Nynější elektronické neschopenky používá 1078 lékařů

Praha 8. června (ČTK) – Nynější možnost vystavit neschopenky elektronicky využívá 1078 lékařů. Postupně přibývá formulářů o pracovní neschopnosti, které přes počítač České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) doktoři posílají. Zatímco v roce 2015 jich bylo dohromady kolem 56.000, loni zhruba 117.000. ČTK to sdělila mluvčí ČSSZ Jana Buraňová. V centrále ČSSZ se dnes kvůli budoucnosti e-neschopenek konala porada s premiérem Andrejem Babišem a ministryní práce v demisi Jaroslavou Němcovou (oba ANO).

Lékaři mohou elektronické neschopenky sociální správě posílat už od roku 2010. Zákon e-neschopenky zavádí od ledna 2019, jejich používání má být ale dál dobrovolné. Ministerstvo práce nyní navrhuje úpravu z normy vyškrtnout a do roku 2021 připravit úplně nový projekt. Vláda o tom začala jednat ve středu, rozhodnutí o týden odložila.

„Hledali jsme náhradní řešení, které bychom chtěli nějakým způsobem stihnout od 1. ledna 2019. Chceme, aby byly neschopenky řešeny elektronicky, následně budeme řešit propojení na zaměstnavatele a na zaměstnance,“ řekl dnes novinářům po své návštěvě centrály ČSSZ premiér. Podle něj se od příštího roku dá využít národní registr zdravotnických pracovníků ministerstva zdravotnictví. „Máme 32.000 doktorů, kteří vystavují pracovní neschopnost,“ dodal Babiš. K čemu přesně by se registr měl využít, neupřesnil.

Zatím není jasné, od kdy by e-neschopenky měly být pro lékaře povinné. „Minimálně necháme dobu, kdy proces bude nabíhat, než řekneme datum, kdy řekneme, že to bude povinné,“ uvedla Němcová. Řekla, že by ale lékaři měli mít povinnost vystavovat e-neschopenky dřív než za několik let, a to kvůli zamýšlenému zrušení karenční doby.

Už nyní mohou doktoři pro vypsání neschopenek používat takzvané e-podání. Potřebují k tomu počítač s internetem, datovou schránku či elektronický podpis a lékařský software, který službu e-podání podporuje. Musí se také v ČSSZ zaregistrovat.

„Logickou podmínkou je identifikace lékaře, a tudíž jeho registrace k této službě na příslušné správě sociálního zabezpečení, která mu na základě jeho žádosti přidělí číslo pro elektronickou komunikaci. Vyřízení žádosti probíhá bezproblémově a je záležitostí několika minut,“ uvedla mluvčí. Dodala, že za registraci lékaři nic neplatí.

Na konci března registrovala správa 1078 doktorů. Počet formulářů, které úřad elektronicky obdrží, každý rok roste. V roce 2015 dostala ČSSZ 24.000 prvních dílů neschopenky, 23.000 druhých dílů a přes 9200 hlášení ošetřujícího lékaře přes počítač. Loni obdržela 49.900 prvních dílů a 46.800 druhých dílů rozhodnutí o pracovní neschopnosti, k tomu asi 20.600 hlášení ošetřujícího lékaře.

Podle ČSSZ znamená elektronická neschopenka úbytek administrativy i úsporu času a peněz. Tiskopisy si nemusí lékař vyzvedávat, nemusí je vyplňovat ručně a posílat poštou. Potřebná pacientova data se načtou rovnou z lékařovy evidence. Nemocnému doktor pak vytiskne jeho potvrzení.

„Služba e-podání, kterou ČSSZ nabízí, byla v roce 2010 vyvíjena pro plošné využívání lékaři,“ dodala Buraňová.

ČSSZ chce od příštího roku umožnit zaměstnavatelům nahlížet do údajů o jejich nemocných pracovnících. „ČSSZ data poskytuje prostřednictvím svého e-portálu. Bude to další služba,“ řekl ČTK zastupující ředitel ČSSZ Pavel Krejčí. Zaměstnavatelé se budou moci přihlásit přes datovou schránku.

Pokud lékař neschopenku nevyplní elektronicky, firmy údaje o pracovní neschopnosti svého zaměstnance uvidí až po několika dnech. V systému totiž budou až poté, co správa tiskopisy dostane poštou.

Projekt e-neschopenek, který měl fungovat od ledna 2019, počítal se začleněním do jednotného informačního systému ministerstva práce. Údaje o příjemcích nemocenské a dalších dávek se tak měly propojit.

ktk snm

ORLING zvýšil tržby o 10 procent a plánuje další růst

Český výrobce kolagenních arthronutraceutik jako první v oboru vyvinul komplexní přípravek pro výživu cév a kardiovaskulárního systému u lidí se syndromem „těžkých nohou“

Ústí nad Orlicí, 7.6.2018 (ORLING)

Rodinná firma ORLING z Ústí nad Orlicí, významný výrobce přírodních kolagenních doplňků stravy pro komplexní výživu a regeneraci kloubního systému lidí a zvířat, dosáhla v roce 2017 celkový obrat 82 milionů korun. Představuje to téměř desetinový meziroční nárůst. Zhruba jedenáctiprocentní navýšení zaznamenala společnost v exportu, který se loni dostal na hranici 45 milionů korun s 55procentním podílem na celkových tržbách.

