WHO uznala závislost na hraní videoher za psychickou poruchu

Ženeva 18. června (ČTK) – Světová zdravotnická organizace (WHO) uznala závislost na hraní počítačových her za psychickou poruchu. Vyplývá to z aktualizované verze klasifikace nemocí, informovala dnes agentura Reuters. Podle kritiků rozhodnutí WHO přispěje ke stigmatizaci mladých hráčů.

WHO zařadila poruchu do mezinárodní klasifikace nemocí jako zvláštní položku, aby zemím umožnila „lépe se připravit na identifikaci tohoto problému“. Seznam nemocí uznávaných WHO bude mít nově asi 55.000 položek; popisuje závislost na digitálních hrách či videohrách jako „vzorec úporného a opakovaného hráčského chování“, který se stává natolik intenzivním, že „začíná převažovat nad jinými životními zájmy“.

Podle doktora Shekhara Saxeny, který vede oddělení WHO pro duševní zdraví, je rozhodnutí zařadit poruchu související s hraním videoher na seznam psychických poruch založeno na vědeckých důkazech.

Kritici kroku WHO, mezi nimiž je například i doktorka Joan Harveyová z Britské psychologické společnosti, varují před zbytečnými obavami rodičů dětí, které hrají videohry. Skutečnou poruchou podle Harveyové trpí jen malé množství hráčů.

Aktualizovaná verze mezinárodní klasifikace nemocí, na které se pracovalo posledních deset let, bude oficiálně členským zemím WHO představena v květnu příštího roku. Přijata by měla být v lednu 2022.

jrm sva

Olomoucký kraj chce získat nové lékaře dotacemi jejich studia

Olomouc 18. června (ČTK) – Dostupnost lékařské péče v Olomouckém kraji má pomoci zlepšit připravené memorandum mezi hejtmanstvím a Lékařskou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci. Dohodnutá spolupráce počítá s příspěvkem kraje až 900.000 korun ročně na výuku pěti studentů v prvním ročníku lékařské fakulty. Budoucí lékaři by se museli zavázat k práci v kraji. Záměr ještě musí schválit zastupitelstvo, řekl dnes novinářům hejtman Ladislav Okleštěk (ANO).

Krajská dotace se bude týkat uchazečů o studium, kteří by jinak kvůli omezenému počtu studijních míst nebyli na lékařskou fakultu přijati. „Podpoříme pět studentů, kteří budou pod čarou ekonomických možností lékařské fakulty. My tyto ekonomické aspekty zasanujeme, to znamená, že poskytneme dotační titul, kterým toto uhradíme,“ uvedl Okleštěk. Roční příspěvek kraje na jednoho studenta by se měl podle hejtmana pohybovat od 150.000 do 180.000 korun.

Studenti budou moci být díky finanční podpoře kraje na lékařskou fakultu přijati a budou absolvovat první ročník. „Poté budou muset složit zkoušku, dostanou se do druhého ročníku a budou pokračovat ve studiu,“ podotkl Okleštěk. Od druhého ročníku už výuku pětice studentů bude platit stát.

Spolupráce s lékařskou fakultou má podle Oklešťka pomoci vyřešit nedostatek lékařů například v odlehlých částech Olomouckého kraje. „Chceme ukázat studentům, že máme možnosti pomoci jim se studiem,“ řekl Okleštěk, podle kterého podmínky krajského příspěvku na studium budou smluvně ošetřeny. „Připraví se smlouva s budoucími lékaři, kteří se budou muset zavázat, že nějakou dobu odpracují u nás v regionu a podpoří zase Olomoucký kraj,“ dodal Okleštěk.

Olomoucký kraj se podle hejtmana potýká s nedostatkem praktických lékařů a posílit je třeba i početní stavy lékařů zdravotnické záchranné služby. „První bychom chtěli řešit praktické lékaře,“ dodal Okleštěk, podle kterého memorandum umožní dotovat studium lékařských oborů podle aktuální situace. „Vnímáme to jako pilotní projekt pro Českou republiku. Pokud budeme úspěšní, o čemž já nepochybuji, tak věřím, že jak ministerstvo zdravotnictví, tak i ostatní kraje se z toho mohou poučit a zkoušet hledat podobnou cestu,“ dodal hejtman.

beh dvd

Zájem o dětskou léčebnu ve Cvikově roste, loni jí prošlo…

Cvikov (Českolipsko) 18. června (ČTK) – Zájem o pobyty v Dětské léčebně ve Cvikově na Českolipsku roste. Rodiče musejí na umístění dětí i čekat. Hlavně letní pobyty, které jsou nejvytíženější, objednávají půl roku i tři čtvrtě roku dopředu, řekla dnes ČTK zástupkyně primáře Karla Hentschelová. Liberecký kraj i samo zdravotnické zařízení do modernizace a rozvoje investovaly v posledních letech desítky milionů korun. V současné době má kapacitu 70 lůžek a 42 lůžek pro maminky nebo doprovod dětí.

