Skip to content
www.pharmnews.cz
  • Úvod
  • Aktuality
  • Kalendář
  • Kontakt
Zpravodaj

Invazivní meningokoková meningitida může zabít do 24 hodin od…

  • 16 dubna, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Praha, 17.4.2018 (Nemocnice Na Bulovce)

Meningokoková infekce je velmi rychlé, agresivní a život ohrožující onemocnění, které zpočátku působí jako běžná viróza, ovšem do několika hodin po propuknutí  mu může pacient podlehnout nebo mít doživotní následky. Jedinou účinnou ochranou  je očkování. O potřebě očkování na nebezpečné infekce na dnešní tiskové konferenci hovořili Mgr. Eva Gottvaldová, hlavní hygienička ČR, MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, MUDr. Zarina Karimová, lékařka očkovacího centra Nemocnice Na Bulovce a speciální host, Olga Menzelová, manželka režiséra Jiřího Menzela, kterému agresivní pneumokok převrátil život naruby.

Úspěch léčby závisí na rychlosti rozpoznání nemoci

Většinu případů bakteriální meningitidy způsobí meningokok, pneumokok a bakterie Haemophilus influenzae typu b (Hib). Onemocnění se může projevit jako bakteriální meningitida – zápal mozkových blan či infekce míchy – nebo jako septikémie – krevní infekce.  „Invazivní meningokokové onemocnění má velmi rychlý průběh a může se rozvinout během několika hodin. Proto nemoc vyžaduje velmi rychlou lékařskou péči. Z toho důvodu je důležité, aby byly obecně známy projevy nemoci, které pacienta a jeho okolí upozorní, že je potřeba vyhledat a zajistit lékařskou péči,“ upozorňuje MUDr. Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce a dodává: „Léčba je založena na rychlém přesunu do nemocnice a na co nejvčasnějším podání antibiotik.“ Mezi příznaky meningokokové meningitidy patří ospalost, horečka, podrážděnost, netečnost a snížená vnímavost, bolesti svalů, nohou nebo kloubů, úporná bolest hlavy, světloplachost, zvracení. Při nemoci se může objevit vyrážka nebo skvrnky na kůži, které nezblednou ani pod tlakem (například po přimáčknutí sklenice).  „Příznaky na počátku ale mohou být velmi necharakteristické. Proto, pokud  se objeví slabost nejasné příčiny, bolesti hlavy, celková nevůle nebo dokonce projevy krvácení, vyhledejte lékaře ihned," nabádá MUDr. Roháčová.

Následky jsou často fatální

Až sedm z deseti přeživších nemocných má doživotní následky. Patří k nim amputace končetin, ztráta sluchu, problémy se soustředěním, selhávání orgánů, tinnitus (pískání v uších), agresívní chování, problémy s rovnováhou, deprese, nemotornost, opožděný vývoj u dětí, epilepsie, bolestivost kloubů.

Přenašeči jsou mezi námi

„Bakterie meningokok je přítomna v nosohltanu 10-20% zdravých osob,“ uvádí primářka MUDr. Hana Roháčová. Infekce se šíří mezi lidmi pomocí kapének (při líbání, kašli, kýchání a prostřednictvím sdíleného jídla či nádobí). Vyššímu riziku nákazy bakteriální meningitidou jsou vystaveny děti, které chodí do družiny nebo do školky. Nejohroženější rizikovou skupinou jsou tak právě děti do 4 let a dospívající ve věku 15 až 19 let. Ti nejčastěji onemocní například po pobytu na diskotékách, kdy je jejich organizmus oslaben několikahodinovým pobytem v rušném zalidněném prostředí. V globalizovaném světě přispívají k šíření onemocnění i všichni, kteří cestují do nejvíce postižených oblastí, především třetího světa.

Čísla jsou na vzestupu

V České republice onemocnělo od roku 2011 do roku 2015 celkem 278 lidí invazivním meningokokovým onemocněním.  Z nich 23 pacientů zemřelo. Za poslední roky má onemocnění stoupající trend. V roce 2015 bylo zjištěno 44 meningokokových onemocnění, v roce 2016 to bylo 47 onemocnění a v roce 2017 bylo 68 případů.

Jak se chránit před onemocněním

„Těm, kdo byl vystaven přímému a úzkému kontaktu s invazivním meningokokovým onemocněním, jsou krátkodobě ordinována antibiotika jako prevence propuknutí nemoci,“ vysvětluje MUDr. Hana Roháčová. To ovšem neznamená dlouhodobou ochranu před onemocněním. Jedinou skutečně účinnou prevencí je očkování.

Dle výzkumů je naprostá většina meningokokových invazivních onemocnění způsobena pěti sérologickými skupinami, z nichž lze všem (A, C, Y, W a B) předejít očkováním. „Imunitní obranná reakce po očkování vyzbrojí organismus před napadením touto nemocí. V Česku jsou dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoka i proti nejčastějšímu typu u nás – séroskupině B. Očkovat se mohou děti od 2 měsíců věku a tato ochrana je považovaná za jedinou účinnou a smysluplnou. To by si měli uvědomit především rodiče malých dětí a zajistit jim bezpečné dospívání,“ zdůrazňuje primářka Roháčová.

