Le Monde: Mosquirix, vakcína proti malárii testovaná v Africe

Lilongwe 26. dubna (ČTK/Le Monde) – V Africe zemře každoročně na malárii více než 250.000 dětí, tedy zhruba každé dvě minuty jedno. Malawi, země na východě Afriky, se tomu rozhodla čelit. V úterý zahájila první plošný test experimentální vakcíny Mosquirix, která je dosud nejúčinnější obranou před touto infekční nemocí, šířenou komárem rodu Anopheles, napsal francouzský list Le Monde.

Vakcína bude nasazena i v Ghaně a v Keni, které jsou rovněž součástí pilotního programu Světové zdravotnické organizace (WHO). WHO usiluje o to, aby do roku 2020 bylo v těchto třech zemích naočkováno 360.000 dětí.

Mosquirix je určen dětem ve věku od šesti týdnů do 17 měsíců a má chránit proti malárii způsobené parazitem zimničkou (Plasmodium Falciparum), ta je nejčastější a nejvíce nebezpečnou formou této nemoci.

Momentálně se jedná o nejpokročilejší vakcínu proti zimničce, která je daleko složitějším parazitem než jiné mikroby. Má totiž tři typy DNA a 5300 genů. „To znamená, že produkuje 500krát více proteinů než HIV nebo virus chřipky,“ říká Pierre Druilhe, bývalý šéf laboratoře Pasteurova ústavu.

Vakcína byla v roce 2015 schválena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a byla také testována na velkém vzorku osob, v takzvané fázi 3, v sedmi afrických zemích (v Burkině Faso, Gabonu, Ghaně, Keni, Malawi, Mozambiku a Tanzánii).

Podle WHO pomohla vakcína v klinických testech v průběhu čtyř let předejít čtyřem případům malárie z desíti. U tří případů z desíti zabránila úmrtí pacienta. Během předběžných testů mezi lety 2009 a 2015 se podařilo snížit množství nakažených dětí ve věku od šesti do dvanácti týdnů o 31 procent, u dětí mezi pěti a 17 měsíci věku o 56 procent a u dětí ve věku 17 měsíců až pět let o 39 procent.

Podle agentury EMA údaje z testů naznačují, že Mosquirix poskytuje u dětí pouze skromnou ochranu proti malárii a zimničce, jeho účinnost navíc klesá po dvanácti měsících po očkování. I přesto však agentura označuje látku za přijatelnou ochranu proti nemoci.

Ačkoliv se tedy vakcína nezdá být klíčem k úplnému vymýcení malárie, mohla by být přece jen doplňkovým nástrojem v dlouhodobém boji proti této nemoci. Navzdory vývoji v oblasti prevence v předchozích deseti letech se totiž snaha o kontrolu šíření nákazy v posledních letech téměř zastavila, tvrdí Jonathan Juliano, jeden z výzkumníků v programu. Mezi lety 2000 a 2015 se počet lidí, kteří nemoci podlehli, snížil o 62 procent. Komáři, kteří nemoc šíří, jsou však stále odolnější vůči insekticidům.

„V některých regionech Afriky počet nakažených vzrostl. Potřebujeme nové způsoby, jak ve vymýcení nemoci postupovat,“ vysvětlil Juliano. „Přesné posouzení dopadu experimentálních vakcín je zásadním článkem naší práce,“ dodal.

I když je účinnost Mosquirixu jenom částečná, vědci a zdravotnické úřady doufají, že pokud se spojí s preventivními prostředky, jako jsou moskytiéry napuštěné odpuzující látkou, může se zásadně snížit počet obětí. „Potřebujeme nová řešení, abychom mohli zesílit boj proti malárii, a tato vakcína je slibný způsob,“ vysvětluje Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO. „Vakcína proti malárii by mohla zachránit desítky tisíc dětí,“ dodal.

Účelem investice v řádu miliard dolarů, především ze zdrojů Světové aliance pro očkování GAVI, Globálního fondu pro boj s malárií a agenturou UNICEF, je naočkovat všechny děti do dvou let, u kterých má onemocnění malárií nejvážnější následky. Pilotní program, koordinovaný WHO, je výsledkem spolupráce s ministry zdravotnictví Ghany, Keni a Malawi a různých národních i mezinárodních partnerů. GlaxoSmithKline, vynálezce vakcíny, dá projektu až deset milionů dávek očkovací látky.

V roce 2015 se v subsaharské Africe nakazilo malárií 114 milionů osob, nemoci v témže roce podlehlo 429.000 lidí. Cílem WHO je snížit do roku 2030 počet zemřelých o 90 procent.

krn nob

Psychiatrická léčebna v Kosmonosech vznikla před 150 lety

Praha 26. dubna (ČTK) – Psychiatrická léčebna v Kosmonosech na Mladoboleslavsku vznikla z bývalého kláštera, k němuž bylo přistavěno druhé patro. Po léčebně v Brně-Černovicích je druhou nejstarší podobnou léčebnou v ČR. Prvních 51 nemocných mužů bylo přijato před 150 lety, 29. dubna 1869, první ženy přišly o dva roky později. V nynější Psychiatrické nemocnici Kosmonosy se léčí na 600 pacientů se širokou škálou psychiatrických poruch, od alkoholismu a schizofrenie až po demenci.

Nyní léčebna poskytuje jak hospitalizační, tak ambulantní psychiatrickou péči s využitím různých terapeutických postupů, v posledních několika letech došlo také ke značnému rozvoji pracovní terapie. Od roku 2001 je ředitelkou Dana Kolářová, první nelékař v čele ústavu za celou dobu jeho historie.

V květnu 2010 získala certifikát kvality a bezpečí poskytovaných služeb a v projektu ministerstva zdravotnictví „Kvalita očima pacientů“ se umístila na třetím místě mezi hodnocenými zařízeními. V roce 2013 bylo zařízení přejmenováno na Psychiatrickou nemocnici Kosmonosy k vyjádření vnitřních i vnějších posunů v pojetí psychiatrické péče.

Podle Kolářové tvoří plnou polovinu příjmy opakované, tedy pacienti, kteří se v Kosmonosech už léčili. Kolářová také obhajuje síťová lůžka pro geriatrické či mentálně retardované pacienty. „Máme pacienty s takovými diagnózami, o které se určitě nebude chtít nikdo postarat,“ řekla například v roce 2014 pro časopis Týden.

Historie psychiatrických léčeben v českých zemích začíná se založením Všeobecné nemocnice v Praze v roce 1790, která měla i oddělení pro šílence, v němž ale blázni žili prachbídně a často v řetězech. Teprve v polovině 19. století vznikla univerzitní psychiatrická klinika, na niž navázalo budování ústavů v jednotlivých zemích a krajích, nejprve na Moravě v Brně-Černovicích (1863), pak v Kosmonosech (1869) a následně i jinde (Dobřany 1880, Opava 1889, Horní Beřkovice 1891, Šternberk 1892, Bohnice 1904, Kroměříž 1909 atd.). Ústavy byly od počátku podfinancované, lékaři měli průměrné platy a služba zřízenců připomínala službu vojenskou. Léčilo se prací a těžké případy bývaly celé dny přikurtovány.

První republika finanční zlepšení nepřinesla, za protektorátu se část pacientů z českých zemí stala součástí nacistické genocidy choromyslných a politicky zneužívána bývala psychiatrie i za komunismu. Největším pokrokem v léčbě se ve druhé půli padesátých let stala poměrně účinná léčba s pomocí moderních psychofarmak.

Léčebna v Kosmonosech byla založena v roce 1869 v bývalém piaristickém klášteře z roku 1694 coby pobočka ústavu pro choromyslné v pražské všeobecné nemocnici. Nebezpeční pacienti sem byli z Prahy ještě v době první republiky dopravování v řetězech na plošinovém vagonu.

Kronika léčebny například popisuje případy, kdy zřízenec zabil pacienta a pacient zřízence. „Jednou z klecového lůžka utekl stodvacetikilový Vojta. Osm nás mělo co dělat, abychom ho dostali zpátky do klece,“ vzpomínal před časem jeden z bývalých pacientů.

V roce 1940 byla léčebna vyňata ze sítě psychiatrických ústavů a pověřena úkolem koncentrace všech německých pacientů z Čech, o rok později zde začala léčba elektrošoky. Ze sítě psychiatrických ústavů byla léčebna opětovně vyňata v letech 1946-19947, kdy byla využita pro účely odsunu německého obyvatelstva.

V roce 1976 byla ke kosmonoské léčebně připojeno sanatorium v Sadské. V roce 1992 po odchodu sovětské posádky z Mladé Boleslavi získala objekt bývalé vojenské polikliniky v Žižkově ulici, kam bylo přemístěno oddělení pro léčbu závislostí žen, psychiatrická ambulance a ordinace pro léčbu závislostí. V roce 1994 vzniklo oddělení léčby závislostí u mužů pod vedením Pavla Krákory.

rmi

Eurobarometr: Znalosti o účincích očkování jsou v ČR podprůměrné

Brusel 26. dubna (ČTK) – Vědomosti Čechů o účincích očkování jsou v rámci Evropské unie podprůměrné, ukazuje dnes zveřejněné speciální vydání Eurobarometru zasvěcené stanoviskům Evropanů k vakcinaci. Více než polovina českých respondentů například nesprávně uvedla, že očkování má často závažné vedlejší účinky. Podle serveru Politico ukazují výsledky průzkumu rozsah výzvy při zajišťování informovanosti Evropanů v době, kdy se na kontinent vracejí infekční choroby jako spalničky. S jejich rostoucím výskytem se potýká i Česko.

Ze 27.524 účastníků unijního průzkumu hodnotila výrok o závažných vedlejších účincích očkování nesprávně jako pravdivý téměř polovina (48 procent). Správně jej za nepravdivý označilo 41 procent respondentů. Více než třetina (38 procent) zase vyjádřila mylné přesvědčení, že vakcíny mohou způsobit nemoc, proti níž mají člověka ochránit. Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se mohou s očkováním pojit mírné vedlejší účinky, avšak „vážnější reakce jsou velmi vzácné“.

„Zatímco povědomí o tom, že vakcíny jsou před schválením pro užívání důkladně testovány, je vysoké, Evropané mají výrazně horší znalosti o účincích vakcín,“ konstatují autoři výzkumu.

Česká republika v tomto ohledu zaostala za unijním průměrem a při spojení odpovědí na čtyři otázky do celkového skóre se za ní umístily pouze Chorvatsko, Lotyšsko, Bulharsko a Kypr. Nejlépe si vedli Nizozemci, Švédové a Dánové.

Česko bylo jednou ze čtyř zemí, kde respondenti při hodnocení tvrzení „vakcíny nadměrně zatěžují a oslabují imunitní systém“ častěji odpověděli špatně než správně. Učinilo tak 45 procent dotázaných Čechů, zatímco správně odpovědělo 39 procent. Unijní průměr činil 55 procent správných odpovědí.

Rovněž 45 procent Čechů nesprávně uvedlo, že očkování může přivodit nemoc, proti níž má pacienta ochránit. Ještě o osm procent více jich pak nesprávně klasifikovalo jako pravdivé tvrzení, že „vakcíny často přináší vážné vedlejší účinky“. Paradoxně se v Česku zároveň tři čtvrtiny lidí podle nového Eurobarometru domnívají, že opomíjení očkování může vést k závažným zdravotním problémům. Devět z deseti Čechů zase řádné očkování považuje za více či méně důležité.

Autoři unijního průzkumu ve svých závěrech nespekulují o příčinách zjištěných nálad vůči vakcinacím. Konstatují, že obecně vzato mají Evropané o očkování „rozumné povědomí“ a jejich stanoviska k němu jsou „v zásadě pozitivní“, avšak jednotlivé národy či sociodemografické skupiny se vyznačují rozdílnými postoji a chováním. Studie také naznačuje, že sociální sítě „navzdory rozšířenému názoru“ nehrají při utváření názorů o vakcinaci tak významnou roli jako jiná média.

Podle webu Politico výsledky ukazují, jak složité je zajistit, aby měli občané EU o očkování relevantní informace. Evropská komise loni v listopadu varovala, že Evropa je ve světě regionem s nejnižší důvěrou v očkování. Světová zdravotnická organizace (WHO) pak v lednu označila odpor k očkování za jednu z největších hrozeb pro zdraví lidí.

„Pokrytí očkováním se snižuje a onemocnění se rozšiřují a je to riziko pro veřejné zdraví a bezpečnost,“ řekl dnes místopředseda EK pro pracovní místa, růst a investice Jyrki Katainen, podle něhož je potřeba bojovat proti dezinformacím o škodlivosti očkování. Katainen připomněl, že v Evropském hospodářském prostoru (země EU a Norsko, Island, Lichtenštejnsko, pozn. ČTK) bylo loni nahlášeno 12.000 případů spalniček, přičemž 35 lidí onemocnění podlehlo.

V ČR se loni s tímto vysoce nakažlivým onemocněním potýkalo 203 lidí, avšak ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) před měsícem uvedl, že letos se může nakažených objevit i 1000. K 11. dubnu registrovalo ministerstvo zdravotnictví přes 420 případů.

Proti spalničkám se v ČR povinně očkují všechny děti, u nichž to zdravotní stav povoluje, ve 13. až 18. měsíci věku a znovu v pěti až šesti letech. Někteří rodiče ale očkování odmítají nebo ho odkládají do vyššího věku dítěte. V roce 2007 mělo očkování zhruba 98 procent dětí do tří let. Od roku 2013 podíl každoročně klesá. Předloni bylo očkovaných necelých 84 procent chlapců a děvčat.

lex lep

Lékárníci varují: nárazové hubnutí do plavek nestačí. Správnou hmotnost…

Praha, 26. dubna 2019 (ČLnK)

Průběžné udržování zdravé tělesné hmotnosti je základem prevence před aterosklerózou, arteriální hypertenzí, cukrovkou a dalšími chronickými onemocněními. Kontakt s pacienty trpícími nadváhou je přitom pro lékárníky každodenní praxí. Lékárna často bývá místem prvního záchytu pacienta s možným rozvojem zdravotních komplikací souvisejících s obezitou. Ta je Světovou zdravotnickou organizací považována za jeden z největších zdravotních problémů současného vyspělého světa. Do boje s touto globální epidemií se zapojuje také Česká lékárnická komora (ČLnK), která pro farmaceuty zajišťuje školení v rámci garantovaného kurzu Podpora ve snižování hmotnosti. Ti poskytují pacientům odborné poradenství v 81 tuzemských lékárnách. Cílem však není rychlé a překotné hubnutí, které je běžné v tomto období roku kvůli blížící se plavkové sezoně, ale dosažení trvalého stavu správné tělesné hmotnosti a tím i snížení rizika vážných onemocnění.

Příchod hezkého počasí je pro mnoho lidí signálem pro začátek hubnutí do plavek. S výkyvem váhy se v průběhu života potýká většina z nás, a právě vidina slunečných dní a vodních radovánek bývá častým stimulem pro snižování hmotnosti. „Zatímco nadváha je rizikovým faktorem řady chronických onemocnění, obezita jím je sama o sobě. Stejně jako jiná onemocnění vyžaduje celoživotní léčebný program. České republice navíc ve výskytu nadváhy a obezity náleží bohužel ve světovém měřítku jedna z nejvyšších příček, trpí jimi více než 50 % dospělé populace,“ upozorňuje na nepříznivý fakt PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

Do prevence se zapojují také lékárny

Pro hubnutí do plavek se pacienti rozhodují zejména z estetického hlediska a zpravidla jde o jednorázovou snahu. Udržování správné tělesné hmotnosti v průběhu celého roku je však mnohem důležitější kvůli zachování pevného zdraví. V případě obezity se zpravidla dostavují závažné komplikace jako zhoršení hojení ran, přes zažívací potíže a otoky dolních končetin, až po vysoký krevní tlak. Zvyšuje se také výskyt nádorových onemocnění a typickým onemocněním pacientů s vysokou nadváhou je cukrovka II. typu, jež je někdy označována jako „trest za obezitu“.

„Průběžné udržování zdravé tělesné hmotnosti je základem prevence před aterosklerózou, při níž dochází k ukládání zejména tukových látek do cévní stěny, čímž se snižuje pružnost a vnitřní průměr tepny. Postupem času může dojít až k úplnému ucpání cévy či naopak k odtržení aterosklerotického plátu a tím ke vzniku infarktu nebo mozkové příhody,“ upozorňuje na jeden z důležitých aspektů udržování optimální tělesné hmotnosti Mgr. Michaela Bažantová, lékárnice a tisková mluvčí ČLnK.

„Ze všech zdravotnických odborníků jsou lidé nejčastěji v kontaktu s lékárníkem. Právě v lékárnách tak dochází k prvnímu záchytu subjektivně zdravého pacienta, u kterého může nadváha způsobit zásadní zdravotní komplikace. Odborně vedeným rozhovorem je možné odhalit příčinu nadváhy nebo obezity, ať už jde o genetické predispozice, životní styl, onemocnění nebo užívané léky,“ poukazuje na důležitou, ač méně známou, roli lékáren viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D. a dodává, že se v tomto období pacienti v lékárnách výrazně častěji shání po přípravcích podporujících snižování hmotnosti.

Dlouhodobý proces vyžadující odhodlání a vytrvalost

Od roku 2014 pořádá ČLnK pro zdravotnické profesionály z lékáren garantovaný kurz s názvem Podpora ve snižování hmotnosti. Dosud bylo proškoleno 290 lékárníků. Základem poradenství je regionální spolupráce lékárníků s nutričními terapeuty a rekondičními centry. „Cílem garantovaných kurzů je proškolit lékárníky v možnostech léčby obezity a vytvořit tak komunitu lékárníků, kteří se budou na problematiku nadváhy specializovat,“ popisuje Mgr. Michaela Bažantová.

Pacienti mohou poradenství vyhledat v některé z 81 certifikovaných lékáren napříč celou Českou republikou, kde jim bude nabídnuta asistence pro efektivní snížení hmotnosti. „Cílem poradenství pacientům v lékárnách není rychlé a překotné zhubnutí, které může být naopak pro zdraví škodlivé, ale dosažení postupného trvalého efektu, který je pro lidský organismus mnohem přínosnější. Jde o dlouhotrvající proces vyžadující odhodlání a vytrvalost, odborná asistence je proto na místě. Pacient je do procesu aktivně vtažen na základě dodaných informací a je veden k adekvátní změně životního stylu a kvalitnějšímu jídelníčku,“ vysvětluje PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

Upravte svou hmotnost zdravě – nechte si poradit od svého lékárníka

Takřka tři sta proškolených farmaceutů poskytuje zájemcům konzultace ve snižování hmotnosti. Seznam lékáren poskytujících Podporu ve snižování hmotnosti je možné nalézt na webových stránkách ČLnK nebo v aplikaci Lékárny v ČR. Praktické rady a další informace k náročnému zápasu s vyšší hmotností naleznete také na pacientském webu www.lekarnickekapky.cz. Současně se nejedná o jediné specializované poradenství, které je v lékárnách dostupné. Mnohé poskytují i další jako odvykání kouření, poradenství a péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou či screening diabetu.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Českobudějovické kardiocentrum voperovalo nejmenší defibrilátor

České Budějovice 25. dubna (ČTK) – Kardiocentrum českobudějovické nemocnice před dvěma týdny voperovalo pacientovi nejmenší srdeční defibrilátor v České republice. Přístroj měří jen několik centimetrů a váží 82 gramů. Defibrilátor by měl výrazně zvýšit věk dožití pacienta a snížit možné srdeční problémy. Novinářům to dnes řekl lékař Alan Bulava z kardiocentra českobudějovické nemocnice.

Podle něj má přístroj několik výhod. „Je menší a lehčí. Obrovskou devizou je dvojnásobná životnost defibrilátoru oproti standardním přístrojům a mnohé technické vylepšení,“ uvedl Bulava. Dodal, že s tímto defibrilátorem mohou pacienti například podstoupit vyšetření magnetickou rezonancí, což dříve nebylo možné. Životnost přístroje dosahuje až 15 let. Bulava připomněl, že první defibrilátory vážily víc než čtvrt kilogramu. Současný defibrilátor má až o 60 procent nižší váhu. Jeho cena se pohybuje kolem 300.000 korun.

Defibrilátor je určený pro pacienty s poruchami srdečního rytmu. Podle lékařů přístroj výrazně zvyšuje délku a kvalitu života lidí s těmito problémy. „Trpěl jsem dušností a závratěmi, léčil jsme se pouze pomocí prášků. S defibrilátorem se můj stav výrazně zlepšil. Navíc ani není na první pohled poznat, že nějaký přístroj v těle mám,“ řeklpětapadesátiletý Petr Tkáč, jenž se stal prvním pacientem s nejmenším defibrilátorem v České republice.

Kardiocentrum v českobudějovické nemocnici ročně implantuje přibližně 250 srdečních přístrojů. V republice tento zákrok každoročně podstoupí přibližně 4500 lidí. Podle Bulavy počet stoupá přímo úměrně s věkem dožití. „Na začátku 90. let minulého století lidé umírali v průměru kolem 65. roku života. Nyní se ta hranice posunula až o 12 let. A samozřejmě v tomto věku se mohou srdeční problémy více vyskytovat,“ uvedl.

rek sd

V LDN v Jaroměři byla otevřena stanice sociálních lůžek

Jaroměř, 25. 4. 2019 (ZH KHK)

Oblastní nemocnice Náchod a. s. otevřela včera odpoledne v Jaroměři novou stanici sociálních lůžek. Celkem sedmnáct jich tu bude sloužit pacientům, jejichž zdravotní stav už sice nevyžaduje hospitalizaci, ale nejsou schopni se o sebe doma postarat a nemají ve svém okolí nikoho, kdo by péči zajistil. Provizorně takto sloužila od listopadu 2018 tři lůžka přímo na LDN.

Službu sociálních lůžek poskytuje pro hospitalizované pacienty z celého Královéhradeckého kraje Oblastní nemocnice Náchod a. s. od konce minulého roku v Jaroměři a dále pak v Broumově. „Tato sociálně zdravotní lůžka poslouží klientům, jejichž stav nevyžaduje intenzivní lékařský dohled, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou ještě plnohodnotně přejít do domácího prostředí. Dočasně tak zůstávají v nemocnici, kde se o ně personál nemocnice spolu s dalšími odborníky postará a mezitím jsou jim také zajišťovány potřebné sociální služby,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Ing. Aleš Cabicar. Provizorně bylo dosud pár lůžek umístěno přímo v jaroměřské LDN.

Ve středu 24. 4. 2019 ale byla vedení LDN slavnostně předána do užívání nová stanice s dalšími 17 lůžky, která vznikla přebudováním prázdných prostor bývalé nemocnice v Jaroměři. „Rekonstrukce probíhala od ledna 2019. Prostory máme pronajaty od města Jaroměř, kterému tímto děkujeme za spolupráci a vstřícnost při snaze o rozvoj této oblasti. Celková investice je zhruba 5, 2 mil. Kč. Zaměstnancům přeji, aby se jim zde dobře pracovalo, a pacientům přeji brzké vyřešení jejich svízelné situace,“ uvedla Ing. Ivana Urešová, MBA, statutární ředitelka ON Náchod a. s. Celkem bude tedy v Jaroměři až 20 lůžek – tři nadále zůstanou na LDN jako sdílená. Rekonstrukci prostor financoval Královéhradecký kraj, jehož zástupci, náměstci hejtmana pro oblast sociální a zdravotnickou, byli na slavnostním předání také přítomni.

Klientům na sociálním lůžku nemocnice zajistí na přechodnou dobu ubytování, celodenní stravování, pomoc při osobní hygieně a při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu. Součástí péče jsou i sociálně terapeutické a aktivizační činnosti a pomoc při obstarávání dalších osobních záležitostí. „Péče je klientovi poskytována kvalifikovaným týmem – praktickým lékařem, sestrami a sociálními pracovníky. Pro nové oddělení jsme přijali deset nových pracovníků v sociálních službách, jednu sestru a jednu sociální pracovnici. Již nyní počítáme s maximální obložností lůžek,“ přibližuje službu a budoucí chod oddělení náměstkyně pro ošetřovatelskou péči ON Náchod a.s. Mgr. Markéta Vyhnanovská. Klientům jsou dále k dispozici např. i duchovní jednotlivých církví, canisterapie, ergoterapeut a myslí se i na volnočasové aktivity. Dalších deset sociálních lůžek je umístěno na oddělení lůžek následné péče v Broumovské nemocnici. Celkově tedy bude v Královéhradeckém kraji k dispozici 30 sociálních lůžek.

Plzeňský kraj od letoška podpoří lékaře na venkově a v pohraničí

Planá (Tachovsko) 25. dubna (ČTK) – Plzeňský kraj bude od letoška podporovat lékaře na venkově a v pohraničí. Starostové malých obcí a odlehlých míst si stěžují, že starší doktoři, kteří u nich tvoří většinu praktických lékařů a péči tam zachraňují, chtějí kvůli e-neschopenkám a EET odejít. Kraj proto vyhlásí nový dotační titul, který dá městům a obcím peníze na vybavení ordinací i na zařízení, které lékaři potřebují k elektronické komunikaci a evidenci. Na setkání vedení kraje se starosty obcí Tachovska to dnes řekla krajská radní Milena Stárková (ČSSD).

„Nový titul bude na podporu primární zdravotnické péče – pro praktické lékaře pro dospělé, pro děti a dorost, zubaře a gynekologa,“ uvedla. Podle radní se tato péče zhoršuje a hrozí další propad. „Je vysoký průměrný věk, hlavně dětských doktorů, ale i praktických pro dospělé,“ řekla. Miliony korun od kraje půjdou na rekonstrukci, pořízení, případně vybavení ordinací, které ale zůstanou v majetku obcí. Získat mohou maximálně půl milionu korun, uvedla radní. Pokud bude zájem, kraj objem dotací operativně zvýší.

Druhý dotační titul zhruba ve stejné výši bude na zařízení pro elektronické zdravotnictví. Kraj ho vyhlásí po prázdninách, až bude mít více informací o e-neschopence. Má také pomoci udržet v ordinacích starší lékaře. „Zaregistrovali jsme, že jdou raději do penze, protože už se nechtějí zapojit do elektronizace zdravotnictví, tedy EET, elektronické neschopenky a také e-receptu, který už běží,“ uvedla Stárková. Peníze budou moci čerpat opět města a obce, které budou chtít lékaře udržet. Obce už je dnes lákají nízkým nájmem, pomáhají vybavovat ordinace a například Bor a Tachov nabízejí mladším lékařům i městské rodinné domy.

Starostka Plané Martina Němečková (BEZPP) požádala kraj, aby se přes Asociaci krajů, Svaz měst a obcí a poslance pokusil zajistit výjimky pro dotčené oblasti. „Všichni chápeme, že elektronizace musí být. Ale pokud přijde to třetí éčko (EET) bez jakýchkoli výjimek v oblastech, kde jsme rádi, že slouží lékař, jemuž je 65 nebo 70 let, tak on si už nic pořizovat nebude a skončí a s ním i ten region,“ uvedla. Z krajské analýzy podle Němečkové vyplývá, že například na Tachovsku jsou doktoři ve věku 70 a 75 let. „Bojují s e-recepty, teď přichází e-neschopenky a pak přide EET. Kraj sice nabízí pomoc, že si to (zařízení) doktor nebude muset kupovat, ale to není ono. Doktor se už nechce učit nic nového, ale chtěl by ještě ordinovat,“ uvedla. Podle ní je výjimka, zhruba na pět let, nevyhnutelná. Lékař třeba nad 65 let by pak podle ní mohl vypisovat papírové recepty.

Plzeňský kraj už dává vesnicím peníze na malé prodejny a obcím u průmyslových zón na strážníky a kamerové systémy pro zajištění bezpečnosti.

Václav Prokš kš

Medici se učí komunikovat s pacienty díky figurantům

Praha 25. dubna (ČTK) – Medici se na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze učí komunikovat s pacienty díky figurantům. Dříve často vedli první pohovor hned se skutečnými pacienty, což stresovalo studenty i nemocné. Zástupci fakulty to dnes řekli na tiskové konferenci. V Česku studuje na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, absolventů je každoročně kolem 2500.

První rozhovor hned se skutečným pacientem je podle odborníků stresující pro nezkušené studenty i pro pacienty. Použitím figurantů pro výcvik se také zkracuje doba pobytu pacientů v nemocnici. „Pacienti jsou většinou hodně nemocní a nemají tolik času a nálady nechat na sobě trénovat mediky,“ uvedl proděkan fakulty pro studium a výuku David Marx.

Figuranty fakulta našla mezi studenty vyšších ročníků nebo Univerzity třetího věku, které vyškolila herečka Andrea Daňková. Studenti 2. ročníku s nimi pak po teoretické přípravě vedou v malých skupinách rozhovor pro zjištění anamnézy.

Podle přednostky Ústavu ošetřovatelství Hany Svobodové je pro nácvik připraveno několik scénářů, které zahrnují i agresi, pláč či nepochopení. Figurantů má fakulta k dispozici 11 z Univerzity třetího věku a 19 studentů z vyšších ročníků. „Studenti byli velice empatičtí, což u lékařů staršího data narození někdy postrádám,“ řekla novinářům jedna z figurantek Helena Wiesnerová.

Kurzem prošlo 180 studentů druhého ročníku a 80 jejich kolegů v anglické větvi. „Chceme dát důraz na výuku komunikačních dovedností a správně reagovat na vypjaté situace,“ dodala Svobodová.

V Česku je sedm lékařských fakult, kromě tří v Praze také v Brně, Olomouci, Plzni a Hradci Králové. V minulém školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 2500. Lékařské fakulty přijímají asi každého desátého až patnáctého zájemce. Vláda loni schválila záměr navýšit počet studentů o 15 procent.

van jw

Českému zdravotnictví vládnou ženy. Má větší podíl lékařek než…

Praha, 25. dubna 2019 (Evropa v datech)

V českém zdravotnictví pracuje podle zjištění projektu Evropa v datech výrazně více žen než mužů. Podle posledních dostupných dat bylo mezi zdravotnickými pracovníky zhruba 220 tisíc žen a jen 62 tisíc mužů. V rámci jednotlivých zdravotnických profesí patří nejvíce žen mezi zdravotní sestry a porodní asistentky, nejvyrovnanější poměr obou pohlaví je potom mezi lékařskými profesemi. Podobné podíly lékařek jako v České republice mají i další země Visegrádské čtyřky. Ženy mezi lékaři výrazně dominují v baltských zemích.

Kdyby se čeští lékaři rozdělili na muže a ženy, početně by vznikly dva poměrně vyrovnané týmy. Z celkového počtu lékařů totiž ženy zastávají 55% podíl a muži tvoří 45% podíl, jak ukazují poslední čísla Českého statistického úřadu z roku 2016. Z celkového počtu více než 57 tisíc lékařů a zubních lékařů bylo přibližně 31,5 tisíce žen a téměř 26 tisíc mužů. Od roku 2000 podíl žen mezi lékaři lehce stoupl – na přelomu tisíciletí dosáhl 52 %.

Mezi lékařkami převažují zubařky

Ženy-lékařky podle statistik láká především stomatologie, tedy zubní lékařství. „Pokud se podíváme na statistiky týkající se čistě stomatologů, jasně se ukazuje dominance žen. V roce 2016 u nás bylo více než 5 tisíc zubařek a jen necelé 3 tisíce zubařů,” říká Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech. Ještě výraznější rozdíl pak najdeme u jiných zdravotnických povolání. Například mezi lékárníky bylo žen zhruba 6 tisíc, zatímco mužů jen něco přes tisíc. Zcela nejviditelnější je rozdíl v kategorii „všeobecné sestry a porodní asistentky“. Tuto profesi totiž předloni zastávalo téměř 87 tisíc žen a jen lehce přes dva tisíce mužů. „Obecně tak ženy v českém zdravotnictví převládají. Z celkového počtu téměř 282 tisíc zdravotnických pracovníků bylo v roce 2016 asi 220 tisíc žen, zatímco mužů jen necelých 62 tisíc. V lékařských profesích jsou ale počty žen a mužů vyrovnanější,” shrnuje Adéla Denková.

V severských zemích je podíl lékařek nižší než u nás

V zemích Visegrádské čtyřky je podíl mužů a žen v lékařských profesích podobný jako v Česku. Na Slovensku pracovalo mezi doktory v roce 2016 asi 57,5 % žen, v Polsku 57 % a v Maďarsku 56 %. U našich západních a jižních sousedů naproti tomu tvořili muži lehce nadpoloviční většinu lékařů. V Rakousku dosahoval podíl žen 47 % a v Německu mírně přesahoval 46 %. Také v severských zemích, jako je Dánsko, Švédsko a Norsko, se podíl lékařek pohyboval těsně pod hranicí 50 %. „Nejvýraznější převahou žen mezi lékaři se vyznačují baltské země. V Lotyšsku byly mezi doktory v roce 2016 téměř tři čtvrtiny žen (74 %). V Estonsku tvořily ženy-lékařky 73 % a v Litvě necelých 70 %,” vyjmenovává Adéla Denková z Evropy v datech. Na opačném konci škály se umístily Lucembursko (34,5 % žen) a Lichtenštejnsko, kde ženy tvoří jen necelou třetinu z celkového počtu lékařů (zhruba 30,5 %).

Evropa v datech je český portál datové žurnalistiky, který využívá statistické údaje o ekonomikách a společnostech evropských zemí a překládá je do srozumitelného jazyka infografik a map. Nabízí celoevropská srovnání i porovnání života v Evropě se zbytkem světa. Jedná se o veřejně prospěšný projekt a své výstupy nabízí volně k použití a další publikaci. Více informací a kontaktů naleznete na webových stránkách www.evropavdatech.cz.

Lepší hydratace kůže může snížit riziko vzniku Alzheimerovy choroby

Šumperk, 24. dubna 2019 (FitVoda)

Jedním z nejděsivějších onemocnění spojených se stářím, Alzheimerovou chorobou, trpí přes 45 milionů lidí a odhaduje se, že se stárnutím populace bude pacientů čím dál více přibývat. Léčba na toto onemocnění neexistuje, lze jen dodržovat různá preventivní opatření, mezi nimi kupříkladu vyváženou dietu, fyzickou i psychickou aktivitu. Nedávná studie amerických vědců nyní odhalila, že ke vzniku Alzheimerovy choroby může přispět i suchá kůže. Starší lidé by tak měli svou pokožku udržovat v dobré kondici, k čemuž jim může významně napomoci užívání vody obohacené o molekulární vodík, a to jak vnitřně, tak i z vnějšku.

Více než 46 milionů – tolik je ve světě odhadováno pacientů diagnostikovaných s obávanou Alzheimerovou chorobou. V České republice se počet pacientů odhaduje na zhruba 160 tisíc. Riziko tohoto neurodegenerativního onemocnění roste s věkem, a jak bude populace stárnout, může případů strmě narůstat. Přesnou příčinu této choroby lékaři neznají, v poslední době však mezi odborníky převažuje teorie, že významnou roli při jejím vzniku hraje infekce a též působení proteinů cytokinů. Ty jsou součástí imunitního systému a jejich úkolem je potlačovat infekci a opravovat infekcí poškozenou tkáň. Pokud ale z nějakého důvodu cytokiny toto poškození nedokážou opravit, zůstanou v organismu cirkulovat a mohou se dostat do mozku, kde naruší chemické prostředí. To vše pak dle závěrů vědců může vyústit v nárůst produkce amyloidu beta – hlavní složky senilních plaků, které jsou pro Alzheimerovu chorobu typické.

Hydratace kůže jako další preventivní opatření proti demenci

Nedávná studie odborníků z kalifornské univerzity v San Francisku nyní odhalila, že snížit riziko propuknutí této choroby lze zlepšením hydratace kůže. Ta je totiž největším orgánem našeho těla a v případě vzniku kožních zánětů – byť jen menších, například v podobě ložisek suché nebo zarudlé kůže – vypouští imunitní systém značné množství cytokinů. U starších lidí, jejich pokožka snáze vysychá, je ovšem boj se záněty těžší, a častěji se tak stává, že cytokiny v organismu zůstanou. Během zmíněné studie vědci pracovali s několika skupinami lidí. Jedné pokusné skupině seniorů „naordinovali“ každodenní používání hydratačních prostředků na kůži po dobu jednoho měsíce, načež srovnali jejich stav s jinými skupinami starších i mladších lidí, kteří tyto prostředky neužívali. Výsledky ukázali, že u lidí používajících hydratační prostředky poklesly hladiny dvou typů cytokinů spojovaných s Alzheimerovou chorobou na normální úroveň, u třetího typu cytokinů pak pozorovali jejich značný úbytek. Tato studie přitom není první, která Alzheimerovu chorobu pojí se stavem kůže. Již dříve bylo prokázáno, že vyšší riziko vzniku neurodegenerativních onemocnění včetně „alzheimera“ hrozí právě u lidí se suchou kůží a chorobami jako růžovka či lupénka.

Vodíková voda pomáhá kůži zevnitř i zvenčí

Jako prevence vzniku Alzheimerovy choroby se nejčastěji doporučuje udržovat svůj mozek neustále aktivní a dopřávat mu nové podněty a výzvy, upravit dietu – velmi vhodná je například strava středomořského typu – a být fyzicky i společensky aktivní. Ve světle nové studie je pak rovněž vhodné udržovat v dobré kondici i svou kůži. To lze zajistit různými hydratačními krémy, ovšem ještě lepším přístupem je dodržovat řádný pitný režim. Dostatek vody v organismu udrží kůži pružnou a mladistvější. Ještě lepších výsledků pak lze dosáhnout pitím vody obohacené o molekulární vodík, která je silným antioxidantem a má i protizánětlivé účinky. „Na stavu naší pokožky se významně podepisuje oxidační stres způsobený volnými radikály, které do organismu pronikají například ze znečištěného vzduchu. Přísun kvalitních antioxidantů je tudíž pro udržení zdravé, pružné a hydratované kůže klíčové,“ vysvětluje Michal Osina, zakladatel společnosti FitVoda. Své benefity přitom přináší nejen pití vodíkové vody, ale též i její zevní použití. Například studie japonských vědců z roku 2011 odhalila, že kožní buňky ošetřené vodou obohacenou o molekulární vodík zvládly syntetizovat dvakrát více kolagenu typu 1. Zevní aplikace vodíkové vody pak rovněž působí antioxidačně, jako prevence odumírání kožních buněk a potlačuje poškození kůže ultrafialovým zářením.

O společnosti FitVoda s.r.o.

Společnost FitVoda je výhradním distributorem americké firmy AlkaViva, technologického lídra v oblasti ionizace a filtrace vody, pro Českou republiku a Slovensko. Ve svém sortimentu nabízí nejen ionizery AlkaViva, ale též speciální tablety pro obohacování pitné vody o molekulární vodík. Ionizery AlkaViva dokážou z kohoutkové vody odfiltrovat 172 různých kontaminantů, nabízejí možnost vyrobit vodu s až 8 hodnotami pH a lze díky nim vyrobit i vodu obohacenou o vodík.