Domov pro seniory nebo domácí péče?

Mlékovice, 14. listopadu 2018 (CLEMENTAS) – Počet seniorů stále roste. V roce 2035 bude v ČR podle údajů Statistického úřadu zhruba půl miliónu osob ve věku nad 85 let. Podle Zprávy o stavu demence vydané Českou alzheimerovskou společností velká část seniorů v tomto věku trpí demencí. Péče o osoby s touto diagnózou je velmi náročná a dle názoru odborníků je téměř nemožné ji zvládnout doma.

Mezi lidmi nad 85 let trpí Alzheimerovou nemocí či jiným typem demence přibližně každý čtvrtý člověk. Ve věku nad 90 let dokonce každý druhý. V roce 2035 tedy bude přibližně 260 tisíc osob trpět demencí ve všech věkových kategoriích. V raných stádiích nemoci je možná péče o nemocného v domácím prostředí, později však postižený člověk vyžaduje většinou 24hodinový dohled a odborníci se shodují, že péče je velmi náročná jak po psychické, tak po fyzické stránce.

„S prodlužujícím se věkem přibývá těch, kteří potřebují péči – a bude jich stále více a bude to zřetelnější. Faktem totiž je, že člověku postupně ubývají síly, dostavují se různé potíže a choroby. Ten, kdo byl soběstačný, potřebuje najednou pomoc druhého. A když okolí není schopno zajistit adekvátní péči, musí se najít způsob, jak ji zajistit jinak,“ říká primář Jan Cimický, který pravidelně jezdí na kontrolu klientů do Domova se zvláštním režimem Clementas v Mlékovicích.

Podle primáře Cimického se i v ČR zjistilo, že ani domovy důchodců nejsou schopny poskytnout seniorům s demencí potřebnou péči. „Tím pádem pak přišla řada na LDN či psychiatrická oddělení nemocnic, kam se „odkládali“ senioři se zdravotními problémy, s různými typy demence. To vše jsem zažil, ale taková situace začala být alarmující. A tak se po vzoru vyspělejších států začaly zřizovat domovy se zvláštním režimem, které poskytují zvláštní, tedy i kontinuální péči,“ vysvětluje.

Vlastními silami většina lidí nemůže poskytnout péči, která je adekvátní a permanentní. „I když zůstanete doma z práce, ta 24hodinová péče, sedm dní v týdnu, bez nároku na odpočinek či na dovolenou, je psychicky i fyzicky nesmírně vyčerpávající. Musíte neustále hlídat, posléze i krmit, přebalovat, umývat a uklízet, přitom tuto práci člověk, o kterého se staráte, vůbec neocení. Naopak, v mnoha případech, vzhledem k tomu, že vlivem nemoci se mění osobnost, vám spíše různé věci vyčítá,“ popisuje Jan Cimický.

Přitom není vůbec jednoduché rozeznat to, že příbuzný či blízký má Alzheimera. Podle zkušeností primáře Cimického si většinou lidé všimnou, že je něco v nepořádku spíše tehdy, až je upozorní okolí. „Znal jsem případ, kdy se rodina, která pečovala o starší příbuznou, začala divit, že se na ně sousedé divně dívají a přestávají je zdravit. Až posléze se dozvěděli, že když odešli do práce a seniorka zůstala sama doma, chodila po domě a prosila o jídlo, protože prý jí doma nic nedali. Tam pak nastává situace, kdy si musíte buď sehnat někoho na hlídání, stejně jako u dítěte, nebo najít nějaké zařízení, kde se o takového seniora dokážou postarat,“ dodává.

Domov pro seniory Clementas v Mlékovicích je součástí nově vznikající sítě domovů pro seniory. Má kapacitu 250 lůžek a stará se převážně o seniory, kteří onemocněli Alzheimerovou chorobou, Parkinsonovou chorobou či jiným typem demence, klienty po cevních mozkových příhodách a klienty s omezenou pohyblivostí. V provozu je kromě tohoto domova nyní i Centrum pro seniory v Kolíně, začátkem roku 2019 se bude otevírat další domov v Janovicích (Plzeňský kraj) a později i v Hředlích.