I klíšťová encefalitida může mít dlouhodobé následky

Příroda se po zimě probouzí. A s ní se probouzí i klíšťata, která již nyní vykazují svou aktivitu. Primářka MUDr. Hana Roháčová léčí i nejtěžší případy klíšťové encefalitidy. „Klíšťová encefalitida je virové onemocnění probíhající jako nehnisavý zánět mozkových blan nebo zánět mozku. Inkubační doba je 3-30 dní. V první fázi onemocnění se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnost, bolesti v kloubech, které trvají několik dní“ říká primářka Roháčová a dodává: „Druhá fáze onemocnění se uvede nástupem krutých bolestí hlavy, které jsou provázeny horečkami. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení. Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Tento akutní stav trvá dva až tři týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu. Přibližně u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se již ze začátku projeví závažnými příznaky druhé fáze.“

Asi u jedné čtvrtiny nemocných dochází ke vzniku trvalých následků. Patří k nim například obrny horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese. K úmrtí dochází pouze ve výjimečných případech. Ochranou je očkování, které lze provádět po celý rok, nejvhodnější je ale nyní. I klíšťová encefalitida totiž vykazuje rostoucí trend. V roce 2015 bylo zjištěno 355 onemocnění, v roce 2016 to bylo už 565 onemocnění a v roce 2017 dokonce 687 případů.

Lymská borelióza je další nemoc, kterou může klíště přenést na lidi. Mezi lidmi navíc panuje fáma, že tuto nemoc přenáší i komár. „Komáři je druh hmyzu, který nepřenáší lymskou boreliózu. Lymskou boreliózu jednoznačně přenáší klíště a jeho vývojové formy,“ vysvětluje primářka Roháčová a doplňuje: „Onemocnění má časné a pozdní stadium. Časné stadium je pomalu se šířící červená skvrna zvaná erythema migrans. Objevuje se v místě, kde se klíště přisává. Vzácně tyto skvrny lidé na sobě ani nepozorují, a přesto, když se cítí špatně, se při testech ukáže, že onemocnění prodělali.“ Většinou se však uvedená červená skvrna postupně zvětšuje, uprostřed bledne, až vznikne jakýsi prstenec. Skvrna se někdy i ve formě zarudlého většího pupínku může vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale i za několik týdnů. Dalšími příznaky onemocnění bývá horečka, třesavka, bolesti ve svalech a celková únava. Někdy příznaky připomínají onemocnění chřipkou, a proto jim nevěnujeme tolik pozornosti. Pozdní stadium lymské boreliózy postihuje klouby, kůži a nervový systém. Proti onemocnění dosud neexistuje účinná vakcína. První pokusy však už učiněny byly. Nemoc se léčí antibiotiky.

Zpravodaj

Osvěta mění vnímání hemofilie. Kvůli řadě mýtů a stigmatizaci má…

  • 16 dubna, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Praha, 17. dubna 2018 (Roche)

Na den 17. dubna připadá již tradičně Světový den hemofilie. Iniciativa si klade za cíl zlepšit informovanost veřejnosti o vrozené poruše srážlivosti krve, o které se traduje mnoho nepravd, a z nich pramení i nesprávné pochopení této nemoci veřejností.

Zájmy více než tisícovky hemofiliků v České republice hájí pacientské organizace Český svaz hemofiliků a Hemojunior. „Obě organizace úzce spolupracují a zaměřují se na zlepšení povědomí o nemoci, léčbě, ale také na fyzioterapii a psychologickou a sociální podporu pacientů a jejich rodinných příslušníků,“ popsal Martin Bohůn, předseda Českého svazu hemofiliků. K osvětě se připojila také biotechnologická společnost Roche, která se dlouhodobě zabývá zdravotnickým výzkumem, mezi jehož hlavní oblasti patří také problematika hemofilie. Za účelem lepší informovanosti laické veřejnosti proto společnost Roche vytvořila ve spolupráci s lékaři, psychology a pacienty s hemofilií edukační stránku www.menimehemofilii.cz. Ta obsahuje nejen nejnovější poznatky o vzniku, průběhu a možnostech léčby tohoto onemocnění, ale také sekci Mýty o hemofilii. Zde je možné se dozvědět řadu zajímavostí – například že vnější poranění a následné krvácení zdaleka není největším problémem hemofiliků, že onemocnění nemusí nutně znamenat kratší život nebo proč je sice porucha častější u mužů, ale nikoliv omezená pouze na ně. Součástí je i video s příběhem pacienta s diagnózou hemofilie B, který otevřeně popisuje, jak vypadala péče o hemofiliky v druhé polovině 20. století a srovnává ji s možnostmi dnešní medicíny.

Co je hemofilie?

