Novorozenci váží v průměru 3,3 kg, ubývá vícečetných porodů

Praha 20. srpna (ČTK) – Průměrná hmotnost novorozence v Česku byla loni bezmála 3,3 kilogramu, přičemž v posledních deseti letech se tato hodnota výrazně nemění. Dětí, které po porodu vážily méně než 2500 gramů, bylo 7,5 procenta, novorozenců s porodní váhou čtyři a více kilogramů bylo skoro osm procent ze všech živě narozených dětí. V dnešní tiskové zprávě o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

V poslední dekádě klesá podíl vícečetných porodů – v roce 2007 jich bylo 2,1 procenta, zatímco minulý rok 1,4 procenta. „V absolutním vyjádření se počet těchto porodů snížil z 2320 na 1596,“ uvedli statistici.

Průměrná hmotnost narozeného dítěte loni činila přesně 3283 gramů. „Nejčastěji se rodí děti vážící 3000 až 3499 gramů, které vloni tvořily skoro 39 procent všech živě narozených. Druhou nejčastější skupinou jsou děti vážící 3500 až 3999 gramů s 28procentním zastoupením,“ uvedl Roman Kurkin z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Loni přišlo na svět 505 dětí s extrémně nízkou váhou do jednoho kilogramu, před 11 lety jich bylo 430.

Chlapci se rodí o něco těžší než dívky. Loni byla průměrná porodní hmotnost kluků 3349 gramů, holek 3214 gramů. Ještě nižší porodní hmotnost mají novorozenci z vícečetných porodů, jejichž průměrná hmotnost byla 2250 gramů.

Nejčastější porodní délka novorozenců se pohybuje od 49 do 51 centimetrů. Rozdíly dané pohlavím jsou podle statistik nízké – zatímco u chlapců dosahovala průměrná délka po narození 49,8 centimetru, u dívek jde o 49 centimetrů. Novorozenci z vícečetných porodů měří v průměru 45 centimetrů.

Děti přicházejí v Česku na svět nejčastěji v 39. a 40. týdnu těhotenství. V tomto intervalu se loni narodila více než polovina novorozenců. Kratší dobu trvalo těhotenství u vícerčat, průměrně 35 týdnů, dodal ČSÚ.

V neonatologii, což je péče o nezralé a nemocné novorozence, patří Česko ke světové špičce. V současnosti lékaři dokážou zachránit děti, které před 20 lety neměly šanci přežít. I když počet nedonošených dětí v republice stále roste, díky lepší péči a jejich soustředění v perinatologických centrech mají vyšší šanci na život bez komplikací včetně dětí s extrémně nízkou hmotností pod 500 gramů a narozené už od 22. týdne.

Živě narození podle porodní hmotnosti, r. 2007 až 2017

zdroj: ČSÚ

abz jw

Státní zástupce: IZIP mohla získat neoprávněný prospěch 162 mil.

Praha 20. srpna (ČTK) – Obvinění v kauze Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a firmy IZIP mohli svým jednáním obstarat firmě neoprávněný prospěch ve výši 162 milionů korun. Na dotaz ČTK to sdělil dozorující státní zástupce Pavel Prygl z pražského vrchního státního zastupitelství. Zároveň potvrdil dřívější informaci České televize, že policie v případu koncem července navrhla obžalovat tři lidi.

IZIP pro VZP dříve provozovala elektronické zdravotní knížky a portál pro komunikaci s lékaři či zaměstnavateli. Projekt se ale nepodařilo plošně rozšířit. Kauza se týká smluv uzavřených v letech 2008 až 2011. „Tyto smlouvy měly souvislost s projektem elektronické zdravotní knížky a náborem klientů pro společnost IZIP, kteří byli současně pojištěnci VZP a kteří až po vstupu do systému vedeného společností IZIP mohli systém elektronické knížky využívat,“ uvedl Prygl.

„Ve vztahu k veřejným prostředkům nebylo policejním orgánem určeno, že by došlo ke způsobení škody. Avšak v důsledku neoprávněného uzavření kontraktu a poskytnutí plnění z veřejných prostředků mohl být jednáním obviněných obstarán akciové společnosti IZIP neoprávněný prospěch ve výši 162 milionů korun,“ doplnil státní zástupce.

Ke jménům stíhaných se nevyjádřil. Pouze uvedl, že jsou mezi nimi dva bývalí zaměstnanci VZP a někdejší člen statutárního orgánu IZIP. Podle České televize směřuje policejní návrh na podání obžaloby jak na exředitele pojišťovny Pavla Horáka, tak na bývalého šéfa IZIP Jiřího Paška. Oba muže v souvislosti s touto kauzou média zmiňovala již dříve.

Jednoho z bývalých zaměstnanců VZP policie stíhá pro pletichy při veřejné soutěži. Druhý, který se později stal zástupcem obchodní společnosti údajně spolupracující s IZIP, se podle kriminalistů dopustil praní špinavých peněz a opakované zpronevěry. Někdejší člen vedení IZIP, podle médií Pašek, pak čelí obvinění za všechny tři zmíněné trestné činy.

Horák s Paškem byli z pletich původně obviněni už v roce 2013, a to kvůli tomu, že půlmiliardovou smlouvu na nábor nových klientů uzavřeli bez veřejné soutěže. Nejvyšší státní zastupitelství stíhání dvojice ale poté zastavilo jako předčasné.

tep ktp

Vratku doplatku na léky letos získá třicetkrát více lidí…

Praha 20. srpna (ČTK) – Lidí, kteří dosáhli na vratku doplatku za léky, je letos přibližně třicetkrát víc než za loňský první půlrok. Vyplývá to z údajů ze čtyř největších zdravotních pojišťoven. Ochranný limit, po jehož dosažení pojišťovny klientům zaplacené peníze vrací, se letos snížil pro děti a seniory na 1000 korun a pro starší 70 let nad 500 korun. Pojišťovny zaplatily přes 185 milionů korun, proti stejnému období loňského roku je to asi desetkrát víc. Peníze odesílají v těchto dnech.

Do loňského roku byl limit pro děti a seniory nad 2500 korun, pro ostatní dospělé zůstal na 5000 korunách. Největší zdravotní pojišťovna, Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), loni vracela doplatky za léky necelým sedmi tisícům ze svých 5,9 milionu klientů. Letos na něj za prvních šest měsíců dosáhlo přes 221.000 lidí. Téměř 198.000 z nich byli senioři nad 70 let.

„Potvrzuje se, předpoklad, že změna limitu pomůže hlavně seniorům starším 70 let. Lidé v seniorském věku čerpají zdravotní služby ve větším rozsahu a také počet léků, které užívají, je větší. Přitom ale už nejsou ekonomicky aktivní, nevydělávají si,“ řekl ČTK mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Druhá největší pojišťovna, Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR (ZPMV), loni za celý rok na vratkách doplatků vyplatila 13,3 milionu korun. Letos za první pololetí to byl téměř dvojnásobek, 22,5 milionu korun.

„Klienti nemusejí pojišťovnu o vrácení přeplatků žádat. Zdravotní pojišťovna hlídá výši zaplacených poplatků sama a peníze posílá po překročení limitu zpět,“ vysvětlila mluvčí ZPMV Hana Kadečková. Dodala, že peníze přijdou buď složenkou nebo na účet.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP), která má třetí nejvyšší počet klientů, v prvním čtvrtletí evidovala asi 10.000 a ve druhém kolem 26.000 lidí, kteří mají nárok na vratku. Někteří z nich měli nárok za obě čtvrtletí. Celkem šlo podle mluvčí Elenky Mazurové o 13,7 milionu korun. Loni pojišťovna vracela šest milionů za celý rok.

Čtvrtá největší ze sedmi českých zdravotních pojišťoven, Oborová zdravotní pojišťovna (OZP), loni za první pololetí poslala klientům vratky ve výši 1,2 milionu korun. Letos to bylo za stejné období více než desetkrát tolik.

Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění měla za cíl snížit spoluúčast sociálně citlivějších skupin obyvatel. Podle odhadů bude změnit letos stát celkem 440 milionů korun. Pojišťovny s tím počítaly. „Na nárůst vrácených peněz našim klientům jsme se připravili už loni při sestavování letošního rozpočtu pojišťovny,“ uvedl generální ředitel OZP Radovan Kouřil.

Limit na doplatky se počítá z nejlevnější varianty léku se stejnou účinnou látkou, může tak být reálně nižší než pacientem skutečně zaplacené částky, kvůli marži lékárny nebo pokud si vybral dražší variantu.

Vratky doplatků na léky v 1. pololetí 2017 a 2018:

zdroj: VZP, ZPMV, ČPZP, OZP

* na konci roku 2016

van mal

Turisté si v lékárnách v Praze nejvíc kupují špunty do uší

Praha 19. srpna (ČTK) – Zahraniční turisté si v lékárnách v centru Prahy kupují z volného sortimentu nejčastěji špunty do uší. Jen v lékárně na pražské Národní třídě jich prodají desítky párů denně. Vedle hlučného nočního života v centru Prahy komplikuje cestovatelům život také hmyz. Vyplývá to z údajů lékáren Benu.

„Špunty do uší jsou populární celoročně, ovšem teď v létě je po nich poptávka největší. Už jsme si vybudovali široký sortiment a neustále je doplňujeme,“ uvedla vedoucí lékárnice Benu Lívia Bélai.

Hodně cizinců také přichází se štípanci od hmyzu. „Bývají od komárů, ale velmi často bohužel také od něčeho jiného, co žije trvale na jejich hotelu,“ řekla Bélai. Dodala, že lékárnou projde denně až 500 lidí, z toho přibližně polovina z nich jsou v létě turisté.

Také nachlazení z klimatizace a odřeniny na nejrůznějších místech, další z nejčastějších dovolenkových lapálií, mají všichni turisté na světě společné. Cizinci si však dávají větší pozor na spálení od sluníčka a úpal. „Se spáleninami chodí častěji Češi, zahraniční turisté bývají v tomto ohledu na dovolenou pečlivě připraveni,“ uvedla lékárnice.

Větším problémem zahraničních návštěvníků jsou zapomenuté léky na předpis. Turisté, kteří dojedou do Česka bez své medikace, zde musejí na pohotovost nebo k lékaři, který je prohlédne a předpis vydá.

V pražských hotelech, penzionech a kempech se loni ubytovalo rekordních 7,65 milionu turistů. Meziročně jich přibylo o víc než sedm procent. Zahraničních turistů přijelo o 7,2 procenta více, celkem 6,5 milionu a tvořili tak 86 procent hostů v hlavním městě. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Nejvíc se v hlavním městě ubytovalo hostů z Německa – celkem 905.000. Ze Spojených států přijelo 470.000 turistů. Dál výrazně přibylo turistů z Číny a Jižní Koreje, kterých přijelo 285.000 resp. 300.000. Nejhektičtější byl srpen, kdy se v Praze ubytovalo 773.693 lidí.

mdk jw

Le Figaro: Francouzský dárce spermatu má již 64 dětí

Paříž 18. srpna (ČTK) – Otcem již 64 dětí se stal jeden francouzský padesátník a dárce spermatu, jenž tak pomáhá ženám nebo párům, které z nejrůznějších důvodů nemohou mít děti. Tento „supertáta“ se přitom sám po úmrtí svého otce dozvěděl, že má 16 nevlastních sourozenců, napsal deník Le Figaro.

„No a co? V mém životě se nic nezměnilo,“ řekl muž z departementu Dordogne na jihozápadě země. Dárcem spermatu se stal o několik let později v roce 2007 a jeho čtyři oficiální děti tak mají někde přes 60 nevlastních bratrů nebo sester.

Děti, kterým pomohl přijít na svět, neuznává za své, ale pokud o to projeví v budoucnu zájem, je ochoten se s nimi setkat. „Jsem pouze dárce a nic víc. Jen pomáhám samotným ženám nebo párům, heterosexuálním i homosexuálním. Je mi jedno, jestli jsou ty ženy krásné, ošklivé, staré, tlusté, jakou mají barvu nebo národnost – všechny mají právo mít dítě,“ řekl Le Figaro muž, jehož okolí o jeho aktivitách nemá nejmenší tušení.

Své potomstvo eviduje v počítači v tabulce, do níž zadává jméno, datum a místo narození a pohlaví dítěte.

Jeho život se řídí ovulací zákaznic a v tuto chvíli má tolik objednávek, že ani nejezdí na dovolenou. Pokračovat hodlá, dokud bude moci. Metody oplodnění jsou podle něj různé a vždy záleží na přání klientky, od přirozeného způsobu po pipetu, s jejíž pomocí se dávkují dětské léky ve formě sirupu.

mka pmh

Corriere della Sera: Jak změřit, zda skutečně chodíme rychle

Řím 18. srpna (ČTK/Corriere della Sera) – Víceméně všichni víme, že nám k udržení zdraví experti doporučují mírnou fyzickou aktivitu, třeba procházku v rychlejším tempu. Když se však na to podíváme podrobněji, stává se definice rychlé chůze mlhavým a příliš technickým pojmem. Podle většiny expertů je za rychlou chůzi považována taková, kdy údery srdce dosahují 70 procent maximální srdeční frekvence. Mezinárodní organizace zabývající se zdravím ji identifikují jako chůzi, při níž ještě člověk může mluvit, ne však už zpívat. Mírná fyzická aktivita by zase měla odpovídat třem MET (metabolický ekvivalent, který vyjadřuje spotřebu kyslíku v klidu na jeden kilogram tělesné hmotnosti), to znamená, že bychom měli spotřebovávat třikrát více energie než když sedíme. Je v tom zkrátka trochu zmatek, píše italský deník Corriere della Sera.

Všechny tyto názory se pokusili ve své studii sjednotit vědci z Massachusettského technologického institutu, kteří srovnávali 38 výzkumů na toto téma. Vyhodnocovali příznivé účinky chůze ve vztahu k počtu kroků za minutu, srdeční frekvenci a dýchání. Studii, která zahrnovala stovky mužů a žen ve věku od osmnácti let s různou hmotností, vedla Catrine Tudorová-Lockeová. Ta dospěla k závěru, že rychlá chůze v průměru představuje 100 kroků za minutu. To je zřejmě méně, než jsme si představovali, neboť pro ty, kdo jsou zdatní, se to může zdát spíše málo.

„Měření je jednoduché, stačí udělat deset kroků za šest vteřin. Znásobíme-li to deseti, získáme 100 kroků za minutu. Nebo můžeme měřit rychlost chůze tak, že si spočítáme, kolik kroků uděláme za minutu,“ vysvětluje americká vědkyně. „Přirozeně nestačí, abychom touto rychlostí udělali denně jen 100 kroků,“ dodává.

„Jestliže hovoříme o 100 krocích za minutu, je to standardizace, odpovídá to námaze střední intenzity. Pro osobu, která má deset kilogramů nadváhu, jde o větší fyzickou aktivitu, zatímco pro trénovanou osobu to je lehká aktivita. Také velikost kroku, a tedy vzdálenost, kterou osoba ujde, je různá: jeden udělá krok dlouhý 50, jiný 70 centimetrů,“ upřesňuje Gianfranco Beltrami, expert na sportovní lékařství. Spotřeba kalorií se mění také podle toho, kolik dotyčný jedinec váží, jak dlouho se aktivitě věnuje a jakou vzdálenost ujde.

Jak tedy máme chodit, aby to byl pro naše zdraví přínosem? „Do šedesáti let by to mělo být 10.000 kroků denně, a to nejméně pět dní v týdnu, z toho nejméně část rychlostí 100 kroků za minutu. To znamená procházku v délce jedné hodiny a 40 minut. Po šedesátce prospěje zdraví 8000 kroků a po sedmdesátce stačí 5000 kroků,“ uvádí Beltrami.

Samozřejmě můžeme udělat pro zdraví i více, například 130 až 140 kroků za minutu až dosáhneme pomalého běhu. S krokoměrem, který dnes máme téměř všichni v mobilu, můžeme denně kontrolovat, zda jsme tohoto cíle dosáhli. Musíme oněch 10.000 kroků udělat v jednom zátahu? „Nejméně 3000 kroků ano, jinak stačí započítávat třeba cestu do kavárny nebo vynášení odpadků,“ odpovídá Beltrami.

K tomu, abychom si udrželi zdraví a vyplavovaly se nám endorfiny, které navozují dobrou náladu, je třeba dostatečně intenzivní aktivity, tedy dosažení 70 až 80 procent maximální srdeční frekvence. Jak ji vypočítáme? Stačí od čísla 220 odečíst věk jedince. U dvacetiletého mladíka to bude 200 (220-20), u čtyřicátníka to bude 180 (220-40). Jen dobře trénované osoby mohou delší dobu tyto parametry překročit. „Příliš rychlá chůze může vést paradoxně k rizikům. Obézní osoba, která dosáhne maximální frekvence, místo 70 až 80 procent této frekvence, může srdce vyčerpat,“ vysvětluje Gianfranco Beltrami.

pel hej

Vitamin K – pomocník, o kterém víme málo

Praha, 17.8.2018 (Focus Agency)

Krvácíte z nosu a špatně se vám hojí modřiny? Nebo máte časté zlomeniny bez zjevné příčiny? Pokud jste alespoň jednou odpověděla ano, měla byste zbystřit – možná vám chybí vitamin K.

Co víme o vitaminu K?

„Vlastně bychom měli hovořit o skupině vitaminů K, protože rozlišujeme tři druhy: K1, K2 a K3. Vitaminy skupiny K jsou rozpustné v tucích (třeba jako vitamin A) a každý druh má jinou úlohu v lidském organizmu“, vysvětluje MUDr. Jana Čepová, PhD., z Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie, 2. LF a  FN v Motole. Role vitaminu K1 spočívá v tom, že slouží jako prostředek zajišťující správnou srážlivost krve. Jeho dostatečná hladina v těle omezuje vznik modřin, omezuje nadměrné krvácení při menstruaci či krvácení z nosu a je také např. prevencí nadměrného krvácení u novorozenců.

Vitamin K2 má roli úplně jinou. Vitamin K2 společně s vitaminem D napomáhá správné mineralizaci kostní tkáně a hospodaření s vápníkem v organizmu. Vitamin K2 určuje, kam se vápník bude ukládat. Byly popsány další pozitivní účinky vitaminu K2 na lidský organizmus. Již byl zdokumentován vliv na výskyt diabetu mellitu 2. typu, byly též zjištěny protizánětlivé účinky a byly prokázány protirakovinné účinky. Dále byla popsána spojitost nízkých hladin vitaminu K2 s výskytem Alzheimerovy choroby.

Kde vitaminy K najdeme?

Vitamin K1 nacházíme převážně v listové zelenině, špenátu, kapustě, ale také v olivovém oleji, luštěninách nebo brokolici. Lidé nejsou schopni vstřebat více jak 200 ug vitamin K1 denně.

Vitamin K2 je v malém množství produkován střevními bakteriemi, ale je také obsažen v některých potravinách, především živočišného původu. Můžeme ho ale také najít ve fermentovaných potravinách, nejbohatším zdrojem jsou fermentované sójové boby „natto“. Pro českou populaci mezi snadněji dostupné potraviny s vitaminem K2 patří převážně tvrdé sýry, maso, tvaroh, játra, vejce či kysané zelí.

Vitamin K3 je syntetický a v České republice platí jeho zákaz podávání lidem.

Doporučená denní dávka vitaminu K

Dospělý muž či žena by měli denně přijímat 70-120 µg vitaminu K. V České republice jsou dle vyhlášky č. 450/2004 Sb. a novely 330/2009 Sb. maximální doporučené denní dávky vitaminu K 75 µg. U novorozenců do šesti měsíců by měla být denní dávka 2 µg.

Přesný doporučený denní příjem vitaminu K2 je předmětem klinických studií, s novými poznatky o vitaminu K2 se odborná i laická veřejnost postupně seznamuje.

V literatuře se uvádí, že populace ve vyspělých zemích přijme ze stravy jen asi 10 % doporučené denní dávky vitaminu K2.

MUDr. Jana Čepová, Ph.D., k tomu dodává: „Doporučila bych nejen ženám, ale i mužům, aby zvýšili příjem vitaminu K2 ve stravě nebo formou vhodných potravinových doplňků“.

Jak tedy poznáme, že nám vitamin K chybí?

Nedostatek vitaminu K1 se může projevit potížemi se srážlivostí krve, jako je zvýšená tvorba a delší hojení modřin, silná menstruace. Nedostatek vitaminu K2 většinou nepoznáme.

Sečteno a podtrženo

Vitamin K patří do stejné skupiny jako vitaminy A, D a E, ale ve srovnání s nimi toho o něm moc nevíme. Přitom jeho účinky na organizmus jsou veskrze pozitivní, říká MUDr. Jana Čepová, Ph.D., a dodává: „Pomáhá předcházet osteoporóze, zvyšuje hustotu kostního materiálu (čili množství vápníku v kostech), redukuje i riziko zánětů. Naproti tomu jeho nedostatek může vést k ateroskleróze a osteoporóze a ke zvýšenému riziku zánětů“.

