Na nové plíce čeká v Česku 60 lidí, letos je…

Praha 21. července (ČTK) – Na transplantaci plic čekalo na začátku července v Česku 60 lidí. Nové plíce letos dostalo 21 nemocných, loni 44 za celý rok. Od první operace v roce 1997 to bylo bylo 386 lidí. První transplantaci jedné plíce v Česku provedl tým profesora Pavla Pafka v prosinci 1997, v červenci 1998 se uskutečnila první úspěšná oboustranná transplantace plic.

Transplantace je v současnosti běžnou léčebnou metodou. Pomáhá pacientům například s cystickou fibrózou či plicní hypertenzí, u nichž byly už vyčerpány všechny možnosti léčby.

V Česku má první stovku transplantací plic na kontě emeritní přednosta třetí chirurgické kliniky Pavel Pafko, který program v pražské Fakultní nemocnici v Motole zavedl. Prvním pacientem byl muž, který po transplantaci žil šest let, zemřel na infekci. V současné době měsíc po transplantaci přežije 95 procent pacientů, jednoroční přežití je 85 až 88 procent, pětileté přežití kolem 60 procent.

Po Pafkovi v programu pokračuje jeho žák a nynější přednosta kliniky profesor Robert Lischke. Původně byly plíce při oboustranné operaci transplantované zároveň, v současnosti je postup jiný, uvedl Lischke k transplantacím na webu nemocnice. „Bilaterální operace je provedena postupně jako jednostranná levostranná a pravostranná transplantace,“ uvedl. Nejprve lékaři vyjmou plíci, která funguje hůř, a tu připojí na ventilaci. Poté vymění druhou plíci. Tato metoda umožňuje méně časté využívání přístroje pro mimotělní oběh, který je pro pacienta zatěžující.

Při transplantaci umí lékaři vyměnit také jenom plicní laloky, což umožňuje zachránit menšího příjemce plícemi od většího dárce. Další novou metodou je takzvaný split-lung, při kterém je levý dolní lalok implantován příjemci vlevo a levý horní lalok lékaři otočí o 180 stupňů a vloží ho vpravo.

„V posledních letech byla vypracována a zavedena metoda transplantace plicních laloků od živých dárců, který bývá využívána výhradně u dětí s mukoviscidózou, kdy dva příbuzní poskytnou dva plicní laloky,“ uvedl.

Mukoviscidóza neboli cystická fibróza je nevyléčitelná nemoc, při níž se plíce pacientů plní hustým hlenem, který je postupně ucpává. Časté jsou infekce a zápaly plic komplikované rezistencí na antibiotika. Žije s ní nyní asi 500 Čechů, ročně se narodí 20 až 25 nemocných dětí.

Pro transplantaci je nutná shoda v krevní skupině dárce a příjemce a podobná velikost plic. Plíce jsou velmi citlivé, protože jsou spojeny s vnějším prostředím. Transplantace stojí kolem půl milionu korun, spolu s potřebnou léčbou a další péčí vyjde první rok na dva miliony, hradí je zdravotní pojišťovny.

Transplantací se člověk nevyléčí. Musí brát doživotně léky snižující přirozenou imunitu a odmítavou reakci organismu na nový orgán. Tím však stoupá citlivost na infekce.

Česko patří v transplantacích ke světové špičce, počet dárců byl loni v přepočtu na milion obyvatel šestý nejvyšší na světě. Na čekací listině na transplantaci různých orgánů je aktuálně asi 800 lidí. Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách.

Počty transplantací plic

zdroj: Koordinační středisko transplantací

* do konce června 2018

van jw

Rain Man s mobilem: Jsem výborný řidič

Praha, 20.7.2018 (Patalie.cz)

V Dánsku jedna motoristická společnost testovala, jaký je rozdíl mezi opilcem a řidičem, který si hraje s mobilem. Kupodivu veselý řidič i po třech panácích tvrdého řídil líp než ten, kdo za jízdy telefonoval nebo esemeskoval. Takže tomu, kdo si jakkoli hraje za jízdy s mobilem, což je dnes u nás prý více než 60 % všech řidičů, se obloukem vyhněte. Dělají to víc ženy a lidi pod 30. Takže zjednodušeně: bacha na mladý buchty za volantem.

Starší generace tu potřebu neustále telefonovat, vysílat online nebo chatovat nemá. Když se přesouvá autem z místa na místo, je ráda, že má od telefonu na chvíli klid. Navíc kdo má ve čtyřiceti potřebu se natáčet a věří, že jeho cesta z práce bude někoho zajímat? Tohle ale mladým nevysvětlíte.

Rain Man: Jsem výborný řidič

Bohužel se ukázalo, že mladí řidiči mobilisti si ještě ke všemu myslí, že i během chatování nebo natáčení videí řídí výborně. Přitom právě tihle řidiči jezdí agresivně, motají se z pruhu do pruhu, nepoužívají blinkry a kvůli nepozornosti nikdy nejsou problémy daleko. Pravděpodobnost nehody se zvyšuje 23 krát. Ještě v roce 2014 celých 80 % pokut za řízení s mobilem dostali muži, ale ženy se už emancipovaly i v tomto směru a dnes jasně dominují.

V květnu tohoto roku se u Budapešti čelně srazil mikrobus s nákladním autem. Řidič mikrobusu vysílal svou jízdu živě na Facebooku. Natočil i havárku, při které zemřelo 9 lidí. K podobným debilitám s tragickým koncem nemusíme chodit daleko ani u nás, loni se o svou smrt podělila mladá Češka na Mostecku. Ona zemřela, spolujezdkyně přežila s těžkými poraněními. I jejich nehoda byla živě na Facebooku.

Link na video: https://tv.idnes.cz/divky-vysilaly-primy-prenos-sve-nehody-na-facebook-jedna-pritom-zemrela-1o4-/domaci.aspx?idvideo=V170708_101748_webtv_lan

BESIP rozjíždí kampaň #nepozornostzabiji

Skoro pětinu všech nehod zaviní nepozornost řidiče při řízení. Loni u nás takhle na silnicích zemřelo 65 lidí. Třetí nejčastější příčina podobných nehod je mobil za volantem. BESIP, Česká asociace pojišťoven a Policie ČR upozorňují na rizika spojená s používáním mobilního telefonu za jízdy kampaní #nepozornostzabiji. Možná jste ji zaregistrovali v telce, běží tam spoty s dětmi, které čekají na rodiče, ti ale nedorazí, protože zemřou při nehodě v autě kvůli telefonování nebo esemeskování za jízdy.

Link na video

https://www.youtube.com/watch?v=NL0JguTld0M

Čísla, při kterých se vám za volant bude sedat o trochu hůř:

• až 60 % řidičů za volantem používá mobil
• 30 % esemeskuje nebo chatuje (to šestinásobně zvyšuje riziko havárie)
• šestina fotí nebo natáčí videa
• 35 % šoférů za jízdy často čte zprávy na mobilu
• 76 % řidičů netuší, jakou pokutu můžou za řízení s mobilem dostat (2 body a pokuta 1000 Kč, ve správním nebo trestním řízení 1500/2500 Kč; já se ptám jako Jára Cimrman: „Není to málo, Antone Pavloviči?“)

Když telefonujete, řídíte najednou tak, jako byste měli v krvi 0,8 promile

„Každodenně vídáváme řidiče, kteří při řízení vozidla drží mobilní telefon a telefonují nebo píší zprávy, čímž se nesoustředí na dění v silničním provozu,“ komentuje aktuální situaci na silnicích plk. Tomáš Lerch, ředitel služby dopravní policie Policejního prezidia ČR. Přitom když telefonujeme, řídíme najednou tak, jako bychom měli v krvi 0,8 promile.

Záchranáři a policisté při ohledávání místa nehody často najdou mobil s rozepsanou esemeskou. „Při psaní krátké zprávy ztratí řidič pozornost na pět vteřin. Za tu dobu ujede při pouhé padesátce 90 metrů, tedy vzdálenost fotbalového hřiště. Každý, kdo začne za volantem chatovat, tak extrémně riskuje,“ dodává Tomáš Neřold, pověřený řízením Samostatného oddělení BESIP Ministerstva dopravy ČR.

Psaní textové zprávy vás rozptýlí na třech úrovních

Esemeskování je velmi komplexním úkonem. Výsledkem je rozptýlení na třech úrovních zároveň: vizuální (díváte se na obrazovku mobilu), manuální (držíte ho v ruce, takže minimálně jedna ruka není na volantu nebo tam, kde má při řízení být), kognitivní (zaměstnává to vaši mysl a odvádí ji od řízení, narušuje to koncentraci).

Jak které činnosti zvyšují riziko nehody?

• psaní SMS 23x
• vyhledávání telefonního čísla 3x
• mluvení/poslech telefonu 1,3x
• ladění elektronického zařízení 1,4x

Automobilky už kvůli řidičům mobilistům instalují do aut systémy, které automatickým brzděním zabrání městským šťouchancům, když v koloně každý kouká do mobilu. Přesto řidiči na českých silnicích způsobí ročně až deset tisíc škod z povinného ručení, jejichž příčinou je používání mobilu za volantem. Škody jdou až do výše 550 milionů korun. Komunikační kampaň České asociace pojišťoven za 40 milionů korun staví především na emocích. Ukazuje ty, kteří jsou nevinní, přesto to také odnesou.

Link na druhé video “baletka”

https://www.youtube.com/watch?v=Em9hvubPByw

V Americe chce vláda speciální režim mobilu pro řízení auta. Něco jako když vám po nástupu do letadla letušky řeknou, abyste si laskavě vypnuli svá mobilní zařízení. Podle The New York Times chce vláda výrobce chytrých telefonů dotlačit k tomu, aby podobnou funkci do svých zařízení vložili už při výrobě.

Federální vláda požádala Apple, Samsung a další výrobce o vytvoření „řidičského režimu“, který by zablokoval řadu aplikací, které odpoutávají řidičovu pozornost. Nešlo by třeba přehrávat videa, byl by zablokován přístup na sociální sítě i mačkání klávesnice. Prostě už žádné e-maily, SMS, chatování, nebo hraní her za volantem.

Za všechno může Pokémon Go

Hra Pokémon Go je v USA jedním z impulzů ke změně, protože ji hraje hodně řidičů a už je zdokumentováno mnoho nehod způsobených při hraní této hry. Vývojáři hry zareagovali rychle a upravili ji tak, že nefunguje, pokud se s ní člověk pohybuje vyšší rychlostí než 16 km/h. Musí se ale řešit technické problémy, protože třeba mobil musí nějak rozeznat rozdíl mezi tím, kdy sami řídíte a kdy jedete jen jako spolujezdec nebo třeba sedíte ve vlaku či autobusu. Snaha dobrá, ale obecně asi škoda, že musíme sami sebe v mobilech, hrách i autech aplikacemi a udělátky korigovat proti vlastní blbosti.

Další informace a články o zdraví a zdravém životním stylu, chorobách a jejich léčbě najdete na Patalie.cz.

Britský řetězec zavádí „tichou hodinku“

Londýn 20. července (ČTK) – Čtvrtý největší britský řetězec supermarketů Morrison se rozhodl zavést ve všech svých obchodech „tichou hodinu“. Ta má pomoci zákazníkům, pro které je obtížné vyrovnat se s hudbou, reklamou a dalšími zvuky při nakupování v supermarketu. Oznámila to agentura Reuters.

Nová iniciativa, která se uskuteční ve všech obchodech řetězce každou sobotu od 9 do 10 hodin dopoledne, se zrodila za podpory dobročinné organizace podporující lidi trpící autismem.

„Hodně lidí, kteří jsou autisty, anebo mají autistické děti, může považovat nákup v supermarketu za stresující zážitek,“ objasnil řetězec a dodal, že si již otestoval v některých prodejnách možná zlepšení, jakož i nejvhodnější čas.

Morrison také uvedl, že v tuto dobu ztlumí světla, vypne hudbu a rozhlasové vysílání, vyvaruje se hlášení a reklam, omezí pohyb vozíků a košíků, vypne zvukové signály.

„Tišší hodina je krokem správným směrem pro autistické lidi, pro které nakupování v supermarketech představuje opravdový boj,“ uvedl Daniel Cadey z organizace National Autistic Society.

msk

Už jen vůně kávy podle amerických vědců stimuluje mozek

Washington 20. července (ČTK) – Káva, často vychvalovaná pro své četné blahodárné účinky na zdraví, působí podle nového výzkumu amerických vědců pozitivně i díky své vůni. Odborníci zjistili, že už jen aroma linoucí se z šálku kávy patrně stimuluje mozek, napsal francouzský list Le Parisien.

Badatelé ze Stevens School of Business, Temple University a Baruch College zkoumali, zda vůně kávy může ovlivnit kognitivní funkce, tedy například paměť a koncentraci, i když třeba nápoj ani neobsahuje kofein.

Při jednom z pokusů se vědci zaměřili na výkon stovky studentů obchodní školy při zkoušce spočívající v desítce příkladů z algebry. Studenty rozdělili do dvou skupin, přičemž jedna zpracovávala zadání v místnosti, v níž byla cítit káva. Druhá skupina zkoušku absolvovala v místnosti bez jakéhokoli zápachu. Vědci konstatovali, že mnohem lepších výsledků dosáhli studenti z první skupiny.

Aby zjistili, zda to byla opravdu vůně kávy, která vedla k lepšímu soustředění, a tím pádem k lepšímu výkonu, sestavili vědci pro dvě stovky studentů dotazník. Otázky se týkaly toho, zda studenti věří, že výkon člověka mohou ovlivnit různé vůně. Studenti v dotazníku uvedli, že pokud by cítili kávu, měli by dojem, že se lépe koncentrují a mají více energie.

Výsledky výzkumu podle vědců ukazují, že už jen aroma kávy může mít podobný efekt jako konzumace nápoje. Částečně to ale podle nich může být dáno očekáváním účastníků studie, tedy jakýmsi placebo efektem vůně kávy.

Badatelé nyní podle Le Parisien zjišťují, zda může kávové aroma ovlivnit i jiné výkony, například porozumění textu.

Odborníci přiznávají kávě různé kladné účinky na zdraví, především podle nich snižuje riziko vzniku srdečních chorob, cukrovky a demence. Někteří vědci mají dokonce za to, že pití kávy prodlužuje život.

mka

Meningokok útočí hlavně na kojence, na preventivní očkování přispívá…

Praha, 19. července 2018 (ZP MV ČR) – Meningokok se objevuje sice vzácně, ale o to zákeřněji. Závažnost onemocnění násobí i fakt, že nejvíce ohrožuje miminka do 1 roku.₄ Riziko však představuje i pro dospělé.₅ V Česku loni onemocnělo 68 pacientů, deset z nich na následky nemoci zemřelo.₂ Správná léčba a zejména včasná prevence meningokokové infekce je zásadní. Nejúčinnější ochranou je očkování, jež celkovou nemocnost i úmrtnost snižuje. Dětem i dospělým na něj přispívá Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR).

V ČR se v rámci očkovacího kalendáře hradí očkování proti meningokokovým infekcím pouze vybraným, chronicky nemocným rizikovým skupinám pacientů jakéhokoliv věku. Nicméně chcete-li vy nebo vaše děti očkování podstoupit, můžete se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu. Například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR svým klientům v rámci fondu prevence přispívá částkou až do výše 500 Kč. „ZP MV ČR proplácí očkování proti meningokoku A, B nebo C, příspěvek mohou klienti čerpat jednou ročně. Za loňský rok jej spolu s očkováním proti pneumokoku, využilo 2 087 našich klientů, celkově jsme na obě očkování vyplatili částku 1 252 744 korun,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Přenašeči versus reální pacienti

Závažné infekční onemocnění, způsobené meningokokem, probíhá buď ve formě meningitidy (tj. zánětu mozkových blan) nebo jako celkové horečnaté onemocnění. V krajním případě může skončit celkovým krvácením s akutním selháním nadledvin, sepsí a toxickým šokem._1,3 Původcem nemoci je mikroorganismus Neisseria meningitidis. Ten se až u 10 % zdravých osob vyskytuje v horních cestách dýchacích, aniž by svému nositeli působil nějaké obtíže. U těchto přenašečů se nevyvíjí závažné meningokokové onemocnění, naopak u nich dochází k tvorbě ochranných protilátek, a tím i k budování přirozené imunity. Po překonání obranných mechanismů člověka však může meningokok způsobit řadu zdravotních problémů – od „banálních“ respiračních infekcí až po závažná a život ohrožující onemocnění.₃

Kojenci jsou nejohroženější

Meningokok je lidská bakterie, šíří se tedy výhradně mezi lidmi, a to vzdušnou cestou, obvykle při úzkém kontaktu – kašlem, kýcháním nebo líbáním.₃ V roce 2017 u nás bylo diagnostikováno 68 invazivních meningokokových onemocnění, což je ve srovnání s předchozím rokem o 25 případů více. Celkem 10 z nich skončilo úmrtím. Největší počet nemocných je mezi dětmi ve věku do 11 měsíců, u nichž nemocnost vzrostla oproti roku 2016 dvojnásobně. Počty pacientů se zvýšily také v dalších věkových skupinách – u dětí ve věku 1–4 let a dospívajících mezi 15. – 19. rokem.₂

Nepodceňujte první příznaky

S meningokokovým onemocněním souvisí řada příznaků. Objevují se bolesti hlavy, horečka, zvracení, bolesti nebo tuhnutí šíje, bolesti kloubů či bolesti břicha. Tyto symptomy jsou podobné, jako u jiných onemocnění, např. u chřipky, proto je třeba velké obezřetnosti. Pacienti bývají ospalí, může u nich docházet k poruchám vědomí, jsou světloplaší, na kůži se mohou objevit červenofialové skvrny. Onemocnění často nastupuje náhle a probíhá krátce – během pouhých několika hodin tak můžete z plného zdraví upadnout do velmi závažného stavu. Rychlá a přesná diagnostika a správná léčba jsou v tomto případě zásadní, rozhodují o životě pacienta i následcích onemocnění.₃

Zdroje:

1. https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2011/07/08.pdf
2. http://www.szu.cz/uploads/IMO/Zpravy_CEM_IMO_2017_2.pdf
3. https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2001/02/07.pdf
4. http://www.danieldrazan.cz/ockovani/meningokok/
5. https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2013/04/03.pdf
6. http://www.zdravotnickydenik.cz/2017/04/meningokok-zabiji-rychle-pres-dostupna-antibiotika-ucinnou-prevenci-je-ockovani/

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017 a 2018.

28. července: Světový den boje proti žloutenkám. V ČR ročně přibývá…

Praha, 19. června 2018 (ČLnK) – Léto je ve znamení cestování, tuzemských i zahraničních dovolených, festivalů a dětských táborů. Z prázdnin si však kromě příjemných zážitků a vzpomínek můžeme přivézt i nežádoucí suvenýr v podobě virové hepatitidy neboli žloutenky. Nemoc špinavých rukou, jak se jí také často přezdívá, je velice nakažlivá a způsobuje nepříjemné příznaky. Jaká preventivní opatření je vhodné o prázdninách dodržovat, aby se riziko žloutenky minimalizovalo, vám poradí ve vaší lékárně.

Žloutenka nejčastěji souvisí s nedostatečným dodržováním hygieny, nakazit se ale můžeme i kontaminovanou vodou (včetně kostek ledu), neoloupaným ovocem, zeleninou, mořskými plody a dalšími potravinami, například zmrzlinou. Zvláště na pozoru by se měli mít cestovatelé do exotických destinací. Vyhnout by se měli syrovým, nebo tepelně nedostatečně zpracovaným potravinám, jídlu od pouličních prodejců a pití nebalené vody. Nakazit se můžeme dokonce i při čištění zubů, když použijeme vodu z veřejného vodovodu. Proti žloutence (A i B) se lze také očkovat._5,9 „Pokud se chystáte na cesty zejména do rozvojových zemí s nižším hygienickým standardem nebo posíláte své dítě na tábor, je dobré předem konzultovat, jak se vyhnout riziku nákazy žloutenkou. Pro odbornou radu nemusíte chodit daleko – fundovaně vám poradí v nejbližší lékárně. Odborné konzultace nejen o lécích, ale i o nemocech a jejich rizicích jsou nedílnou součástí naší práce,“ říká PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory (ČLnK).

Příznaky onemocnění

Žloutenka je virového původu a zpočátku se projevuje podobně, jako jiné virózy, proto si ji lidé často pletou s chřipkou. Začátek onemocnění provází zvýšená teplota, bolest hlavy a svalů, únava, rýma a kašel. Objevit se mohou i žaludeční a střevní potíže, nechutenství, nevolnost, zvracení, průjem nebo naopak zácpa. Méně časté jsou pak bolesti kloubů a otoky, nebo kožní projevy, jako je svědění či vyrážka._3,9 V další fázi nemoci dochází ke zhoršení potíží. Nemocný má tmavší moč, světlou stolici, svědí ho kůže, která může zežloutnout, stejně jako oční bělmo._6,9 Pokud žloutenka propukne naplno, může způsobit zánět, postižení a v krajním případě i selhání jater a smrt.₂

Prevence a léčba

Infekční žloutenkou může onemocnět každý. Specifická léčba neexistuje, proto je obzvláště důležitá právě prevence. Ta tkví zejména v dostatečné hygieně a očkování.₇ Standardní hygienické návyky při dovolené či cestování někdy nelze dodržovat, je proto vhodné se na takové situace předem připravit. Jednoduchým vybavením jsou desinfekční bezoplachové gely na hygienu rukou a jednorázové ubrousky na desinfekci povrchů. Cestovatelé do exotických končin a divočiny by si měli přibalit také přípravky k desinfekci vody Pravidla použití jednotlivých přípravků vám vysvětlí váš lékárník.

Očkování má až 98% účinnost.₁ Očkuje se proti žloutence typu A a B, proti typu C očkovací látka doposud neexistuje.₄ Očkování proti hepatitidě A stačí provést jednou, s tím, že za 6 až 18 měsíců se přeočkuje opět jednou dávkou. Očkovaný je pak proti žloutence chráněn 5–10 let. Proti žloutence typu B je potřeba podstoupit očkování třikrát v průběhu šesti měsíců. Ochrana je pak již celoživotní.₄

Má-li žloutenka typu A nekomplikovaný průběh, trvá obvykle 2–4 týdny. Rekonvalescence pak probíhá několik týdnů, důležitý je klid na lůžku, dieta a přísun vitamínů. Typ A nemívá trvalé následky. Přibližně u 10 % nemocných však nastávají komplikace, k celkovému zotavení pak dochází až za několik měsíců.₉ Po prodělaném onemocnění má člověk již celoživotní imunitu.

Žloutenka typu B se přenáší krví a tělesnými tekutinami, k nákaze dochází nejčastěji při sexuálním styku nebo injekčním užíváním drog. Možný je ale i přenos z těhotné ženy na dítě. V akutní fázi trvá 4–12 týdnů a zejména u starších osob a těhotných žen může mít velmi těžký průběh. Především u dětí se vyvíjí do chronického onemocnění, chronici jsou potom trvalým zdrojem nákazy.₁₀

Světový den boje proti žloutenkám byl poprvé vyhlášen v roce 2008 pod záštitou Světové aliance proti žloutence (World Hepatitis Alliance). Snahou je zvýšit povědomí o chronické virové hepatitidě a zároveň zajistit podobnou osvětu a podporu v politice, jako mají například nemoci HIV/AIDS, tuberkulóza nebo malárie. V roce 2010 byl Světový den boje proti žloutenkám oficiálně schválen a od té doby je organizován každoročně.₈

Zdroje:

1. https://zdravi.euro.cz/denni-zpravy/z-domova/zloutenka-strasi-cesko-lecba-je-pritom-stale-ucinnejsi-482637
2. http://www.hygpraha.cz/dokumenty/svetovy-den-hepatitidy—28–cervence-2017-3189_3189_161_1.html
3. http://www.lekarnickekapky.cz/leky/deti-a-maminky/ockovani-proti-zloutence.html
4. http://www.lekarnickekapky.cz/leky/spravne-po-uzivani-leku/eliminujme-spolecne-hepatitidu-vhodnou-prevenci.html
5. http://www.pediatriapreprax.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=4281&magazine_id=4
6. http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/letaky/hepatitidy.pdf
7. https://www.ockovacicentrum.cz/cz/zloutenka-typu-ab
8. https://www.mestokladno.cz/svetovy-den-proti-zloutenkam-28-7/d-1448379
9. https://www.mzcr.cz/Soubor.ashx?souborID=7413&typ=application/msword
10. http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Hepatitidy/2015_trendy_vir_hep_v_CR.pdf

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991. 

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

ČLnK: Peníze z fondu se musí rozdělit tak, aby byla…

19. července 2018 (ČLnK) – Česká lékárnická komora (ČLnK) uvádí, že jen za posledních 3,5 roku zaniklo 62 jedinečných lékáren, tedy těch, které byly jediné v dané obci. Mnoho lékáren podle komory také vzniklo – jednalo se však většinou o lékárny provozovatelů, kteří svým zaměřením cílí především na velká města. A to je právě podle ČLnK problém. Menší lékárny, které jsou často jediné v dané oblasti, zanikají. Celou situaci má pomoci řešit fond na podporu poskytovatelů lékárenské péče ve venkovských oblastech, který schválily i zdravotní pojišťovny v rámci dohodovacího řízení. Ve fondu je pro rok 2019 schváleno 48 milionů korun.

