Skip to content
www.pharmnews.cz
  • Úvod
  • Aktuality
  • Kalendář
  • Kontakt
Tisková zpráva

Agentura pro zdravotnický výzkum ČR k desetiletému výročí ocenila devět…

  • 13 září, 2024
  • by Redakce

Agentura dále ocenila například projekt Aleše Hampla, který se věnoval tkáňovému inženýrství epitelů, Pavla Klenera za nové ukazatele, které mohou předpovědět úspěšnost léčby u pacientů s lymfomem z plášťových buněk a nebo Jana Lebla, který se zaměřil na studium příčin a zlepšení léčby u dětí, které mají problémy s růstem ještě před narozením a poté i po porodu.

Cenu získal také Tomáš Kalina za svou práci, která studovala dysregulaci imunitního systému. Oceněná byla i Radka Bužgová, která zkoumala možnosti zachování kvality života pacientů v pokročilé fázi vybraných neurologických onemocnění.

Agentura byla založena v roce 2014 jako pokračovatelka Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ČR. Za dekádu svého působení podpořila více než 1040 projektů aplikovaného zdravotnického výzkumu. Finanční podpora těchto projektů přesáhla 11,6 miliardy korun.

„Je skvělé sledovat obrovský posun, jakým u nás biomedicínský výzkum v poslední dekádě prošel. Jsem přesvědčen, že tento pozitivní trend bude pokračovat i nadále a že k němu bude pod kompetentním vedením profesora Ondřeje Slabého přispívat právě naše resortní agentura, jejíž hlavní náplní je podpora kvalitního a inovativního biomedicínského výzkumu a vývoje,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Agentura je organizační složkou státu podřízenou ministerstvu zdravotnictví. Rozděluje granty na zdravotnický výzkum. Peníze na vědu, výzkum a inovace v rozpočtu tvoří jednu z jeho největších položek.

Aktualita

Vědci ze Ceitec navrhli peptidy, které dokážou ničit bakterie…

  • 14 srpna, 2024
  • by Redakce

Peptidy jsou látky, které se skládají z aminokyselin, obvykle deseti až 50. Ty, která vědci navrhli, umožňují molekulám nekontrolovaně procházet přes membránu dovnitř a ven z buňky, což vede k rychlé buněčné smrti. Tyto peptidy jsou proto považovány za slibné kandidáty pro léčbu zmíněných nemocí.

Biologické membrány jsou polopropustné bariéry, které chrání buňky živých organismů. Některým molekulám průchod umožňují, jiné blokují a v buňce udržují stabilní prostředí. Některé peptidy mají jedinečnou schopnost vytvářet nanostruktury, které skrz buněčnou membránu procházejí. Když se peptidy uspořádají do určitého tvaru, mohou v membráně vytvořit póry. „Jedním z takových zvláštních tvarů je pór, v němž jsou peptidy uspořádané do tvaru soudku s vodním kanálem procházejícím membránu, který umožňuje molekulám procházet membránou. Tento nekontrolovaný průchod molekul může vést k odumření buňky, protože buňka si již nedokáže udržet stabilní vnitřní prostředí. Až dosud bylo obtížné takové peptidy navrhnout,“ napsala Jílková.

Vědci navrhli peptidy a pak systematicky zkoumali vliv specifických mutací na aktivitu jednotlivých peptidů proti bakteriím a rakovinným buňkám a jejich toxicitu pro lidské buňky. Zjistili, že aby byly peptidy vysoce účinné, musí být upraveny tak, aby byly přitahovány k membránám bakteriálních a rakovinných buněk ještě před vytvořením pórů. „Abychom zvýšili antibakteriální účinnost peptidů vytvářejících póry, zvýšili jsme jejich kladný náboj začleněním konkrétních aminokyselin. Vytváření těchto mutací se však musí provádět velmi opatrně, aby u peptidů nedošlo ke ztrátě jejich schopnosti tvořit póry. Specifické mutace způsobují, že peptidy jsou citlivé na pH, což jsme využili k cílení na rakovinné buňky, protože nádory mají kyselé mikroprostředí,“ popsal Rahul Deb, jeden ze členů vědeckého týmu.

Podle dalšího z vědců Roberta Váchy nyní vědecký tým rozumí roli jednotlivých částí peptidové sekvence. „To nám umožňuje je vyladit pro konkrétní aplikace, ať už jde o boj s bakteriemi nebo rakovinou. Naše práce poukazuje na potenciál peptidů navržených pomocí počítačových simulací jako nových terapeutik,“ uvedl.

Aktualita

Vědci vyvinuli novou kultivační metodu pro studium leukémie a testování…

  • 17 června, 2024
  • by Redakce

U lidí s CLL se nadměrně množí bílé krvinky známé jako B-lymfocyty, které pak oslabují imunitní systém. Nemocní jsou více náchylní k infekcím, pociťují únavu, trpí anémií nebo zvýšenou krvácivostí, protože abnormální B-lymfocyty postupně utlačují zdravé krvetvorné buňky v kostní dřeni.

Při léčbě se používají cílená léčiva zaměřená přímo na nádorové B-lymfocyty, ovšem postupem času se buňky mohou naučit, jak léčbě odolávat, a léky pak přestanou fungovat. Jedním z problémů zpomalujících vývoj nových léčiv je to, že leukemické buňky se nemnoží v laboratorních podmínkách tak jako v lidském těle. Chybí jim podpůrné mikroprostředí pacientových mízních uzlin.

Vědci se proto snaží simulovat podobné prostředí v laboratorních podmínkách, aby mohli studovat proces dělení buněk a testovat léčiva. Dosud dostupné modely jsou však nepříliš účinné, navíc drahé. Tým složený z vědců z CEITEC Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnice Brno, Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a CEITEC Vysokého učení technického v Brně vyvinul efektivnější model. Obsahuje buňky kostní dřeně, které jsou upraveny tak, aby samy tvořily proteiny, takzvané cytokiny.

„Tyto buňky byly geneticky modifikovány tak, aby v laboratorní kultuře podporovaly množení CLL buněk. Tak není potřeba do pokusů přidávat uměle vyrobené cytokiny, které jsou velice drahé. Díky tomuto modelu jsme mimo jiné poprvé popsali, že inhibitory kináz z rodiny RAF mohou účinně zastavit množení CLL,“ uvedla první autorka studie Eva Hoferková.

Díky spolupráci s vědci institutu CEITEC Vysokého učení technického se podařilo model otestovat v myších. Studenti v laboratoři Lucy Vojtové připravili speciální scaffoldy, drobné porézní válečky z kolagenu, které lze osadit upravenými podpůrnými buňkami a vložit do podkoží myši, kde se tak uměle vytvoří mikroprostředí pro růst leukemických buněk.

„Díky společné transplantaci podpůrných buněk na scaffoldu a CLL buněk jsme dosáhli přihojení a růstu leukemických buněk, ke kterému jinak v myších nedochází. Tento postup umožňuje vytvoření ‚pacientského avatara‘. Teoreticky můžeme z buněk kteréhokoliv pacienta připravit myš využitelnou například k testování léčiv,“ uvedl vedoucí studie Marek Mráz.

Aktualita

Vědci vyvinuli novou metodu pro výpočetní návrh proteinů v bioterapeutikách

  • 9 května, 2024
  • by Redakce

Bioterapeutika na rozdíl od tradičních léků mohou spolupracovat s imunitním systémem nebo jinými biologickými procesy. Jsou jimi často enzymy, protilátky nebo dokonce buňky, které ale vyžadují úpravu pro zlepšení své účinnosti a stability. Vědci se pokoušeli zlepšit protein stafylokináza, který se už osvědčil při rozpouštění krevních sraženin v léčivech podávaných při mozkové mrtvici. Široce se ale klinicky zatím nepoužívá, jelikož má slabou interakci s proteinem v lidské krvi.

„Zaměřili jsme se na vylepšení stafylokinázy pomocí výměny jejích specifických stavebních kamenů – aminokyselin, které jsou zodpovědné za tyto interakce,“ uvedl Josef Šivic z CIIRC ČVUT. „Abychom identifikovali aminokyseliny nejvhodnější pro taková nahrazení, natrénovali jsme výpočetní neuronový model, který je schopen se učit z velkého množství příkladů, podobně jako například ChatGPT. Systém dokáže předpovídat účinek takové změny, tedy jak změny v aminokyselinách následně ovlivní interakce mezi proteiny,“ dodal.

