu podle novely pokuta až 300.000 korun. Stejnou horní hranici sankce předkladatelé navrhují pro případy, pokud by školitel nevydal potvrzení o školení.

Vláda také poukáže na nedávno schválené evropské nařízení o zdravotnických přístrojích, jež má zvýšit jejich bezpečnost a bude účinné v květnu příštího roku. Ministerstvo zdravotnictví chystá kvůli předpisu návrh nového zákona o zdravotnických prostředcích. Poslanecká novela by tedy byla účinná jen několik měsíců.

mbc gcm

Jehly po narkomanech v ulicích Brna pomohou najít i hledači kovů

Brno 12. dubna (ČTK) – Injekční stříkačky a jehly po narkomanech o víkendu pomohou v ulicích Brna strážníkům najít i hledači kovů při každoroční akci Jehla. S detektory projdou vytipovaná dětská hřiště. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí strážníků Jakub Ghanem. Strážníci v Brně za loňský rok našli v ulicích 3792 injekčních stříkaček a jehel, které tam po sobě zanechali narkomani. Meziročně je to zhruba o 1200 více.

Městská policie nemůže podle zákona drogovou problematiku prošetřovat, sbírá tak alespoň injekční stříkačky. Akce Jehla se koná každoročně v několika desítkách měst, strážníci v Brně při ní za jediný den našli 137 stříkaček.

Letos městská policie spojí síly se spolkem Archeo Moravia, jehož členové budou na vytipovaných dětských hřištích svými přístroji hledat ostré nebo jinak nebezpečné kovové předměty. Strážníci se na herních plochách a v jejich okolí zaměří na hledání aplikačních pomůcek a hledačům s detektory budou pro případ jakéhokoli nebezpečného nálezu k dispozici.

„Spolek Archeo Moravia se snaží chránit archeologické lokality, a tím i historii naší země. Záleží nám na společnosti jako celku. Spolupráce se strážníky při akci Jehla je pro nás proto naprosto přirozená. Obzvlášť, když máme možnost pomoci dětem,“ uvedl předseda spolku Tomáš Merta.

V sobotu se tak do brněnských ulic vydá 20 strážníků a obdobný počet členů spolku a sympatizantů. Hlídky městské policie zkontrolují okolí řek, málo frekventované uličky u firemních areálů, odlehlá zákoutí, ale i místa, která jsou zpravidla bezproblémová. Zaměří se tedy i na parky a odpočinkové zóny. Archeo Moravia stihne projít asi 50 dětských hřišť.

„Podobná iniciativa ze strany veřejnosti není obvyklá, ale o to více ji vítáme a upřímně nás těší. Na dětských hřištích a pískovištích se nebezpečné předměty i díky péči městských částí téměř nikdy nenacházejí. I strážníci je ovšem preventivně pravidelně kontrolují, a s nabídkou spolupráce Archeo Moravia jsme proto okamžitě souhlasili,“ uvedl ředitel Městské policie Brno Luboš Oprchal.

Strážníci každé zkontrolované hřiště označí u vstupu cedulí s datem a časem prohlídky. Jednoduchý komiks ve spodní části pak dětem vysvětlí, jak se chovat při nálezu injekční stříkačky.

Především rodiče by měli poučit své děti, aby na nalezené stříkačky a jehly v žádném případě nesahaly. Při nálezu je vhodné se obrátit na městskou policii, strážníci mají pro odstranění potřebné vybavení a jsou proškolení. Pokud by se dospělí rozhodli odklidit stříkačku sami, vždy by měli postupovat se zvýšenou opatrností a v ideálním případě ji uchopit v rukavicích nebo alespoň do kapesníku. Je nutné vyvarovat se jakéhokoli kontaktu s jehlou. Doporučuje se vložit stříkačku do PET lahve a pečlivě ji uzavřít víčkem.

lip kš

NASA provedl rozsáhlý výzkum vlivu pobytu ve vesmíru na…

Washington 12. dubna (ČTK) – Organismus amerického astronauta Scotta Kellyho se za jeho 340denního pobytu ve vesmíru v mnoha směrech změnil, ale po návratu se až na výjimky vrátil do normálu. Vyplývá to ze studie amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), která porovnávala životní funkce Scotta Kellyho a jeho dvojčete Marka. Výzkum se prováděl v rámci příprav lidí na dlouhodobé vesmírné cesty, například na Mars, který může trvat dva až tři roky a s nímž NASA počítá kolem roku 2033.

Scott Kelly pobýval na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v období 2015 a 2016, zatímco Mark, který býval rovněž astronautem, zůstal na Zemi. Biometrické údaje bratrů Kellyů dokumentovalo 84 odborníků z 12 univerzit. Zajímali se o změny na buněčné úrovni, fyziologický stav i poznávací funkce. Studie, jež vyšla v odborném časopise Science, je označována za „nejúplnější přehled reakce lidského organismu na vesmírný let“.

Andy Feinberg z univerzity Johnse Hopkinse, který se výzkumu zúčastnil, řekl, že coby dvojčata mají bratři Kellyové „v zásadě shodný genetický kód“, takže všechny změny zdokumentované za Scottovy cesty lze přičíst pobytu vesmíru.

Stav bratrů se zjišťoval před, během něj a po letu. Na Zem byly z ISS dopraveny prostřednictvím zásobovacích raket vzorky Scottovy krve, moče a stolice. V témže rytmu byl sledován Mark. Scott Kelly si po návratu stěžoval na únavu podobnou jako při chřipce. Do šesti měsíců ale většina potíží ustoupila.

Mezi měřenými údaji byla tloušťka krční tepny, jejíž zesílení může být příznakem kardiovaskulární choroby nebo rizika mozkové mrtvice. „Naším hlavním objevem je, že Scottova tepna se za letu zesílila a zůstala v tomto stavu po celou misi,“ sdělil Stuart Lee z NASA. U Marka nic podobného vědci nezaznamenali. Scott na ISS ztratil sedm procent tělesné hmotnosti, zatímco Markova se za totéž období zvýšila o čtyři procenta.

Kognitivní testy byly provedeny před, během a po Scottově pobytu a u Scotta bylo zaznamenáno snížení poznávacích schopností. Dále také změna střevních mikrobů, poškození DNA a prodloužení telomerů, tedy koncových částí chromozomů. Po návratu na Zem ale vědci u Scotta konstatovali urychlené zkracování i úbytek telomerů, což může být úkazem negativního důsledku vesmírného pobytu na zdraví buněk. Telomery se u lidí zkracují s věkem a jsou znakem stárnutí.

Vědce zajímaly také změny na úrovni genů – většina, ale ne všechny se po Scottově návratu vrátily do normálního stavu. Ty, které se na normální úroveň nedostaly, se váží k imunitnímu systému. Odborníci se domnívají, že příčinou může být například vesmírné záření a pobyt ve stavu beztíže. ISS obíhá na dráze, jež se nachází pod radiačními pásy, které jsou v okolí Země. Steven Platts z NASA vysvětlil, že na ISS jde tedy o vystavení mnohem menší dávce radiace, než tomu bude při letu na Mars.

Zjistilo se také, že Scottův imunitní systém reagoval ve vesmíru správně a při aplikaci vakcíny proti chřipce jeho tělo pracovalo stejně, jako by tomu bylo na Zemi. NASA považuje imunitní systém astronautů za zásadní ukazatel pro výběr lidí na dlouhodobé vesmírné pobyty.

Odborníci mají v plánu udělat další roční výzkum, který bude vycházet z toho provedeného na Kellyových. „Posaďte mne do kabiny, jsem připraven,“ zažertoval k tomu padesátiletý Scott Kelly.

sva nob

Nizozemský lékař je otcem 49 dětí svých pacientek,ukázal test…

Rotterdam 12. dubna (ČTK) – Nizozemský lékař bez vědomí svých pacientek opakovaně používal své sperma při pokusech o umělé oplodnění, a stal se tak otcem nejméně 49 dětí. Potvrdil to dnes test DNA, jehož provedení někdejším pacientkám a jejich potomkům letos povolil soud. O výsledku testů informovala organizace Defence for Children, která se kontroverzním případem dlouhodobě zabývá.

Lékař nejspíš na své klinice zplodil ještě více dětí, protože otcovství u dalších 22 potomků dobrovolně přiznal.

Lékař Jan Karbaat dlouhá léta vedl kliniku zaměřenou na léčbu neplodnosti v Barendrechtu na předměstí Rotterdamu. Zemřel v roce 2017. Už během jeho života pojala řada jeho pacientek podezření, že lékař při mimotělním oplodnění použil namísto avizovaného spermatu anonymního dárce své vlastní sperma. Začaly se proto u soudů domáhat provedení testů otcovství, protože lékař odmítal genetický materiál k testům dobrovolně poskytnout.

Testy DNA soud povolil krátce po smrti lékaře v roce 2017, testování se ale zdrželo kvůli nesouhlasu jeho rodiny. Jeho provedení bránila lékařova manželka, letos v únoru nicméně soud rozhodl, že navzdory nesouhlasu rodiny smí testování pokračovat.

Sám Karbaat podle advokáta postižených rodin tvrdil, že je biologickým otcem 60 dětí ze zkumavky. Jeho reprodukční klinika ukončila činnost v roce 2009 po stížnostech na vážné administrativní nesrovnalosti.

lep mka

V domově pro seniory v Mlékovicích si užili Teplákový den

Mlékovice, 11. 4. 2019 (Clementas)

Netradiční den zažili zaměstnanci a klienti domova pro seniory Clementas Mlékovice. V úterý 9. dubna se v domově, kde žijí lidé trpící Alzheimerem či jiným typem demence, uskutečnil Teplákový den aneb pomozte nám uklidit zahradu. Po úklidu zahrady následovalo společné opékání špekáčků.

Zaměstnanci, ale i někteří senioři a jejich rodinní příslušníci se pustili do úklidu zahrady. Vypleli záhony, sesbírali spadané listí, jehličí, větve i šišky a posekali trávu. Po skončení úklidové části Teplákového dne se všichni sešli u táboráku. „Pochutnali jsme si na špekáčcích a při kytaře, na kterou zahrál jeden z klientů domova, jsme si zazpívali lidové i trampské písničky,“ řekla Marcela Tučníková z Clementas Mlékovice.

Sociální pracovnice a koordinátorka příjmu klientů pózují při úklidu

Opékání špekáčků

Centrum pro seniory Clementas poskytuje sociální a zdravotní péči pacientům s Alzheimerovou chorobu či jiným typem demence, lidem po cévních mozkových příhodách nebo s omezenou mobilitou. Clementas provozuje domovy v Kolíně a Mlékovicích, připravuje domov v Janovicích nad Úhlavou (Plzeňský kraj).

Domov se zvláštním režimem v Mlékovicích, nedaleko Kouřimi, začal ve zcela nově zrekonstruované budově klienty přijímat v roce 2016. S ohledem na rozšiřování kapacity má domov volnou kapacitu a přijímá nové klienty. I přes kapacitu 250 lůžek je v domově domácí atmosféra a poskytovaná péče přizpůsobená každému klientovi na míru.

Platforma pro IPF v regionu střední a východní Evropy slaví 5. výročí

Vídeň, 11. dubna 2019 (Boehringer Ingelheim) – Idiopatická plicní fibróza (IPF) je fatální plicní onemocnění, které postihuje přibližně 3 miliony osob na celém světě1,2,3. Způsobuje trvalé zjizvení plic, potíže při dýchání a snižuje množství kyslíku, které jsou plíce schopny distribuovat jednotlivým orgánům4. Ve dnech 1. a 2. dubna proběhlo v Ženevě při příležitosti pátého výročí Platformy pro IPF regionu střední a východní Evropy (CIPF) setkání předních odborníků s cílem seznámit se s nejnovějšími poznatky v této oblasti a oslavit páté výročí platformy CIPF založené v roce 2015.

Progrese IPF je variabilní a nepředvídatelná, výsledkem je však vždy postupný a nevratný pokles plicních funkcí1. Prognóza přežití pacientů s IPF je různá, medián se však pohybuje okolo 2–3 let od stanovení diagnózy5. IPF by proto měla být ze strany společnosti věnována stejná pozornost, jako je tomu například u onkologie.

Podporovatelem CIPF je společnost Boehringer Ingelheim, která je dlouhodobě lídrem na poli respirační medicíny. Smyslem platformy je propojit odborníky  různých odborností  za účelem diskuse a výměny poznatků a zkušeností, které by mohly přispět ke zlepšení léčby IPF v zemích střední a východní Evropy. Stanovení diagnózy  IPF vyžaduje multidisciplinární přístup a vysokou úroveň znalostí a zkušeností odborníků. Je nutné dodat, že v oblasti IPF panuje vysoká neuspokojená potřeba po bezpečné a účinné léčbě, která bude schopna zvrátit vývoj onemocnění zpomalením její progrese. Toto jsou některá z klíčových témat, kvůli kterým byla platforma CIPF založena.

Ve svém projevu na pátém setkání CIPF řekl profesor Alan Altraja, přednosta Pneumologické kliniky Univerzitní nemocnice v estonském Tartu, následující: „Podíváme-li se na minulá setkání CIPF, můžeme být pyšní na to, čeho jsme dosáhli. Léčba IPF ještě před lety zaznamenávala skromné výsledky. V současné době několik zemí v regionu střední a východní Evropy vyčlenilo centra se speciálním zaměřením na intersticiální plicní procesy (IPP) a díky několika workshopům se nám podařilo zvýšit povědomí a znalosti v oblasti radiologie IPP a patologie. Dalším obrovským úspěchem je, že nyní máme mezinárodní doporučení pro léčbu pacientů s IPF.“

„Od chvíle, kdy začaly být k dispozici antifibrotické léky, se změnilo hodně,“ konstatoval profesor Yochai Adir z pneumologického oddělení Lady Davis Carmel Medical Center v izraelské Haifě. „Ještě před několika lety nebyly ve většině zemí střední a východní Evropy k dispozici schválené léčebné postupy. Během posledních 5 let ale došlo k výraznému pokroku v oblasti léčebných možností, především díky práci a vytrvalosti lékařů v každodenní klinické praxi. Nintedanib, jedna z účinných látek v současnosti schválených pro léčbu IPF, prokázala napřič třemi klinickými studiemi schopnost účinně a konzistentně zpomalovat progresi IPF. Nejnovější data ze studie INPULSIS®-ON navíc poskytují důkazní materiál, že nintedanib zpomaluje progresi IPF za hranici 4 let s konzistentní bezpečností.“

ČSÚ: Medián výdělku lékařů byl předloni přes 55.000 korun…

Praha 11. dubna (ČTK) – Medián výdělku lékařů, tedy střední hodnota mezd, byl podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v roce 2017 přes 55.000 korun měsíčně. Od roku 2012 se zvýšil o 9000 korun. Všeobecné sestry a porodní asistentky si za pět let polepšily o 7000 korun, medián výdělku byl téměř 31.500 korun. ČSÚ o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Platy lékařů i sester rostly i v dalších letech, navíc dostaly nařízením vlády přidáno nemocniční sestry, které pracují na směny u lůžek.

Medián výdělku lékařů byl s částkou 55.283 korun více než dvakrát vyšší než medián platů a mezd všech zaměstnanců. Ve srovnání s ostatními vysokoškoláky s magisterským a doktorským vzděláním to bylo podle statistiků 146 procent.

Výše platů a mezd lékařů se liší regionálně. „Nejvyšší medián mezd a platů nemají na rozdíl od mnoha jiných profesí lékaři v Praze, ale v Královéhradeckém kraji. V roce 2017 šlo o 63.200 korun. Praha se dělí o druhé místo spolu s Moravskoslezským krajem, tam lékaři vydělávali 58.300 korun,“ uvedla Helena Chodounská z Odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Na opačném konci žebříčku se umístili lékaři ve Středočeském kraji, kteří pobírali o zhruba 21.000 korun méně než v Královéhradeckém kraji.

Podle průzkumu společnosti Health Care Institute jsou platy nejčastějším důvodem, proč lékaři zvažují odchod do zahraničí. Mezi studenty českých lékařských fakult o tom uvažuje asi pětina, kolem třetiny na 11 a více let.

Po odchodu do zahraničí většina mediků podle průzkumu očekává nástupní plat nad 35.000 korun měsíčně, pětina víc než 50.000 korun. Po atestaci doufají v platy nad 50.000 korun, pětina přes 100.000 korun. Jejich kolegové, kteří chtějí zůstat v českém zdravotnictví, čekají většinou nástupní plat do 35.000 korun, třetina do 30.000 korun. Po atestaci necelá pětina čeká plat mezi 30.000 a 40.000 korunami, necelá třetina do 50.000 korun a téměř čtvrtina 50.000 až 60.000 korun.

Medián všeobecných sester a porodních asistentek byl předloni 31.464 korun. Vydělají tak podle ČSÚ 110 procent mediánu mezd všech zaměstnaných žen s vyšším odborným nebo bakalářským vzděláním. Nejvíce, přes 35.000 korun, vydělávaly sestry v Plzeňském kraji a v Praze, naopak nejméně ve Zlínském kraji.

V zaměstnaneckém poměru pracovalo podle ČSÚ v roce 2017 v českém zdravotnictví 26.000 lékařů, 21.000 všeobecných sester a porodních asistentek se specializací a 58.000 všeobecných sester a porodních asistentek. Další lékaři mají své vlastní ordinace. Lékaři ve státních nemocnicích jsou odměňováni podle státem nařizovaných platových tabulek, v krajských, městských či soukromých dostávají smluvní mzdy.

van snm

V Řecku se narodilo dítě, které má tři biologické…

Atény 11. dubna (ČTK) – V Řecku tento týden přišlo na svět zdravé dítě, které má tři rodiče. Narodilo se totiž po umělém oplodnění, při němž bylo spermiemi otce oplodněno vajíčko dárkyně s implantovanou DNA matky, uvedla agentura AFP. Řečtí lékaři považují tuto metodu umělého oplodnění za průlomovou, další odborníci ale upozorňují, že jde o eticky sporný proces a že by se tato metoda měla používat výhradně v případech, kdy pomůže zabránit přenosu vážného dědičného onemocnění. V Řecku byla použita pouze kvůli zvýšení šance na úspěšné otěhotnění.

Chlapec se třemi rodiči se narodil v úterý 32leté ženě, která před otěhotněním absolvovala několik neúspěšných cyklů umělého oplodnění. Lékaři z řeckého pracoviště Institute of Life se proto rozhodli zvýšit její šance na početí biologického potomka genetickou úpravou darovaného vajíčka. Použili přitom metodu MST (Maternal Spindle Transfer), kdy se před oplodněním in vitro (IVF) přenese komplex chromozomů z vajíčka matky do vajíčka dárkyně.

Dítě narozené tímto způsobem má genetickou informaci od třech rodičů zároveň, protože kromě jádrové DNA od otce a matky disponuje i mitochondriální DNA od dárkyně vajíčka.

„Nezadatelné právo ženy stát se matkou s pomocí vlastního genetického materiálu se stalo skutečností. Jsme velice hrdí na to, že můžeme oznámit inovaci v asistované reprodukci a jsme nyní s to umožnit ženám, u nichž IVF opakovaně selhalo nebo mají vzácnou mitochondriální genetickou chorobu, mít vlastního potomka,“ uvedl Panajotis Psathas, který řeckému pracovišti šéfuje.

Narození zdravého dítěte je podle řeckých lékařů prvním úspěchem projektu, na němž spolupracují se španělskou klinikou Embryotools. Jeho součástí je 24 žen, přičemž osm z nich už čeká na transfer připravených embryí.

Průkopníky metody MST jsou britští lékaři, kteří loni získali svolení ji uplatnit v případech, kdy jde o to zabránit přenosu dědičné choroby z matky na dítě. Právě britští odborníci ale považují za eticky nanejvýš sporné, aby se genetická manipulace s vajíčkem používala v případech, kdy jde pouze o zvýšení šance na úspěšné oplodnění in vitro jinak zdravých žen.

„Rizika této metody ještě úplně neznáme, ale v případě léčby mitochondriálních chorob je můžeme považovat za přiměřená. V této situaci ale nikoli,“ komentoval řecký případ genetik Tim Child z Oxfordské univerzity.

lep spr