Fakultní nemocnice Hradec Králové trojicí akcí upozornila na problematiku…

Hradec Králové, 14. listopadu 2018 (FN HK)

Fakultní nemocnice Hradec Králové u příležitosti Světového dne Stop dekubitům (proleženin), který připadá na 15. listopadu, uspořádala tři akce zaměřené na tuto problematiku. Dekubity vznikají u nemocných nejen v domácím prostředí, ale přes veškerou dostupnou péči také u přibližně tří až pěti procent pacientů v nemocnicích.

„Vzhledem k tomu, že následná léčba je velmi finančně i časově náročná a někdy neúspěšná, je třeba o prevenci a moderních postupech léčby dekubitů vzdělávat i laickou veřejnost,“ říká Mgr. Dana Vaňková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FN HK. Základní prevencí je polohování dlouhodobě ležících pacientů, sledování rizikových míst, péče o pokožku a vyvážený jídelníček.

V hradecké nemocnici se na začátku listopadu uskutečnil seminář na téma Prevence a péče o dekubity pro zdravotnické pracovníky a následně také Kurz pro konzultantky ran. Začátkem listopadu se také uskutečnila akce zaměřené na dekubity, která byla určená pro laickou veřejnost. Zájemci mohli v přízemí Pavilonu interních oborů získat informace o prevenci a možnostech léčby dekubitů. Prohlédnout si mohli i speciální pomůcky, které v prevenci vzniku proleženin pomáhají, jako například ochranné „botičky“ či speciální obvazové materiály, které si pacienti mohou koupit po schválení revizním lékařem v lékárně.

Plicní klinika FN HK nabídne vyšetření plic a upozorní na…

Hradec Králové, 14. listopadu 2018 (FN HK)

Plicní klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové nabídne lidem bezplatné spirometrické vyšetření plic a současně upozorní návštěvníky na problematiku chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Akce Zdravé plíce pro život se uskuteční 19. listopadu v přízemí Obchodního centra Aupark v Hradci Králové od 12:00 do 19:00 hodin. Série akcí Zdravé plíce pro život se v České republice koná u příležitosti Světového dne CHOPN.

„Chronická obstrukční plicní nemoc trápí v České republice zhruba 800.000 lidí, přitom většina nemocných o své nemoci ani neví. Typickými příznaky této choroby je dušnost, chronický kašel, únava či vykašlávání hlenu,“ uvedl přednosta Plicní kliniky FN HK doc. MUDr. Vladimír Koblížek Ph.D.

Plicní klinika FN HK nabídla lidem spirometrické vyšetření plic již v minulých letech. Například loni možnost vyšetření plic využilo 120 lidí, CHOPN lékaři odhalili u 18 z nich. Chronickou obstrukční plicní nemoc nelze vyléčit, ale léky umí výrazně zpomalit postup nemoci a tím také zmírnit obtíže pacientů.

Oční poradna: proč neusínat u zapnuté televize a s mobilem v ruce?

PRAHA, 14. listopadu 2018 (Gemini) – Televize naproti posteli, mobilní telefon, tablet nebo notebook na nočním stolku – to je běžný obrázek mnohých českých ložnic. Elektronika používaná bezprostředně před usnutím ale zdravému spánku škodí, navíc není prospěšná ani pro zrak.

Oči se nepřestávají pohybovat ani během spánku. Kvalitní spánek je ale pro zdraví oka velmi důležitý. Ložnice by měla být dobře zatemněná, televizi nebo počítač je lepší vypnout alespoň hodinu před usnutím, stejně tak je dobré odložit hodinu před usnutím mobilní telefon. „Modré světlo, které vyzařuje většina elektroniky i některé LED žárovky, významně negativně ovlivňuje kvalitu spánku, potlačuje tvorbu hormonu melatoninu, který se tvoří jen za tmy a který reguluje usínání a jednotlivé fáze spánku. Během spánku tělo, a tedy i oči regenerují, proto nekvalitní nebo nedostatečný spánek může způsobit například únavu očí, suchost očí, otoky víček a jiné potíže. Většina chytrých mobilních telefonů už sice má funkci žlutého světla, která displej se stmíváním automaticky přepne, i tak by lidé měli od koukání do mobilu nechat oči před spaním odpočinout,“ doporučil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Spát se dá i s otevřenýma očima, jedná se o vzácnou, ale závažnou poruchu, která může být pro zrak nebezpečná. „Pokud je oko ve spánku otevřené, rohovka není dostatečně chráněná a dochází k jejímu vysychání a později pak k zánětům, poškození rohovky a následným poruchám vidění. Spánek s otevřenýma očima způsobují poruchy přímo v oku nebo víčku. V případě oka může jít o vývojovou poruchu, takzvané velké oko nebo oko, které příliš vystupuje z očnice – to se objevuje u lidí s onemocněním štítné žlázy, u nádorových onemocnění, zánětů nebo například po úraze. V případě víček se často jedná o obrnu lícního nervu nebo o poúrazový stav či stav po zánětech, kdy může být oční víčko příliš volné, takže nedostatečně kryje ve spánku oko. Vždy je tuto poruchu důležité včas konzultovat s očním lékařem, který doporučí vhodnou léčbu,“ popsal Pavel Stodůlka.

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První z poboček byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 jako jedna z prvních soukromých očních klinik v Česku. V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR.

prim. MUDr. PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, www.lasik.cz

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové s tématem disertace metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně. V roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini – největší soukromou oční kliniku v Česku. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v Česku. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře.

Senát dnes vybírá děkana Lékařské fakulty OU, kandidáti jsou…

Ostrava 14. listopadu (ČTK) – Akademický senát Lékařské fakulty Ostravské univerzity dnes vybírá adepta na děkana. O funkci se uchází dva kandidáti – vedoucí katedry kraniofaciálních oborů a přednosta Otorinolaryngologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava Pavel Komínek a někdejší děkan fakulty Arnošt Martínek.

Definitivní slovo bude mít rektor univerzity Jan Lata, kterému akademici svůj závěr předloží. Lata od listopadu dočasně lékařskou fakultu vede. Řešila se tak složitá personální situace, kdy nejmladší lékařskou fakultu v zemi ovládali dva děkani zároveň.

Nestandardní situace na Lékařské fakultě v Ostravě trvala od léta. Po rozhodnutí soudu se do čela fakulty mohl vrátit někdejší děkan Pavel Zonča, kterého akademický senát fakulty kvůli výhradám odvolal v roce 2016. V tu chvíli ale už byl novým děkanem Martínek. Po Zončově návratu tedy byli ve funkci děkani dva.

Následovala série kroků, které měly situaci vyřešit, nakonec se ale patový stav uzavřel až koncem října, kdy Zončovi vypršel mandát a Martínek odstoupil.

Zonča bývá spojován s bývalým ředitelem nemocnice Evženem Machytkou. Stáli za personálními změnami v nemocnici, při nichž byli v krátké době odvoláni čtyři přednostové. Jejich odvolání musí podepsat společně právě ředitel a děkan fakulty. Vztahy mezi nemocnicí a fakultou se za fungování Zonči s Machytkou výrazně zhoršily.

mtk sd

Ministr: Další kroky elektronizace zdravotnictví budou dobrovolné

Praha 14. listopadu (ČTK) – Další kroky elektronizace zdravotnictví, jako je elektronická dokumentace, budou pro lékaře zpočátku dobrovolné. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) chce úřad připravit takové elektronické služby, které budou pro lékaře výhodné, a proto je budou sami chtít přijmout. Řekl to na dnešní tiskové konferenci k elektronizaci zdravotnictví. Elektronický recept jako první krok funguje od letošního ledna, část lékařů ho ale odmítala. Do budoucna se počítá také se sdílením výsledků vyšetření a laboratorních testů.

„Chceme sladit vzájemně nekoordinované aktivity státu, samosprávy, komerčního sektoru, zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb,“ řekl ministr. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška je cílem dát elektronickému zdravotnictví pravidla a záruku bezpečnosti a řídit proces k certifikované kvalitě.

Do konce letošního roku bude záměr zákona o elektronickém zdravotnictví předložený vládě. V příští roce bude podle plánu zpracované paragrafované znění zákona, mohl by být účinný od poloviny roku 2020. „Chceme to vytvořit tak, aby to lékařům ulehčilo práci,“ dodal ministr. Podle vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci Vladimíra Dzurilly by to mělo být zajímavé i pro pacienty, podobně jako například elektronické bankovnictví ve srovnání s návštěvou banky.

Záměr zákona o elektronickém zdravotnictví nepočítá s centrálním skladováním obsahu zdravotní dokumentace podobně, jako je tomu například u elektronických receptů na léky. Bude existovat záznam o hospitalizaci či vyšetření s místem, datem a uvedením poskytovatele zdravotní péče, její obsah nebude nikde přístupný. Podle Duška bude evidováno jen nutné minimum dat.

Věcný návrh zákona podle něj chce naplnit práva pacientů, aby měli dostupnou svou zdravotnickou dokumentaci. Elektronická dokumentace bude rovnocenná s listinnou. „Zákon pro ni bude upravovat pravidla. A vůbec poprvé se pokouší o definici zdravotnické dokumentace,“ dodal Dušek. Pacienti k ní budou moci přistupovat například s pomocí elektronického občanského průkazu.

Poskytovatel zdravotních služeb podle něj nebude povinně nucen zavést elektronickou zdravotnickou dokumentaci, ale pokud se tak rozhodne, bude muset dodržovat všechna zákonem nastavená pravidla. Vzniknout by měl také jednotný registr všech pacientů a zdravotníků, který bude sloužit k jejich jasné identifikaci, kterou bude garantovat stát. Bude se v reálném čase udržovat aktuální.

Návrh zákona byl představen i minulý měsíc na semináři v Senátu, kde se objevili i první kritici. Česká lékařská komora upozornila, že pro některé pacienty je nepřijatelné, aby byly někde o nich elektronicky evidovány citlivé zdravotní údaje. Mohou kvůli tomu i odmítnout léčbu. Zdravotní pojišťovny ale už v současné době tato data o pacientech mají, pokud je péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Pacient ani v současné době nemá možnost lékaři zakázat vést o něm dokumentaci.

O elektronickém zdravotnictví se hovoří několik let. Jeho prvním prvkem jsou letos v lednu zavedené elektronické recepty. Proti nim se před spuštěním systému, který centrálně eviduje všechny předepsané léky, zvedly protesty. První rok proto státní správa nepokutovala lékaře, kteří se do e-receptu nezapojili. Od ledna 2019 budou muset lékaři, kromě výjimečných případů jako je například výpadek elektřiny nebo internetu, vydávat všechny elektronicky.

van jw

VZP: Do rozhodování o hrazení péče zapojíme odborné společnosti

Praha 14. listopadu (ČTK) – Do rozhodování o hrazení péče neplacené z veřejného zdravotního pojištění chce Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zapojit odborné lékařské společnosti. Připraví stanoviska, která by měla rozhodování pojišťovny urychlit. Novinářům to dnes zástupci pojišťovny řekli na tiskové konferenci. Péče se hradí na základě žádosti podle výjimky uvedené v zákonu o veřejném zdravotním pojištění. Ročně stojí pojišťovnu přes miliardu korun.

Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka chce pojišťovna zjednodušit přístup k léčivým přípravkům. „Chceme vytvořit nástroj, který povede k tomu, aby rozhodování bylo rychlejší, jednodušší a opřeno o odborné autority v různých oblastech medicíny,“ řekl.

VZP bude lék posuzovat i před tím, než rozhodne Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) na základě žádosti výrobce o tom, jestli bude hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Podle kritiků jsou správní řízení SÚKL příliš dlouhá. Pojišťovna ho podle Kabátka nechce nahrazovat, úřadu ale dá svá stanoviska k dispozici.

Podle náměstka ředitele Davida Šmehlíka VZP sestaví pracovní skupinu a komisi složenou z odborníků na danou diagnózu a zástupců pojišťovny, které každý lék posoudí. Vydají poté stanovisko, v němž zhodnotí, pro jaké diagnózy a stavy pacientů může být lék použitý, kolika pacientů by se to mohlo týkat a odhadne náklady. Revizní lékař, která má v posouzení úhrady léčby pro konkrétního pacienta poslední slovo, pak rozhodne s přihlédnutím k tomuto stanovisku.

Stanovisko bude platné rok, poté ho komise nebo skupina přehodnotí. Pokud budou odhadované náklady do 30 milionů korun ročně, posoudí lék jen pracovní skupina. Pokud budou vyšší, bude nutné i posouzení komise. Všechna stanoviska budou publikovaná na webu, první by podle VZP mohla být do konce letošního roku.

Loni dostala pojišťovna zhruba 14.000 žádostí o výjimečnou úhradu péče, zaplatila 1,04 miliardy korun. Kabátek očekává, že jejich počet bude dál růst. Nový systém podle něj nezmění objem vynaložených peněz ani podíl zamítnutých žádostí. Výjimka v zákoně byla původně zamýšlená pro malé počty případů, které nebude možné posoudit jinak a léčba žádaná pacientem byla pro něj jediná možná.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Filipa Vrubela resort připravuje návrh zákona, který by problém řešil komplexně. Pokud bude systém představený VZP fungoval, chce se jím inspirovat. Paragrafové změní novely zákona chce představit na začátku příštího roku. „Bude zaměřený na expertní posouzení žádosti a reálném přínosu pro pacienta,“ dodal s tím, že výjimka podobná současné zůstane.

O běžně nehrazenou léčbu lékaři žádají nejčastěji pro pacienty s rakovinou, hematoonkologickými, revmatologickými nebo vzácnými onemocněními. „Naším obrovským problémem je, aby pacienti byli léčeni podle mezinárodních standardů, a chceme, aby se ke správné léčbě dostali co nejdříve,“ řekla předsedkyně České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Jana Prausová.

Většinou pacienti žádají o takzvanou biologická léčba, kterou se léčí jen ve specializovaných centrech. Tyto moderní léky působí na molekuly a na pochody, které jsou typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a ve zdravých buňkách se buď nevyskytují, nebo jen v malé míře. Léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. U jednoho pacienta stojí taková léčba až miliony korun ročně.

Případy, kdy pojišťovny léčbu zamítnou, protože pacient nesplní všechna kritéria pro její proplácení, jsou často medializované. Jen letos jich bylo několik a týkaly se různých zdravotních pojišťoven. V některých případech se pacienti proplacení péče poté domohli, další se začínají se svými pojišťovnami soudit.

V Česku působí sedm zdravotních pojišťoven, VZP je z nich největší. Má asi 5,9 milionu klientů. Podíl žádostí o mimořádnou úhradu léčby, které zamítají, je u všech přibližně mezi 10 a 15 procenty.

Počty žádostí o uhrazení běžně nehrazené léčby a náklady léčby:

zdroj: VZP

van jw

Lékaři získali mezinárodní ocenění za lepší diagnostiku cirhózy

Praha 14. listopadu (ČTK) – Čeští lékaři ze IV. interní kliniky gastroenterologie a hepatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze získali mezinárodní ocenění za lepší diagnostiku cirhózy jater. Díky měření proteinu osteopontinu umí šetrně zjistit míru poškození jaterní tkáně a předvídat dobu přežití pacienta. Fakulta o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Do budoucna by mohlo testování na přítomnost tohoto proteinu v krvi nahradit invazivní vyšetření, která pacienty se závažným onemocněním jater zatěžují. „Naše vědecká skupina lékařů se zabývá problematikou jaterní cirhózy roky, systematicky jsme se jí začali věnovat v devadesátých letech. Řada našich výsledků je dána dlouhodobým sledováním pacientů,“ uvedl vedoucí výzkumu Radan Brůha.

O výzkumu čeští lékaři informovali v roce 2016 v odborném časopise World Journal of Gastroenterology, letos získal vedoucí projektu ocenění v prestižní mezinárodní soutěži Dr. Bares Award.

Osteopontin signalizuje zánět, projevy a stupeň porušení tkáně. „Čím je jaterní tkáň poškozenější a obsahuje větší množství vaziva, tím více reaguje i produkcí osteopontinu. Jeho přítomnost lze vyšetřit snadným testem a výrazně souvisí s prognózou. Čím vyšší je hodnota osteopontinu, tím je prognóza cirhotického onemocnění horší,“ uvedl Brůha.

Onemocnění cirhózou má dlouhodobý vývoj. Zpočátku nemusí mít pacient žádné potíže a kromě podrobného vyšetření nelze onemocnění zjistit. Později se kromě jiného zvyšuje krevní přetlak kolem jater. Na jím způsobené komplikace, jako je porucha krevní srážlivosti, krvácení z jícnových varixů nebo hromadění tekutiny v břiše, pacienti většinou umírají.

Vyšetření koncentrace osteopontinu může ukázat, že se riziková situace blíží. Může nahradit jiné typy testů, které zavádějí katetr do cévy nebo endoskop do jícnu. „Stanovení hladiny osteopontinu se ukazuje jako významné i při sledování vzniku primární rakoviny jater, která je jednoznačnou komplikací cirhózy,“ dodal. Jaterní cirhóza je následkem užívání alkoholu nebo prodělané žloutenky. Nemocných je přibližně 20 na 100.000 obyvatel.

van jw

Rakovina slinivky břišní má nejnižší míru přežití. Pomoci může…

Praha, 13.11.2018 (VFN)

Rakovina slinivky břišní patří k nádorovým onemocněním s nejhorší prognózou, umírá na ni 95 % nemocných. Důvodem je její složitá diagnostika. Z počátku se totiž nijak neprojevuje, a když se objeví první výrazné příznaky, je už nádor na účinnou léčbu příliš rozšířený. Zlepšit výsledky léčby by proto mohla důslednější včasná diagnostika ze strany praktických lékařů i veřejnosti, která by spočívala v odhalení již nenápadných vedlejších projevů nemoci, jakými jsou bolesti břicha, ztráta hmotnosti, nechutenství, svědění kůže nebo nevolnost.

Příčina vzniku rakoviny slinivky nebyla doposud uspokojivě objasněna. Podle výzkumů se na ní mohou podílet kouření, genetické faktory, obezita, špatná životospráva a jiné nemoci (zánět slinivky, cirhóza jater či diabetes). Rozhodně se však jedná o onemocnění, u kterého se neustále zvyšuje počet pacientů. Podle údajů European Cancer Observatory se v Evropě v současnosti vyskytuje u více než 103 000 lidí, v České republice ročně onemocní skoro 2 500 osob. Devadesát pět procent pacientů umírá do 5 let od diagnostiky, často se však jedná o ještě kratší dobu. „U většiny nemocných (50–60 %) je diagnóza stanovena v pokročilém metastatickém stádiu. Navzdory inovativní chemoterapii je pak u těchto pacientů průměrná doba dožití kratší než jeden rok,“ uvádí prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Podle kvalifikované předpovědi bude karcinom slinivky břišní v roce 2020 druhou nejčastější příčinou smrti ze všech nádorových onemocnění. „Vzhledem k těmto statistikám je přímo klinickou urgencí nalézt metodiku pro časnou detekci onemocnění. Je potřeba zlepšit rychlost diagnózy, zahájení léčby a vývoje nových, účinnějších léků,“ dodává prof. Petruželka.