Informovala o tom spolumajitelka a jednatelka firmy ORLING ing. Kateřina Marie Dušková s tím, že v letošním roce v Ústí nad Orlicí počítají s dalším více než 3,5procentním růstem celkového obratu na 85 milionů korun. „Kolagenní doplňky stravy vyvážíme do Srbska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, na Kypr, do Polska, Slovenska, Bulharska, Ruska, Litvy a Lotyšska, ale také do Vietnamu. Významnými tuzemskými odběrateli našich přípravků jsou potom ViaPharma, Phoenix lékárenský velkoobchod, Pharmos, Alliance Healthcare, Henry Schein nebo Vivantis,“ konstatuje ing. Dušková.

ORLING s pouhými 35 zaměstnanci patří k největším světovým výrobcům kombinovaných kolagenních přípravků. Pro humánní užití je určeno až 70 procent celkové produkce doplňků stravy, výjimečných zejména vysokým obsahem a originální kombinací účinných kolagenních peptidů. Zbylá část výrobků firmy potom napomáhá ochraně a výživě kloubů a pohybového aparátu zvířat. V současnosti ORLING z přírodních surovin nejvyšší potravinářské a farmaceutické kvality ročně zpracuje 80 tun kolagenního hydrolyzátu. Ve formě různých doplňků stravy zajišťuje výrobu v oboru nejkomplexnějších a nejefektivnějších kolagenních arthronutraceutik, přinášejících úlevu lidem trpícím osteoartrózou, osteoporózou a dalšími potížemi pohybového aparátu.

Na celkový rozvoj společnosti, do výstavby a technologií, zkvalitňování a rozšiřování produktového portfolia, ale také na nutné klinické studie vynaložil ORLING od svého vzniku v roce 1992 asi 500 milionů korun. Z toho zhruba polovinu investoval do permanentního vývoje a inovací výrobků.

Jeden z nedávných úspěchů firmy ORLING představuje například doplněk stravy Geladrink Junior. Vývoj tohoto celosvětově nejkomplexnějšího a nejúčinnějšího kolagenního arthronutraceutika pro výživu kostí a kloubního systému u dětí v růstu trval asi 10 let a vyžádal si náklady ve výši 5 milionů korun. „Jako první výrobce v oboru kloubních výživ jsme tak v roce 2016 uvedli na trh přírodní produkt, který svým optimálním složením surovin té nejvyšší kvality odpovídá potřebám dětí od tří do čtrnácti let. Doplňuje jim přísun potřebných minerálů a vitamínů, které běžné potraviny dnes už bohužel v dostatečném množství neobsahují,“ říká jednatelka společnosti ORLING Kateřina Marie Dušková.

Aktuálním výsledkem vývojových aktivit orlickoústecké společnosti je unikátní přípravek pro výživu a regeneraci cév a kardiovaskulárního systému. Výrobek s názvem Venalin Orling pomáhá lidem od pocitu takzvaných těžkých nohou, který souvisí s mnohdy závažným onemocněním žilního systému dolních končetin.

„Trvalo asi tři roky, než se nám podařilo vyladit recepturu k maximální možné účinnosti i technologické proveditelnosti. Nejprve jsme náš kolagenní doplněk stravy vyvinuli v kapslích, hned se ale objevila potřeba další formy, konkrétně nápoje. Na jeho vývoji jsme pracovali další rok a v současnosti výrobek v podobě práškového nápoje uvádíme na trh,“ informuje ing. Dušková. Dodává, že Venalin Orling je nejkomplexnějším přípravkem pro výživu cév a kardiovaskulárního systému v oboru. V Ústí nad Orlicí nemají žádné informace o tom, že by podobně zaměřený doplněk stravy regenerující typ kolagenu, který tvoří cévy, existoval v Evropě nebo na některém mimoevropském trhu.

Onemocnění žilního systému dolních končetin patří celosvětově k nejrozšířenějším zdravotním poruchám. Chronická žilní nedostatečnost s různým stupněm závažnosti postihuje 10 až 50 procent dospělé populace. Podle epidemiologických studií má asi 25 až 30 procent žen a 10 až 20 procent mužů křečové žíly. Zatímco mladým a pohybově více aktivním lidem se žilní problémy většinou vyhýbají, kolem šedesátého roku věku je podle statistik těmito obtížemi postižena zhruba polovina populace.

Vydouvání žilní stěny často bývá způsobeno vrozenou poruchou tvorby kolagenu. Tato bílkovina se podílí na pevnosti a pružnosti cévní stěny. V křečových žilách je méně kolagenu příslušného typu, než v žilách normálních, a proto jsou jejich stěny slabší a snáze se rozšiřují. Patologické změny v křečových žilách jsou způsobeny jednak genetickými faktory, ale také degenerativními procesy kolagenu, kdy dochází ke změně tvorby kolagenu z majoritního typu na typy jiné, méně pružné.

„Proto je důležité aktivně podporovat regeneraci žilního kolagenu pomocí přípravků s kolagenními peptidy, které vyživují buňky pojivových tkání a stimulují je k tvorbě fyziologického typu kolagenu,“ zdůrazňuje Kateřina Marie Dušková, jednatelka společnosti ORLING v Ústí nad Orlicí. Podle ní chronická žilní nedostatečnost nepochybně souvisí i s moderním stylem života, který je charakterizován nedostatkem pohybu, dlouhým sezením, nebo naopak dlouhým stáním při výkonu povolání. Mezi další rizikové faktory patří rovněž nízký obsah minerálů a vitamínů v běžných potravinách, obezita, hormonální změny v těhotenství, antikoncepce či hormonální léčba a kouření.