Cvikovskou léčebnou loni prošlo 800 dětí s alergiemi a dýchacími problémy. „Snažíme se postupně krok za krokem vylepšovat situaci v ústavu. Poslední, co jsme udělali, byl pavilon D, který byl spolufinancován Státním fondem životního prostředí a krajem. Roste počet maminek s jedním dítětem, což nám snižuje kapacitu ústavu, proto jsme v budově D udělali osm pokojů místo sedmi a v hlavní budově bylo původně 24 pokojů a teď je jich 30,“ doplnil ředitel léčebny Rudolf Focke.

Pavilon D byl postaven před 90 lety původně jako infekční pavilon. „Byla to vstupní hygienická brána, děti byly od sebe oddělené, proto měly pokoje už tehdy vlastní koupelny a toalety,“ řekl Focke. Původně se ve Cvikově léčily děti s tuberkulózou. Hlavní budova byla postavena podle vzoru švýcarských vzdušných lázní. Dnes se tu léčí zhruba 150 až 180 dětí ročně s astmatem, u ostatních jde většinou o nejrůznější alergie, atopické ekzémy a záněty horních a dolních cest dýchacích.

Hlavně alergiků podle Hentschelové přibývá. „Životní styl není optimální, děti nejsou vedené k pohybu, žijí často v takřka sterilním prostředí. To dítě pak, když přijde do nějakého normálního prostředí, tak z toho má šok,“ řekla. Alergiků podle lékařky přibývá celosvětově, výrazně se ale podle ní zlepšila léčba. „Když jsem tady začínala, tak teprve začínaly inhalační kortikoidy, to jsou spreje, které se dávají astmatikům. Od té doby, co jsou standardní léčbou, se málokdy stane, že bych tu viděla opravdu těžkého astmatika,“ dodala.

Modernizaci areálu za desítky milionů korun podporuje i Liberecký kraj. „Samozřejmě to nejsou jen prostředky kraje, něco přispívá Evropská unie, něco dává sama léčebna. Ještě nás čeká fasáda a zateplení hlavního pavilonu asi za 15 milionů korun,“ řekl náměstek hejtmana Přemysl Sobotka (ODS). Ještě před pár lety podle něj areál vypadal jako před demolicí, dnes nabízí dětem i rodičům důstojné podmínky.

Prostředí v modernizovaném pavilonu D si dnes pochvalovala Naďa André z Teplic, která je v léčebně se svými šestiletými vnuky. „Byla jsem tu loni ve starém Éčku a to se nedá srovnat, jsme tu moc spokojeni. Je to pohodlnější, máme každý svoji sociálku,“ řekla novinářům žena, která je sama astmatička. Cvikovu dává přednost před Lázněmi Kynžvart. „Tady je to hlavně o dětech, ne o penězích,“ dodala.

Leona Vacková dvd

K uzákonění kontrol zraku řidičů vláda asi vznese připomínky

Praha 17. června (ČTK) – K návrhu na uzákonění kontrol zraku motoristů při výměně řidičského průkazu zřejmě vznese vláda ANO v demisi poměrně mnoho připomínek. Na úterní schůzi by se navzdory tomu měl kabinet postavit k poslanecké předloze Jana Birkeho (ČSSD) podle podkladů neutrálně. Záměr vedoucí k větší bezpečnosti na silnicích kabinet obecně podpoří, jeho předložená podoba ale nepředstavuje vhodné řešení, stojí v předběžném stanovisku pro zákonodárce, kteří o novele rozhodnou.

Pravidelné kontroly zraku v současnosti povinné nejsou. Běžný řidič musí absolvovat lékařskou prohlídku při vydání prvního řidičského průkazu a potom až v 65 letech, následně v 68 letech a až potom každé dva roky.

Kabinet by měl podle podkladů předloze vytknout mimo jiné to, že se navrhované pravidelné kontroly nepromítají do souvisejících částí zákona o provozu na pozemních komunikacích. Novela nestanoví ani žádný požadavek na aktuálnost lékařského posudku a neobsahuje pravidlo, podle kterého by úřady neměly zdravotně nezpůsobilým motoristům nový řidičský průkaz vydat, píše se v předběžném stanovisku vlády.