Podle prezidenta ČLnK Lubomíra Chudoby se musí dotace rozdělit tak, aby byla lékárenská péče zachována pro co největší počet měst, městysů a obcí. Česká lékárnická komora navrhuje, aby byla podpora určena pro všechny jedinečné lékárny nebo odloučená oddělení výdeje léčiv, byla poskytnuta co nejrychleji a bez neúměrných administrativních opatření. Přesto je podle Chudoby podpora nedostatečná: „Každé lékárně či výdejně by tak v průměru byla přidělena dotace ve výši 80 tisíc korun na 1 rok, tedy necelých 6 700 Kč na měsíc. Zásadní podporu jedinečným lékárnám však přinesou stejné doplatky, odpovědné řešení sítě lékáren a celková změna principu odměňování lékárenské péče.“

ČLnK zastupuje i lékárníky, kteří provozují drtivou většinu nejmenších venkovských lékáren. Díky svým vlastním datům a informacím od provozovatelů venkovských lékáren proto vytvořila návrh na rozdělení schválené dotace. V příštím týdnu bude představen ministrovi zdravotnictví a zdravotním pojišťovnám. „Zároveň vítáme postoj ministerstva zdravotnictví, které nabízí další jednání k systémovým změnám v lékárenské péči. Ta proběhnou v brzké době a doufáme, že konečně povedou k potřebným legislativním úpravám,“ dodává PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

MfD: Policie odložila případ nákupu kybernože nemocnicí v Ostravě

Ostrava 19. července (ČTK) – Policie odložila případ nákupu přístroje Cyberknife pro Fakultní nemocnici Ostrava. Loni na jaře v souvislosti s případem obvinila dva lidi, u nákupu z roku 2009, kdy nemocnici vedl pozdější ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD), bylo podezření na předražení o 65 milionů korun. Předražení se ale nepodařilo prokázat, napsala s odkazem na svůj zdroj dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).

Nemocnice koupila přístroj přes prostředníka, ne přímo od výrobce. Kybernůž, který se v USA i v Evropě prodával za cenu 60 až 110 milionů korun, pořídila ostravská nemocnice za téměř dvojnásobnou částku, píše MfD. Policie případ jednou odložila už dřív, znovu ho začala vyšetřovat poté, co v roce 2014 podalo ve věci trestní oznámení ministerstvo financí řízené tehdy nynějším premiérem Andrejem Babišem (ANO). Babiš nákup kybernože často uváděl jako příklad tunelování v českém zdravotnictví.

Babišova nástupkyně Alena Schillerová (za ANO) řekla MfD, že ministerstvo financí se snažilo, aby policie ve vyšetřování pokračovala. „Podali jsme opravný prostředek proti usnesení policejního orgánu o odložení věci. Tato stížnost byla státním zástupcem zamítnuta,“ řekla deníku. Ministerstvo podle ní zvažuje zbývající možnosti, které mu právní řád dovoluje.

Obchod schválila vláda Mirka Topolánka na jednom ze svých posledních zasedání. Tím nákup v minulosti obhajoval Němeček. Na dotazy MfD k případu nyní neodpověděl, píše deník. Ředitel české pobočky firmy Canberra Jiří Kotrba poukázal na to, že šlo o první prodej takového zařízení ve východní Evropě. „Zatímco v Americe už takových přístrojů pracují desítky, my jsme se museli postarat o to, aby kybernůž vyhověl české legislativě a získal všechna potřebná povolení,“ cituje ho MfD.

Policie v roce 2015 v souvislosti s případem zabavila téměř devět milionů korun, nyní je podle deníku bude muset vrátit. Kauzou se zabýval i Finanční analytický úřad. Podle jeho závěrů 26 milionů korun ze zakázky skončilo ve firmách, které s ní neměly nic společného, a odtud byly vyvedeny hotovostními výběry a převody na účty zahraničních společností, píše MfD.

Roboticky řízený ozařovací přístroj CyberKnife, který od roku 2010 používá Onkologická klinika Fakultní nemocnice Ostrava, byl podle údajů z loňského listopadu využit u 4500 případů, nejvíce u nádorů plic či prostaty.

dvd

Asociace chce podpořit lékárny vzdálené víc než 20 minut…

Praha 19. července (ČTK) – Asociace provozovatelů síťových lékáren navrhuje finanční podporu pro lékárny v malých obcích, které jsou vzdáleny od nejbližší další lékárny víc než 20 minut jízdy autem. Novinářům to dnes za asociaci řekl generální ředitel společnosti Dr. Max Daniel Horák. Vedle jeho sítě asociace sdružuje také lékárny Benu a Devětsil, celkem zhruba 650 lékáren. Vznik fondu na podporu odlehlých lékáren je součástí dohody mezi segmentem lékárnické péče a zdravotními pojišťovnami o úhradách na příští rok. K dispozici by v něm mělo být 48 milionů korun.

Česká lékárnická komora (ČLnK) navrhuje peníze rozdělit mezi všechny lékárny, které jsou jediné v obci. Podle spolku Vaši lékárníci CZ by se měly rozdělovat i podle obratu společnosti, která lékárny provozuje.

Konečná pravidla stanoví ministerstvo, podle něj na tom, zda provozovatelem lékárny je síť nebo jednotlivec, záležet nebude. „Ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami budeme nyní pracovat na metodice poskytování finanční podpory tak, aby mířila do lokalit, kde je skutečně potřeba,“ uvedl v tiskové zprávě z minulého týdne ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Situace podle něj není nijak dramatická. „Pokud se podíváme na data Státního ústavu pro kontrolu léčiv, je zjevné, že situace lékáren je z celorepublikového hlediska v posledních letech stabilní. Za poslední dva roky nezanikla ani jedna lékárna v místě, kde by vůbec nebyla jiná lékárna, a v roce 2015 zanikly takové nanejvýš tři,“ dodal.

Asociace představila svůj návrh rozdělování podpory. „Navrhujeme podpořit lékárny tam, kde je dostupnost nad 20 minut. Podobně to mají například ve Švédsku. Mělo by jít o obce okolo 3000 obyvatel,“ vysvětlil Horák. Lékárna by podle něj měla mít otevřeno aspoň 30 hodin týdně a mít obrat úhrad od zdravotních pojišťoven vyšší než 500.000 korun měsíčně.

O přidělení dotace by podle návrhu asociace měla rozhodovat nezávislá komise složená ze zástupců ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a zdravotních pojišťoven. Měla by se udělovat vždy na rok.

Podle prezidenta ČLnK Lubomíra Chudoby by měly mít podporu všechny lékárny či výdejny léčiv, které jsou v obci jediné. „Každé lékárně či výdejně by tak v průměru byla přidělena dotace ve výši 80.000 korun na rok, tedy necelých 6700 korun na měsíc,“ sdělila komora v tiskové zprávě. Přesto by podle Chudoby nebyla podpora dostatečná, zásadní přínos by podle komory mělo sjednocení doplatků, omezení sítě lékáren a změna principu odměňování lékárenské péče.

Své návrhy k rozdělování dotací má i spolek Vaši lékárníci CZ, který zastupuje zejména menší lékárny mimo sítě. „Kromě nedostupnosti je potřeba si ohlídat, aby byly rozdělovány transparentně na jedno identifikační číslo lékárny a dle výše celkového obratu společnosti. Jinak budou velmi snadno zneužívány velkými hráči,“ uvedl Petr Szönyi, majitel lékárny z Ostrova na Karlovarsku. Grémium majitelů lékáren si podle něj dělá vlastní šetření, výsledky chce ministerstvu předložit do konce srpna.

Podle dřívějšího průzkumu České lékárnické komory je nyní 83 obcí s počtem obyvatel mezi 2000 a 5000, kde lékárna chybí. Všechny mají podle asociace ale dostupnost k další lékárně ve větší obci do 20 minut, kromě čtyř jsou dostupné do 15 minut. Ze zákona musí být dostupné v současné době všude do 35 minut.

Podle Horáka proto podpora odlehlých lékáren z fondu nebude příliš potřeba, je ale přesto třeba nastavit jasná pravidla. „V řadě případů se jedná o obce, které jsou vedle velkých měst, která jsou dobře dostupná,“ doplnil. Aby se lékárna uživila, musí podle něj být v obci lékař, který píše recepty.

V Česku je zhruba 2500 lékáren, na jednu připadá asi 4000 obyvatel. Aby se lékárna uživila, stačí podle Horáka i kolem 3000. „Neefektivní lékárny by neměly blokovat nedostatkový personál tam, kde to není třeba,“ dodal Horák. Už teď je lékárníků a farmaceutických asistentů nedostatek. V lékárnách asociace jich chybí kolem 300. V oboru je nezaměstnanost kolem jednoho procenta.

Lékárník neboli farmaceut musí vystudovat pětiletý obor na vysoké škole, farmaceutický asistent tříletý nástavbový obor na vyšší odborné škole. Podle provozního ředitele lékáren Benu Michala Jurči by bylo lepší, aby se obor vrátil zpět na střední školy, kde byl dříve. Pro studenty by byl podle něj atraktivnější.

Spolek Vaši lékárníci CZ představil před týdnem svoji variantu regulace lékárenské sítě. Vedle umístění v obci nad 3000 obyvatel navrhuje také omezit vznik nových lékáren do 500 metrů od jiné. Podle ředitele asociace Josefa Vaníčka je ale taková vzdálenost ve velkých městech nereálná.

van rot

Nejtalentovanější chemici světa míří do Česka

Praha, 18. července 2018  (VŠCHT) – Česko a Slovensko společně přivítá ve dnech 19. – 29. července 2018 jubilejní 50. ročník Mezinárodní chemické olympiády. Symbolicky, neboť v roce 1968, těsně před vpádem vojsk Varšavské smlouvy, se v bývalém Československu uskutečnil historicky první ročník této soutěže pro talentované středoškoláky. Tehdy se olympiády zúčastnilo 18 studentů ze tří států současné visegrádské čtyřky. Letos se představí v Praze a Bratislavě přes 300 soutěžících ze 76 zemí světa.

Slavnostní zahájení olympiády se uskuteční v Bratislavě ve Staré Tržnici 20. července, vítězové pak budou oceněni na slavnostním vyhlášení výsledků, které se koná o osm dní později v pražském Rudolfinu.

Jednotlivé reprezentační týmy prošly náročným výběrem v národních kolech a tvoří je zpravidla čtyři nejtalentovanější studenti v oboru chemie. Českou republiku budou reprezentovat Miroslava Novoveská z Plzně, Jan Obořil z Brna, Josef Tomeček ze Slavičína a Richard Veselý z Prahy. Na olympiádě jsou pro ně a další soutěžící připraveny celkem tři praktické úlohy v laboratořích a osm úkolů teoretických.

„Možnost organizovat Mezinárodní chemickou olympiádu je velké privilegium. V loňském roce v Thajsku se ceremoniály konaly pod dohledem královské rodiny. Následující ročník v Paříži pro změnu zaštítil nositel Nobelovy ceny za chemii Jean Marie Lehn,“ říká Karel Melzoch, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která byla pověřena organizací olympiády. Slovenskou část programu má pak na starosti Univerzita Komenského v Bratislavě.

Kromě odborné soutěže je pro soutěžící a jejich mentory připraven bohatý doprovodný program s řadou poznávacích výletů a sportovních aktivit. Největší akcí bude ve středu 25. července Summer IChO Party v pražských Dejvicích. Hudební produkci zde obstarají populární kapely Tata Bojs, Kašpárek v rohlíku a zpěvačka Debbi, dále jsou připraveny interaktivní chemické pokusy, velká ohnivá show, prezentace elitní protichemické jednotky Armády ČR a kvalitní street food market. Akce je volně přístupná veřejnosti.

„Olympiádu jsme připravovali celé dva roky. Jedná se o jubilejní ročník a zároveň slavíme 100 let od založení Československa, takže jsme se chtěli naplnit očekávání a připravit pro hosty program, jaký olympiáda ještě nezažila,“ říká hlavní organizátor Petr Holzhauser z VŠCHT Praha. „Věřím, že se všechno povede a naši hosté si užijí deset dní plných chemie, zábavy a poznávání krás Česka a Slovenska,“ dodává.

Význam Mezinárodní chemické olympiády s rozpočtem přesahujícím 40 milionů korun si dobře uvědomují i zástupci českých institucí. S finanční podporou a záštitou neváhalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v ČR (stejně tak v SR), Magistrát hl. města Prahy, Praha 6, Český olympijský výbor a řada velkých soukromých subjektů v čele s platinovým partnerem olympiády – skupinou Unipetrol, která je jediným zpracovatelem ropy a největší rafinérskou a petrochemickou společností v České republice.

„Strategické partnerství Unipetrolu s VŠCHT Praha trvá už 17 let. Společně oceňujeme zajímavé diplomové práce, poskytujeme stipendia a přispíváme na celorepublikové projekty typu Chemická olympiáda nebo Hodina moderní chemie. V roce 2015 jsme přímo v prostorách našeho chemického závodu v Litvínově otevřeli Univerzitní centrum VŠCHT Praha – Unipetrol, ve kterém vysokoškolští studenti mohou studovat některý ze čtyř chemických oborů. Dochází tak k žádoucímu propojení teorie s praxí,“ uvádí Tomáš Herink, člen představenstva skupiny Unipetrol zodpovědný za investice, výzkum a vývoj.

Dalšími partnery olympiády jsou VWR International, Amgen, Casio, České dráhy a.s., Dermacol, Gilead Sciences, IOCB Tech, Bratislava Tourist Board.

Výběr studentů do české reprezentace

Studenti byli do české reprezentace pečlivě vybráni tříkolovým systémem. První kritérium bylo umístění v Národním kole Chemické olympiády v Hradci Králové, z něhož bylo pozváno nejlepších 16 studentů na teoretické přípravné soustředění na VŠCHT Praha. Po dalším zeštíhlení na nejlepších 8 studentů se uskutečnilo praktické přípravné soustředění na PřF UK Praha. Z něj vzešla reprezentační čtveřice. Tři reprezentanti se účastnili už vloni a obhajují medaile z Thajska.

Zajímavosti z historie Mezinárodní chemické olympiády (IChO)

1968 – První ročník olympiády, 18 soutěžících ze tří zemí světa
1971 – Jediný ročník, kdy se IChO nekonalo (politické důvody)
1977 – Poprvé byly úspěšným soutěžícím předávány olympijské medaile
1980 – Olympiáda se poprvé konala na západní straně železné opony, konkrétně v Rakousku
1987 – Počet soutěžících poprvé překročil hranici 100
1988 – Olympiáda přivítala historicky první asijské soutěžící
1998 – Olympiáda se poprvé konala na jižní polokouli, konkrétně v Austrálii
2002 – První soutěžící z Afriky (Egypt)
2018 – Poprvé organizují olympiádu 2 země společně, poprvé více než 300 účastníků