ORLING, s. r. o., působí v oboru kloubních výživ 26 let. Rodinnou firmu v roce 1992 založili Kateřina Dušková s manželem Petrem a se svým otcem prof. MUDr. Milanem Adamem, DrSc. Tento významný český revmatolog a přední světový odborník na biochemii pojivových tkání v roce 2003 v Paříži obdržel prestižní cenu UNESCO za celoživotní přínos lékařské vědě. Výsledky práce pardubického rodáka prof. Adama, který zemřel v září 2008 ve věku 80 let, se staly základem dodnes nejúčinnějšího a světově nejpoužívanějšího kolagenního arthronutraceutika Geladrink. Ten je stále jediným komplexním přípravkem na světě s účinností objektivně potvrzenou klinickou studií podle zásad “Medicíny založené na důkazech”.

Zhojení ran za pár dní není sci-fi. Rázová vlna…

PRAHA, 7. června 2018 (FYZIOklinika) – Ročně utrpí v Česku popáleniny, které vyžadují zásah lékaře, přes sto tisíc lidí. Křečové žíly trápí až polovinu dospělé populace. Nejzávažnějším důsledkem žilních poruch je otevřený bércový vřed. Popáleniny, vředy, řezné rány nebo odřeniny umí vyléčit rázová vlna. Tam, kde jiné metody selhaly, léčí a urychluje hojení s úspěšností přes 75 procent.

Pokud se rána hojí pomalu a defekt se prohlubuje, je nejúčinnější léčbou současnosti terapie planární rázovou vlnou. Ve FYZIOklinice ošetří rázovou vlnou desítky pacientů denně, nejčastěji s kalcifikáty ve šlaše svalu, bolestí šlach (entezopatie), svalů a natržením svalových vláken. Vedle chronických ran a svalových bolestí se v létě hojně přidávají také akutní sportovní úrazy.

„Pro každou diagnózu je vhodný jiný typ rázové vlny. Jeden pomáhá při bolestech zad, urychluje léčbu zánětů měkkých tkání, jiný účinně hojí řezné a mokvající rány, zlomeniny nebo pomáhá i při některých neurologických diagnózách. Naší unikátní metodou je kombinace rázových vln a manuální fyzioterapie, což přináší vyšší a rychlejší efekt léčby. Nespoléháme pouze na jedno nebo druhé, propojení fyzioterapie a technologie rázových vln nám umožnilo změnit dosavadní přístup k pooperační rehabilitaci a minimalizovat dobu rekonvalescence po úrazu nebo operaci,“ popsal ředitel FYZIOkliniky Zdeněk Bílek.

Tři typy rázových vln a jejich užití

Existují tři typy vysokoenergetických rázových vln, které se liší intenzitou průniku energie rázu do tkáně. Každý typ je vhodný pro aplikaci na jiná zranění:

– radiální rázová vlna – akutní blokády páteře a žeber
– fokusovaná rázová vlna – bolesti kloubů, vazů, záněty šlach, patní ostruha, zamrzlé rameno atd.
– planární rázová vlna – nehojící se rány, jako bércové vředy, dekubity; popáleniny; léčba erekce atd.

Podle praktických zkušeností vedoucí fyzioterapeutky Ivy Bílkové urychlila metoda rázové vlny účinek samotné fyzioterapie až desetinásobně. „Lidé většinou varovné signály svého těla neřeší, zpozorní, až když je bolest významně omezuje v běžném životě. Akutní blokáda páteře se například dál projevuje v bolesti mezi lopatkami, ve strnulé šíji, v bolesti hlavy, hrudníku a nezřídka eskaluje závratěmi a zvracením. Fyzioterapeutická náprava pak může trvat dva až čtyři měsíce. S terapií rázovou vlnou se pacient zbaví bolesti do tří dnů,“ porovnala Bílková.

První terapii radiální rázovou vlnou v České republice představila FYZIOklinika v roce 2011. O rok později se přidala také technologie fokusované rázové vlny. S planární rázovou vlnou pracují zdejší fyzioterapeuti od roku 2017. Ta má velký význam především při hojení bércových vředů či diabetických gangrén, ovšem s úspěchem se využívá také k léčbě erektilních dysfunkcí.

„V praxi se setkáváme s klienty, kteří jsou vyčerpaní z vleklé léčby otevřených ran. Většina z nich k nám přichází po více než roce bezvýsledné léčby. Ve více jak 90 procentech případů se pak díky planární rázové vlně podaří podnítit tkáň do závěrečné fáze hojení nejpozději do tří měsíců. Dovolím si proto tvrdit, že při současném dodržování souvisejících režimových opatření je planární rázová vlna jedním z nejúčinnějších stimulátorů hojivého procesu současnosti,“ míní Iva Bílková.

Na rozdíl od jiných způsobů léčby defektů měkkých tkání je terapie rázovou vlnou neinvazivní metodou, bez lokální anestezie. Její aplikace nemá žádné nežádoucí účinky a výsledný efekt je dlouhotrvající. „Jednou z největších výhod rázové vlny je, že ji lze použít v součinnosti s většinou diagnóz klienta s výjimkou zhoubného nádorového onemocnění, u něhož by kvůli podstatě terapie (akcelerace růstu) došlo k nežádoucímu aktivování jak zdravých, tak nádorových buněk,“ doplnila fyzioterapeutka.