Novela podle důvodové zprávy sice cílí na vyšetření zraků, paragrafové znění ale pojednává o pravidelné lékařské prohlídce. „Přitom vyšetření u praktického lékaře, který pravidelné lékařské prohlídky běžně provádí, může být pouze povrchní a řidič zpravidla nebývá podroben odbornému a hlubšímu vyšetření u lékaře specialisty, například právě očního lékaře,“ podotkli vládní legislativci.

Není podle nich rovněž jasné, proč by se měla lhůta mezi navrhovanými prohlídkami u jednotlivých skupin řidičů lišit. Řidičské průkazy je sice obecně nutné měnit po deseti letech, oprávnění pro některé skupiny vozidel ale mají jen pětiletou platnost, připomíná se v podkladech pro vládu. Kabinet by měl navíc upozornit na možné obcházení nové povinnosti. Řidiči by mohli záměrně podávat žádost o výměnu průkazu nikoli kvůli skončení jeho platnosti, ale dříve například kvůli ztrátě nebo zničení. V takovém případě by lékařskou prohlídku podstoupit nemuseli.

V Česku je asi šest milionů řidičů. Birke novelou reagoval na výsledky kampaně Slepí vrazi, kterou minulosti pořádal Autoklub České republiky. Vyplynulo z nich, že by asi 4,5 milionu motoristů potřebovalo brýle nebo více dioptrií.

mbc mha

Nemocnice Přerov pořídila laserový přístroj na močové kameny

Přerov 16. června (ČTK) – Více než milion korun investovala Nemocnice Přerov do nákupu laserového přístroje, s jehož pomocí lékaři pacientům odstraňují močové kameny šetrněji než dosud. Laserový lithotriptor umožňuje efektivněji a cíleněji drtit kameny v močových cestách, řekl ČTK primář urologického oddělení Nemocnice Přerov Zdeněk Jadrníček

Nový laserový aparát podle Jadrníčka výrazně zefektivňuje léčbu, zkracuje dobu zákroku a je maximálně šetrný k organismu pacienta.

„Zakoupením tohoto přístroje byla na našem oddělení významně modernizována endoskopická léčba urolitiázy – tedy kamenů v močových cestách,“ uvedl primář. Ročně na urologickém oddělení přerovské nemocnice podstoupí tuto šetrnou operaci zhruba sto pacientů.

Výhodou nového laserového přístroje je možnost nastavit jeho výkon, takže lékaři jsou schopni rozdrtit i ty nejtvrdší močové kameny. „Laserový lithotryptor umožňuje rozbít kámen v močovém měchýři, močovodu a v kombinaci s použitím flexibilního nástroje i v samotné ledvině, pokud jsou anatomické poměry příznivé,“ řekl Jardníček.

Onemocnění močových cest a tvorba ledvinových kamenů trápí převážně lidi v produktivním věku 20 až 45 let. Nebezpečí tohoto onemocnění podle Jadrníčka spočívá především v tom, že může ohrozit ledviny.

Močové kameny patří k civilizačním nemocem. Způsob jejich léčby se v posledních desetiletích podstatně změnil. „Léčba kamenů v ledvinách, močovodu a močovém měchýři zaznamenala v posledních desetiletích významné změny směrem od otevřených operací k minimálně invazivním výkonům,“ dodal primář.

Nemocnici v Přerově má spolu se zdravotnickými zařízeními v Prostějově a Šternberku prostřednictvím společnosti Středomoravská nemocniční v pronájmu od kraje společnost Agel ocelářského magnáta Tomáše Chrenka. Členem skupiny Agel je od předloňského jara také nemocnice v Jeseníku.

Petr Běhal kš

Osm nemocnic se zapojilo do evropské sítě léčící vzácné…

Praha 16. června (ČTK) – Osm českých nemocnic se zapojilo do evropské sítě nemocnic léčících vzácné nemoci. Budou moci případy těchto nemocí sdílet s ostatními nebo svolat mezinárodní tým ke konzultaci. Vyplývá to ze zprávy o plnění úkolů vyplývajících z Národní strategie pro vzácné onemocnění na léta 2010 až 2020, kterou tento týden schválila vláda. Existuje až 8000 vzácných chorob, z nichž každou trpí desítky, maximálně stovky lidí na světě. Většina o své nemoci neví.

Podle ministra Adama Vojtěch (za ANO) zapojení do Evropských referenčních sítí (ERN) pomůže nemocnicím sbírat zkušenosti s nemocemi, kterými trpí jen malé množství pacientů. „Lékaři tak mohou například zadávat jednotlivé případy do systému a svolat mezinárodní tým ke konzultaci. Na počet obyvatel máme nadstandardní počet poskytovatelů zapojených do ERN,“ uvedl na webu Vojtěch.

Podle odborníků je vzácné onemocnění takové, které postihuje méně než pět lidí z 10.000. Popsaných jich je ale 6000 až 8000, takže v celé Evropské unii žije s některou z těchto nemocí kolem 30 milionů lidí.

„Cílem centralizace pacientů se vzácným onemocněním do specializovaných pracovišť je koncentrovat zkušenosti, specializaci a technické vybavení na jednom místě. Přínosem těchto center je také možnost stanovení ekonomické náročnosti jednotlivých diagnóz vzácných onemocnění v českých podmínkách a i možnosti statistického sledování,“ dodal ministr.

V březnu loňského roku bylo schváleno 24 sítí podle druhů nemocí, do nichž se zapojilo přes 900 pracovišť z asi 300 nemocnic v 26 členských státech EU. České nemocnice se zapojily do 17 z těchto sítí. Podle Vojtěcha je to sedmé největší zapojení ze všech zemí a první mezi novými členskými státy.

Patnácti skupinám nemocí se věnuje Fakultní nemocnice v Motole, zapojené jsou také pražské nemocnice Královské Vinohrady, Bulovka, Thomayerova a Všeobecná fakultní nemocnice, v Brně tamní fakultní nemocnice, Masarykům onkologický ústav a Nemocnice svaté Anny.

V ČR je podle různých odhadů 20.000 až 800.000 pacientů s vzácnými nemocemi. Nejčastěji jde o vrozené vývojové vady, dědičné poruchy metabolismu a vzácné nádory. Většina má genetický původ. Rozvíjejí se už před narozením, tři čtvrtiny případů se projeví v dětství. Zhruba 30 procent pacientů umírá před pátým rokem života.

Naděje na úplné vyléčení je malá, na 98 procent vzácných onemocnění není účinný lék. Stovky léků se vyvíjejí, pacienti si ale stěžují, že trvá i několik let než jsou dostupné v Česku. Léčba jediného pacienta může stát až desítky milionů korun ročně. V současné době je často placená podle takzvaného paragrafu 16, tedy na výjimku v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, která přiznává pacientovi nárok na léčbu, pokud je jediná možná. Některé nemoci je možné léčit jen v zahraničí.

van jw

LETNÍ NÁSTRAHY: Jak připravit OČI na dovolenou

Praha, 15.6.2018 (Side Effect)

Rozsednuté obroučky, ztracené čočky, peripetie s plaváním, unavené oči z dlouhé jízdy, infekce, nečekané úrazy či rohovka spálená od slunce. Mnoho lidí se tak soustředí na svou blížící se vysněnou dovolenou a přípravy s odjezdem spojené, že zapomene věnovat před cestou adekvátní pozornost svým očím. A co si budeme povídat, vidět na dovolené by bylo jistě fajn. Pojďme se s očními lékaři podívat na to, co nám hrozí a jak tomu předejít.

Samota na konci světa, výprava do jihoamerických pralesů, rumunské hory, výlet po Itálii, jachta v Chorvatsku, track po Islandu, nicnedělání na Kapverdách či relax na chalupě. Léto má pro každého vlastní šmrnc. Abyste si vytoužený oddych užili naplno, potřebujete vstřebávat nové zážitky s očima dokořán.

POZOR NA ÚRAZY ZPŮSOBENÉ DIOPTRICKÝMI BRÝLEMI

Letní období je typické tím, že nám na našem těle překáží všechno, co tam svým způsobem „nepatří“. Víc se pohybujeme, sportujeme, potřebujeme proto větší svobodu, a to nejen v pohybu. Dioptrické brýle nebo čočky nás sice neomezují v pohybu, ale v rozhledu ano. „Většina našich pacientů si stěžuje, že se jim s dioptrickými brýlemi hůře sportuje. V létě, kdy se více hýbeme a potíme, jsou často nepohodlnou překážkou,“ říká oční lékařka MUDr. Jana Mikšovská z oční kliniky DuoVize Praha. „Dioptrická sluneční skla jsou už v dnešní době odlehčená a z nerozbitných materiálů, takže při jejich rozbití nevznikají nebezpečné ostré střepiny. Riziko úrazu však není dobré podceňovat. Při úderu, nešťastném pádu na horském kole nebo při provozování extrémních sportů se rámeček může prakticky kdykoliv přelomit a způsobit poranění jako jakýkoliv jiný ostrý předmět,“ dodává Jana Mikšovská.

TIP LÉKAŘE: Pokud plánujete vyrazit na dovolenou s brýlemi na nose, nechte si vyrobit náhradní pár.

„Mnoho našich pacientů nám po návratu z exotických výprav či „obyčejného“ oddychu v Chorvatsku vypráví příběhy o tom, kterak o brýle přišli. Osudy brýlí jsou různé. Některé jsou zcizeny společně s kabelkou, jiné se nenávratně ztratí ve vlnách, další skončí zlomeny na dně plážové tašky. Dovolená se v tu chvíli mění na detektivní misi s účelem najít optiku a v nekonečné čekání na výrobu nových skel nebo celých brýlí. Už při třech a více dioptriích člověk téměř nevidí a dovolená bez brýlí se tak stává utrpením.“

KONTAKTNÍ ČOČKY: POZOR NA ZÁNĚTY

Kontaktní čočky před plaváním vyndejte. Jinak si koledujete o nebezpečný zánět!

O něco praktičtější jsou dle očních chirurgů pro letní měsíce kontaktní čočky. „Při jejich nošení je však důležité přísně dodržovat hygienická pravidla, aby se vaše dovolená neproměnila v trápení s vracejícími se očními záněty. Čočky nikdy nenoste delší dobu, než na kterou jsou určené a střídejte je s brýlemi, aby si oči ve vedrech občas odpočinuly a rohovka se mohla zhluboka „nadechnout“ kyslíku.“

Obzvlášť opatrní bychom dle odborníků měli být při pobytu u vody.

Základní pravidlo bezpečného nošení čoček zní: nikdy s nimi nechoďte do vody. Zejména se vyhýbejte plavání ve stojatých vodách, jako jsou rybníky a jezera. Dobrovolně byste tak riskovali oční záněty. Ve vodě přežívají bakterie, viry, chlamydie, plísně a akantaméby. Mikroorganismy se díky kontaktní čočce lépe „přisají“ na oko a mohou způsobit vážné záněty rohovky spojené s bolestmi, světloplachostí, zarudnutím, slzením a vředy. V extrémních případech mohou způsobit až slepotu.

LASEROVÁ OPERACE PÁR DNÍ PŘED DOVOLENOU? STÍHÁTE?

Lékaři oční kliniky DuoVize doporučují před dovolenou podstoupit operaci očí, která vás zbaví mnoha nepříjemností. Ať už se na dovolenou chystáte autem či letadlem, mít oči v pořádku se rozhodně vyplatí. Při dlouhém řízení hrozí vlivem únavy zhoršení vidění. To bývá příčinou častých dopravních nehod. Při cestování letadlem je zase problémem suchý vzduch. A vysušené čočky rozhodně nejsou pro oko nic příjemného.

Ideální laserová operace před létem? NeoLASIK HD nebo NeoSMILE 3D

Většina z nás už o laserové operaci očí slyšela. A většina z nás o ní už uvažovala. Zvlášť ve chvílích, kdy nám brýle nebo čočky komplikují život. Jako třeba v létě. Mnoho lidí trpí předsudky, že právě léto není na operaci vhodný čas. Tato obava je zbytečným přežitkem. Podle primářky oční kliniky DuoVize MUDr. Lucie Valešové je však v letních měsících důležité pouze vybrat si správnou metodu laserové operace.

„V létě jsou nejlepší volbou operační metody, při kterých oční chirurg odstraňuje dioptrie femtosekundovým laserem, například NeoLASIK HD nebo NeoSMILE 3D, bezbolestná metoda známá ve světě jako SMILE. Během operace se již neužívá excimerový laser, celou operaci vykonává femtosekundový laser sám. Odstraní dioptrie přímo v rohovce bez toho, aby musel chirurg narušit a pálit povrch rohovky. Rohovka tak zůstane pevná a celistvá. Večer po zákroku může pacient normálně fungovat, sedm dní po operaci sportovat a cca po deseti dnech si může užívat léto bez omezení.“

KONTROLA OČÍ PŘED CESTOU NA DOVOLENOU

Oční lékaři upozorňují také na to, abyste nezapomněli mezi nákupy plavek a nafukovacích lehátek zajít na kontrolu k očnímu lékaři.

„Lidé mohou mít až o 50 % zhoršené vidění a stále si myslí, že vidí výborně. Většina očních diagnóz nemá v počátečním stadiu žádné příznaky. Stav zhoršeného vidění přichází často nepozorovaně a pomalu. Člověk se snadno adaptuje na zhoršené vidění a slábnoucí zrak si uvědomí, až když je pozdě. Přitom stačí, že si za volant sedne s nezkorigovanou půlkou či mínus jednou dioptrií a zpomalené reakce mohou doslova způsobit neštěstí“, dodává primářka Valešová.

Dle očních lékařů je stav, kdy člověk trpí zhoršeným viděním za volantem, přirovnatelný k tomu, když do auta sedne opilý nebo pod vlivem drog. S kvalitou zraku souvisí i rychlost řidičových reakcí. Test ve Velké Británii, který iniciovala britská pojišťovna RSA, odhalil závažné zjištění: řidiči s nedostatečně zkorigovaným viděním vybočují ze svého jízdního pruhu o 62% častěji než řidiči s bezchybným viděním. „Vada zraku je, speciálně v kombinaci s rychlou jízdou, skutečným rizikem,“ varuje lékařka, a zároveň upozorňuje na důležitost pravidelných přestávek.

Dobré periferní vidění může při řízení jednoznačně zachránit život v situacích, kdy:

• Vám zboku vjede do cesty cyklista

• Chodec nečekaně vejde na přechod

• Ve zpětném zrcátku na dálnici nevidíte rychle vás předjíždějící vůz

NA CESTĚ DĚLEJTE PRAVIDELNÉ PŘESTÁVKY

Na dlouhých cestách klesá vlivem stereotypní činnosti pozornost. Oči se rychleji unaví a koncentrace se snižuje. Proto si dělejte jednou za jednu až dvě hodiny přestávku. Protáhněte se, projděte, dejte si kávu, nebo se klidně proběhněte. Čerstvý vzduch prospívá i unaveným očím. Pokud máte problémy s periferním viděním a před cestou jste nestihli navštívit lékaře, odstraňte alespoň nálepky na předním skle a různé předměty visící na zpětném zrcátku. Všechno zmíněné omezuje periferní vidění. V našem zorném poli by tak neměly být žádné předměty, které brání perifernímu vidění, protože na sebe strhávají pozornost.

ZA VOLANT NEPATŘÍ MODRÁ A HODNĚ ZATMAVENÁ SKLA

Zjistilo se, že barva skel mění vnímání vzdálenosti. Velmi tmavá a silně zabarvená skla nejsou vhodná pro řízení. Zhoršují schopnost vnímání kontrastů a celkového vidění. Intenzita zatmavení skel by neměla být vyšší než 60 %. Nejvhodnější barva filtru pro řízení je hnědá. Naopak se vyhněte zabarvení modrému – zhoršuje vnímání červené a zelené barvy až o 30 %. Může se tak stát, že vám ve změti billboardů a dopravních značek splyne červená na semaforu. Naopak žlutá skla v brýlích mohou napomoci lepšímu vidění v mlze. Ideální jsou pak skla s polarizačním efektem – perfektně zlepšují vidění po dešti na mokré vozovce.

JAK POZNAT, ŽE JSTE BARVOSLEPÍ?

Barvoslepost je označení pro poruchu vnímání barev, tzv. barvocitu. Lidé trpící touto poruchou mohou získat řidičské oprávnění. Důležité je, na jaké barvy se barvoslepost vztahuje. Pro řízení je stěžejní dobré rozlišení červené a zelené, především v jejich intenzivních odstínech. Některé poruchy barvocitu jsou jen velmi jemné. Jde o genetické onemocnění, které se nedá léčit. Lze s ním žít, nijak zásadně člověka v běžném provozu neomezuje, je však třeba na něj pamatovat při řízení.

SLUNEČNÍ BRÝLE

„Na sluneční záření jsou obecně citlivější lidé s mínusovými dioptriemi. Bývají více světloplaší a výrazně reagují na ostré světlo. Brýle by měli nosit vždy za jasného počasí. Ostatně jako všichni – chráníme tak jeden z našich nejcennějších smyslů, tedy zrak,“ radí MUDr. Jana Mikšovská.

Obzvlášť důležitá je podle odborníků ochrana před sluncem u moře a na horách, kde je slunce agresivnější. V oboru očního lékařství existují záznamy o případech, kdy pacient vlivem vysoké intenzity světla dočasně oslepl. Proto je stěžejní výběr slunečních brýlí – je třeba pořídit kvalitní brýle, nejlépe s UV filtrem. A nezapomínejme na děti. Jejich zrak musíme také chránit. A to od prvního momentu, kdy je vystaven přímému slunečnímu záření. Pro malé děti existují sluneční brýle na gumičku, která je zafixuje. Pro nejmenší doporučujeme alespoň čepici s kšiltem, abychom jejich oči ochránili před přímým slunečním zářením.

ZAJÍMAVOSTI:

Věděli jste, že bungee jumping může poškodit zrak?

Některé tipy sportů jsou pro oko skutečně nebezpečné – například právě bungee jumping. Tento sport nedoporučují lékaři krátkozrakým lidem s dioptriemi vyššími než 4. Oko je vystaveno velkým nárazům a může dojít až k odtržení sítnice.

LEKÁRNIČKA NA CESTY: i oko se může spálit od slunce

Stejně jako se lehce spálí pokožka, hrozí podráždění či popálení povrchu oka – resp. oční rohovky. Projevuje se silnými pocity řezání a pálení. V takové situaci pomůžou tzv. umělé slzy. A proto je dobré, aby byly stálým obsahem vaší lékárničky (nejen) na cesty. Umělé slzy se vyplatí, stejně jako protizánětlivé kapky, mít po ruce hned v několika baleních.

Motorkáři zaplní Václavské náměstí na pomoc dystrofikům

Praha, 15. 6. 2018 (Commlab) – Již od dnešního dne se uskuteční jubilejní 10. ročník charitativní akce spolku MDA RIDE.

Tato největší motocyklová charitativní akce v České republice je spojená s veřejnou sbírkou, jejíž výtěžek používá spolek MDA RIDE na individuální pomoc lidem postiženým svalovou dystrofií, a také na podporu činnosti organizací, které sdružují lidi s nervosvalovým postižením, známým jako svalová dystrofie, konkrétně Asociace muskulárních dystrofiků a společnost Parent Project.

Záštitu nad akcí převzal místostarosta Prahy 1 Richard Bureš (ODS): ”Jsem rád, že již 3. rokem mohu poskytnout záštitu nad touto akcí a svým dílem přispět dobré věci. Tak se přijďte podívat a podpořit nás – Jedeme v tom s vámi. Užijete si výbornou párty plnou živých koncertů a tradiční Spanilou Jízdu Prahou."

KDY a KDE: v sobotu 16. června od 9:30 hodin na Václavském náměstí v Praze

Během devíti let spolek MDA RIDE ve veřejné sbírce vybral a věnoval již 4 846 834 korun a pomohl financovat celkem 264 projektů.

Během akce se bude dražit košile v designu Harley-Davidson, vlastnoručně podepsaná legendárním Willie G. Davidsonem, motocyklovým návrhářem a bývalým vice presidentem společnosti Harley-Davidson Motor Company. Hosté rovněž pokřtí novou knížku Duchennovi jezdci aneb Život se svalovou dystrofií.

Hlavním bodem programu je tradiční Spanilá jízda Prahou, která odstartuje ve 14:00 hodin. Této společné vyjížďky jezdců na motocyklech všech značek a velikostí se účastní nemocní svalovou dystrofií ve vozech partnerů jako třeba Mustang Riders Club a 1st Veteran US Car Club Praha.

V předvečer akce, tedy v pátek 15. června se od 18:00 hodin na Václavském náměstí v Praze koná koncert pro MDA RIDE. Headlinerem je kapela Queenie, dále zahrají kapely Strahov a Tram 69.

Ilustrační fotografie z předchozích ročníků:

O MDA RIDE:

• 23. března 2009 vznikl spolek MDA RIDE jako nezisková organizace provádějící osvětu v oblasti nervosvalových onemocnění a pořádající každoroční dobročinnou akci MDA RIDE.

• MDA RIDE je největší motocyklovou charitativní akcí v České Republice, jediným takovýmto projektem v Evropské Unii a (po švýcarské Love Ride) druhým na evropském kontinentu.

• Myšlenka uspořádat benefiční jízdu motocyklů vznikla v USA začátkem 80. let minulého století. Právě americká Love Ride, která se mezitím rozšířila do Švýcarska a Mexika, se stala inspirací pro Josefa „Káďu“ Kadeřábka, celoživotního motocyklového fandu a tehdejšího ředitele Harley Owners Group Praha Chapter.

• Duchennova svalová dystrofie je nejčastější a nejzávažnější progresivní svalovou dystrofií vůbec. Tato nemoc postihuje přibližně 1 ze 3600 – 6000 živě narozených chlapců. Nemoc je charakteristická ochabováním a ztrátou aktivní svalové hmoty. Zpočátku se narodí chlapec bez jakýchkoli příznaků, ty nastupují plíživě přibližně od dvou let věku – potíže s chůzí, po čase usednutí na vozík

Kompromisní dohoda uzavřena: snížení marže u nejdražších léků umožní přidat…

Praha, 15. června 2018 (ČLnK)

Během posledního termínu dohodovacího řízení (15. 6.) došli zástupci lékárníků a zdravotních pojišťoven ke shodě. Kompromisem pro obě strany je nyní navýšení signálního výkonu na 18,50 Kč za recept. Toto navýšení půjde především z finančních prostředků, které ušetří pojišťovny snížením obchodní přirážky u nejnákladnějších léků. Obě strany se také dohodly na navýšení Taxy laborum o 25 % a na vytvoření fondu na podporu malých venkovských lékáren.

Poté, co se dohodly všechny ostatní segmenty, ministr Vojtěch vyzval lékárníky a pojišťovny, aby spolu dále jednali a pokusili se shodu najít. Toho bylo dnešní dohodou dosaženo. „Na jedné straně se nám bohužel nepodařilo navýšení dalších finančních prostředků do lékárenské péče, na druhé straně se ale podařilo dohodnout navýšení signálního výkonu o 5,50 Kč na recept, a to díky tomu, že byla snížena obchodní přirážka nejnákladnějších léků. Myslím, že je to dobrý začátek principiálních změn v odměňování lékárenské péče,“ uvedl k dohodě se zdravotními pojišťovnami prezident České lékárnické komory, PharmDr. Lubomír Chudoba.

Tzv. signální výkon představuje peníze, které zdravotní pojišťovny poskytují lékárnám za výdej léků na recept. Nahradil v roce 2015 zrušené regulační poplatky. Dosavadně vyplácených 13 Kč za recept se nyní navýší na 18,50 Kč. Původním požadavkem lékárníků bylo navýšení na 30 Kč za recept.

Po šesti letech dojde zároveň k navýšení Taxy laborum. Ta tvoří sazbu za odborné lékárnické výkony při individuální přípravě léků ve veřejných lékárnách. Taxa laborum nebyla v posledních letech ani valorizována. Od příštího roku bude navýšena o 25 %.

Podle lékárníků je to krok správným směrem, který by měl nyní minimálně zbrzdit uzavírání některých lékáren. Pokud by totiž k dnešní dohodě se zdravotními pojišťovnami nedošlo, byla by bezpodmínečně ohrožena existence všech 600 jedinečných lékáren (lékáren, které jsou jediné v dané obci). „Rádi bychom s pojišťovnami jednali i nadále. Mimo jiné například o zavedení tzv. dispenzační taxy, tedy pevné částky jako odměny za odbornou činnost lékárníků při výdeji léčivých přípravků,“ doplnil výsledek dnešního jednání PharmDr. Lubomír Chudoba. Tato částka by pak byla stejná u každého léku, neměnila by se s jeho cenou. Běžně to takto funguje již u léků připravovaných přímo v lékárně. Tuto částku by hradily pojišťovny, nikoli pacient. Lékárníci by tak byli odměňováni za svou práci, a ne pouze za to, jak drahý lék vydají, jak to dosud v praxi funguje.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Hongkongští vědci tvrdí, že jsou na cestě k léčení AIDS

Hongkong 15. června (ČTK) – Vědecký tým z Hongkongské univerzity tvrdí, že možná našel způsob, jak „funkčně léčit“ napadení virem HIV, který vyvolává syndrom získaného selhání imunity (AIDS). Nová průlomová protilátka by mohla být užívána při prevenci i léčbě, věří vědci. O objevu informoval odborný časopis Journal of Clinical Investigation.

Tým kolem profesora Chena Zhiweie výzkum uskutečňuje v době, kdy Čína čelí sílící epidemii HIV mezi vysoce rizikovými skupinami včetně homosexuálů a sexuálních pracovnic. V Číně je HIV nakaženo zhruba 850.000 lidí, uvádí organizace AIDS Data Hub.

Čínská protilátka, která už byla testována na myších, dokáže vir kontrolovat a odstraňovat napadené buňky. Protilátka bude schopna jako první potírat různé druhy HIV, je přesvědčen Chen. Funkční léčba podle něj znamená, že množství viru v těle bude tak nízké, že bude neodhalitelné, a to po dobu braní injekcí s protilátkou. Na očkování by pacienti chodili jednou za čtvrt roku nebo i méně často.

Lidé napadení HIV mohou v současnosti držet vir pod kontrolou s pomocí antivirotik, která zabraňují tomu, aby vir napadl další buňky. Lék je však třeba brát denně a nedokáže likvidovat už napadené buňky. Vir tak proto může dál existovat a znovu se projevit, pokud pacient lék řádně neužívá.

I když jsou výsledky hongkongských vědců slibné, následovat musí klinické testy. Protilátka by se tak mohla na trhu objevit za tři roky až pět let. „Vlády jsou tu velmi pomalé v zavádění programů. Takže samotná skutečnost, že lék je k dispozici, ještě neznamená, že se dostane k lidem nebo že bude mít nějaký dopad,“ upozornil Andrew Chidgey z hongkongské organizace AIDS Concern.

zdp lcm