Světový den zraku: Češi jsou lajdáci. Zanedbávají prevenci, kupují…

PRAHA, 1. ŘÍJNA 2018 (GEMINI) – Světový den zraku letos připadá na 10. října. Tento den má upozornit na problémy spojené se zrakovými vadami, jako je například slepota či různé poruchy vidění a dioptrické vady. V Česku počty lidí s oční vadou neustále stoupají, navíc se snižuje věk pacientů. V péči o zrak ale Češi zaostávají.

Statistiky uvádějí, že zhruba každý třetí Čech nosí brýle nebo kontaktní čočky. Věk lidí, které trápí nějaká forma dioptrické vady, navíc neustále klesá. Stoupá i počet lidí se šedým zákalem – ve věku nad 75 let má šedý zákal různého stupně až 70 procent Čechů. Preventivní prohlídky, které dokáží oční vadu odhalit včas a usnadnit její léčbu, přitom Češi neustále podceňují. „Velký podíl na růstu počtu lidí s dioptrickou vadou a zároveň snižování jejich věku má dnešní moderní doba, konkrétně životní styl, stres, nedostatek spánku, počítače, mobily, nedostatečná ochrana očí a podceňování preventivních prohlídek u očního lékaře. Podle dostupných průzkumů až třetina Čechů zanedbává preventivní prohlídky a k očnímu lékaři se většinou dostaví, až když mají problém. Podle statistik dokonce 10 procent Čechů nenosí brýle, i když by je potřebovali,“ řekl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Po 40. roce věku, kdy téměř každý člověk potřebuje brýle alespoň na čtení, by měli lidé docházet na oční vyšetření pravidelně jednou za dva roky. „Samozřejmě při akutních stavech, jako je zhoršené vidění, zánět oka nebo úraz, by měli pacienti vyhledat očního lékaře co nejdříve. I když má ale člověk pocit, že vidí bez jakéhokoli omezení, neměl by se ordinaci očního lékaře vyhýbat. Včasné odhalení jakéhokoli problému je pro jeho léčbu zásadní. Pokud se tak nestane včas, může to mít pro zrak nezvratné následky, v krajních případech může pacient i oslepnout,“ uvedl Pavel Stodůlka.

Vedle důležitosti preventivních prohlídek se Světový den zraku snaží upozornit i na důležitost správného výběru korekční pomůcky. Ani v nákupu dioptrických brýlí ale Češi nevynikají. „Problémem může být zejména pořizování takzvaných hotových brýlí v internetových obchodech, drogériích nebo na benzínových pumpách. Pokud se lidé problémy se zrakem rozhodnou řešit pouze na vlastní pěst a nikdy nenavštíví očního lékaře, mohou si zadělat na vážné problémy. Některá poškození zraku mohou být i nevratná,“ varovala Jarmila Šneidrová, lékařka zlínské oční kliniky Gemini.

Volně prodejné brýle bez předpisu jsou určeny pouze na čtení a lidé by je měli používat jen krátkou dobu, například při čtení etiket v obchodě, nikoli jako hlavní brýle, jak se velmi často stává. „Hotové brýle by měl jejich majitel nosit bez přestávky maximálně hodinu. Hlavním problémem volně prodejných brýlí je to, že nejsou přesně nastavené na oči konkrétního člověka a mohou někdy spíše uškodit než pomoci. Špatně vycentrované brýle mohou způsobit šilhání, bolesti hlavy nebo rychlejší únavu. Navíc existují lidé, kteří kromě brýlí na blízko potřebují i brýle na dálku – takové například v drogerii koupit nelze,“ doplnil Pavel Stodůlka.

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První z poboček byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 jako jedna z prvních soukromých očních klinik v Česku. V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR.

prim. MUDr. PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, www.lasik.cz

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové s tématem disertace metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně. V roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini – největší soukromou oční kliniku v Česku. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v Česku. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře.