Jak funguje planární rázová vlna?
Jedná se o fyzikální terapii pracující s mechanickými rázy. Vysokoenergetické tlakové vlny se při aplikaci soustředí na postižené místo a pronikají hluboko do tkáně. V místě dopadu rázové vlny dochází k významnému zrychlení biochemických procesů, a tím i opravě porušené tkáně. Využití planární rázové vlny, která je variantou fokusované rázové vlny s elektromagnetickým generátorem rázu, zkracuje dobu hojení ran a kožních vředů a zvyšuje šanci na jejich úplné zhojení.

FYZIOklinika, www.FYZIOklinika.cz

Je nestátní zdravotnické zařízení zaměřené na prevenci a léčbu bolestivých stavů pohybového aparátu. FYZIOklinika do české praxe uvedla nový koncept služeb FYZIOterapie All-Inclusive a FOKUS All-Inclusive – kombinaci dostupných metod, od ultrazvukové diagnostiky přes manuální fyzioterapii po využití radiálních nebo fokusovaných rázových vln, v rámci jedné komplexní návštěvy klienta.

V oblasti fyzikální terapie je pražská FYZIOklinika největším centrem pro léčbu rázovou vlnou v ČR a řadí se mezi největší pracoviště v Evropě. Aplikace této inovativní technologie zvyšuje efekt manuální fyzioterapie – je užitečným doplňkem při léčbě bolesti v léčebných programech a v případě planární rázové vlny dokonce umožňuje výrazné urychlení hojení ran. FYZIOklinika získala prestižní ocenění Firma roku 2017 v regionu Praha a umístila se na druhém místě v celostátní soutěži Ordinace roku 2017 v kategorii Rehabilitační ordinace. Ve stejném roce obsloužila v pražském centru přes 6000 návštěv. Spravuje největší databázi videonávodů na FYZIOcvičení v ČR, kterou neustále rozšiřuje a zveřejňuje na svém webu. V dubnu 2018 složila vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT, mezinárodní zkoušku na McKenzie Institute International a získala tak jako jedna z mála Čechů tuto akreditaci.

Loni hromadně uhynulo na 100.000 ks drůbeže, hlavně v horku

Praha 7. června (ČTK) – Veterináři evidují za loňský rok 11 hromadných úhynů drůbeže, v osmi z nich šlo o problémy s ventilací při vysokých teplotách. Zahynulo při nich kolem 100.000 kusů drůbeže, sdělil dnes ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Je to přibližně stejný počet, jako se vybil při loňské epidemii ptačí chřipky. V ČR se loni chovalo kolem 148 milionů kusů drůbeže.

Veterináři připomínají, že chovatelé by měli být v horkých dnech obezřetní, a starat se mimo jiné i o pitný režim zvířat, u hospodářských zařízení by měli mít zajištěnou ventilaci a náhradní zdroje energie.

„Dá se říci, že nejvíce hromadných úhynů každoročně připadá na letní měsíce zejména v závislosti na počtu horkých dní,“ uvádí Vorlíček. Nejčastěji hynuli brojleři. „Při dalších úhynech byl určující požár, stres a v jednom případě byla drůbež málo životaschopná,“ dodal.

Chovatelé by tak v současném teplém období měli dbát na pohodu zvířat, věnovat zvýšenou pozornost napájení, chlazení a větrání. Veterináři se nyní také preventivně zaměří na kontrolování dodržování chovatelských povinností, které právě s teplým počasím souvisí.

„V pohotovostním plánu chovatele musí být uvedena doba, po kterou je možné udržet dobré životní podmínky pro zvířata v případě selhání umělého větracího systému. Tato povinnost se týká všech hospodářství, kde větrání závisí na umělém větracím systému. Chovatel v případě výpadku energie v ustájovacích prostorech musí zajistit činnost náhradních energetických zdrojů s odpovídajícím výkonem,“ připomíná mluvčí.

Ve velkochovech prasat a v kravínech je při extrémních teplotách vhodné zvířata chladit sprchou. Zvířata na pastvě, hlavně krávy a ovce, musí mít na pozemku možnost, kde by si mohla odpočinout ve stínu, také musí mít zajištěné zdroje vody. Podle veterinářům vypijí dospělá prasata 25 litrů vody za den, ovce 20 litrů, dospělý skot 40 litrů a dojnice mezi 100 a 180 litry denně.

Na dostatek vody by podle veterinářů neměli zapomínat ani lidé, kteří cestují s domácími zvířaty. „Zejména při delší cestě by měli dělat pravidelné zastávky a nechat při nich zvíře proběhnout a napít. Zvířata je potřeba zastínit a v případě velkého horka i chladit, nejlépe vlhkou textilií,“ informuje mluvčí. Polévání vodou zvířete naopak veterináři nedoporučují.

„Pokud lidé venčí psy, tak nejvhodnější dobou procházky je ráno a večer. V době horka je vždy třeba volit cestu stínem a ne po rozpálených například asfaltových cestách. V případě přehřátí je vhodné chladit tlapky, podat odraženou vodu a umístit psa do stínu,“ dodal ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

drh mha

ČSÚ: Domácnosti utrácejí v rámci péče o zdraví nejvíce za léky

Praha 7. června (ČTK) – Výdaje českých domácností na zdravotní péči přesáhly v roce 2016 poprvé 50 miliard korun, lidé na své zdraví vynaložili 51,2 miliardy korun. Největší část tvořily výdaje za léky. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Z celkových výdajů domácností představovaly výdaje na zdravotní péči 2,31 procenta.

Za léčiva utratily domácnosti téměř polovinu ze svých celkových výdajů za zdravotní péči, konkrétně za léky na předpis zaplatily podle aktuálních údajů 10,3 miliardy korun, za volně prodejné léky a ostatní léčiva dalších 13,5 miliardy ročně. „V obou případech se jedná o nejvyšší hodnoty od roku 2010,“ uvedla Vladimíra Kalnická z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. V přepočtu na osobu vydala česká domácnost v roce 2016 za léky 2250 korun.

Dále jsou z rodinného rozpočtu hrazeny i příplatky u stomatologů, regulační poplatky za pohotovostní služby a poplatky za různá potvrzení od praktického lékaře, platby za nadstandardní výkony, materiál a služby a také kosmetické operace, služby dentální hygieny, nutričních terapeutů a další služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění.

„V posledních třech letech pozorujeme nárůst výdajů domácností na zdravotní péči o téměř pětinu (18 procent), a to ze 43,5 miliardy korun v roce 2013 na výše uvedených 51,2 miliardy korun v roce 2016,“ uvedli statistici. Za celé sledované období let 2010 až 2016 zaplatily české domácnosti z vlastních prostředků za zdravotní péči nad rámec veřejného zdravotního pojištění 322 miliard korun.

Celkové výdaje na zdravotní péči vzrostly v Česku v roce 2016 meziročně o 2,7 procenta na 361,6 miliardy korun. Dvě třetiny výdajů na zdravotní péči jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, tzn. prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Z veřejných rozpočtů bylo zaplaceno 62,5 miliardy a domácnosti vydaly 51,2 miliardy korun. Zbytek je placený ze soukromého pojištění, neziskovými organizacemi nebo platbami od zaměstnavatelů v podobě preventivních prohlídek.

České domácnosti se na celkových výdajích na zdravotní péči podílely předloni 14,2 procenta. V roce 2015 měly ze zemí EU nejvýraznější zastoupení domácností ve financování zdravotní péče v Bulharsku (48 procent), v Lotyšsku (41 procent) a v Řecku (35 procent). Oproti tomu nejmenší byla ve Francii, kde se domácnosti podílely sedmi procenty.

fsl snm

Společnosti Boehringer Ingelheim a OSE Immunotherapeutics oznámily vznik globálního partnerství…

• Boehringer Ingelheim a OSE Immunotherapeutics tak navážou globální licencovanou spolupráci na poli imunoonkologie, jejímž cílem bude vývoj OSE-172, nového checkpoint inhibitoru (protilátky) zaměřený na buňky myeloidní linie
• Za předpokladu, že bude dosaženo všech stanovených cílů, obdrží OSE podporu ve výši 1,1 miliardy eur
• OSE-172, monoklonální protilátka anti-SIRP-alpha, je v současné chvíli v pozdním stádiu preklinického vývoje a může být potenciálně účinná u různých nádorů
• Touto spoluprací společnost Boehringer Ingelheim posílila základní pilíř své imunoonkologické modulační strategie a zaměřila se na nové přístupy k léčbě nádorů

Ingelheim, Německo a Nantes, Francie, 6. června 2018 (Boehringer Ingelheim) – Společnosti Boehringer Ingelheim a OSE Immunotherapeutics, biotechnologická společnost zaměřená na vývoj inovativních imunologických léčivých přípravků, oznámily exluzivní globální licencovanou spolupráci, jejímž cílem je společnými silami vyvinout OSE-172, SIRP-alpha antagonistu, který bude zaměřený na buňky myeloidní linie.

SIRP-alpha je receptor exprimovaný buňkami myeloidní linie, jakými jsou například dendritické buňky (DCs), makrofágy související s nádorem (TAMs) a myeloidní supresorové buňky (MDSCs). Při cílení na SIRP-alpha OSE-172 zabraňuje ligandu CD47 v jeho navázání a spuštění buněčných inhibičních účinků SIRP-alpha. OSE-172 má potenciál posílit protinádorovou imunitu zlepšením aktivity T buněk skrze posílení schopnosti dendritických buněk prezentovat antigeny, podporu fagocytických a zánětlivých vlastností makrofágů v nádorovém mikroprostředí a tím, že umožňuje diferenciaci myeloidních supresorových buněk do efektorového stavu.

„Partnerství s Boehringerem Ingelheim je opravdové uznání hodnoty našeho inovativního přístupu k léčbě nádorů. Cílem nově vzniklé aliance je urychlit první fázi vývoje protilátky OSE-172,“ řekl Dr. Dominique Costantini, výkonný ředitel OSE Immunotherapeutics. „Zkušenosti a znalosti Boehringeru Ingelheim budou neocenitelné pro náš klinický vývoj a pro naši snahu o tržní využití tohoto nového paradigmatu v léčbě nádorů.“

„Jsme nadšeni, že můžeme spolupracovat s OSE Immunotherapeutics na vývoji tohoto slibného nového imunologického onkologika,“ řekl Jonathon Sedgwick, Ph.D., Global Head Cancer Immunology & Immune Modulation Research ve společnosti Boehringer Ingelheim. „Klíčovou oblastí, na kterou se zaměřujeme, je identifikace molekul schopných zacílit imunoregulační receptory myeloidních buněk, z nichž SIRP-alpha má vedoucí úlohu. Jsme odhodláni vyvinout revoluční first-in-class léčivý přípravek, který změní životy pacientů a pomůže zvítězit nad onkologickými onemocněními.“

Společnost Boehringer Ingelheim získala globální práva na vývoj, registraci a uvedení na trh monoklonální protilátky OSE-172, která cílí na receptor SIRP-alpha exprimovaný v buňkách myeloidní linie. Jedná se o součást trvalého odhodlání nalézat nové inovativní přístupy v imunoonkologii. Dle smluvních podmínke získá OSE Immunotherapeutics 15 milionů eur od Boehringeru Ingelheim předem a dalších 15 milionů eur při splnění dalšího krátkodobého stanoveného cíle po odstartování faze I klinické studie. Celkem může OSE Immunotherapeutics získat vice než 1,1 miliardy eur po dosažení předem stanovených cílů, uvedení na trh a splnění prodejních cílů, spolu s licenčními poplatky za celosvětové tržby. 

O OSE Immunotherapeutics SA

OSE Immunotherapeutics je biotechnologická společnost zaměřená na vývoj inovativních imunologických léčiv pro aktivování a regulaci imunity na poli imunoonkologie a autoimunitních onemocnění. Neoepitopová inovace (Tedopi®) je dnes ve fázi III u pokročilých plicních karcinomů (NSCLC) po selhání checkpoint inhibitorů (anti PD-1 a anti PD-L1). Opce k využití licence byla realizována společností Janssen Biotech v červenci 2016, čímž došlo k pokračování klinického vývoje látky FR104 (anti CD28 mAb) u autoimunitních onemocnění po pozitivních výsledcích fáze I. Dvoukroková licenční opce byla v roce 2017 podepsána i se společností Servier Laboratories na vývoj OSE-127 (Effi-7) a to až do ukončení fáze II klinické studie naplánované u autoimunitního střevního onemocnění a Sjögrenova syndromu. Společnost má řadu vědeckých i technologických platform: neoepitopy, agonisty nebo antagonisty monoklonálních protilátek, což jí dává ideální pozici pro boj s rakovinou a autoimunitními onemocněními. Její first-in-class klinické portfólio má diverzifikovaný rizikový profil.

Pro více informací prosím navštivte: http://ose-immuno.com/en/.

Boehringer Ingelheim

Výzkum a výroba inovativních humánních a veterinárních léčiv jsou již více než 130 let hlavním posláním farmaceutické společnosti Boehringer Ingelheim. Tato rodinná firma patří celosvětově mezi 20 předních farmaceutických společností. Každý den se jejích 50 tisíc zaměstnanců snaží toto poslání naplnit inovacemi ve třech oblastech podnikání – v oboru humánních léčiv, veterinárních přípravků a biofarmaceutické smluvní výroby. Důležitým prvkem firemní kultury společnosti Boehringer Ingelheim je společenská odpovědnost. Zahrnuje účast v sociálních projektech po celém světě, příkladem je iniciativa „Making More Health“. Společnost Boehringer Ingelheim také aktivně podporuje rozmanitost v oblasti pracovních sil a těží z rozdílných zkušeností a dovedností svých zaměstnanců. Dále se zaměřuje na ochranu prostředí a klade velký důraz na udržitelnost zdrojů ve všech svých aktivitách.
 

Více informací je k dispozici na http://www.boehringer-ingelheim.com nebo v naší výroční zprávě: http://annualreport.boehringer-ingelheim.com.

Boehringer Ingelheim v onkologii

Onkologická onemocnění nám berou naše nejmilejší, čas i nevyužitý potenciál. V Boehringer Ingelheim poskytujeme novou naději pacientům tím, že bojujeme proti nádorovým onemocněním. Spolupracujeme s onkologickou odbornou veřejností tak, abychom mohli přinášet z vědeckého hlediska průlomová léčebná řešení a mohli tak zlepšit kvalitu života pacientů. Primární oblastí našeho zájmu jsou plicní a gastrointestinální nádory, u nichž se snažíme přinášet průlomová first-in-class léčiva, která mohou pomoci zvítězit nad rakovinou. Naše odhodlání přinášet inovace již vyústila v jedny z prvních léčivých přípravků pro karcinom plic, nicméně i v oblasti léčby dalších nádorů zaznamenáváme významné úspěchy díky unikátnímu výzkumu molekul zaměřených na nádorové buňky, imunoonkologické léky a inovativní kombinované postupy boje proti řadě onkologických onemocnění.

Lékárny BENU zaznamenaly druhý rok po sobě dvouciferný růst

Praha, 6.6.2018 (BENU)

Síť lékáren BENU zaznamenala v roce 2017 meziroční růst tržeb o 11 procent. Její tržby se zvýšily z 3,7 miliardy korun v roce předchozím na 4,093 miliardy. Zisk před zdaněním pak přesáhl čtvrt miliardy korun. Zveřejněné hospodářské výsledky byly vypracovány podle mezinárodních účetních standardů IFRS.

„Pozitivní výsledky BENU z posledních dvou let jsou založeny na vyváženém rozvoji, kdy promyšleně kombinujeme podporu stávajících a budování nových lékáren. Pro příštích několik let hodláme naši českou síť i nadále smysluplně rozšiřovat,“ zhodnotil ředitel BENU Česká republika Sebastian Ring.

BENU lékárny obslouží měsíčně 1,5 milionu zákazníků. Online pak vyřídí v průměru 2000 objednávek denně. V současné době funguje pod značkou BENU přes 210 lékáren po celé České republice, do konce letošního roku by se jejich počet měl přiblížit 230. Online obchod se na tržbách podílí zatím přibližně pěti procenty, v roce 2017 ovšem rostl o 200 procent a také letos společnost očekává růst alespoň o dalších 50 procent.

Současná strategie českých lékáren BENU se zaměřuje na individuální přístup k zákazníkovi a nadstandardní servis. Jako klíčový označuje rozvoj služeb zákazníkům a důraz na prevenci závažných onemocnění, jako jsou cukrovka, Alzheimerova choroba, rakovina kůže, rakovina plic a další. Za tímto účelem ve vybraných BENU lékárnách postupně přibývají konzultační místnosti. Lékárníci BENU také v dubnu 2018 ovládli tři ze čtyř kategorií soutěže Lékárník roku.

Benu Česká republika je dceřinou firmou společnosti PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Ta je součástí PHOENIX Group, vedoucího evropského distributora léčiv se sídlem v německém Mannheimu. Na českém trhu působí PHOENIX od roku 1992 a je zde dlouhodobě lídrem farmaceutické distribuce. Společnost poskytuje také logistické služby farmaceutickým výrobcům. Léčiva a další produkty v hodnotě více 40 miliard korun dodává zejména lékárnám, nemocnicím a dále z konsignačních skladů i ostatním distributorům.

Jak zajistit kvalitní život nevyléčitelně nemocným dětem?

Brno, 6.6.2018 (ČSPM ČLS JEP)

Situace nevyléčitelně nemocných dětí a jejich rodin je velmi náročná, jak v oblasti zabezpečení zdravotních služeb, tak i v oblasti zabezpečení jejich psychosociálních potřeb. Touto problematikou se komplexně zabývá paliativní péče, jejímž hlavním cílem je zajištění nejvyšší možné kvality života dětí i jejich rodin.

Přestože je to péče nesmírně potřebná a důležitá, není její dostupnost systémově zabezpečená. Problematikou dětí s život limitujícím a život ohrožujícím onemocněním a jejich rodin se v celé šíři zabývá dětská paliativní péče, která je u nás stále v počátcích a čelí celé řadě problémů. Mezi zásadní problémy v naší republice patří zejména absence kvalitního zabezpečení komplexnosti a návaznosti jednotlivých složek této péče a systému jejího financování na všech úrovních jejího poskytování. Sekce dětské paliativní péče ČSPM pracuje na docílení systémových změn v péči o dítě s život limitující diagnózou na všech úrovních zdravotní i sociální péče včetně zajištění potřebných úhradových mechanizmů.

Hlavním cílem paliativní péče je zajištění nejvyšší možné kvality života dětí s život omezujícím a ohrožujícím onemocněním a jejich rodiny. Je nezbytné, aby paliativní péče byla dostupná jak ve zdravotnických zařízeních, tak i v domácím prostředí dítěte, kdy za rodinou pravidelně dojíždí multidisciplinární tým odborníků, který je k dispozici 24 hodin denně.

Nezbytným krokem ke zlepšení stávající situace je podpora současných i potenciálních poskytovatelů domácí dětské paliativní péče. „Začít poskytovat paliativní péči o dětské pacienty je i pro zkušený domácí hospic velmi finančně náročné. Musí zaměstnat pediatra a dětskou sestru, proškolit celý personál. Bez podpory dotačního programu Ministerstva zdravotnictví by byl tento krok velmi obtížný,“ říká MUDr. Mahulena Mojžíšová, předsedkyně Sekce dětské paliativní péče ČSPM ČLS JEP. „Pokud by zdravotní pojišťovny zároveň byly ochotny podepsat s těmito poskytovateli smlouvu, mohli bychom mít v ČR v horizontu několika let vybudovanou síť poskytovatelů domácí dětské paliativní péče,“ dodává.

Velkým tématem je také podpora paliativních týmů v nemocnici. V současnosti působí v ČR pouze jeden tým a to ve FN Motol, který vznikl díky podpoře Nadačního fondu Avast. „Vytvoření úhradových mechanismů pro zajištění fungování paliativních týmu v nemocnicích je dalším nezbytným krokem k zajištění návaznosti péče,“ říká na závěr doktorka Mojžíšová.

Vláda o e-neschopenkách zatím nerozhodla

Praha 6. června (ČTK) – Vláda dnes na týden přerušila debatu o návrhu na odložení projektu elektronických neschopenek, které se měly v Česku používat od příštího roku. V pátek se k e-neschopence uskuteční ještě zvláštní porada s experty. Novinářům to dnes po jednání kabinetu v demisi řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministerstva práce není zavedení od ledna reálné a představovalo by masivní zásah do nemocenské. Vedení resortu navrhuje e-neschopenky teď ze zákona vyškrtnout a připravit úplně novou úpravu, podle níž by nový projekt fungoval od roku 2021.

„Návrh je samozřejmě změnit termín, ale ministerstvo práce slibuje, že od 1. ledna 2019 zavede předběžný systém, kdy lékař při vystavení elektronické neschopenky využije registr ministerstva zdravotnictví,“ uvedl Babiš. Podle něj mu zástupci ministerstva nebyli schopni dnes na jeho otázky odpovědět, uskuteční se proto v pátek zvláštní porada.

Práce na projektu má podle ministryně v demisi Jaroslavy Němcové (ANO) převzít Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která nemocenskou vyplácí. „Předpokládáme, že příprava bude trvat dva roky, tak jak bylo naplánováno. Přesuneme celý projekt na ČSSZ, kam patří. Nebudeme vytvářet registry, které nejsou potřeba. Už dnes víme, že použijeme registr lékařů, který má ministerstvo zdravotnictví. S ministerstvem vnitra řešíme autentizaci ostatních účastníků – zaměstnavatelů a zaměstnanců,“ uvedla před jednáním kabinetu Němcová. První etapa by podle ní začala k 1. lednu 2019, ostatní části projektu k roku 2021.

Lékaři mohou elektronicky neschopenky vystavovat už nyní, a to od roku 2010. Využít mohou takzvané e-podání. Potřebují k tomu jen počítač s internetem a lékařský software, který službu e-podání podporuje. Musí se pak v ČSSZ registrovat.

Schválený zákon počítá s tím, že doktoři začnou elektronické neschopenky plošně používat od ledna 2019. Vystavování bude ale dobrovolné. Podle ministerstva práce nynější legislativní úprava obsahuje nejasnosti a při přípravách projektu se ukázalo, že zavádění bude složitější a náročnější na čas. Vedení resortu uvedlo, že zrušení neznamená opuštění záměru e-neschopenky zprovoznit. V podkladech pro vládu autoři napsali, že úplně nový návrh by kabinet měl dostat do konce letošního roku.

Pracovníci ministerstva už v únoru na jednání sněmovního sociálního výboru uvedli, že se čeká na strategické rozhodnutí, zda budou elektronické neschopenky spadat pod ČSSZ, nebo je převezme ministerstvo. Řekli, že návod na používání e-neschopenek a popis postupu začali chystat loni v červnu. Nastavení bylo podle zástupců resortu připraveno, rozhodovat se mělo o technickém provedení a vypsat se mělo výběrové řízení na dodavatele systému.

Ministryně Němcová už tehdy uvedla, že se projekt nejspíš nestihne včas dokončit. Před nedávnem pak novinářům řekla, že e-neschopenka byla překvapivě špatně připravena a „všechny kroky jsou víceméně na papíře“.

Na projekt e-neschopenek se zaměřil sněmovní podvýbor pro informační systémy, který vedou Piráti. Podle jejich poslanců za zpoždění může nynější vedení ministerstva, které po svém nástupu do úřadu v práci svých předchůdců nepokračovalo a nepodniklo nic, aby se dokončení zvládlo. Postup ministerstva označili za obstrukce.

Díky e-neschopence by nemocní zaměstnanci nemuseli nosit potvrzení o pracovní neschopnosti do práce, nebo je posílat poštou, ale mohli by se jít rovnou domů léčit. Zaměstnavatel a také ČSSZ by dostali od lékařů informace hned elektronicky. Jednodušší by byla pak také administrativa.

rem ktk mha

Podle průzkumu schizofrenie není překážkou v přátelství či práci

Praha 6. června (ČTK) – Většina lidí, kteří znají pacienty se schizofrenií, nepovažuje jejich nemoc za překážku v přátelství, společném soužití či v zaměstnání a sousedských vztazích. Ukázal to průzkum spolku Revenium, který se zaměřuje na pomoc lidem se zdravotním znevýhodněním. Odpovídalo 500 dospělých. ČTK výsledky poskytlo vedení spolku. Podle něj schizofrenií trpí asi procento populace. V Česku by to mohlo být tedy kolem 105.000 lidí.

Schizofrenie patří mezi psychózy. Pacient má rozdělené myšlení, nepřesně kvůli tomu vnímá realitu a mívá nepřiměřené chování. Má potíže odlišit představy od skutečnosti, okolní dění si vykládá mylně. Mívá bludy a deprese, bývá přecitlivělý, uzavřený i agresivní. Často se uzavírá a izoluje od ostatních.

Do průzkumu se zapojili lidé, kteří mají o nemoci povědomí či se s pacientem ve svém okolí setkali. Celkem 86 procent z pětistovky dotázaných uvedlo, že schizofrenii nepovažují za překážku v přátelství. Téměř tři pětiny řekly, že v nemoci nevidí ani problém při soužití ve společné domácnosti. Schizofrenik či schizofrenička by jako kolegové nevadili 68 procentům odpovídajících. Pro čtyři pětiny dotázaných by nebyl problém mít nemocného za souseda. Téměř všichni se shodli na tom, že by pacienti měli dostávat ale nejlepší dostupnou péči a měli by mít možnost žít plnohodnotný život včetně zaměstnání.

„Schizofrenii si veřejnost spojuje především s projevy agrese vůči okolí, tyto projevy však můžeme účinně ovlivňovat,“ uvedl předseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně Martin Anders, který je přednostou psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Podle něj je nutné pacientovi pomoci i s tím, aby se vyznal ve světě, odboural svou uzavřenost a byl schopen se o sebe postarat. „Celý den například stráví na lůžku bez chuti vyvíjet jakoukoliv aktivitu,“ popsal Anders.

Ke zlepšení by měla přispět reforma psychiatrické péče. Jejím cílem je přesunout léčbu a terapii z nemocničních zařízení a léčeben do specializovaných center. Tato střediska by podle plánů měla v budoucnu být v každém okrese, celkem by jich měla fungovat asi stovka. Pracovat v nich mají týmy psychiatrů, klinických psychologů, sester a sociálních pracovníků.

Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. Lékaři i pacienti si na nedostatek financí stěžují, podle nich se bez prostředků modernizace provést nedá.

Prvních pět center duševního zdraví by mělo vzniknout do července, a to v Praze a krajích Jihomoravském, Ústeckém, Olomouckém a Vysočina. Zpočátku by se měly platit z evropských dotací. Do tří let by center mohlo být 30.

ktk mha