Skip to content
www.pharmnews.cz
  • Úvod
  • Aktuality
  • Kalendář
  • Kontakt
Aktualita

Britský soud podpořil vládní zákaz léků na zastavení puberty

  • 29 července, 2024
  • by Redakce

V květnu tehdejší konzervativní vláda premiéra Rishiho Sunaka vydala nouzové nařízení, které od června zakazovalo předepisování léku na zastavení puberty lidem mladším 18 let. Vláda mimo jiné poukazovala na to, že veřejná zdravotnická služba NHS už před rokem přestala až na výjimky tyto léky předepisovat. Výjimku z tohoto nařízení měli pacienti, kteří tyto léky pobírali ještě předtím, než zákaz vstoupil v platnost.

Soud zákaz podpořil a poukázal při tom na studii anglické NHS, podle které léčba za použití léků na zastavení puberty přináší „velmi podstatná rizika a velmi nízký přínos“. Studie také poukazovala na to, že tyto léky nejsou klinicky dostatečně prověřené.

Rozhodnutí soudu kritizovalo sdružení TransActual, které vyjádřilo znepokojení ohledně bezpečnosti a komfortu mladých transgenderových lidí v Británii. Sdružení kritizuje studii vypracovanou pod vedením doktorky Hilary Cassové, na kterou poukazuje soud. „Studie Cassové byla plně odmítnuta celou řadou expertů v této oblasti, včetně světově uznávanou lékařskou fakultou Yaleovy univerzity,“ tvrdí organizace.

Rozhodnutí soudu přivítal současný britský ministr zdravotnictví Wes Streeting. Platnost nouzového opatření končí na začátku září, nová labouristická vláda by ho však mohla prodloužit bez časového omezení, uvedla agentura AP. „Péče o děti musí být založena na vědeckých poznatcích,“ uvedl Streeting. Dodal, že pracuje s NHS na zahájení klinické studie, která by léky na zastavení puberty dále prověřila.

Doporučené články

Zpřísnění postihů za nezaevidování léků v lékárnách Senát patrně schválí

  • 2 července, 2024
  • by Redakce

Nynější desetinásobný rozdíl horní výše pokut u obou přestupků takzvaní reexportéři léků využívají, vyplývá z důvodové zprávy. Dosavadní výše sankce nemá dostatečný preventivní ani výchovný efekt, neboť v některých případech představuje pouze zlomek ceny „ztracených“ léčivých přípravků, stojí ve zdůvodnění.

Systematické úmyslné nezavádění léků do evidence lékárny a jejich vyvedení z oficiálního distribučního řetězce je podle důvodové zprávy trendem poslední doby, byť počet případů není významný. „K zjištění tohoto trendu sice dochází jen v desítkách lékáren ročně, nicméně jedna taková lékárna je schopna za relativně krátké období ‚ztratit‘ i několik desítek tisíc balení registrovaných léčivých přípravků v ceně desítek milionů korun, v součtu takto mizí statisíce balení registrovaných léčivých přípravků ročně,“ píše se ve zdůvodnění.

Vládní novela také přizpůsobí český právní řád evropskému nařízení, které v reakci na epidemii covidu-19 posiluje roli Evropské agentury pro léčivé přípravky v připravenosti na krize ohledně léků a zdravotnických prostředků. Nařízení předpokládá mimo jiné vznik unijního systému sledování nedostatku léků a zdravotnických prostředků. „Navrhovaná právní úprava především umožní České republice plnit povinnosti jí uložené přímo použitelným nařízením,“ uvádí důvodová zpráva.

Předloha také upravuje podmínky pro funkci kvalifikované osoby zařízení transfuzní stanice a povinnosti při zásilkovém výdeji zdravotnických prostředků ohledně započítávání dopravného nebo zpřesňuje klinické zkoušky.

Zpravodaj

Jihočeský kraj poprvé využije zákonodárnou iniciativu novelou zákona o léčivech

  • 20 června, 2024
  • by Redakce

„Jsme velký kraj, který je na řadě míst řídce osídlen, a vidím, jak nedostatek lékáren starosty trápí. Mluvil jsem o tom s řadou dalších hejtmanů a mají problémy úplně stejné. Opakovaně jsem o tom mluvil s ministrem. Ale nevidím, že by v tom vláda nebo parlament udělaly nějakou iniciativu, takže jsme se rozhodli na ten problém poukázat touto cestou,“ řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).

