Skip to content
www.pharmnews.cz
  • Úvod
  • Aktuality
  • Kalendář
  • Kontakt
Zpravodaj

Zvýšený zájem o návštěvy byl v Domově Vlčí mák při ÚVN

  • 27 května, 202026 srpna, 2020
  • by karelattl

Praha 27. května (ČTK) – V Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze zaznamenali po zrušení plošného zákazu návštěv hospitalizovaných jejich zvýšený počet pouze v Domově Vlčí mák. Na ostatních pracovištích byl 25. května a 26. května zájem o návštěvy srovnatelný s běžným provozem. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí ÚVN Jitka Zinke. Nemocnice v Česku byly kvůli zamezení možnému šíření covidu-19 uzavřeny návštěvám na začátku března. Zákaz mohly zrušit podle pokynů ministerstva zdravotnictví k 25. květnu. Rozhodnutí bylo na uvážení vedení nemocnic.

„Návštěvy proběhly bez problémů, příchozí dodržovali stanovená pravidla chování a respektovali pokyny personálu i rozhodnutí ošetřujícího lékaře v případě, kdy neumožnil návštěvu z důvodu zajištění bezpečí u vysoce rizikových pacientů,“ uvedla mluvčí. Doplnila, že návštěvy u pacientů na akutních lůžkách se počítaly na jednotky.

Návštěvy podle Zinke nejsou až na výjimky povoleny u pacientů se závažnými rizikovými faktory a v částech budovy nebo pokojích v karanténě. Vstup není možný ani v případě, kdy bude návštěvě při vstupu změřena zvýšená teplota.

V nemocnicích musí návštěvníkům měřit teplotu a zajistit, aby u pacientů nedocházelo k velké koncentraci osob. Zároveň návštěvníci musí dodržovat rozestupy od ostatních a dezinfikovat si ruce při vstupu. Počet návštěvníků u jednoho pacienta je omezený. Návštěva by se měla konat ve venkovních prostorách, přičemž pacient i návštěva musí mít nasazenou roušku.

Pravidla pro obnovování provozu v době ustupující epidemie covidu-19 stanovilo ministerstvo zdravotnictví.

Návštěvy pacientů jsou v Praze nyní možné v Nemocnici na Bulovce a ve Fakultní nemocnici v Motole. Většina pražských nemocnic zatím plošný zákaz návštěv nezrušila.

Domov Vlčí mák při ÚVN poskytuje sociální služby seniorům a osobám s demencí. Cílovou skupinou Domova Vlčí mák jsou váleční veteráni. Kapacita domova pro seniory je 46 lůžek, domov se zvláštním režimem má 30 lůžek.

mlg snm

Zpravodaj

Počet nakažených v souvislosti s Dolem Darkov překročil 300

  • 27 května, 202026 srpna, 2020
  • by karelattl

Karviná 27. května (ČTK) – Počet nakažených v souvislosti s ohniskem covidu-19 na Dole Darkov společnosti OKD v Karviné překročil 300, od úterý stoupl o 26 na 302. Přibylo 16 zaměstnanců dolu, jichž bylo pozitivně testováno dohromady 217, a devět jejich příbuzných (celkem 80). V evidenci je také pět nakažených pracovníků z jiných firem, o jednoho více než v úterý. Vyplývá to z informací zveřejněných Krajskou hygienickou stanicí (KHS) v Ostravě.

„Z tohoto počtu je téměř 52 procent pozitivních osob zcela bez klinických příznaků, dalších 43,4 procenta s velmi mírným průběhem a pouze pět procent postižených mělo výraznější klinické projevy. V souboru pozitivních osob výrazně převažují muži (82 procent), celkem 248, žen je mnohem méně, celkem 54 (18 procent),“ uvedla KHS. Příznakem byla například zvýšená únava, kterou však horníci připisovali fyzicky náročné práci.

V Dole Darkov se připravuje druhé plošné testování zaměstnanců, které bude zahrnovat téměř 2400 odběrů. Začít má v úterý. Ověří, zda se nemoc později neprojevila u pracovníků, jejichž vzorky při prvních testech byly negativní. ČTK to dnes řekl Petr Kopřivík z Krajské hygienické stanice (KHS) v Ostravě. Uvedl, že v souvislosti s ohniskem nákazy covidem-19 v Dole Darkov se budou testovat také klienti a personál domova důchodců na Karvinsku.

„Bude se to (testování v Dole Darkov) týkat zaměstnanců, kteří při prvním testování vyšli negativní. Nemůžeme nicméně vyloučit, že už v té době byli nakaženi a mohlo se to u nich projevit s odstupem. Druhé plošné testování by mělo odhalit právě tyto případy,“ řekl Kopřivík. Během prvního plošného testování na Dole Darkov udělali hygienici ve spolupráci se zdravotníky a vojáky 2543 odběrů.

Pozitivní test na covid-19 podle Kopřivíka vyšel také pečovatelce v domově důchodců na Karvinsku, která patří mezi blízké kontakty jednoho ze zaměstnanců OKD. V domově se proto bude testovat několik desítek lidí. „Půjde o klienty, které ošetřovala, a personál, se kterým byla ve styku,“ řekl Kopřivík. Vzorky by podle něj měly být odebrány do čtvrtka a vyhodnoceny pravděpodobně do pátku.

V souvislosti s druhou vlnou plošného testování hygienici vydali další mimořádné opatření. Zaměstnanci OKD jsou povinni se novému testování podrobit. Jde o pracovníky dolu, kteří byli negativně testování 18. května a následně ve dnech 22. až 25. května. V úterý se budou opakované testy provádět od 06:00 do 18:00, další testy zaměstnanců s negativním výsledkem z prvního testování se pak uskuteční ve dnech 6. až 9. června.

vpl dr

Zpravodaj

V Itálii začal průzkum promořenosti, krev otestují 150.000 lidí

  • 26 května, 202026 srpna, 2020
  • by karelattl

Řím 26. května (ČTK) – V Itálii začal rozsáhlý průzkum, který má pomocí testování krve na protilátky zjistit, jak velká část populace se během epidemie covidu-19 skutečně nakazila. Laboratoře budou analyzovat krev od 150.000 lidí, které pomohli vybrat statistici tak, aby byli reprezentativně zastoupeni muži a ženy, obyvatelé jednotlivých regionů, příslušníci věkových skupin či profesí. Informoval o tom server local.it.

První účastníky průzkumu telefonicky oslovil Červený kříž s žádostí o dobrovolné poskytnutí vzorku krve v pondělí. Postupně se bude snažit zkontaktovat všechny vybrané osoby v celkem 2000 měst a obcí po celé zemi.

Italské ministerstvo zdravotnictví, které studii zaštiťuje, chce zjistit, kolik je ve skutečnosti v zemi lidí, kteří koronavirovou infekci prodělali. V oficiálních statistikách totiž chybí zejména ti, u nichž se nákaza nijak neprojevila nebo měli jen mírné příznaky. Nemocní s mírnými symptomy přitom podle odhadů tvoří až 80 procent všech nakažených.

Testy v protilátkové studii budou anonymní, úřady však budou zpětně kontaktovat ty účastníky, u nichž analýzy prokážou protilátky proti koronaviru. Ti pak budou muset podstoupit ještě standardní výtěrový test, aby se zjistilo, zda u nich infekce aktuálně neprobíhá.

Výzkumy, v nichž se zjišťují protilátky proti koronaviru, už má za sebou řada zemí včetně Česka. Například ve Španělsku studie na základě testování 90.000 osob ukázala, že virem SARS-CoV-3 se nakazilo asi pět procent obyvatel. V některých regionech ale byla promořenost mnohem vyšší – například v Madridu testy prováděné na přelomu dubna a května ukázaly, že protilátky má přes 11 procent lidí.

Podle studie francouzského Pasteurova ústavu se k 11. květnu koronavirem nakazilo 4,4 procenta obyvatel Francie, tedy asi 2,8 milionu lidí. Toto číslo je mnohem vyšší, než aktuální statistiky nakažených (145.279), ale příliš nízké na to, aby si francouzská populace vytvořila kolektivní imunitu.

Ani ve Švédsku, které zvolilo v boji s epidemií liberálnější přístup bez celostátní karantény a větších restrikcí, se koronavirem nenakazila podstatná část populace. Například ve Stockholmu mělo ke konci dubna protilátky kolem sedmi procent obyvatel. V Česku studie kolektivní imunity ukázala, že nakažených je zde jen velmi málo – v řádech promile.

lep mka

Zpravodaj

Zdravotnická zařízení patrně dostanou náhrady za výpadky příjmů

  • 26 května, 202026 srpna, 2020
  • by karelattl

Praha 26. května (ČTK) – Zdravotnická zařízení patrně dostanou náhrady za výpadek příjmů zhruba 30,5 miliardy korun, o něž přišly kvůli epidemii nového koronaviru. Sněmovní zdravotnický výbor dnes podpořil beze změn vládní návrh zákona, který to umožní. ČTK to sdělili členové Hana Aulická Jírovcová (KSČM) a Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Sněmovna by měla předlohu schvalovat na schůzi, která začne odpoledne.

Ministerstvo zdravotnictví připraví v návaznosti na zákon takzvanou kompenzační vyhlášku, podle níž se budou peníze proplácet. Výbor na návrh Kaňkovského a Petra Třešňáka požádal ministerstvo o finální návrh vyhlášky. Měl by jej dostat do dvou týdnů ještě před vydáním vyhlášky. Aulická Jírovcová uvedla, že se mluvilo o tom, že ještě není vypořádán segment následné péče a lékárníků.

Přímé náhrady předpokládá ministerstvo 27 miliard korun. Zbytek by poskytovatelé měli získat zvýšením objemu hrazených služeb ve druhé polovině letošního roku. Dalších pět miliard korun by mělo jít na péči o lidi s nemoci covid-19.

V případě zdravotnických zařízení, která dostávají zálohy na hrazenou péči, se náhrady vypořádají podle návrhu zákona při ročním zúčtování v polovině příštího roku. Ostatní poskytovatelé mají dostávat zálohy na kompenzaci už letos. Jde například o zařízení lázeňské léčebně rehabilitační péče a o poskytovatele zdravotnické dopravní služby.

Při epidemii koronaviru v březnu, dubnu a květnu klesla akutní lůžková péče v porovnání se stejným obdobím minulého roku podle ministerstva zdravotnictví na 30 až 50 procent, lázně se zavřely úplně. Naopak domácí paliativní péče přibylo.

Ministerstvo nařídilo nemocnicím omezit péči, která není nezbytná, v polovině března. Do běžného provozu se nemocnice začaly postupně vracet po Velikonocích. Péči omezili také praktičtí lékaři a specialisté, pojišťovny jim kvůli epidemii zavedly nově úhradu za konzultaci s pacientem po telefonu nebo e-mailu.

mbc mha

Zpravodaj

Domov seniorů v Liberci se otevřel návštěvám za přísných opatření

  • 25 května, 202026 srpna, 2020
  • by karelattl

Liberec 25. května (ČTK) – Za přísných hygienických opatření se dnes návštěvám otevřel Domov seniorů v Liberci na Františkově, který je největším pobytovým zařízením svého druhu v Libereckém kraji. Uzavřený byl stejně jako jiná podobná zařízení kvůli koronavirové pandemii od 10. března. Navštívit jeho klienty je teď možné jen po předchozím objednání, zájem zatím nebyl velký, větší nápor čekají v domově o víkendu. ČTK to dnes řekl ředitel domova Jan Gabriel.

Domov v Liberci na Františkově má kapacitu 166 seniorů a dalších 34 lůžek je v domově se zvláštním režimem, který je jeho součástí. Domov byl jedním ze dvou pobytových zařízení v Libereckém kraji, kde se covid-19 objevil. V březnu ho nejprve hygienici prokázali u údržbáře domova v Českém Dubu na Liberecku, který ale s klienty do styku nepřišel. Jen o pár dní později se nemoc objevila v domě seniorů na Františkově. Onemocněla pracovnice přímé péče a dva senioři, kteří spolu byli na pokoji. Oba museli do nemocnice.

I na základě těchto zkušeností nastavili v domově přísná hygienická opatření. Návštěvy tam zatím mohou maximálně na 30 minut, při vstupu měří příchozím teplotu a každý návštěvník musí projít přes dezinfekční rohož. „Nechceme, aby se nám v domově kumuloval větší počet lidí. Snažíme se, aby počet návštěv na jednotlivých odděleních nepřesáhl rozumnou míru. Chápeme, že rodiny chtějí vidět naše klienty a naopak oni se těší na rodinu, nákaza ale může být pro naše klienty fatální, a to s ohledem na jejich věk, zdravotní stav a tím i sníženou imunitu,“ řekl Gabriel.

Na Františkově dělají vše pro to, aby s rozvolňováním opatření nestouplo riziko zavlečení nákazy do domova. S tím, jak lidé postupně odkládají na veřejnosti roušky, ale podle Gabriela nebezpeční roste. Domov také už začal přijímat nové klienty. „Přijali jsme 15 nových klientů, nejprve byli ve dvoutýdenní karanténě,“ řekl ředitel. Jejich přesunu na jednotlivá oddělení pak předcházelo ještě testování na koronavirus. U nikoho ho PCR test nepotvrdil. Teď už by se měli další klienti přijímat jen s negativním testem, který bude muset zajistit rodina klienta nebo lékař, pokud ho budou přesouvat třeba z nemocnice nebo léčebny dlouhodobě nemocných.

Leona Vacková kš

Zpravodaj

V nemocnicích Trutnov a Jičín nadále platí zákaz návštěv

  • 25 května, 202026 srpna, 2020
  • by karelattl

Hradec Králové 25. května (ČTK) – V nemocnicích v Trutnově a v Jičíně nadále platí kvůli epidemii koronaviru zákaz návštěv. Ostatní nemocnice v Královéhradeckém kraji dnes návštěvy u pacientů za dodržení mnoha podmínek povolily, zjistila ČTK v nemocnicích. Kvůli riziku šíření covidu-19 se návštěvám uzavřely na začátku března. Zákaz mohly zrušit podle pokynů ministerstva zdravotnictví k dnešnímu dni. Rozhodnutí bylo na uvážení vedení nemocnic.

Krajská oblastní nemocnice Trutnov zachovala zákaz návštěv na lůžkových odděleních kvůli provozním důvodům. „Splnění požadavků ministerstva na orientační měření teploty, na vyplnění covidových dotazníků, dezinfekce prostor po každé návštěvě nebo umístění paravánu na vícelůžkové pokoje není ve stávajících možnostech nemocnice,“ uvedla mluvčí krajských nemocnic Lucie Chytilová.

Nemocnice předpokládá, že zákazy by mohla v následujících dnech postupně rušit podle možností jednotlivých oddělení. Výjimku ze zákazu mají v Trutnově návštěvy pacientů v terminálním stádiu, tedy v konečné fázi života, a k nezletilých pacientů.

Nemocnice ve Dvoře Králové nad Labem zatím umožnila návštěvy pouze na oddělení následné péče. „Návštěvy pacientů na odděleních akutních lůžek na interně, chirurgii a urologii jsou do odvolání nadále zakázány,“ řekla Chytilová. Nemocnice Jičín zatím zachovala úplný zákaz návštěv.

V nemocnicích v Náchodě a v Rychnově nad Kněžnou mohou návštěvy k pacientům každý den od 14:00 do 17:00. Délka návštěvy je maximálně 60 minut. Nemocnice doporučuje návštěvníkům použití respirátoru třídy FFP2, který si zájemci mohou v nemocnici koupit za 50 korun.

Ve státní Fakultní nemocnici Hradec Králové, která je největším zdravotnickým zařízením na východě Čech, jsou návštěvy ode dneška povolené na všech odděleních s výjimkou JIP Kliniky infekčních nemocí, které je vyčleněno k léčbě covid-19 pozitivních pacientů. Návštěvy jsou denně od 14:00 do 17:00, povolena je návštěva maximálně jedné osoby k jednomu pacientovi za den.

Soukromá nemocnice Vrchlabí dnes zrušila zákaz návštěv na všech lůžkových odděleních. „Na návštěvu může k jednomu pacientovi pouze jeden člověk. Maximální doba pobytu jedné návštěvy je 20 minut,“ uvedla mimo jiné nemocnice k podmínkám návštěvy.

ry dr

 

Zpravodaj

Le Monde: Proč není na Blízkém východě tolik obětí…

  • 14 května, 202026 srpna, 2020
  • by karelattl

Paříž 14. května (ČTK/Le Monde) – Proč se tolik obávaná katastrofa kvůli covidu-19 na Blízkém východě neuskutečnila? Nízkou míru nákazy může vysvětlovat několik faktorů, jako je mladé obyvatelstvo či zkušenosti s epidemiemi, píše francouzský deník Le Monde.

V Libanonu zemřelo na silnicích od 15. března více lidí, než kolik usmrtil koronavirus. V Palestině byl počet úmrtí na covid-19 výrazně nižší než v Izraeli. V Saúdské Arábii, která má 33 milionů obyvatel, zabila epidemie stejně tolik lidí jako v Norsku s jeho pěti miliony obyvatel. Tak bychom mohli pokračovat. Na arabském Blízkém východě se stejně jako v Africe tolik obávaná krize nekonala. Nicméně koncem února, kdy bylo jasné, že se epidemie neomezí na Čínu, všechny signály svědčily o opaku.

Sousedství monarchií Perského zálivu s Íránem, hlavním ohniskem infekce v této oblasti, nedostatky syrského, libanonského a iráckého zdravotnictví a demografie Egypta se zdály být živnou půdou pro šíření epidemie. Znepokojení zvyšovalo i to, že v regionu jsou mnohá místa s nízkými hygienickými standardy, kde lidé žijí v těsné blízkosti, ať už jde o palestinské tábory, syrské vysídlence nebo migrující dělníky, ale také o věznice, často plné odpůrců režimu.

Důvody, proč tato časovaná bomba nakonec neexplodovala, jsou ještě málo známé. Pozorovatelé přicházejí s různými hypotézami. Všichni se však víceméně shodují v tom, že svou roli sehrála relativní rychlost, s níž místní úřady, vědomy si zranitelnosti obyvatelstva, přijaly karanténní opatření.

Saúdská Arábie například již 26. února, kdy v království ještě nebyl nikdo nakažen, zavřela přístup do svatých mešit v Mekce a Medíně. V Libanonu se již 2. března, dva týdny předtím, než tak učinila Francie, zavřely školy, a to v době, kdy bylo v zemi jen 15 nakažených covidem-19. Během několika dní byly uzavřeny bary, noční podniky a restaurace. Totální karanténa byla vyhlášena sice až 15. března, ale země již více než týden dodržovala bezpečnostní opatření.

V Jordánsku se ve městě Irbíd na severu země konala 13. března svatba s několika stovkami hostů a několik desítek osob se při ní nakazilo. O čtyři dny později však úřady vyhlásily zákaz vycházení, jehož porušení znamenalo vězení, a to přispělo k přetržení řetězce nákazy.

V některých zemích mohly sehrát svou roli místní faktory. Rozkouskování Předjordánska zdí a izraelské vojenské zátarasy, které v běžných časech zpomalují dopravu, nepochybně šíření epidemie zpomalily. Blokáda Pásma Gazy částečně vysvětluje to, že na tomto území bylo k 7. květnu registrováno jen 20 případů nemoci.

Saúdská Arábie nepochybně těžila ze zkušenosti s bojem proti chorobě MERS, způsobené předchozím typem koronaviru, kterou zvláště šířili velbloudi. Tato nemoc, která se objevila v roce 2012 a dál se šíří, ale již velmi pomalu, vedla do konce února k úmrtí 871 osob, z nichž polovina pocházela ze Saúdské Arábie. Také Egypt byl vždy křižovatkou šíření epidemií, takže země je pokud jde o prevenci dobře vyzbrojena.

Zbývá mnoho otázek. Zkracují teplo a vlhko životnost viru, jak to naznačují některé studie? Je možné předpokládat, že region s covidem-19 skutečně skoncoval? V Egyptě a v zemích Perského zálivu nadále roste denní počet nakažených. V Jemenu, v dějišti mnoha sanitárních krizí, je epidemie možná ve svých počátcích. Vzhledem k tomu, že země má tři lékaře na 10.000 obyvatel a velmi omezené testovací kapacity, nejsou oficiální údaje příliš věrohodné.

pel mka

Rozhovor

Rozhovor: MUDr. Aleš Tomek o cévní mozkové příhodě

  • 7 května, 202026 srpna, 2020
  • by karelattl

Budeme si dnes povídat o cévní mozkově příhodě nebo lidově řečeno mrtvici. Co to je vlastně ta cévní mozková příhoda, co se během ní v našem těle odehrává.  

MUDr. Aleš Tomek

Tak cévní mozková příhoda je závažné onemocnění, které je způsobeno tím, že vaše mozkové buňky, část mozku je postižená nedokrevností, ischemií nebo krvácením. To znamená, dochází k zániku části mozku, a to se projevuje pak různými příznaky. To je u mrtvice právě to nejzvláštnější, že u každého pacienta může vypadat trošičku jinak a známe nejméně dvacet základních příznaků, které mrtvice může mít. Tady už asi je důležité říct pro všechny – jsou tři takové nejdůležitější. Ty jsou i obsažené v takovém hezkém testu, kde se testuje tvář, ruka a řeč. To znamená, pokud máte náhle vzniklou poruchu mluvení nebo náhle vzniklou poruchu hybnosti jedné poloviny těla anebo taky jedné poloviny tváře.  To znamená, pokud máte jeden z těchto tří příznaků pozitivní, tak jste podezřelý z toho, že máte mrtvici a měli byste ihned volat sanitku.

Jak k tomu ale vůbec dojde? Co se stane v tom mozku nebo v našem těle, že dojde k té cévní mozkové příhodě? 

MUDr. Aleš Tomek

Nejčastější je, asi devadesát procent všech mrtvic, je způsobeno uzávěrem cévy. Ten uzávěr může být způsoben řadou příčin, nejčastější je embolizace ze srdce, to znamená, asi třicet procent mrtvic je způsobeno tím, že sraženina, která vnikne v srdci, často u pacientů, kteří mají srdíčko nemocné, mají třeba arytmii jako je fibrilace síní, pak ta sraženina odlétne do těla a ucpe tu tenkou malou mozkovou cévu, která už ale může způsobit pak velké škody u toho pacienta. To je asi příčina číslo jedna. Číslo dvě jsou pak postižení velkých mozkových tepen nebo malých mozkových tepen, které mají stejné rizikové faktory jako třeba infarkt myokardu.

A může přijít ale mrtvice jen tak z ničeho nic u zdravého člověka, aniž bychom něco tušili?

MUDr. Aleš Tomek

Tak nikdo z nás není úplně zdravý, to vám řekne každý lékař, ale určitě může postihnout i dosud zcela zdravého pacienta a udeří opravdu zčista jasna. Ty příznaky jsou opravdu tak rychlé, že pacient je jednu minutu zdravý a pak náhle během další minuty už je zcela ohrnutý, třeba nemůže mluvit. Když bychom měli mluvit o těch mladších pacientech bez nějakých zásadních rizikových faktorů, tak samozřejmě je to možné, ale velmi vzácné, nutno říct. Nejčastější oběti mrtvice jsou pacienti staršího věku, kteří již mají cévy nebo srdce nějak nemocné.

Jsou někteří lidé, kteří jsou k mrtvici náchylnější? Je to třeba v genech?

MUDr. Aleš Tomek

V genech je jenom malá část mrtvic, opravdu drtivá většina si to způsobí sama svojí životosprávou nebo prostě tím, že se dožijí vysokého věku, protože věk je asi tím nejhlavnějším rizikovým faktorem a malá část mrtvic může být způsobená geneticky. To je pak většinou tak, že v těch rodinách máte nějaké rodinné příslušníky, předky, kteří měli mrtvici třeba do padesáti let nebo radši ještě do čtyřiceti. Tak pak mohou být různé vzácné genetické příčiny, ale těch je opravdu promile.

Jak se vlastně ta cévní mozková příhoda projeví? Na čem poznáme, že se jedná o cévní mozkovou příhodu?

MUDr. Aleš Tomek

Tak tady je potřeba říct, že jsou dvě věci: potřeba jednat, pokud vám samotnému, jako tomu, kdo tu mrtvici si prodělává, není dobře, tak pokud je mu divně, tak je lepší si samozřejmě zavolat záchrannou službu, ale hlavně to musí znát jeho nejbližší, protože často pacient s mrtvicí bohužel sám nemůže vůbec nic říct, protože nemůže mluvit, nemůže si nikam dojít, protože se nemůže hýbat. To znamená, je potřeba otestovat, pokud se někdo začne chovat nějak divně nebo nemůže ničím hýbat, otestovat ty základní tři příznaky. To znamená, nechat se toho daného postiženého usmát – pokud jedna strana úst se nesměje a jakoby klesá dolů, nehýbe se, tak hned volat sanitku. Stejně tak nechat předpažit, deset vteřin ruce před sebe. Pokud jedna ruka klesá nebo není vůbec schopný ten jedinec ji zvednout, tak zase – hned volat sanitku a zeptat se, aby vám ten člověk plně rozuměl a taky správně odpověděl. Zeptat se třeba na adresu nebo na práci, na něco ne tak úplně jednoduchého a nespokojit se s tím, že někdo vám přikývne nebo zamručí.

Teď k té rychlosti a podcenění příznaků. Je naprosto klíčové dorazit do nemocnice včas. Je známo, že my můžeme část pacientů úspěšně léčit a jsme tím úspěšnější, čím je dřív u nás pacient v nemocnici. To znamená, optimální pacient by měl dorážet někdy třeba na konci první hodiny toho, co ty příznaky trvají, protože samozřejmě víme, že tam vždycky je nějaké zdržení: než vy zavoláte sanitku, než sanitka dojede, než vás sanitka odveze do specializované nemocnice. To je taky potřeba říct – ne každá nemocnice by měla léčit mrtvici, těch je čtyřicet pět po celé republice rovnoměrně.

Když pacient dorazí do čtyř a půl hodin, tak mu můžeme nabídnout rozpuštění té krevní sraženiny, což je, jak jsme řekli, problém devadesáti procent pacientů. To se dělá pomoci trombolýzy, to je taková kapačka s drahým lékem, který rozpustí tu sraženinu. Pokud je ucpaná nějaká větší mozková céva, je ještě možnost mechanické léčby, trombektomie, která se dělá katetrizačně. To znamená, že pomocí zavedení drátku katetru, kterým tu sraženinu odstraníme, a ta je možná pro většinu pacientů nebo pro všechny do šesti hodin a pak ještě pro menší část až do čtyřiadvaceti hodin, ale to ten pacient musí mít štěstí a už není každý zachranitelný po té šesté hodině.  To znamená, platí, že máte-li podezření, že to je něco divného a lidi to opravdu často sami nedovedou poznat, co se jim vlastně děje, pokud je vám nějak zvláštně, nemůžete vykonávat nějaké duševní funkce, nemůžete si najednou něčím pohnout nebo vás něco brní nebo je vám najednou špatně a zvracíte a motáte se, tak je nejlepší ihned volat sanitku a dostat se do specializovaného centra co nejdříve.

Když se podíváme taky na nebezpečnost mrtvice, tak možná stojí v dnešní době infekcí koronavirem zmínit, že každý rok zemře v České republice přes osm tisíc lidí na cévní mozkovou příhodu. Přičemž, když se podíváme na celosvětové škody a ztráty na životech, způsobené koronavirem, tak je to zatím jenom tři tisíce. To znamená, ta velikost toho problému, který je tady a který je setrvalý, je násobně větší. Samozřejmě není to něco infekčního, ale je to vlastně taky epidemie, protože jak se dožíváme delšího a delšího věku, tak opravdu přes pětadvacet tisíc lidí dostane ročně v České republice mrtvici. A jak vidíte, čtvrtina z nich na ni zemře.

Při té mrtvici, která nebolí, jde o minuty. Je to tedy pravda, že to nebolí, pane doktore?

MUDr. Aleš Tomek

Je to pravda. Drtivou většinu pacientů nic nebolí. Je tam malá část pacientů, jak jsme říkali, že devadesát procent je ischemie, pak taky je deset procent krvácení a tam je část pacientů, asi jeden a půl procenta ze všech, kteří mají naopak velmi krutou bolest hlavy. Takže to jsou ti, co mají krvácení mezi mozkové obaly, to je velmi nebezpečný podtyp mrtvic, a ten má naopak velmi krutou bolest hlavy. A pak dalších pět až deset procent pacientů buď s intracerebrálním krvácením, to znamená do mozkové tkáně nebo taky někdy u některých nedokrevností ta hlava bolí, ale ne nějak strašně. Ale devadesát procent pacientů nemá žádné bolesti, jenom jim jakoby nějaká funkce vypadne.

Může se tedy stát, že bychom prodělali cévní mozkovou příhodu, aniž bychom o tom věděli?

MUDr. Aleš Tomek

Pokud proděláte nějakou příhodu, která sama odezní, tak to se děje. To víme často, že pacienti prodělají nebo že jsou ty příznaky takové, že ti pacienti to nepřičítají té mozkové mrtvici, tak to je taky možné. A pak je ještě další taková jednotka, kdy proděláte vlastně malou mrtvici ve vašem mozku uzavřením nějaké velmi drobné cévy, která zrovna je v oblasti, která nemá žádné jasné projevy. To znamená, nezpůsobí vám poruchu hybnosti, poruchu zraku, poruchu řeči, takže vy si toho nevšimnete. To víme, že mozek, když stárne a postupně se zužují a přiuzavírají různé drobné mozkové cévky, tak takový proces opravdu může být a projeví se pak až dlouhodobě, když už se toho nashromáždí hodně, tím, že ten pacient má například postižení uvažování a myšlení, to znamená kognitivní deficit, něco jako Alzheimerovu nemoc, ale způsobenou cévními příčinami.

Cévní mozková příhoda má často bohužel zdravotní následky. Když nepřijedeme v lékaři včas, jaké ty zdravotní následky mohou být?

MUDr. Aleš Tomek

Je to tak, že když vezmu celou množinu pacientů, kteří prodělají mrtvici, tak víme, že tak zhruba jedna čtvrtina z nich zemře. Pak máme další čtvrtinu, kteří jsou velmi těžce postižení. To znamená, že prodělají tak těžkou mrtvici, že jsou třeba upoutáni doživotně na lůžko. Ta skupina těch, co prodělají mrtvici a mají velké následky, tak je pak doplněna těmi, co mají následky lehčí, jsou schopní být třeba doma, ale už to nikdy není to, co to bývalo. Jenom tak někde mezi čtvrtinou až polovinou pacientů ty následky má minimálně a platí, že je to spíš víc než polovina těch, co mají ty těžké následky, když se k nám dostanou pozdě, a naopak minimální následky mají ti, kteří dostanou léčbu co nejdříve. To znamená ten sociální problém způsobený mrtvici je samozřejmě rozsáhlý, protože určitě je víc pacientů postižených, než kolik jich zemře, a vemte si, že jsme si říkali, že jich zemře přes osm tisíc, to znamená, že každý rok přibyde asi mnoho dalších tisíc pacientů, kteří mají nějaké trvalé následky.

Znamená to že, když nás postihne cévní mozková příhoda, tak máme velké štěstí, jestli máme někoho takzvaně na blízku.

MUDr. Aleš Tomek

Určitě, a hlavně někdo informovaný. To je klíčové, já vždycky říkám nebo my se snažíme s kolegy z neurologie a s kolegy s dalších odborností, aby bylo povědomí o mrtvici co největší, což je právě to, co tady dneska děláme, aby si lidi zapamatovali, protože proběhla ve světě řada vědeckých studií, kde se vždycky dělala nějaká kampaň o tom, jaké jsou příznaky mozkové mrtvice a pak zkoumali, jestli bude víc lidí chodit dřív do nemocnice. Vždycky byl tam vidět jenom mírný efekt, který ale v čase vymizel. To znamená, proto my musíme ty kampaně dělat neustále. Další věc jsou školní osnovy. Je zajímavé, že zatím v České republice není vůbec to, že aspoň ty tři základní příznaky mrtvice jsou součástí vzdělávacího programu. Když se podíváme na to, co se učí dnešní děti o zdravovědě, tak se učí řadu možná i trochu zbytečných věci jako třeba co dělat, když je uštkne zmije, ale neučí se tři základní příznaky mrtvice, což chceme s kolegy taky změnit.

Může se, pane primáři, opakovat cévní mozková příhoda?

MUDr. Aleš Tomek

Může, samozřejmě. Je tam riziko opakování v průměru někdy kolem šesti až osmi procent za rok. To znamená, proděláte-li jednu mrtvici, tak máte zhruba jedna ku deseti nebo jedna ku dvanácti šanci, že ten další rok ji dostanete znovu. Ale velmi se to liší podle toho, jaká byla příčina té mrtvice. Jsou některé velmi rizikové stavy, jako je třeba ta fibrilace síní, a někdy zase naopak taková méně rizikové. To znamená, že šance jeden ku stu, pokud jste mladší pacient, který má embolizaci skrz vrozenou srdeční abnormitu. Je velmi důležité každého pacienta důkladně vyšetřit a zjistit, co bylo nejpravděpodobněji tou příčinou.  To už je pak práce samozřejmě neurologů, kteří pacienta ošetřují, a každý by měl být po mrtvici vypuštěn, pokud se vrací zase do svého života, s nějakou preventivní léčbou. Tam je nejdůležitější říct, že hlavní je rizikový věk a ten léčit neumíme. Dvojka za věkem populačně je vysoký krevní tlak. To znamená je potřeba opravdu ještě víc než před tou mrtvicí tak určitě po té mrtvici léčit vysoký krevní tlak. Další je už zmíněná srdeční arytmie, kterou je potřeba řešit se svým kardiologem a brát léčbu antikoagulační na ředění krve. Další jsou pak významné zúžení, stenózy přívodných mozkových cév, které je potřeba řešit operačně, eventuálně stentingem. A pak hlavně, a to je to nejdůležitější, co musí dělat pacient sám a taky často se ukazuje jako nejtěžší, změny na životosprávě. To znamená, třeba zejména pravidelný pohyb a aktivita, alespoň každý den dlouhá procházka, nejméně třikrát týdně třičtvrtěhodinová procházka je naprostý základ, pokud je toho ten člověk schopen. Druhou věcí je samozřejmě dieta. To znamená, ne že by byla nějaká speciální, ale zdravá, vyvážená, racionální strava. To znamená nepřejídat se tučného, mastného, ale hlavně ovoce, zeleniny, ryb, lehčí maso. Další je samozřejmě kouření a alkohol, rozšířené nešvary, kdy platí nekouřit a alkoholu velmi málo, prakticky vůbec. Jsou takové kontroverzní názory, že malé množství alkoholu pomáhá, ale pro mrtvice se to konkrétně vůbec neprokázalo. Co se říká, tak platí pro infarkty myokardu, ale po mrtvici vlastně není žádný signál, že by malé množství alkoholu pomáhalo.

Takže ani stopička alkoholu neroztáhne naše cévy?

MUDr. Aleš Tomek

Překvapivě ty výsledky, když se analyzují, tak jsou velmi rozporuplné. Těch studií probíhá celá řada, každá je nějak ovlivněná. Víte, že se doporučuje malé množství vína a určitě se najdou skupiny kolegů, kteří se mnou nebudou souhlasit. Já samozřejmě říkám, pokud pacient to má jako svoji životní radost, aspoň nějaké malé množství, tak já tomu taky nějak nebráním, ale kdyby si ten pacient myslel, že tím, že bude pít drobné množství alkoholu, že si pomůže a sníží riziko další mrtvice, tak u mrtvice to neplatí.

To jste možná teďko někoho zklamal. Může samozřejmě ten životní styl za mnohé, to si povídáme tady se všemi lékaři. Co obezita? Znamená to, že když máme nějakou nadváhu, měli bychom radši nějaké to kilo shodit?

MUDr. Aleš Tomek

Extrémní obezita – určitě ano. Mírná nadváha, pokud je ten pacient aktivní i přes tu mírnou nadváhu, tak naopak tak špatná není. Zas extrémně hubení pacienti – taky to není dobře. To znamená, zlatý střed a samozřejmě optimální váha, eventuálně mírná nadváha, přece s přibývajícím věkem je to v populaci rozšířenější, ale platí, že i když jste obézní, ale budete stále aktivní a budete se pohybovat, tak to vaše riziko je určitě menší.

Možná na závěr ještě, pane primáři, je to mýtus, když vlastně máme nějaký úraz a v těle máme nějakou krevní sraženinu, na kterou nepřijdeme během nějakého toho vyšetření nebo nám ani nic nenaznačuje, že by mělo dojít k tomu, že bychom tu krevní sraženinu mohli mít, může dojít k cévní mozkové příhodě?

MUDr. Aleš Tomek

Tak po každém úraze, kde je nějaké krvácení, tak se tělo brání tím, že zvyšuje srážlivost krve, takže ano, stavy po úrazech pro některé pacienty mohou být zvýšením rizikem prodělání cévní mozkové příhody. Stejně jako platí, že vyšší riziko mrtvice mají pacienti po operacích. To znamená, to už ale lékaři ví, a měli by správně zahájit prevenci ředění krve.

 

 

Tisková zpráva

Rozsáhlá studie z reálného prostředí provedená v zemích Střední a Východní Evropy…

  • 4 května, 202026 srpna, 2020
  • by karelattl

 

  • Studie zjišťovala, jak pacienti s fibrilací síní (FS) vnímají antikoagulační léčbu
  • Hodnocení pacientů týkající se pohodlnosti léčby a spokojenosti s léčbou byly významně vyšší u dabigatranu ve srovnání s antagonisty vitaminu K (AVK) napříč panelem[i]
  • Jedná se o nejrozsáhlejší prospektivní studii tohoto typu v regionu

 

Praha, 4. května 2020 – Společnost Boehringer Ingelheim oznámila výsledky observační prospektivní studie RE-SONANCE, nejrozsáhlejší neintervenční studie tohoto druhu v regionu Střední a Východní Evropy a Izraele. Studie se snažila vyhodnotit postoje pacientů s FS týkající se antikoagulační léčby dabigatranem ve srovnání s AVK při prevenci cévní mozkové příhody (CMP). Studie u pacientů s nevalvulární FS zjistila významně vyšší pacientské skóre pro pohodlnost léčby a spokojenost s léčbou u dabigatranu ve srovnání s AVK.1 Výsledky byly zveřejněny v časopise Open Heart Journal britského vydavatelství BMJ, který zaštiťuje Britská kardiovaskulární společnost.

 

Studie v reálném prostředí se účastnilo 9 472 pacientů s nevalvulární FS probíhala v 11 evropských zemích (Rakousko, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko a Slovinsko) a Izraeli. Observační, prospektivní, multicentrická, mezinárodní studie RE-SONANCE využívala validovaný dotazník Postoje k antikoagulační léčbě (PACT-Q) k vyhodnocení postojů pacientů s FS, kteří již užívali AVK, ale začali užívat dabigatran (kohorta A), a dále nově diagnostikovaných pacientů, kteří začali léčbu buď s dabigatranem nebo AVK (kohorta B) a absolvovali tři návštěvy lékaře za přibližně 6měsíční období*.  V obou kohortách většina pacientů trpěla komorbiditami a užívala konkomitantní medikaci. Primárními zkoumanými ukazateli studie byly pohodlnost léčby a spokojenost s léčbou.

 

Klíčové závěry:

  • V kohortě A (4 103 pacientů s FS, kteří z AVK přešli na dabigatran) dotazník PACT-Q2 zaznamenal významně lepší výsledky (p<0.001 u všech) jak pro pohodlnost léčby, tak spokojenost s léčbou
  • V kohortě B (5 369 nově diagnostikovaní pacienti užívající buď dabigatran nebo AVK) zaznamenal dotazník PACT-Q2 významně vyšší skóre (p<0.001 pro všechny) u pacientů užívajících dabigatran, než těch užívajících AVK u obou ukazatelů, tedy jak pohodlnosti léčby, tak spokojenosti s léčbou
  • Pacientské skóre pro pohodlnost léčby a spokojenost s léčbou byly významně vyšší u skupiny pacientů užívajících dabigatran ve srovnání s AVK

 

Závěr studie je takový, že pacienti, kteří dlouhodobě užívali AVK a následně přešli k dabigatranu, nebo ti pacienti, kteří byli nově diagnostikováni a rovnou začali užívat dabigatran, pociťují vyšší pohodlnost léčby a spokojenost s léčbou ve srovnání s pacienty, kteří užívají AVK.1

 

Hlavní řešitel studie, profesor Dragos Vinereanu, Prezident Rumunské kardiologické společnosti, řekl: „Studie RE-SONANCE zkoumala variace v postojích pacientů dle země i věku k léčbě FS dabigatranem nebo AVK. Výsledky studie poskytují další potvrzení toho, že pacienti preferují přechod od AVK k dabigatranu nebo začátek léčby pomocí dabigatranu namísto AVK k prevenci CMP u nově diagnostikovaných pacientů s FS. Analýza studie rovněž zdůrazňuje potřebu zlepšení edukace pacientů v oblasti antikoagulační léčby.“

 

Studie podotýká, že zapojení pacientů do rozhodování o jejich antikoagulační léčbě je důležité, stejně jako vyhodnocování postojů pacientů k léčbě, protože tento faktor „může ovlivnit dodržování léčby a tím i její výsledky“. I přes tuto skutečnost jsou „informace o postojích pacientů s nevalvulární FS k dlouhodobé antikoagulační léčbě omezené“.1

 

Michael Kraft, Medicínský ředitel regionálního centra společnosti Boehringer Ingelheim se sídlem ve Vídni dodává: „Orální antkikoagulancia (OACs) jsou klíčová při managementu tromboembolického rizika u pacientů s FS. Účinná antikoagulační léčba a dodržování léčby jsou zásadní pro to, aby se pacient vyhnul vážným nežádoucím účinkům a dosáhl dostatečné kontroly antikoagulace. Dle směrnic Evropské kardiologické společnosti mohou spolurozhodování o léčbě s pacientem a organizace léčby dle potřeb pacienta přinést významné benefity. Jedná se například o zvýšení adherence k léčbě a dodání pacientovi pocitu, že o své léčbě spolurozhoduje při respektování jeho preferencí, potřeb a hodnot. Studie RE-SONANCE poskytuje další důkaz, že pacienti užívající dabigatran hodnotí svou léčbu v oblastech pohodlnosti léčby a spokojenosti s léčbou významně lépe ve srovnání s pacienty užívajícími AVK. Toto může vest ke zlepšení adherence k léčbě a život zachraňujícímu výsledku léčby.“

 

Studie rovněž podotýká že: „Lékařům musí být poskytnuty důkazy o tom, která léčebná varianta nejlépe odpovídá klinické prezentaci jejich pacientů. […] Pokud jde o pacienty, implementace edukačních strategií může významně zlepšit jejich adherenci k léčbě OACs ve srovnání s běžnou léčbou.[ii] […] Sledováním toho, které informace pacienti postrádají, může dojít k nastavení optimálních edukačních programů. Podobný přístup doložitelně zvyšuje užívání OACs pacienty i počet pacientů dosahujících léčebného účinku v rámci terapeutického rozmezí.[iii] V neposlední řadě mohou edukační programy významně snížit riziko rekurentní CMP ve srovnání s běžnou lékařskou péčí.3”

 

Více informací o studii je k dispozici zde: http://dx.doi.org/10.1136/openhrt-2019-001202.

 

[i] Vinereanu D, Napalkov D, Bergler-Klein J, et al.  Patient perception of anticoagulant treatment for stroke prevention (RE-SONANCE study).  Open Heart 2020;7:e001202. doi: 10.1136/openhrt-2019-001202. Available at: https://openheart.bmj.com/content/7/1/e001202

[ii] Maikranz V, Siebenhofer A, Ulrich LR, et al. Does a complex intervention increase patient knowledge about oral anticoagulation? – a cluster-randomised controlled trial. BMC Fam Pract 2017;18:15.

[iii] Clarkesmith DE, Pattison HM, Lip GY, et al. Educational intervention improves anticoagulation control in atrial fibrillation patients: the TREAT randomised trial. PLoS One 2013;8:e74037.

Tisková zpráva

Mylan slaví 70. výročí vývoje a výroby vakcín proti chřipce a zdůrazňuje…

  • 4 května, 202026 srpna, 2020
  • by karelattl

Mylan jako významný evropský partner v oblasti očkování pomáhá během Světového týdne imunizace 2020 zvyšovat povědomí o důležitosti očkování v průběhu celého života i o každoročním programu očkování proti chřipce

Praha, 28. 4. 2020 – Tento rok se Světový týden imunizace (WIW), připadající na poslední dubnový týden (24. až 30. dubna), zaměřuje na podporu používání vakcín jako klíčového opatření na ochranu lidí před nemocemi. Očkování každoročně zachrání miliony životů a je ve světě všeobecně uznáváno jako jeden z nejúspěšnějších a nákladově nejefektivnějších zdravotních zásahů. Tématem #VaccinesWork for All se kampaň zaměřuje na to, jak očkovací látky a lidé, kteří je vyvíjejí, dodávají a používají, přispívají k ochraně zdraví celosvětové populace.1 Mylan slaví 70 let zkušeností s vývojem a výrobou očkovacích látek proti chřipce, čímž pomáhá chránit pacienty, rodiny i celou společnost před touto nemocí2-4

Mylan již mnoho let přispívá ke zlepšení dostupnosti vakcín proti chřipce, což je nejúčinnější způsob, jak snížit riziko šíření této nemoci5 a celosvětově vůči ní zvýšit odolnost. Vzhledem k tomu, že chřipka může způsobit závažné zdravotní problémy, a může mít i závažné sociální a ekonomické dopady, je její prevence naprosto nezbytná.

„Vakcíny jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů pro prevenci výskytu konkrétních onemocnění a snížení jejich bezpečnostního rizika. Letos slavíme 70. výročí existence vakcín proti chřipce – řekl MUDr. Milan Černek, Country Manager – Pevně věříme, že vakcíny jsou jednou z nejefektivnějších investic do zdravotní péče, a Mylan dlouhodobě přispívá ke zvýšení jejich dostupnosti. Ve společnosti Mylan jsme hrdí na naši dlouholetou historii ve vývoji vakcíny proti chřipce a klademe si za cíl nadále zvyšovat povědomí o důležitosti očkování proti chřipce.“

V období globální krize, jako je ta současná v souvislosti s nákazou COVID-19, by zvyšování povědomí o důležitosti každoročního očkování proti chřipce mohlo přispět ke zvýšení nízké proočkovanosti populace. Společnost Mylan si klade dlouhodobě za cíl zvyšovat povědomí o důležitosti očkování proti chřipce a díky tomu získala rozsáhlé zkušenosti s vývojem a výrobou vakcín proti chřipce.2

70. výročí zahájení výroby vakcíny proti chřipce je pro společnost důležitým milníkem. Zdůrazňuje její úlohu jako jednoho z klíčových evropských partnerů v boji proti chřipce.

Vakcína proti chřipce se za posledních 70 let neustále vyvíjí a zlepšuje. V roce 2018 uvedla společnost Mylan na trh kvadrivalentní inaktivovanou vakcínu proti povrchovým antigenům chřipky. V roce 2020 a v dalších letech bude Mylan svoji vakcínu proti chřipce nadále každoročně zdokonalovat v souladu s příslušnými doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO).

Očkování proti chřipce může být prospěšné pro osoby všech věkových skupin; je ale zvláště doporučeno pro osoby s vysokým rizikem závažných komplikací a pro ty, kteří s vysoce rizikovými pacienty žijí nebo se o ně starají, přičemž sem podle doporučení WHO spadají těhotné ženy, děti, osoby s chronickým onemocněním, starší osoby a zdravotničtí pracovníci.5

 

O Světovém týdnu imunizace

WIW podporuje zásadní sdělení, že očkování je nezbytné pro prevenci nemocí a ochranu života. WIW 2020 připadne na termín 24.-30. dubna.

Další informace naleznete na specializované stránce na webu WHO: https://www.who.int/news-room/events/detail/2020/04/24/default-calendar/world-immunization-week-2020

 

Odkazy:

https://www.who.int/news-room/events/detail/2020/04/24/default-calendar/world-immunization-week-2020. Accessed April 2020.

2 Van de Witte SV, Nauta J, Giezeman-Smits KM, et al. Trivalent inactivated subunit influenza vaccine Influvac®: 30-year experience of safety and immunogenicity. Trials in Vaccinology. 2012; 42-48.

3 Van de Witte S, Nauta J, Montomoli E, Weckx J. A Phase III randomised trial of the immunogenicity and safety of quadrivalent versus trivalent inactivated subunit influenza vaccine in adult and elderly subjects, assessing both anti-haemagglutinin and virus neutralisation antibody responses. Vaccine 2018;36(40):6030–6038

4 Vesikari T, et al. Immunogenicity and safety of quadrivalent versus trivalent inactivated subunit influenza vaccine in children and adolescents: A phase III randomized study. IJID. 2020; 92: 29-37.

5 https://www.who.int/en/news-room/fact-sheets/detail/influenza-(seasonal). Accessed April 2020. 

 

O společnosti Mylan

Mylan je globální farmaceutická společnost, jejímž cílem je vytvořit nové standardy ve zdravotní péči. Po celém světě poskytujeme 7 miliardám lidí přístup k vysoce kvalitním lékům a tyto přípravky inovujeme ve snaze pokrýt nové potřeby; spolehlivost a služby jsou pro nás zásadní; děláme, co je správné, ne co je jednoduché; a ovlivňujeme budoucnost svým globálním vedením. Nabízíme rostoucí portfolio více než 7 500 produktů na trhu po celém světě, včetně antiretrovirových terapií, které jsou životně důležité pro více než 40 % osob léčených na HIV/AIDS po celém světě. Své produkty prodáváme ve více než 165 zemích a oblastech. Jsme jedním z předních celosvětových výrobců aktivních farmaceutických složek. Každý z našich přibližně 35 000 zaměstnanců se snaží zlepšit zdraví pro lepší svět. Další informace naleznete na stránkách Mylan.com a Mylan.cz. Na našich stránkách investor.mylan.com pravidelně uveřejňujeme informace, které mohou být důležité pro investory.

Posts pagination

1 2 3 4 5
Pokud máte zájem o zveřejnění vašeho článku na portálu PharmNews, můžete jej zaslat na e-mail:
redakce@mednews.cz

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SA
NE
28
29
30
1
2
3
4
Události pro Duben

30

Žádné události
Události pro Květen

1

Žádné události
Události pro Květen

2

Žádné události
Události pro Květen

3

Žádné události
5
6
7
8
9
10
11
Události pro Květen

4

Žádné události
Události pro Květen

5

Žádné události
Události pro Květen

6

Žádné události
Události pro Květen

7

Žádné události
Události pro Květen

8

Žádné události
Události pro Květen

9

Žádné události
Události pro Květen

10

Žádné události
12
13
14
15
16
17
18
Události pro Květen

11

Žádné události
Události pro Květen

12

Žádné události
Události pro Květen

13

Žádné události
Události pro Květen

14

Žádné události
Události pro Květen

15

Žádné události
Události pro Květen

16

Žádné události
Události pro Květen

17

Žádné události
19
20
21
22
23
24
25
Události pro Květen

18

Žádné události
Události pro Květen

19

Žádné události
Události pro Květen

20

Žádné události
Události pro Květen

21

Žádné události
Události pro Květen

22

Žádné události
Události pro Květen

23

Žádné události
Události pro Květen

24

Žádné události
26
27
28
29
30
31
1
Události pro Květen

25

Žádné události
Události pro Květen

26

Žádné události
Události pro Květen

27

Žádné události
Události pro Květen

28

Žádné události
Události pro Květen

29

Žádné události
Události pro Květen

30

Žádné události
Přidat akci
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.: +420 604 992 595
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS