Dejte se do boje s křečovými žilami hned teď

Praha, 6. 3. 2019 (Focus Agency) – I když se zdá léto daleko, jsou věci, které je nutné řešit s dostatečným předstihem. V zimě jste možná zapomněli, jak moc jste měli v létě unavené a bolavé nohy. U někoho se nepříjemné příznaky v chladnějších měsících zmírní, u někoho přetrvávají i přes zimu. Pro všechny ale platí, nohy na stole nebo studená sprcha lýtek v létě jsou poslední pomocí, která může pouze zmírnit příznaky. Popisované nepříjemné pocity v nohách jsou totiž příznaky chronického žilního onemocnění, které se později projevuje jako metličky a křečové žíly. Pokud jste tedy v létě cítili popisované příznaky a navštívili lékaře, který vám předepsal léky a doporučil kompresní punčochy, je důležité v této léčbě vytrvat. Pokud jste se k lékaři nedostali a příznak jste se snažili přehlížet, potom je nyní nejvyšší čas na návštěvu, díky které připravíte své nohy na léto. Příznaky se s vyššími teplotami s velkou pravděpodobností vrátí a budou horší než dříve. Zánět žil, který je jejich důvodem, za rok jistě postoupil.

Letními otoky nohou to začíná, metličkami a křečovými žilami pokračuje, ale zdaleka nekončí

Těžké a otékající nohy jsou už jasným signálem chronického žilního onemocnění (CVD – z angl. Chronic Venous Disease). Jeho základem je narušení funkce žilních chlopní, které vede ke vzniku dlouhodobého zánětu žil. Jednosměrné chlopně, které jsou součástí žil dolních končetin, mají za úkol umožnit průtok krve pouze směrem z nohou zpět nahoru. Pamatujete, jaké to je, když máte dlouho nohu přes nohu, a potom vám začne tlačit a musíte rychle změnit polohu? Při chronickém žilním onemocnění se takto vaše nohy cítí téměř pořád. Kvůli tomu, že chlopně nemohou správně pracovat, zůstává krev v žilách. Pomoci s tím, aby se dostala zase nahoru, může i svalová pumpa, která je spojená s pohybem svalů nohou. To je důvodem, proč chůze a studená sprcha otoky a další příznaky zlepšují.

Zánět v žilách

Pokud dojde k rozšíření žil, chlopně nemohou správně plnit svou funkci (vzniká mezi nimi příliš mnoho místa) a dochází k tomu, že krev zůstává v žilách. Následkem jsou otoky, další rozšiřování žil (křečové žíly) a žilek (metličky), ukládání tmavého pigmentu (kožní změny) i zhoršená schopnost hojení (bércové vředy).

Na lékaře není nikdy příliš brzy

Chronické žilní onemocnění si většina z nás spojuje s tzv. metličkami nebo křečovými žilami, to znamená s projevy, které jsou vidět. Je však třeba si uvědomit, že zánět se rozvíjí už v tzv. nultém stadiu, které – kromě „pocitových příznaků“ – dosud nezahrnuje viditelné známky žilního onemocnění. Zatímco v ostatních vyspělých zemích je návštěva lékaře při prvních nepříjemných pocitech nohou běžná, v České republice čekáme nejčastěji až na křečové žíly. To je ale již pozdě. „Křečové žíly znamenají již velmi silné volání našich nohou o pomoc. I při dodržování preventivních opatření již křečové žíly nezmizí. Proto je tak důležité jim předcházet a zachytit chronické žilní onemocnění co nejdříve. Vhodný čas na návštěvu odborníka je tak již při prvních subjektivních příznacích, v nultém stadiu,“ varuje MUDr. Júlia Černohorská, Ph.D., dermatoložka působící v Dermal Centre Mělník.

Chronické žilní onemocnění je nezbytné začít řešit od samého začátku. Jedině tak lze zastavit, nebo aspoň výrazně oddálit přechod do dalších stadií, ve kterých je člověk nucen se potýkat se závažnými zdravotními následky.

Dejte nohám dovolenou, ony ji dají vám

Nemusíte jezdit do lázní nebo chodit na masáž, abyste o své nohy pečovali. Stačí dodržovat několik zásad a vaše nohy budou připraveny na léto.

• Nohy se budou mít jako po fitku: aby svalová žilní pumpa, která napomáhá správnému průtoku krve, fungovala, je nutné zapojit svaly. Pomohou procházka i speciální cvičení na protažení nohou.

• Nohy se budou mít jako po posilovně: volně prodejné krémy a mastičky poskytují pouze okamžitou úlevu, na léčbu zánětu v žilních stěnách nestačí. Lékař Vám ale může předepsat venofarmaka, která budou pro žíly to stejné, jako posilovna pro svaly. Jejich výhodou je, že řeší podstatu chronického žilního onemocnění, zánět.

• Nohy se budou mít jako po masáži: vhodná obuv a oblečení, které nikde netlačí a neškrtí, jsou to pravé.

• Nohy se budou mít jako po kryoterapii: dejte lýtkům studenou sprchu nebo se projděte po Kneippově chodníku (střídavá chůze v ledové a teplé vodě), který je již často součástí městských bazénů.

• Nohy se budou mít jako po pořádném objetí: chronické žilní onemocnění spočívá v rozšíření žil, kompresní punčochy pomohou žíly stlačit. Jejich výhodou je okamžitý efekt.

• Nohy se budou mít jako na vyhlídkovém letu: i když nám vždy říkali „nedávej nohy na stůl“, na tuhle radu zapomeňte a dávejte si nohy nahoru vždy, když je to možné.

Další tipy a konkrétní cviky najdete např. na webových stránkách www.zilniporadna.cz nebo v bezplatné mobilní aplikaci „Bolí Vás nohy?“.

Operace řeší jen následek

Chronické žilní onemocnění je bohužel celoživotní, což znamená, že jeho léčba vyžaduje spolupráci lékaře a pacienta. I když volně prodejné mastičky a krémy mohou krátkodobě ulevit od příznaků, pouze lékař vám může doporučit léky řešící základ onemocnění. Ostatně, vždyť žíly potřebujeme celý náš život, proto je o ně třeba dlouhodobě pečovat. Je chybou si myslet, že trvalým řešením je operace spočívající v odstranění či uzavření nevzhledných křečových žil či metliček. Ta totiž neřeší příčinu, ale pouze následek. Proto je důležité, aby po případné operaci následovala změna životního stylu a dlouhodobá léčba venofarmaky, léky posilujícími žilní stěnu a podporující tak narušený žilní systém dolních končetin. Jen tak se snižuje riziko nových metliček, křečových žil a dalších zdravotních komplikací.

Nečerpáte příspěvek od zdravotní pojišťovny? Převeďte jej na své…

Praha, 6. března 2019 (ZP MV ČR) – Dospělí, kteří během roku nečerpají příspěvek své zdravotní pojišťovny, jej mohou využít ve prospěch svých dětí na očkování, preventivní prohlídky a vyšetření, ale například i na sportovní aktivity. Právě o příspěvek na sportovní pohybové aktivity byl podle Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) loni největší zájem. Pojišťovna za ně v roce 2018 vyplatila svým klientům více než 46 milionů korun. 70 % z této částky čerpali rodiče na sportovní aktivity svých nezletilých dětí.

Také v roce 2019 nabízí ZP MV ČR široké spektrum příspěvků v rámci fondu prevence. V případě, že dospělý klient nevyužije příspěvek pro sebe, má možnost jej postoupit svým dětem. V loňském roce byl jednoznačně největší zájem o příspěvek na sportovní a pohybové aktivity – tvořily zhruba třetinu celkových nákladů vyplacených z fondu prevence. „Pojišťovna se dlouhodobě zaměřuje na podporu prevence a zdravého životního stylu. V roce 2018 přispěla na sportování dospělých pojištěnců 13,7 milionů korun, o příspěvky na sportovní a pohybové aktivity dětí byl zájem více než dvojnásobný – vyplaceno bylo 32,5 milionů,“ uvádí Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Děti sportují málo, pojišťovna podporuje zdravý pohyb

Nedostatečné množství pohybu u mladé generace je celosvětový problém. Studie pod záštitou Světové zdravotnické organizace odhalila, že 80 % školních dětí v České republice má pohybové aktivity nedostatek.₁ To vede ke vzniku svalové nerovnováhy, tzv. dysbalance. Ochablé držení těla, které je v dospělosti často příčinou ortopedických potíží, se podle nejnovějších průzkumů týká poloviny dětské populace.₂ „V rámci našeho fondu prevence motivujeme klienty a jejich děti k aktivnímu životnímu stylu. Uvědomujeme si, že sport a zdravý pohyb obecně, je důležitou prevencí řady civilizačních chorob,“ popisuje Hana Kadečková.

Jak získat příspěvek

V letošním roce mohou dospělí klienti ZP MV ČR čerpat v rámci preventivních programů jednou ročně příspěvek 500 korun, děti do 18 let až 1 000 korun – dvakrát 500 korun z jednoho programu či 500 korun ze dvou různých programů. V případě, kdy oba rodiče postoupí příspěvek svému dítěti, může dítě do 18 let čerpat až 2 000 korun. Pro získání příspěvku je nutné vyplnit formulář se žádostí o příspěvek a přiložit originál dokladu o zaplacení zboží nebo služby. Žádost je nutné uplatnit nejpozději do jednoho měsíce od úhrady daného produktu, nejpozději však do 30 listopadu 2019. ZP MV ČR se letos chystá svým klientům z fondu prevence vyplatit částku ve výši 200 milionů korun, což je o 50 milionů korun více než v loňském roce.

Zdroje:

1. Health Behaviour in School-aged Children; Dostupné z: https://www.mzcr.cz/dokumenty/rezorty-zdravotnictvi-a-skolstvi-spolupracuji-v%C2%A0ramci-strategie-zdravi-2020-na-p_16341_3801_1.html
2. PaedDr. Hana Janošková, Ph.D. a kolektiv: Zdravotně preventivní pohybové aktivity; Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js18/pohybove_aktivity/web/docs/zdravotne_preventivni_pohybove_aktivity-skripta.pdf

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016, mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017, 2018 a 2019 a rovněž titulu Finančně nejzdravější zdravotní pojišťovna.

Ministr vidí za kampaní proti polským potravinám Babišovu firmu

Varšava 6. března (ČTK) – Potraviny vyráběné v Polsku jsou bezpečné a Češi je rádi kupují, přesvědčoval polský ministr zemědělství Jan Krzyszof Ardanowski v rozhovoru, který dnes otiskl list Gazeta Polska. V interview, ze kterého citují i další polská média, naznačil, že za snahami vytlačit polské potraviny z českého trhu mohou být zájmy českých firem, a nepřímo poukázal na to, že majitelem jednoho z největších koncernů je český premiér Andrej Babiš.

„Češi vzhledem ke kvalitě a ceně léta rádi kupují polské potraviny. Avšak tato země se dávno snaží zvětšit vlastní zemědělskou výrobu. Možná právě proto se nás snaží vytlačit z trhu. Nakonec majitelem jednoho z největších zpracovatelských koncernů v Česku je předseda vlády této země,“ uvedl Ardanowski v odpovědi na dotaz ohledně českých mimořádných kontrol polského masa, aniž zmínil Agrofert a Andreje Babiše. Babišův holding je nyní ve svěřenském fondu.

„Snažím se poskytovat rozhovory českým médiím, abych vysvětloval, že polské potraviny jsou bezpečné, ale je vidět, že v této věci mnoho nezmohu,“ dodal v odpovědi na otázku ohledně českých posílených kontrol polského masa a případného úplného zákazu dovozu.

O kontrolách polského masa má dnes v podvečer jednat český ministr zemědělství Miroslav Toman s komisařem EU pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenisem Andriukaitisem. Ten minulý týden vyzval Česko, aby ukončilo mimořádné kontroly polského hovězího zahájené kvůli nálezu salmonely v jedné zásilce masa. České ministerstvo zemědělství požadavek odmítlo.

Mimořádná veterinární opatření, podle kterých se musí hovězí z Polska před uvedením na český trh na salmonelu testovat v akreditovaných laboratořích, platí od předminulého čtvrtka. Vyvolal je nález salmonely ve zhruba 700kilogramové zásilce hovězího z Polska a předchozí pomalé informování o dovozu masa z jatek, která v Mazovském vojvodství porážela nemocné krávy. Poté se do ČR dovezlo i polské kuřecí maso se salmonelou, obdobná opatření zatím stát zavádět k této komoditě ale nechce.

Zavedení povinných kontrol na dovozy drůbežího zatím nepožadují Potravinářská komora ČR, ani Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Jedním z důvodů je fakt, že Česko není ve výrobě drůbežího masa soběstačné, na rozdíl od hovězího.

msk šeb

Dánská studie odmítla spojitost očkování MMR s autismem

Kodaň 6. března (ČTK) – Vakcína MMR proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám nijak nezvyšuje riziko autismu. Tvrdí to tým dánského odborníka Anderse Hviida, který v lékařském žurnálu Annals of Internal Medicine zveřejnil výsledky své rozsáhlé studie. Výzkumu se v Dánsku zúčastnilo přes 657.000 dětí narozených v letech 1999 až 2010. Argument autismu často používají lidé odmítající očkování.

Nově představené závěry se shodují s předchozí studií, na které se Hviid rovněž podílel a do které byly zahrnuty všechny děti narozené v Dánsku v letech 1991 až 1998.

Cílem návazné studie bylo znovu vyhodnotit, zda vakcína MMR zvyšuje riziko autismu. Vědci všechny děti pravidelně sledovali od jednoho roku věku, kontroly ukončili k 31. srpnu 2013. Děti byly rozděleny nejen do skupin očkovaní a neočkovaní, ale také podle pohlaví, jiných vakcín, které dostaly, či podle toho, zda jejich sourozenec již autismem trpí nebo zda samy nejsou rozvojem autismu ohroženy.

V rámci studie odborníci identifikovali přes 663.000 dětí narozených v určeném období v Dánsku, zhruba 6000 jich ale vyloučili z různých důvodů, například rodiče se odstěhovali za hranice, dítě před dosažením jednoho roku zemřelo nebo mu lékaři autismus diagnostikovali ještě před očkováním. V konečném součtu se tak výzkum soustředil na 657.461 dětí.

Během pravidelných kontrol vědci diagnostikovali u 6517 dětí autismus. Dalších 6518 dětí ze statistiky odborníci vyřadili, přes 5500 jich totiž Dánsko opustilo, zhruba 630 zemřelo a u 335 byl zjištěn stav či syndrom, který je často sdružený s autismem.

V závěru vědci spojování autismu a očkování MMR odmítli. „Nenašli jsme nic, co by podpořilo hypotézu zvýšeného ohrožení autismem po vakcinaci MMR napříč populací dánských dětí,“ napsal Hviidův tým. Stejně tak nezjistil žádné důkazy, že by očkování MMR spouštělo autismus u dětí ohrožených environmentálními či rodinnými faktory.

Ve svých závěrech vědci upozorňují na omezení studie v podobě data, kdy autismus byl u dítěte poprvé a pravděpodobně se zpožděním diagnostikován. „To může být zdrojem informační zaujatosti. Například v případě, kdy symptomy předcházely očkování a diagnóza byla stanovena až po vakcinaci,“ vysvětlili.

Evropa a také Spojené státy v posledních letech hlásí prudký nárůst počtu případů spalniček. Například za první dva měsíce letošního roku se v Česku spalničkami nakazilo 170 lidí, přitom loni za celý rok bylo 203 nemocných.

Odborníci spojují nárůst počtu případů s odmítáním očkování. Proočkovanost populace klesla pod úroveň, která brání šíření nemoci a kdy jsou chráněni i neočkovaní.

Lidé odmítající očkování často používají argumenty, které nemají oporu mezi odborníky, nebo vycházejí z konspiračních teorií a dezinformací. Deník The New York Times poznamenal, že sociální sítě jako Facebook či Pinterest v posledních týdnech přistoupily k odstraňování uživatelských příspěvků týkajících se kampaně proti očkování. Předseda amerického sdružení pediatrů Kyle Yasuda sociální sítě vyzval, aby své opatření ještě zpřísnily, neboť šíření dezinformací o vakcínách považuje za nebezpečné.

Odmítání očkování se stalo i tématem v Kongresu USA. V úterý před senátním výborem pro zdravotnictví vypovídal Ethan Lindenberger z Ohia, kterého se matka zdráhala kvůli možným rizikům očkovat. Lindenberger řekl, že jeho matka se na webu zhlédla v konspiračních teoriích a že se nechal očkovat ihned po dosažení plnoletosti.

zpt spr

Pylovým alergikům pomáhá od dýchacích potíží speciální masáž i hatha…

PRAHA, 5. BŘEZNA 2019 (FYZIOklinika) – Alergií trpí až 40 procent Evropanů a čísla strmě stoupají. Březen je měsíc břízy a jen počty alergiků na její pyl vzrostly v posledních 20 letech na trojnásobek. Nepříjemným příznakem pylové alergie bývají astmatické projevy. Účinnou, ale stále trochu neobjevenou pomoc astmatikům nabízí fyzioterapie.

„Dýchací potíže spadají do kompetence fyzioterapeuta stejně jako jakékoli jiné problémy se svalovým a kosterním aparátem. Hlavní dechový sval – bránice, má totiž mimo jiné nezastupitelnou posturální funkci, což znamená, že udržuje pozici těla a jeho části ve stále se měnícím prostředí. Spolu s bránicí se dále na dechovém stereotypu podílí celá řada kosterních svalů, například svaly břišní a svaly mezižeberní. Proto fyzioterapeuticky správné držení těla velmi významně ovlivňuje dýchací funkce a naopak,“ vysvětlila Iva Bílková, vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Až 90 procent astmatiků pociťuje zúžení dýchacích cest při cvičení, a to především v zimním období. V teplejších měsících pak bývá astma způsobené plísňovými alergeny a pylovou sezonou. Ta trvá podle údajů pylového zpravodajství až deset měsíců v roce – začíná na jaře, kdy rozkvétají dřeviny, pokračuje v létě travinami a obilovinami a končí časným podzimem, kdy dominuje pyl bylin a spory plísní.

„Dlouhodobé problémy dechových funkcí se mohou negativně projevit i na pohybové soustavě – místo hlavních dechových svalů začne postižený člověk víc používat takzvané svaly pomocné, čímž dojde k jejich přetěžování, vzniku svalových dysbalancí, kloubních blokád a dalším neduhům. Negativní efekt však funguje i opačným směrem – patologie přítomná v oblasti pohybového aparátu škodí dechovým funkcím, například když blokáda žeber vede k bolestivému a neúplnému nádechu či výdechu,“ popsala Iva Bílková.

V březnu trápí lidi náchylné na pyl rozkvétající břízy, vrby, topoly, tisy, jalovce, duby a jilmy. Už od února ale v ovzduší poletuje také zvýšená koncentrace pylů olše a lísky. Jako neviditelné mikročástečky se přenáší větrem, vodou a zvířaty. Pouhých pět zrnek pylu v metru krychlovém vzduchu stačí k vyvolání alergické reakce, květy jich přitom uvolní miliony denně. Alergiky dráždí především za teplého a suchého počasí, kdy se snadno dostanou i na velké vzdálenosti od svého zdroje. Strom, který člověku zhoršuje dýchání, tak vůbec nemusí být v jeho bezprostředním okolí.

„Pro odstranění dýchacích obtíží v terapii využíváme techniky měkkých tkání a mobilizace. Pomocí léčby na neurofyziologickém podkladě usilujeme o obnovu správného dechového stereotypu a korekci držení těla, tak aby se popsané potíže už nevracely. Od problémů ulevuje také správně provedená masáž zad a hrudníku určená speciálně astmatikům nebo uvolnění stažených tkání trupu pomocí fyzioterapie s míčkem. Existuje také řada způsobů, kterými si může astmatik aktivně ulevit sám – výborné jsou lekce hatha jógy, plavání nebo některé svalové relaxační techniky. Dětem se často doporučuje hra na dechové nástroje,“ přiblížila Iva Bílková.

– Cvik na uvolnění svalů krku

V sedu si položte ruce dlaněmi křížem přes sebe na horní část hrudníku pod klíční kost. Zakloňte hlavu a ukloňte ji doleva, tak abyste cítili napětí mezi čelistí a klíční kostí. S nádechem se podívejte očima dolů, s výdechem nahoru. Několikrát zopakujte a proveďte to samé také v úklonu na druhou stranu.

V tiskové zprávě byla využita data z české pylové informační služby.

FYZIOklinika, www.FYZIOklinika.cz

Je nestátní zdravotnické zařízení zaměřené na prevenci a léčbu bolestivých stavů pohybového aparátu. FYZIOklinika do české praxe uvedla nový koncept služeb FYZIOterapie All-Inclusive a FOKUS All-Inclusive – kombinaci dostupných metod, od ultrazvukové diagnostiky přes manuální fyzioterapii po využití radiálních nebo fokusovaných rázových vln, v rámci jedné komplexní návštěvy klienta.

V oblasti fyzikální terapie je pražská FYZIOklinika největším centrem pro léčbu rázovou vlnou v ČR a řadí se mezi největší pracoviště v Evropě. Aplikace této inovativní technologie zvyšuje efekt manuální fyzioterapie – je užitečným doplňkem při léčbě bolesti v léčebných programech a v případě planární rázové vlny dokonce umožňuje výrazné urychlení hojení ran. FYZIOklinika získala prestižní ocenění Firma roku 2017 v regionu Praha a umístila se na druhém místě v celostátní soutěži Ordinace roku 2017 v kategorii Rehabilitační ordinace. Ve stejném roce obsloužila v pražském centru přes 6000 návštěv. Spravuje největší databázi videonávodů na FYZIOcvičení v ČR, kterou neustále rozšiřuje a zveřejňuje na svém webu. V dubnu 2018 složila vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT, mezinárodní zkoušku na McKenzie Institute International a získala tak jako jedna z mála Čechů tuto akreditaci.

Sezóna klíšťové encefalitidy je opět zde

KLINIKA INFEKČNÍCH, PARAZITÁRNÍCH A TROPICKÝCH NEMOCÍ

Praha, 5. března 2019 (Nemocnice Na Bulovce)

Z aktuálních dat Státního zdravotního ústavu vyplývá, že v roce 2018 bylo v České republice zaznamenáno 712 případů klíšťové encefalitidy, což je nejvíce za posledních sedm let. Prevenci formou očkování v České republice využívá pouze 25 % populace, zatímco v sousedním Rakousku je to zhruba 85 % a v Německu 43 %.

„V roce 2018 bylo evidováno 712 případů klíšťové encefalitidy, což je zvýšení o 100 % oproti roku 2015. K meziročnímu nárůstu počtu nakažených klíšťovou encefalitidou došlo zejména v krajích Moravy a Slezska, kde nejvíc případů zaznamenali v Jihomoravském a Olomouckém kraji. Klíšťata jsou aktivní, jakmile průměrná teplota stoupne nad pět stupňů Celsia a skončí přízemní mrazy, je tedy možné klíšťata vzhledem k aktuální předpovědi počasí očekávat již nyní,“ říká MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze.

Počet případů klíšťové encefalitidy (2015 až 2018)

I když počty případů klíšťové encefalitidy v České republice stoupají, míra proočkovanosti se za poslední období více méně nezměnila. To potvrzuje i MUDr. Roháčová, která uvádí: „Proočkovanost proti tomuto onemocnění u nás zůstává řadu let stejná a dle nejnovějších průzkumů činí 25 %. Počet případů klíšťové encefalitidy ale stále stoupá. V jiných evropských zemích reaguje místní populace na nárůst počtu nemocných logicky zvýšeným zájmem o očkování, což ji chrání před dalším zhoršováním situace a před nárůstem nemocnosti.“ Procento očkovaných je vyšší i v dalších zemích, v nichž se infikovaná klíšťata objevují na velké části území. Předběhlo nás i Německo, Lotyšsko, Estonsko nebo Slovinsko. Dlouhou tradici má očkování také v Rakousku.

Proč je očkována pouze čtvrtina obyvatel?

V naší zemi existuje velký rozdíl mezi informovaností obyvatel o dostupnosti očkování a počtem těch, kteří tuto metodu prevence klíšťové encefalitidy skutečně využívají. Mezinárodní průzkum z loňského roku ukázal, že důvodem nízké proočkovanosti je mimo jiné stále přetrvávající pocit, že se nás klíšťová encefalitida netýká, protože se nenacházíme v rizikové oblasti. Přitom Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem případů v Evropě. „Klíšťata mají v oblibě vlhké prostředí smíšených lesů, trav apod. Mohou se však vyskytovat také na okrajích měst nebo i v městské zástavbě, obecně tam, kde jsou parky a zeleň,“ vysvětluje MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.

Očkování proti klíšťové encefalitidě sice není hrazeno, ale pojišťovny na něj v ČR přispívají v rámci preventivních programů až do výše 1 500 korun ročně (jedna dávka stojí okolo 800 Kč). S očkováním proti klíšťové encefalitidě je možné začít kdykoli v průběhu roku. Zimní měsíce umožňují využít základní očkovací schéma, kdy se druhá dávka aplikuje 1–3 měsíce po první dávce (ochranný efekt se dostavuje 14 dní poté) a třetí za dalších 5–12 měsíců. Na jaře a v letních měsících je možné využít tzv. zkrácené vakcinační schéma. Účinnost vakcíny není celoživotní, doporučuje se přeočkování po třech letech a v dalším období pak po třech až pěti letech podle věku očkovaného a použité vakcíny.

Jak poznat klíšťovou encefalitidu?

Klíšťová encefalitida probíhá v několika fázích. Onemocnění nejprve připomíná chřipku a po několika dnech zdánlivého klidu nastoupí silné bolesti hlavy, světloplachost, závratě, horečka, třes a zvracení. Na rozdíl od lymeské borreliózy není možné klíšťovou encefalitidu vzhledem k tomu, že se jedná o virové onemocnění, léčit antibiotiky. Možné je pouze tlumení projevů nemoci (horečka, bolest, zvracení, zmírnění otoku mozku apod.). Následkem přitom může být i smrt. Nejvhodnější ochranou před dlouhodobými následky, mezi které patří dlouhotrvající obrna končetin, postižení nervů či porucha sluchu, je očkování. S vážnými následky klíšťové encefalitidy má zkušenost i pacientka Petra, která se od konce léta 2017 až dodnes potýká se zdravotními problémy.

Pacientský příběh paní Petry (30 let):

• Klíště přisáté tři týdny před začátkem potíží.
• Pacientka vyšetřena na jiném pracovišti pro silné bolesti hlavy trvající dva dny, dále zvracení, zimnice, třesavky. Pro podezření na lymskou borreliózu ordinováno antibiotikum.
• 25. 9. 2017 přijetí na Kliniku infekčních, parazitárních a tropických nemocí (KIPTN) Nemocnice Na Bulovce. Pacientka je mírně zmatená, má horečku 39 oC, cítí slabost, má pozitivní známky dráždění mozkových blan.
• Nález nehnisavého zánětu, laboratorně potvrzena klíšťová meningoencefalitida.
• Od 27. 9. 2017 rozvoj levosranné obrny horní končetiny, postupně narůstání slabosti a porucha vědomí.
• Poruchy vědomí, dýchání a polykání, bylo nutno zavést umělou plicní ventilaci.
• 1. 10. 2017 klonické křeče, zhoršuje se neurologické postižení až do obrny všech čtyř končetin. Došlo k poruše polykání s nutností zavedení sondy do oblasti žaludku.
• Postupné obnovování základních životních funkcí.
• 13. 11. 2017 ukončení hospitalizace na KPITN.
• Při propuštění bez pohybu dolních končetin, pacientka přeložena do rehabilitačního ústavu Kladruby.
• Při intenzivní rehabilitaci zlepšena pohyblivost horních končetin, postupně obnovována i na dolních končetinách, nicméně stále je pohyb možný pouze na invalidním vozíku.

Nejčastější mýty

Mýtus: „ Na zahradě u domu mi žádn é nebezpečí od klíšťat nehrozí.“

Fakta: Na skutečnost, že klíšťata se běžně vyskytují i v městské zástavbě (zahrady, parky, dětská hřiště), každoročně upozorňují hygienické stanice, které monitorují výskyt těchto roztočů ve městech. Odborníci upozorňují, že klíšťata se mohou vyskytovat i na zahradách, zejména v místech, kde je vyšší tráva nebo nahromaděné listí.

Mýtus: „Vždy, když jdu do lesa, vezmu si vitamí n B, ten m ě př ed kl íšťaty ochrání.“

Fakta: Vliv vitamínu B proti klíšťatům a dalším členovcům nebyl nikdy medicínsky prokázán, rozhodně se nelze na takovou „ochranu“ spoléhat.

Mýtus: „ Jsem v dobr é kondici a nebývám nemocný . Kl íšťová encefalitida by u mě proběhla bez následků.“

Fakta: Klíšťová encefalitida může postihnout každého bez ohledu na věk a mnohdy zanechává doživotní následky. U osob starších 55 let mívá onemocnění závažnější průběh a riziko trvalých následků je u nich větší než u pacientů mladších věkových kategorií.

Mýtus: „ Očkování nen í potřeba – pokud se nakazím klíšť ovou encefalitidou, l éčba je snadná.“

Fakta: Při tomto onemocnění mohou lékaři používat pouze podpůrnou léčbu v závislosti na typu a závažnosti příznaků. Specifická antivirová léčba totiž neexistuje a antibiotika lze užívat pouze na bakteriální infekce. Onemocnění může mít závažný průběh i následky (přibližně u 30–60 % případů mohou být následky dlouhodobé nebo i trvalé). I po vyléčení může pacient trpět bolestmi hlavy nebo dokonce částečnou obrnou. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů, může dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti.

Fakultní nemocnice Hradec Králové od 6. března opět povolí návštěvy…

Hradec Králové, 5. března 2019 (FN HK)

Fakultní nemocnice Hradec Králové od středy 6. března opět povolí návštěvy hospitalizovaných pacientů. Plošný zákaz návštěv kvůli epidemii chřipky a akutních respiračních onemocnění v nemocnici platil od 5. února.

Nemocnice k zákazu návštěv přistoupila kvůli ochraně hospitalizovaných pacientů před možným nakažením akutními respiračními onemocněními a chřipkou, které by mohlo stav hospitalizovaných pacientů výrazně zhoršit.

Dialyzační středisko v U. Brodě zvýšilo po rekonstrukci kapacitu

Uherský Brod (Uherskohradišťsko) 5. března (ČTK) – Dialyzační středisko v Uherském Brodě na Uherskohradišťsku po rekonstrukci rozšířilo svou kapacitu. Přibyl dialyzační sál s pěti lůžky, doposud jich mělo středisko deset. Rekonstrukce trvala pět měsíců, stála 11 milionů korun, řekla dnes ČTK vedoucí lékařka střediska Markéta Kratochvilová.

Rozšíření kapacity podle jejích slov uvítají zejména pacienti. Středisko nebude muset při zvýšení počtu klientů zahajovat noční směny. „Z pohledu pacientů je klíčové, že všechny prostory jsou nyní plně klimatizované a že vznikl nový dialyzační sál,“ uvedla Kratochvilová.

Nyní má středisko asi 40 pacientů na hemodialýze a díky zvýšení kapacity jich může být 50 až 60. Uherskobrodské středisko využívají pacienti z širokého okolí, někteří z nich dlouhodobě. Řada z nich je zařazena na čekací list na transplantaci ledviny. „Naše středisko je nad republikovým průměrem. Doporučuje se mít sedm procent pacientů na čekacím listě, u nás je to přes 20 procent,“ uvedla Kratochvilová.

Pro transplantaci ledviny je vhodných deset až 12 procent dialyzovaných pacientů, každým rokem číslo narůstá. „Transplantace je nejideálnější náhradou funkce ledvin, ne každý ji však může podstoupit. Je zde limitace dalšími chorobami a věkem,“ uvedla Kratochvilová.

Na čekací listině je například i Jarmila Ondřejková z pohraniční obce Březová, která však do brodského střediska na dialýzu pravidelně nedochází, dělá si ji doma. „Na dialýze jsem třetím rokem. Dělám si ji každý den, vždy v noci, když spím,“ řekla dnes ČTK Ondřejková. Její přístroj je přes internet napojený na dispečink, kde zdravotníci kontrolují, zda byla léčba v pořádku. Na kontrolu chodí Ondřejková vždy jednou za čtyři až šest týdnů. Potřebný materiál jí jednou za měsíc objednává zdravotní sestra.

Dialyzační střediska jsou ve Zlínském kraji také ve čtyřech krajských nemocnicích, ve Zlíně, Vsetíně, Uherském Hradišti a Kroměříži. Ve Vsetínské nemocnici se oddělení hemodialýzy přesune do nových prostor, a to do zrekonstruované části objektu K v areálu nemocnice. Nový dialyzační sál bude mít kapacitu 14 lůžek, počítá se s pořízením moderních přístrojů i zázemím pro pacienty a personál. Nové hemodialyzační středisko má od loňského května Kroměřížská nemocnice.

Dialyzační péče je nezbytná pro život pacientů se selháním ledvin. Principem dialýzy je čištění krve, které u nemocného nahrazuje činnost nefunkčních ledvin. Pomáhá odstranit z těla odpadní látky a přebytečné tekutiny, což jinak obstarávají zdravé ledviny. Pacientů se selháním ledvin se léčí v asi stovce dialyzačních středisek v zemi téměř 7000.

jmk dvd

Reforma: Praktický lékař by měl vyřešit 80 procent problémů

Praha 5. března (ČTK) – Praktický lékař by měl vyřešit 80 procent zdravotních problémů, se kterými za ním pacienti přijdou, za 15 procent nákladů zdravotního systému. Ostatní by odeslal ke specialistovi nebo do nemocnice. Vést by k tomu měla reforma, která by měla v příštích osmi až deseti letech proměnit primární péči o děti i dospělé. Novinářům to dnes řekli zástupci ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a praktických lékařů.

„Lékaři specialisté vyřeší 15 procent případů za 40 procent nákladů a nemocnice pět procent za 40 procent nákladů,“ popsal fungování zdravotnictví v západoevropských zemích předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Svatopluk Býma.

Posílit pozici praktických lékařů v systému českého zdravotnictví má podle návrhů vzešlých z ministerské pracovní skupiny například posílení jejich kompetencí, rozšíření počtu jimi předepisovaných léků nebo převzetí péče o některé chronické pacienty od specialistů. To už začíná fungovat u pacientů, kteří se vyléčili z rakoviny a je třeba je dál pravidelně sledovat, připravuje se také u diabetiků nebo pacientů s vysokým krevním tlakem.

Změnit by se mohlo i financování péče. Základní bude platba za registrovaného pacienta, takzvaná kapitační, kterou lékař každý měsíc dostává. „Dominantní stále bude kapitační platba, ale posílená bude výkonová složka,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Lékaři budou moci udělat pacientům nová vyšetření, která dosud patřily jen specialistům, nebo výkony, které vedou k odhalení nemocí, takzvané screeningy, například cukrovky vyšetřením hladiny cukru v krvi každých několik let, ale například i demence, duševních nemocí nebo chronické plicní obstrukční nemoci.

Zároveň musí být podle ministerstva primární péče také více dostupná. Chce proto podporovat školicí místa pro vzdělávání mladých lékařů. Zároveň zdravotní pojišťovny budou finančně motivovat lékaře s ordinacemi v hůře dostupných oblastech a ordinace s delší otevírací dobou.

Mohly by ji zajistit i takzvané sdružené praxe několika lékařů s několika sestrami a administrativní silou. Podle náměstka ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Davida Šmehlíka budou už letos testované v pilotním provozu, pojišťovna jim připraví speciální smlouvy. Počítá se také se sjednocením přístrojového vybavení ordinací, zatím ale není jasné, jaké přístroje budou pro ordinaci povinné.

Reforma počítá také ze změnou sítě lékařské pohotovostní služby. Měla by být nejméně jedna v okrese při urgentním příjmu nemocnice, jejichž vznik chce ministerstvo podpořit i z evropských fondů.

Za problematický ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) považuje věkovou strukturu praktických a dětských lékařů. Průměrný věk praktického lékaře pro dospělé je 54 let, dětského 56 let. „Fungování do jisté míry stojí na lékařích-seniorech,“ dodal ministr.

Chce proto podpořit vzdělávání. Vrátit zpět by se měl podle Prymuly také samostatný studijní obor dětského praktického lékaře oddělený od pediatrie. „Čekáme na poslaneckou iniciativu,“ vysvětlil. Byl zrušený před několika lety, zástupci dětských praktiků s tím ale nesouhlasili.

Odborníci chtějí také odbourat zbytečné návštěvy u lékaře, jejichž náklady odhadují na desítky miliard korun ročně. Průměrně v ČR navštíví pacient lékaře 12krát za rok, v Rakousku sedmkrát a ve Švédsku třikrát. Cesta vede podle nich přes vzdělávání pacientů. „Někteří pacienti ani nechtějí systém zneužívat, ale nevědí, jak se v něm pohybovat, s čím za jakým lékařem jít,“ dodal předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Zvažují se ale i postihy. Podle Prymuly například ten, kdo si zavolá sanitku prokazatelně zbytečně, bude její výjezd muset zaplatit.

Počty ordinací praktických lékařů a specialistů v krajích:

zdroj: ÚZIS

*stav v 1.2. 2019

van mha

Vědci hlásí druhý případ likvidace viru HIV transplantací dřeně

Seattle 5. března (ČTK) – Vědcům v Británii se zřejmě podařilo transplantací kostní dřeně zbavit dalšího nemocného viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Případ, který ještě není označován jako vyléčení a který odborníci považují za další krok k hledání léku, je jedním z dnešních témat čtyřdenní vědecké konference v Seattlu a informoval o něm i odborný žurnál Nature.

Londýňan, který si přeje zůstat v anonymitě a kterému se říká londýnský pacient, nevykazuje žádné známky viru ani po 18 měsících od vysazení antivirotických léků. Do současné doby je teprve druhým člověkem po Američanovi Timothym Rayi Brownovi, označovaném jako berlínský pacient, u kterého po skončené léčbě není vir HIV detekován.

U Browna lékaři HIV zjistili v roce 1995 a po jedenácti letech se u něj rozvinula ještě leukémie. V roce 2007 a poté znovu v roce 2008 mu lékaři v Berlíně transplantovali kostní dřeň od dárce s mutací, díky které jsou nositelé imunní vůči viru HIV. Brown ihned po první transplantaci přestal užívat antivirotika a do současné doby u něj testy neodhalily přítomnost viru HIV.

Brownův případ vyvolává na vědeckém poli debatu o to, zda berlínského pacienta považovat za skutečně vyléčeného, nebo jen funkčně vyléčeného, tedy v remisi. To je stav, kdy pacient nemá žádné příznaky nemoci, jejíž přítomnost se stále předpokládá.

Podobný případ se nově stal také v Londýně. O londýnském pacientovi je známo, že mu lékaři diagnostikovali vir HIV v těle v roce 2003. Léky, jejichž úkolem je rozvoj infekce zpomalovat, ale začal brát až v roce 2012. Důvod odkladu terapie nebyl podle AP zveřejněn. V roce 2012 se u něj rozvinul Hodgkinův lymfom, což je zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin, a o čtyři roky později pacient souhlasil s transplantací kostní dřeně.

Lékaři pod vedením Ravindry Gupty se soustředili na hledání správného dárce pro londýnského pacienta, neboť usoudili, že přítomnost příslušné mutace by mu navíc mohla pomoci v likvidaci viru HIV. Hledání se podařilo, neboť dárce mutaci získal po obou rodičích. AP poznamenala, že takovouto genetickou výbavu, která chrání před většinou virů HIV, má asi jedno procento lidí s kořeny v severní Evropě.

Londýnský pacient po transplantaci souhlasil se zastavením antivirotické léčby, virus ale i tak zmizel. Pokud se léky běžně vysadí, virus se během dvou či tří týdnů navrátí v plné síle. To se ale nestalo a ani po 18 měsících testy přítomnost viru neodhalily.

Léčba pacientů z Londýna a Berlína se nicméně plně neshoduje. Londýnský pacient podstoupil na rozdíl od Browna méně drastickou chemoterapii, která ho na transplantaci připravila, nebyl vůbec ozařován a na transplantaci měl jen mírnou reakci. Brown prošel tvrdší procedurou a dvěma transplantacemi, neboť se u něj leukémie opět rozvinula.

Německý hematolog Gero Hütter z berlínské kliniky Charité, který léčbu Browna vedl, označil nový případ za skvělou zprávu a za další díl skládačky v podobě hledání léku proti HIV. S tímto názorem souhlasí i Gupta.

„Dosažení remise u druhého pacienta za použití podobného přístupu prokazuje, že berlínský pacient nebyl anomálií a že to skutečně byl léčebný postup, který u těchto dvou lidí zlikvidoval vir HIV,“ řekl Gupta. Zároveň upozornil, že tato metoda není vhodná pro všechny nemocné, otevírá ale nové léčebné možnosti včetně genové terapie. Dodal také, že je ještě příliš brzy považovat londýnského pacienta za vyléčeného.

zpt šeb