V Ostravě se otevře vyšší odborná škola zdravotnická

Ostrava 4. dubna (ČTK) – Skupina Agel otevře v Ostravě od září vyšší odbornou školu zaměřenou na zdravotnictví. Reaguje tak na nedostatek nelékařského zdravotnického personálu. Už od roku 2017 společnost v krajském městě provozuje Střední zdravotnickou školu, kterou tak nyní rozšíří i o vyšší odborné vzdělávání, řekla dnes ČTK mluvčí společnosti Lucie Drahošová.

Prvním oborem, který Vyšší odborná škola nabídne, bude Diplomovaná všeobecná sestra. Půjde o tříleté denní studium. Zájemci se mohou hlásit do konce května. Podmínkou pro přijetí je maturitní zkouška a úspěšně zvládnuté přijímacího řízení, které se uskuteční na konci června.

„Otevření Vyšší odborné školy je splnění dalšího cíle, kterým chceme do českého zdravotnictví přinést plnohodnotné a kvalitní zdravotníky. Zároveň jde o přidanou hodnotu pro naše vlastní studenty, kteří mohou po dokončení střední školy plynule pokračovat v prostředí jim známém,“ uvedl ředitel školy Vladimír Janus.

Vyšší odborná škola bude stejně jako střední škola sídlit v Ostravě-Koblově. „Díky návaznosti na zdravotnická zařízení, která provozuje skupina Agel, škola realizuje nadstandardní praxi a současně je schopna nabídnout všem svým studentům pracovní uplatnění v průběhu i po ukončení studia,“ uvedla Drahošová.

Na Střední zdravotnické škole studenti nehradí žádné poplatky, naopak mohou podle mluvčí získat prospěchové stipendium. Stejně tak mohou pobírat stipendium v případě, že po absolvování školy budou zaměstnáni v rámci skupiny. Stejný princip bude fungovat i na vznikající Vyšší odborné škole, kde už však budou studenti platit školné. Jeho výše bude 2000 korun za pololetí.

Agel provozuje v Česku nemocnice, síť poliklinik, lékáren, laboratoří, distribuční společnosti a další specializovaná zdravotnická zařízení. Od roku 2006 působí také na Slovensku.

mtk kš

Bezpečnost, snášenlivost a účinnost. Tři základní pilíře každé vakcíny

Praha, 4. dubna 2019 (GSK)

Očkování patří mezi největší medicinské objevy v celé historii lidstva. Od konce 18. století, kdy ho začal jako ochranu před neštovicemi využívat britský lékař Edward Jenner, vděčí vakcínám za život mnoho milionů lidí. Co všechno zahrnuje výzkum a vývoj vakcín, jak je náročný a můžeme se skutečně spolehnout na bezpečnost očkovacích látek? Zákulisí očkování poodhaluje jeden z našich nejpovolanějších expertů, docent Igor Kohl. 

I. Výzkum a vývoj

Můžete stručně popsat proces vývoje očkovacích látek?

IK: Tento dlouhý a náročný proces začíná výzkumem a preklinickým výzkumem, v jehož raných stádiích se provádějí experimenty na zvířatech. Kromě jiného je velká pozornost věnována toxikologii, genotoxicitě, karcinogenitě a dalším oblastem, protože vakcíny podané lidem nesmí mít negativní dopad na jejich zdraví. Až po úspěšném dokončení výzkumné fáze je možné přejít k vlastnímu klinickému vývoji vakcíny. Následuje licencování a teprve po mnoha letech práce uvedení na trh.

Který z uvedených kroků je nejnáročnější?

IK: Na to je těžké odpovědět, protože každý z nich má svá specifika. Vývoj vakcín má své logické posloupnosti a není možné podceňovat žádnou z jeho fází. Pro představu ale mohu zmínit, že třeba klinický vývoj běžně trvá 8 až 16 let, někdy i mnohem déle a přijde řádově na zhruba 100 milionů amerických dolarů. Vývoj vakcín není nic jednoduchého, rychlého ani levného.

Vakcíny v jejich moderní podobě už lidé používají více než 200 let. Usnadňují tyto dlouholeté zkušenosti vědeckým a výzkumným týmům práci nebo stojí na začátku každého vývoje před řadou neznámých a začínají prakticky od nuly?

IK: Dnes už samozřejmě díky zkušenostem dokážeme predikovat nejen to, jak bude lidský organismus reagovat na konkrétní antigeny¹, nebo kolik jich bude potřeba, a tušíme, jaké by mohlo být ideální očkovací schéma. To ale neznamená, že bychom se mohli držet nějakých osvědčených postupů. Každá vakcína je připravována unikátně nejen s ohledem na účinnost, ale zejména na bezpečnost a dobrou snášenlivost.

Jak konkrétně se při klinickém vývoji zjišťuje, zda je očkovací látka bezpečná a dobře snášena?

IK: Využívají se k tomu dobrovolníci, kterých v první fázi, tedy při prvním podání lidem, bývá mezi 20 a 200. Podmínkou je, že se musí jednat o dospělé či dospívající a zdravé jedince. V této fázi se sledují zejména dopady vakcíny na organismus. Samozřejmě vnímáme i účinnost, ale ta není tak podstatná. Prvořadé jsou snášenlivost a bezpečnost, což jsou rozhodující faktory v celém procesu. V druhé fázi, která má potvrdit záměry celého vývoje, se provádějí testy srovnávací bezpečnosti a snášenlivosti. Zjišťuje se, jaké je ideální množství použitých antigenů a vyhodnocují se nejvhodnější očkovací schémata. Až teprve třetí fáze je zaměřena na zjišťování účinnosti vakcíny a vybraného vakcinačního schématu. I během ní se ale vedle účinnosti podrobně vyhodnocuje bezpečnost podání a místní i celková snášenlivost očkovací látky. Třetí fáze je velmi náročná, protože se do ní obvykle zapojuje 800 až 6000 dobrovolníků.

Vakcíny se podávají milionům lidí po celém světě. Je tedy počáteční testování na 20 až 200 lidech dostatečné?

IK: Při první fázi to plně postačuje. Jak jsem už ale zmínil, bezpečnost hraje vždy zásadní roli a je jí věnována pozornost nejen při vývoji, ale samozřejmě i po uvedení na trh. Dozorové orgány navíc mohou doporučit navýšení počtu subjektů (lidí, kteří se účastní testování). V minulosti se tak stalo v USA, kdy vzniklo podezření, že vakcína proti rotavirovým infekcím může způsobovat takzvané vchlípení střev. Při klinických studiích se mezi 5000 naočkovanými objevily jen jeden nebo dva případy, což nebylo o nic víc než v nenaočkované populaci. Po výskytu více případů vchlípení ale přišel výrobce o licenci a konkurenti byli na možné komplikace ihned upozorněni. Zároveň dostali doporučení testovat vyvíjenou vakcínu na desítkách tisíců dobrovolníků, aby se testování přiblížilo reálnému životu.

Zmínil jste, že vakcíny se testují na zdravých dospělých jedincích, přitom je většina vyvinutých vakcín aplikována v dětském věku. Je testování na dospělých lidech spolehlivou zárukou, že bude očkovací látka dobře snášena i dětmi?

IK: Ačkoliv je mnoho lidí přesvědčeno o opaku a argumentuje například nevyzrálostí dětského organismu, v podstatě se organismus dítěte a dospělého jedince nijak zvlášť neodlišuje. Bereme-li v úvahu jistou míru nevyzrálosti dětského organismu, pak je dokonce lepší, když jsou možné nežádoucí konsekvence očkování odhaleny u organismu dospělého jedince. To, že se vakcíny z pochopitelných důvodů netestují na dětech, tedy není překážkou. Já osobně jsem ale přesvědčen, že v dnešní době věnujeme vyzrálosti organismu až příliš velkou pozornost. Musíme si uvědomit, že každé dítě je v běžném životě vystaveno mnohonásobně vyšší antigenní zátěži, než kterou představuje očkování. Ochránit před všemi vnějšími vlivy stejně nelze a je to tak dobře. Právě zvýšená antigenní zátěž dokáže vybudit organismus k rozvoji imunitního systému.

II. Bezpečnost vakcín

S očkováním je spojena celá řada mýtů i konspiračních teorií. Jen jejich vyjmenování by zabralo spoustu času. Které z nich jsou podle Vás nejškodlivější a podepisují se na klesající proočkovanosti?

IK: Za velký problém stále považuji podvodnou Wakefieldovu studii. Mezi lidmi přetrvávají obavy z autismu po naočkování MMR, tedy vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Přitom bylo mnohokrát prokázáno, že mezi touto vakcínou a autismem neexistuje příčinný vztah. Odmítači očkování také často argumentují nebezpečností formaldehydu, který přitom očkovací látky obsahují jen ve stopovém množství a opět bylo jednoznačně prokázáno, že jeho přítomnost ve vakcínách nijak neovlivňuje stav lidského organismu.

A co často zmiňované a obávané hliníkové soli?

IK: To je stejný případ. Na organismu se nijak negativně nepodepisují. Navíc jsou prakticky neoddělitelnou složkou vakcín. Slouží totiž jako aktivní nosiče a zásobníky antigenů, které postupně uvolňují. Právě díky hydroxidu hlinitému nebo fosforečnanu hlinitému nedochází po očkování k prudkým reakcím. Máme zdokumentován případ vývoje vakcíny bez hliníkových solí, kdy první očkovaní lidé skončili po podání vakcíny v nemocnici s těžkou anafylaktickou reakcí. Imunitní systém se s aplikací antigenů nenavázaných na depot v podobě hliníkových solí nedokázal vyrovnat.

Přesto víme, že hliníkové soli jsou toxické. Nehrozí tedy potíže při opakovaném očkování, kdy se tyto látky hromadí v těle?

IK: Toto je také jeden z častých omylů a nesmyslných argumentů. Realita je totiž právě opačná. Nejbouřlivější reakce se projevují při prvním podání očkovací látky. Pokud k nim dojde, musí lékař vyhodnotit, zda a jak je vhodné v očkování pokračovat. Pokud je potřeba, neočkují se další dávky ambulantně, ale při hospitalizaci ve specializovaných centrech. Pokud ale po prvním podání vakcíny nedošlo k žádným problémům, je velmi pravděpodobné, že už se neprojeví ani při následujících.

Jaký je Váš postoj k množství uváděných možných nežádoucích účinků v příbalových letácích vakcín?

IK: Jedná se o jeden z důkazů, že zájmem farmaceutických firem je vyrábět bezpečné vakcíny a snažit se při klinickém vývoji odhalit i ta sebemenší rizika. Dříve se do letáku dostávaly jen hlavní nežádoucí účinky, dnes se uvádí i takové, které se projeví u několika jedinců. Když jsme například chystali vakcínu proti meningitidě B, zaznamenali jsme 5 případů Kawasakiho syndromu. Přestože následné testování naznačilo možnou souvislost pouze v jednom případě, je to uvedeno v příbalové informaci. Farmaceutické firmy skutečně dbají na to, aby nedošlo k poškození žádného očkovance. A i kdyby tomu tak nebylo, vakcíny se nedostanou na trh přes autority, které je musí schválit. Naše zdraví je jištěno mnohonásobnou ochranou.

Dnes už se naprostá většina vakcín nevyrábí z živých mikroorganismů. Zvyšuje to jejich bezpečnost?

IK: Máte pravdu, s živými mikroorganismy už se v rámci nejrozšířenějších vakcín setkáme jen v té proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím a též ve vakcíně proti tuberkulóze. Ostatní vznikají jako produkt genetického inženýrství a místo oslabených virů obsahují jen antigeny. A i těch je v současných vakcínách naprosté minimum. Příkladem může být známá hexavakcína s 8 až 10 antigeny. Ještě za minulého režimu se přitom očkovalo trivakcínou a třeba jen její složka proti černému kašli obsahovala 3000 antigenů. Šlo o vakcínu, která byla sice velmi účinná, ale také velmi reaktogenní. Lékaři i rodiče ovšem byli zvyklí, že děti budou mít pár dní po očkování horečku a nijak to neřešili. Důležité bylo, že toto očkování nezanechávalo následky a spolehlivě chránilo před onemocněním. Ve vývoji vakcín jsme v posledních desetiletích udělali velký pokrok a o nadměrné zátěži organismu bych už ve spojitosti s očkováním vůbec nemluvil.

Slovenský lékař MUDr. Peter Lipták se nechal slyšet, že laik by neměl zkoumat složení vakcín. Měl by spoléhat na posouzení medicínských autorit a osvědčení, že jsou pro člověka neškodné. Souhlasíte s tímto názorem?

IK: Pravdou je, že ve finále jde skutečně především o to, aby byla vakcína účinná, bezpečná a dobře snášená. Zároveň bych ale každému doporučil, aby věnoval pozornost příbalovému letáku, který podrobně informuje i o složení vakcín. Ideální je přečíst si leták ještě před návštěvou lékaře a připravit si na něj otázky. Leták je možné stáhnout ze stránek výrobce nebo z webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Příbalové letáky jsou připravované pro laickou veřejnost, takže by nikdo neměl mít problém porozumět jejich obsahu. Také bych rád zdůraznil, že při hledání informací o konkrétním typu vakcíny jsou právě příbalové letáky jediným zaručeným zdrojem informací. Snažte se vyvarovat internetu a online diskuzním fórům, kde jsou často uváděny neúplné nebo dokonce zavádějící informace.

III. Vakcíny a farmaceutický průmysl

Není žádným tajemstvím, že farmaceutický průmysl patří k těm nejvýnosnějším na světě. Je v zájmu farmaceutických firem vyrábět vakcíny jako na běžícím páse?

IK: Pokud narážíte na tvrzení některých lidí, že vakcíny jsou dobrým byznysem, tak vás musím vyvést z omylu. Vývoj léčiv je obecně velmi dlouhý a finančně náročný proces. Statistiky ukazují, že z 50 druhů léčiv, které vstoupí do první fáze vývoje, se na trh dostane pouze jeden. A jen 40 % nových léků dosáhne na takzvaný bod zlomu, kdy si při prodeji pokryje náklady související s výzkumem a vývojem.

Z čeho pak tedy farmaceutické společnosti žijí?

IK: Musí být schopné dobře počítat a predikovat. V praxi to bývá tak, že jeden úspěšný projekt pokrývá ty ostatní, které nevyšly nebo nejsou profitabilní. V tom se farmaceutický průmysl nijak neliší od jiných druhů byznysu.

Dá se dopředu spolehlivě odhadnout, která vakcína bude komerčně úspěšná?

IK: Je to čím dál složitější, protože proti všem dříve velmi rozšířeným a zdraví nebo život ohrožujícím nemocem se už očkuje. Přijít s podobnou vakcínou jakou byla v minulosti třeba ta proti dětské obrně, která mrzačila miliony dětí, má jistě smysl i velký ekonomický potenciál. Úspěšní budou samozřejmě ti, kteří v budoucnu přijdou s očkováním proti žloutence typu C, viru HIV nebo různým typům rakoviny. Další onemocnění ale můžeme vzhledem k četnosti výskytu považovat za marginální a je tedy otázkou, zda se někomu vyplatí investovat do vývoje vakcín proti méně rozšířeným nemocím. Proto se donedávna nikdo nezabýval například očkováním proti ebole, která se vyskytovala jen lokálně a v chudé části světa. Z etického a humanitárního hlediska by takový vývoj jistě více než obstál, ale z finančního bohužel ne. I když po poslední velké epidemii se několik farmaceutických společností zabývá i vývojem vakcíny proti ebole.

Jak vědci a výzkumníci při práci na nové vakcíně stanovují své cíle a očekávání?

IK: Existují takzvané plány klinického vývoje, které přesně popisují, čeho a proč má být dosaženo, jaké povedou k dosažení těchto cílů kroky a v neposlední řadě parametry, podle kterých se bude posuzovat, zda bylo či nebylo vytyčených cílů dosaženo a bude-li tedy vývoj pokračovat, nebo ne. Tyto parametry jsou pečlivě vyhodnocovány v každé fázi klinického vývoje. Podcenit nebo zanedbat se nesmí opravdu vůbec nic – účinnost, bezpečnost ani žádné další faktory. Osobně jsem byl u toho, když jeden americký výrobce zastavil práce na vývoji vakcíny ve třetí fázi, protože očkovací látka přestala splňovat očekávanou účinnost. V té době už přitom celý projekt stál desítky milionů dolarů. Každý výrobce je tedy více než opatrný a je v jeho vlastním zájmu přicházet s vakcínami bezpečnými, dobře snášenými a zároveň účinnými.

Kdo tedy vlastně přichází s prvními idejemi na vývoj nových vakcín?

IK: Především jsou to samotní výrobci, ale podnět může přijít i z akademické obce nebo od státu a jeho orgánů. Všichni se při svých úvahách řídí epidemiologií dané nákazy.

IV. Další vývoj očkování

Jaké nové vakcíny by se v blízké budoucnosti mohly dostat na trh? A jsou nějaké, na které se těšíte Vy osobně?

IK: Jsem rád, že je ve třetí fázi vývoje vakcína proti invazivním meningokokovým onemocněním. Tato bude působit proti pěti séroskupinám, čímž se zvýší ochrana očkovaných a zároveň lidé nebudou muset podstupovat dvojnásobné očkování jako dnes, kdy se zvlášť očkuje proti séroskupině B a zvlášť proti séroskupinám A, C, W135 a Y. Dále bych uvítal třeba vakcínu proti alergiím. A myslím, že hodně lidí by ocenilo i očkování proti karcinomu plic nebo odvykací vakcínu proti kouření. I tímto směrem se výzkum ubírá.

Myslíte, že by takové typy vakcín lépe přijali i ti, kteří k očkování mají výhrady?

IK: Ono by záleželo na tom, zda půjde o vakcínu profylaktickou, tedy působící preventivně, nebo terapeutickou, která by se pacientům podávala jako léčivo. Myslím, že někteří lidé dnes odmítají očkování právě proto, že se jedná o formu prevence a oni nejsou schopní docenit důležitost kolektivní ochrany. Představte si ale, že by existovala léčebná vakcína proti diabetu. Někoho, kdo si musí pravidelně píchat inzulin nebo má pumpu, je ohrožený slepotou nebo amputací, ten by se takové vakcíně jistě nebránil.

Dokážete odhadnout, jakým směrem se bude ubírat vývoj vakcín?

IK: Do budoucna se určitě bude řešit například forma podání. Kvůli strachu z píchnutí injekce se už desítky let hledají nové cesty. Šlo třeba o podání ve formě geneticky modifikovaných rostlin. Testovaly se banány, kukuřice nebo tabák. Dnes už by ale toto šanci na úspěch nemělo, protože lidé nechtějí konzumovat upravované potraviny. A propagovat podání látky skrze cigaretu už také patří spíš do říše sci-fi. Mohli bychom se ale posunout dál v orálním podání, což už funguje u vakcíny proti dětské obrně a rotavirovým infekcím. A velkým příslibem do budoucna jsou samozřejmě nanotechnologie, díky kterým by se očkovací látky mohly do těla uvolňovat z náplasti přilepené na kůži. Nejdůležitější ale je, aby byly nové vakcíny účinné a minimálně stejně bezpečné jako ty dnešní.

doc. MUDr. Igor Kohl, CSc.

Absolvent Lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy (dnes 3. lékařské fakulty) zasvětil svůj profesní život epidemiologii a vývoji vakcín. Prošel několika celosvětově působícími farmaceutickými společnostmi a stál u vývoje řady vakcín, například známé hexavakcíny, vakcíny proti meningokoku B, pneumokoku, lidskému papilomaviru, hemofilové infekci, chřipce. Je členem České vakcinologické společnosti a Slovenské epidemiologické a vakcinologické společnosti. V současnosti působí jako jednatel firmy věnující se klinickému hodnocení vakcín a dozoruje vývoj dalších tří vakcín.

Odkazy:

1. Antigen je látka, která navozuje produkci protilátek.

4D vyšetření, předporodní kurzy či odběr pupečníkové krve – těhotné…

Praha, 4. dubna 2019 (ZP MV ČR) – Po získání těhotenské průkazky se začne většina nastávajících maminek zajímat o vyšetření, která by měly v rámci předporodní péče podstoupit. Rozsah standardních vyšetření určují zákony. Jedná se o preventivní prohlídky a další kontroly, jež těhotné ženě předepíše gynekolog na základě jejího zdravotního stavu.

Budoucí maminky mohou v souvislosti s těhotenstvím absolvovat i vyšetření, která z veřejného zdravotního pojištění hrazená nejsou. Na ně jim od 12. týdne těhotenství přispěje například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) z fondu prevence.

Standardní těhotenská vyšetření zahrnují většinu vyšetření ultrazvukem, jimiž se sleduje vývoj orgánů, končetin, mozku nebo poloha plodu, jeho srdeční aktivita či stav placenty. Z veřejného zdravotního pojištění jsou hrazeny také testy na těhotenskou cukrovku nebo genetická vyšetření, pokud je k nim zdravotní důvod.

Pro těhotné a ženy po porodu tisícovka

Nastávající maminky, které patří mezi klienty ZP MV ČR (ZP 211), mohou na některá vyšetření, nehrazená z veřejného zdravotního pojištění, získat příspěvek až 1 000 Kč. Jde například o genetické nebo 3D či 4D ultrazvukové vyšetření. Příspěvek je ale možné využít i jinak – například na předporodní kurzy, vitamíny a doplňky stravy, odběr pupečníkové krve, ale i na služby laktačních poradkyň a kojící pomůcky či poporodní cvičení. „O příspěvek pro těhotné či ženy po porodu ročně zažádá téměř 12 900 maminek. Největší zájem je právě o ultrazvukové vyšetření, nehrazené z veřejného zdravotního pojištění,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Jak žádat o příspěvek

„Ženy u nás v souvislosti s těhotenstvím mohou v kalendářním roce žádat o příspěvek ve výši až  1 000 Kč z jednoho programu, nebo 500 Kč ze dvou programů,“ upřesňuje Hana Kadečková a dodává: „O proplacení těchto benefitů si může zažádat každá žena, která zahájí 12. týden těhotenství, nebo v daném roce porodila, je klientkou naší pojišťovny a zároveň u nás nemá nevyrovnané závazky.“ K žádosti o příspěvek je potřeba kromě Formuláře žádosti (k dispozici na www.211.cz nebo na každém pracovišti) přiložit originál platebního dokladu o zaplacení služby nebo zboží, při bezhotovostní platbě je potřeba doložit doklad o provedení úhrady, ze které je patrný účel platby. Zažádat o příspěvek lze do jednoho měsíce od realizace platby, nejpozději do 30. 11. 2019. ZP MV ČR poskytuje příspěvek pouze bezhotovostně na bankovní účet pojištěnce.

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016, mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017, 2018 a 2019 a rovněž titulu Finančně nejzdravější zdravotní pojišťovna.

Poruchy příjmu potravy jsou nejen o narušených emocích a pokřiveném obrazu…

Praha, 4.4.2019 (VFN)

Porucha příjmu potravy, psychické onemocnění, do něhož zahrnujeme mentální anorexii, bulimii a záchvatovité přejídání, jsou velmi zákeřné nemoci. Přístup k pacientům musí být individuální a komplexní s vědomím, že může jít o běh na dlouhou trať, který nemusí být vítězný. Porucha může udeřit v jakémkoliv věku u kohokoliv, ale zranitelnější jsou ženy (až 10x častěji než muži), mladí lidé okolo puberty, ale i perfekcionalističtí čtyřicátníci.

Příčiny vzniku některé z poruchy příjmu potravy (PPP) nejsou stále objasněné, ale naprostá většina teorií je založena na biopsychosociálním pojetí. Základem patologického chování mohou být problematické rané vztahy s nejbližšími osobami, především s matkou. V současnosti přibývají další moderní spouštěče: negativní inspirace sociálními sítěmi, identifikace s „dokonalým“ idolem a nepřiměřenými nároky na vlastní osobu. Jasnými příznaky onemocnění je narušené vnímání vlastního těla. Nespokojenost, odmítání vlastního těla a zkreslený obraz proporcí nebo například neschopnost identifikovat vnitřní pocity jako je například hlad.

Hrozba psychická i somatická

Jisté je, že onemocnění může být dlouho skrývané, okolí a blízcí si dlouho nemusí všimnout nebezpečí, ale nemocní jsou ohroženi nejen psychicky, ale i somaticky. Až 5 % pacientů s anorexií na následky nemoci umírá, pacientkám hrozí kardiovaskulární selhání. U obou typů onemocnění je výrazně častější nebezpečí sebevražedného chování. Léčba je obtížná a vyžaduje kombinaci lékařskou, psychologickou a sociální podporu okolí. Zásadní roli hraje rodina. „Stále víc zařazujeme do léčby názory a postoje nejen samotných pacientů, ale i rodinných příslušníků. Diskuze s nimi a jejich psychoedukování o všech aspektech nemoci pomáhá. Do této psychoedukace patří i nové poznatky z neurověd, například o vzniku patologického jídelního chování. Blízcí mohou lépe pochopit, proč právě jejich dítě má problém s příjmem potravy,“ vysvětluje prof. MUDr. Hana Papežová, CSc., vedoucí lékařka Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Nová témata nemoci = nové přístupy

V přístupu k léčbě některé z forem poruchy příjmu potravy je třeba individualizovat ověřené klinické postupy s cílem zkracovat léčbu u krátkodobých onemocnění. Nejčastěji používaná kognitivně-behaviorální terapie je KBT – T. Ta obsahuje 10 sezení, při nichž se terapeut snaží pojmenovat s pacientem jeho negativní vzorce uvažování a chování. Tím měnit a odbourávat jeho maladaptivní postoje a hledat společně řešení obtíží. Časná intervence tak může být účinná a dostupná i pro další pacienty s krátkodobým průběhem onemocnění. Hledat alternativní postupy pro chronický průběh onemocnění, případně poruchu spojenou s dalšími onemocněními. Jejich výskyt v populaci narůstá. Objevují se nová společenská a zdravotní témata, například poruchy příjmu potravy a nespokojenost s vlastním tělem u transgender populace. Mění se i přístupy k léčbě. Programy zaměřené na kognitivní funkce se zabývají dysfunkčními myšlenkami navozujícími úzkost a patologické jídelní chování (například když nebudu držet diety jako ostatní, budu tlustá a nikdo mě nebude mít rád). Narůstají otázky rizikového vlivu sociálních sítí a možností, jak je využít v prevenci onemocnění mezi mladými lidmi. Diskutuje se i otázka vlivu rodiny, blízkých a přátel na motivaci pacienta k léčbě a jejich vlivu na průběh léčby a onemocnění. Stále platí, že při dlouhodobé práci s pacienty je třeba využívat všech možností: především soustavných psychologických terapií a farmakoterapie. K seznámení s problematikou tohoto komplikovaného onemocnění lze využít dokument 9 pravd o poruchách příjmu potravy, který shrnuje odborné názory na onemocnění a uzdravení.

9 pravd o poruchách příjmu potravy

Mohou ulehčit vyhledání pomoci postiženým a rodinným příslušníkům. Patří k nim tyto skutečnosti:

1. Mnoho lidí s PPP může vypadat dobře i přes extrémně vážné onemocnění.

2. Rodiny za onemocnění nenesou vinu, mohou být nejlepším spojencem pacientek i zdravotníků.

3. Diagnóza PPP je zdravotní krizí, která poškozuje osobní i rodinné vztahy.

4. PPP nejsou výsledkem volby, ale představují vážnou, biologicky ovlivněnou nemoc.

5. PPP postihují v současnosti lidi všech věkových kategorií, etnicit, tělesných tvarů a váhy, sexuálních orientací a socioekonomických úrovní.

6. U PPP narůstá riziko sebevražd i zdravotních komplikací.

7. Geny a prostředí hrají důležité role v rozvoji PPP.

8. Geny samotné však neodhalí, kdo PPP onemocní.

9. Úplné uzdravení je možné. Proto jsou včasné rozpoznání a intervence velmi důležité.

Čeští odborníci přidávají desátou pravdu. Nespokojenost s vlastním tělem souvisí často s nespokojeností se sebou, nízkým sebevědomím i porušeným vnímáním vlastního těla, prožívaným stresem a rizikem pro vznik PPP.

XII. Mezinárodní konference v Praze

O problematice poruch příjmu potravy pořádá každoročně konferenci Academy for Eating Disorders (AED) založená v roce 1993. Její členkou je od roku 1998 právě prof. Hana Papežová. Právě nyní, od 4. do 6. dubna pořádá Psychiatrická klinika Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze XII. Mezinárodní interdisciplinární konferenci o poruchách příjmu potravy a obezitě.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

www.lf1.cuni.cz

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

1.000.000 od CZC.cz pro Nadaci Naše dítě v rámci veřejné…

Praha, 4.4.2019 (Nadace Naše dítě)

V průběhu prosince dal e-shop s elektronikou CZC.cz možnost svým zákazníkům přispět částkou 20, 50 nebo 100 Kč na pomoc ohroženým a handicapovaným dětem v České republice. Konečná vybraná částka se vyšplhala na více než 970 tisíc. CZC.cz dorovnalo tuto částku pro Nadaci Naše dítě na 1.000.000 korun. Šek byl předán 3. dubna 2019 za účasti generální ředitelky Jitky Dvořákové a marketingového ředitele Milana Dudy. Kromě finančního daru věnovalo CZC.cz Nadaci věcné dary v podobě technického vybavení od společnosti Microsoft.

„Solidarita zákazníků CZC.cz s handicapovanými dětmi, nás velmi potěšila. Během jednoho měsíce přispělo více než 21 tisíc zákazníků a díky nim dostane nadace Naše dítě rovný milion korun. A protože jsme GEEKové, chceme, aby byly prostředky využity hlavně na nákup elektronických a mechanických zdravotních pomůcek, ať už jde o kochleární implantáty pro neslyšící děti, neurostimulátory či výpočetní techniku pro děti postižené dětskou mozkovou obrnou,“ říká marketingový ředitel CZC.cz, Milan Duda.

Nadace Naše dítě poskytuje finanční podporu dětem v České republice, které se ocitly v tíživé životní situaci, dětem ohroženým, týraným, tělesně či mentálně postiženým. Na české neziskové scéně a v oblasti ochrany práv dětí působí úctyhodných 26 let. Částka vybraná ve veřejné sbírce s CZC.cz bude čerpána na technické pomůcky pro děti s handicapem.

„Takovým příkladem technické pomůcky mohou být například kochleární implantáty. Voperování implantátu je nákladná záležitost a také jde o náročný lékařský zákrok. Operaci pacientům hradí zdravotní pojišťovna, řečový procesor má však omezenou životnost a je třeba ho zhruba po deseti letech vyměnit. Zdravotní pojišťovny pak hradí 75% ceny nového implantátu a zbytek už si musí doplatit pacienti na vlastní náklady. To je většinou částka převyšující 50 tisíc korun. A to je právě ten okamžik, kdy se rodiny obracejí na nás s žádostí o příspěvek,“ říká Iva Kozáková z Nadace Naše dítě.

Například jedenáctiletý Josef chodí do páté třídy běžné základní školy v Praze. Díky implantátu se dobře učí, má kamarády a baví ho vytváření 3D modelů na počítači a vše okolo vlaků. Z daru CZC.cz mohla Nadace Naše dítě Josefovi uhradit zbytek částky na novou řečovou jednotku k implantátu ve výši 45.000 korun.

Dle informací odborníků je v České republice přibližně 800 dětí s kochleárním implantátem. Pokud se implantát voperuje včas, tj. do dvou let věku, dítěti se právě díky podnětům z implantátu vyvine v mozku sluchové centrum. Díky tomu dítě získá normální řeč a může se zapojit do běžného života, chodit do základní školy a začlenit se do normálního dětského kolektivu atd. „Přesto, že má dítě sluchový handicap, jeho kvalita života se díky implantátu a procesoru výrazně zlepší a má před sebou i výhled do budoucnosti. V CZC.cz máme nyní nového partnera pro podporu těchto dětí a za to jsme moc rádi,“ doplňuje Iva Kozáková.

Dalším z pozitivních příkladů pomoci Nadace Naše dítě a CZC.cz je uhrazení sluchadel pro šestiletého Tadeáška. Chlapec má kvůli špatnému sluchu vadu řeči, letos by měl nastoupit do první třídy. Nadace Naše dítě vyhověla žádosti maminky Tadeáše a z daru CZC.cz již doplatila částku potřebnou na pořízení sluchadel ve výši 19.200 korun. Díky sluchadlům se Tadeášek bude moci zapojit do běžného školního systému bez větších problémů.

CZC.cz zprostředkovalo Nadaci Naše dítě také věcný dar od společnosti Microsoft v podobě technického vybavení v hodnotě několika desítek tisíc korun.

Kontrola nemocnice v Jablonci nezjistila žádné machinace s léky

Jablonec nad Nisou 4. dubna (ČTK) – Kontrola v městské nemocnici v Jablonci nad Nisou neukázala žádné nesrovnalosti v předepisování léků. Konala se v souvislosti s obžalobou primáře urologie Jaroslava Všetičky v kauze nelegální podpory prodeje léků. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí jablonecké radnice Jana Hajná. Všetička zatím zůstává primářem urologie, obžaloba se týká pouze jeho soukromé praxe.

„Jsem rád, že kontroly nic neodhalily. Tím se nade vší pochybnost prokázalo, že se nemocnice machinace s předpisy léčiv netýkaly,“ uvedl náměstek primátora David Mánek (ANO). „Setrvání primáře Všetičky v městské nemocnici bude pak záviset na výsledku soudního řízení,“ dodal náměstek.

Deník Právo nedávno uvedl, že primář jablonecké urologie je jedním z devíti lékařů, kteří čelí obžalobě v kauze nelegální podpory prodeje léků. Podle obžaloby inkasoval stovky tisíc korun od farmaceutických firem za přednostní předepisování některých medikamentů. Soudní proces by měl začít v polovině dubna u Obvodního soudu pro Prahu 2.

„Nemocnice reagovala na obžalobu jednoho ze svých zaměstnanců tím, že prověřila předepisování léků ve všech odbornostech a kontrola neukázala žádné nesrovnalosti,“ uvedl v tiskové zprávě města ředitel jablonecké nemocnice Vít Němeček. V nemocnici se podle něj kontrolovaly léky vydávané pacientům na recepty i spotřeba léků pro hospitalizované za rok 2018 i léta předchozí. „Údaje o takzvané racionální preskripci za rok 2018 jsme si vyžádali také od VZP, a to za všechny odbornosti v naší nemocnici. Nevyplývají z nich podezření na účelovou preskripci dražších léků v nějakých vyšších finančních objemech,“ řekl Němeček. „Jablonecká nemocnice dlouhodobě věnuje při nákupu léků i zdravotnického materiálu velkou pozornost optimálnímu poměru cena – užitná hodnota. Dražší položky si musí každý primář vždy obhájit,“ dodal.

knt kš

Firmy přerušily dodávky spalničkové vakcíny, v ČR je jí dost

Praha 4. dubna (ČTK) – Obě firmy vyrábějící spalničkovou vakcínu podle hlášení nedostupných léků na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) dočasně přerušily dodávky do Česka. Firma GlaxoSmithKline (GSK) pozastavila dodávky již v polovině března, ode dneška navíc firma MSD Vaccins dočasně do června nedodává ani vakcínu M-M-Rvaxpro, která měla Priorix nahradit. Výpadek dodávek je podle GSK krátkodobý a dočasný. Podle ministerstva zdravotnictví nedostatek vakcíny M-M-Rvaxpro nehrozí, dovezeno jí bylo 30.000 balení. Česko se potýká s nárůstem počtu případů spalniček, v Praze byla už loni vyhlášena epidemie.

Firmy nestíhají vakcínu vyrábět kvůli zvýšeným objednávkám. "V důsledku zvýšené poptávky jinde v Evropě je pravděpodobné, že Česká republika bude čelit krátkodobé nedostupnosti vakcíny," řekla ČTK za firmu GlaxoSmithKline Miriam Kejzlarová. Od 4. dubna má nahlášený výpadek dodávek na webu SÚKL také vakcína M-M-Rvaxpro. Obnovení dodávek očekává MSD Vaccins v červnu.

Od konce 60. let minulého století se proti spalničkám děti očkují, asi u čtvrtiny dospělých ale vakcína již nemusí být dál účinná. K mimořádným vyšetřením protilátek a následnému očkování přistoupila už státní zdravotnická zařízení a policie.

Vakcína je společná proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Podle mluvčí resortu zdravotnictví Gabriely Štěpanyové jí pro ně bude dostatek. "Očkovací látky pro pravidelná, mimořádná a zvláštní očkování jsou zasmluvněné na základě výběrových řízení a v rámci těchto dodávek jsou očkovací látky distribuovány bez omezení," sdělila ČTK. Podle informací SÚKL bylo měsíčně dodáváno lékařům a do lékáren asi 13.000 vakcín.

Od poloviny března se kromě běžné vakcíny Priorix dodává také další očkovací látka M-M-Rvaxpro. "Celkem bylo do ČR do této chvíle dovezeno bezmála 30.000 balení vakcíny M-M-Rvaxpro, tedy je jí dostatek. Distributoři rozdělují konkrétní vakcíny na jednotlivé odběratele podle svých smluvních vztahů a aktuálních zásob," dodala mluvčí. Dostupnost bude podle ní ministerstvo dál monitorovat, od března je vakcínu navíc zakázáno vyvážet.

Dětští lékaři aplikují vakcínu ve 13. měsíci věku, přeočkovávají pak v pěti či šesti letech. Pro ně stát objednává vakcínu plošně a dodává se přímo lékařům. V současné době kvůli informacím o neúčinnosti očkování u části dospělých čtyřicátníků roste počet zájemců, kteří si chtějí další přeočkování zaplatit. Svým pracovníkům ho hradí také někteří zaměstnavatelé.

Média tento týden informovala o nedostupnosti vakcíny v některých ordinacích. "V případě, že výrobce nahlásí přerušení dodávek, neznamená to ještě skutečnou a okamžitou nedostupnost na trhu. Přerušení dodávek je v daném případě přechodné a je dáno výrobními důvody," sdělila ČTK mluvčí ústavu Barbora Peterová. Jde podle ní o zpoždění plánovaných dodávek a zvýšenou poptávku v celé EU, protože se spalničkami se potýkají i další země, zejména východní Evropy.

Takzvaná kolektivní imunita, kdy se nemoc nešíří v populaci, vzniká v případě spalniček při proočkování 95 procent populace dvěma dávkami vakcíny. Česko ji naposledy splnilo v roce 2014. Někteří lidé očkování odmítají a část rodičů ho odkládá do vyššího věku dítěte, což je podle odborníků jedna z příčin šíření nemoci. Další je dovoz nemoci ze zahraničí a vyvanutí imunity u dospělých očkovaných v dětství.

Nemocných od začátku roku bylo už téměř 400, což je dvojnásobek proti celému loňskému roku. Podle ministerstva jich může být letos až tisíc.

van snm

Precizní medicína dominuje letošním Olomouckým hematologickým dnům

Olomouc/Praha, 3. 4. 2019 (HAIMAOM, FNOL) – Přesná diagnostika a cílená léčba chorob krvetvorby – to je hlavní téma, které se bude prolínat letošními třiatřicátými Olomouckými hematologickými dny. Ty v květnu přitáhnou do Olomouce stovky lékařů a dalších odborníků z celé republiky i zahraniční „esa“ z USA, Německa, Francie, Švýcarska, Itálie, Arménie či Španělska. Takzvaná precizní medicína, kdy se lékaři soustředí na dokonalou diagnostiku, poznání typu nádoru a jeho chování, je u nás i ve světě hlavním a nejnovějším trendem hemato-onkologie i medicíny vůbec.

„Abychom mohli zahájit moderní, vysoce účinnou, ale také velmi nákladnou léčbu, která u jedince dosahuje až statisíců korun měsíčně, musíme určit přesnou diagnózu nemocného. Tedy na jedné straně perfektně znát typ jeho onemocnění, v čemž nám pomáhá mimo jiné molekulární genetika, moderní zobrazovací metody, stanovení řady prediktivních a prognostických faktorů, ale také na druhé straně v celé šíři definovat aktuální stav pacientova organismu, přidružené choroby, další léky, které užívá, jeho sociální a rodinné zázemí. To je velmi důležité pro to, zda a jak bude schopen tolerovat a dodržovat danou léčbu,“ říká prof. MUDr. Tomáš Papajík, CSc., přednosta Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) a Lékařské fakulty Univerzity Palackého (LF UP) v Olomouci a člen výboru České hematologické společnosti ČLS JEP. Účelem tohoto komplexního přístupu je podle prof. Papajíka přesně a účelně zasáhnout léčbou cíl – nádorovou buňku – a zároveň dosáhnout toho, aby pacient léčbu zvládal a při jejím podáváním aktivně spolupracoval s lékaři.

„Principy precizní medicíny se promítají do téměř všech oblastí hematologie a hemato-onkologie, zejména však do léčby chronické lymfocytární leukemie, mnohočetného myelomu, maligních lymfomů, akutních leukemií a chronických myeloproliferativních onemocnění,“ doplňuje prof. Papajík. Právě zde lékaři nejčastěji kombinují moderní léky, vybírají je s ohledem na možnou toxicitu, řeší, jaká léčba bude skutečným přínosem a kde by pouze neúčelně narazila na rezistenci nádoru nebo špatnou snášenlivost pacientem.

Olomoucké hematologické dny budou hostit hvězdy oboru jako například hematoložku a onkoložku prof. Veroniku Bachanovou z univerzity v Minneapolis, která přijede s přednáškou Principy imunoterapie u maligních lymfomů, či prof. Rüdigera Hehlmanna z německé univerzity v Heidelbergu, jenž přednese sdělení Dlouhodobé zkušenosti s precizní medicínou v léčbě chronické myeloidní leukemie.

Olomoucké hematologické dny začínají 26. a končí 28. 5. v olomouckém kongresovém centru. V sobotu, den před startem, pořádají organizátoři tradičně Pacientský den, kdy se pacienti setkávají se svými lékaři a mohou si poslechnout zajímavé přednášky. Tématy letošního ročníku jsou alternativní přístupy versus tradiční medicína, vliv našich emocí na imunitní systém a zdraví a vakcinace kontra konspirace aneb mýty a fakta o očkování.

Olomoucké hematologické dny pořádá HAIMAOM, nadace na podporu transplantace kostní dřeně ve spolupráci s LF UP v Olomouci a Hemato-onkologickou klinikou FNOL a LF UP v Olomouci.

Program Olomouckých hematologických dnů a další informace jsou k dispozici na https://www.olhemdny.cz.

Anna Maria Braun je novou šéfkou koncernu B. Braun

Praha, 3. dubna 2019 (B. Braun)

Německý rodinný zdravotnický koncern B. Braun se 180 letou tradicí a pobočkami v 64 zemích světa má nové vedení. Předsedkyní představenstva společnosti B. Braun Melsungen AG je od 1. dubna 2019 devětatřicetiletá Anna Maria Braun. Po osmi letech se tak předsednictví vrací do rukou člena rodiny Braunů. Anna Maria Braunová nahradila ve funkci Prof. Dr. Heinz-Waltera Große (65), který po 14 letech ve správní radě a osmi letech ve funkci jejího předsedy odchází do důchodu.

Anna Maria Braun je advokátkou a vystudovala práva na univerzitách Baden-Württemberg a New York State. Je držitelkou titulu LL.M. z Georgetownské univerzity ve Washingtonu, DC. Před nástupem do koncernu B. Braun v roce 2009 pracovala jako obchodní právnička v německém Düsseldorfu. Do představenstva společnosti B. Braun Melsungen AG byla jmenovaná v roce 2016 a od té doby je zodpovědná za asijsko-pacifický region. Vedení tohoto regionu si ponechá a kromě toho převezme odpovědnost za právní záležitosti a lidské zdroje. Anna Maria Braunová je vdaná a má tři děti.

Skupina B. Braun působí v České republice od roku 1993. B. Braun Medical je dodavatelem zdravotnických prostředků napříč medicínskými obory. B. Braun Avitum provozuje v České republice 23 dialyzačních středisek, nefrologické a další odborné ambulance a domovy pro seniory se zdravotním postižením. Součástí B. Braun v ČR je také Aesculap Akademie, která ročně proškolí bezmála 6 tisíc zdravotníků.

Více o B. Braun

Koncern B. Braun působí na celosvětovém trhu 180 let, zaměstnává 63 tisíc lidí a dnes patří k největším výrobcům zdravotnických produktů na světě. Hlavní sídlo je v německém Melsungenu, pobočky má v 64 zemích světa. Skupinu B. Braun CZ/SK tvoří B. Braun Medical (dodavatel zdravotnických prostředků), B. Braun Avitum (provozovatel dialyzačních středisek, odborných ambulancí a domovů pro seniory se zdravotním postižením) a Aesculap Akademie (mezinárodní vzdělávací instituce). Skupina B. Braun v České a Slovenské republice působí od roku 1993 a zaměstnává více než 800 lidí. Charitativní projekt B. Braun pro život podporuje vybrané neziskové organizace i jednotlivce. Patronem projektu je český paralympionik David Drahonínský.

Každý druhý občan EU použil loni internet k vyhledávání informací…

Praha, 3. dubna 2019 (CEMI) – Údaje Eurostatu₁ ukázaly, že loni použilo internet k vyhledávání informací o zdraví celých 52 % obyvatel EU. Odborné zdravotní informace nejčastěji vyhledávali obyvatelé Nizozemska (72 %), nejméně pak Bulhaři (25 %). Na návštěvu svého praktického lékaře se v celé EU alespoň jednou objednala jen necelá pětina populace (17 %). Podle doc. MUDr. Viléma Danziga, Ph.D. FESC, kardiologa a garanta MBA oboru Management zdravotnictví na institutu CEMI, digitální zdravotnictví může zlepšit efektivitu, dosah i dopad zdravotní péče.

Postupem času se zdravotní péče přesouvá z prostředí nemocnic a klinik do domácího a virtuálního prostředí. Podle průzkumu společnosti Accenture₂ si téměř polovina Američanů v loňském roce otevřela svůj elektronický zdravotní záznam. Nejčastěji proto, že chtěli získat informace týkající se výsledků laboratorních a krevních testů nebo aby si prohlédli záznamy týkající se jejich návštěvy lékaře. „Elektronický zdravotní systém může poskytnout důležité informace související se zdravotním stavem každého pacienta. V databázi je možné najít například prodělané nemoci, operace či momentálně indikované léky,“ vysvětluje Vilém Danzig.

Digitální zdravotnické technologie nabízí řadu možností, jak si může jejich uživatel sám spravovat zdraví. Některé z nich jsou zaměřené na prevenci nemocí. V dnešní době pomáhají tzv. telemedicínská zařízení sledovat frekvenci tepu, hodnotu krevního tlaku či hladinu cukru v krvi. Pokud je něco v nepořádku, upozorní konkrétní osobu na to, že by měla navštívit zdravotnické zařízení. Tím může dojít k výraznému omezení návštěv pohotovosti.

Digitální zdraví a telemedicína spojují moderní technologie, které využívají mobilní (mHealth), digitální i cloudové platformy tak, aby pacientům byly nabízeny co nejlepší zdravotní služby. Kromě interakce mezi pacientem a poskytovatelem zdravotní péče podporuje také vzájemnou komunikaci mezi zdravotníky a zdravotnickými zařízeními.

Zdroje:

1. https://www.healthcareitnews.com/news/new-ehealth-digital-service-infrastructure-allows-first-eu-citizens-use-eprescriptions-across
2. https://www.accenture.com/t20180306T103559Z__w__/us-en/_acnmedia/PDF-71/accenture-health-2018-consumer-survey-digital-health.pdf

CEMI (Central European Management Institute)

Institut CEMI byl založen v roce 2011 s cílem poskytovat kvalitní online MBA a LLM vzdělání na evropské úrovni. Studium trvá 1 rok a je dostupné především studentům z České a Slovenské republiky. Všechny česky vyučované MBA a LLM obory na CEMI jsou navrženy a přizpůsobeny potřebám českých a slovenských studentů a také místnímu trhu práce. MBA programy v angličtině jsou celosvětově využitelné a jsou vyučovány mezinárodním týmem lektorů. S téměř 1 600 klienty patří mezi nejvýznamnější a největší poskytovatele MBA a LLM studia ve střední Evropě. V rámci průzkumu efektivity vzdělávání manažerů byl agenturou Ipsos vyhodnocen institut CEMI jako instituce poskytující nejefektivnější MBA studium při zaměstnání. Institut CEMI od roku 2012 realizuje vlastní stipendijní program pro handicapované studenty, v jehož rámci již poskytl stipendia na MBA a LLM studium v celkové výši více než 2 miliony korun. Více informací naleznete na www.cemi.cz.