Oblastní nemocnice Náchod uspěla s žalobou na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu,…

Náchod, 29. 5. 2019 (ZH KHK)

Oblastní nemocnice Náchod a. s. uspěla v odvolacím řízení proti žalobě na doplatek neuznaných a nezaplacených hospitalizací z roku 2009 u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Celkem 178 případů z nemocnice v Rychnově nad Kněžnou bude dle rozhodnutí soudu pojišťovnou zpětně doplaceno vč. nákladů na soudní řízení a úroků z prodlení. Nemocnice tak obdrží 7,1 mil. Kč. Případ se táhl již od roku 2011, kdy byla žaloba podána. Výsledek bude mít vliv i na vyúčtování za roky 2011 a 2013, s pojišťovnou tak budou probíhat další jednání.

Náchodská nemocnice uspěla v odvolacím řízení u Městského soudu v Praze, kam se odvolala VZP ČR proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3. Ten vynesl verdikt, že pojišťovna musí nemocnici proplatit neuhrazenou a vykázanou péči za rok 2009 v požadovaném rozsahu. VZP se proti tomuto rozhodnutí odvolala k Městskému soudu, který dne 23. 5. 2019 původní rozhodnutí Obvodního soudu jednoznačně potvrdil a odvolání odmítl.

Proces se postupně vyvíjel od r. 2011, kdy byla podána žaloba. „Identifikovali jsme soubor nezaplacených případů a dodali kompletní zdravotnickou dokumentaci. Vypracovány dále byl znalecký posudek na správnost zakódování diagnóz a na ocenění hospitalizačních případů. Následovala série dokazování a doplňování podkladů atd. Soudní proces trval sedm let, kdy byla rozsudkem ze dne 31. 10. 2018 poprvé přiznána Obvodním soudem nemocnici částka 7,1 mil. Kč zahrnující i úroky z prodlení a podíl na nákladech soudního řízení,“ popisuje proces Ing. Lukáš Hartwich, který působil v minulosti ve vedení nemocnice a nyní má na starost jednání s pojišťovnami. „Pokud VZP i nadále nebude s rozhodnutím Městského soudu souhlasit, může se dovolat k Nejvyššímu soudu, nicméně toto již nemá odkladný účinek na plnění dle rozsudku,“ doplňuje Ing. Hartwich.

Ze strany nemocnice teď budou probíhat s VZP další jednání, protože rok 2009 byl tzv. referenčním obdobím pro roky 2011 a 2013, tedy dle něj se účtovala péče poskytnutá v letech následujících. „Tímto rozhodnutím budeme požadovat přepočet vyúčtování i těchto následujících období. Finanční prostředky, které rozhodnutí naší nemocnici přinese a které nám pomohou zejména v cashflow, neznamenají navýšení současných a ani budoucích ročních plateb od VZP, jde pouze o jednorázový doplatek za předcházející období. I tak je to ale významný úspěch, ukončení několikaleté náročné práce a dokazování u soudu, za který bych chtěla všech pracovníkům poděkovat. Peníze nemocnici v jejím hospodaření rozhodně výrazně pomohou a věřím, že se podaří s pojišťovnou dohodnout vyrovnání i za další roky,“ konstatuje statutární ředitelka ON Náchod a.s. Ing. Ivana Urešová, MBA.

Financování krajských nemocnic probíhá především z úhrad zdravotních pojišťoven, které nemocnicím proplácí poskytnutou zdravotní péči. Princip je stanoven úhradovou vyhláškou, která svým způsobem i limituje nemocnice v rozsahu poskytované péče. Ze strany pojišťoven jsou pak zasílány zálohové platby za dané období, které umožňují průběžné financování provozu nemocnic. Celkové vyúčtování pak nemocnice zasílají pojišťovnám do konce března roku následujícího a zpětné vyúčtování od zdravotních pojišťoven je pak zpracováno a zasláno do konce měsíce června. O proplacení služeb, které byly pacientům poskytnuty nad rámec těchto limitů a které byly uhrazeny z rozpočtu nemocnic, se pak s pojišťovnami vedou jednání. „Za posledních několik let nemocnice poskytly a vykázaly mnohem větší rozsah péče, a to za několik desítek milionů korun. Ty se nyní snažíme získat od pojišťoven zpět do rozpočtů nemocnic. Pro nemocnice ZH KHK a. s. byl velmi specifický rok 2015, kdy došlo k výraznému nárůstu čerpání zdravotní péče oproti danému referenčnímu roku a stanoveným limitům. Někde se nám jednání daří, někde bohužel nikoliv,“ vysvětluje místopředseda představenstva ZH KHK a. s. MUDr. Jiří Řezníček.

Za dvacet let bude mít diabetes každý devátý člověk.…

Praha, 29. května 2019 (AIFP)

Současný životní styl vede k nárůstu problémů s diabetem. Za dvacet let má být v ČR 1,2 milionu diabetiků. Také léčba jde dopředu, takže pacienti budou žít déle. Moderní léky brání nástupu nebezpečných komplikací nebo je alespoň odsouvají. K hitům léčby diabetu 2. typu patří moderní antidiabetika s kardioprotektivními a nefroprotektivními účinky. U diabetu 1. typu zase pomáhají senzorové technologie a nová analoga inzulinu.

Počet léčených diabetiků v ČR šplhá k hranici 900 tisíc. „V roce 2040 už tu bude nejméně 1,2 milionu diabetiků.¹ Jejich průměrný věk se zvýší. Je nutné investovat do léčby, přestože se taková investice nevrátí okamžitě. Největším problémem – z hlediska zdravotního i ekonomického – jsou totiž pozdní komplikace diabetu, které se dají kvalitní léčbou odvrátit nebo oddálit,“ informoval diabetolog a internista doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D. ze 3. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Diabetologie podle jeho slov v posledních letech prodělala velký pokrok. „U diabetu prvního typu pomáhají chytřejší analoga inzulinu, špičkové inzulinové pumpy a senzorové technologie. Rychlá analoga inzulinu mají rychlejší nástup a komfortnější způsob užívání, bazální analoga zase delší a vyrovnanější účinky,“ popisuje doc. Prázný. „Na poli léčby diabetu 2. typu, což je zdaleka nejčastější forma nemoci, se v klinické praxi stále významněji uplatňují moderní perorální antidiabetika i injekční neinzulínová antidiabetika s kardiovaskulárními a renálními benefity a s pozitivními vlivy na srdeční selhání,“ dodává lékař.

Nové léky na diabetes 2. typu významně ovlivňují délku života pacientů i jeho kvalitu. Podle nedávné analýzy jednoho z výrobců dokáže jeho moderní lék v kombinaci se standardní léčbou prodloužit život 60letého diabetika s komplikacemi o 2,5 roku ve srovnání se standardní léčbou doplněnou placebem.²

„Antidiabetika vyvíjejí farmaceutické společnosti s důrazem na to, aby byly šetrné a nezhoršovaly například riziko kardiovaskulárních obtíží. To provázelo některé starší typy léků. V dalších generacích se již jednalo o léčiva s neutrálním kardiovaskulárním působením. Nyní se posouváme od neutrality k protektivitě, léky mají dokonce na srdce, cévy a ledviny ochranný účinek,“ sdělil Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Léčba se šije pacientům na míru

Diabetes není homogenní chorobou. Jde o skupinu metabolických chorob, které se projevují vysokou hladinou cukru v krvi, přičemž příčiny mohou být různé. „Výběr léčby pro konkrétního diabetika hodně ovlivňuje, jaká jsou jeho další onemocnění a komplikace. Vždy musíme dbát na to, aby léčba nezvyšovala kardiovaskulární riziko,“ dodal doc. Prázný.

Příkladem člověka, kterému takové léky pomáhají, je bývalý extraligový volejbalista a profesionální trenér volejbalu Miroslav Horáček, který měl problémy se srdeční arytmií už dlouho předtím, než se u něj rozvinul diabetes. „Od doby, co jsem přešel na tyto léky, jsem v pohodě. Díky nim nehrozí ani hypoglykémie, se kterou bojuje hodně diabetiků,“ hodnotí. Protože předepsané léky mají pozitivní vliv na srdce a cévy, lékaři mu také mohou postupně snižovat dávky léků užívaných k prevenci srdečních arytmií.

Co je velice důležité: díky pokrokům v léčbě se postupně daří dostávat pod kontrolu nebezpečné a nákladné komplikace diabetu. „Přestože absolutní počty diabetiků rostou, daří se stabilizovat počet případů závažnějšího poškození ledvin (nefropatií) a počet diabetiků, kteří kvůli nim potřebují dialýzu,“ sdělil doc. Prázný. Stejně potěšující je podle něj zastavení růstu počtu nejzávažnějších forem retinopatie čili poškození oční sítnice. V našich krajích jde přitom o nejčastější příčinu získané slepoty v produktivním věku.³ V případě vysokých amputací dolních končetin se dokonce podařilo trend otočit, jejich počet začal mírně klesat.⁴

Kombinují se různé typy léčiv. Někteří pacienti si na léčbu dobrovolně přispívají

Také v diabetologii vidíme trend kombinování různých léčivých látek. „Na přelomu tisíciletí byla patrná nedůvěra k lékovým kombinacím, ale dnes je tento pohled překonaný. Kombinují se různé skupiny léčiv, a to často tak, že jsou fixní kombinace léčiv dodávány přímo od výrobce,“ informoval ředitel AIFP Jakub Dvořáček.

V České republice nejsou hrazené všechny moderní léky, které dostaly v Evropě povolení k využití coby účinné a bezpečné. „Dnešní pacienti jsou ale často poučení, čtou na internetu zprávy ze zahraničí a informují se o novinkách v léčbě. Mnohdy jsou zapojení do informačních sítí, které představují pacientské organizace. Také u nás se už objevují případy, že si poučený pacient z vlastních zdrojů uhradí léčbu, na kterou pojišťovna zatím nepřispívá,“ říká Dvořáček.

„V praxi to vidíme. Lidé se ptají na všechny dostupné možnosti. Velmi zvídaví a zodpovědní bývají příslušníci mladší generace. Stává se, že na dražší léčbu přispívají dospělí potomci svým rodičům v seniorském věku,“ potvrzuje doc. Prázný.

Mezi nejznámější pacientské organizace, které působí mezi diabetiky, patří Diaktiv. Předloni vyhrál cenu Akademie pacientských organizací (APO) za projekt motivačních a vzdělávacích pobytů pro mladé diabetiky. Od té doby se uskutečnily dva úspěšné turnusy těchto pobytů. „U diabetu platí, že pacient musí dobře spolupracovat, dodržovat doporučení lékařů a užívat předepsané léky správně. Některé autority tvrdí, že v tom je 95 procent úspěchu,“ uvedl prezident Diaktivu Mgr. Vlastimil Milata a přiblížil tak, k čemu vede jeho organizace mladé pacienty na pořádaných kurzech.

SÚKL: Změna úhrad některých léků ušetří až 1,4 miliardy…

Praha 29. května (ČTK) – Změna úhrad léků na některé autoimunitní nemoci ušetří podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) z veřejného zdravotního pojištění až 1,4 miliardy korun za rok. Ústav na žádost pojišťovny od července snížil úhrady z pojištění a maximální ceny některých léků. Informoval o tom dnes v tiskové zprávě. Přes snížení úhrady od pojišťovny by podle SÚKL nemělo dojít k tomu, že by pacienti na léky nově dopláceli.

Na léky na recept se vydá asi 15 procent výdajů zdravotnictví, letos systém hospodaří celkem asi s 320 miliardami korun. „V případě, že by spotřeby těchto léčiv byly stejné jako v roce 2018 a úhrady zůstaly tak, jako při zahájení revize, lze odhadovat finanční úsporu ve výši stovek milionů až 1,4 miliardy korun,“ uvedla ředitelka SÚKL Irena Storová.

Na některé léky byly uzavřené dohody o úhradě a dohody o nejvyšší ceně s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Výše doplatku závisí podle SÚKL na prodejní ceně, kterou stanoví výrobce, a na podmínkách smlouvy mezi zdravotnickým pracovištěm a pojišťovnou.

„Ušetřené prostředky se využijí na potřebnou zdravotní péči, zejména centrovou, která je velice nákladná a každým rokem stoupá objem peněz, které na ni pojišťovny vynakládají. Už dnes léčíme víc pacientů než kdy dřív, nejmodernějšími léky,“ uvedl k tomu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Úhrady SÚKL revidoval také u skupiny léků imunosupresiv, biologických léčiv pro terapii revmatických, kožních nebo střevních onemocnění. Ty využívají obranyschopnost organismu k boji proti některým autoimunitním chorobám jako je například revmatoidní artritida, lupénka, ankylozující spondylitida, Crohnova choroba, ulcerozní kolitida nebo akné inversa. Podmínkou úhrady léku z veřejného zdravotního pojištění je jeho předepsání specializovaným centrem, které se léčbě dlouhodobě věnuje.

Státní ústav pro kontrolu léčiv vede stovky revizí ročně. Kromě pravidelných hloubkových revizí jednotlivých skupin léků může udělat také revizi takzvaně zkrácenou na vyžádání zdravotních pojišťoven, odhadované úspory pro systém musí činit nejméně 30 milionů korun. Přistupuje se k nim například po vstupu nového léčiva, což ovlivní ceny všech dalších ve skupině zaměnitelných léků.

van jw

Pojišťovny uzavřely dohody pro rok 2020 v 10 ze 14…

Praha 29. května (ČTK) – Pojišťovny uzavřely dohody o úhradách zdravotní péče pro příští rok v deseti ze 14 segmentů péče. Změny úhrad budou zejména u zubařů, praktických lékařů a gynekologů. Přibudou nové hrazené výkony, péče o těhotné se bude hradit jako balíček. Novinářům to dnes řekli zástupci ministerstva zdravotnictví, pojišťoven a primární péče. Letos bylo plánováno na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění 320 miliard korun, polovina jde do péče v nemocnicích. Praktičtí a zubní lékaři mají asi po šesti procentech.

Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) chybí dohoda s nemocnicemi ohledně akutní a následné péče, domácí péče, laboratoří a lékáren. „V přípravném řízení se deset segmentů dohodlo, teď nastává oponentura. Pojišťovny jsou si vědomy toho, že dohoda je prioritní. Nikdo nemůže počítat s tím, že bude mít výhody, když se nedohodne,“ řekl na dotaz ČTK. Čas uzavřít dohody je do 19. června.

Ve stomatologii se podle ministra dohody snaží zajistit, aby zubní lékaři byli ochotni ošetřovat pacienty na pojišťovnu, což teď někteří nechtějí, protože se jim to nevyplatí. „Pro ministerstvo je zásadní tuto veřejnou službu zajistit. Musí k tomu být vytvořeny podmínky, dojde proto k navýšení o 734 milionů korun,“ uvedl ministr. Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera bude podpořena péče u stomatologů, kteří budou registrovat nové pacienty.

Ceny materiálu podle zubařů budou více odpovídat realitě, na stomatologické výrobky půjde 230 milionů korun. Více peněz dostanou zubaři také na bílé plomby pro děti, které hradí pojišťovna. „Od roku 2025 by mělo být možné si doplatit rozdíl mezi amalgámem a bílou výplní u dospělých. Amalgám bude v EU zakázaný od roku 2030,“ doplnil Šmucler. Nově bude zubním lékařům hrazeno zklidnění dětí před výkonem rajským plynem. „Nebudeme se s nimi muset prát jako v 19. století nebo je odesílat do fakultních nemocnic, kde je ošetřili v celkové anestezii,“ dodal. Skončí doplatky pojišťoven na zubní implantáty nebo rovnátka u dospělých. Podobně pojišťovny od letošního srpna nebudou přispívat 150 korun na brýle.

Výrazně se mění úhrady v gynekologii, zejména u těhotných. Pojišťovny budou hradit péči jako balíčky podle trimestrů. Jedním z důvodů je podle Vojtěcha vykazování zbytné péče některými lékaři. Celkem půjde do segmentu o 227 milionů korun více než letos, kdy si gynekologové rozdělili 4,4 miliardy korun.

U praktických lékařů pro děti a dospělé budou pojišťovny hradit některé nové výkony. Dohoda podle ministra také počítá s rozšířením kompetencí a bonifikací za delší ordinační dobu. „V některých věcech fixuje už dohodnuté věci, jako je například péče o onkologické pacienty v remisi. Další je také časný záchyt demence, péče o děti i dospělé s obezitou nebo prediabetem nebo edukační rozhovor o očkování,“ dodal ministr.

Letos měl segment na péči 17,1 miliardy korun, příští rok dostane 900 milionů korun navíc. „Více než polovina navýšení jde na vrub nových výkonů,“ uvedl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Praktičtí lékaři budou také mít hrazena některá přístrojová vyšetření v ordinaci, pokud mají například daleko laboratoř. „Umožní to neposílat pacienty do nemocnice na vyšetření zbytečně,“ dodal. Po zrušení regulačních poplatků u lékaře pojišťovny hradily návštěvu pacienta lékaři, nově se tato platba změní. „Za každé klinické vyšetření praktickým lékařem pojišťovna hradí 40 korun. Posiluje to platbu za pacienty, kteří chodí do ordinace častěji,“ uvedl Šonka s tím, že jde zejména o seniory nebo chronické pacienty s více nemocemi.

Návrhy pojišťoven pro letošní rok vycházely z nabídky na čtyřprocentní růst úhrad všem segmentům proti roku 2019. Rozdělovat se bude asi 340 miliard korun, přibližně o 20 miliard korun víc než loni.

Na konci dubna uzavřely podle Zdravotnického deníku dohodu fyzioterapeuti, hemodialyzační péče a zdravotnické záchranné služby, v květnu pak léčebné lázně a ozdravovny. Loni se nejdéle čekalo na dohodu s lékárnami. S blížícím se červnovým termínem, kdy mají být dohody uzavřené, se objevují i požadavky na navýšení odměn. V květnu s ním přišly například zdravotnické odbory, minulý týden sestry v sociálních službách.

Parametry dohody primární péče pro rok 2020:

zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

van snm jw

Geriatrickou kliniku VFN a 1. LF UK rozduněl svými hudebními…

Praha, 29. května 2019 (VFN)

Pacienti Geriatrické kliniky VFN a 1. LF UK měli možnost zažít unikátní vystoupení, které je většinou k vidění pouze v nočních klubech: živé mixování DJ přímo na klinice. Tuto jedinečnou aktivitu připravilo Centrum dobrovolných aktivit Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve spolupráci s Audio Polák. O samotné vystoupení se bez nároku na honorář postaral známý pražský hudebník DJ Evryday. Naše seniorní pacienty potěšil hned z několika důvodů. Už výběrem hudby, kdy citlivě mixoval soul a funky melodie 50. a 60. let 20. století, tedy hudbu jejich mládí. Senioři měli zároveň jedinečnou příležitost poznat, jakým způsobem se baví dnešní mladá generace, možná zrovna jejich vnoučata. Cílem akce bylo našim pacientům ukázat, že věk není překážkou, nabídnout jim nezapomenutelný zážitek a zpříjemnit originálním způsobem čas strávený na naší klinice.

Hudební produkce nebyla zvolena náhodou. Patří dlouhodobě k nejoblíbenějším typům aktivit dobrovolnického programu ve Všeobecné fakultní nemocnici. Poslech hudby má samá pozitiva a může i zlepšit zdravotní stav pacientů. „Na starší lidi a nemohoucí bychom neměli zapomínat. Sám mám babičku v nemocnici, a tak vím, že je potřeba pacientům čas trávený na klinice co nejvíc zpříjemňovat. Proto jsme se také rozhodli pro tento netradiční projekt. Zároveň pro mě bylo výzvou poradit si s takto neobvyklým publikem a zkusit mu předat trochu energie. Podle reakcí pacientů se nám to podařilo. Říká se přeci, že hudba léčí,“ vysvětluje DJ Evryday.

Metoda, která snoubí hudbu s léčbou, se nazývá muzikoterapie. Při této svébytné terapeutické disciplíně přispívají vybrané hudební prvky k naplnění konkrétních léčebných cílů. Například lze tímto způsobem trénovat součinnost pohybu a řeči, cvičit pozornost a paměť, vyjadřování a zpracování emocí. Hudba pomáhá s odreagováním od problémů, získáním nadhledu, dokáže zrelaxovat duši a zprostředkovaně i tělo. „V muzikoterapii lze hudbou cíleně působit na fyzickou, psychickou, kognitivní i sociální rovinu člověka, a to v každém věku. Vliv muzikoterapie v geriatrii je velmi významný, protože seniorům pomáhá jak léčit konkrétní obtíže (analgetické působení, trénink paměti, aktivizace k pohybu), tak i navázat na takzvané 'staré paměťové stopy' v mozku a rozpomenout se na vlastní historii, uvědomit si své emoce a zažít radost z hudby, kterou může přinášet. Muzika má výhodu i v tom, že se hodí pro všechny pacienty, tedy i ty, kteří nemohou vstávat z lůžka. Nabízí přesah i pro personál kliniky, ten také vítá možnost vytržení z každodenních starostí,“ říká přední česká odbornice na muzikoterapii PhDr. Markéta Gerlichová, Ph.D., z Kliniky rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK.

Dobrovolnictví má ve VFN tradici a řadu dobrovolníků a podporovatelů

Dobrovolnický program se v jednom z největších zdravotnických zařízení v ČR realizuje už od roku 2005. Stal se pevnou součástí psychosociální podpory poskytované pacientům. „Základní filozofií dobrovolnictví je ve svém volném čase bez nároku na honorář přijít a věnovat svůj čas a pomoc druhému. Úkolem dobrovolníka v nemocnici je alespoň na chvíli vymanit pacienta z myšlenek na nemoc, potěšit ho na duši. A to se daří na řadě klinik,“ dodává Bc. Adéla Farářová, koordinátorka Centra dobrovolných aktivit Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Nejčastěji se činnosti věnují studenti vysokých škol zaměřených na pomáhající profese, ale i lidé různých věkových kategorií a rozličných profesí, kteří mají zájem o získávání zkušeností, zlepšování vlastní komunikace a hlubší poznání druhých i sebe sama. Centrum dobrovolných aktivit VFN v Praze má dobrovolníky, kteří se věnují jak jednorázové, tak dlouhodobé činnosti. K výkonu jejich služby je zapotřebí také podpora ze strany odborného personálu jednotlivých klinik, čehož se jim dostává. Dobrovolnictví totiž může pozitivně ovlivňovat i zdravotníky a další profese. Nemocnice v rámci dobrovolnických aktivit spolupracuje i s dalšími organizacemi.

Darovací konto

O smyslu a významu podpůrného dobrovolnického programu pro pacienty napříč klinikami VFN není pochyb. O tom se určitě přesvědčil každý, kdo se ocitl v roli pacienta nebo měl dlouhodobě hospitalizovaného někoho blízkého. V nelehké životní situaci pomáhá jakákoliv duševní vzpruha, pobavení a vytržení z neradostné reality. Proto Všeobecná fakultní nemocnice vítá jakoukoliv podporu pro rozšíření aktivit programu. Zájemci mohou přispět na účet: 10006-24035021/0710, variabilní symbol: 4149007.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

DJ Evryday

DJ Evryday je párty DJ a producent, který je pravidelnou součástí jak klubové scény, tak i největších českých festivalů, jako jsou např. Colours of Ostrava, Rock for People, Hip Hop Kemp, Votvírák, Majáles, High Jump, KVIFF Karlovy Vary, Slavonice Fest atd.

Dále ho můžete pravidelně vidět a slyšet na zásadních snowboardo-skate-surfových soutěžích, a to nejen v ČR. Věnuje se technice scratchování (turntablism) a specializuje se na sety, ve kterých mixuje různé styly dohromady (electro, nu-disco, soul, funk, rap). Mainstream je pro něj sprosté slovo. Společně se saxofonistou Jakubem Doležalem mají úspěšný projekt, kde kombinují DJ a saxofon. Má za sebou vítězství v DJ Contestu v klubu Mecca v roce 2014.

Od roku 2016 je členem Red Bull DJ's.

Audio Polák

Audio Polák je společnost poskytující kompletní technické zajištění kulturních akcí. Nabízí také realizaci akcí na klíč dle přání zákazníka. Zajišťuje ozvučení, osvětlení, projekce + TV, překladatelské služby, pódium a další mobilní vybavení.

Lékařka: Nové kožní znaménko po 35. roce by měl vidět odborník

Praha 6. května (ČTK) – Každé nově vzniklé kožní znaménko po 35. roce věku by podle lékařky Moniky Arenbergerové z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady měl vidět kožní lékař-dermatolog. Lidé si je mohou nechat vyšetřit ve Stanech proti melanomu. Dnes a v úterý stojí nad Václavském náměstí v Praze, příští týden v Brně a Ostravě. Každoročně využijí vyšetření zdarma tisíce lidí, loni jich bylo přes 4000. Lékaři odhalili 48 nádorů kůže, za 12 let pořádání preventivní akce už více než 650.

„Populace má zafixováno, že melanom je hnědá skvrna, která se vytváří na kůži nově nebo přeměnou mateřského znaménka. Takových útvarů je sice více než polovina, ale zbytek tvoří nádory ve tvaru uzlíku, a u některých může převládat jiná barva než hnědá,“ uvedl přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. Může to být podle něj růžová, modrá, šedá, černá či kombinace těchto barev. Často jsou proto nádory zaměňovány na bradavici nebo modřinu.

Zhoubný melanom je sedmým nejčastějším nádorem v Česku, podlehne mu kolem 400 lidí ročně. Loni byl nově odhalený u 2700 lidí, nejvíce jich přibývá ve skupině mužů nad 50 let a u žen ve věku 10 až 29 let. Podle Arenbergera se 110 z nich se dostavilo k lékaři v pokročilém stádiu s metastázami.

Ročně stojí podle odhadů veřejné zdravotní pojištění tito pacienti kolem 400 milionů korun, protože často potřebují moderní a nákladnou biologickou léčbu. U Všeobecné zdravotní pojišťovny, která má klienty asi 60 procent Čechů, se loni léčilo přes 16.000 lidí a náklady byly přes 311 milionů korun. Druhá největší, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, vydala 68 milionů korun, oproti roku 2015 to je dvojnásobek. Léčilo se asi 500 pacientů. „Náklady na jednoho nemocného se pohybovaly kolem 137.000 korun za rok,“ uvedla mluvčí ZPMV Hana Kadečková.

U mužů se podle odborníků nejčastěji nádory kůže nacházejí na trupu, u žen na nohou. Nejrizikovější jsou lidé se světlou pletí a větším počtem mateřských znamének. Podezřelá znaménka mají rozpité okraje, průměr větší než půl centimetru nebo je vystouplý nad povrch kůže.

Pravděpodobnost vzniku nádoru podle odborníků zvyšuje opakované spálení kůže, protože účinek UV záření se v těle kumuluje. Prevencí je vyhýbat se pobytu na slunci v době nejintenzivnějšího svitu mezi 11:00 a 15:00. Dbát by se mělo také na ochranu pokožky krémem s ochranným faktorem proti UV záření, zejména ve vysokých horách či u moře je třeba vyšší ochranný faktor. „Používat opalovací krém je potřeba už od dubna do října. Pro děti s ochranným faktorem 30, u dospělých 20, ale záleží na místě, kam lidé jedou,“ dodala Arenbergerová.

Počty pacientů VZP a náklady na jejich léčbu:

zdroj: VZP

*kteří se léčí s diagnózou melanom

Migrénou trpí každý desátý, často bere jen léky na…

Praha 28. května (ČTK) – Migrénou trpí jeden z deseti lidí, třikrát až pětkrát častěji jsou to ženy než muži. Nejvíc nemocných je mezi 18 a 60 lety. Mnoho pacientů nemá diagnózu od lékaře a často užívá jen léky na bolest hlavy. Novinářům to dnes řekl David Doležil, předseda Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Podle odborníků je nemoc často podceňovaná a bagatelizovaná jak pacienty, tak jejich okolím. Nejde však o „běžné“ bolení hlavy, ale chronické neurologické onemocnění, kdy bolení hlavy doprovází nevolnost, porucha vidění nebo citlivost na světlo a zvuky. Záchvat migrény může trvat čtyři hodiny, ale také až tři dny. Přichází dvakrát až čtyřikrát měsíčně, u části lidí i mnohem častěji.

„Nemocí trpí pacienti velkou část svého života. U žen je svázaná s pohlavními hormony, takže se často zhoršuje v době menstruace a končí po menopauze,“ řekl Doležil. Kvůli často paralyzující bolesti může migréna nemocného vyřadit z pracovního procesu nebo ho omezit v koníčcích či zábavě. Častým spouštěčem je fyzická aktivita.

„V ČR nebyla zatím provedena epidemiologická studie, ale chystá se,“ dodal. Nemocných je podle odhadů kolem milionu. Více než 40 procent nemá podle Doležila nemoc diagnostikovanou. Praktický lékař by měl nemocného odeslat k neurologovi. „Pacienti se ale v řadě případů snaží řešit akutní stavy pomocí volně prodejných léků proti bolesti. Kombinace a zvyšující se dávky analgetik znamenají velkou zátěž pro organismus a mohou vést k postupnému vytvoření rezistence proti této formě léčby,“ uvedl. Léky navíc postupně přestávají účinkovat. Neurolog předepíše léky přímo určené na migrénu, které nejsou návykové jako analgetika. Novou variantou je biologická léčba.

Asi pětina nemocných umí příchod záchvatu poznat předem. Varovné příznaky trvají asi hodinu, mohou to být výpadky vidění v části zorného pole nebo na jedno oko, zhoršená schopnost mluvit nebo hýbat rukama a nohama. Podle lékařů je vhodné užít léky už při nástupu těchto příznaků.

Spouštěčem migrénu jsou podle odborníků některé druhy jídla či pití, každému ale záchvat přivodí něco jiného. Někomu vadí alkohol, časté je zejména červené víno, jinému různé druhy sýrů nebo jídla s glutamátem.

van jw

Nádorů mozku přibývá, někdy lékaři operují pacienta při vědomí

Praha 28. května (ČTK) – Nádorů mozku přibývá, za rok jich lékaři v posledních letech odhalí kolem 900 a většina nemocných nepřežije. Nutná je chirurgická operace, v případech, kdy je třeba kontrolovat funkce mozku, prováděná i při vědomí pacienta. Někdy ji doplňuje i radiochirurgie, při níž se tkáň nádoru spálí přesně cíleným zářením. Odborníci to dnes řekli na tiskové konferenci v Ústřední vojenské nemocnici v Praze (ÚVN). Světový den nádorů mozku je připomínaný 8. června.

Nádory mozku mohou být různého typu, některé začínají v mozkové tkání, další jsou metastázami rakoviny z jiného místa do celého těla včetně mozku. Mohou také růst v jiných částech hlavy a na mozek tlačit. Mezi příznaky patří zhoršené vidění, každodenní bolesti hlavy, které nereagují na léčbu běžnými léky nebo poruchy řeči, ztráta sluchu v jednom uchu, ztráta rovnováhy či neschopnost porozumět mluvenému slovu.

Dvě třetiny nádorů umí lékaři léčit. U některých velmi agresivních typů, jakým je například glioblastom, je prognóza pacientů stále špatná. Podle přednosty Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze Vladimíra Beneše přežije deset let jeden ze sta pacientů a prognóza se za poslední desetiletí zlepšila jen málo.

Některé pacienty lékaři musí operovat při vědomí, protože odstraňování nádoru může ovlivňovat jejich mozkové funkce. Novinářům dnes nemocnice umožnila přítomnost na jedné z nich. Na operaci už den předem nemocného připravuje psycholog, který od něj zjistí osobní informace, na které se pak znovu ptá při operaci. Povídat si musí i několik hodin. Cílem je, aby se odpovědi shodovaly. Další možností je také poznávání obrázků. „V případě, že pacient přestane reagovat nebo odpovídá špatně, okamžitě upozorním lékaře a operaci zastavíme,“ řekla operaci přítomná psycholožka novinářům.

Po operaci, při níž chirurgové odstraní nádor, nebo v případech, kdy operovat nejde, následuje obvykle radiochirurgie. Jde o aplikaci vysoké dávky záření do přesného místa. „Nejvíce se používá v léčbě mozkových lézí, nádorů či metastázy, ale poslední dobou se stále více využívá také v léčbě neoperabilních nádorových ložisek v plicích, játrech, prostaty a jiných,“ řekl přednosta Kliniky radiační onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Masarykova onkologického ústavu v Brně Pavel Šlampa.

Na rozdíl od operace trvá podle něj několik týdnů až měsíců, než mozek sám spálenou tkáň vlastními procesy odstraní. Obvykle má radioterapie následovat do čtyř týdnů po operaci. „Tento čas se nám někdy nedařilo plnit, protože nebyl k dispozici přístroj,“ dodal děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Aleksi Šedo. Nový bude pořízený do ÚVN, léčit by měl začít příští rok.

Nádorům mozku se věnují i čeští vědci. Jejich práce o kmenových buňkách glioblastomu se loni zařadila mezi stovku nejcitovanějších publikací v časopise Scientific Reports prestižního vydavatelství Nature ve výzkumu buněčné a molekulární biologie nádorových onemocnění.

Kmenové buňky glioblastomu rozhodují o agresivitě a intenzitě postupu tohoto nádoru a přispívají k jeho rezistenci vůči léčbě, čímž délku přežití pacienta ovlivňují. Podle Šeda lékaři zjistili, že existuje skupina molekul zodpovědná za schopnost sebeobnovy buněk. „Dokázali jsme, že horší prognóza pacientů souvisí s vyšší mírou zastoupení buněk s kmenovým potenciálem. Tento fakt může v budoucnu lékařům pomáhat v rozhodnutí, zda pacienta léčit agresivně nebo méně agresivními postupy,“ dodal děkan, který je zároveň přednostou Ústavu biochemie a experimentální onkologie fakulty.

Počty nádorů mozku v ČR:

zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky, SVOD

van jw

Jihočeští vědci přicházejí s inovativními výrobky ze sladkovodních ryb, to…

Vodňany, 28. května 2019 (FROV JU) – Češi by si měli maso sladkovodních ryb dávat mnohem častěji, ať už v podobě upravené ryby nebo rybích výrobků. V běžných obchodech si ale zákazník kromě produktů z mořských ryb nemá příliš z čeho vybírat. O to, aby byl k dispozici širší výběr chutných rybích produktů, se starají vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (FROV JU), kteří se mimo jiné věnují i inovacím výrobků ze sladkovodních ryb.

“Běžné obchody kromě salátů z kyselých sleďů a pomazánky z uzené makrely nic moc zajímavého nenabízejí, a to se snažíme změnit,” říká Jan Kašpar, ředitel Ústavu akvakultury a ochrany vod FROV JU. “Cesta k běžným spotřebitelům začíná u průzkumu, který nám řekne, co by zákazníky vlastně zajímalo a na co mají chuť. Po dlouhém zkoušení složení a receptur následuje jejich ladění a mikrobiální testy, které musí prokázat nezávadnost výrobků při daném způsobu skladování. Důležitá je pro nás čerstvost, absence umělých konzervantů a zachování charakteristických vlastností rybího masa,” dodává Jan Kašpar. Své produkty fakulta nabízí v prodejně Ryby pro zdraví v Českých Budějovicích. Zpětnou vazbu od zákazníků, jaké produkty jim chutnají a co jim na trhu chybí, získávají na stáncích na výstavě Země živitelka nebo na výlovech rybníků. Lidé tak dosud mohli ochutnat například kapří karbanátky, terinu ze pstruha, kapří paštiku nebo různé druhy netradičních salátů. V letošním roce fakulta přichází s výrobky vhodnými pro děti jako je rybí pomazánka s přídavkem šáchoru jedlého, který bývá označován za superpotravinu, nebo džemoláda z hlohu peřenoklanného, která má vysoký obsah vitamínu C. Mezi zaběhnuté produkty oblíbené mezi zákazníky patří například kapří lunchmeat nebo rybí segedínský guláš.

Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je unikátní tím, že pracuje s celým produkčním cyklem ryb. Na jednom pracovišti se věnuje genetice, na jiném testuje ideální podmínky chovu a na dalších sleduje výslednou kvalitu masa, vyrábí rybí produkty, experimentuje s novými recepturami a testuje, jaký je o výrobky zájem. “Ryby a rybí výrobky jsou vhodné pro všechny, kdo dbají na zdravou výživu. Věříme, že díky zájmu veřejnosti o naše inovativní rybí produkty se budou moci dostat do standardizované výroby a běžné prodejní sítě,” říká Pavel Kozák, děkan FROV JU.

Se spotřebou 5,5 kg ryb na osobu ročně jsou Češi stále na chvostu Evropy. Spotřeba sladkovodních ryb z toho tvoří přibližně pouze jeden a půl kilogramu. Průměrný Evropan přitom sní zhruba 11 kilo ryb ročně. Zvýšení spotřeby ryb u nás by mohla napomoci právě činnost pracovníků FROV.

Více informací najdete na www.rybyprozdravi.cz

Dvojice sester z Fakultní nemocnice Hradec Králové získala významná ocenění

Hradec Králové, 28. května 2019 (FN HK)

Významná ocenění získaly v průběhu května dvě zdravotní sestry z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Bývalé vrchní sestře Stomatologické kliniky FN HK Květě Prouzové, Dis. byla udělena Českou asociací sester cena Florence Nightingalové za celoživotní dílo. Zástupkyně náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FN HK Mgr. Ivana Dvořáčková Ph.D. převzala z rukou hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána Pamětní medaili hejtmana za rozvoj ošetřovatelství a prosazování zájmů zdravotních sester ve společnosti.

„Velmi nás těší, že sestry z Fakultní nemocnice Hradec Králové byly tímto způsobem oceněné za svou celoživotní práci. Výsledky jejich aktivit dávají skvělý příklad mladším kolegyním nejen z naší nemocnice,“ uvedla náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FN HK Mgr. Dana Vaňková.

Ceny Florence Nightingalové jsou pravidelně vyhlašovány Prezidiem České asociace sester od roku 2009. Toto ocenění již v minulosti získalo několik sester z Fakultní nemocnice Hradec Králové a paní Prouzová rozšířila jejich řady. Pamětní medaile hejtmana uděluje každoročně Královéhradecký kraj významným osobnostem.