Nedostatku obou typů vitaminu K se dá zabránit prevencí, do které patří vyvážená strava a pestrý jídelníček. Velkou chybou jsou i tzv. zázračné diety a alternativní způsoby výživy. Problém deficitu nejen vitaminu K může nastat rychleji, než si uvědomujeme a může nám způsobit dlouhodobé zdravotní problémy. Další informace najdete na www.jsemstalekost.cz.

Tisková zpráva Koalice soukromých lékařů (KSL) a Sdružení soukromých gynekologů…

V Praze dne 17. 8. 2018 (KSL, SSG ČR)

Koalice soukromých lékařů (KSL) a Sdružení soukromých gynekologů (SSG ČR) odmítají současnou snahu zdravotnických odborů politickým nátlakem zvrátit výsledky dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče na rok 2019 a vyzývají předsedu vlády a ministra zdravotnictví, aby tomuto tlaku nepodlehli.

Kolegům pracujícím v nemocnicích přejeme maximálně kvalitní pracovní i platové podmínky. Zároveň jsme si jisti, že navýšení úhrad zdravotní péče, kterého zástupci nemocnic dosáhli v dohodovacím řízení a které je nejvyšší ze všech segmentů, je pro rok 2019 schopno plně pokrýt i požadavek odborových organizací na 10% navýšení osobních příjmů zaměstnanců.

Máme tedy za to, že odbory by se měly t.č. soustředit na kolektivní vyjednávání v jednotlivých nemocnicích, nikoli útočit na úhrady jiných segmentů. Vedení nemocnic by se měla soustředit na úkoly, které jim přísluší, nikoli jen stát před Ministerstvem zdravotnictví či Úřadem vlády s nastavenou dlaní.

Upozorňujeme na to, že právě dříve běžné opakované politické zásahy do úhrad, o něž odbory nyní opět usilují, jsou jednou ze základních příčin současného neuspokojivého stavu českého zdravotnictví. Vedly k tomu, že je vysáván personál zvláště ambulancí na vesnicích a malých městech, často jen na základě historicko-politického tlaku, nikoli objektivního úsudku o potřebnosti a náležité odborné výši zařízení, která peníze preferovaně dostávala, a to nejen od vlády, ale také např. krajů. Zdravotní péče se důsledkem dosavadních zásahů státu stále více vzdaluje od těch, kteří ji potřebují nejvíce.

Skutečné řešení problému může přinést pouze systémová změna v podobě optimalizace sítě zdravotnických zařízení, restrukturalizace lůžkového fondu a racionalizace procesů poskytování zdravotní péče.

Závěrem upozorňujeme, že pokud se přeci jen vláda ČR rozhodne z jiných zdrojů, než je zdravotní pojištění, přidat peníze na navýšení platů a mezd ve zdravotnictví, za spravedlivý budeme považovat jen takový systém, který se bude týkat všech poskytovatelů, nikoli jen lůžkových zařízení. Upozorňujeme vládu ČR, že za spravedlnost v rozdělování peněz jsme připraveni bojovat podstatně tvrději, než tomu bylo dosud.

doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc., prezident České stomatologické komory, mluvčí Koalice,
MUDr. Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR,
MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR
MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR
MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D., předseda Sdružení soukromých gynekologů ČR

Corriere della Sera: Proč je ve vyšším věku tak…

Řím 17. srpna (ČTK/Corriere della Sera) – Existují různé faktory, které způsobují, že je obtížnější zhubnout v dospělosti a ještě obtížnější to je ve stáří, píše italský deník Corriere della Sera.

Podle různých studií i ti, kdo zůstávají aktivní, ztrácejí po třicátém roce života svalovou hmotu, kterou nahrazuje tuková tkáň. Tento jev se prohlubuje každých deset let. Svaly spotřebovávají více kalorií než tuk. Proto méně svalové hmoty znamená, že organismus přechází na pomalejší metabolismus a tedy potřebuje méně kalorií.

Staří lidé trpívají více různými bolestmi a mají tendenci více sedět. Tím se na jedné straně ještě prohlubuje úbytek svalové hmoty, a na druhé straně tělo přijímá více kalorií než spotřebuje, a proto dochází k přibývání na váze.

Svou roli tu hrají rovněž hormony. Menopauza, která znamená nejen pokles hladiny estrogenů, ale celé ženské hormonální výbavy, velmi často vede ke zvyšování váhy vzhledem ke změně bazálního metabolismu. Stejně tak je tomu u poklesu hladiny testosteronu u mužů, který je pomalejší, ale rovněž významný. U obou pohlaví jde tedy o zpomalení bazálního metabolismu a redukci svalové hmoty, které jsou vyvolány poklesem hladiny hormonů.

U starých lidí se stoupajícím věkem klesají smyslové schopnosti, konkrétně čich a chuť. To vede k tomu, že staří lidé dávají přednost stále se opakující stravě, a co hůře, stravě chuťově výraznější. Konzumují například mnoho sladkostí a jsou vystaveni nebezpečí, že propadnou lákadlu průmyslově vyráběných potravin.

Člověk také platí vysokou cenu za neustálé výkyvy ve váze (známý jojo efekt) v předchozích desetiletích. Zvyšování váhy totiž mění metabolismus. Šedesátník, který dnes váží 90 kilogramů, ale kdysi vážil 130 kilogramů, potřebuje mnohem méně kalorií za den než někdo, kdo nikdy neměl nadváhu. Jestliže ztrácíme tuk, náš organismus si začíná „myslet“, že „zahyneme hlady“ a snaží se uchovávat kalorie, a proto přechází na úsporný režim.

Staří lidé, aniž by měli poruchu příjmu potravy, často využívají jídlo jako vyplnění citové prázdnoty, v reakci na obtížné situace, jako je úmrtí blízké osoby, osamělost či omezování soběstačnosti. Stává se to i mladším lidem. Jestliže máme jídlo jako citovou náhražku, je mnohem těžší shazovat kilogramy.

Co tedy dělat? Udržováním svalstva můžeme přispět k urychlení metabolismu či alespoň tak trochu můžeme kompenzovat jeho pokles. Vhodná je tělesná aktivita, ale s ohledem na zdravotní stav. Doporučuje se cvičení s lehkou zátěží. Dobré je také konzumovat více proteinů, avšak ne více kalorií. To může pomoci udržet si svalovou hmotu. Vyvarujme se však přílišné konzumace živočišných proteinů a nahrazujme je, alespoň z poloviny, rostlinnými proteiny. Odtučňující hyperproteinové diety obecně škodí v každém věku, ale ve stáří ještě více. Důležitým a zásadním faktorem jsou dobré mezilidské vztahy, které můžeme považovat za jakousi potravu pro duši a tělo. S dobrou sociální sítí se více hýbeme, méně jíme a především si udržujeme výkonnost našeho mozku.

pel sva

Do ankety o letním čase se zapojilo 4,6 milionu lidí…

Brusel 17. srpna (ČTK) – Přes 4,6 milionu lidí nebo institucí ze všech členských států Evropské unie se zapojilo do veřejné konzultace, kterou na začátku července zahájila Evropská komise (EK) s cílem zjistit, jaký mají občané EU názor na každoroční pravidelný přechod na letní čas. Oznámila to dnes komise. Výsledky ankety, kterou bylo možné na internetu vyplnit do čtvrtka, zatím nejsou známy.

Komise v prohlášení dodala, že odpovědi nyní analyzuje a dotazník vyhodnotí v následujících týdnech. Debata byla jedním z kroků, které mohou vést k zavedení jednotného celoročního času v EU.

Letos v únoru Evropský parlament komisi vyzval, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání letního a zimního času a případně navrhla ukončení této praxe, která má řadu odpůrců. Postup europarlamentu byl reakcí na občanské iniciativy a petice, které se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví.

V čele skupiny 80 europoslanců, kteří požadovali změnu současného režimu střídání času, stál český poslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). „Evropské hlasování o zrušení střídání letního a zimního času dnes končí a mám velkou radost, že je o něj takový zájem. Server evropských veřejných konzultací totiž už od rána padá,“ uvedl ve čtvrtek Svoboda na svém twitterovém účtu.

mka spr