Podle něj je zákon o léčivech špatně nastavený. Neumožňuje provoz menších lékáren v menších obcích. „Zákon říká, že u každé lékárny musí být určený vedoucí lékárny, který by měl být celou dobu při otevření fyzicky přítomen,“ řekl. Jihočeský kraj navrhuje, aby v menších obcích nemusel být celodenní provoz. Stačilo by, pokud by lékárny byly otevřené třeba jen dvě až tři hodiny v určených dnech. „Takový lékárník potom může třeba stihnout provozovat úplně bez problému tři lékárny na různých místech. Ale tuhle variantu zákon neumožňuje,“ uvedl.

Kuba řekl, že v méně osídlených oblastech nechtějí velké lékárenské řetězce zřizovat své pobočky. Jejich obyvatelé proto musí cestovat pro léky do větších měst. „Zákon, který navrhujeme, by obcím velmi pomohl. Protože jsou místa, na nichž není komerčně možné udržet osmihodinový každodenní provoz lékárny,“ řekl hejtman.

Zákonodárnou iniciativu v České republice ústava zaručuje poslanci, skupině poslanců, Senátu, vládě a zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celku. Jde o kraje a hlavní město Prahu. Předlohu nejprve posoudí vláda, která k ní zaujme stanovisko. O osudu novely ale rozhodne až Parlament.

Aktualita

Rozhodování pojišťoven o výjimečné úhradě léčby by dle MZd mělo…

  • 13 června, 2024
  • by Redakce

„Diskutujeme s pojišťovnami vytvoření expertního orgánu právě pro případy vzácných onemocnění,“ uvedl Polica. Pojišťovny podle něj ne vždy mají revizní lékaře s příslušnou odborností.

Zdravotní pojišťovny běžně hradí léky, u kterých je dostatečně prokázaná jejich účinnost. Pokud je ale pacientů s vzácnou nemocí málo, není u nových léků takových důkazů dostatek. V takovém případě často žádají o úhradu na základě výjimky v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, která ji umožňuje, pokud pro pacienty neexistuje žádná jiná vhodná léčba.

Podle Policara nesmí pojišťovny při rozhodování argumentovat vysokou finanční nákladností takové léčby. Náklady na velmi drahé pacienty se podle zákona mezi pojišťovnami přerozdělují, každá zaplatí část. „Náklady tak nese celý systém,“ vysvětlil náměstek.

Přesto ale podle Joukla rozhodují pojišťovny v podobných situacích odlišně. „Zatímco někde máte půlmetrový spis odvolání, (…) tak jiná pojišťovna je schopná to sama zařídit po e-mailu,“ řekl po jednání na MZd Joukl. Měla by se podle něj změnit úhradová vyhláška, aby se děti se vzácnými nemocemi dostávaly k nejnovější léčbě snáz.

Česká asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO) připravila metodiku, jak mají pacienti při žádostech o výjimečnou úhradu léčby v zahraničí postupovat. Otázky přístupu dětských pacientů k léčbě by mohl podle Policara do budoucna řešit i dětský ombudsman, jehož zřízení projednává Sněmovna.

Joukl také zmínil, že rodina malého Martínka ve spolupráci s portálem Donio postupně vybírá další projekty, které podpoří ze zbytku částky vybrané na jeho léčbu. Mezi 55 dětí se podle něj rozdělilo zatím asi šest milionů korun.

Podobné spory o úhradu nejnovější léčby, o jejíž účinnosti zatím není dostatek dokladů, mezi pacientem a zdravotní pojišťovnou vznikají v Česku opakovaně. Podle Davida Procházky ze serveru Donio, na němž mohou lidé vytvořit sbírky, se jen loni vybíralo na léčbu 28 dětí se vzácným onemocněním. „Končí u nás i případy, kdy lidé nejsou schopní projít tím systémem žádosti u zdravotní pojišťovny, a radši, než aby se v tom ‚plácali‘, tak si radši u nás založí sbírku,“ uvedl.

V roce 2019 lidé podobně ve sbírkách vybírali na léčbu svalové muskulární atrofie (SMA) u několika dětí, kterým pojišťovny zamítly lék za 50 milionů korun. Od začátku roku 2022 lékaři vyšetřují na riziko tohoto onemocnění už novorozené děti. Včasné odhalení poruchy a podání léků může nemoc, při které postupně ubývá svalstvo, zvrátit. Pojišťovny lék uhradily už několika desítkám dětí.

Doporučené články

Výrobci: Pacientům v ČR je dostupných 60 pct nových léků,…

  • 12 června, 2024
  • by Redakce

Podíl léků, které se do Česka dostávají, podle analýzy roste. Zatímco v roce 2018 zaujímalo Česko dvacáté místo, v roce 2020 jedenácté, loni sedmé. „Těch 104 léčiv ale neznamená, že má český pacient sedmou nejlepší šanci, aby se léků dostal, protože může jít i o jednoho léčeného pacienta,“ uvedl výkonný ředitel AIFP David Kolář. V dostupnosti bez omezení je ČR na 25. místě mezi 36 posuzovanými zeměmi.

Široce dostupných bylo loni 18 nových léků, například schválené léky na migrénu nebo vzácné kožní nádory. Osm léků dostalo ve sledované době více než 1000 pacientů, 25 léků 100 až 999 osob, 47 léků pak dostalo méně než deset pacientů. Podle Koláře tak šlo zřejmě o zdravotní pojišťovnou povolenou výjimečnou úhradu v případě, že není jiná možnost léčby, kterou upravuje paragraf 16 v zákoně o veřejném zdravotním pojištění.

Zkrátila se také doba od schválení Evropskou lékovou agenturou (EMA) do dostupnosti léků v ČR. V roce 2018 čekali čeští pacienti 600 dní, loni 435, vyplývá z dat. Například v Německu jsou nové léky dostupné zhruba za čtyři měsíce od schválení.

Podle Jany Skoupé, ředitelky společnosti EconHealth, která se věnuje farmakoekonomii, může být částečně vina i u výrobců léků. „Z části je to i vina průmyslu, protože léky nepřihlašuje nebo je přihlašuje pozdě,“ uvedla s tím, že některým vyhovuje úhrada prostřednictvím výjimky.

Z léků schválených EMA v roce 2022 je podle ní 42 procent v ČR dostupných, z toho 59 procent je omezeno na výjimečnou úhradu prostřednictvím paragrafu 16, 27 procent omezeno na předepisování ve specializovaných centrech a 14 procent omezeno na předepisování lékařem specialistou.

Podle Koláře patří mezi důvody nižší dostupnosti těchto léků pro české pacienty omezená kapacita některých zdravotnických zařízení, která by je mohla předepsat, časové prodlevy v léčbě a omezení lékařů, kteří je mohou předepsat, a diagnóz, na než je mohou předepsat.

Limitem českého systému jsou také omezené prostředky, které do něj na léčiva z veřejného zdravotního pojištění přicházejí, současná pravidla byla nastavená v roce 2008. „Náš systém není připravený na velmi drahé léky pro jednotky pacientů, kterých bude přibývat,“ uvedl Kolář. Dodal, že zatímco u léků se jejich nákladová efektivita pro systém posuzuje poměrně striktně, v jiných oblastech zdravotní péče tomu tak není.

Aktualita

Výrobci léků: Hlášení výpadků léků může kvůli nové legislativě…

  • 5 června, 20245 června, 2024
  • by Redakce

Za nesplnění povinnosti, kterou zákon v ČR zavedl od června, hrozí firmám od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) pokuta až 20 milionů korun. Důsledkem může být podle asociace paradoxně nárůst počtu hlášených výpadků.

„Tato preventivní hlášení zatíží nejen samotné firmy, ale i SÚKL, který bude hlášení vyhodnocovat. A ještě víc to situaci na trhu znepřehlední jak pro lékaře, tak pacienty,“ uvedl výkonný ředitel ČAFF Filip Vrubel. Počet hlášení podle něj poroste, ale skutečný počet nedostupností bude spíše stagnovat.

V ČR se obchoduje přes 9600 variant léků, výpadků bývá kolem 188 měsíčně a nenahraditelných je několik desítek z nich. Většina výpadků léků se podle asociace vyřeší náhradou přípravkem se stejnou účinnou látkou. Situaci ale podle ČAFF zhoršuje medializace těchto hlášení, kvůli které se lidé často předzásobují.

„Nahlášený výpadek znamená, že lék nebude v daném období dodáván distributorům, ale nijak nezohledňuje reálnou situaci v distribuční síti, kde ještě může být stará dodávka, případně lék mohou mít lékárny ve svém skladě,“ vysvětlil Vrubel.

Informace o reálném stavu by měla lékovému ústavu poskytnout další povinnost, kterou zákon od června zavedl. U vybraných léků musí distributor i lékárny pravidelně hlásit své zásoby. V současné době se to týká inhalátoru s lékem Ventolin, antibiotikum Ospen a skupinu léků na závratě s účinnou látkou betahistin.

Kvůli zhoršující se situaci s výpadky léků mění legislativu i další země Evropské unie. Podle ČAFF může být pro země střední a východní Evropy zásadní změna v Německu, které je jedním u největších trhů v unii.

„Šestiměsíční skladová zásoba všech léčiv spotřebovaných v Německu představuje 25 procent dodávek v celé EU. Je to takový objem léčiv, který odpovídá celoroční spotřebě léků v 11 zemích střední a východní Evropy včetně ČR,“ doplnil Vrubel. Podobnou legislativu podle něj zvažují ve Francii či Rakousku.

Tisková zpráva

VZP: Náklady na centrové léky v prvním čtvrtletí vzrostly meziročně…

  • 27 května, 2024
  • by Redakce

„K růstu nákladů nejvíce přispěly nádory prsu, nádory plic a roztroušená skleróza,“ uvedla místopředsedkyně správní rady VZP poslankyně Věra Adámková (ANO). U nádorů prsu se náklady meziročně zvýšily o více než třetinu. S roztroušenou sklerózou se léčí moderní, takzvanou biologickou léčbou více než polovina pacientů. VZP jich eviduje celkem 17.000, biologickou léčbu má 10.000 z nich.

Náklady na centrové léky ovlivňuje také vstup nových léků do úhrad od zdravotních pojišťoven, letos to byl například nový lék na cystickou fibrózu, nádory močového ústrojí nebo hereditární angioedém, což je vzácná nemoc, při které pacientům otékají končetiny nebo obličej. U sedmi léků byly v prvním čtvrtletí zmírněné podmínky, za nichž mohou pacienti léky dostat předepsané.

Vliv má podle Adámkové také to, že úspěšná léčba prodlužuje pacientům život a ti pak centrové léky užívají po dlouhou dobu. Týká se to podle ní například nemocných s roztroušenou sklerózou, chronickými záněty střev jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, revmatologická onemocnění nebo lupénka.

Celkové se náklady, které VZP vydává na centrové léky, za pět let zdvojnásobily. Loni je hradila 75.000 pojištěncům, náklady byly přes 20 miliard korun. U VZP je pojištěno si 60 procent populace, ostatní u šesti menších pojišťoven. Veřejné zdravotní pojištění má letos náklady přes 500 miliard korun.

 

Náklady VZP na centrovou péči (v miliardách Kč):

Rok 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 1Q/2024
Částka 9,54 10,31 11,58 13,39 15,58 17,57 20 4,9
Počet léčených 34.444 38.746 44.688 51.505 56.916 65.748 75.320 58.600

 

Aktualita

Sněmovna přerušila schvalování vyšších postihů za nezaevidování léků v lékárnách

  • 22 května, 2024
  • by Redakce

Kuchařův pozměňovací návrh o obnově takzvaného chráněného distribučního kanálu by uložil výrobcům léků povinnost jejich dodání distributorům, kteří se je zavázali ve veřejné službě poskytnout lékárnám v Česku. Distributoři by museli mít zásoby takových léků v množství, aby mohli lékárny zásobit do dvou dnů od obdržení objednávky. Úpravu podpořilo v petici zhruba 460 majitelů menších nezávislých lékáren, proti se stavělo ministerstvo zdravotnictví nebo Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Chráněný distribuční kanál v minulosti v lékovém zákoně byl. Od ledna jej nahradila úprava namířená na léky s omezenou dostupností. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes vyzval lékárny k tomu, aby využívaly současnou legislativu, která bude plně funkční od června, a obracely se v případě problémů na Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Opětovný návrh na možnost prodeje volně dostupných léků i z automatů Kuchař zdůvodňuje snahou o zlepšení jejich dostupnosti například v malých obcích, v nichž nejsou lékárny. Rovněž tato úprava narazila na nesouhlas ministerstva zdravotnictví. Válek ji označil za rizikovou, když nezahrnuje pojistky vůči vydávání léků dětem nebo vůči vydávání většího množství léčiv. Podle Kuchaře ale lze rizika omezit například čtečkou občanského průkazu.

Zpřísnění sankce za nezavedení léků do evidence lékáren má podle zdůvodnění vládní novely ztížit zakázaný vývoz léků do zahraničí, za který mohou úřady uložit pokutu rovněž až 20 milionů korun. Nynější desetinásobný rozdíl horní výše pokut u obou přestupků takzvaní reexportéři léků využívají, vyplývá z důvodové zprávy. Dosavadní výše sankce nemá dostatečný preventivní ani výchovný efekt, neboť v některých případech představuje zlomek ceny „ztracených“ léčivých přípravků, stojí ve zdůvodnění.

Systematické úmyslné nezavádění léků do evidence lékárny a jejich vyvedení z oficiálního distribučního řetězce je podle důvodové zprávy trendem poslední doby. „K zjištění tohoto trendu sice dochází jen v desítkách lékáren ročně, nicméně jedna taková lékárna je schopna za relativně krátké období ‚ztratit‘ i několik desítek tisíc balení registrovaných léčivých přípravků v ceně desítek milionů korun,“ píše se ve zdůvodnění.

Aktuality

V Praze vzniklo centrum, které pomůže urychlit výzkum a vývoj…

  • 24 dubna, 202424 dubna, 2024
  • by Redakce

„Pokud mají objevy moderní vědy sloužit společnosti i praktickými výsledky, tak centra jako je Pharmtheon nutně potřebujeme. V Praze, kde máme na výběr z řady excelentních vědeckých výsledků na pomezí chemie a biologie, taková instituce pohříchu chybí,“ uvedl ředitel ÚOCHB AV ČR Jan Konvalinka. „Jsem moc rád, že se podařilo myšlenku Pharmtheonu dovést až do finále. Je vlastně naší povinností navázat na předchozí úspěchy ústavu v oblasti medicinálních aplikací,“ dodal.

Prvním projektem, který bude v centru rozvíjen, je vývoj látek, které sníží frekvenci mutací v rakovinných buňkách. Tyto mutace jsou důvodem vzniku rezistence na některá léčiva používaná v chemoterapii onkologických pacientů.

„Vývoj nových léků je zvlášť náročný v prostředí akademických institucí, kde je prioritou základní výzkum. To nemusí jít dohromady se snahou podporovat převádění vynálezů do praxe. Vytvoření vhodného prostředí spojujícího expertní znalosti, finanční zdroje a technické vybavení proto považuji za klíčové. To je taky hlavní důvod, proč Pharmtheon vznikl,“ řekl iniciátor založení centra Martin Fusek.

Laboratoře jsou uzpůsobené tak, aby bylo možné je případně v budoucnosti rozšířit. Některé přístroje jsou proto například umístěny na kolečkách, aby manipulace v prostoru s nimi byla jednodušší.

Translační výzkum je proces, při kterém v preklinickém výzkumu vědci optimalizují molekuly a látky na základě účinnosti, vedlejších účinků, doby působení a mnoha dalších vlastností, aby mohly být použity pro budoucí výrobu léků.

Transfer technologií do praxe dlouhodobě podporuje i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). „Máme tu v mnoha oborech špičkový výzkum, schopné experty i zázemí srovnatelné s nejlepšími světovými pracovišti. Přesto zde vzniká v porovnání s vyspělými státy jen velmi málo firem založených na vědeckém poznání. Je skvělé, že vzniká centrum Pharmtheon, které pomůže tuhle situaci zlepšit,“ řekla.

Centrum Pharmtheon je součástí skupiny IOCB Tech, dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v Praze.

Doporučené příspěvky

SÚKL hlavně hlídá kvalitu a dostupnost léků na českém trhu

  • 23 dubna, 2024
  • by Redakce

– Posláním ústavu je zajistit, aby v ČR byla dostupná pouze farmaceuticky jakostní, účinná a bezpečná humánní léčiva a funkční zdravotnické prostředky. Dále dohlíží na reklamu na humánní léčivé přípravky. Od počátku roku 2008 je pověřen stanovováním maximálních cen léčivých přípravků a stanovováním výše a podmínek jejich úhrady ze zdravotního pojištění.

– Byl zřízen vyhláškou ministerstva zdravotnictví z dubna 1952. Jako správní úřad byl zřízen zákonem o léčivech z roku 1997. Předchůdcem dnešního SÚKL byl Ústav pro zkoumání léčiv, zřízený už roku 1918. Kromě pražského ústředí má regionální pracoviště v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě a Plzni.

– SÚKL je správním úřadem, který je podřízen ministerstvu zdravotnictví. V čele organizace stojí ředitel, jehož jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. Plní také úkoly Státní agentury pro konopí pro léčebné použití; uděluje licence k pěstování konopí pro léčebné použití a zajišťuje jeho výkup.

– Ústav je v rámci mezinárodní spolupráce aktivně zapojen do činnosti více než 100 pracovních skupin, podskupin a výborů. Jde především o uskupení Rady EU, Evropské komise a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), ale také o pracovní orgány Světové zdravotnické organizace (WHO), Rady Evropy a jejího Evropského ústředí pro kvalitu léčiv a zdravotní péče (EDQM) či Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD).

– Podle výroční zprávy za rok 2022 má SÚKL 583 služebních a pracovních míst.

– V roce 2022 SÚKL dosáhl mimorozpočtových příjmů v celkovém objemu přes 589 milionů korun. Hlavní část těchto příjmů byla tvořena náhradami výdajů za odborné úkony, které SÚKL prováděl na žádost výrobců, distributorů, prodejců a jiných právnických i fyzických subjektů. Neinvestiční výdaje SÚKL v roce 2022 čerpal v celkovém objemu zhruba 710 milionů korun, z toho státní rozpočet se na financování podílel částkou přes 160 milionů korun.

– Loni v prosinci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) odvolal z funkce ředitelky SÚKL Kateřinu Podrazilovou. Ústav vedla necelé tři měsíce. Řízením byl dočasně pověřen Jakub Velík, který v lékovém ústavu pracuje jako vedoucí oddělení koordinace odborných činností. Podrazilová poté ČTK řekla, že byla odvolána krátce po oznámení výsledků hospodářského auditu po předchozí ředitelce Ireně Storové, který odhalil nedostatky. Náprava podle ní vyžadovala neodkladná opatření.

– Od roku 2018 vedla SÚKL Storová, které končilo pětileté funkční období. Na základě výsledků výběrového řízení a doporučení komise se novou ředitelkou stala Podrazilová, která nastoupila do funkce loni 21. září. Storovou, která se výběrového řízení také účastnila, Válek v předchozích měsících opakovaně kritizoval v souvislosti s nedostatkem některých léčiv. Tendr na nového šéfa SÚKL vypsalo ministerstvo poprvé už loni v březnu. Komise doporučila dva uchazeče, ministr žádného z nich tehdy nevybral.

– SÚKL byl během pandemie covidu-19 jednou ze stěžejních státních institucí. Rozhodoval například o lécích testovaných v souvislosti s nemocí. V březnu 2021 prezident Miloš Zeman žádal odvolání ředitelky Storové, neboť jí vytýkal přístup při schvalování ruské vakcíny Sputnik V. Zeman byl zastáncem ruské vakcíny a prohlásil, že by mu pro její používání stačila certifikace od SÚKL. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) vakcínu nezaregistrovala. „Vakcíny proti covidu-19 je podle platné legislativy možné registrovat jen centralizovaně v rámci EU. Druhá možnost je výjimka ministerstva zdravotnictví o použití neregistrovaného léčivého přípravku. SÚKL sám tedy vakcíny proti covidu-19 registrovat nemůže,“ reagoval tehdy SÚKL.

– Storová stála v čele úřadu od prosince 2017, nejprve byla pověřena vedením SÚKL, ředitelkou se stala v červnu 2018.

– V prosinci 2017 rezignoval tehdejší ředitel Zdeněk Blahuta. Lékový ústav byl tehdy kritizován za problémy kolem systému elektronických receptů eRecept, za který zodpovídal. Blahuta podle ministerstva zdravotnictví požádal o odvolání z osobních důvodů.

– Předchozí změna vedení ústavu se udála v únoru 2014, když tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) odvolal ředitele Pavla Březovského (ve funkci byl od roku 2012) a nahradil jej Blahutou. Následně zadaný audit pak zjistil údajné nevýhodné smlouvy a pronájmy, údajně zbytečné výdaje na mzdy či změny v předmětu zakázek, zadaných za úřadování Březovského.

– Tomáš Boráň vystudoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 2009 je zaměstnán ve SÚKL, kde nyní působí na pozici ředitele sekce registrací léčiv. V letech 2009 až 2017 působil také jako odborný asistent na 3. lékařské fakultě UK. Od roku 2024 je také členem pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví pro posílení dostupnosti strategicky významných léčiv.

 

Přehled ředitelů SÚKL od roku 1990:

Jan Mikeska, 1990-91 (pověřen vedením)

Jiří Portych, 1991-93

Jan Mikeska, 1993-94

Milan Šmíd, 1994-06

Michal Sojka, 2006 (pověřen vedením)

Jitka Šabartová, 2006 (pověřena vedením)

Martin Beneš, 2007-12

Pavel Březovský, 2012-14

Zdeněk Blahuta, 2014-18

Irena Storová, 2018-23 (do června 2018 pověřena vedením)

Kateřina Podrazilová, 2023

Jakub Velík, od prosince 2023 (pověřen vedením)

Tomáš Boráň, od května 2024.

Posts pagination

1 2 3 4 … 7
Pokud máte zájem o zveřejnění vašeho článku na portálu PharmNews, můžete jej zaslat na e-mail:
redakce@mednews.cz

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SA
NE
30
1
2
3
4
5
6
Události pro Červen

30

Žádné události
Události pro Červenec

1

Žádné události
Události pro Červenec

2

Žádné události
Události pro Červenec

3

Žádné události
Události pro Červenec

4

Žádné události
Události pro Červenec

5

Žádné události
7
8
9
10
11
12
13
Události pro Červenec

6

Žádné události
Události pro Červenec

7

Žádné události
Události pro Červenec

8

Žádné události
Události pro Červenec

9

Žádné události
Události pro Červenec

10

Žádné události
Události pro Červenec

11

Žádné události
Události pro Červenec

12

Žádné události
14
15
16
17
18
19
20
Události pro Červenec

13

Žádné události
Události pro Červenec

14

Žádné události
Události pro Červenec

15

Žádné události
Události pro Červenec

16

Žádné události
Události pro Červenec

17

Žádné události
Události pro Červenec

18

Žádné události
Události pro Červenec

19

Žádné události
21
22
23
24
25
26
27
Události pro Červenec

20

Žádné události
Události pro Červenec

21

Žádné události
Události pro Červenec

22

Žádné události
Události pro Červenec

23

Žádné události
Události pro Červenec

24

Žádné události
Události pro Červenec

25

Žádné události
Události pro Červenec

26

Žádné události
28
29
30
31
1
2
3
Události pro Červenec

27

Žádné události
Události pro Červenec

28

Žádné události
Události pro Červenec

29

Žádné události
Události pro Červenec

30

Žádné události
Přidat akci
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.: +420 604 992 595
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS