www.pharmnews.cz

Internisté chtějí zvrátit nadbytečné užívání léků, možnosti proberou v Brně

8 listopadu, 2023
by Redakce

Až 30 procent nákladů směřuje podle odborníků na péči, která přináší pacientovi velmi malý nebo žádný užitek a může mu i škodit. „Na odděleních se běžně setkáváme s pacienty, kteří berou až deset léků denně a procházejí řadou vyšetření, která mají malý diagnostický přínos. Lékaři se často neptají, jaké léky vysadit, ale spíše co ještě nasadit. Mnohdy ze strachu, aby něco nepodcenili. Pokud člověk užívá více než pět léků, stoupá riziko nežádoucích účinků kvůli jejich vzájemnému ovlivňování nad 30 procent. Dle světových dat jsou nežádoucí účinky léčivých přípravků příčinou až deseti procent hospitalizací,“ uvedl internista Petr Grenar.

Součástí projektu Choosing Wisely byl i průzkum ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, který provedl Grenar spolu s kolegy. Téměř 95 procent dotazovaných odpovědělo, že některá vyšetření se dle jejich názoru provádí nadbytečně. Týká se to především laboratorních odběrů, CT vyšetření nebo rentgenu, ultrazvuku břicha, EKG či magnetické rezonance. Téměř 77 procent dotazovaných soudilo, že se zbytečně předepisují léky, a to nejvíce antibiotika, antivirotika, léky na potlačení produkce kyseliny v žaludku, hypnotika či léky na bolest.

Která vyšetření byla nadbytečná a co pacientům spíše uškodilo, budou nyní zkoumat v pražské Thomayerově nemocnici, výsledky budou znát příští rok. „Sestavili jsme také letáky pro pacienty, které obsahují pět otázek, jež by měli se svým lékařem probrat. Tedy zda je dané vyšetření opravdu nutné, jaká z něj plynou rizika, jestli jsou i jiné, jednodušší a bezpečnější možnosti a co se stane, pokud neudělá lékař nic,“ doplnil internista z Thomayerovy nemocnice Dan Rakušan.

Doporučené příspěvky

Průzkum: Vyváženost stravy řeší 62 procent Čechů, v Evropě více…

16 října, 202316 října, 2023
by Redakce

Lidé v průzkumu uváděli, že nejčastěji snídají mléčné výrobky, džem, cereálie nebo vejce, vůbec nesnídá asi pětina. Většina Čechů preferuje teplý oběd, nejčastěji ho tvoří podle odpovědí těstoviny, rýže nebo brambory a kuřecí maso, méně často vepřové maso a polévky. Večeře Češi jedí častěji studené než teplé, 70 procent uvádělo zeleninu, 53 procent uzeniny a 47 procent slané pečivo. Lidé uvádějí, že k snídani mají nejčastěji kávu, k ostatním jídlům vodu. Alkoholické pivo pije k obědu 16 procent lidí, 40 procent lidí k večeři a 49 procent k večeři přidá víno. V průzkumu odpovídalo přes 4600 lidí, držitelů stravenkových karet.

Podle Elišky Selinger ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) čerstvá státem sbíraná data k dispozici nejsou, průzkumy podle ní může ovlivňovat to, že lidé odpovídají podle toho, jaké odpovědi považují za „správné“. „Situace tak může být ještě horší, než uvádějí,“ řekla. Podle šetření Eurobarometr například 48 procent Čechů uvedlo, že denně nesní ani jednu porci zeleniny. Doporučených je přitom nejméně pět porcí.

Odborníci se shodují, že nezdravá strava je v současné době největším rizikovým faktorem. V podílu na nemocech a úmrtích předstihla i kouření. Selinger doplnila, že není možné špatné stravovací návyky dohnat pohybem. Podle ní je zásadním faktorem i prostředí, tedy to, na jaké jídlo si člověk vznikl v dětství či zda a jak jedl ve školní jídelně. „Je načase si přiznat, že pouze individuálně edukovat nestačí,“ dodala. Stejná stravovací doporučení platí podle ní už od 50. let 20. století a lidé je znají. Přesto je nedodržují.

Roli při výběru jídla hraje i cena jídla. Téměř 60 procent lidí v průzkumu uvedlo, že pokud budou jejich náklady dál růst, omezí nákup jídla. Přitom ale za jídlo Češi utratí méně než lidé v okolních zemích, nejčastěji 20 nebo 30 procent svého měsíčního příjmu. „Vlivem různých socioekonomických faktorů se čeští strávníci často odbývají a volí snadno dostupná, avšak nezdravá jídla. Důvody, které rozhodují, jsou především cena a čas,“ uvedla členka vedení společnosti Edenred Aneta Martišková.

Doporučené příspěvky

Průzkum: V Česku asi pětina dětí ve věku 13 až…

19 července, 2023
by Redakce

Co se týče konzumentů tabáku v daném věku, kteří jej užili v libovolném čase za posledních 30 dní, tak kolem 11 procent dotázaných kouří cigarety, zahřívaný tabák užívá rovněž asi 11 procent a bezdýmný tabák necelých osm procent žáků. Pravidelně kouří cigarety 2,5 procenta dětí ve věku 13 až 15 let, což znamená, že je kouřily ve 20 nebo více dnech za uplynulých 30 dnů.

SZÚ v tiskové zprávě uvádí, že ve zkoumaném vzorku klesl počet současných kuřáků cigaret z 34,6 procenta v roce 2002 na loňských 11,2 procenta. Naopak nárůst pozoruje u užívání elektronických cigaret, a to z 11,2 procenta v roce 2016 na 21,4 v loňském roce. Mírněji se u žáků zvýšilo užívání bezdýmného tabáku ze 4,7 procenta v roce 2016 na 7,6 procenta loni, dodal SZÚ.

Podle odborníků panuje nejen mezi mládeží mylný názor, že čím dál populárnější výrobky, jakými jsou elektronické cigarety nebo zahřívaný tabák, jsou oproti klasickým cigaretám vlastně „zdravé“, respektive prakticky neškodné. „Ovšem není tomu tak – zahřívané tabákové výrobky produkují emise škodlivých chemikálií, včetně nikotinu, pevných částic, benzenu, akroleinu a nitrosaminů specifických pro tabák. Úrovně těchto emisí, přestože jsou nižší než u tradičních cigaret, jsou potenciálně škodlivé nejen pro kardiovaskulární zdraví,“ upozorňuje vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ Marie Nejedlá.

Více než polovina dětských kuřáků tabáku se podle průzkumu v posledním roce pokusila přestat kouřit, aktuálně chce se zlozvykem přestat přes 28 procent kuřáků. Pomoc při odvykání kouření využilo někdy 16 procent současných kuřáků v daném věku. Kolem 85 procent současných dětských kuřáků si myslí, že by byli schopni přestat, kdyby chtěli.

Z průzkumu rovněž vyplývá, že zhruba 36 procent žáků je tabákovému kouři vystaveno v domácnosti. Necelá třetina si určitě myslí, že je obtížné přestat, jakmile někdo začne kouřit tabák. Co se týká dostupnosti tabáku, tak tři pětiny současných dětských kuřáků uvedly, že jim v nákupu cigaret nebránil jejich věk. Necelých 36 procent žáků, kteří v současné době kouří cigarety, si je koupilo v obchodě, prodejně, u pouličního prodejce nebo ve stánku.

Necelých 70 procent žáků je toho názoru, že kouření tabáku pomáhá lidem cítit se uvolněně na oslavách, večírcích a společenských akcích.

Zpravodaj

Loni v ČR klesla spotřeba antibiotik i antibiotická rezistence

18 listopadu, 2021
by Redakce

„V roce 2020 jsme zaznamenali propad rezistence téměř u všech sledovaných patogenů,“ uvedla Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika v SZÚ. V případě nákaz mimo nemocnice na to měl vliv nižší výskyt některých infekcí v důsledku přijatých protiepidemických opatření. Pokles rezistence v nemocnicích si odborníci vysvětlují tak, že se změnila skladba pacientů a byli méně hospitalizováni komplikovaní pacienti, kteří jsou náchylní k tomu nakazit se v nemocnici odolnými bakteriemi.

Jaký bude trend v dalších letech, odborníci nevědí. Podle Boráně spotřeba antibiotik letos začala stoupat, na konkrétní závěry je ale podle něj brzy.

SÚKL si také nechal udělat průzkum, který měl zjistit povědomí o antibiotické rezistenci. Z výsledku vyplývá, že sedm z deseti lidí o ní slyšeli a že 61 procent lidí ví, že nesprávné užívání antibiotik může snižovat jejich účinnost. Desetina lidí podle průzkumu někdy odmítla užívat antibiotika, i když jim to lékař doporučil. Zhruba stejný podíl lidí neužíval antibiotika, i když jim je lékař předepsal. Více užívání těchto léčiv odmítají mladší lidé od 30 do 44 let, mezi nimi tyto léky i po předepsání lékařem neužívala asi pětina.

Průzkumu se zúčastnilo 1011 respondentů ve věku 20 až 99 let. Na dotazy odpovídali telefonicky nebo on-line od konce srpna do 17. září.

Zpravodaj

Průzkum: Zájem lidí o očkování se od konce roku mírně…

15 února, 2021
by Redakce

Praha 15. února (ČTK) – Ochota Čechů nechat se očkovat proti nemoci covid-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR, to je o čtyři procentní body více než na přelomu loňského a letošního roku a zhruba stejně jako loni v září, kdy bylo očkování nakloněno 56 procent lidí. Vyplynulo to z průzkumu projektu Život během pandemie, o jehož výsledcích dnes na twitteru informoval jeden z autorů, sociolog Daniel Prokop.

Jak v září, tak lednu by se očkovat nenechala třetina respondentů. Počet těch, kteří se nedokážou rozhodnout, se proti září zvýšil o tři body.

Podle průzkumu se ale změnil zájem o očkování mezi jednotlivými skupinami lidí. Nejvíce ho ztratili mladí dospělí, lidé bez maturity, členové chudších domácností a ti, kteří neznají nikoho nakaženého koronavirem. Menší zájem o očkování mají i lidé, kteří se méně chrání před nákazou nebo jejím přenosem, uvedli autoři průzkumu.

Největší zájem o vakcínu podle jejich zjištění mají starší lidé, vysokoškoláci, muži a Pražané.

Mezi lidmi nad 55 let by se nechaly koncem ledna naočkovat dvě třetiny dotázaných, proti září se jejich zájem o několik procentních bodů zvýšil. Naopak u lidí do 34 let klesl od září z 56 procent na 41 procent.

Z hlediska vzdělání mělo na konci ledna zájem o vakcínu proti koronaviru 71 procent vysokoškolsky vzdělaných, mezi středoškoláky s očkováním souhlasilo 56 procent dotázaných a mezi lidmi bez maturity 44 procent. U dospělých do 55 let se základní či střední školou bez maturity se zájem snížil ze zářijových 63 procent na 25 procent. U středoškoláků byl pokles mírný a u vysokoškoláků do 55 let se ochota podle autorů průzkumu naopak zvýšila.

Naočkovat by se koncem ledna dalo 62 procent mužů a 44 procent žen, přičemž rozdíl mezi muži a ženami je patrný ve všech věkových kategoriích.

Podle velikosti obce mají největší zájem o očkování proti koronaviru Pražané. Na konci ledna by se jich nechalo očkovat 71 procent, zatímco v ostatních městech a obcích zhruba polovina obyvatel. Ochota Pražanů se od září do ledna navíc zvýšila, zatímco v menších městech stagnovala a v obcích do 20.000 obyvatel klesla, doplnili autoři průzkum.

Větší zájem o očkování mají i ti, u nichž byla někdy v minulosti testem potvrzena nákaza koronavirem. Koncem ledna by se mezi nimi nechalo naočkovat 63 procent dotázaných, zatímco mezi ostatními to bylo 53 procent.

Průzkumu ve výzkumném projektu Život během pandemie se podílí výzkumná agentura PAQ Research, iniciativa IDEA AntiCovid a agentura NMS a účastní se ho 2200 až 2600 stejných respondentů, kteří jsou oslovováni jednou za dva až tři týdny. Cílem je sledovat vývoj sociálního chování Čechů od začátku pandemie a jak s ní související problémy dopadají na jejich život.

Kalendář akcí

Duben 2025

Události pro Duben

27

Události pro Duben

28

Události pro Duben

29

Události pro Duben

30

Události pro Květen

1

Události pro Květen

2

Události pro Květen

3

Události pro Květen

4

Události pro Květen

5

Události pro Květen

6

Události pro Květen

7

Události pro Květen

8

Události pro Květen

9

Události pro Květen

10

Události pro Květen

11

Události pro Květen

12

Události pro Květen

13

Události pro Květen

14

Události pro Květen

15

Události pro Květen

16

Události pro Květen

17

Události pro Květen

18

Události pro Květen

19

Události pro Květen

20

Události pro Květen

21

Události pro Květen

22

Události pro Květen

23

Události pro Květen

24

Události pro Květen

25

Události pro Květen

26

Události pro Květen

27

Události pro Květen

28

Události pro Květen

29

Události pro Květen

30

Události pro Květen

31