V raném stádiu je možná efektivní léčba

Pokud je nádor odhalen včas, je možné pacienta zcela uzdravit. Nejúčinnější (byť ne stoprocentní) léčbou je chirurgické odstranění slinivky nebo její části. „Tento postup je možný u limitované skupiny pacientů, aktuálně u 8–17 % z nich. Lze jej provádět pouze v případě, kdy nádor není lokálně pokročilý a není generalizovaný, tedy v prvním stádiu onemocnění, v pokročilejších stadiích lze operovat však také, ale jen u omezeného počtu pacientů, kteří zareagují na onkologickou léčbu: chemoterapii či chemoradioterapii,“ vysvětluje prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc., přednosta I. chirurgické kliniky – břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze. V dalších stadiích, jak bylo uvedeno, se pak využívá chemoterapie, radioterapie nebo biologická léčba, které umožňují buď pacienta operovat či aspoň prodloužit a zkvalitnit délku života v případech, kdy už odstranění nádoru není možné. „Pokud je nemoc zachycena včas, nabízejí se mnohem širší možnosti léčby. Základem je resekční výkon, tedy chirurgické odstranění postižené části slinivky, případně i dalších postižených orgánů dle rozsahu onemocnění. Tato léčba je pak doplněna chemoterapií nebo radioterapií, ty ničí nádorové buňky, které nebylo možné odstranit chirurgicky,“ přibližuje léčbu prof. Krška.

Diagnostika je složitá po všech stránkách

Ačkoli v posledních letech došlo ve všech oblastech gastroenterologické onkologie k výrazným pokrokům, rakovina slinivky břišní zůstává těžko řešitelným problémem. Důvodem je obtížná diagnostikovatelnost, a to ve všech směrech. Pacient na sobě nemoc v počáteční fázi nepozná, protože se projevuje nepatrnými příznaky: bolestí břicha, svěděním kůže, nevolnostmi. Stejně tak je složité odborné vyšetření. Kromě fyzikálního vyšetření prohmatem břicha a lymfatických uzlin a laboratorních testů se k odhalení nádoru využívají zejména zobrazovací metody (například ultrazvuk, počítačová tomografie, magnetická rezonance). Ten však v první fázi bývá velmi malý a často zakrytý jinými orgány. Právě proto je potřeba nepodceňovat ani nenápadné příznaky a raději při jakémkoli podezření absolvovat potřebná vyšetření. „Většina příznaků uváděných při diagnostice karcinomu pankreatu je pozdních, neboť se vyskytují ve stádiu již rozvinutého onemocnění. Jedním z prvních příznaků, které může praktický lékař odhalit, je vznik nebo rozvinutí diabetu a rychlý úbytek váhy. Může se jednat o diabetes T3c, který je přímo způsobený nádorem, nebo o zhoršení stavu u diabetu 2. typu. Takovéto změny by měly lékaře varovat,“ upřesňuje prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA, lékař z III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze.

Nejvčasnějším diagnostikem může být praktický lékař

Vzhledem k závažnosti onemocnění spouští spolek OnkoMaják ve spolupráci se Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze projekt, který apeluje na praktické lékaře a širší veřejnost, aby se na tuto problematiku více zaměřili. „Od září tohoto roku do března roku příštího budou ve 14 krajských městech pořádány přednášky pro praktické lékaře. Jejich cílem bude edukovat lékaře, na jaké příznaky se v rámci preventivních prohlídek zaměřit a jak postupovat, pokud budou mít u některého pacienta podezření na karcinom slinivky. Kromě přednášek jsou pro ně připraveny vzdělávací materiály a webová stránka slinivka.onkomajak.cz,“ představuje projekt Bc. Tomáš Kruber, výkonný ředitel spolku OnkoMaják.

Nový projekt má prestiž a vysokou podporu odborníků

O tom, jak je problematika včasné detekce karcinomu slinivky důležitá, svědčí i skutečnost, že projekt pod svou záštitu převzal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a Česká chirurgická společnost ČLS JEP. „Prozatím v ČR neexistuje účinný screeningový program. Lepší informovanost praktických lékařů může pomoci dostat pacienty včas na specializovaná pracoviště,“ komentuje prof. MUDr. Zdeněk Kala, CSc., předseda společnosti. To potvrzuje
i pacient, jehož lékařka přihlédla k nespecifickým příznakům: „Své praktické lékařce jsem se svěřil, že mě bolí záda. Okamžitě si mě pozvala do ordinace a pak poslala na všechna vyšetření. To mi zachránilo život,“ svěřil se vyléčený František Světnický.

Roadshow v krajských městech pro veřejnost

Ve stejných dnech jsou pro širokou veřejnost připravené roadshow v krajských městech. Na nich budou odborníci informovat o možnostech léčby, prevence a včasné diagnostiky rakoviny slinivky. Doplňkovou akcí bude u příležitosti Světového dne rakoviny pankreatu, 15. listopadu 2018, zapojení měst do boje proti této nemoci – nasvícením významných budov fialovou barvou. Například Mahenovo divadlo v Brně, pražská Reduta, radnice v Liberci, Olomouci, Českých Budějovicích, v Praze 1 a 13, Zámek Břeclav. Symbolicky se k tomuto boji může připojit každý, když se v tento den oblékne do fialové. Více informací na: slinivka.onkomajak.cz.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

https://www.lf1.cuni.cz/

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

Špilberk se zahalí do purpurové ke Dni předčasně narozených

Brno 13. listopadu (ČTK) – Hrad Špilberk v Brně se v pátek zahalí do purpurové barvy. Zapojí se tak ke Světovému dni předčasně narozených dětí, který připadá na 17. listopadu. V Brně ročně ošetří kolem 700 nedonošených dětí. ČTK to řekl mluvčí nemocnice Pavel Žára. Přes stovku novorozenců mívá porodní váhu pod 1,5 kilogramu, desítky dětí pak váží i méně než kilogram. V pondělí v Brně začne výstava fotografií z hospitalizací předčasně narozených dětí.

Neonatologické oddělení Fakultní nemocnice Brno si i s městem připomene Světový den předčasně narozených dětí podruhé. „Tento den připadá na 17. listopadu. V naší republice ho ale z důvodu státního svátku slavíme o den dříve,“ objasnil Žára.

Podle něj se na celém světě narodí za rok asi 15 milionů dětí předčasně. Je to zhruba každé desáté dítě. „V České republice je to přes 9000 dětí ročně. Péče o ně se soustředí do 12 perinatologických center. Neonatologické oddělení Fakultní nemocnice Brno je součástí největšího z nich. Zajišťuje péči o nezralé děti narozené nejen v Brně, ale i v celém kraji,“ informoval Žára.

Fakultní nemocnice Brno je největší porodnicí v České republice, ročně provede přes 6000 porodů, což je skoro polovina z celého kraje. Symbolickou barvou předčasně narozených dětí je purpurová. „Je to barva králů a statečných bojovníků, do které se zahalí významné historické památky po celém světě. Hrad Špilberk bude nasvícený od pátečních 17:00 do sobotních 02:00,“ dodal Žára.

Kromě toho se v Knihovně Jiřího Mahena uskuteční od pondělí do 7. prosince výstava nazvaná Křehčí bojovníci. „Fotografie BADU ateliéru představí mnohdy nelehký boj o život předčasně narozených dětí během jejich hospitalizace na neonatologickém oddělení,“ dodal Žára.

hor gcm