Hemofilie patří mezi vzácné dědičné choroby a dělí se na dva typy – častější hemofilii A (85 %) a hemofilii B (15 %). Hemofilie A je závažné onemocnění, při kterém se krev nesráží tak, jak by měla. To vede k nekontrolovanému a často spontánnímu krvácení. Tato porucha celosvětově postihuje přibližně 320 000 lidí1,2, z toho zhruba 50–60 % má závažnou formu tohoto onemocnění.3 Lidé s hemofilií A buď zcela postrádají srážecí faktor VIII, nebo ho nemají dostatečné množství. Když dojde u zdravé osoby ke krvácení, faktor VIII k sobě přiblíží faktory IXa a X, což je klíčový krok při tvorbě krevní sraženiny, která pomáhá zastavit krvácení. V závislosti na stupni závažnosti onemocnění může u pacientů s hemofilií A docházet k častému krvácení, zejména do kloubů či svalů.3 Tato krvácení mohou představovat významné zdravotní riziko, neboť často působí bolest a mohou vést k chronickému otoku, deformitám, snížené pohyblivosti a dlouhodobému poškození kloubů.4 U hemofilie B se jedná o nedostatek nebo snížení funkční aktivity faktoru IX. Dědičnost a projevy obou typů jsou stejné.

 

Léčba a její možné komplikace

Základem léčby hemofilie je umělé dodání srážecího faktoru, který chybí v krvi pacientů s hemofilií. U každého jednotlivce se musí léčba nastavit individuálně v závislosti na tíži onemocnění a aktuální hladině srážecího faktoru v krvi. Závažnou komplikací léčby je tvorba protilátek (inhibitorů) proti standardní substituční léčbě faktorem VIII/IX.5 Inhibitory jsou protilátky vytvořené imunitním systémem, které se vážou na dodávaný faktor VIII a blokují tak jeho účinek,6 proto je pak obtížné, ne-li nemožné, dosáhnout potřebné hladiny faktoru VIII pro zastavení krvácení. Vznikem tzv. inhibitoru je ohroženo až 30 % pacientů s těžkou hemofilií. V důsledku působení inhibitoru přestává být lék účinný a pacient se v případě vzniku masivního krvácení ocitá v ohrožení života. „Hemofilik s inhibitorem má mnohem horší kvalitu života. Je daleko více než ostatní hemofilici ohrožen nepředvídatelným krvácením do kloubů, svalů, zažívacího traktu či mozku,“ dodal MUDr. Jan Blatný, Ph.D., primář oddělení dětské hematologie Fakultní nemocnice Brno.

Pacienti s hemofilií se díky moderní léčbě dožívají vyššího věku a mohou absolvovat i náročné operace jako například výměnu kloubů nebo srdeční by-passy. „Porovnání léčby používané ve druhé polovině 20. století se současnými možnostmi medicíny vyznívá téměř jako zázrak. Hemofilie je sice stále nevyléčitelná nemoc, ale je léčitelná,“ popsal svou osobní zkušenost Zdeněk Březina, pacient s hemofilií. Moderním léčebným přístupem je profylaxe spočívající v preventivním podávání léků. Tím se snižuje pravděpodobnost krvácení do kloubů a svalů, oddalují se případné kloubní operace a zvyšuje se kvalita života nemocných.

Nemoc náročná pro tělo i psychiku

Dospělý člověk s hemofilií má i přes dostupnou léčbu významný celoživotní hendikep. Ten vyplývá z omezení kvality života způsobeného nejen rizikem krvácení do kloubů a jiných orgánů, každodenní přítomností bolesti, ale i psychickými těžkostmi při vyrovnávání se s nemocí a celoživotní stigmatizací.

„U pacientů s hemofilií je důležité najít správnou rovnováhu mezi příliš protektivním přístupem a naopak pocitem, že díky moderní terapii jsou jejich aktivity bez omezení. Léčba hemofilie je celoživotní a nákladná, tento fakt bohužel negativně ovlivňuje nahlížení na pacienty s hemofilií a to se jako stigma může odrážet na psychice nemocných,“ vysvětlil MUDr. Jan Blatný, Ph.D., primář oddělení dětské hematologie Fakultní nemocnice Brno.

Osobám s hemofilií jejich nemoc ztěžuje výběr zaměstnání či plánování denních aktivit. Hemofilici bývají častěji hospitalizováni v nemocnicích, denně si nitrožilně aplikují léky, mají strach z masivního krvácení, často trpí bolestí a musejí užívat velké množství léků na její tlumení. To je jen výčet několika aspektů, které se promítají do jejich psychického stavu. Psycholog je tedy významným členem multidisciplinárního týmu, který o hemofiliky pečuje a pomáhá jim vyrovnat se s chronickou nemocí, která je hendikepující a často vede k frustraci. „Hemofilie významným způsobem zasahuje do chodu celé rodiny. Všichni členové se musejí přizpůsobovat obtížím, které pacienta trápí. To vytváří četné stresující situace, které zatěžují vztahy a mají dopad na vývoj celkové odolnosti a kondice pro zvládání zátěže. Psycholog může pomoci předejít a překlenout mnohé problémy, které v důsledku mohou mít dopad na zdraví pacientů s hemofilií. Smutným faktem je, že ani renomovaná centra pro léčbu hemofilie nemají k dispozici vlastního psychologa,“ dodává Mgr. Petra Bučková, psycholožka Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.


O společnosti Roche

Společnost Roche je celosvětovým průkopníkem v oblasti léčiv a diagnostiky a zaměřuje se na vědecké pokroky za účelem zlepšování lidských životů. Díky sloučení předností léčivých výrobků a diagnostických metod pod jednu střechu se společnost Roche stala vedoucím představitelem personalizované zdravotní péče, což je strategie, která má za cíl přizpůsobit správnou léčbu každému pacientovi tím nejlepším možným způsobem.

Společnost Roche je největší biotechnologická společnost na světě se skutečně specializovanými léčivými přípravky pro oblast onkologie, imunologie, infekčních onemocnění, oftalmologie a onemocnění centrálního nervového systému. Společnost Roche je také světovou jedničkou v in vitro diagnostice a tkáňové diagnostice nádorů a má významnou pozici v oblasti péče o pacienty s diabetem.

Společnost Roche, která byla založena v roce 1896, nadále hledá lepší způsoby prevence, diagnostiky a léčby nemocí a vytváření trvalého přínosu pro společnost. Spoluprací s klíčovými partnery společnost usiluje o zlepšení přístupu pacientů k inovacím v oblasti zdravotní péče. Třicet léků vyvinutých společností Roche je zařazeno na Modelový seznam hlavních léků Světové zdravotnické organizace, patří mezi ně život zachraňující antibiotika, antimalarika a protinádorové léky. Společnost Roche byla nepřetržitě po dobu devíti let oceňována jakožto Vedoucí skupiny udržitelnosti v rámci Farmaceutického, biotechnologického a biologického průmyslu podle Dow Jonesových indexů udržitelnosti.

Společnost skupiny Roche se sídlem v Basileji ve Švýcarsku je aktivní ve více než 100 zemích a v roce 2017 zaměstnávala celosvětově okolo 94 000 lidí. V roce 2017 společnost Roche investovala 10,4 miliardy švýcarských franků na výzkum a vývoj a oznámila prodeje ve výši 53,3 miliardy švýcarských franků. Společnost Genentech ve Spojených státech je stoprocentně vlastněným členem společnosti skupiny Roche. Společnost Roche je majoritním podílníkem ve společnosti Chugai Pharmaceutical v Japonsku. Pro více informací prosím navštivte webovou stránku www.roche.com.


Všechny ochranné známky použité nebo uvedené v této tiskové zprávě jsou chráněny zákonem.

 

Zdroje:

 

1 European Haemophilia Consortium [Internet; cit. leden 2018]. Dostupné z: https://www.ehc.eu/bleeding-disorders/inhibitors/

2 www.cdc.gov/ncbddd/hemophilia/features/inhibitor-severe-hemophilia-a.html

3 WFH. Guidelines for the management of haemophilia. 2012 [Internet; cit. prosinec 2017]. Dostupné z:

http://www1.wfh.org/publications/files/pdf-1472.pdf

4 Berntorp E, Shapiro AD. Modern haemophilia care. The Lancet 2012; 370:1447-1456.

5 Marder VJ, et al. Hemostasis and Thrombosis. Basic Principles and Clinical Practice. 6th Edition, 2013. Milwakee, Wisconsin. Lippincott Williams and Wilkin.

6 Franchini M, Mannucci PM. Haemophilia A in the third millennium. Blood Rev 2013; 179-84.

 

Zpravodaj

Profesor Pirk: dlouholetý šéf Kardiocentra i vášnivý sportovec

  • 16 dubna, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Praha 17. dubna (ČTK) – Kardiochirurg Jan Pirk patří k nejznámějším českým lékařům i ke špičce operatérů srdce na světě. Jako dlouholetý přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) má za sebou se svým týmem přes 7000 operací, z toho několik stovek úspěšných transplantací srdce. Lékař, který tvrdí, že každý pacient je pro něj VIP, oslaví 20. dubna sedmdesátiny.

Kardiochirurgii se Pirk věnuje od roku 1974, první srdce transplantoval v roce 1991. V polovině 90. let se stal vedoucím týmu lékařů Kardiocentra, kteří v dubnu 2003 poprvé v postkomunistické Evropě použili pro záchranu pacienta mechanické srdce, jakýsi „most“ pro ty, kteří by se jinak orgánu nedočkali. Pacient měl tehdy srdce umístěné na břiše a bylo propojené s jeho srdečním svalem.

Pirk jako první v Česku provedl v roce 2007 kombinovanou transplantaci srdce a plic. Lékaři IKEM pod jeho vedením také v roce 2012 jako první na světě voperovali pacientovi místo srdce dvě speciální čerpadla na baterie, pacient přežil 200 dní (Pirk za tuto operaci získal cenu Lékař roku). Loni v listopadu pak odborníci z IKEM transplantovali pacientovi umělé srdce místo jeho orgánu, který úplně odstranili, Česko se stalo třetí zemí, která takový zákrok provedla.

Pirk se narodil 20. dubna 1948 v Praze. Původně chtěl prý být námořním důstojníkem, pro medicínu se rozhodl až před maturitou. Po studiích na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze začal svoji kariéru na chirurgii v Nymburce (1972 až 1974). Poté nastoupil do IKEM na Kliniku kardiovaskulární chirurgie, jejímž přednostou byl v letech 1991 až 2017. Od roku 1995 řídí celé Kardiocentrum IKEM. V minulosti pobýval na stážích v USA (80. léta) a v Dánsku (90. léta).

Lékař, který je od roku 2000 profesorem, je podle internetových stránek IKEM členem řady vědeckých organizací v ČR a v zahraničí, například České společnosti pro kardiovaskulární chirurgii, Evropské asociace pro srdeční a hrudní chirurgii nebo Newyorské akademie věd. Pirk je také předsedou Výboru Ceny Arnošta Lustiga, který oceňuje osobnosti za rozvoj morálních hodnot ve společnosti.

V roce 2012 se Pirkova tvář stala součástí prezidentské volební kampaně, kdy se stal předsedou výboru kandidáta Jana Fischera. Když ten ale po prohraném prvním kole nepřímo podpořil budoucího vítěze Miloše Zemana, s Pirkem se názorově rozešli a lékař se postavil za protikandidáta Karla Schwarzenberga. Své angažmá v politice kardiochirurg zhodnotil jako „velkou životní zkušenost“.

Medicína se v rodině Pirkových dědila po generace, lékař je již čtvrtou generací. S manželkou Blankou má dva syny, kteří se ale nepotatili – jeden je právník a druhý manažer. Pirk, který je znám tím, že svůj bílý lékařský plášť doplňuje pro něj typickým elegantním motýlkem, tak své naděje vkládá do několika vnoučat.

Jeho celoživotní vášní je sport. Propagátor běhání má za sebou několik maratonů (v roce 2014 například uběhl pražský maraton zhruba za tři a půl hodiny), jezdí na kole, na běžkách a plave. Pirk je rovněž fanouškem historických vozidel – sbírá velorexy.

Markéta Veselá rmi

Zpravodaj

Příchod lékařů z Ukrajiny bez potřebných zkoušek skončí

  • 16 dubna, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Praha 17. dubna (ČTK) – Projekt, který umožňoval příchod lékařů, lékárníků a stomatologů z Ukrajiny, skončí, pro zdravotní sestry bude pokračovat. Po jednání s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO) to řekli zástupci stavovských komor, kteří projekt kritizovali, a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Ukončen bude v řádu několika týdnů. Podle Vojtěcha ale některé nemocnice v pohraničí možnost snadněji získat lékaře vítaly. Za dva roky díky němu přišlo do Česka přes 200 lékařů a zubařů a kolem 130 sester a dalších zdravotníků.

O projektu neúspěšně prezidenti komor jednali na ministerstvu. „Projekt je v zásadě vládní, proto jsem chtěl, aby schůzka proběhla a rozhodl o tom premiér,“ řekl Vojtěch. Podle něj ředitelé krajských nemocnic, kteří jsou s ukrajinskými lékaři spokojení, nebudou mít z dnešního rozhodnutí radost. „Pokud by věděli, že lékař je nebezpečný a nemá na to, tak by ho těžko v nemocnici drželi,“ dodal s tím, že odpovědnost je na nemocnici.

Stavovské komory ale kritizovaly zejména to, že pro Ukrajince platí jiná pravidla než pro ostatní země mimo EU. Přicházející lékaři musejí splnit jazykovou a odbornou zkoušku, povinnou praxi a pracovat pod dohledem, čemuž se díky výjimce ministerstva ukrajinští vyhnuli. Teď by se měli přihlásit do aprobačního řízení.

Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera jde o ohrožení zdravotní péče a rozpor s právem Česka i EU. „Je to jako by někomu vydali řidičský průkaz bez zkoušek. Možná by ho policisté nezastavili, ale nikdo by neřešil, co se stane, když někoho zabije nebo havaruje,“ dodal. Česko podle něj přijalo 1000 zubařů z ciziny, každý třetí, který v Česku nastupuje, je Ukrajinec. Lidé si na ně podle Šmuclera ale častěji stěžují.

Lékaři v nemocnicích ale chybí. „Nedostatek lékařů je třeba řešit tím, že se zlepší pracovní podmínky našich lékařů, ne tím, že se bude ohrožovat bezpečnost pacientů tím, že tu budou pracovat lidé, kteří tvrdí, že jsou lékaři,“ doplnil prezident České lékařské komory Milan Kubek. Ministerstva zdravotnictví a školství společně plánují navýšit i počet studentů lékařských fakult.

Počty zařazených do projektu Ukrajina za roky 2016 a 2017:

Lékaři 157
Zubní lékaři 68
Farmaceuti 1
CELKEM 226

Počty zařazených do projektu Ukrajina od května 2016 do března 2018:

Asistent zubního technika 1
Porodní asistentka 3
Všeobecná sestra 75
Zdravotní laborant 1
Zdravotnický asistent/praktická sestra 50
CELKEM 130

zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

van snm

Zpravodaj

V nemocnici v Brně mají místnost pro inhalaci léčebného konopí

  • 16 dubna, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Brno 17. dubna (ČTK) – Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dnes otevřela takzvanou vaporizační stanici, v níž budou pacienti pod lékařským dohledem inhalovat léčebné konopí. Především jim mám pomoci od bolesti. Místnost a metodu vaporizace zástupci zařízení představili na tiskové konferenci. Nemocnice byla prvním státním zdravotnickým zařízením, které v květnu 2015 začalo léčebné konopí předepisovat. Vaporizační místnost je podle zástupců nemocnice první ve zdravotnickém zařízení na světě.

Nemocnice zatím předepisovala podání léčebného konopí ve formě kapslí, nyní přibude i jeho inhalace v takzvané vaporizační místnosti, která dnes začala fungovat v Centru pro léčbu bolesti. K dispozici má šest vaporizérů, které nemocnici darovala nizozemská firma BEDROCAN, jež je jedním z největších světových producentů konopí. „Ve vaporizační stanici se pacient naučí technice vaporizování, naučí se vaporizér obsluhovat, to vše, aby zjistil, zda mu to skutečně pomáhá. Samozřejmě pod odborným dohledem,“ uvedl lékař centra Radovan Hřib. Vaporizér stojí kolem 12.000 korun, pacienti by se proto měli následně rozhodnout, zda si ho pořídí.

Hřib v současnosti léčí konopím asi 80 pacientů, všem jim možnost inhalace chce postupně nabídnout. „Pacientovi napíšu recept na konopí, on si ho vyzvedne v lékárně, v domluvený čas přijde a naučí se to. Předpokládám, že do týdne,“ řekl lékař.

První účinky po inhalaci se podle lékaře dostavují do několika minut a postupně odezní za tři až čtyři hodiny. Při orálním způsobu podání konopí se první účinky dostavují v horizontu 30 až 60 minut, vrcholí většinou po dvou až třech hodinách a odeznívají zhruba do čtyř až osmi hodin.

Jednou z pacientek je dvaašedesátiletá Jana Slámová. „Mám vrozenou vadu páteře, silné chronické bolesti. Konopí mi velmi pomáhá. Dnes jsem poprvé vyzkoušela dýchání, uvažuji o tom, že sem budu jezdit dvakrát do týdne,“ uvedla pacientka.

Léčebné konopí nemoci podle Hřiba nevyléčí, ale dokáže mírnit symptomy anebo zbrzdit či dokonce zastavit jejich rozvoj. Je tedy předepisováno ve většině případů až ve chvíli, kdy standardní léčba nezabírá a registrované léky nemají očekávaný účinek nebo vyvolávají u pacienta nežádoucí účinky. Stejně jako jiný lék, ani konopí není neškodné. Hrozí například psychóza, srdeční či jaterní poruchy a stejně jako u jiných léků ho nemusí všichni pacienti dobře snášet.

Libor Popela kš

Zpravodaj

Další krok ke stabilizaci systému zdravotních služeb – společné…

  • 15 dubna, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Praha, 16.4.2018 (ČAS, OSZSP ČR)

V sobotu 14. dubna 2018 se v Brně uskutečnil Sněm předsedů a předsedkyň sekcí a regionů České asociace sester. V rámci tohoto jednání představitelé České asociace sester (ČAS) a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče (OSZSP ČR) vydali společné prohlášení o spolupráci.

Cílem společného prohlášení je především sjednotit kroky obou institucí v úsilí o zajištění dobrých platových a pracovních podmínek všech zdravotnických pracovníků v systému zdravotních služeb ČR. Obě instituce budou dle dohody vzájemně sdílet informace o problémech nelékařských zdravotnických profesí a mimo jiné budou například i apelovat na vládu, aby dodržela svůj slib o navýšení tarifních a mzdových tabulek od 1. 1. 2019.

Společné prohlášení podepsaly zástupkyně obou institucí, PhDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka České asociace sester, a Bc. Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Plná verze společného prohlášení je k dispozici zde.

Česká asociace sester je největší odborná profesní organizace sester a jiných odborných pracovníků. Tato nepolitická, nezisková organizace s právní subjektivitou hájí pozici profese sester v českém zdravotnictví. Je otevřena pro všechny sestry a ostatní nelékaře působící v resortu zdravotnictví, sociální péče, školství a ve všech oblastech soukromého, nebo jiného podnikání bez ohledu na národnost, nebo náboženské vyznání s působností po celé České republice. Základním posláním České asociace sester je, aby profese nelékařů měla celospolečenské uznání, přijatelné pracovní podmínky i adekvátní finanční ohodnocení.

 

 

Zpravodaj

Sebevražedný přístroj představen na veletrhu v Amsterodamu

  • 15 dubna, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Amsterodam 16. dubna (ČTK) – Kontroverzní sebevražedný přístroj, který člověku umožní zabít se stisknutím tlačítka, byl pomocí virtuální reality představen na pohřebním veletrhu v Amsterdamu. Píše o tom server listu The Guardian.

Zařízení nazvané Sarco, jehož název je zkratkou pro sarkofág, vynalezl australský zastánce eutanazie Philip Nitschke a nizozemský designér Alexander Bannink. Jeho součástí je oddělitelná rakev a bombička dusíku. Osoba, která chce zemřít, stiskne knoflík a prostor se naplní dusíkem. „Zpočátku bude člověk malátný, ale pak rychle ztratí vědomí a zemře, „řekl Nitschke.

První plně funkční přístroj, jejž lze vyrobit na 3D tiskárně, by měl být k mání do konce roku. To znamená, že každý, kdo si bude chtít Sarco vyrobit, si plánek stáhne do počítače a pak použije vlastní tiskárnu.

Přístroj tak řeší nezákonnost asistence druhé osoby při sebevraždě. A jak podotýká Nitschke, stisknout knoflík je lepší než skočit pod vlak. „Věřím, že vybrat si, kdy zemřeme, je základním lidským právem, není to jen výsada těžce nemocných,“ řekl vynálezce.

Přístroj Sarco přilákal hodně návštěvníků veletrhu. Jeden z těch, kdo si ho ve virtuální realitě vyzkoušeli, řekl: „Bylo to opravdu zážitek a zvláštní pocit. Ale velmi hezký a klidný. Člověk při tom pozoruje měsíc a moře. Je to velmi klidné“.

pat lsk

Zpravodaj

AFP: Vědci konečně přišli na kloub praskání kloubů

  • 15 dubna, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Paříž 16. dubna (ČTK/AFP) – Jde o záhadu, která vědce mátla více než sto let, ale nyní, jak se zdá, jí konečně přišli na kloub. Zjistili, co přesně způsobuje ono typické lupnutí, když si člověk prokřupe klouby, napsala agentura AFP.

Ať ho máte rádi nebo nenávidíte, praskání kloubů je velmi běžné. Už dřívější studie zjistily, že ne všemi klouby je možné praskat, a že ti, kteří takovou možnost mají, si nemohou znovu prokřupat prsty po dobu 20 minut po prvním křupnutí. Ovšem samotný zdroj tohoto suchého lupnutí zůstával záhadou.

Jak se ukázalo, přesným termínem pro křupání kloubů je "prasknutí", informovali vědci, kteří zjistili, že onen typický zvuk způsobuje prasknutí mikroskopických bublinek v kloubní tekutině ruky.

Odborníci z pařížské technické vysoké školy École Polytechnique a Stanfordovy univerzity ve Spojených státech využili matematický model společně s geometrickým zobrazením kloubu a úspěšně se jim podařilo provést simulaci toho, co vede k prasknutí.

"Zvuk, který vznikne, když člověk křupne klouby, způsobí částečné zhroucení bublin v tekutině kloubu," vysvětlil profesor Abdul Barakat z pařížské Polytechniky. "Může jít o několik bublin, ale my jsme dokázali, že už zhroucení jediné bubliny je dostatečné, aby vznikl onen typický zvuk," dodal.

Experti spojili praskání kloubů se zhroucením bublin už v roce 1971, ale jejich tvrzení bylo zpochybněno poté, co další studie zjistily, že i po propraskání kloubů v jejich tekutině bubliny zůstávají. Například v roce 2015 jedna ze studií obsahovala hypotézu, podle níž ono typické prasknutí způsobuje vytvoření bubliny místo jejího odstranění.

Problém vyřešil až matematický model, který dokázal, že praskavý zvuk kloubu může způsobit i částečné zhroucení bubliny v jeho kapalině – a proto i po propraskání kloubů jsou v něm bublinky stále přítomné, uvedli vědci.

"Chtěli jsme se na to podívat matematicky, protože všechny předchozí práce byly založené na pozorování nebo ultrazvukových technikách. Proto jsme se pokusili sestavit matematický model, který by popsal fyzikální fenomén vedoucí k tomuto jevu," uvedl Barakat.

Je ovšem možné, že ani toto zjištění neukončí celou debatu jednou provždy. Ovšem jisté je, že praskání kloubů budou ti, kdo ho jsou schopní, provozovat dál. "Poté, co jsme zveřejnili naši studii, to zkusila moje dcera a teď už taky praská klouby," řekl Barakat, který sám patří mezi pravidelné prokřupávače.

Zatím žádná studie neprokázala, jestli je křupání klouby spíš eškodlivé nebo prospěšné. Navzdory jedné oblíbené obecné domněnce ale podle lékařů rozhodně nezpůsobuje artritidu.

dk ank

Zpravodaj

Kanadská firma Canopy Growth koupila českou Annabis Medical

  • 15 dubna, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Praha 16. dubna (ČTK) – Kanadská firma Canopy Growth Corporation koupila českou společnost Annabis Medical, která je distributorem zahraničního konopí v Česku. Hodnota smlouvy je asi 2,5 milionu kanadských dolarů (zhruba 40,8 milionu korun). Transakce by měla být dokončena dnes, uvedla firma Canopy Growth Corporation v tiskové zprávě.

Annabis Medical na základě české licence dodává a distribuuje produkty z konopí do lékáren. Její zakladatel a generální ředitel Robin Kazík zůstane v čele firmy a povede českou pobočku jako součást Canopy Growth.

„Máme silné zastoupení a zavedenou distribuční síť na českém trhu s léčebným konopími zkušenosti s dovozem konopí z Kanady v minulosti. Tento počin nám umožní rychleji diverzifikovat nabídku produktů a posílit náš přístup k dodávkám pro zajištění trhu,“ uvedl Kazík.

Canopy Growth chce na český trh přivést značku Spectrum Cannabis. „Tato akvizice je dalším příkladem našeho úsilí rozšířit zastoupení společnosti Canopy v Evropě a ještě více posílit její vedoucí pozici,“ sdělil Mark Zekulin, prezident společnosti Canopy Growth. V současné době firma dodává konopí do Španělska a Dánska, kde má i licenci na pěstování a skleníky na ploše 40.000 metrů čtverečních.

Canopy Growth nabízí různé značky a druhy léčebného konopí ve formě sušené drogy, oleje a gelových kapslí. Jejích osm výrobních závodů má více než 2,4 milionu metrů čtverečních plochy a pobočky na čtyřech světadílech. Česká firma Annabis Medical má licenci pro dodávky konopí pro léčebné účely od roku 2014, o rok později začala s distribucí. Dosud dodávala na tuzemský trh i kanadské konopí firmy Tilray, které je v současné době jediné dostupné v Česku. Od poloviny roku by mělo být k dispozici i české konopí, které bude levnější.

V Česku se vydalo na předpis od roku 2013 necelých pět kilogramů léčebného konopí. Průměrně ho oficiálně užívá 26 pacientů měsíčně. Podle výroční zprávy o stavu ve věcech drog za rok 2016, kterou každoročně vydává Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, si vzalo konopí pro utlumení bolesti nebo zmírnění zdravotních příznaků zhruba 880.000 Čechů a Češek nad 15 let, tedy zhruba desetina populace.

Konopí pomáhá při léčbě chronických bolestí lidem, u nichž normální léky nezabírají, používá se i u pacientů s rakovinou, AIDS či roztroušenou sklerózou. Léčebné konopí, neboli marihuana, obsahuje až 30 procent psychoaktivní látky THC. Její požívání mimo léčebné účely je v Česku nelegální.

van mha

Zpravodaj

Hyperbarická komora v Ostravě by do tří let měla být…

  • 15 dubna, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Ostrava 16. dubna (ČTK) – V Centru hyperbarické medicíny v Městské nemocnici Ostrava by do tří let měla být obnovena hyperbarická komora včetně potřebného zázemí. Komora by měla mít větší kapacitu než nynější desetimístné zařízení, které je vůbec nejstarší v Česku a funguje od roku 1965. Novinářům to dnes řekl primář centra Michal Hájek.

Komora pomáhá například pacientům s náhlou percepční nedoslýchavostí, ale i lidem s těžkými úrazy či onkologicky nemocným nebo pacientům po otravě oxidem uhelnatým.

„Víme, že ta současná komora má více než padesát let provozu za sebou. To nejlepší již má za sebou. Opravdu se objevují i technické problémy a nejsem v tuto chvíli schopen říct, jak ještě dlouho ta komora bude schopna fungovat bez nějakých větších technických potíží,“ uvedl Hájek.

Nová komora by mohla mít zhruba 12 až 14 míst. Další technické parametry budou podobné jako u té stávající. Během budování nové komory se počítá s tím, že provoz nynější komory zůstane zachován. „Plánujeme výstavbu nového pavilonu kolem toho současného pracoviště. Plánujeme, že když ta komora bude zprovozněna, tak v tu chvíli skončí provoz té současné,“ řekl Hájek. Dodal, že náklady na samotné pořízení komory jsou okolo 25 až 30 milionu korun bez DPH. V projektu se počítá i s novým zázemím pro pacienty a zdravotnický personál.

Bezprostředním podnětem k vybudování komory v Ostravě bylo důlní neštěstí v dole Eduard Urx v roce 1963, při němž na otravu sirovodíkem zemřelo devět horníků. Komora se nakonec otevřela v září roku 1965. Toto zařízení bylo první v tehdejší ČSSR a třetí v Evropě po Amsterodamu a Glasgow.

Jde o nejtěžší zdravotnické zařízení v Česku, které váží 50 tun. Hyperbarická komora je jediným takovýmto zařízením na Moravě. V celém Česku je jich v provozu 13.

Podle Hájka se počet pacientů trvale zvyšuje, v posledních deseti letech je to každoročně minimálně o pět procent, komora tak v minulosti musela rozšířit svůj provoz. Podle posledních dostupných údajů v ní v roce 2016 bylo ošetřeno 500 pacientů a provedeno bylo celkem 6410 ošetření.

mtk hj

Posts pagination

1 … 279 280 281 282 283 … 498
Pokud máte zájem o zveřejnění vašeho článku na portálu PharmNews, můžete jej zaslat na e-mail:
redakce@mednews.cz

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SA
NE
26
27
28
29
30
31
1
Události pro Květen

31

Žádné události
2
3
4
5
6
7
8
Události pro Červen

1

Žádné události
Události pro Červen

2

Žádné události
Události pro Červen

3

Žádné události
Události pro Červen

4

Žádné události
Události pro Červen

5

Žádné události
Události pro Červen

6

Žádné události
Události pro Červen

7

Žádné události
9
10
11
12
13
14
15
Události pro Červen

8

Žádné události
Události pro Červen

9

Žádné události
Události pro Červen

10

Žádné události
Události pro Červen

11

Žádné události
Události pro Červen

12

Žádné události
Události pro Červen

13

Žádné události
Události pro Červen

14

Žádné události
16
17
18
19
20
21
22
Události pro Červen

15

Žádné události
Události pro Červen

16

Žádné události
Události pro Červen

17

Žádné události
Události pro Červen

18

Žádné události
Události pro Červen

19

Žádné události
Události pro Červen

20

Žádné události
Události pro Červen

21

Žádné události
23
24
25
26
27
28
29
Události pro Červen

22

Žádné události
Události pro Červen

23

Žádné události
Události pro Červen

24

Žádné události
Události pro Červen

25

Žádné události
Události pro Červen

26

Žádné události
Události pro Červen

27

Žádné události
Události pro Červen

28

Žádné události
30
1
2
3
4
5
6
Události pro Červen

29

Žádné události
Přidat akci
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.: +420 604 992 595
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS