Umělé oplodnění versus zdravotní pojišťovny: Za větší šanci na…

Praha, 16. dubna 2018 (Dark Side) – Třikrát a dost. Respektive tři (v určitých případech až čtyři) pojišťovnou hrazené cykly IVF, na ty další už si pár musí našetřit sám. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky si v roce 2014 proceduru umělého oplodnění zaplatilo celkem 44 % z celkových 18 tisíc žen. Jejich počet ale každým rokem roste. Na vině je především zvyšující se věk léčených žen, u nichž je úspěšnost IVF nižší.₁ Ačkoliv se celá oblast asistované reprodukce vyvíjí kupředu, zdravotní pojišťovny již několik let přispívají na léčbu neplodnosti stále stejnou částkou. Neplodné páry nyní v základních cyklech za léky a část metod doplácí v průměru 17,5 tisíce korun.₁

S neplodností se u nás potýká přibližně každý pátý pár a ani do budoucna nejsou vyhlídky na výrazné zlepšení. Právě naopak. Umělé oplodnění se stává pro řadu lidí jedinou nadějí na založení rodiny. Ročně se v ČR díky němu narodí pět až šest tisíc dětí.₂ Avšak metody asistované reprodukce nepatří k nejlevnějším záležitostem. Zdravotní pojišťovny na ně sice finančně přispívají, nicméně hradí pouze formu in vitro fertilizace (IVF, tj. oplodnění ve zkumavce, při kterém se vajíčko oplodňuje spermií mimo tělo ženy) ve třech cyklech. Pokud bylo v prvních dvou pokusech použito pouze jedno embryo, tak to jsou cykly čtyři. Navíc nárok na příspěvek mají pouze ženy (i v případě, že je problém na straně muže) ve věku 22 až 39 let.₁ U žen s neprůchodností obou vejcovodů je dolní věková hranice snížena na 18 let.₃

Za větší šanci na dítě si musí ženy připlatit

„Úhrada pojišťoven se týká samotného IVF a některých vyšetření před ním. I v rámci tohoto balíčku si však ženy musí za některé léky a další úkony zvyšující šanci na oplodnění doplácet. Tyto částky se pohybují od 3 000 do 13 000 korun,“ uvádí JUDr. Matěj Stejskal z pražské kliniky Gennet.₅ Úspěšnost IVF se odhaduje na 40 %. Pokud se ženě nepodaří otěhotnět na 3-4 pokusy, další kola umělého oplodnění už si hradí sama. Žena, která nespadá do výše uvedené kategorie, platí kompletně všechny zákroky. Jeden IVF cyklus vychází přibližně na 26 tisíc korun₁ a opět je nutné připočíst také částku za léky.

Hradí se pouze IVF

Kromě IVF existují další metody asistované reprodukce, na něž se však příspěvky pojišťoven nevztahují. Jde například o laboratorní metodu ICSI, kde je odebrané vajíčko oplodněno spermií, která je injekčně vpravena přímo do něj. Částka za transfer 1-10 vajíček se pohybuje mezi 5 až 8 tisíci korun.

Dále využívána je metoda PICSI, upravená verze ICSI, jejíž cena se pohybuje okolo 8 až 13 tisíci korun. Metody MESA a TESE (operační odběr spermií z varlete či nadvarlete) stojí 10 až 25 tisíc korun. Existuje však řada dalších specifických vyšetření, která zkvalitňují výběr či uchovávání embryí a zvyšují tak šanci na otěhotnění, nicméně i ty si pacienti musí zaplatit sami.₄

Přístup pojišťoven zůstává rigidní

Zájem o umělé oplodnění každým rokem stoupá, což je dáno hlavně zvyšujícím se věkem provorodiček, u kterých se objevují problémy s početím. Plodnost žen totiž po 40. roce významně klesá. „Vyšší věk rovněž negativně ovlivňuje úspěšnost jednotlivých cyklů. Úspěšnost umělého oplodnění je u starších žen nižší, a proto je často nutné léčbu několikrát opakovat, což úměrně navyšuje výslednou částku zákroku. Používají se finančně náročnější technologie a došlo k celkovému navýšení nákladů. Navzdory tomu však zůstávají podmínky a příspěvky zdravotních pojišťoven více než deset let stejné, a tak se neplodné páry leckdy musí na založení rodiny podílet nemalými částkami,“ doplňuje JUDr. Matěj Stejskal.₅

Zdroje:

1. http://www.zdravotnickydenik.cz/2017/06/cr-roste-pocet-umelych-oplodneni-ktere-si-pary-plati-samy/

2. https://ona.idnes.cz/umele-oplodneni-uhrady-pojisteni-dlg-/deti.aspx?c=A170530_214409_deti_haa

3. http://www.zenska-neplodnost.cz/novinky/umele-oplodneni-co-pojistovny-ne-hradi-886

4. https://www.maminka.cz/clanek/velky-prehled-kolik-stoji-lecba-neplodnosti-ivf-neni-levny-spas

5. https://www.gennet.cz

FN HK si letos připomíná 90. výročí otevření svého areálu

Hradec Králové, 16.4.2018 (FN HK)

Fakultní nemocnice Hradec Králové si letos připomíná 90. výročí otevření svého areálu. U příležitosti významného jubilea nemocnice připravila nejrůznější akce, od výstavy fotografií z historie nemocnice, odborné konference, program pro děti zaměstnanců až po společenský večer v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové.

Výročí již bylo připomenuto na několika akcích, například na veletrhu pracovních příležitostí pro studenty Lékařské fakulty UK v Hradci Králové nebo na odborných konferencích. Na budově Pavilonu interních oborů FN HK je také vyvěšeno logo výročí.

Během května bude v přízemí Pavilonu interních oborů FN HK otevřena výstava historických fotografií z areálu nemocnice, kterou si pacienti, zaměstnanci i veřejnost budou mít možnost prohlédnout až do podzimu. Na 19. května nemocnice společně s Výborem dobré vůle – Nadací Olgy Havlové chystá výsadbu stromu Olgy Havlové ve svém areálu.

Na červen připravuje FN HK Dětský den pro nejmenší svých zaměstnanců. Ve středu 20. června se uskuteční Den otevřených dveří nemocniční lékárny. Na podzim výročí připomene například preventivně-vzdělávací akce Stop dekubitům zaměřená na problematiku proleženin. Na společenském večeru v Aldisu budou u příležitosti výročí předány významným osobnostem pamětní listy ředitele FN HK.

Stavba areálu nemocnice nedaleko soutoku Labe a Orlice začala 21. dubna 1926, areál byl otevřen v listopadu 1928. „Stavba postupovala rychle bez vážnějších incidentů, jen obtížné základování na terénu, protkaném nesčetnými rameny pradávného ústí Orlice stavbu s počátku poněkud zdržovalo,“ uvedl v Pamětním spisu k otevření areálu nemocniční referent Oto Pick. Při stavbě několika budov bylo spotřebováno 3,6 milionu cihel a například 268 železničních vagonu cementu. Celkem bylo na stavbě odpracováno 112.035 pracovních dnů, stavební práce a vnitřní vybavené stálo zhruba 19,5 milionu korun.

Více informací o historii i současnosti FN HK je možné najít na https://www.fnhk.cz/o-fakultni-nemocnici/historie-nemocnice, ve fotogalerii je také možné najít historické fotografie areálu.

Další krok ke stabilizaci systému zdravotních služeb – společné…

Praha, 16.4.2018 (ČAS, OSZSP ČR)

V sobotu 14. dubna 2018 se v Brně uskutečnil Sněm předsedů a předsedkyň sekcí a regionů České asociace sester. V rámci tohoto jednání představitelé České asociace sester (ČAS) a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče (OSZSP ČR) vydali společné prohlášení o spolupráci.

Cílem společného prohlášení je především sjednotit kroky obou institucí v úsilí o zajištění dobrých platových a pracovních podmínek všech zdravotnických pracovníků v systému zdravotních služeb ČR. Obě instituce budou dle dohody vzájemně sdílet informace o problémech nelékařských zdravotnických profesí a mimo jiné budou například i apelovat na vládu, aby dodržela svůj slib o navýšení tarifních a mzdových tabulek od 1. 1. 2019.

Společné prohlášení podepsaly zástupkyně obou institucí, PhDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka České asociace sester, a Bc. Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Plná verze společného prohlášení je k dispozici zde.

Česká asociace sester je největší odborná profesní organizace sester a jiných odborných pracovníků. Tato nepolitická, nezisková organizace s právní subjektivitou hájí pozici profese sester v českém zdravotnictví. Je otevřena pro všechny sestry a ostatní nelékaře působící v resortu zdravotnictví, sociální péče, školství a ve všech oblastech soukromého, nebo jiného podnikání bez ohledu na národnost, nebo náboženské vyznání s působností po celé České republice. Základním posláním České asociace sester je, aby profese nelékařů měla celospolečenské uznání, přijatelné pracovní podmínky i adekvátní finanční ohodnocení.

Sebevražedný přístroj představen na veletrhu v Amsterodamu

Amsterodam 16. dubna (ČTK) – Kontroverzní sebevražedný přístroj, který člověku umožní zabít se stisknutím tlačítka, byl pomocí virtuální reality představen na pohřebním veletrhu v Amsterdamu. Píše o tom server listu The Guardian.

Zařízení nazvané Sarco, jehož název je zkratkou pro sarkofág, vynalezl australský zastánce eutanazie Philip Nitschke a nizozemský designér Alexander Bannink. Jeho součástí je oddělitelná rakev a bombička dusíku. Osoba, která chce zemřít, stiskne knoflík a prostor se naplní dusíkem. „Zpočátku bude člověk malátný, ale pak rychle ztratí vědomí a zemře, „řekl Nitschke.

První plně funkční přístroj, jejž lze vyrobit na 3D tiskárně, by měl být k mání do konce roku. To znamená, že každý, kdo si bude chtít Sarco vyrobit, si plánek stáhne do počítače a pak použije vlastní tiskárnu.

Přístroj tak řeší nezákonnost asistence druhé osoby při sebevraždě. A jak podotýká Nitschke, stisknout knoflík je lepší než skočit pod vlak. „Věřím, že vybrat si, kdy zemřeme, je základním lidským právem, není to jen výsada těžce nemocných,“ řekl vynálezce.

Přístroj Sarco přilákal hodně návštěvníků veletrhu. Jeden z těch, kdo si ho ve virtuální realitě vyzkoušeli, řekl: „Bylo to opravdu zážitek a zvláštní pocit. Ale velmi hezký a klidný. Člověk při tom pozoruje měsíc a moře. Je to velmi klidné“.

pat lsk

AFP: Vědci konečně přišli na kloub praskání kloubů

Paříž 16. dubna (ČTK/AFP) – Jde o záhadu, která vědce mátla více než sto let, ale nyní, jak se zdá, jí konečně přišli na kloub. Zjistili, co přesně způsobuje ono typické lupnutí, když si člověk prokřupe klouby, napsala agentura AFP.

Ať ho máte rádi nebo nenávidíte, praskání kloubů je velmi běžné. Už dřívější studie zjistily, že ne všemi klouby je možné praskat, a že ti, kteří takovou možnost mají, si nemohou znovu prokřupat prsty po dobu 20 minut po prvním křupnutí. Ovšem samotný zdroj tohoto suchého lupnutí zůstával záhadou.

Jak se ukázalo, přesným termínem pro křupání kloubů je "prasknutí", informovali vědci, kteří zjistili, že onen typický zvuk způsobuje prasknutí mikroskopických bublinek v kloubní tekutině ruky.

Odborníci z pařížské technické vysoké školy École Polytechnique a Stanfordovy univerzity ve Spojených státech využili matematický model společně s geometrickým zobrazením kloubu a úspěšně se jim podařilo provést simulaci toho, co vede k prasknutí.

"Zvuk, který vznikne, když člověk křupne klouby, způsobí částečné zhroucení bublin v tekutině kloubu," vysvětlil profesor Abdul Barakat z pařížské Polytechniky. "Může jít o několik bublin, ale my jsme dokázali, že už zhroucení jediné bubliny je dostatečné, aby vznikl onen typický zvuk," dodal.

Experti spojili praskání kloubů se zhroucením bublin už v roce 1971, ale jejich tvrzení bylo zpochybněno poté, co další studie zjistily, že i po propraskání kloubů v jejich tekutině bubliny zůstávají. Například v roce 2015 jedna ze studií obsahovala hypotézu, podle níž ono typické prasknutí způsobuje vytvoření bubliny místo jejího odstranění.

Problém vyřešil až matematický model, který dokázal, že praskavý zvuk kloubu může způsobit i částečné zhroucení bubliny v jeho kapalině – a proto i po propraskání kloubů jsou v něm bublinky stále přítomné, uvedli vědci.

"Chtěli jsme se na to podívat matematicky, protože všechny předchozí práce byly založené na pozorování nebo ultrazvukových technikách. Proto jsme se pokusili sestavit matematický model, který by popsal fyzikální fenomén vedoucí k tomuto jevu," uvedl Barakat.

Je ovšem možné, že ani toto zjištění neukončí celou debatu jednou provždy. Ovšem jisté je, že praskání kloubů budou ti, kdo ho jsou schopní, provozovat dál. "Poté, co jsme zveřejnili naši studii, to zkusila moje dcera a teď už taky praská klouby," řekl Barakat, který sám patří mezi pravidelné prokřupávače.

Zatím žádná studie neprokázala, jestli je křupání klouby spíš eškodlivé nebo prospěšné. Navzdory jedné oblíbené obecné domněnce ale podle lékařů rozhodně nezpůsobuje artritidu.

dk ank

Kanadská firma Canopy Growth koupila českou Annabis Medical

Praha 16. dubna (ČTK) – Kanadská firma Canopy Growth Corporation koupila českou společnost Annabis Medical, která je distributorem zahraničního konopí v Česku. Hodnota smlouvy je asi 2,5 milionu kanadských dolarů (zhruba 40,8 milionu korun). Transakce by měla být dokončena dnes, uvedla firma Canopy Growth Corporation v tiskové zprávě.

Annabis Medical na základě české licence dodává a distribuuje produkty z konopí do lékáren. Její zakladatel a generální ředitel Robin Kazík zůstane v čele firmy a povede českou pobočku jako součást Canopy Growth.

„Máme silné zastoupení a zavedenou distribuční síť na českém trhu s léčebným konopími zkušenosti s dovozem konopí z Kanady v minulosti. Tento počin nám umožní rychleji diverzifikovat nabídku produktů a posílit náš přístup k dodávkám pro zajištění trhu,“ uvedl Kazík.

Canopy Growth chce na český trh přivést značku Spectrum Cannabis. „Tato akvizice je dalším příkladem našeho úsilí rozšířit zastoupení společnosti Canopy v Evropě a ještě více posílit její vedoucí pozici,“ sdělil Mark Zekulin, prezident společnosti Canopy Growth. V současné době firma dodává konopí do Španělska a Dánska, kde má i licenci na pěstování a skleníky na ploše 40.000 metrů čtverečních.

Canopy Growth nabízí různé značky a druhy léčebného konopí ve formě sušené drogy, oleje a gelových kapslí. Jejích osm výrobních závodů má více než 2,4 milionu metrů čtverečních plochy a pobočky na čtyřech světadílech. Česká firma Annabis Medical má licenci pro dodávky konopí pro léčebné účely od roku 2014, o rok později začala s distribucí. Dosud dodávala na tuzemský trh i kanadské konopí firmy Tilray, které je v současné době jediné dostupné v Česku. Od poloviny roku by mělo být k dispozici i české konopí, které bude levnější.

V Česku se vydalo na předpis od roku 2013 necelých pět kilogramů léčebného konopí. Průměrně ho oficiálně užívá 26 pacientů měsíčně. Podle výroční zprávy o stavu ve věcech drog za rok 2016, kterou každoročně vydává Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, si vzalo konopí pro utlumení bolesti nebo zmírnění zdravotních příznaků zhruba 880.000 Čechů a Češek nad 15 let, tedy zhruba desetina populace.

Konopí pomáhá při léčbě chronických bolestí lidem, u nichž normální léky nezabírají, používá se i u pacientů s rakovinou, AIDS či roztroušenou sklerózou. Léčebné konopí, neboli marihuana, obsahuje až 30 procent psychoaktivní látky THC. Její požívání mimo léčebné účely je v Česku nelegální.

van mha

Hyperbarická komora v Ostravě by do tří let měla být…

Ostrava 16. dubna (ČTK) – V Centru hyperbarické medicíny v Městské nemocnici Ostrava by do tří let měla být obnovena hyperbarická komora včetně potřebného zázemí. Komora by měla mít větší kapacitu než nynější desetimístné zařízení, které je vůbec nejstarší v Česku a funguje od roku 1965. Novinářům to dnes řekl primář centra Michal Hájek.

Komora pomáhá například pacientům s náhlou percepční nedoslýchavostí, ale i lidem s těžkými úrazy či onkologicky nemocným nebo pacientům po otravě oxidem uhelnatým.

„Víme, že ta současná komora má více než padesát let provozu za sebou. To nejlepší již má za sebou. Opravdu se objevují i technické problémy a nejsem v tuto chvíli schopen říct, jak ještě dlouho ta komora bude schopna fungovat bez nějakých větších technických potíží,“ uvedl Hájek.

Nová komora by mohla mít zhruba 12 až 14 míst. Další technické parametry budou podobné jako u té stávající. Během budování nové komory se počítá s tím, že provoz nynější komory zůstane zachován. „Plánujeme výstavbu nového pavilonu kolem toho současného pracoviště. Plánujeme, že když ta komora bude zprovozněna, tak v tu chvíli skončí provoz té současné,“ řekl Hájek. Dodal, že náklady na samotné pořízení komory jsou okolo 25 až 30 milionu korun bez DPH. V projektu se počítá i s novým zázemím pro pacienty a zdravotnický personál.

Bezprostředním podnětem k vybudování komory v Ostravě bylo důlní neštěstí v dole Eduard Urx v roce 1963, při němž na otravu sirovodíkem zemřelo devět horníků. Komora se nakonec otevřela v září roku 1965. Toto zařízení bylo první v tehdejší ČSSR a třetí v Evropě po Amsterodamu a Glasgow.

Jde o nejtěžší zdravotnické zařízení v Česku, které váží 50 tun. Hyperbarická komora je jediným takovýmto zařízením na Moravě. V celém Česku je jich v provozu 13.

Podle Hájka se počet pacientů trvale zvyšuje, v posledních deseti letech je to každoročně minimálně o pět procent, komora tak v minulosti musela rozšířit svůj provoz. Podle posledních dostupných údajů v ní v roce 2016 bylo ošetřeno 500 pacientů a provedeno bylo celkem 6410 ošetření.

mtk hj

Více českých mediků než loni chce zůstat po škole v tuzemsku

Praha 16. dubna (ČTK) – Více českých studentů lékařství z vyšších ročníků než loni chce po škole zůstat v tuzemsku. Odchod do zahraničí zvažuje necelá čtvrtina, nejvíc chtějí do Německa. Slovenských studentů chce odejít do zahraničí asi pětina, nejvíc do Česka. Vyplývá to z průzkumu společnosti Health Care Institute mezi více než 900 českými a téměř 500 slovenskými studenty.

V roce 2016 plánovalo zůstat po skončení studií v Česku 73 procent respondentů, na přelomu loňského a letošního to uvedlo 78 procent. „Při výběru místa budoucí lékařské praxe zohledňují studenti, kteří chtějí zůstat ve své zemi, na prvním místě jasné a jednoznačné podmínky pro předatestační a specializační přípravu, dále pak pracovní kolektiv, vyváženost osobního a pracovního času, velikost úvazku a plat,“ píše se v tiskové zprávě k průzkumu.

Právě složitost specializačního vzdělávání ale někteří lékaři kritizují. Na sjezdu loni v listopadu o něm diskutovala i Česká lékařská komora. „Doktoři už neodcházejí kvůli penězům, ale kvůli nejasným pravidlům, jak se dostanou k atestaci. Odcházejí tam, kde jim to jasně nalinkují,“ řekl tehdy viceprezident komory Zdeněk Mrozek.

Loni vstoupila v platnost novela zákona upravující vzdělávání lékařů. Zákon snižuje počet základních specializací ze 46 na 43. Samostatně už není možné studovat praktické lékařství pro děti a dorost, nově je součástí pediatrie. Vzrostl naopak počet základních kmenů, které jsou součástí specializačního vzdělávání lékařů, ze 17 na 19.

Studenti zvažující odchod do zahraniční naopak podle výzkumu hodnotí kladně lepší platové podmínky a získání zkušeností. „Výsledky ukazují nejen, že čím dál méně studentů chce pracovat v zahraničí, ale také, že při výběru rozhodují primárně podmínky pro odborný rozvoj a pracovní kolektiv. Je tedy zřejmé, že vše není jen o platech,“ uvedl v tiskové zprávě k průzkumu ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO).

Češi chtějí v zahraničí strávit nejčastěji dva až pět let, Slováci i více než 11 let. „Samozřejmě je dobré, když někteří z nich chtějí načerpat zkušenosti v zahraničí, ale důležité je, aby se pak vrátili nazpátek,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová.

Z průzkumu také vyplynulo, že roste počet studentů, kteří chtějí po škole pracovat v nemocnicích. V roce 2015 jich bylo 66 procent, o rok později 71 procent a loni 77 procent. Téměř dvě třetiny z nich chtějí zamířit do státních zařízení.

V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 2500. Mezi studenty bylo asi 3400 samoplátců. Lékařské fakulty přijímají asi každého desátého až patnáctého zájemce.

van mal

Business Insider: Plešatost není jen vina vaší matky

Washington 14. dubna (ČTK/Business Insider) – Když máte pochybnosti, obviňte ze všech svých problémů matku… ne? Vlastně pokud jde o vypadávající vlasy a plešatící hlavu, tam se věda shoduje, že by muži neměli připisovat vinu genům poděděným po matce, anebo alespoň ne výhradně jim, napsal zpravodajský server Business Insider.

Po celé roky mnozí lidé věřili, že geny mužského plešatění se předávají prostřednictvím chromozomu X z matky na syna. Lidová moudrost radila nevěstě podívat se na muže v příbuzenstvu z matčiny strany ženicha, aby si udělala představu o tom, jak bude její milovaný časem vypadat.

Ovšem lékaři tvrdí, že přesnější je za řídnoucí vlasy vinit oba rodiče. „Abyste posoudili, jak velká je šance, že budete plešatět, podívejte se na všechny příbuzné v rodinách své matky i otce,“ uvedla Dawn Davisová, lékařka z dermatologického oddělení Kliniky Mayo.

Existuje několik důvodů, které naznačují, že je to pravda. V první řadě si vědci stále nejsou jistí, které geny jsou určující pro ztrátu vlasů a odkud přicházejí; myslí si ale, že k nim přispívají obě strany rodiny. A za druhé má matka dva chromozomy X, takže zjišťovat pohledem na mužské příbuzné, zda vám budou padat vlasy, je v podstatě zbytečné.

Vědecký termín pro běžnou ztrátu vlasů je androgenní alopecie. Pokud ji máte, nejste sami. Zhruba polovina dospělých mužů trpí vypadáváním vlasů už v době, než překročí čtyřicítku.

Vlasy na hlavě vydrží zhruba dva až tři roky, a pak je nahradí nové v cyklu trvajícím řádově měsíce. Když vlasy vypadávají, ale nové je nenahrazují, anebo je nahradí mnohem tenčí vlasy, pak začneme plešatět.

Specifické faktory, které rozhodují o tom, jak moc holá něčí hlava bude, jsou stále dost záhadné. Vědci věří, že tento stav je převážně genetický a způsobují ho změny našich pohlavních hormonů.

Vědecká studie z letošního roku předložila hypotézu, že lidé pravděpodobně přijdou o vlasy, pokud se zvýší koncentrace jednoho z pohlavních hormonů – dihydrotestosteronu – ve tkáni hlavy. Tento hormon způsobuje, že se vlasy ztenčí a dokonce přestanou úplně vyrůstat z vlasových kořínků.

I když to není tak docela vina vaší matky, její geny mohou hrát svou úlohu, především když začnete plešatět před dosažením středního věku. Německá studie z roku 2005 naznačila, že plešatění před 40. rokem věku může diktovat gen v chromozomu X, což znamená, že tato predispozice přichází z matčiny strany rodiny.

Hypotéza německých vědců uvádí, že muži, kteří zdědili od matky údajný „plešatící gen“, mají predispozici pro vyšší množství receptorů mužského pohlavního hormonu androgenu v kůži hlavy, a v důsledku toho začnou dříve plešatět.

Ovšem profesor Markus Nöthen, který se na této studii podílel, ve zprávě k ní uvedl, že rovněž existují „náznaky, že se na tomto procesu podílejí i další geny, které nejsou závislé na pohlaví rodičů“. Nöthen v roce 2008 vedl další studii, do níž se zapojilo více než 600 německých mužů, a zjistil, že na časný nástup mužského plešatění má vliv umístění chromozomu 20. A to naznačuje, že na „genech plešatění“ se podílí jak matčina, tak otcova DNA.

Do hry ovšem vstupují i jiné než genetické faktory. Studie provedená v roce 2013 za účasti více než 3100 mužů v Jižní Koreji zjistila, že na časnou ztrátu vlasů má vliv i kouření a pití alkoholu.

Přetrvávající záhady kolem plešatění vysvětlují, proč je tak těžké vytvořit genetickou léčbu plešatosti, která se stala novým svatým grálem vlasových vědců.

Jednou z možností, jak se k plešatění postavit, je s hrdostí ho přijmout, oholit zbytky vlasů a začít se honosit lesklou hlavou. Ostatně vědci zjistili, že lidé mají tendenci muže popisovat jako silnější a vyšší poté, co si oholili hlavu.

dk mka

Léčba poruch srážlivosti krve může stát desítky milionů za…

Praha 14. dubna (ČTK) – Léčba poruch srážlivosti krve může u jednoho pacienta stát ročně desítky milionů korun z veřejného zdravotního pojištění, patří tak k nejnákladnějších diagnózám. Pacientů s hemofilií je v Česku asi tisícovka, včetně dalších příbuzných poruch je to více než 5000 nemocných. Náklady na jejich léčbu v posledních letech rostou. Světový den hemofilie se připomíná 17. dubna.

Druhá největší zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, loni vydala za léčbu 65 pacientů ze svých 1,3 milionu klientů téměř 60 milionů korun. „Ve srovnání s rokem předchozím náklady vzrostly o 32 procent. Téměř 98 procent veškerých nákladů představují výdaje na léky,“ sdělila mluvčí pojišťovny Hana Kadečková.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, která je třetí největší, hradila loni léčbu 69 hemofiliků. Celkové náklady byly přes 109 milionů korun. „Léčba našeho nejnákladnějšího pacienta s touto diagnózou si vyžádala více než 49 milionů korun,“ řekla ČTK mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová.

Největší zdravotní pojišťovna, Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která eviduje zhruba 5,9 milionu klientů, má podle mluvčího Oldřicha Tichého zatím data za předloňský rok. Na léčbu hemofilie a dalších příbuzných poruch u více než 5100 klientů vydala téměř 579 milionů korun. Nejvíc za léčbu jednoho pacienta vydala 56 milionů korun, průměrně na pacienta to bylo 113.000 korun.

V ČR žije zhruba 1000 hemofiliků. Mají genetickou poruchu, která způsobuje nedostatek faktoru pro srážení krve. Vadný gen přenášejí ženy, které ale až na výjimky hemofilií neonemocní, nemoc postihne až jejich syny.

Pacienti nekrvácejí silněji, ale déle. Krvácení je i vnitřní, do svalů a kloubů, a velmi bolí a omezuje v pohybu. Bez léčby končí pacient se zničenými klouby jako invalida. Krvácení do mozku může být smrtící. Dalšími projevy jsou chudokrevnost, časté modřiny, krvácení z nosu, krev v moči nebo stolici.

Pacienti se nemohou zcela uzdravit. Léčba spočívá v dodávání srážecího faktoru, kterého se pacientům nedostává, přímo do krve formu injekcí. Finančně náročnou, ale velmi účinnou léčbu poskytují specializovaná centra. Díky ní se hemofilici mohou vyhnout závažným zdravotním omezením včetně invalidního důchodu.

van jw