Tradiční způsoby pro hledání nejvhodnějších úprav aminokyselin byly rozsáhlé a časově náročné experimenty. Navržená metoda nazvaná PPIformer umožňuje předpovídat účinky aminokyselinových záměn na protein-proteinové interakce (PPI) ve zlomku sekundy. Může to mít i význam například pro návrh nových vakcín a biosenzorů.

„To znamená, že PPIformer nevyžaduje nákladné a časově náročné laboratorní experimenty. Místo toho se spoléhá na námi nově shromážděný a v současnosti největší soubor dat protein-proteinových interakcí, získaných z veřejně dostupných struktur proteinů,“ přiblížil Stanislav Mazurenko z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity (MUNI).

Návrhy vylepšené stafylokinázy jsou v současné době experimentálně ověřovány v laboratořích.

Vědci z týmu Josefa Šivice z CIIRC ČVUT spolupracovali s týmem Stanislava Mazurenka z Loschmidtových laboratoří MUNI, Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) a týmem Tomáše Pluskala z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Zpravodaj

Vědci objevili nový typ antibiotik, která ničí i odolné bakterie

  • 4 ledna, 2024
  • by Redakce

Kmeny bakterií Acinetobacter baumannii se vyskytují běžně v přírodě a pro zdravého člověka nepředstavují žádné riziko, vyvolávají však zápaly plic, sepse či záněty u oslabených nebo starších jedinců a problémy způsobují zejména v nemocnicích. Bakterie známé i pod zkratkou Crab jsou rezistentní vůči běžným antibiotikům, a Světová zdravotnická organizace je proto považuje za jedny z nejnebezpečnějších patogenů.

„Bakterie Crab jsou častou příčinou infekcí v nemocnicích, zejména u lidí na ventilátorech. Tento patogen není nijak agresivní, ale je odolný vůči mnoha různým antibiotikům, takže léčba je velmi obtížná,“ řekl deníku The Guardian mikrobiolog Andrew Edwards z univerzity Imperial College. Podle něj je nový objev slibný vzhledem k tomu, že bakterie Crab patří do skupiny tak zvaných gramnegativních bakterií, které odolávají antibiotikům díky buněčné stěně tvořené lipopolysacharidy (LPS).

„LPS umožňují bakteriím přežívat i v nepřátelském prostředí a ustát nápor imunitního systému,“ uvedl jeden z autorů studie nového léku Michael Lobritz. Podle něj látka bakteriím brání v ukládání LPS v buněčné stěně, a tím je ničí. „Poprvé jsme objevili něco, co funguje tímto způsobem, takže jde o jedinečnou záležitost co do chemického složení i mechanismu účinku,“ dodal.

Žádné nové antibiotikum proti gramnegativním bateriím nebylo na trh uvedeno už půl století. Roche zatím účinky Zosurabalpinu zkoumá v laboratoři na myších, další postup léku směrem k testům na lidech a schválení ale může být velmi obtížný, upozornil The Guardian.

Zpravodaj

Krevní test na určení stáří orgánů by mohl pomoci…

  • 11 prosince, 2023
  • by Redakce

Vědci vyzkoušeli krevní test na tisících dospělých, většinou středního a vyššího věku. Z výsledků studie vyplývá, že každý pátý přiměřeně zdravý jedinec ve věku nad 50 let může mít alespoň jeden rychle stárnoucí orgán. A jeden až dva ze sta mohou mít několik orgánů, které jsou biologicky o několik let starší než jejich majitel.

I když představa kontrolního vyšetření může být děsivá, může to být příležitost k zásahu a změně kurzu, říkají vědci. Znalost toho, které orgány rychleji selhávají, by mohla pomoci odhalit, jaké zdravotní problémy mohou hrozit. Například „na svou dobu staré“ srdce zvyšuje riziko srdečního selhání, zatímco rychle stárnoucí mozek může být náchylnější k demenci.

Výzkum se zaměřil na 11 orgánů, orgánových systémů nebo tkání, včetně mozku, srdce, plic, ledvin, jater, slinivky břišní a střev, jakož i imunitního systému, svalů, tuku a cév.

Krevní test zjišťuje hladiny tisíců bílkovin, které napovědí, jak rychle stárnou různé orgány. Výzkumníci vycvičili algoritmus strojového učení, aby mohl předpovídat na základě mnoha výsledků krevních testů a údajů o pacientech.

„Zjistili jsme, že u 18,4 procenta osob ve věku 50 let a více stárne alespoň jeden orgán výrazně rychleji, než je průměr,“ řekl jeden z autorů studie Tony Wyss-Coray. „A zjistili jsme, že tito jedinci jsou vystaveni zvýšenému riziku onemocnění daného orgánu v následujících 15 letech,“ dodal.

Univerzita nyní předložila dokumentaci k patentování testu pro případ, že by mohl být v budoucnu používán a prodáván. Ještě předtím je však třeba provést další studie, aby se ověřilo, jak dobře skutečně dokáže předpovědět stáří a zdraví orgánů.

Některé z dřívějších prací Wysse-Coraye naznačují, že proces biologického stárnutí není stálý, ale odehrává se v nárazových intervalech, v polovině 30. roku života, na začátku 60. roku života a na konci 70. roku života se prudce zrychluje.

Podle odborníka na nemoci související s věkem z Univerzity královny Marie v Londýně Jamese Timmonse jsou nejnovější zjištění jsou působivá, ale je třeba je ověřit u většího počtu lidí, zejména mladších z různých etnických skupin.

„Pokud se nám podaří tento nález zopakovat u 50.000 nebo 100.000 jedinců, bude to znamenat, že sledováním stavu jednotlivých orgánů u zdánlivě zdravých lidí bychom mohli být schopni najít orgány, které v těle lidí procházejí zrychleným stárnutím, a mohli bychom tak být schopni léčit lidi dříve, než onemocní,“ řekl.

Zpravodaj

Vědci z AV vyvinuli počítačový model ucha, může pomoci vylepšit…

  • 22 listopadu, 2023
  • by Redakce

Konstrukce modelu vychází z nejnovějších znalostí fyziologie a molekulárních principů slyšení a umožňuje modelovat sluch savců, včetně člověka, od vnějšího ucha po sluchový nerv. Model je nyní k dispozici široké vědecké komunitě a může ho použít i každý, kdo má zájem modelovat různé typy sluchových poruch nebo se zabývá otázkou, jak tyto vady kompenzovat sluchadly nebo kochleárními implantáty, uvedli zástupci ústavu.

Jungwirth se do práce na modelu pustil v roce 2011 a podnětem pro něj bylo mimo jiné to, že chtěl porozumět problematice sluchového postižení, které má jeho syn. „Kromě toho jsem si uvědomil, že v lidském uchu je přenos informace zprostředkován iontovými proudy vápníku a draslíku, což je přesně naše výzkumná parketa,“ uvedl.

Počítačový model ucha je založený na programovacím jazyku a numerickém výpočetním prostředí MATLAB a lze díky němu získat údaje, které jsou experimentálně jen těžko dostupné. „Fyzické měření na lidském uchu by bylo příliš invazivní a jediné, co se proto dosud nabízelo, bylo využití zvířecích modelů. Znovu se ukazuje, že počítačové modelování poskytuje vhled do konkrétních problémů tam, kde nelze provést experiment a umožňuje porozumět systému jako celku,“ doplnili odborníci.

Zpravodaj

Vědci: Zatím není jasné, zda indická varianta koronaviru odolá…

  • 28 dubna, 2021
  • by Redakce

Nejvíce sekvencí obsahujících tuto původně indickou variantu viru pocházelo z Británie, USA a Singapuru. Zjištěná byla ale také v Evropě – Belgii, Švýcarsku, Řecku, Itálii, ověřuje se i nejméně jeden případ v ČR. Některé laboratorní výsledky ukazují na slabě zvýšenou přenosnost této varianty a na to, že protilátky obtížněji virus blokují. Nakolik to ale snižuje imunitu, odborníci teprve zjišťují, rychlé šíření nákazy v Indii totiž může mít i jiné příčiny než větší nakažlivost tamní varianty koronaviru. Údaje o této variantě jsou totiž zatím nekompletní, vědci dosud pracují jen se stovkami vzorků, podle BBC je 298 z Indie a 656 ze zbytku světa. U takzvané britské varianty koronaviru mají vědci k dispozici přes 384.000 sekvencí.

Na charakteristickém (spike) proteinu, který se nachází na povrchu viru, jsou v případě indické varianty dvě klíčové mutace. Právě proti takovým mutacím jsou vakcíny zaměřeny.

„Myslím, že nic nedokazuje, že je to úniková mutace, což by znamenalo, že ji vakcíny nebudou moci zastavit,“ citovala BBC doktora Jeffa Barretta, který řídí ústav genetického výzkumu v britském Hinxtonu. „Musíme to pečlivě sledovat, ale prozatím není důvod k panice,“ dodal Barrett.

Jenomže platí, že čím více nových případů se v zemi objeví, tím více variant vznikne. Každá jednotlivá infekce viru poskytuje možnost rozvinout se a panuje obava, že vzniknou mutace odolné proti vakcínám.

„Způsob, jakým můžeme předejít vzniku nových virových variant, je především bránit viru, aby se v nás replikoval. Takže nejlepší cesta kontroly mutací je mít pod kontrolou nemoc globálně,“ sdělila profesorka mikrobiologie Cambridgeské univerzity Sharon Peacocková. K tomu slouží hlavně uzávěry, dodržování odstupů a očkování.

A s ním má Indie potíže, první dávku vakcíny tam zatím dostala desetina občanů, druhou ani ne dvě procenta. Ačkoli je velkým výrobcem vakcín, Indie zastavila jejich vývoz. Ohrozila tím program COVAX určený chudým státům. Vědci ale souhlasí, že prioritou je nyní, kdy v Indii covid-19 zabil už víc než 200.000 lidí a nakazilo se tam 18 milionů lidí, Indie samotná. Platí podle nich totiž, že v bezpečí není nikdo, dokud nejsme v bezpečí všichni.

Zpravodaj

Vědci testují možnosti léčby Crohnovy choroby na miniprasetech

  • 9 února, 2021
  • by Redakce

Praha 9. února (ČTK) – Vědci z Akademie věd testují nové postupy pro léčbu komplikací Crohnovy choroby na miniprasatech. Pacienti s tímto autoimunitním onemocněním trávicího traktu trpí opakovaných zúžením střeva. Vědcům se podařilo podobné zúžení vytvořit i u prasat. ČTK to dnes sdělila Markéta Růžičková z tiskového oddělení Akademie věd ČR (AVČR).

Asi polovina pacientů s Crohnovou nemocí podstoupí podle odborníků do deseti let po stanovení diagnózy chirurgické odstranění poškozené části střeva. Až u 60 procent z nich se v místě opětovného spojení objeví další komplikace, které omezují průchodnost střev a vyžadují další chirurgické zákroky. Nejvhodnější a nejšetrnější formou léčby jsou podle odborníků pokročilé endoskopické techniky. Jejich využití ale vyžaduje zkušenost a praxi, kterou lze jen těžko získat na lidských pacientech. Vývoj endoskopických technik a jejich trénink tak testují vědci právě na miniprasatech.

„Vytvořili jsme nový, opakovatelný model střevního zúžení u miniprasete jakožto velkého zvířecího modelu s makroskopicky i mikroskopicky potvrzenými zánětlivými změnami, jež napodobují Crohnovu nemoc lidí,“ uvedl Štefan Juhás z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AVČR.

V liběchovském pracovišti Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AVČR se dlouhodobě zabývají využitím miniprasat jako vhodných modelů k výzkumu nejrůznějších lidských onemocnění. Miniprasata jsou podle odborníků fyziologicky a anatomicky podobnější člověku než jiná menší zvířata, na kterých se léčebné postupy zpravidla testují.

Nynější studie vznikla ve spolupráci se specialisty z klinického a výzkumného centra pro střevní záněty Iscare a s chirurgy z Všeobecné fakultní nemocnice a Ústřední vojenské nemocnice v Praze a Královské Lancasterské nemocnice ve Velké Británii.

 

Zpravodaj

RVVI představila laureáta České hlavy i oceněné za boj s epidemií

  • 27 listopadu, 2020
  • by Redakce

Praha 27. listopadu (ČTK) – Rada pro výzkum, vývoj a inovace dnes po svém zasedání v Praze představila trojici odborníků, které se letos rozhodla ocenit. Prvním byl molekulární imunolog Václav Hořejší, kterému v listopadu vláda, na návrh RVVI, za celoživotní přínos vědě udělila národní cenu Česká hlava. Další dva odborníci, Evžen Bouřa z Akademie věd (AV)ČR a Vít Dočkal z ČVUT zastoupili týmy, které mají čestnou cenu za přínos v boji s pandemií covid-19. Bouřův tým významně přispěl k poznání chování SARS-CoV-2, Dočkal s kolegy v březnu rychle vyvinul polomasky vyráběné pomocí 3D tisku.

O návrhu ceny pro Hořejšího RVVI informovala koncem září. Vědce oceněné za boj s pandemií pak místopředseda rady Petr Dvořák oznámil po říjnovém zasedání.

Hořejší s kolegy objevil řadu významných proteinů a jejich komplexů, což velmi přispělo k lepšímu pochopení chování imunitního systému. Právě zásluhu mnoha svých spolupracovníků dnes vědec také zdůraznil. Připomněl také, že nástroj základního výzkumu, který s nimi vyvinul pro výzkum povrchových molekul bílých krvinek, tzv. monoklonální protilátky, se i ekonomicky vyplatily. V 90. letech pro jejich prodej vznikla spin off firma. Někdejší dlouholetý šéf Ústavu molekulární genetiky AV také poznamenal, že věda je mnohdy frustrující, neboť řada věcí v ní nefunguje podle předpokladu, ale když se zadaří, byť drobnost, tak je to pro vědce velká radost. Ocenění Českou hlavou označil za úžasné, podotkl však, že mu trochu vadí, že je za celoživotní přínos, neboť snad ještě neskončil.

Za boj s pandemií se podle místopředsedy RVVI Petra Dvořáka rada rozhodla udělit dvě ceny. První za základní výzkum, druhou za přínos v praxi. Tým Evžena Bouři v létě vzbudil pozornost tím, že popsal strukturu proteinů koronaviru, které hrají klíčovou roli pro jeho maskování před imunitním systémem člověka. Studii o výzkumu publikoval časopis Nature Communications, jedno z nejprestižnějších vědeckých periodik.

Vít Dočkal z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky se svým týmem na jaře rychle vyvinul ochranné polomasky vyráběné pomocí 3D tisku. Díky zapojení dalších firem se už krátce po vypuknutí koronakrize vyráběly tisíce těchto respirátorů. Masky byly později upraveny pro hromadnou výrobu, kterou má na starost firma Cardam. Dočkal dnes poznamenal, že se podařilo udělat věci, které jindy při přípravě výroby trvají roky. Mimo jiné ocenil podporu od průmyslových partnerů.

Další z místopředsedů RVVI, filozof a historik Pavel Baran, dnes upozornil na důležitost základního výzkumu. Řekl, že například současný rychlý vývoj vakcíny proti covid-19 by nebyl možný bez předchozí práce a objevů generací vědců. Zdůraznil, že i ti, kteří letos převezmou cenu za základní výzkum, vytvářejí předpoklad, že budoucnu bude v rámci vědy „vůbec co kumulovat“.

 

 

 

 

Pokud máte zájem o zveřejnění vašeho článku na portálu PharmNews, můžete jej zaslat na e-mail:
redakce@mednews.cz

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SA
NE
28
29
30
1
2
3
4
Události pro Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Duben

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Duben

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Duben

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
5
6
7
8
9
10
11
Události pro Květen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
12
13
14
15
16
17
18
Události pro Květen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
19
20
21
22
23
24
25
Události pro Květen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
26
27
28
29
30
31
1
Události pro Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Události pro Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Poděbradská 538/46
Přidat akci
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.: +420 604 992 595
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS