V IKEM začala mezistátní řetěžová transplantace ledvin

Praha 5. září (ČTK) – V pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) začala řetězová transplantace ledvin od žijících dárců v Česku a v Rakousku. Tři dárci jsou z rodin nemocných, jeden je altruistický. Dva příjemci byli operováni dnes, jedna ledvina bude transplantována až za několik měsíců. IKEM o tom dnes informoval v tiskové zprávě. V letošním roce bylo provedeno v celém Česku do konce července 284 transplantací ledvin. Na začátku srpna na nové ledviny čekalo 555 lidí.

„Během dvanáctihodinového operačního maratonu se propojily dva páry z Česka a jeden z Rakouska, na konci řetězu však zůstal dárce, který dá ledvinu příjemci až za několik měsíců, a bude tak možné pokračovat v dalších párových výměnách,“ uvedla mluvčí IKEM Šárka Nevoralová.

Páry dal dohromady počítačový program. Příprava k operaci trvala tři měsíce. „Úplně na začátku všeho jsou čeští rodinní příslušníci, kteří se rozhodli věnovat svému blízkému nemocnému ledvinu. Bohužel však nebyli kompatibilní, a proto jsme jim nabídli možnost zařadit se do programu našich párových výměn,“ vysvětlil přednosta Transplantcentra IKEM Ondřej Viklický.

Od prvních dvou žijících dárců začaly odběry ledvin synchronně v IKEM i ve vídeňské nemocnici. V mezidobí, kdy putovala odebraná ledvina z Česka do Rakouska a z Rakouska zase do Česka, provedli lékaři v Praze ještě další párovou výměnu ledviny.

„Bylo důležité, abychom s rakouskými kolegy začali s odběrem ledvin ve stejný čas. Zkrátili jsme tím kritický čas mezi odběrem a samotnou transplantací orgánu,“ vysvětlil přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk. Kdo který konkrétní orgán dostane, musí být podle zákona před pacienty utajeno.

I cesta odebraných ledvin mezi oběma nemocnicemi musela být co nejrychlejší. Rakouský vůz proto doprovázela na území České republiky česká dopravní policie se zapnutými výstražnými majáčky a na území Rakouska zase rakouská policie.

Lékaři IKEM také poprvé využili možnosti předem vytisknout ve 3D ledvinu dárce, kterou poslali rakouským lékařům k detailnímu prostudování. „Model ledviny dárce jsme v IKEM vytiskli dle jeho reálných dat z CT vyšetření,“ dodal Froněk. Očekává, že se tato příprava stane běžnou praxí.

Počty transplantací orgánů za posledních deset let vzrostly v Česku téměř o třetinu. Celkem bylo loni voperováno 843 orgánů, víc to bylo jen v roce 2014. Ledvin bylo 469, v posledních deseti letech to bylo mezi 357 a 507 transplantacemi.

van rot

Odborníci: V roce 2025 bude polovina obyvatel EU trpět alergií

Praha 5. září (ČTK) – V roce 2025 bude podle odborníků trpět alergií či astmatem polovina obyvatel Evropské unie. V Česku je to už v současné době zhruba třetina, přesná data ale chybí. Informace dnes zazněly na semináři ve Sněmovně. Přestože se daří snižovat ceny běžných léků, čím dál více pacientů potřebuje dražší léčbu. Pojišťovny proto očekávají, že náklady pro veřejné zdravotní pojištění porostou.

Podle farmakoekonoma Tomáše Doležala, který vycházel z dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), se v současné době vydává tolik balení léků na alergie, že podle doporučeného dávkování by je mělo denně užívat asi 1,1 milionu lidí.

Prozatím se podle předsedkyně lékařské komise Svazu zdravotních pojišťoven ČR Kateřiny Podrazilové náklady na léky i počty balení drží už tři roky na stejné úrovni. Situaci ale označila za „klid před bouří“. „Léčení pacienti se přesouvají z léčby levnější k novějším způsobům terapie. Zatím je bilance vyrovnaná, ale dříve či později musí dojít k nárůstu nákladů,“ uvedla. Úspory vzniklé snižováním cen léků podle ní spolknou nové, drahé léky. U svazových pojišťoven tvoří léčba respiračních onemocnění asi sedm procent nákladů na terapii.

Všeobecná zdravotní pojišťovna, která není součástí svazu a jejímiž klienty jsou asi tři pětiny obyvatel, vydala na péči lékařů o alergiky v roce 2011 asi 452 milionů korun, o šest let později to byla částka téměř 579 milionů korun za stejný počet léčených. Naopak klesla částka vydaná na léky. V roce 2011 stály asi 352 milionů korun, loni 195 milionů. Část léků si pacienti hradí sami.

Alergie či astma pacienty nutí užívat pravidelně, mnohdy i celoživotně, léky. Příznaky jim také omezují běžné aktivity, jako je pobyt venku nebo spánek. Nejčastějšími alergeny jsou pyly trav (35 procent), roztoči (27 procent) a pyl břízy (23 procent). Roztoči jsou hmyz žijící v bytovém prachu, ale i na oblečení nebo ve vlasech lidí.

Možností, jak zabránit rozvoji alergie v astma či omezit užívání léků, je podle odborníků takzvaná alergenová imunoterapie. Pacientům je po několik měsíců až let podáváno malé množství alergenu, které vede k navození jeho tolerance a poklesu alergické reakce. „V posledních letech máme důkazy a studie, že tento postupný léčebný proces funguje,“ vysvětlila Krčmová. Studie podle ní prokázaly, že po jednom roce užívání se příznaky snižují a pacienti mohou užívat méně léků, čímž v dlouhodobém pohledu ušetří i veřejné zdravotní pojištění. Podle Doležala ale není léčba stejně dostupná ve všech regionech.

van rot

Meditace konečně prakticky?

Praha, 4.9.2018 (Side-Effect)

Bojíme se, že přijdeme o chuť v životě něco dokázat. Máme strach, že se budeme nudit nebo, že to bude úplně ztracený čas. Děsí nás, že přijdeme na něco, co jsme vůbec nechtěli vědět. Ano, stále mluvím o meditaci. Sama jsem nakonec přišla na to, že pokud si v životě přejeme najít vnitřní svobodu, najdeme ji na místě, které se okolnímu světu zdá nejvíce nesvobodné – ve tmě a tichu za zavřenými víčky.

Ošklivá Beta, fuj!

Jestli už vás někdy někdo napojoval na EEG nebo jste toho byli svědky, viděli jste v různých křivkách mozkové frekvence. Během běžného života mozek produkuje čtyři základní. První z nich je beta. Je to nejčastější frekvence dospělého člověka, který je vzhůru. Máme ji, když na něco zaměřujeme pozornost, ale zároveň vnímáme své okolí, zda nám z něj něco nehrozí. Dřív bylo praktické být čas od času přesně takhle výrazně bdělý. Hodilo se to ve chvílích, kdy bylo opravdu potřeba být tak trochu nastražený, protože z divočiny hrozilo neustálé nebezpečí. I když už na nás dnes medvědi často nečíhávají, objevila se nová nebezpečí, která si ani nepřipouštíme.

Neustálý přísun vizuálních podnětů z okolí jako jsou reklamy, billboardy, pornografie i sociální sítě je pro mozek důvod zůstat neustále ve střehu. Projevuje se to tak, že máme neustále hlavu plnou myšlenek a o většině z nich ani nevíme. Háček je v tom, že mozku je jedno, kolik myšlenek v něm proběhne. Zareaguje příslušnou emocí a následně prožitkem těla na každou jednu z nich. Tady nacházíme důvod, proč si moderní člověk často “všimne, že ztloustl” nebo si “ani nevšiml, kolik toho už vykouřil”. Mozek jede na plné obrátky, v tom zmatku se ani nedá vyznat a zároveň stoupá pocit vystresovaných a úzkostných myšlenek. Mnoho lidí se už v prvních vteřinách po ránu budí s pocity úzkosti až paniky. Když potom někomu takovému řeknu, ať jen pozoruje své myšlenky, prožívá to jako hodně bolestné chvilky. A není se čemu divit. Jak z toho tedy ven?

Přítelkyně Alfa

I když už to prakticky nezažíváme přesně z důvodů, které jsme už nastínili, mozek je schopen i dalších frekvencí. Během spánku jsou to nejpomalejší theta a delta, ale je tu ještě jedna, na kterou se zaměříme. Tou je frekvence o něco pomalejší než vystresovaná beta a o něco rychlejší než podvědomé spánkové frekvence. Je jí alfa, kterou můžeme naměřit u člověka v úplně zrelaxovaném těle a stále ještě vědomé mysli. Kdy byste řekli, že se něco takového objevuje samo od sebe? Úplně přirozeně těsně po probuzení a chviličku před úplným usnutím. A taky ve chvílích, kdy prostě a jednoduše jenom jsme. Všimli jste si, jak dneska lidi málo lelkují? Jenom tak koukat z okna nebo do ohně, se stává čím dál vzácnějším zážitkem.

Z takové alfy toho můžeme opravdu hodně vytěžit. Jedná se totiž o jediný stav mozku, kdy se můžeme dívat sami na sebe a zároveň o tom uvažovat. Což je přesně to, co beta neumožňuje. Beta umožňuje jen reagovat a to podle zaběhaných a pro mozek funkčních navyklých vzorců. Když se ještě v betě pokusíme začít sami sebe přesvědčovat, že věci určitě dobře dopadnou, že není důvod ke stresu nebo tu důležitou zkoušku určitě uděláme, je mozek náhle plný protiargumentů. A často zlých, všimli jste si? Objeví se takové myšlenky jako “na to prostě nemáš”, “vždycky budeš tlustá” nebo “nikdo nemůže vědět, jak to dopadne”. Takové myšlenky nutně plodí další a nakonec si připadáte, jako kdyby mozek honil sám sebe za ocas.

Naučit se lelkovat

Pokud jsme celý život naladěni na betu, tak je opravdu představa v ní nečinně zůstat pěkně děsivá. Ze své podstaty nás neustále nutí něco dělat, někam směřovat, za něčím běžet nebo něco stihnout. Mnoho lidí tak vůbec nepřijde na to, že díky meditaci mohou navštívit úplně odlišný prožitkový svět. Je to důvod, proč jsem vytvořila kurz “Meditace konečně prakticky”. Na kurzu se naučíte, jak lelkovat tak, že to bude měnit váš život.

Díky meditaci se naučíte udělat si odstup od svých myšlenek. Nezastavitelný vlak myšlenek se zpomalí a začnete si všímat, že máte větší svobodu si vybrat, kterému z vagónků se budete opravdu věnovat. Taky se lépe naladíte na svoje tělo a příště si daleko dříve všimnete, že vás nějaká situace stresuje a bude pro vás jednodušší z ní odejít. Především sami na sobě a vlastní zkušenosti zjistíte, jaký je rozdíl v prožitku mezi frekvencemi beta a alfa. Objevíte v sobě tak místo, které můžete bezpodmínečně milovat a kde je naprosté bezpečí a klid. Nejlepší na tom je, že postupně zjistíte, že je tohle místo neustále s vámi.

Kurz „Meditace konečně prakticky“ začne v září 2018 v Centru Stromka, přihlásit se můžete na webu autorky (www.alzbetaprotivanska.cz)

RBP zavádí novou non-stop asistenční službu

Praha 4. září 2018 (PROTEXT) – Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna 1. září 2018 zahájila provoz nepřetržité asistenční linky pro svoje pojištěnce.

"Klientům RBP v rámci celé České republiky zajistíme prostřednictvím telefonního operátora v daném místě ošetření u praktického nebo odborného lékaře, případně v nejbližším zdravotnickém zařízení. Operátor se současně postará o to, aby pojištěncům Revírní bratrské pokladny byla potřebná péče poskytnuta bez finanční úhrady i v situacích, kdy se bude jednat o lékaře nebo zařízení, které s RBP doposud nemá uzavřenou smlouvu," upřesnil výkonný ředitel Revírní bratrské pokladny Antonín Klimša. "Nemělo by tak již docházet k případům, kdy byla po pojištěnci požadována v rozporu se zákonem přímá platba," dodal Klimša.

Zavedením asistenční služby dojde k dalšímu zkvalitnění poskytovaných služeb 430 tisícům klientů největší regionální zaměstnanecké pojišťovny.

Asistenční služba RBP bude provozována na lince 800 213 213.

Dny pro duševní zdraví v PN Kosmonosy

Kosmonosy (Mladoboleslavsko) 4. září 2018 (PROTEXT) – Ve dnech 11. – 13. 9. 2018 proběhne v Psychiatrické nemocnici Kosmonosy akce Dny pro duševní zdraví

V souvislosti se Světovým dnem duševního zdraví každoročně pořádáme v naší nemocnici pestrou nabídku aktivit pro veřejnost.

V rámci této akce nabízíme různé činnosti a kromě poskytnutí pozitivních zážitků v příjemné atmosféře areálu, se pokoušíme rozšířit povědomí o práci v psychiatrické nemocnici a přispět k rozvoji duševního zdraví a prevenci duševních onemocnění u široké veřejnosti. Snažíme se přiblížit často tabuizované prostředí i témata, která s duševní nemocí úzce souvisejí.

Připravili jsme program pro děti, studenty i pro dospělou veřejnost v každém věku. Dopoledne jsou připraveny tvořivé dílny a soutěže. Chystáme různé workshopy (hiporehabilitace, animoterapie, canisterapie, relaxace, pohybová terapie) a sportovní utkání (fotbal, nohejbal, stolní tenis, kuželky, šachy). Nabídneme otevřené tvořivé dílny a atelier v nově zrekonstruovaných prostorech. Program zpestří koncerty (Ex 05, Pohodáři, Patrik Dvořák, Hluchá parta). Letošní přednášky budou zaměřené na témata z oblasti sexuologie a výživového poradenství, chystáme informativní stánek věnovaný Nordic Walkingu. Přijdou i tradiční hosté z Městské policie v Liberci, z Věznice Rýnovice. Pozvali jsme letos i nováčky – dobrovolné hasiče z Janova.

Přijďte si povídat, hrát, prohlížet, poslouchat, tvořit, cvičit, relaxovat, mlsat i nahlížet do otevřených dveří jednotlivých oddělení.

Vstup je volný.

V průběhu akce je pořizován audiozáznam a fotodokumentace osobami pověřenými nemocnicí. Vybrané záznamy budou použity na webových stránkách nemocnice a sponzorů.

Program, včetně aktualizací, je dostupný ke stažení na webových stránkách nemocnice http://www.plkosmonosy.cz/aktuality.html

Těšíme se na Vaši návštěvu! Zveme všechny, přijďte se svými přáteli i rodinami.

Kontakt:

Psychiatrická nemocnice Kosmonosy

Lípy 15, Kosmonosy

E-mail: veronika.kotkova@pnkosmonosy.cz

Revmatici a lupénkáři žádají časnější přístup k moderní léčbě

Praha, 4. září 2018 (Revma Liga ČR) – Nemocní s revmatoidní artritidou nebo lupénkou se u nás k moderním biologickým lékům dostávají pozdě. Česko v počtu léčených pacientů zaostává deset let za zbytkem Evropy. Na situaci upozornily společně pacientské organizace Revma Liga ČR a Spolek psoriatiků a atopických ekzematiků (SPAE). V červnu o tomto stavu informovali otevřeným dopisem ministra zdravotnictví, odborné lékařské společnosti, pojišťovny a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). V pondělí 3. září o tom diskutovali všichni aktéři u kulatého stolu na Ministerstvu zdravotnictví.

Cílem pacientských organizací je zajistit, aby se moderní biologická léčba dostala k většímu počtu pacientů už v časnějších stádiích onemocnění. Je také potřeba zabezpečit dostatečné rozpočty pro specializovaná centra, která mohou tyto léky předepisovat. Současná situace má za následek dlouhodobé snížení kvality života tisíců nemocných.

„Je nutné rozšířit indikační kritéria úhrady pro revmatické a dermatologické diagnózy, která jsou už deset let zastaralá a umožňují biologickou léčbu jen pacientům v nejtěžším stupni onemocnění. A to i přes to, že léky jsou pro časnější stádia registrované, jejich cena zároveň dlouhodobě klesá. Lékaři dnes nemohou léčit podle mezinárodních doporučených postupů. Konkrétně u revmatoidní artritidy máme dnes nastavená nejpřísnější kritéria v celé Evropě,“ vysvětlila předsedkyně Revma Ligy ČR Edita Müllerová.

Česko v léčbě biologickými léky zaostává za zbytkem Evropy

V České republice žije kolem 265 tisíc pacientů s lupénkou, z toho zhruba 61 tisíc lidí se potýká s těžkou formou nemoci. Biologickými léky bylo v roce 2017 léčeno zhruba 1680 pacientů. To jsou méně než tři procenta ze všech, kterým by léčba mohla pomoci. „Ze statistik vyplývá, že pacienti u nás dostanou biologickou léčbu až po více než dvaceti letech trvání nemoci nebo po deseti letech nezhojené psoriázy,“ uvedl prezident SPAE Josef Pohůnek.

Podobně je tomu i v případě revmatoidní artritidy, se kterou se u nás potýká kolem 69 tisíc nemocných. Biologickými léky je léčeno zhruba 3500 pacientů s vysokou závažností nemoci, to je pět procent nemocných. V jiných zemích Evropské unie je to deset až třicet procent. Například v Německu je to u revmatoidní artritidy 19 procent pacientů, ve Španělsku 15 procent a ve Velké Británii dokonce 34 procent nemocných.

Závěry kulatého stolu

Z kulatého stolu vyplynulo, že Všeobecná zdravotní pojišťovna záležitosti související s léčbou pacientů s revmatoidní artritidou ve střední aktivitě onemocnění řeší. V současné době probíhají jednání mezi zdravotními pojišťovnami a držiteli rozhodnutí o registraci o stanovení úhrady v této indikaci. „Vnímáme medicínskou potřebu zvýšit dostupnost biologické léčby pro pacienty v dřívějších stádiích nemoci. Prioritou pojišťovny je zajistit komplexní léčbu a její dostupnost pro všechny pacienty indikované k léčbě,“ uvedla ředitelka Odboru léčiv a zdravotnických prostředků VZP MUDr. Alena Miková.

„Pokud budou jednání úspěšná, můžeme očekávat vydání hodnotící zprávy SÚKL o stanovení cen a úhrad pro střední závažnost revmatoidní artritidy do konce tohoto roku. V současné době probíhají tři řízení, z čehož jedno je k rozhodnutí nejblíže,“ shrnula Müllerová. Podle hodnotící zprávy SÚKL by mohlo být do pěti let se středně těžkou RA léčeno biologickými léky zhruba 1500 pacientů.

„V případě psoriázy jsme teprve na začátku. SÚKL nyní vede řízení o stanovení úhrady ve střední závažnosti u jednoho z biologických léků. To by mohlo znamenat průlom v indikaci, ale budou potřeba ještě další jednání,“ doplnil Pohůnek.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch k tomu dodal: „Jsem rád, že mohlo dojít k diskuzi zúčastněných stran a že jsou v této věci pacientské organizace aktivní. Obě organizace jsou zároveň členy Pacientské rady, která působí jako poradní orgán ministra zdravotnictví, to potvrzuje, že zpětná vazba od pacientů je pro nás velmi důležitá. Ministerstvo sleduje aktivity v této oblasti průběžně a problematiku inovativní léčby řeší především ve skupině cen a úhrad, která se intenzivně zabývá systémovým řešením vstupu léčivých prostředků do úhrady z veřejného zdravotního pojištění.“

V Českém Těšíně nově funguje zdravotnická škola

Český Těšín (Karvinsko) 4. září (ČTK) – V Českém Těšíně na Karvinsku začala fungovat nová Střední zdravotnická škola, kterou tam otevřela coby poskytovatel zdravotní péče skupina Agel. Zatím bude škola vzdělávat v prvním ročníku 56 studentů ve dvou oborech. Škola má úzce spolupracovat s Nemocnicí Český Těšín, kterou provozuje právě Agel. Studenti tam budou docházet na praktickou výuku. Stejnou školu Agel od minulého školního roku provozuje i v Ostravě. Vznikem škol reaguje na nedostatek zdravotnického personálu v Česku i na zájem ze strany studentů, řekl dnes novinářům předseda představenstva Agelu Milan Leckéši.

„Situaci v českém zdravotnictví, které sužuje nedostatek zdravotnického personálu, jsme se rozhodli řešit aktivně sami. V roce 2017 jsme proto zřídili vlastní školu v Ostravě-Koblově. Jak se ukázalo, zájem žáků je velký. I na něj tedy reagujeme a nyní otevíráme její další pobočku v Českém Těšíně, odkud k nám aktuálně řada studentů dojíždí,“ uvedl Leckéši.

Škola funguje v nevyužitých prostorách Základní školy Slovenská. Podle mluvčí společnosti Lucie Drahošové byl zájem studentů značný a bez problémů se podařilo naplnit plánované dvě třídy.

„Počet přijatých studentů do prvního ročníku denního studia je v Ostravě i Českém Těšíně srovnatelný s loňskem a celkově tak nyní máme na obou pobočkách přes 200 studentů v prvních a druhých ročnících oborů zdravotnický asistent, laboratorní asistent a zdravotnické lyceum,“ řekl ředitel školy Vladimír Janus.

Starosta Českého Těšína Vít Slováček (KDU-ČSL) připomněl, že v minulosti zdravotnická škola ve městě fungovala, a to až do roku 1977. „Měla vynikající výsledky, ale bohužel nám byla rozhodnutím stranických orgánů odebrána a přestěhována do Karviné. Věřím, že škola, praxe a návazná nabídka zaměstnání v místě bydliště pomohou udržet mladé lidi na Těšínsku,“ řekl Slováček.

Skupina Agel v České republice provozuje nemocnice, síť poliklinik, síť lékáren a laboratoří, distribuční společnosti a další specializovaná zdravotnická zařízení. Od roku 2006 působí také na Slovensku.

mtk ver

Lékařské fakulty mají přidělené peníze na navýšení platů už…

Praha 4. září (ČTK) – Lékařské fakulty dostanou 135 milionů korun na navýšení platů už od tohoto akademického roku. Přidají hlavně učitelům prvních tří ročníků, řekl dnes ČTK předseda Asociace děkanů lékařských fakult a děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Aleksi Šedo. V současné době studuje na sedmi lékařských fakultách v Česku asi 21.000 lidí, absolventů je kolem 2000 každý rok. Vláda dnes schválila finance na navýšení počtu studentů o 15 procent, za 11 let na to vydá 6,8 miliardy korun.

„Poměrná část prostředků určených k navýšení rozpočtů lékařských fakult bude ve zbytkových měsících tohoto roku využita především na financování růstu platů lékařů-pedagogů, jejichž platové ohodnocení je proti jejich kolegům ze zdravotnických zařízení daleko nižší,“ řekl Šedo.

Lékařská fakulta Univerzity Karlovy se tak podle něj bude moci lépe připravit na plánované zvýšení počtu studentů. „Program podpory lékařských fakult bude v dalších letech pokrývat poměrně další ročníky studia, tak, jak bude odpovídat nárůstu počtu studentů,“ dodal. V současné době lékařské fakulty přijímají asi každého desátého až patnáctého zájemce.

Předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima dnes schválenou podporu lékařských fakult uvítal. Podle něj je to jeden z důležitých prvků pro to, aby se v horizontu šesti až deseti let vyřešil hrozící nedostatek lékařů. „Jisté je, že budou muset následovat ještě další kroky, o kterých jednáme: podpora infrastruktury lékařských fakult, úzká spolupráce s fakultními nemocnicemi a dalšími zařízeními, kde se budoucí lékaři vzdělávají,“ dodal Zima.

Podle Asociace děkanů lékařských fakult si lékaři-učitelé ve stejném věku a při stejném vzdělání přijdou asi na polovinu proti kolegům v nemocnicích. Nastupujícím učitelům mohou fakulty nabídnout tarifní plat kolem 23.000 až 27.000 korun hrubého. Plat se zvyšuje po dosažení titulu docenta, což trvá obvykle deset až 15 let. Stoupne na přibližně 45.000 korun, u profesorů na 50.000 až 60.000 korun.

Někdy ale fakulty na plné úvazky nemají, takže nabízejí částečné úvazky. Lékaři z klinické praxe proto často kombinují výuku s úvazkem v nemocnici. U teoretických oborů to ale není vždy možné. Nejvíc chybí učitelé anatomie, často jsou v důchodovém věku. Ve výuce je nahrazují absolventi přírodovědných oborů.

van ptd jw mha

Komora: V ČR pracuje 400 lékařů z ciziny bez potřebných zkoušek

Praha 4. září (ČTK) – V Česku pracovalo podle České lékařské komory (ČLK) přes 400 lékařů z ciziny bez potřebných zkoušek, z nich 145 díky takzvanému projektu Ukrajina. Odkazuje se na seznam, který získala od ministerstva zdravotnictví. Podle mluvčí resortu Gabriely Štěpanyové jsou ale na seznamu za dva roky i lidé, kteří do praxe nenastoupili. Komora projekt kritizuje. Podle ministerstva mají lékaři z ciziny na doplnění zkoušek nejvýše rok od zahájení praxe a do té doby musejí pracovat pod stálým dohledem jiného lékaře. Podle komory se tak ale v mnoha nemocnicích neděje. Kraje, jejichž nemocnice většinu těchto lékařů zaměstnávají, tak podle ní porušují zákon.

ČLK dnes představila seznam 427 lékařů-cizinců, kteří dostali ministerskou výjimku. Podle ministerstva ho ale vykládá chybně. "Jedná se o součet všech lékařů ze třetích zemí od května 2016 do května 2018, kteří projevili zájem o práci v ČR. Toto číslo však již nereflektuje, kolik lékařů z tohoto počtu v mezičase například složilo aprobační zkoušku, nenastoupilo do výkonu praxe nebo například kolik z nich odcestovalo z ČR," vysvětlila mluvčí resortu.

Komoře nejvíc vadí to, že lékaři pracují bez dozoru. "Ze zákona je každý lékař bez aprobační zkoušky považován za medika a musí pracovat pod přímým dohledem dalšího lékaře. Skutečnost je taková, že jsou zneužívaní jako levná pracovní síla a pracují zcela bez dozoru," řekl prezident ČLK Milan Kubek. Komora zvažuje, že na ministerstvo zdravotnictví kvůli tomu, že porušování zákona toleruje, podá žalobu.

Projekt Ukrajina, který lékaři umožňuje odložit složení aprobační zkoušky, slíbil premiér Andrej Babiš (ANO) v dubnu ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů. Kraje si ale prosadily jeho pokračování. "Předpokládám, že podporují kvalifikované lékaře, kteří tam působí už dlouhodobě, takže v tom problém nevidím," řekl dnes novinářům Babiš. Podle minsterstva by konec projektu mohl znamenat i zavírání některých oddělení nemocnic.

Lékaři bez aprobací působí v celé zemi. Nejvíc v Ústeckém (84), Karlovarském (49) a Moravskoslezském kraji (46). "Čím je nemocnice personálně zdevastovanější, tím větší počet cizinců tam pracuje," dodal Kubek. Některá oddělení interny, chirurgie a ARO jich mají na seznamu i pět a více.

Podle karlovarské hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) je ale práce ukrajinských lékařů v nemocnicích zejména v pohraničí nezbytná. "Bohužel nemáme dostatek českých lékařů a v současné době by se zavírala celá oddělení a zkolaboval by kompletně zdravotní systém," řekla ČTK.

"Konkrétně v nemocnici v Karlových Varech a v Chebu nám chybí do deseti lékařů v některých oborech, což o žádné personální devastaci nesvědčí. Ale ukrajinské lékaře zaměstnáváme, máme s nimi dobré zkušenosti a nyní se bez nich prostě neobejdeme. Pan prezident Kubek by měl vynaložit úsilí jak tento problém do budoucnosti vyřešit," reagovala Kubkova slova hejtmanka.

Dodala, že předsedovi ČLK nabízela jednání s hejtmany, ale ten na to nereagoval. "Je nutné stále připomínat, že za zdravotní péči jsou odpovědné kraje, ne prezident lékařské komory," uvedla hejtmanka a předsedkyně Asociace krajů ČR.

"Za odbornost ukrajinského lékaře a zajištění odborného dohledu nad ním plně odpovídá zdravotnické zařízení. Pro ministerstvo je neakceptovatelné, aby v České republice pracovali ukrajinští lékaři dlouhá léta bez složení aprobační zkoušky," uvedla Štěpanyová.

Lékaři ze třetích zemí, kterých je v ČR asi jedno procento z celkem 50.000 lékařů, musejí podle současné legislativy absolvovat praxi a složit odborné zkoušky v češtině. Úspěšnost je deset až 15 procent. Ministerstvo zkoušky upraví. "Nově mohou ukrajinští lékaři vykonávat odbornou praxi jen na akreditovaných pracovištích. Do zkušebních komisí budou nově jmenováni odborníci z praxe, například primáři z okresních nemocnic," uvedla mluvčí. Zastoupení bude podle ní mít i ČLK. Nově také nebude možný neomezený počet pokusů o složení zkoušky.

Bez ní mohou lékaři vykonávat praxi jen tři měsíce, ministerstvo ji může prodloužit až na rok, nejvýše dvakrát. "Cílem této roční výjimky je dát příchozím lékařům prostor zvyknout si na český zdravotní systém a naučit se jazyk, což by jim mělo usnadnit aprobační zkoušky," uvedla mluvčí.

Komora jako řešení navrhuje především zlepšit pracovní podmínky českých lékařů, aby neodcházeli do zahraničí. Poté je potřeba navýšit počet studentů, s čímž dnes souhlasila vláda. Specializační vzdělání mladých lékařů je podle Kubka třeba zjednodušit. Možností je také organizovat nábory v zahraničí, nejlépe ale v zemích EU, kde mají srovnatelné vzdělání.

Počet lékařů z Ukrajiny pracujících v ČR podle krajů*:

zdroj: Česká lékařská komora

* další pracují v ambulancích a soukromých zařízeních

van snm

Alzheimer Home otevřela v Modřanech centrum se 146 lůžky

Praha 4. září (ČTK) – Společnost Alzheimer Home, kterou nedávno koupila skupina Penta Hospitals, dnes otevřela v pražských Modřanech nové centrum pro seniory a nemocné s Alzheimerovou chorobou se 146 lůžky. Ještě na podzim plánuje zahájení provozu v dalším zařízení v Pitkovicích. Do konce roku tak zdvojnásobí počet provozovaných lůžek na více než 420. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě.

V Česku žije podle nejnovějších dat kolem 150.000 lidí s Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi, v roce 2036 jich bude víc než 300.000. Místa pro nemocné v metropoli chybí už nyní, proto vznikají kromě městských i soukromá zařízení a domy charity. Celkem jich je kolem dvacítky, dohromady mají přes 1000 míst.

Alzheimer Home v současnosti provozuje své domovy v Praze 4 – Kunraticích, Praze 8 – Libni a středočeských Pyšelích. Modřanské centrum je podle předsedy správní rady Borise Šťastného jednou z nejmodernějších budov svého druhu v ČR. Vedle jedno- a dvoulůžkových pokojů pro klienty disponuje ordinací lékaře, rehabilitačním pracovištěm či přímým digitálním propojením s dalšími lékařskými pracovišti. Má také vybavení pro okamžitou laboratorní diagnostiku řady onemocnění.

„Provoz lůžek se zdravotně sociální péčí má vzhledem k demografické situaci a předpokládanému vývoji v Česku veliký význam a je důležitou a potřebnou oblastí, které se chce Penta Hospitals věnovat. Centra Alzheimer Home patří k absolutní špičce v ČR. Jako součást skupiny Penta navíc těží ze synergií v rámci poskytování komplexní zdravotní péče. Jsem velmi rád, že v brzké době budeme oznamovat otevření dalšího centra,“ uvedl jednatel Penta Hospitals CZ Václav Jirků. V Česku je podle informací ČTK v provozu více než 300 státních i soukromých domovů a center se zvláštním režimem.

Penta Hospitals patří do skupiny Penta Investments. Provozuje nebo vlastní nemocnice ve Vrchlabí, Sokolově, Ostrově, Sušici, Psychiatrickou nemocnici v Písku a několik ambulantních zařízení. Penta je ve zdravotnictví aktivní v řadě dalších zemí, například sousedním Slovensku, známá je i svou lékárenskou sítí Dr. Max.

Náklady na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou i jejich počty každoročně rostou. V pobytových zařízeních zřizovaných městem je cena kolem 10.000 až 12.000 korun, v soukromých přibližně 15.000 až 25.000 Kč měsíčně. Příspěvek na péči, který dostává rodina od státu, jde přímo zařízení. Zdravotní část péče platí pojišťovny z veřejného zdravotního pojištění. V roce 2016 na ni vydaly tři největší zdravotní pojišťovny, které pokrývají společně asi 80 procent obyvatel, přes 1,2 miliardy korun. Toto onemocnění mělo mezi jejich pacienty téměř 46.000 lidí, za tři roky jich přibylo o více než pětinu. Vyplývá to z dat pojišťoven.

S postupujícím věkem roste i podíl pacientů v populaci, velmi výrazně se zvyšuje u lidí nad 80 let. Onemocnění se objevuje častěji u žen, což může být důsledek i jejich vyššího věku dožití proti mužům. Roli hrají i rizikové faktory, jako jsou deprese, dlouhodobý stres, škodliviny z vnějšího prostředí, nezdravá strava či škodlivý životní styl.

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí, tedy myšlení, paměti a úsudku. Nemocný má čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky nebo je zmatený. V posledních stádiích pak není schopen se o sebe postarat.

jsa van mha