Nové výsledky studie prokazují setrvalý efekt léčivého přípravku Ofev®…

• Studie INPULSIS®-ON dokládá dlouhodobou bezpečnost a účinnost přípravku Ofev® (nintedanib) v souladu s předchozími výsledky studií INPULSIS®
• Výsledky studie INPULSIS®-ON, otevřeného prodloužení registračních studií fáze III INPULSIS®, byly publikovány v Lancet Respiratory Medicine

Praha, Česká republika, 1. října 2018 (Boehringer Ingelheim) – Výsledky studie INPULSIS®-ON, publikované v Lancet Respiratory Medicine, přinášejí další informace o dlouhodobé bezpečnosti, účinnosti a snášenlivosti léčivého přípravku Ofev® (nintedanib) u pacientů s idiopatickou plicní fibrózou. Publikované výsledky ukazují na setrvalý efekt nintedanibu na zpomalení progrese IPF během více než 4letého sledování. Výsledky dále ukazují, že dlouhodobý efekt nintedanibu na zpomalení progrese onemocnění může být zajištěn i u pacientů vyžadujících úpravu dávkování.

Explorativní výsledky otevřeného prodloužení studie jsou konzistentní s výsledky registračních studií fáze III INPULSIS® a ukazují, že pokračující léčba nintedanibem až po dobu 68 měsíců má zvladatelný bezpečnostní profil bez jakýchkoliv nových bezpečnostních signálů. Studie INPULSIS®-ON zahrnovala rozsáhlou kohortu pacientů s IPF, kteří užívali nintedanib, a získané údaje jsou dalším příspěvkem do rostoucí databáze údajů prokazujících dlouhodobé přínosy nintedanibu pro pacienty s IPF.

IPF je vzácné, vyčerpávající a smrtelné plicní onemocnění, které postihuje přibližně 3 miliony pacientů na celém světě. Způsobuje progredující jizvení plic a postupné nevratné zhoršování plicních funkcí a potíže s dýcháním.

Studie INPULSIS®-ON sledovala 734 pacientů:

• Deskriptivní hodnocení účinnosti prokázalo u plicních funkcí roční míru poklesu usilovné vitální kapacity (FVC) během 192 týdnů o -135,1 ml/rok. Výsledek byl konzistentní s roční mírou poklesu FVC u pacientů léčených nintedanibem ve studiích INPULSIS® (-113,6 ml/rok u pacientů léčených nintedanibem). Podle údajů z klinických hodnocení je míra poklesu FVC u pacientů užívajících placebo s mírnou a středně závažnou IPF přibližně 200 ml/rok.
• Roční míra poklesu FVC byla konzistentní bez ohledu na věk, rasu a FVC % náležité hodnoty při zahájení studie INPULSIS®-ON.
• Incidence příhod akutních exacerbací IPF byla ve studii INPULSIS®-ON podobná míře u pacientů léčených nintedanibem ve studiích INPULSIS®; což dokládá účinnost nintedanibu na snížení rizika akutních exacerbací IPF.
• Akutní exacerbací se rozumí náhlé zhoršení plicních funkcí, v mnoha případech bez známé příčiny, které negativně ovlivňuje průběh onemocnění a často vede ke smrti během několika měsíců.

Nejčastějším nežádoucím účinkem ve studii INPULSIS®-ON byl stejně jako ve studiích INPULSIS® a TOMORROW – průjem, který vedl k vysazení léku u 4,7 % resp. u 10,2 % pacientů pokračujících resp. zahajujících léčbu nintedanibem ve studii INPULSIS®-ON. Míry kardiovaskulárních (hlavní nežádoucí kardiovaskulární příhody, např. infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda) a krvácivých příhod adjustovaných na dobu expozice zjištěné u pacientů pokračujících v léčbě nintedanibem nebo zahajujících léčbu nintedanibem ve studii INPULSIS®-ON byly podobné hodnotám zjištěným u pacientů užívajících placebo ve studiích INPULSIS®. Tyto údaje jsou zároveň ve shodě s údaji z poregistračních sledování zaznamenanými v USA během prvního roku po uvedení nintedanibu na trh.

„Výsledky studie INPULSIS®-ON jsou dalším příspěvkem do rostoucí databáze údajů prokazujících dlouhodobé přínosy nintedanibu pro pacienty s IPF,“ uvedl profesor Bruno Crestani, hlavní investigátor ve studii INPULSIS®-ON, profesor na lékařské fakultě Paris Diderot University ve Francii a vedoucí oddělení pneumologie a vzácných plicních onemocnění v nemocnici v Bichat, Francie. „IPF je chronické onemocnění vyžadující dlouhodobou léčbu. Údaje o dlouhodobé bezpečnosti a účinnosti během více než čtyř let léčby jsou proto důležité. S těmito kladnými údaji ze studie INPULSIS®-ON mohou mít lékaři důvěru, že nintedanib bude pro pacienty dlouhodobě přínosný.“

Jak uvedla dr. Susanne Stowasser, zástupkyně medicínského ředitele pro respirační oblast ve společnosti Boehringer Ingelheim: „Výsledky studie INPULSIS®-ON přinášejí další cenné informace o dlouhodobé bezpečnosti a účinnosti přípravku OFEV® u pacientů s IPF a další doklady o jeho kladném vlivu na život těchto pacientů.“

Lékař uvidí po prvním předepsání léku soupis všech léků pacienta

Praha 1. října (ČTK) – Soupis všech předepsaných léků pacienta, takzvaný lékový záznam, uvidí lékař po prvním předepsání léku nebo po zadání čísla pacientova občanského průkazu. Umožní to nová funkce elektronického receptu, která by měla fungovat od příštího roku. Speciální přístup budou mít záchranáři, lékárníkům se otevře jen na omezený čas, nebo také při zadání čísla občanského průkazu. Přístup ke svým záznamům bude moci pacient všem nebo vybraným lékařům či lékárníkům zakázat. Novinářům to dnes řekli zástupci ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se k lékovému záznamu vyjadřoval i Úřad na ochranu osobních údajů a ministerstvo a SÚKL jeho připomínky vypořádaly. Základní podmínkou úřadu bylo to, aby nebyl systém zneužitelný. Původně ministerstvo uvažovalo o tom, že by do záznamu viděli všichni lékaři, jen by se o jejich návštěvě udělal záznam.

„Lékový záznam uvidí jenom ten člověk, který má vztah k danému pacientovi,“ řekl náměstek ministra Filip Vrubel. Pacient zároveň může v aplikaci v mobilu nebo po přihlášení na webu přístup zakázat všem lékařům nebo vybrat konkrétní, kteří soupis jeho léků uvidí. „Pokud pacient nechce komunikovat elektronicky, může poslat na SÚKL dopis,“ dodal.

Lékový záznam si už nyní může na webu nebo v mobilní aplikaci zobrazit každý pacient. Přihlášení je možné na základě jména a hesla, které si může vyzvednout na kontaktních místech CzechPoint, nebo díky elektronickému občanskému průkazu, připojenému přes čtečku k počítači nebo mobilnímu zařízení.

Lékový záznam je součástí elektronického receptu. Od ledna 2019 bude možné papírový recept vypsat jen ve výjimečných případech jako je výpadek elektřiny, internetu nebo centrálního úložiště elektronických receptů spravovaného SÚKL. Ministerstvo počítá, že elektronicky evidováno tak bude zhruba 98 procent receptů. V současné době je to asi 85 procent.

van jw

Odbornice: Imunoterapie výrazně prodloužila délku života pacientů

Praha 1. října (ČTK) – Imunoterapie, za níž byla letos udělena Nobelova cena za lékařství, je převratná. Výrazně prodloužila délku přežití a zlepšila kvalitu života pacientů. ČTK to dnes řekla onkoložka Jana Prausová, předsedkyně České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Cenu za fyziologii a lékařství získali Američan James P. Allison a Japonec Tasuku Hondžó každý za svou formu aktivace imunitního systému proti rakovině.

„Myslím si, že si to imunoterapie určitě zaslouží, protože je to obrovský převrat v léčebných výsledcích a přežití u onkologických pacientů,“ řekla Prausová. „Když se to hodně zjednoduší, tak se v podstatě nastartuje imunita, která je přirozená každému lidskému organismu, proti nádorové chorobě. Tělo pak proti ní bojuje vlastními silami, ale podnícené silami podaného medikamentu,“ uvedla. Díky imunoterapii jsou rakovinné buňky znovu zranitelné.

Předchozí pokusy o podporu imunity neměly podle Prausové dobré výsledky. Navíc měly řadu nepříjemných vedlejších účinků. Změnu přinesla až imunoterapie v současné podobě. „U řady diagnóz je tato léčba u nás dostupná a bude dál se rozšiřovat pro další diagnózy,“ dodala Prausová.

V Česku žije asi půl milionu lidí, kteří se s rakovinou léčili nebo žijí se zhoubným nádorem. Počty nových případů rakoviny rostou, klesá ale počet těch, kteří v důsledku nemoci zemřou. Z některých typů rakoviny se tak díky lepší léčbě stávají v podstatě chronická onemocnění, se kterými pacienti žijí i desítky let.

Výdaje zdravotního pojištění na léčbu rakoviny byly v roce 2016 druhé nejvyšší po nemocích srdce. Imunoterapie patří mezi drahou onkologickou léčbu, která stojí i statisíce či miliony korun ročně.

Americký vědec Allison zkoumal bílkovinu, která funguje jako brzda regulující funkci imunitního systému. „Odhalil potenciál uvolnění této brzdy a vypuštění našich imunitních buněk s cílem napadání nádorů. Tento koncept pak rozvinul v nový přístup k léčbě pacientů,“ napsala Nobelova nadace.

Druhý z laureátů, Japonec Hondžó, podle Nobelovy nadace „objevil jinou bílkovinu na povrchu imunitních buněk a zjistil, že také funguje jako brzda, ale s odlišným mechanismem“. „Léčba založená na jeho objevu se ukázala být velmi efektivní v boji proti rakovině,“ dodala nadace. Jako velmi efektivní se navíc ukázala kombinace jejich objevů a inspirovali další pokusy kombinovat různé strategie imunoterapie.

Vyhlášením Nobelovy ceny za lékařství začal týden, během kterého bude oznámena cena za fyziku, chemii a za mír. Příští pondělí se svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii. Cena za literaturu letos ohlášena nebude.

van jw

Výrobce zdravotnického textilu Clinitex chce rozšiřovat výrobu

Ostrava 30. září (ČTK) – Ostravský výrobce zdravotnického textilu Clinitex ročně vyprodukuje přes 200.000 výrobků a zaměstnává zhruba 70 lidí, mezi nimi zdravotně postižené. Podnik má dost zakázek a rád by rozjel výrobu na dvě směny, nemůže ale sehnat nové zaměstnance. ČTK to řekli obchodní ředitelka Petra Georgievová a jednatel společnosti Petr Bukovski.

„Je to samozřejmě problém globální a ve všech výrobních firmách, přetlak na trhu práce je vysoký, nicméně v textilu je to ještě podpořeno tím, že vzdělávání v tomhletom oboru se po revoluci téměř utnulo,“ řekla Georgievová. Například loni podle ní z oborů, jako jsou švadlena a krejčí, vyšlo v celé zemi jen asi 20 lidí.

Přímo ve výrobě Clinitexu pracuje přibližně polovina zaměstnanců. Další dělají v přípravě, logistice, ve skladu. Na dvě směny, a někdy i na tři, se pracuje pouze ve stříhárně. „Nejenže vyrábíme tady, ale zaměstnáváme i externí dílny, protože jinak se výroba ve 34 lidech nedá zvládnout,“ řekla ředitelka.

Firma by byla podle ní schopna zaměstnat ještě minimálně 30 švadlen. „Ale prostě nejsou, takže zatím se pracuje na jednu směnu a stroje nejsou tak vytíženy, jak by mohly být, nebo jak jsou konstruovány,“ řekla Georgievová.

V Clinitexu pracují převážně ženy, firma by ale brala i muže. Pracovníky hledá například i do konstrukce, kde se střihy veškerých výrobků dělají elektronicky. Firma se snaží zaměstnance vychovávat i zaškolovat sama a spolupracuje se středními i vysokými školami, a to i na vývoji svých výrobků.

Clinitex má roční obrat přes 100 milionů korun. Dodává oděvy pro zdravotnický personál i pacienty, lůžkoviny, operační pláště, oděvy a roušky do čistých prostor, funkční oděvy pro zdravotnické záchranáře a také inkontinenční podložky. Se zákazníky spolupracuje už od vývoje oděvů, řada výrobků se dělá přímo na míru konkrétním lidem.

„Všechno se testuje v provozu, za chodu v těch nejtěžších podmínkách, jak záchranářských, tak přímo na operačních sálech. Jsou to vysoce sofistikované oděvy, které musí splňovat normy a jsou bezpečné pro pacienty i pro operatéry a záchranáře,“ řekla Georgievová.

Všechny výrobky Clinitexu jsou pratelné k opakovanému použití. „Na trhu mají velké místo jednorázové věci. My se snažíme dělat v těch sortimentech a uplatněních, kde si myslíme, že to jednorázové je zbytečně drahé a neekologické,“ řekl Bukovski.

Základní materiál společnost dováží z Asie, hlavně z Pákistánu a Číny, ale spolupracuje i s českými tkalcovnami a certifikované materiály nakupuje v Evropě nebo v Japonsku. Dodává hlavně na tuzemský trh. Velkými zákazníky jsou například prádelna Chrištof, která nabízí servis pro nemocnice i ústavy sociální péče, nebo jihomoravská záchranná služba. Firma se snaží proniknout i do zahraničí, loni například prostřednictvím obchodního partnera vybavila nemocnici v Laosu.

Největším zákazníkem Clinitexu je ale stát, a většinu zakázek tak získává ve veřejných zakázkách. Problém je ale podle vedení třeba to, že stát soutěží i s deset let starými cenami a nezvýhodňuje firmy, které působí a zaměstnávají lidi v Česku. „Stát tlačí, abychom zvedali mzdy, ale nezvedali, v podstatě ještě snižovali ceny. Nebere v úvahu, že trh materiálu a náklady na zaměstnance při splnění všech norem jsou někde jinde,“ řekl Bukovski.

Výběrová řízení zahrnují několikaleté období, kdy vítězná firma nesmí změnit ceny. Cena materiálu se přitom na trhu mění. „Situace na trhu tkanin v České republice je taková, že se výroba tkanin i přízí všechna dováží, takže jsme opravdu závislí na tom, jak se kurz pohybuje. Takže my v průběhu několika let nesmíme změnit ceny, ale na trhu se může změnit cokoli,“ řekla Georgievová.

Nešvarem je podle jednatele i přetrvávající černá práce. „Pokud naše konkurence neplatí mzdy řádně, neodvádí řádně odvody, tak tu cenu umí stavět jinak. Nemáme to jak prokázat, ale víme, že se tak děje,“ řekl Bukovski.

Vlastimil Vyplel kš

Corriere della Sera: Klíč ke zhubnutí tkví zřejmě v čase…

Řím 30. září (ČTK/Corriere della Sera) – Klíč ke snížení tělesné hmotnosti možná spočívá v tom, kdy jíme. Jedna britská studie založená na časově omezené konzumaci totiž ukazuje, že změníme-li hodinu, kdy snídáme a večeříme, můžeme odbourávat tělesný tuk. Přerušovaný půst, který navíc zlepšuje metabolismus, pomáhá imunitnímu systému a zpomaluje procesy stárnutí.

Vědci ze Surreyské univerzity zkoumali, jak hodina jídla ovlivňuje výživu a tělesnou hmotnost. Zjistili, že když posuneme snídani o hodinu a půl a večeříme zase o hodinu a půl dříve, aniž bychom snižovali normální příjem potravy a aniž bychom drželi přísnou dietu, ztrácíme dvojnásobek tuku ve srovnání s těmi, kdo hodinu jídla nezměnili.

Studie však zatím zahrnovala jen málo osob a trvala pouze deset týdnů. Ze 13 zkoumaných osob jich sedm změnilo hodinu jídla, ostatní plnili funkci kontrolní skupiny. I když jde zatím jen o malý vzorek osob, závěry potvrzují, že konzumace jídla v omezeném časovém rozpětí – s delším nočním půstem – může být pro zdraví velmi prospěšná.

„Studie nám poskytuje cenné informace, jak malá změna v rozvržení denního jídla může mít blahodárné účinky na náš organismus. Redukce tělesného tuku snižuje riziko obezity a nemocí, které z ní vyplývají, je tedy zásadní pro naše celkové zdraví,“ uvádí autor studie Jonathan Johnson, kterého cituje italský deník Corriere della Sera.

Je možné, že čas jídel příznivě ovlivňuje metabolismus, ale vědci rovněž viděli, že omezení časového rozmezí, kdy sledované osoby mohly během dne volně jíst, souvisí i se snížením množství snědeného. Účastníci studie uváděli, že jedí méně, protože se jim snížila chuť k jídlu.

„To je dobrá zpráva, protože se všichni obávají, že se budou po prodlouženém půstu přejídat. „Ve skutečnosti se ukázalo, a to nejen díky této studii, ale i díky klinické praxi, že s prodloužením doby půstu má člověk menší potřebu jíst v těch hodinách, kdy je to dovoleno,“ zdůrazňuje Stefano Erzegovesi, šéf Centra pro poruchy příjmu potravy při nemocnici San Raffaele v Miláně.

Vědci rovněž zkoumali, zda je tento typ stravování omezeného v čase slučitelný s každodenním životem. Totiž 57 procent účastníků studie uvedlo, že se necítí být s to udržovat nové časy jídla více než deset týdnů, protože to je neslučitelné s jejich sociálním a rodinným životem. Odložení snídaně na pozdější dobu není problém, protože v zaměstnání si lze udělat na kávu a něco k zakousnutí čas. Pro ty, kdo pracují a mají rodinu, je však nesnadné večeři o hodinu a půl uspíšit.

„Studie ukazuje, že chronobiologie, tedy studium biologických rytmů, která se dosud zabývala především energetickou hodnotou a náladou, má souvislost i s metabolismem. Musíme zjistit, jak naše tělo pracuje s těmito kaloriemi. Může být například velký rozdíl v glykemickém indexu,“ říká Erzegovesi.

Ukazuje se, že přínos, jehož je dosaženo tím, že je tělo po určitou dobu bez přísunu kalorií, tkví v tom, že se nekonzumuje příliš. A stále platí pravidlo: ráno jez jako král, večer jako chudák. K zajištění dobrého fungování metabolismu je vždy lépe jíst více v první části dne.

„Jestliže máme delší období půstu, lépe pracuje střevní bakterie akkermansia, která je známá tím, že bojuje proti cukrovce a obezitě. Tato bakterie, která je přirozeně přítomna v naší střevní flóře, se živí naším slizem v době půstu a pomáhá nám udržet si výkonnější metabolismus a produkovat méně rizikových faktorů pro vznik metabolických nemocí,“ říká Erzegovesi.

pel spr

L´Express: Mladší vzhled přináší lidem i nepříjemnosti

Paříž 29. září (ČTK/L´Express) – Jestliže člověk vypadá mladší než je jeho skutečný věk, není to vždy snadné, zejména v profesionálním životě. Ti, kdo se zdají mladší o několik let, se často setkávají se žárlivostí i blahosklonností. Když se například čtyřiapadesátiletý Daniel, pravidelný návštěvník posilovny, svěřil svým kolegům v tělocvičně s tím, kolik je mu let, nečekal takové nadšení.

„Vypadáš o deset let mladší!“, „Chtěl bych v tvém věku vypadat jako ty!“ či „Nikdy jsem tě nepovažoval za starého!“ „Možná je to narcisismus, ale byl jsem šťastný, že uznávají mé úsilí udržovat se ve formě. Tyto komplimenty dokazují, že jsem učinil ve svém životě správné rozhodnutí,“ říká Daniel, kterého cituje francouzský týdeník L´Express.

V pětapadesáti letech také Anne vypadá mnohem mladší. Nedávno jí dokonce v supermarketu oslovili „slečno“. Ale v běžném životě se ne vždy setkává s pochvalnými výroky ohledně postavy nebo energie. „Mám kamarádku, která mi systematicky říká, že se to už nehodí k mému věku, když zajdeme do nějakého butiku. Druhá zase pravidelně prohlašuje, že mám čas starat se o sebe, a proto není divu, že vypadám mladší. Anne, podezíraná z toho, že se vzpírá přiznat si svůj věk, má často pocit, že ji lidé řadí ke ztřeštěncům, kteří se starají jen o to, jak zastavit čas.

„Říká se, že osoba, která o sebe dbá, je posedlá sama sebou. Lidé si představují, že má prostředky k tomu, aby si zajistila lepší lékařskou péči, že nenamáhala své tělo vyčerpávající fyzickou prací a nezažila příliš mnoho těžkých životních situací. Tato fyzická a psychická stránka může lidi fascinovat nebo pobuřovat,“ uvádí Christian Heslon, který se zabývá psychologií věku na Katolické univerzitě v Angers.

Těm, kdo vypadají mladší, se často stává, že uvádějí své bližní do rozpaků. „Jednou v metru nabídl mladý muž velmi hbitě místo přítelkyni mého věku, jako kdyby byla velmi stará. Dělala jsem, že jsem si ničeho nevšimla. Ještě horší bylo, když mě a mou dvacetiletou dceru považovali za lesbičky, protože jsme se držely v podpaží,“ vypráví Anne. „Kolikrát jsem slyšela, že jsme sestry,“ dodává její dcera Sarah.

Také dvacetiletí s mladým zjevem zažívají problémy. Hovoří o nemístných důvěrnostech, otcovském tónu, blahosklonnosti. Zkrátka lidé je neberou vážně.

Třicetiletá Katia vypadá spíše na dvacet let. Před třemi lety si šla s receptem vyzvednout do lékárny antikoncepci, kterou jí předepsal její otec lékař. Lékárnice ji začala poučovat jako učitelka ve škole a zeptala se, jestli otec souhlasí s tím, že bere prášky. Katia jí suše odpověděla: „Paní, je mi sedmadvacet let, je to moje volba, nikoli jeho.“

Ti, kdo vypadají příliš mladí, se musejí ospravedlňovat, prokazovat se průkazem totožnosti. Vypadat starší naopak znamená také být zralejší, schopnější a zkušenější. Tyto vlastnosti obrátí vniveč dětský vzhled. Katia se jako tisková mluvčí setkala nedávno s ředitelem jednoho podniku. „Neřekl mi ani dobrý den, jen se obrátil ke své sekretářce a zeptal se jí: ‚To je ona?‘ Jako kdybych tam nebyla, říká.

Někdy je nezbytné udělat se starší. Anne si obléká tmavé šaty, aby vypadala seriózněji. „Někdy je to nutné, protože lidé jsou jinak ke mně méně zdvořilí.“ Tuto strategii používá někdy i Katia.

Oblečení, účes, držení těla: to vše může pomoci, ale důležité je pracovat na sobě. „Reakce druhých nelze ovládat. Naopak je možné naučit se přizpůsobit se sobě samému: akceptovat svůj zjev a nepopřít to, co jsem. Je to náročný a dlouhodobý úkol. Důležité je, že málo záleží na tom, co ukazuje náš průkaz totožnosti,“ uzavírá Christian Heslon.

pel spr

Dlouhé hledění do obrazovek má podle vědců negativní vliv…

Washington 28. září (ČTK) – Tráví-li děti před obrazovkami počítačů, televizí, tabletů nebo telefonů déle než dvě hodiny denně, snižují se jejich kognitivní schopnosti. Stojí to ve studii, kterou tento týden zveřejnil britský časopis The Lancet. Výsledky svého výzkumu ohlásili kanadští vědci, kteří srovnali pozorování 4520 dětí ve věku osm až jedenáct let z 20 míst v USA.

Děti z této skupiny strávily denně v průměru před obrazovkami 3,6 hodiny. Ke zdravému režimu, který doporučují kanadští zdravotničtí odborníci, patří méně než dvě hodiny u obrazovek, devět až 11 hodin spánku a nejméně hodina fyzické aktivity. Poslední kritérium splnilo jen 18 procent dětí ze sledované skupiny.

Celá skupina se podrobila poznávacím testům sestávajícím ze slovních a paměťových úkolů a z testů reaktivity a koncentrace. Prokázal se velmi úzký vztah mezi poznávacími schopnostmi na jedné straně a časem stráveným spánkem a u elektroniky na druhé straně. Fyzická aktivita nemá na kognitivní stav dětí tak přímý vliv, zato ovlivňuje jejich stav zdravotní.

Ve skupině se do všech tří doporučení vědců vešel pouze jeden malý Američan z 20, tedy pět procent. Téměř třetina (29 procent) nesplnila ani jedno ze tří doporučených kritérií – dostatečný spánek, rozumný čas u elektroniky a pohyb. Pouze polovina dětí (51 procent) spala dostatečně dlouho, 37 procent jich u obrazovek trávilo méně než dvě hodiny a 18 procent se pohybovalo aspoň hodinu denně.

sva ngl

Vědci vyvinuli robotickou housenku schopnou dopravit v těle lék

Hongkong 28. září (ČTK) – Hongkongští vědci vyvinuli miniaturní robotickou housenku, která umí „cestovat“ tělem a na potřebné místo dopravit lék. Silikonová housenka má množství nohou, které jsou jen milimetr dlouhé, a uvnitř magnetické částice, díky nimž může být prostřednictvím elektromagnetu dopravena na konkrétní místo, napsal na svém webu britský deník The Daily Telegraph.

Housenka se podle něj dokáže pohybovat i po kluzkých površích v lidském těle a nezastaví ji ani krev nebo hlen.

„Různorodé povrchy a měnící se textura různých tkání uvnitř lidského těla znamená, že dopravit někam lék může být obtížné,“ řekl Wang Zuankai z fakulty strojního inženýrství City University of Hong Kong, kde housenka inspirovaná přírodou vznikla.

Robot si ale podle vědce dokáže poradit s různým terénem, včetně překážek desetkrát vyšších, než je jeho noha. Zvedne jeden svůj konec až do úhlu 90 stupňů a překážku překoná. Může také nést náklad stokrát těžší, než je on sám.

Hongkongští vědci doufají, že se jim v následujících letech podaří housenku zdokonalit tak, aby se v těle po dokončení svého úkolu rozložila. Předpokládá se, že pacienti ji spolknou, nebo jim bude vpravena do těla skrze kůži.

mka ngl

Za deset let podlehlo nemocem srdce přes půl milionu…

Praha 28. září (ČTK) – Za posledních deset let podlehlo nemocem srdce přes půl milionu Čechů, jsou nejčastější příčinou úmrtí. Loni na jejich následky zemřelo asi 49.000 lidí, o rok dřív to bylo 48.000 a v roce 2015 pak 51.000. V posledních letech má tato příčina úmrtí spíše klesající tendenci. Vyplývá to ze statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Většímu riziku jsou vystaveni diabetici, obézní a lidé s vysokým tlakem či hladinou cholesterolu v krvi. V sobotu 29. září se připomíná Světový den srdce.

Nejčastějším srdečním onemocněním, jemuž Češi loni podlehli, byla ischemická choroba srdeční, kvůli které zemřelo přes 19.000 lidí. Jde o nedokrvování srdečního svalu a postupné odumírání jeho částí. Nejčastější příčinou je kornatění tepen, ukládání tuku do stěn cév a jejich ucpávání. Může být příčinou i srdečního selhání, tedy stavu, kdy srdce nezvládá okysličovat krev.

Srdečnímu selhání podlehlo přes 5000 lidí, infarktu kolem 4500. V Česku lékaři zachrání naprostou většinu těch, kteří se po infarktu dostanou do jejich péče. Asi třetina postižených zemře ještě před příjezdem záchranářů.

Léčba pacientů s nemocemi srdce a cév stojí systém veřejného zdravotního pojištění kolem 20 miliard korun ročně. „Mezi nejčastější srdeční choroby patří hypertenze, neboli vysoký krevní tlak a ischemická choroba srdeční,“ uvedla mluvčí druhé největší zdravotní pojišťovny, Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR (ZMPV), Hana Kadečková. ZPMV eviduje přes 260.000 klientů, kteří se s nemocemi srdce léčí, pojišťovna za ně vydala přes 2,4 miliardy korun.

Diabetiků se loni léčilo přes 936.000. Asi 80 procent jich mělo cukrovku druhého typu, která je získaná a souvisí s nezdravým životním stylem. Třikrát častěji než ostatní populaci jim hrozí infarkt a čtyřikrát častěji mrtvice. „Diabetes je onemocnění, u kterého je pro dlouhodobý úspěch léčby a prevenci chronických komplikací zcela zásadní aktivní zapojení pacienta a jeho motivace k dodržování dietních a režimových opatření,“ vysvětlil diabetolog Martin Haluzík z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. Předcházet nemocem srdce diabetikům podle něj pomáhají i některé léky na cukrovku. Za loňský rok lékaři dali diabetes druhého typu do souvislosti s asi 2900 úmrtími a prvního typu asi se 730.

Počty úmrtí na nemoci oběhové soustavy v ČR:

Zdroj: ÚZIS

van rot